Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

Vytyčování hranic pozemků

§ 87

Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívější pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosažení vyšší přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka se doručí vlastníkům pozemků s předstihem alespoň 7 dnů a obsahuje datum, čas a místo seznámení s výsledky vytyčení, a dále

• a) upozornění, že

• 1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

• 1. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

• 1. v případě neúčasti na ústním jednání se lze k průběhu hranice písemně vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě 10 dnů po tomto jednání,

• 1. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

• 1. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

• b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

• c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Přizvání vlastníka k seznámení s průběhem vytyčené hranice pozemků se má za prokázané také v případě, že je z postupu vlastníka zjevné, že mu bylo doručeno.

(3) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90

Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

ČÁST DEVÁTÁ

OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 91

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

• a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

• b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

• 1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

• 1. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

• c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

• a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

• b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 92a

Katastrální úřad přednostně přebírá údaje o nemovitostech a upozorněních ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční. Postupy stanovené touto vyhláškou pro zápis údajů o nemovitostech a upozorněních se použijí jen tehdy, nelze-li tyto údaje přebrat podle věty první.

§ 93

(1) Katastrální úřad doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem nebo i z moci úřední, je-li to potřebné z hlediska správy katastru.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

• a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

• b) je určena výměra parcel,

• c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

• d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

• e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují,

se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 94

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 95

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

(2) V prostorech, v nichž již došlo k ukončení posunů podle odstavce 1, může katastrální úřad provést kontrolu homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy a v případě splnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce přistoupit k vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1. V případě nesplnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce na kontrolních měřených bodech prověří katastrální úřad příčinu tohoto stavu a vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1 provede až po zajištění homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy vhodným odborným postupem.

§ 96

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1 250, 1 : 1 440, 1 : 2 500 a 1 : 2 880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2 000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 97

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

(4) Katastrální úřad z moci úřední provede výmaz poznámek o vzdání se předkupního práva spoluvlastníka zapsaných podle § 23 odst. 1 písm. zb) katastrálního zákona, ve znění účinném do 30. června 2020.

§ 98

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

§ 99

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 100

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

§ 101

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 346/2022 Sb. Čl. II

• 1. Údaj o zakladateli svěřenského fondu vedený v katastru nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vymaže katastrální úřad z moci úřední do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru předložené katastrálnímu úřadu k převzetí do 30. června 2023 mohou svými náležitostmi odpovídat vyhlášce č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; bod 17.8 písm. c) přílohy k této vyhlášce se přitom použije ve znění účinném od 1. ledna 2023.

• 1. Údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se evidují podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do doby, než příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nebo odborná organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody, ohlásí údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.

Technické podrobnosti pro správu katastru

• 1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek obdělávaný za účelem produkce plodin nebo pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je ponechán ladem, případně pozemek, který je dočasně zatravněn v rámci systému střídání plodin.
3	chmelnice		Pozemek, na kterém se pěstuje chmel a který je opatřen opěrným zařízením pro jeho pěstování, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.
4	vinice		Pozemek rovnoměrně a souvisle osázený keři vinné révy opatřený opěrným zařízením, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.
5	zahrada		Pozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek.
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.
10	lesní pozemek	lesní poz.	Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který jev katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, a vyjma budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr, c) zbořeniště, d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

Poznámka:

S druhem pozemku s kódem 2 až 7 se beze změny druhu pozemku eviduje i pozemek, který byl pro nezemědělské účely dočasně odňat ze zemědělského půdního fondu.

• 1. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.	2, 7 a 10
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.	2, 7 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les(ne hospodář)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.	11
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).	11 a 14
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	pohřebiště	pohřeb.	Pohřebiště	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha.
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Pozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
28	vodní plocha, na které je budova	vod. pl. s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11
29	fotovoltaická elektrárna	foto. elektrárna	Fotovoltaická elektrárna.	2 až 14
30	mez, stráň		Mez, stráň, úvoz, příkop.	2 až 14

Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

• 1. Typ stavby

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č. p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č. e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
6	vodní dílo	vod. dílo
7	budova s rozestavěnými jednotkami	s roz.jed.

• 1. Způsob využití stavby

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód typu st.
2	zemědělská usedlost	zem.used	Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.	1
6	bytový dům	byt.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7	rodinný dům	rod.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8	stavba pro rodinnou rekreaci	rod.rekr	Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.	2
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].	1 až 3
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 268/2009Sb.].
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt.zař	Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].
13	zemědělská stavba	zem.stav	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.	1 až 3
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb.].
16	stavba technického vybavení	tech.vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.].
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb.].
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20	víceúčelová stavba	víceúčel	Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.).
21	skleník		Skleník, který je budovou.
22	přehrada		Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb.	6
23	hráz přehrazující vodní tok nebo údolí	hráz př.	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb.	6
24	hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni	hráz pod	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
25	hráz ohrazující umělou vodní nádrž	hráz ohr	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
26	jez		Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
27	stavba k plaveb. účelům v korytech nebo na březích vod. toků	plav. úč.	Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
28	stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)	vodní el	Vodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
29	stavba odkaliště	odkališ.	Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb.

• 1. Typ jednotky

| Typ jednotky | | | | Kód | Název | Zkráceně | | --- | --- | --- | | 3 | jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů | byt.z. | | 4 | jednotka vymezená podle občanského zákoníku | obč.z. |

• 1. Způsob využití jednotky

Kód	Název	Zkráceně	Kód typu jednotky
1	byt		3, 4
2	ateliér		3, 4
3	garáž		3, 4
4	dílna nebo provozovna	dílna	3, 4
5	jiný nebytový prostor	j.nebyt	3, 4
6	rozestavěná jednotka	rozest.	3, 4
7	skupina bytů	sk.byt	4
8	skupina nebytových prostorů	sk.neb	4
9	skupina bytů a nebytových prostorů	sk.bneb	4

• 1. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Typ	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	9	ochranné pásmo národního parku
10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
34	evropsky významná lokalita
35	ptačí oblast
38	národní park
39	chráněná krajinná oblast
40	národní park – zóna přírodní
41	národní park – zóna přírodě blízká
42	národní park – zóna soustředěné péče
43	národní park – zóna kulturní krajina
44	chráněná krajinná oblast – II. zóna
45	chráněná krajinná oblast – III. zóna
46	chráněná krajinná oblast – IV. zóna
47	národní přírodní rezervace
48	národní přírodní památka
49	přírodní rezervace
50	přírodní památka
51	ochranné pásmo národní přírodní rezervace
52	ochranné pásmo národní přírodní památky
53	ochranné pásmo přírodní rezervace
54	ochranné pásmo přírodní památky
55	ochranné pásmo památného stromu
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
16	pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
17	pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
18	nemovitá kulturní památka
19	ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.
3	ochr. přír. léč. láz, přír. léčiv. zdroje a zdroje přír. min. vody	20	vnitřní území lázeňského místa
21	přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
22	ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner. vody
4	ochrana nerostného bohatství	56	chráněná ložisková území
57	chráněná území pro zvl. zásahy do zemské kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
27	zemědělský půdní fond
36	pozemek určený k plnění funkcí lesa-dočasně odňato
37	zemědělský půdní fond-dočasně odňato
7	ochrana vodního díla	28	ochranné pásmo vodního díla
8	ochrana vodního zdroje	29	ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
32	ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně
33	ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně
Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
---	---
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako národní kulturní památka, pozemky, které nejsou národní kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako národní kulturní památka.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako nemovitá kulturní památka, pozemky, které nejsou nemovitou kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako nemovitá kulturní památka.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34	Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.
36	Pozemek dočasně odňatý plnění funkcí lesa (§ 15 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
37	Pozemek dočasně odňatý ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb.).

• 1. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

• 8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence	Označení
Parcela katastru nemovitostí	PKN
Parcela zjednodušené evidence	PZE

• 8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

Druh číslování parcel	Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě	1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě	2

• 8.3 Původ parcely zjednodušené evidence

Původ parcely	Zkratka	Kód
Evidence nemovitostí	EN	3
Pozemkový katastr	PK	4
Přídělový plán nebo jiný podklad	GP	6

• 1. Souřadnicový systém

Název	Kód
S-JTSK	1
Katastrální souřadnicový systém gusterbergský	2
Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský	3

• 1. Mapové značky katastrální mapy

• 10.1 Čáry

Poř. číslo	Druh čáry	Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03	2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04	2,0 2,0	*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0,021 = tenká čárkovaná čára).
0.05	3,0 1,0
0.07	5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná		0,3 0,1
0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13	2,0 0,8 0,3 0,8
0.14	3,0 1,3 0,3 1,3
0.18	3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19	5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

• 10.2 Body

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod		číslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu Ø 2 mm
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.05	Podrobný bod označený hraničním znakem		v náčrtu
1.07	Pomocný měřický bod		jen v náčrtu
1.09	Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)		jen v náčrtu, index u bodu například „k.“ = kolík „tr.“ = trubka „sl.“ = sloupek plotu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny		jen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou

• 10.3 Hranice

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklady použití	Poznámka
2.01	Hranice státní		značka 2.01 až 2.06 se umisťuje zejména ti trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03	Hranice kraje		čára 0.186
2.04	Hranice okresu		čára 0.146
2.05	Hranice obce
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné strany
2.13	Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany
2.17	Ohradní zeď. spoluvlastnictví
2.18	Slučka
2.19	Hranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcele		čára 0.011
2.20	Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná		čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá		čára 0.101
2.23	Hranice chráněného území		čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma		čára 0 191
2.27	Hranice sporná		čára 0.131
2.28	Hranice rozsahu věcného břemene		čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem

Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

• 10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
3.01	Orná půda		jen v náčrtu
3.02	Chmelnice		mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní půda bez rozlišení druhu porostu
3.14	Park, okrasná zahrada
3.15	Pohřebiště
3.16	Neplodná půda
8.02	Koryto vodního toku
8.03	Vodní nádrž		mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a U parcel malé výměry může být vynechána
8.04	Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)
3.19	Zbořeniště, společný dvůr

• 10.5 Ochrana nemovitosti

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
3.18	Nemovitá kulturní památka		umisťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů
7.03	Ložisko slatin a rašelin

• 10.6 Stavební objekty

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
4.02	Budova
4.24	Vodní dílo
4.06	Nádvoří		jen v náčrtu
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna		umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10	Synagoga
4.20	Most bez rozlišení, propustek

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

• 1. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1 : 1 250, 1 : 1 440, 1 : 2 500 a 1 : 2 880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy

Poř. číslo	Předmět	Značka
1	Hranice státní
2	Hranice kraje
3	Hranice okresu
4	Hranice obce
5	Hranice katastrálního území
6	Hranice chráněného území
7	Chmelnice
8	Vinice
9	Zahrada
10	Trvalý travní porost
11	Sad
12	Lesní půda
13	Koryto vodního toku
14	Hřbitov

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

• 1. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

• 12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

• 12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

• 12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

• a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

• b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

• c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

• 12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

• 12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

• a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

• b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

• c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

• d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

• e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

• 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

• 1. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

• 12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

• 12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

• 12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

• 12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem

mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

• 12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

• 12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

• a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

• b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

• 12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

• 12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

• 12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

• 12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

• 1. Charakteristiky a kritéria přesnosti souřadnic podrobných bodů

• 13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

• 13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

• 13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up=2·uxy.

• 13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

• a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

• b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

• 13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

• 13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

• 13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

• a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

• b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

• 13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

• 13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy.

Kód kvality	Základní střední souřadnicová chyba mxy
3	0,14 m
4	0,26 m
5	0,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

• 1. Zásady a kritéria určení výměr

• 14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

• 14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

• a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

• b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

• c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

• d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

• 14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

• 14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

• 14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

• 14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

• a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

• b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

• c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

• d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

• 14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

• a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

• 1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

• 1. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

• b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

• 14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud lze v rámci skupiny vyrovnat ucelený soubor parcel (dílů) nového stavu na výměru určenou s kódem způsobu určení výměry 2, zpravidla se takové vyrovnání předřadí před výpočet skupiny a ve skupině se již na tyto parcely (díly) odchylka nerozděluje. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

• 14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m2
3	2
4	0,4·P+4
5	1,2·P+12
6	0,3·P+3
7	0,8·P+8
8	2,0·P+20

P v m^2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

• 14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

• 14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m^2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

• 1. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

• 15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

• 15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

• 15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

• 15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

• 15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

• 15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy

Kód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba mxy
6	1:1000, 1:1250	0,21 m
7	1:2000, 1:2500	0,50 m
8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m

• 1. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

• 16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

• a) popisové pole,

• b) náčrt,

• c) zápisník,

• d) protokol o výpočtech,

• e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

• f) návrh změny,

• g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem), kopie případného písemného nesouhlasu vlastníka s vyhodnocením hranice jako identické. Údaje o prokazatelném vyrozumění vlastníka sousedního pozemku při postupu podle § 81 odst. 3 musí být uvedeny minimálně v rozsahu, kdo, kdy a jak byl vyrozuměn a zda v uvedené lhůtě nebyl doručen písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické.

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

• 16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

• a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

• b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

• c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

• d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

• 16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

• a) evidována v katastru nebo

• b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

• 16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

• 16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

• 16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

Popisové pole

• 16.7 Vzor popisového pole

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

[image omitted]

• 16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

• a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

• b) seznam příloh podle bodu 16.2,

• c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

• 16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

Náčrt

• 16.10 Vzor náčrtu

[image omitted]

• 16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně, měřická síť a případné konstrukční prvky modře a další předměty, které nejsou obsahem katastru (ohrazení, oplocení, podezdívky apod.), hnědě. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

• 16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

• 16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu, pokud tím není zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

• 16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

• 16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

• 16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

• 16.17 Zápisník obsahuje

• a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

• b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

• c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

• 16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu. Pokud jsou údaje zápisníku obsahem protokolu o výpočtech jako součást výstupu ze zpracovatelského programu, náležitostí záznamu podrobného měření změn nemusí být zápisník.

Protokol o výpočtech

• 16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

• a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

• b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

• c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

• d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

• e) výpočet číselně určených výměr,

• f) seznam souřadnic nově určených bodů.

• 16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

• a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

• b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

• c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

• d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

• e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území. Součástí seznamu souřadnic jsou i stávající body, kterým byly nově doplněny nebo změněny souřadnice polohy.

• 16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

Seznam souřadnic (S-JTSK)

[image omitted]

Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

• 16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

Výpočet výměr parcel (dílů)

[image omitted]

• 16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

• a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

• b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

• c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

• d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

Návrh změny

• 16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

• 16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

• a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

• b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

• c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

• d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

• 16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

• a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,