Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 písm. a) se za slovo „stavební“ vkládají slova „a technologické“.

• 1. V § 1 písm. f) se za slovo „přiváděcí“ vkládá slovo „kanalizační“.

• 1. V § 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až l), která znějí:

„i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

• j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

• k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

• l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,“.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena m) a n).

• 1. V nadpisu části druhé se za slovo „ZPRACOVÁNÍ“ vkládají slova „A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE“ a slova v závorce „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 9“.

• 1. § 2 se zrušuje.

• 1. § 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí:

㤠3

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:

• a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí^1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

• b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

• c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

• d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

• e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

• f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

• g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:

• a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

• b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

§ 4

(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.

(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje v tomto rozsahu:

• a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

• b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

• c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

• d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

• e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).

^1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

• 1. V § 6 odstavec 1 zní:

„(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“.

• 1. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní:

• „c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce^1),“.

• 1. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 6 odst. 4 se za slovo „předává“ vkládají slova „ministerstvo v elektronické podobě“ a slova „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ se zrušují.

• 1. V § 7 odstavec 1 zní:

„(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“.

• 1. V § 7 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.“.

• 1. V § 7 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

• 1. V § 7 odst. 7 se za slovo „předává“ vkládá slovo „elektronicky“ a slovo „června“ se nahrazuje slovem „července“.

• 1. V nadpisu části čtvrté se slovo „NÁLEŽITOSTI“ nahrazuje slovy „STANOVENÝ FORMÁT“ a slova v závorce „odst. 11“ se nahrazují slovy „odst. 12 a 13“.

• 1. § 12 zní:

㤠12

(1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 se předává ministerstvu v jedné z těchto elektronických podob:

• a) formou výstupu z aplikace pro evidenci, jejíž formát a struktura jsou uvedeny v příloze č. 23, nebo výstupu z aplikace zveřejněné na internetových stránkách ministerstva, nebo

• b) předáním formuláře žádosti doplněné o náležitosti rozhodnutí krajského úřadu ve formátu podle odstavce 1.“.

• 1. Nadpis § 12a se zrušuje.

• 1. V § 12a odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo obor vysokoškolského vzdělání“.

• 1. V § 12a písm. d) a h) se slova „vodného a stočného“ nahrazují slovy „pro vodné a ceny pro stočné“.

• 1. Nadpis části páté zní:

„OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ

(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)“.

• 1. § 13 zní:

㤠13

Obsahem Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je vymezení infrastrukturního majetku ve členění podle vybraných údajů majetkové evidence s reprodukční pořizovací cenou, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v % opotřebení, výpočet teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. Zpracování se provádí podle přílohy č. 18. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.“.

• 1. § 13a se zrušuje.

• 1. V § 16 písm. d) se slovo „kanalizačních“ zrušuje.

• 1. V § 21 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „a příslušnému správci povodí“.

• 1. V § 22 odst. 4 se slova „č. 13; směrné a mezné“ nahrazují slovy „č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní“.

• 1. V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.“.

• 1. V nadpise části desáté slova v závorce „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“.

• 1. V § 24 písmeno a) zní:

• „a) základní údaje, a to

• 1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

• 1. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,“.

• 1. V § 24 písm. b) bod 8 zní:

• „8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;“.

• 1. V § 24 písm. b) se bod 9 zrušuje.

• 1. V § 24 písm. c) se za slovo „vyznačením“ vkládají slova „stokové sítě a polohy“.

• 1. V § 24 písmeno d) zní:

• „d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

• 1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

• 1. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

• 1. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

• 1. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;“.

• 1. V § 24 písm. h) se za slova „vod u“ vkládá slovo „vybraných“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „a jejich seznam“.

• 1. V § 24 písm. j) se slovo „kontrolu“ nahrazuje slovy „způsob kontroly“ a za slova „místa odběru vzorků“ se vkládají slova „typ vzorků pro odběr,“.

• 1. § 25 se zrušuje.

• 1. V nadpise části jedenácté se v závorce slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.

• 1. V § 28 se odstavec 3 zrušuje.

• 1. V § 31 odst. 1 se slova „úhrnu srážek“ nahrazují slovy „srážkového normálu“.

• 1. Nadpis části čtrnácté zní:

„ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ

(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)“.

• 1. V § 32 odst. 2 písm. a) se slova „§ 8 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6“.

• 1. V § 32 odst. 2 písm. b) se slovo „qp“ nahrazuje slovy „trvalém průtoku^31)“.

Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„^31) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb.“.

• 1. V § 35 odst. 1 se slova „Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m^3.h^-1“ nahrazují slovy „Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem^31) menším než 3,125 m^3.h^-1“.

• 1. § 35a zní:

㤠35a

(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.

(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.“.

• 1. V § 36 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. Přílohy č. 1 až 19 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

[image omitted]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

[image omitted]

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

[image omitted]

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

[image omitted]

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):

• a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,

• b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),

• c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,

• d) vodojemy

VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):

• a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením,

• b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,

• c) vodojemy

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

Tabulka č. 1

ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Reakce vody	pH
2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	Nerozpuštěné látky suš.	NL	mg/l
4.	Teplota	T	°C
5.	Konduktivita	κ	mS/m
6.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
7.	Dusičnany	NO3-	mg/l
8.	Fluoridy	F-	mg/l
9.	Adsorbovatelné organické vázané halogeny1)	AOX	mg/l
10.	Železo celkové	Fe	mg/l
11.	Mangan	Mn	mg/l
12.	Měď	Cu	mg/l
13.	Zinek	Zn	mg/l
14.	Bór	B	mg/l
15.	Berylium1)	Be	mg/l
16.	Kobalt1)	Co	mg/l
17.	Nikl	Ni	mg/l
18.	Vanad1)	V	mg/l
19.	Arsen	As	mg/l
20.	Kadmium	Cd	mg/l
21.	Chrom (veškerý)	Cr	mg/l
22.	Olovo	Pb	mg/l
23.	Selen1)	Se	mg/l
24.	Rtuť	Hg	mg/l
25.	Baryum1)	Ba	mg/l
26.	Kyanidy veškeré	CN-	mg/l
27.	Sírany	SO42-	mg/l
28.	Chloridy	Cl-	mg/l
29.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
30.	Fosforečnany	PO43-	mg/l
32.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	mg/l
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	µg/l
34.	Pesticidní látky celkem	PLC	µg/l
35.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSKMn	mg/l
36.	Nasycení kyslíkem	% O2	%
37.	Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace	BSK5	mg/l
38.	Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
39.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
42.	Huminové látky1)	HL	mg/l
43.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100ml
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	TKB	KTJ/100ml
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	FS	KTJ/100ml
46.	Salmonely1)	SAL	KTJ/1000ml nebo KTJ /5000 ml
47.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci /ml
48.	Chemická spotřeba kyslíku dichromanem	CHSKCr	mg/l
49.	Fosfor celkový	Pcelk.	mg/l
50.	Pesticid jednotlivý1)	PJ	µg/l
51.	Hliník1)	Al	mg/l

Poznámky k tabulce č. 1:

^1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22. Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující mezní hodnotu uvedenou v příloze č. 13 v tabulce č. 1 pro kategorii A1.

Pořadové číslo ukazatele:

Ukazatel č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren. Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Ukazatel č. 50: sledují se všechny jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v surové vodě.

Tabulka č. 2

ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)

A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Clostridium perfringens		KTJ/100ml
2.	Enterokoky	EK	KTJ/100 ml
3.	Escherichia coli	EC	KTJ/100 ml
4.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100 ml
5.	Mikroskopický obraz: abioseston	A	%
6.	Mikroskopický obraz: počet organismů	PO	Jedinci/ml
7.	Mikroskopický obraz: živé organismy	ŽO	Jedinci/ml
8.	Počty kolonií při 22°C	PB	KTJ/ml
9.	Počty kolonií při 36°C	MB	KTJ/ml
10.

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

11.	1,2-dichlorethan		µg/l
12.	Akrylamid		µg/l
13.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
14.	Antimon	Sb	µg/l
15.	Arsen	As	µg/l
16.	Barva		mg/l Pt
17.	Benzen		µg/l
18.	Benzo[a]pyren	BaP	µg/l
19.	Berylium	Be	µg/l
20.	Bor	B	mg/l
21.	Bromičnany	BrO3-	µg/l
22.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
23.	Dusičnany	NO3-	mg/l
24.	Dusitany	NO2-	mg/l
25.
26.	Fluoridy	F-	mg/l
27.	Hliník	Al	mg/l
28.	Hořčík	Mg	mg/l
29.	Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSKMn	mg/l
30.	Chlor volný	Cl2	mg/l
31.	Chlorethen (vinylchlorid)		µg/l
32.	Chloridy	Cl-	mg/l
33.	Chloritany	ClO2-	µg/l
34.	Chrom	Cr	µg/l
36.	Kadmium	Cd	µg/l
37.	Konduktivita	κ	mS/m
38.	Kyanidy celkové	CN-	mg/l
39.	Mangan	Mn	mg/l
40.	Měď	Cu	µg/l
41.	Microcystin-LR	MC-LR	µg/l
42.	Nikl	Ni	µg/l
43.	Olovo	Pb	µg/l
44.	Ozon	O3	µg/l
45.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
46.	Pesticidní látky (jednotlivý)	PL	µg/l
47.	Pesticidní látky celkem	PLC	µg/l
48.	pH	pH
49.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	µg/l
50.	Rtuť	Hg	µg/l
51.	Selen	Se	µg/l
52.	Sírany	SO42-	mg/l
53.	Sodík	Na	mg/l
54.	Stříbro	Ag	µg/l
55.	Tetrachlorethen	PCE	µg/l
56.	Trihalomethany	THM	µg/l
57.	Trichlorethen	TCE	µg/l
58.	Trichlormethan (chloroform)		µg/l
59.	Vápník	Ca	mg/l
60.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
61.	Zákal	Z	ZF(t,n)
62.	Železo	Fe	mg/l

C. Další ukazatele

64.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK4,5	mmol/l
65.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK8,3	mmol/l
66.	Huminové látky	HL	mg/l

Poznámky k tabulce č. 2:

Pořadové číslo ukazatele:
1,6,7,11,17,18,31,41,55,56,57,58	Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.
12	Stanoví se výpočtem; stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody.
22	Nemusí se stanovovat u zdrojů produkujících méně než 10 000 m3 vody denně.
30	Stanoví se pouze v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.
31	Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu.
33, 44	Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem.
41	Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví.
46	Stanovují se jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji.
47	Součet jednotlivě stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidů
49	Suma specifických sloučenin:benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,benzo(ghi)perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren
53	Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě.
54	Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
56	Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.
66	Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě.

Tabulka č. 3

MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

| | | | | | Pořadové číslo ukazatele monitor. rozboru | Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2) | Ukazatel | Jednotka | | --- | --- | --- | --- | | 1. | 3. | Escherichia coli | KTJ/100 ml | | 2. | 4. | Koliformní bakterie | KTJ/100 ml | | 3. | 2. | Enterokoky | KTJ/100 ml | | 4. | 8. | Počty kolonií při 22°C | KTJ/ml | | 5. | 9. | Počty kolonií při 36°C | KTJ/ml | | 6. | 7. | Mikroskopický obraz (živé organizmy)1) | Jedinci/ml | | 7. | 6. | Mikroskopický obraz (počet organizmů)1) | Jedinci/ml | | 8. | 5. | Abioseston1) | % | | 9. | 39. | Mangan | mg/l | | 10. | 23. | Dusičnany | mg/l | | 11. | 24. | Dusitany | mg/l | | 12. | 30. | Chlór volný2) | mg/l | | 13. | 27. | Hliník | mg/l | | 14. | 13. | Amonné ionty | mg/l | | 15. | 32. | Chloridy | mg/l | | 16. | 37. | Konduktivita | mS/m | | 17. | 48. | pH | | | 18. | 52. | Sírany | mg/l | | 19. | 16. | Barva | mg/l Pt | | 20. | 45. | Pach | přijatelný/ nepřijatelný | | 21. | 61. | Zákal | ZFn nebo ZFt | | 22. | 63. | Železo | mg/l | | 23. | 29. | Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) | mg/l | | 24. | 60. | Vápník | mg/l | | 25. | 28. | Hořčík | mg/l | | 26. | 61. | Vápník a hořčík | mmol/l | | 27. | 64. | Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 | mmol/l | | 28. | 65. | Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 | mmol/l | | 29. | 66. | Huminové látky1) | mg/l | | 30. | - | Absorbance A1 254 3) | | | 31. | - | Nerozpuštěné látky1) | mg/l | | 32. | - | Fosforečnany1) | mg/l | | 33. | - | BSK5 1) | mg/l | | 34. | - | Nasycení kyslíkem1) | % |

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:

^1^) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.

^2^) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené.

^3^) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 ^254 = 0,08.

Rozšíření rozsahu monitorovacího a provozního rozboru:

Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).

Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.

Tabulka č. 4

PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

Rozsah k technologickému řízení provozu

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.

Povrchová voda
	°C
vody
spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
nová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
	mg/l
	mg/l
	mg/l
mikrobiologické a biologické ukazatele2)
desinfekční činidlo	mg/l
Podzemní voda
---	---
Teplota	°C
Reakce vody
Železo	mg/l
Mangan	mg/l
Formy oxidu uhličitého	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlo	mg/l

Poznámky k tabulce č. 4:

^1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

^2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

• 1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.

• 1. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.

• 1. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

• 1. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadované správnosti a přesnosti analýz.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

• A) SUROVÁ VODA

• 1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.

• 1. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provede, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.

Tabulka č. 5

PRO VODU UPRAVOVANOU

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

| Objem vody vyrobené m3/den | Počet zásobovaných obyvatel (při 200) | Četnost /rok | | | | provozní rozbor (tab. č. 4) | monitorovací rozbor (tab. č. 3) | úplný rozbor (tab. č. 1) | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 500 | x | 1 | x | | 101 – 1 000 | 501 – 5 000 | 6 | 2 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 5 001 – 20 000 | 26 | 4 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 20 001 – 50 000 | 26 | 8 | 2 | | 10 001 – 20 000 | 50 001 – 100 000 | 104 | 12 | 2 | | 20 001 – 30 000 | 100 001 – 150 000 | 365 | 12 | 4 | | nad 30 000 | nad 150 000 | x | 24 | 4 | | x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje | | | | |

Tabulka č. 6

PRO VODU BEZ ÚPRAVY

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

| Objem vody vyrobené m3/den | Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv./den) | Četnost /rok | | | monitorovací rozbor (tab. č. 3) | úplný rozbor (tab. č. 1) | | | | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 500 | 1 | x | | 101 – 1 000 | 501 – 5 000 | 2 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 5 001 – 20 000 | 4 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 20 001 – 50 000 | 8 | 1 | | 10 001 – 20 000 | 50 001 – 100 000 | 12 | 1 | | 20 001 – 30 000 | 100 001 – 150 000 | 12 | 1 | | nad 30 000 | nad 150 000 | x | x | | x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje. | | | |

Poznámka k tabulce č. 6:

Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou

Úplný rozbor surové vody se provádí pouze v případě, že se zjistí při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti, výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli. To neplatí, pokud je ukazatel součástí monitorovacího rozboru.

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody, vzorek odebraný v rozvodné vodovodní síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 500 zásobených obyvatel).

• B) VYROBENÁ VODA

PRO VODU UPRAVOVANOU

• 1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.

• 1. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.

Tabulka č. 7

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

| Objem vody vyrobené m3/den | Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) | Četnost / rok | | | | provozní rozbor (tab.č. 4) | monitorovací rozbor (tab.č. 3) | úplný rozbor (tab.č. 2) | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 500 | x | 2 | 1 za 2 roky | | 101 – 1 000 | 501 – 5 000 | 12 | 4 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 5 001 – 20 000 | 52 | 8 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 20 001 – 50 000 | 52 | 16 | 2 | | 10 001 – 20 000 | 50 001 – 100 000 | 104 | 52 | 2 | | 20 001 – 30 000 | 100 001 – 150 000 | 365 | 52 | 4 | | nad 30 000 | nad 150 000 | x | x | x | | x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel. | | | | |

Tabulka č. 8

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY

| Počet zásobovaných | Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla | | | vodní zdroj | | | | obyvatel | podzemní | povrchový | | --- | --- | --- | | do 500 | X | X | | 501 – 5 000 | 2 x týdně | 1 x denně | | 5 001 – 20 000 | 1 x denně | 3 x denně | | nad 20000 | 3 x denně | X | | X Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení vodního zdroje. Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků. | | |

PRO VODU BEZ ÚPRAVY

• 1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.

• 1. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo sítě.

• 1. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.

Tabulka č. 9

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

| Objem vody vyrobené m3/den | Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) | Četnost / rok | | | monitorovací rozbor (tab.č. 3) | úplný rozbor (tab.č. 2) | | | | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 500 | 2 | 1 za 2 roky | | 101 – 1 000 | 501 – 5 000 | 4 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 5 001 – 20 000 | 8 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 20 001 – 50 000 | 16 | 2 | | 10 001 – 20 000 | 50 001 – 100 000 | 52 | 2 | | 20 001 – 30 000 | 100 001 – 150 000 | 52 | 4 | | nad 30 000 | nad 150 000 | x | x | | x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel. | | | |

• C) PITNÁ VODA DODÁVANÁ VODOVODNÍM POTRUBÍM ODBĚRATELI

ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ

Určení rozsahu rozborů, četnosti sledování, místa odběrů vzorku, způsob odběru vzorků, metody stanovení včetně požadavků na laboratoře provádějící analýzy a další podrobnosti se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

• D) VODOJEMY

• 1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.

• 1. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.

ČÁST 4

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

• 1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku (typ vzorku), jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

• 1. Laboratoř, která provádí monitorovací a úplné rozbory surové a vyrobené pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře.

• 1. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:

• překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu^30) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

• počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení hodnoty pro jednotlivé typy limitu v analyzovaném vzorku),

• množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,

• počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.

• 1. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).

• 1. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

^30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

• a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

• b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

• c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

• A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSKCr	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l

• B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	N – NH4 +	mg/l
Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
Celkový fosfor	Pcelk.	mg/l

• C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

• D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

• A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

Tabulka č. 1

MÍSTA ODBĚRŮ:

• a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

• b) odtok z čistírny odpadních vod,

• c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

| Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO) | Typ vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok | | | | | | | Typ A | Typ B | Typ C | | | | | | BSK5 CHSKCr NL | N – NH4+ Ncelk Pcelk | BSK5 CHSKCr NL | N – NH4+ Ncelk Pcelk | BSK5 CHSKCr NL | N – NH4+ Ncelk Pcelk | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | < 500 | 2 | 1 | | | | | | 500 – 2 000 | 4 | 2 | | | | | | 2 001 – 5 000 | | | 4 | 4 | | | | 5 001 – 10 000 | | | 6 | 6 | | | | 10 001 – 50 000 | | | 12 | 12 | | | | > nad 50 000 | | | | | 24 | 24 |

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

• B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

Tabulka č. 2

MÍSTA ODBĚRU:

• a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

• b) odtok z čistírny odpadních vod

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL)

TYP VZORKU:

Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Velikost čistírny odpadních vod- počet připojených ekvivalentních obyvatel	Četnost sledování vybraného ukazatele / rok
< 500	x
500 – 2 000	x
2 001 – 5 000	x
5 001 – 10 000	6
10 001 – 50 000	12
> nad 50 000	26

x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu

• C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

• 1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

• 1. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

• a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

• b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,

• c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

• d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

• 1. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

• D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví:

• a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť,

měď, zinek, arsen, chrom, nikl,

• b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů - 28+52+101+138+153+180,

adsorbovatelné organické halogeny (AOX),

• c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie,

enterokoky, salmonella spp.

V případě potřeby agrotechnické parametry:

pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík.

Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství.

2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují:

• a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),

• b) pH, sušina, organické látky.

3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

| Počet připojených ekvivalentních obyvatel | Počet rozborů za rok | | | pro bod 1 | pro bod 2 | | | --- | --- | --- | | do 500 | x podle potřeby | | | 501 – 5 000 | x | 1 | | 5001 – 25 000 | x | 2 | | 25 001 – 100 000 | x | 4 | | nad 100 000 | x | 6 |

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

• 1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

• 1. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

• 1. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:

• dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

• dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

• počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

• bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,

• bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.

• 1. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

[image omitted]

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

I. BYTOVÝ FOND

Byty.

1.	na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok	15 m3
2.	na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok	25 m3
3.	na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok	35 m3

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

Rodinné domy.

Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m^3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

Rekreační chaty (chalupy).

Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m^3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m^3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m^3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY

• a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;

• b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;

• c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

kancelářské budovy

(bez stravování)

	na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
4.	WC, umyvadla	8 m3
5.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	14 m3
6.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	18 m3

školy

(bez stravování)

	na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
7.	WC, umyvadla	3 m3
8.	WC a tekoucí teplá voda	5 m3

mateřské školy a jesle s celodenním provozem

(bez stravování)

	na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
9.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	8 m3
10.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	16 m3

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

(směrná čísla pouze pro ubytování)

	na jedno lůžko za rok
hotely a penziony
11.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	45 m3
12.	většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	23 m3
13.	restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
14.	pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
	denní připouštění bazénu	10 m3
	sauna, welnes	10 m3
V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
15.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	25 m3
16.	v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě	15 m3
17.	stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné)
na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
18.	dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	3 m3
19.	vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	8 m3
20.	bufet, občerstvení	1 m3

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

		na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
21.	na jednoho pracovníka	18 m3
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
22.	na jednoho pracovníka	18 m3
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
23.	na jednoho pracovníka	20 m3
ošetřovaná osoba
24.	na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok	2 m3
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
25.	na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
26.	na jednoho pracovníka	18 m3
		na jedno lůžko za rok
nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
27.	na jedno lůžko	50 m3
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
28.	na jedno lůžko	45 m3

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

	multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla)
	při plné obsazenosti za rok
29.	na jedno sedadlo a jedno představení denně	1 m3
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla)
	na jednoho stálého pracovníka za rok
30.		14 m3
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
31.	na jednoho návštěvníka	2 m3
tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
32.	na jednoho návštěvníka	20 m3
	na 1 hřiště za rok
33.	kropení antukových hřišť krytých	230 m3
34.	kropení antukových hřišť nekrytých	460 m3
	na 100 m2 za provozní den
35.	kropení travnatých hřišť	20 m3
		za rok
36.	golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje	22 500 m3
	na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
37.	WC, umyvadla	1 m3
	Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
zimní stadion
38.	pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

VI. RESTAURACE, VINÁRNY

(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

	Restaurace, vinárny, kavárny
	na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39.	pouze výčep	50 m3
40.	výčep, podávání studených jídel	60 m3
41.	výčep, podávání studených jídel a teplých jídel	80 m3
Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu	450 m3
43.	mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu	60 m3

VII. PROVOZOVNY

	na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
44.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
45.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
46.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny	30 m3
holičství a kadeřnictví
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
47.	v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou	50 m3
samostatné prádelny (zakázkové)
48.	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	1 m3
49.	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

VIII. PRODEJNY

	prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
50.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
51.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	20 m3
52.	na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)	34 m3
	na 100 kg živých ryb
53.	prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb	6 m3
potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
54.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
	Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

	hospodářská zvířata
	na jeden kus v průměru za rok
55.	dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů	36 m3
56.	býk	18 m3
57.	tele, ovce, koza, vepř	6 m3
58.	prasnice	8 m3
59.	kůň	14 m3
60.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)	1 m3
drůbež
	na 100 kusů v průměru za rok
61.	slepice, perličky	11 m3
62.	husy, kachny, krůty	36 m3

X. ZAHRADY

	v průměru za rok
63.	venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2	16 m3
64.	sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2	3 m3
65.	pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti	12 m3
66.	průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

	v průměru za rok
67.	osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně	1 m3
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

| Pořadové číslo | Ukazatel | Jednotka | A1 | A2 | A3 | | | | | mezní | mezní | mezní | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. | Reakce vody | pH | 6,5-9,5 | 5-6,5 9,5-10 | < 5 nebo <10 | | 2. | Barva | mg/l Pt | 20 | 100 | 200 | | 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | 10 | | | | 4. | Teplota | °C | 20 | 25 | 25 | | 5. | Konduktivita | mS /m | 125 | 125 | 125 | | 6. | Pach | | přijatelný | nepřijatelný | | | 7. | Dusičnany | mg/l | 50 | 50 | 50 | | 8. | Fluoridy | mg/l | 1,5 | 1,5 | 1,5 | | 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | 0,01 | 0,02 | 0,03 | | 10. | Železo celkové | mg/l | 0,2 | 1 | 2 | | 11. | Mangan | mg/l | 0,05 | 0,5 | 1,5 | | 12. | Měď | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,1 | | 13. | Zinek | mg/l | 3 | 5 | 5 | | 14. | Bor | mg/l | 1 | 1 | 1 | | 15. | Berylium | mg/l | 0,002 | 0,002 | 0,002 | | 16. | Nikl | mg/l | 0,02 | 0,03 | 0,03 | | 17. | Arsen | mg/l | 0,01 | 0,01 | 0,02 | | 18. | Kadmium | mg/l | 0,005 | 0,005 | 0,005 | | 19. | Chrom veškerý | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,05 | | 20. | Olovo | mg/l | 0,01 | 0,025 | 0,05 | | 21. | Selen | mg/l | 0,01 | 0,01 | 0,01 | | 22. | Rtuť | mg/l | 0,001 | 0,001 | 0,001 | | 23. | Kyanidy veškeré | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,05 | | 24. | Sírany | mg/l | 250 | 250 | 250 | | 25.* | Chloridy | mg/l | 100 | 100 | 250 | | 26. | Tenzidy aniontové | mg/l | 0,2 | 0,2 | 0,5 | | 27. | Uhlovodíky C10-C40 | mg/l | 0,1 | 0,1 | 0,1 | | 28. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | µg/l | 0,1 | 0,1 | 0,2 | | 29. | Pesticidní látky celkem | µg/l | 0,5 | 0,5 | 0,5 | | 30. | Chemická spotřeba kyslíku manganistanem | mg/l | 3 | 10 | 15 | | 31. | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace | mg/l | 3 | 5 | 7 | | 32. | Amonné ionty | mg/l | 0,5 | 1 | 3 | | 33. | Celkový organický uhlík (TOC) | mg/l | 5 | 7 | 10 | | 34. | Huminové látky | mg/l | 2,5 | 5,0 | 8,0 | | 35. | Koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 50 | 5 000 | 50 000 | | 36. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | 2 000 | 20 000 | | 37. | Fekální streptokoky (Enterokoky) | KTJ/100 ml | 20 | 1 000 | 10 000 | | 38. | Mikroskopický obraz | jedinci/ml | 50 | 3 000 5001) | 10 000 1 0001) | | 39 | Pesticid jednotlivý2) | µg/l | 0,1 | 0,1 | 0,5 | | 40. | Hliník | mg/l | 0,2 | 1,0 | 2,0 |

^1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.

^2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.

^*) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1) M - mezní, povinné hodnoty.

2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.

6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.

7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.

8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
Železo	mg/l	0,2	5	20
Mangan	mg/l	0,05	1,0	2,0
Sulfan	mg/l	platí limity pachu

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1) Základní zařazení nového zdroje surové vody

• a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).

• b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.

• c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.

• d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.

• e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2) Upřesnění kategorie

• a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.

• b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).

• c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.

• d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

• a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;

• b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;

• c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5;

odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

• d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

• 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:

Iu,p =Iu1 a100 +Iu2 b100 +Iu3 c100 +Iu4 d100 ,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

• 1. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

• 1. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

	Ukazatel	Jednotka	Mez stanovitelnosti	Přesnost +/-	Správnost +/-
1.	Reakce vody			0.1	0.2
2.	Barva	mg/l Pt	2	10%	20%
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	3	10%	20%
4.	Teplota	°C		5%	10%
5.	Konduktivita	mS/m		5%	10%
6.	Pach		přijatelný/ nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	2	10%	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,2	10%	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)	mg/l	0,01	20%	25%
10.	Železo celkové	mg/l	0,05	10%	20%
11.	Mangan	mg/l	0,01	15%	25%
12.	Měď	mg/l	0,01	15%	25%
13.	Zinek	mg/l	0,01	15%	25%
14.	Bor	mg/l	0,05	10%	20%
15.	Berylium	mg/l	0,0005	20%	30%
16.	Nikl	mg/l	0,001	20%	30%
17.	Arsen	mg/l	0,001	20%	30%
18.	Kadmium	mg/l	0,0005	20%	30%
19.	Chrom veškerý	mg/l	0,001	20%	30%
20.	Olovo	mg/l	0,001	20%	30%
21.	Selen	mg/l	0,001	20%	30%
22.	Rtuť	mg/l	0,0002	20%	30%
23.	Kyanidy veškeré	mg/l	0,005	20%	25%
24.	Sírany	mg/l	10	10%	20%
25.	Chloridy	mg/l	10	10%	10%
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,02	10%	20%
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	20%	25%
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	0,02	30%	50%
29.	Pesticidní látky celkem	µg/l	0,1	30%	50%
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	0,5	10%	20%
31.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace	mg/l		10%	20%
32.	Amonné ionty	mg/l	0,05	10%	20%
33.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	1	10%	20%
34.	Huminové látky	mg/l	0,5	10%	20%
35.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml
36.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml
37.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml
38.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml
39.	Pesticid jednotlivý	µg/l	0,01	30%	50%
40.	Hliník	mg/l	0,005	20%	25%

Pro účely této tabulky se rozumí:

• a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;

• b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;

• c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

• 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

• 1. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

• 1. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).

• 1. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

• 1. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.

• 1. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

• 1. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1) mg/l
Reakce vody	pH	6,0 – 9,0
Teplota	T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	800
Chemická spotřeba kyslíku	CHSKCr	1600
Nerozpuštěné látky	NL	500
Dusík amoniakální	N- NH4+	45
Dusík celkový	Ncelk.	60
Fosfor celkový	Pcelk.	10
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	2500
Kyanidy celkové	CN-celk.	0,2
Kyanidy toxické	CN-tox.	0,1
Uhlovodíky C 10 – C 40	C10-C40	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy aniontové	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Crcelk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr6+	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella spp.2)		negativní nález

^1^) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

^2^) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Druh plochy	plocha m2	odtokový součinitel	redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový normál*: ........ mm/rok, tj. .... ......m2/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok.

• Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30ti letí, v současné době za 30ti letí – 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

• a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.

• b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.

• c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,05.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

• 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií.

U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m^3/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m^3/rok].

• 1. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky.

• 1. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

Si = k + a × Ui^b,

kde i = 1, ... n.

• 1. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si.

Poznámka: