Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se za položku 101 vkládá nová položka 102, která včetně poznámky pod čarou č. 80 zní:

„Položka 102

1.	Přijetí žádosti o schválení80)
a)	návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií	Kč 40 000
b)	aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií	Kč 20 000
c)	návrhu bezpečnostní zprávy	Kč 60 000
d)	aktualizace bezpečnostní zprávy	Kč 30 000
e)	návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy	Kč 15 000
2.	Přijetí žádosti o vydání závazného stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií80)	Kč 25 000

^80) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).“.

v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 224/2015 Sb.

Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

• 1. Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným v sloupcích 2 a 3.

• 1. Nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu.

• 1. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II.

• 1. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I.

• 1. Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění.

• 1. Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý objekt provozovatele.

• 1. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna.

• 1. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona:

N=SUMAi=1n–––––Qiqi,

kde:

qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu,

Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

n = počet nebezpečných látek,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít k sečtení jmenovitě vybraných nebezpečných látek uvedených v tabulce II, které

• a) spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 podle tabulky I;

• b) jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 podle tabulky I;

• c) spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2 podle tabulky I.

Výpočet se provádí zvlášť pro každé z písmen a) až c).

Pro použití pravidla sčítání se použijí příslušná kvalifikační množství pro každou kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci, pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látku se vždy použije kvalifikační množství uvedené v tabulce II.

Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro výpočet a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1.

Provozovatel zařadí objekt do

• a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo

• b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.

• 1. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa.

• 1. V případě, že v sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.

• 1. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.

• 1. Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona.

• 1. U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství.

Tabulka I Kategorie nebezpečných látek

| Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 | Množství nebezpečné látky v tunách | | | Sloupec 1 | Sloupec 2 | Sloupec 3 | | | A | B | | --- | --- | --- | | Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ | | | | H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice | 5 | 20 | | H2 AKUTNÍ TOXICITA – kategorie 2, všechny cesty expozice – kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1) | 50 | 200 | | H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 | 50 | 200 | | Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST | | | | P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) – nestabilní výbušniny, nebo – výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo – látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi | 10 | 50 | | P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4) | 50 | 200 | | P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 | 10 | 50 | | P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1 | 150 (čisté) | 500 (čisté) | | P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2) | 5 000 (čisté) | 50 000 (čisté) | | P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1 | 50 | 200 | | P5a HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo – hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6) | 10 | 50 | | P5b HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6) | 50 | 200 | | P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b | 5 000 | 50 000 | | P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B | 10 | 50 | | P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F | 50 | 200 | | P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 | 50 | 200 | | P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3 | 50 | 200 | | Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ | | | | E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 | 100 | 200 | | E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 | 200 | 500 | | Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST | | | | O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 | 100 | 500 | | O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 | 100 | 500 | | O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 | 50 | 200 |

Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky

| Nebezpečné látky | Číslo CAS(23)) | Množství nebezpečné látky v tunách | | | Sloupec 1 | | Sloupec 2 | Sloupec 3 | | | | A | B | | --- | --- | --- | --- | | 1. Dusičnan amonný (viz poznámka 7) | - | 5 000 | 10 000 | | 2. Dusičnan amonný (viz poznámka 8) | - | 1 250 | 5 000 | | 3. Dusičnan amonný (viz poznámka 9) | - | 350 | 2 500 | | 4. Dusičnan amonný (viz poznámka 10) | - | 10 | 50 | | 5. Dusičnan draselný (viz poznámka 11) | - | 5 000 | 10 000 | | 6. Dusičnan draselný (viz poznámka 12) | - | 1 250 | 5 000 | | 7. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1303-28-2 | 1 | 2 | | 8. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | 1327-53-3 | | 0,1 | | 9. Brom | 7726-95-6 | 20 | 100 | | 10. Chlor | 7782-50-5 | 10 | 25 | | 11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý | - | | 1 | | 12. Ethylenimin | 151-56-4 | 10 | 20 | | 13. Fluor | 7782-41-4 | 10 | 20 | | 14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %) | 50-00-0 | 5 | 50 | | 15. Vodík | 1333-74-0 | 5 | 50 | | 16. Chlorovodík (zkapalněný plyn) | 7647-01-0 | 25 | 250 | | 17. Alkyly olova | - | 5 | 50 | | 18. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13) | - | 50 | 200 | | 19. Acetylen | 74-86-2 | 5 | 50 | | 20. Ethylenoxid | 75-21-8 | 5 | 50 | | 21. Propylenoxid | 75-56-9 | 5 | 50 | | 22. Methanol | 67-56-1 | 500 | 5 000 | | 23. 4, 4‘-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě | 101-14-4 | | 0,01 | | 24. Methylisokyanát | 624-83-9 | | 0,15 | | 25. Kyslík | 7782-44-7 | 200 | 2 000 | | 26. 2,4-toluen diisokyanát 2,6-toluen diisokyanát | 91-08-7 584-84-9 | 10 | 100 | | 27. Karbonyldichlorid (fosgen) | 75-44-5 | 0,3 | 0,75 | | 28. Arsan (arsenovodík) | 7784-42-1 | 0,2 | 1 | | 29. Fosfan (fosforovodík) | 7803-51-2 | 0,2 | 1 | | 30. Chlorid sirnatý | 10545-99-0 | | 1 | | 31. Oxid sírový | 7446-11-9 | 15 | 75 | | 32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD): kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14) | - | | 0,001 | | 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan diethylsulfát, dimethylsulfát dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton | - | 0,5 | 2 | | 34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) | - | 2 500 | 25 000 | | 35. Bezvodý amoniak | 7664-41-7 | 50 | 200 | | 36. Fluorid boritý | 7637-07-2 | 5 | 20 | | 37. Sirovodík | 7783-06-4 | 5 | 20 | | 38. Piperidin | 110-89-4 | 50 | 200 | | 39. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin | 3030-47-5 | 50 | 200 | | 40. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin | 5397-31-9 | 50 | 200 | | 41. Směsi () chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I. () Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]. | | 200 | 500 | | 42. Propylamin (viz poznámka 15) | 107-10-8 | 500 | 2 000 | | 43. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 15) | 1663-39-4 | 200 | 500 | | 44. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 15) | 16529-56-9 | 500 | 2 000 | | 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazo-met) (viz poznámka 15) | 533-74-4 | 100 | 200 | | 46. Methyl-akrylát (viz poznámka 15) | 96-33-3 | 500 | 2 000 | | 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 15) | 108-99-6 | 500 | 2 000 | | 48. 1-brom-3-chlorpropan (viz poznámka 15) | 109-70-6 | 500 | 2 000 |

POZNÁMKY

• 1. Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.

• 1. Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět.

• 1. Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“)^24) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.

• 1. Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.

• 5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů^25)^ (směrnice o aerosolových rozprašovačích). „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

• 5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1.

• 1. Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie.

• 1. Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu

Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného

– 15,75 %^26) až 24,5 % ^27) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech^28),

– 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny.

• 1. Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva

Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného

– větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,

– větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,

– větší než 28 %^29) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %.

• 1. Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický

Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je:

– 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek,

– více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek.

Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.

• 1. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti

Toto se vztahuje na:

– materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno-složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9,

– hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003.

• 1. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000):

Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.

• 1. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000):

Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.

• 1. Upravený bioplyn

Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.

• 1. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny

Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů:

WHO 2005 TEF
2,3,7,8-TCDD	1	2,3,7,8 - TCDF	0,1
1,2,3,7,8-PeCDD	1	2,3,4,7,8-PeCDF	0,3
		1,2,3,7,8-PeCDF	0,03
1,2,3,4,7,8-HxCDD	0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD	0,1	1,2,3,4,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDD	0,1	1,2,3,7,8,9-HxCDF	0,1
		1,2,3,6,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD	0,01	2,3,4,6,7,8-HxCDF	0,1
OCDD	0,0003	1,2,3,4,6,7,8-HpCDF	0,01
		1,2,3,4,7,8,9-HpCDF	0,01
		OCDF	0,0003

(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj - Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds

• 1. Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství.

Příloha č. 2 k zákonu č. 224/2015 Sb.

[image omitted]

[image omitted]

Příloha č. 3 k zákonu č. 224/2015 Sb.

ČÁST I

Kritéria pro oznamování závažné havárie Komisi

Každá závažná havárie uvedená v bodě 1 nebo havárie mající nejméně jeden z důsledků uvedených v bodech 2 až 6, musí být oznámena Komisi.

• 1. Přítomné nebezpečné látky

Jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 (dále jen nebezpečnou látkou).

• 1. Zranění osob a poškození nemovitostí mající za následek

• a) úmrtí,

• b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

• c) zranění minimálně jedné osoby mimo objekt, pokud její hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

• d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

• e) nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin,

• f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1 000 hodin.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu na

• a) území chráněném podle jiných předpisů, tj. zvláště chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

• b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

• c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km,

• d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle jiného právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek

• a) poškození objektu původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

• b) poškození majetku mimo objekt původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou vedoucí k následkům mimo území České republiky.

ČÁST II

Rozsah, ve kterém ministerstvo uvědomí Komisi o závažné havárii splňující kritéria uvedená v části I této přílohy

Ministerstvo poskytne Komisi o závažné havárii, ke které došlo na území České republiky, tyto údaje:

• a) identifikační a kontaktní údaje ministerstva jako orgánu odpovědného za uvědomění Komise,

• b) datum a dobu, kdy k závažné havárii došlo, a místo, kde se tak stalo, včetně identifikačních údajů objektu, ve kterém ke vzniku závažné havárie došlo, a jeho provozovatele,

• c) stručný popis okolností závažné havárie, včetně přítomných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí,

• d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zabránilo opětovnému vzniku závažné havárie,

• e) výsledky jejich analýzy a doporučení.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 58

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Příloha č. 4 k zákonu č. 224/2015 Sb.

Informace potřebné k posouzení, že určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie

• 1. Posouzení, zda určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie, obsahuje jednu nebo více charakteristik této látky:

• a) fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu a je-li to vhodné, je třeba také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahuje jiný právní předpis;

• b) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry;

• c) maximální koncentrace látek v případě směsí.

• 1. Pro účely bodu 1 písmen a) a b) musí informace potřebné k posouzení vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí této nebezpečné látky nebo směsi obsahovat:

• a) komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látky způsobit fyzické nebo zdravotní poškození nebo poškození životního prostředí;

• b) fyzikální a chemické vlastnosti (například molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti);

• c) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (například reaktivita, hořlavost, toxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti);

• d) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro životní prostředí (například ekotoxicita, perzistence, bioakumulace, potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné relevantní vlastnosti);

• e) je-li k dispozici, klasifikaci látky nebo směsi podle klasifikace podle jiného právního předpisu;

• f) informace o specifických provozních podmínkách látky (například teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.

^2) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

^5) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

^10) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 8 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^13) Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^15) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^16) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

^17) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

^18) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^19) Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^20) § 10a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21) Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^22) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^23) Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci.

^24) Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31. 5. 2008, s. 1).

^25) Úř. věst. L 147, 9. 6. 1975, s. 40

^26) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného.

^27) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného.

^28) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.

^29) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného.

^30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.