Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

• d) přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem nebo auditorem,

• e) zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů pobočky banky z jiného než členského státu o dané oblasti a

• f) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.

(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje

• a) odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,

• b) přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití pobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,

• c) popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,

• d) popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení a

• e) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém měření daného rizika.

(3) Dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu obsahuje

• a) vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou banky z jiného než členského státu,

• b) popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,

• c) přehled provedených vzdělávání pracovníků vztahujících se k danému speciálnímu přístupu,

• d) popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,

• e) postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,

• f) postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,

• g) přehled oblastí využití daného speciálního přístupu v procesech pobočky banky z jiného než členského státu a

• h) další dokumentaci prokazující postup implementace daného speciálního přístupu.

(4) Sebehodnocení pro daný speciální přístup obsahuje

• a) posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,

• b) posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného speciálního přístupu,

• c) vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu a

• d) zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístup.

§ 62

Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

ČÁST ČTVRTÁ

PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK

HLAVA I

PRAVIDLA PRO KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR, VELKÉ EXPOZICE A PŘEVOD RIZIK POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU

(K § 15 zákona o bankách)

§ 63

Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor podle článku 89 odst. 1, 2 a 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu

§ 64

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než členského státu podle § 63.

§ 65

Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů podle článku 395 odst. 1 nařízení také

• a) expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,

• b) podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejich hodnoty,

• c) expozice vůči uznaným burzám.

§ 66

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik podle článků 404 až 409 nařízení.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV

(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 67

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

• a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,

• b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a

• c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

§ 68

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1 pouze při současném splnění těchto podmínek:

• a) pobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1,

• b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a

• c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu této pobočky.

HLAVA III

PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ NABYTÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV

(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 69

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

• a) touto povinnou osobou,

• b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,

• c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,

• d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,

• e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),

• f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo

• g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí

• a) podílu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo

• b) podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.

§ 70

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

• a) zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,

• b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,

• c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,

• d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraniční banku, jejíž je pobočkou,

• e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),

• f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo

• g) právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou, jejíž je pobočkou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

• a) nabytí podílu, který není ve formě cenného papíru, na osobách podle odstavce 1, nebo

• b) získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční bance, jejíž je pobočkou.

HLAVA IV

PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ AKTIV

(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 71

Předmět kategorizace

(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.

(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 72

Základní kategorie

(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:

• a) pohledávky bez selhání dlužníka,

• b) pohledávky se selháním dlužníka.

(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 73

Pohledávky bez selhání dlužníka

(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto podkategorií:

• a) standardní pohledávky,

• b) sledované pohledávky.

(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek.

(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

§ 74

Pohledávky se selháním dlužníka

(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:

• a) nestandardní pohledávky,

• b) pochybné pohledávky,

• c) ztrátové pohledávky.

(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.

(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.

(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 75

Zařazování do kategorií a podkategorií

(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.

(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.

(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.

§ 76

Individuální a portfoliový přístup

(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.

(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.

(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména

• a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,

• b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,

• c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,

• d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své dluhy v minimální možné výši.

§ 77

Úpravy ocenění

(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.

(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.

(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost opravných položek.

§ 78

Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

• a) diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,

• b) koeficientů, nebo

• c) statistických modelů.

(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud

• a) zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,

• b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje,

• c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s pohledávkou,

• d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu ztráty ze znehodnocení; pokud byl kolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,

• e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,

• f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný,

• g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu ztráty ze znehodnocení, a

• h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění.

§ 79

Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků

(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.

(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.

(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 80

Koeficienty

(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem

• a) 0,01 v případě sledované pohledávky,

• b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,

• c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,

• d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u

• a) sledované pohledávky byl nižší než 0,2,

• b) nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a

• c) pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.

(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.

(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.

(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a má charakter

• a) diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li diskont větší než tato ztráta,

• b) prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii.

(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, povinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle § 75 odst. 4 věty poslední.

§ 81

Statistické modely

(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek má

• a) vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické významnosti ztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek povinná osoba pro účely využití statistického modelu zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení,

• b) dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než rok je však zpravidla alespoň jeden ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3 roky, a

• c) statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a splatností pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního případu.

(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.

(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.

(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.

(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.

§ 82

Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.

(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.

§ 83

Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 71 až 82.

HLAVA V

PRAVIDLA LIKVIDITY POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU

(K § 15 zákona o bankách)

§ 84

Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky podle článků 411 a 412 nařízení.

ČÁST PÁTÁ

UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(K § 11a odst. 9 zákona o bankách, § 7b odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

Obsah údajů určených k uveřejnění

§ 85

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o své činnosti a finanční situaci na individuálním základě, je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky.

§ 86

Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky.

§ 87

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

Periodicita a lhůty uveřejňování údajů

§ 88

(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle příloh č. 10 a 11 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje

• a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky,

• b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.

§ 89

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni

• a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,

• b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.

(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

• a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a

• b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinná osoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.

(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejní povinná osoba i datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

§ 90

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni

• a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,

• b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.

(2) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 12 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

• a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a

• b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

Způsob a struktura uveřejňování údajů

§ 91

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o bankách, zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), zákona o podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5 výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu povinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.

§ 92

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

§ 93

Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, povinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.

Obsah údajů ověřovaných auditorem

§ 94

(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění povinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

§ 95

(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění pobočkou banky z jiného než členského státu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

ČÁST ŠESTÁ

NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE

(K § 24 odst. 1 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

§ 96

Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu

(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu^8).

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

• a) stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a

• b) plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Vždy informuje o řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech svého systému.

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

§ 97

Informace o transakcích uvnitř skupiny

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,

• a) která je ovládána povinnou osobou,

• b) kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo

• c) která ovládá povinnou osobu.

(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména

• a) nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,

• b) nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním trhu,

• c) nabytí sekuritizované expozice,

• d) poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo podobný obchod, nebo

• e) poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.

(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby za jednu transakci.

§ 98

Informace o strukturálních změnách

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

• a) sjednání koupě obchodního závodu, anebo jeho části od osoby,

• 1. která je ovládána povinnou osobou,

• 1. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo

• 1. která ovládá povinnou osobu,

• b) sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobu, pokud tato kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž investice směřuje, a

• c) rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.

§ 99

Informace o outsourcingu

(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednala outsourcing, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.

(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí

• a) činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,

• b) činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,

• c) činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby,

• d) řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).

(3) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

§ 100

Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků

(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.

(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince nejpozději do 30. dubna následujícího roku a v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím předkládání těchto informací a srovnávání portfolia^9).

(3) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.

(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4 vztahují obdobně.

§ 101

Informace o malém obchodním portfoliu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

• a) o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia a

• b) o ukončení postupu podle písmene a).

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 102

Informace o riziku nesplnění dluhu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení^10), u kterých nastalo selhání protistrany.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 103

Informace o změně účetního období

(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 104

Informace o měnových pozicích

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud

• a) absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne 15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě, nebo

• b) celková čistá měnová pozice povinné osoby stanovená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 105

Informace o odměňování

(1) Povinná osoba informuje Českou národní banku o odměňování v uplynulém účetním období nejpozději do 30. června.

(2) Informace o odměňování obsahuje

• a) počet pracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 eur a více za účetní období,

• b) pracovní zařazení pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby včetně informace o pracovních povinnostech těchto pracovníků,

• c) údaje o základní struktuře jednotlivých odměn pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby.

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 106

Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce

(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí informace je

• a) přesné označení funkce, o kterou jde,

• b) upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jde o změnu prováděnou výhradně z podnětu osoby, která z dané funkce odchází,

• c) základní identifikační údaje o obou dotčených osobách a

• d) termín změny a případné další podstatné informace k oznamované změně.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 107

Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi

(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žádost.

(2) Součástí informace je

• a) identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,

• b) výstižný popis oznamované aktivity,

• c) upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osoby nebo aktivitu z podnětu klienta, a

• d) časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, je součástí oznámení

• 1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,

• 1. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a

• 1. základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 108

Informace o možném významném ohrožení reputace

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud zaznamená v souvislosti s výkonem svých činností možné významné ohrožení své reputace.

(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

• a) významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon její činnosti, a

• b) významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

ČÁST SEDMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 109

Kde je v této vyhlášce použit pojem cenný papír, rozumí se tím také zaknihovaný cenný papír^11).

§ 110

Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a § 29 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 111

Údaje podle stavu k 31. prosinci 2013 uveřejní povinná osoba v souladu s ustanoveními části sedmé vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 31. prosinci 2013.

§ 112

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

• 1. Vyhláška č. 282/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

• 1. Vyhláška č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

• 1. Vyhláška č. 89/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 187/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

§ 113

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Guvernér:

Ing. Singer, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování

Působnost

• 1. Povinná osoba uplatňuje

• a) obecné a ostatní zásady odměňování na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků,

• b) zvláštní zásady a postupy odměňování na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a alespoň pro odměňování vybraných pracovníků a jimi tvořených skupin pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby (dále jen „vybraní pracovníci“), ledaže by uplatnění postupů podle bodů 13 až 20 nebylo přiměřené vlivu vybraného pracovníka nebo skupiny vybraných pracovníků na celkový rizikový profil povinné osoby; ustanovení písmene c) tím není dotčeno. Za zavedení, udržování a uplatňování kritérií pro určování vybraných pracovníků odpovídá povinná osoba, přičemž vybranými pracovníky jsou zejména

• 1. členové řídicího a kontrolního orgánu,

• 1. osoby ve vrcholném vedení,

• 1. pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích, zejména pracovníci zapojení do výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu,

• 1. pracovníci nebo skupiny pracovníků, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik povinné osoby, a

• 1. další pracovníci, jejichž odměňování je obdobné jako u pracovníků podle bodů 2 a 4;

• c) pokud je postavení povinné osoby na daném trhu významné, uplatní povinná osoba přiměřeně všechny zvláštní zásady a postupy s tím, že postavení povinné osoby se pro tyto účely považuje za významné vždy, pokud její podíl na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.

• 1. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u vybraných pracovníků podle bodu 1 písm. b) bodů 2 a 4, a to bez ohledu na jejich formálněprávní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění.

Obecné zásady odměňování

• 1. Zásady a postupy odměňování

• a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,

• b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,

• c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,

• d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a

• e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.

Zvláštní zásady a postupy odměňování

Vybrané předpoklady a uspořádání celkového systému odměňování

• 1. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

• 1. Uplatňování zásad odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování vybraných skupin pracovníků, schválenými kontrolním orgánem.

• 1. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování vybraných pracovníků jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení

• a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a

• b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně vybraného pracovníka.

• 1. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují.

• 1. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánu.

Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním

• 1. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,

• a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby,

• b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,

• c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a

• d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.

Forma a struktura odměn

• 1. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny vybraného pracovníka jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob, přičemž platí, že pohyblivá složka nepřesahuje u žádného jednotlivce 100 % pevné složky jeho celkové odměny.

• 1. Povinná osoba může uplatnit pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny u kteréhokoli jednotlivce za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, jež jsou odloženy na dobu nejméně 5 let.

• 1. Alokace pohyblivých složek odměn vybraných pracovníků zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.

• 1. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčeného vybraného pracovníka. Nárok na oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu.

• 1. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a 50 % neoddálené pohyblivé složky odměny vybraného pracovníka, je tvořena vhodnou kombinací

• a) kapitálových nástrojů, anebo jiných majetkových hodnot podle právní formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s kapitálovými nástroji nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kapitálové nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu, dalších nepeněžních nástrojů a

• b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměny.

• 1. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace vybraných pracovníků provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.

• 1. Nástroje podle bodu 14 vydané povinnou osobou nebo osobou s úzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak.

Omezení pohyblivé složky odměny

• 1. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčeného vybraného pracovníka. V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu.

• 1. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.

• 1. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.

• 1. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy vybraný pracovník

• a) se účastnil nebo nesl odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby,

• b) nedodržel odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti.

Zvláštní penzijní výhody

• 1. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných vybraným pracovníkům mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměny. Pokud vybraný pracovník

• a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,

• b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat.

Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování

• 1. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.

• 1. Povinná osoba smluvně zaváže vybrané pracovníky, aby neuplatňovali pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.

• 1. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových vybraných pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového vybraného pracovníka.

• 1. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování.

• 1. Smluvní odstupné poskytované vybraným pracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch.

• 1. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměny.

Ostatní zásady odměňování

Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory

• 1. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,

• a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,

• b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů řídicího a kontrolního orgánu a

• c) členům řídicího a kontrolního orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu

Obecná ustanovení o výborech

• 1. Pokud povinná osoba zřídí výbor kontrolního orgánu pro rizika, pro jmenování nebo pro odměňování, zajistí, že je složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak.

• 1. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti.

Výbor kontrolního orgánu pro odměňování

• 1. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.

• 1. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.

• 1. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika

Systém pro provádění obchodů

• 1. Povinná osoba zavede a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.

• 1. Povinná osoba zajistí, že obchody s osobami se zvláštním vztahem k ní jsou sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.

• 1. Povinná osoba zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů. Povinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany.

• 1. Povinná osoba zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.

• 1. Povinná osoba zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména

• a) finanční a ekonomická situace protistrany,

• b) účel provedení obchodu,

• c) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů,

• d) kvalita a dostatečnost zajištění,

• e) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí povinná osoba také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění,

• f) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu,

• g) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,

• h) rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a

• i) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.

• 1. Povinná osoba při řízení úvěrového rizika používá techniky a nástroje omezující toto riziko, včetně zajištění, s tím, že použití těchto technik a nástrojů nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany považováno za náhradní zdroj splácení expozice, ani zohledňováno v interním ratingu protistrany. Z posouzení podle odstavce 5 je patrné, že expozice bude řádně a včas splacena, aniž by došlo k uspokojení se ze zajištění.

Systém měření a sledování úvěrového rizika

• 1. Povinná osoba má takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.

• 1. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika umožňuje zejména

• a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,

• b) podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,

• c) stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám a

• d) měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity ve vhodné časové periodě s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity.

• 1. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména

• a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou,

• b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,

• c) sledování ocenění hodnoty zajištění,

• d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná opatření, a

• e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.

• 1. Povinná osoba dále zajistí, že

• a) příslušní pracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných výborech, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází, a

• b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Limity pro řízení úvěrového rizika

• 1. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná řídicím orgánem, případně výkonným výborem, na který řídicí orgán tuto pravomoc delegoval, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem zejména

• a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření a sledování úvěrového rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko tržní a likvidity,

• b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností, kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;

• c) zajistí, že dílčí limity úvěrového rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika a

• d) při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení tržního rizika

Systém měření a sledování tržního rizika

• 1. Povinná osoba má takový systém měření a sledování tržního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a který podchytí všechny významné zdroje tržního rizika a umožňuje vyhodnotit dopad změn v tržních sazbách a kurzech na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.

• 1. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování tržního rizika umožňuje zejména

• a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny transakce tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované tržní riziko,

• b) správně tyto transakce ocenit. Pro tyto účely je nezbytné používat oceňování prováděné nezávisle na obchodních činnostech (útvarech). Povinná osoba má stanoveny postupy pro oceňování včetně

• 1. detailní identifikace zdrojů dat pro přecenění a

• 1. způsobu stanovení tržní ceny;

• c) podchytit všechny významné zdroje tržního rizika ze všech transakcí a vyhodnotit vliv změn v tržních sazbách a kurzech způsobem přiměřeným k povaze, rozsahu a složitosti transakcí,

• d) stanovit způsob agregace jednotlivých pozic tak, aby při agregaci nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaného rizika, včetně zkreslení nevhodným stanovením počtu nebo délky časových pásem při gap (diferenční) analýze, a aby všechny významné pozice a peněžní toky citlivé na tržní riziko byly uceleně a včas systémem podchyceny,

• e) měřit tržní riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými limity ve vhodné časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity a

• f) měřit úrokové riziko v každé měně, ve které má povinná osoba úrokově citlivé pozice, samostatně. Pokud je úrokové riziko měřeno ve dvou či více měnách společně, je nutné tento postup odůvodnit významnou korelací měn, tím, že povinná osoba má v těchto měnách zanedbatelnou činnost nebo jinou skutečností, a jednoznačně stanovit podmínky, za kterých je takovýto postup možný.

• 1. Povinná osoba dále zajistí, že

• a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování tržního rizika vychází, a

• b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Limity pro řízení tržního rizika

• 1. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení tržního rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra tržního rizika akceptovaná řídicím orgánem nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem povinná osoba zejména

• a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření sledování tržního rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena, zejména riziko úvěrové a likvidity,

• b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a způsobu řízení, povaze, rozsahu a složitosti činností a kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia nebo specifické nástroje;

• c) zajistí, že dílčí limity tržního rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra tržního rizika,

• d) při stanovování limitů zohlední jak pozice vyplývající z denního obchodování, tak pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a

• e) limity konstruuje tak, aby omezily dopad potenciálních změn v tržních rizikových faktorech na výnosy i na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, s tím, že bere do úvahy rychlost, s jakou je schopna své pozice uzavřít.

Stresové testování tržního rizika

• 1. Povinná osoba provádí stresové testování pro posouzení dopadů mimořádně nepříznivých tržních podmínek. Povinná osoba bere tyto výsledky do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a limitů pro řízení tržního rizika tak, aby ztráty, které utrpí v důsledku nepříznivých prudkých změn v tržních podmínkách, nezpůsobily její platební neschopnost či nesnížily její kapitálové poměry pod stanovenou úroveň.

• 1. Povinná osoba zajistí, že stresové testování je prováděno na základě stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů povinná osoba zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti tržního rizika, zejména velikost a strukturu obchodního portfolia a faktory, vůči jejichž změně je nebo by mohla být nejzranitelnější.

• 1. Povinná osoba zajistí

• a) pravidelné provádění stresového testování, s přihlédnutím k velikosti, struktuře a povaze obchodního portfolia,

• b) pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo uvnitř povinné osoby. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení stresových testů;

• c) předkládání výsledků stresových testů osobám ve vrcholném vedení, do jejichž působnosti náleží řízení rizik.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika likvidity

Měření a sledování rizika likvidity

• 1. Pro účely řízení rizika likvidity má povinná osoba přiměřené postupy měření a sledování likviditní pozice tak, aby bylo možné určit kroky povinné osoby potřebné k řízení rizika likvidity.

• 1. Povinná osoba zajistí, že postupy měření a sledování likviditní pozice umožňují zejména:

• a) měření a porovnání přítoku a odtoku peněžních prostředků,

• b) sledování očekávaných čistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likviditní pozice s přihlédnutím ke smluvním splatnostem. Pokud povinná osoba zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém srážek, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud povinná osoba zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto dluhů, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.

• 1. Povinná osoba dále zajistí, že

• a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování rizika likvidity vychází, a

• b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity

• 1. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má povinná osoba postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity povinné osoby v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.

• 1. Pokud povinná osoba financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.

• 1. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách povinná osoba stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.

• 1. Při stanovování limitů povinná osoba zohlední také dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností.

Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh

• 1. Povinná osoba dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména

• a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a klienty,

• b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,

• c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností a

• d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.

Scénáře pro řízení rizika likvidity

• 1. Povinná osoba stanoví pro jednotlivé scénáře předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénáře řízení rizika likvidity, které zejména zahrnují

• a) odhad

• 1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,

• 1. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv a

• 1. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,

• b) odhad

• 1. objemu dluhů, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných dluhů a obvyklého růstu nových vkladů a

• 1. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,

• c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí a

• d) další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zejména likviditní potřeby spojené s některými činnostmi povinné osoby a aktivitami jejích klientů a dalších osob včetně vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.

• 1. Povinná osoba zajistí prověřování správnosti předpokladů scénářů řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky; prověřování správnosti předpokladů alternativních stresových scénářů provádí povinná osoba alespoň jednou ročně. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů.

Pohotovostní plán pro případ krize likvidity

• 1. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména

• a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci povinné osoby, včetně vymezení rozhodných událostí,

• b) jednoznačné vymezení působností a pravomocí v rámci povinné osoby,

• c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, dluhů a podrozvahových položek,

• d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie a

• e) specifikaci dalších záložních finančních zdrojů nad rámec likviditní rezervy.

• 1. Povinná osoba zajistí ve vhodné časové periodicitě testování proveditelnosti a funkčnosti pohotovostního plánu.

• 1. Povinná osoba zajistí aktualizaci pohotovostního plánu s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky a výsledky testování plánu.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení operačního rizika

Systém řízení operačního rizika

• 1. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení operačního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a obsahuje alespoň

• a) vymezení operačního rizika,

• b) zásady a cíle řízení operačního rizika,

• c) postupy řízení operačního rizika,

• d) působnosti, pravomoci a informační toky při řízení operačního rizika na všech řídicích a organizačních úrovních,

• e) informace o významných událostech a ztrátách vzniklých v důsledku operačního rizika,

• f) míru akceptovaného operačního rizika a

• g) způsob případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobu.

• 1. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a případně upravuje systém řízení operačního rizika.

Rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika

• 1. Povinná osoba identifikuje zdroje operačního rizika.

• 1. Povinná osoba zajistí, že vyhodnocování a sledování operačního rizika je začleněno do jejích běžných procesů.

• 1. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a sleduje možné dopady a potenciální ztráty vyplývající z událostí operačního rizika.

• 1. Povinná osoba zajistí pravidelné informování příslušných pracovníků o podstupovaném operačním riziku souvisejícím s jejich činností (ohlašování operačního rizika).

Omezování operačního rizika

• 1. Povinná osoba upravuje míru podstupovaného operačního rizika uplatňováním vhodných postupů omezování výskytu či nepříznivých dopadů výskytu událostí operačního rizika.

• 1. Povinná osoba posoudí jak rizika ovlivnitelná, tak rizika stojící mimo její přímý vliv, a rozhodne, zda rizika přijme, omezí jejich případné dopady, či zda omezí nebo zcela ukončí příslušnou činnost.

• 1. Pro omezování operačního rizika povinná osoba zavede a udržuje také postupy pro

• a) řízení přístupů pracovníků, klientů a dalších oprávněných osob k hmotnému a nehmotnému majetku povinné osoby,

• b) řešení odezvy na případný výskyt bezpečnostních incidentů a

• c) řešení operačního rizika, včetně rizika modelů, rizika právního a compliance, při zajišťování dodávek zboží a služeb a při outsourcingu, pokud je povinnou osobou uplatňován či zvažován, ledaže je riziko outsourcingu interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.

Pohotovostní plánování