Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o azylu

Čl. I

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 písm. a) se slova „projeví úmysl požádat“ nahrazují slovem „požádal“ a slova „formou azylu nebo doplňkové ochrany“ se zrušují.

• 1. V § 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:

• „b) řízení ve věci mezinárodní ochrany^19) a další řízení vedená podle tohoto zákona,

^19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“.

Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.

• 1. V § 1 písm. c) se slova „azylanta a“ nahrazují slovem „azylanta,“ a na konci textu se doplňují slova „a cizince, o kterém to stanoví tento zákon“.

• 1. V § 1 písm. d) se slova „, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují.

• 1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20 až 22 zní:

㤠2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) mezinárodní ochranou ochrana poskytnutá na území cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany,

• b) žadatelem o udělení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního, má-li tato žaloba odkladný účinek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochrany v jiném státě, který je vázán přímo použitelným předpisem Evropské unie^20), a Česká republika jej převzala na své území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

• c) řízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

• d) řízením o předání do příslušného státu řízení, jehož výsledkem je určení státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie^20), který je povinen přijmout zpět cizince vzhledem ke své příslušnosti k posouzení cizincem podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

• e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí vydaná podle § 15 nebo 15a a rozhodnutí o udělení azylu, rozhodnutí o udělení, prodloužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany,

• f) opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

• g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany druhá opakovaná žádost podaná toutéž osobou po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a všechny žádosti následující po ní,

• h) nezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území^21),

• i) zranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí,

• j) partnerem osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Toto úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví je partnerstvím,

• k) bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

• 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

• 1. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,

• 1. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

• 1. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv,

• l) bezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a

• 1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy^22),

• 1. ve kterém nebude vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy a

• 1. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem,

• m) evropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, který

• 1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení,

• 1. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků,

• 1. má zákonem upravené azylové řízení,

a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu,

• n) státem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy,

• o) první zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy^22), může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit,

• p) azylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko,

• q) přesídlením výběr a přemístění cizinců, které provádí ministerstvo, s předchozím projevem jejich vůle na území za účelem udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

(2) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(3) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, kterému byla udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany. Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí dále cizinec, který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o této žádosti.

(4) Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.

(5) Ochranou před pronásledováním nebo vážnou újmou se rozumí zejména přiměřené kroky příslušných státních orgánů, strany nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území, směřující k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy zejména zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledování nebo vážnou újmu, za předpokladu, že je taková ochrana účinná, není pouze přechodná a cizinec k ní má přístup.

(6) Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.

(7) Pronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu jeho posledního trvalého bydliště a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu

• a) nemá odůvodněný strach z pronásledování ani nejsou dány důvodné obavy, že by mu zde hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, nebo

• b) má přístup k účinné ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou.

^20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států ve znění Prováděcího Nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

^21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.

^22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.“.

Poznámky pod čarou č. 1b až 1d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V části první nadpis hlavy II zní: „ŽÁDOST O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DOPRAVA DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ“.

• 1. Nadpis nad § 3 zní: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:

㤠3

(1) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.

(2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dále jen „kasační stížnost“) nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je však projev vůle cizince podle věty první, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty druhé se § 11a odst. 3 použije obdobně.

(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

(4) Jde-li o žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou rodičem nezletilého dítěte za toto dítě, souhlas druhého rodiče s podáním žádosti se nevyžaduje.

(5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení^23), nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte.

(6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a).

^23) § 140 správního řádu.“.

• 1. V § 3a úvodní části ustanovení a v § 3b odst. 1 se slova „učinit prohlášení o mezinárodní ochraně“ nahrazují slovy „podat žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 3a písm. a) bodě 4 se slovo „cizinců,^3)“ nahrazuje slovy „cizinců^3) v případě cizince tam zajištěného,“ a slova „předpisu Evropské unie^4a)“ se nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie^20)“.

• 1. V § 3a písm. b) se za slovo „detenci,“ vkládají slova „ochranné léčení,“.

• 1. V § 3a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Policie a osoba zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům poskytuje osobě, která hodlá podat žádost o udělení mezinárodní ochrany, informace vztahující se k mezinárodní ochraně již na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.“.

• 1. V § 3b odst. 2 větě první se za slovo „cizince“ vkládají slova „o oprávnění podat žádost o udělení mezinárodní ochrany ve lhůtě podle odstavce 1“.

• 1. V § 3b se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany podanou v zařízení pro zajištění cizinců po uplynutí doby podle odstavce 1 je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou, pouze tehdy, pokud se lze na základě jeho obsahu důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty první se § 11a odst. 3 použije obdobně.“.

• 1. § 3c a 3d znějí:

㤠3c

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochrany policii podle § 3a písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté, co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dostavit do přijímacího střediska určeného ministerstvem. Nastala-li překážka na vůli žadatele o udělení mezinárodní ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska, lhůta podle věty první neběží a žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do přijímacího střediska ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. Ustanovení § 4 odst. 1 se použije obdobně.

§ 3d

(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn setrvat na území; to neplatí, podal-li další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo je oprávněno setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území omezit jen na část území nebo na přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, není-li mu povolen vstup na území.

(2) Nejde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, nelze setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území ukončit na základě vydaného správního nebo soudního rozhodnutí. To nebrání předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.“.

• 1. § 3e a 3f se zrušují.

• 1. V nadpisu nad § 4 se slovo „cizince“ zrušuje.

• 1. V § 4 odst. 1 a 2 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně“ se nahrazují slovy „podal žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 4 odst. 2 se slova „(§ 73)“ zrušují.

• 1. V § 4 odst. 3 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2“.

• 1. § 4a se zrušuje.

• 1. V § 4b se slovo „Žadatele“ nahrazuje slovem „Žadateli“, slovo „dopraví“ se nahrazuje slovem „zajistí“, za slovo „ministerstvo“ se vkládá slovo „dopravu“ a slovo „jím“ se nahrazuje slovem „ministerstvem“.

• 1. § 4c se zrušuje.

• 1. V části první nadpis hlavy III zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DALŠÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ PODLE TOHOTO ZÁKONA“.

• 1. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 zní:

㤠8

Působnost ministerstva

Ministerstvo

• a) rozhoduje ve věci mezinárodní ochrany,

• b) určuje stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany^20) podané na území,

• c) rozhoduje v řízení o předání do příslušného státu,

• d) rozhoduje o žádostech podaných podle Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti^24),

• e) rozhoduje v dalších věcech podle tohoto zákona.

^24) Sdělení č. 108/2004 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti.“.

• 1. V § 9 se slova „vedená podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „uvedená v § 8 písm. a), c) a d)“, slova „doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,^5) ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,^5a) ustanovení o“ se zrušují, slova „dále ustanovení o úřední“ se nahrazují slovy „o úřední“, slova „vydání rozhodnutí^5i) a“ se nahrazují slovy „vydání rozhodnutí^5i),“, za slova „o rozkladu^5j)“ se vkládají slova „, ustanovení o přezkumném řízení^25), o obnově řízení a novém rozhodnutí^26)“ a věta druhá se zrušuje.

Poznámky pod čarou č. 25 a 26 znějí:

„^25) § 94 až 99 správního řádu.

^26) § 100 až 102 správního řádu.“.

Poznámky pod čarou č. 5 a 5a se zrušují.

• 1. § 10 a 10a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí:

㤠10

(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany včetně důsledků výslovného nebo mlčky učiněného zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Ministerstvo rovněž poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti požádat o informace týkající se průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, které se vztahují k osobní situaci žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany poskytnout údaje o

• a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních,

• b) dni, měsíci a roku narození,

• c) místu a státu narození,

• d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení,

• e) státním občanství,

• f) rodinném stavu a dětech,

• g) posledním bydlišti mimo území,

• h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie^20),

• i) dni a způsobu vstupu na území,

• j) čísle a platnosti cestovního dokladu,

• k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách,

• l) důvodu žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

• m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,

• n) způsobu jeho cesty na území a

• o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě údaje o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiných státech.

(3) Při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo jiným dokladem totožnosti anebo platnou veřejnou listinou vydanou zemí státní příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo zemí posledního trvalého bydliště, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany bez státní příslušnosti, pokud z ní lze zjistit údaje o jeho státním občanství a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele, nebo ji osvědčit čestným prohlášením.

(4) V souvislosti s poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, ministerstvo dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany s ohledem na svou osobní situaci potřebuje podporu k uplatňování práv a plnění povinností žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona, které souvisejí s řízením o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, podporu rovněž poskytne, vznikne-li její potřeba až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(5) Ministerstvo informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti zajistit si lékařské vyšetření zaměřené na zjištění známek pronásledování nebo vážné újmy.

§ 10a

Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany

(1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná,

• a) byla-li podána občanem Evropské unie^27), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropské unie^28),

• b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie^20),

• c) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie,

• d) mohl-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu,

• e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1,

• f) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany ze státu, který Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, nebo

• g) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který není nezletilou osobou bez doprovodu, ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

(2) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

^27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie.

^28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.“.

Poznámky pod čarou č. 5k, 5l a 5m se zrušují.

• 1. § 10b a 10c se včetně nadpisů zrušují.

• 1. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Řízení o předání do příslušného státu podle § 2 odst. 1 písm. d) se zahajuje z moci úřední. Ministerstvo rozhodne o předání do příslušného státu podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b).“.

• 1. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisu znějí:

„Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany

§ 11a

(1) Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které

• a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a

• b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

(2) Není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup.

(3) Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování nebo že mu hrozí vážná újma, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení o zastavení řízení uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek.

(4) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou.

§ 11b

(1) Podal-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a o dosud projednávané žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto nebo byla-li věc vrácena soudem ministerstvu k novému projednání, ministerstvo posoudí opakovanou žádost společně s dosud projednávanou žádostí.

(2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle podle § 3 odst. 1 učiněný

• a) během lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, byla-li žaloba následně podána,

• b) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí soudu,

• c) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal,

• d) během lhůty pro podání kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost následně podána,

• e) po podání kasační stížnosti, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti, nebo

• f) po podání kasační stížnosti, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení Nejvyššího správního soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.

§ 11c

(1) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje první opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení o udělení mezinárodní ochrany, bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. d), e), f), h) nebo j).

(2) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po přemístění na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^20) a pokud předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) nebo ministerstvo rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem podle § 24a odst. 2 a nebyla proti němu podána včas žaloba podle soudního řádu správního.

(3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po nepovolení vstupu na území bezpečné třetí země cizinci, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. g), nebo pokud evropská bezpečná třetí země nepřijala zpět cizince, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. f).

(4) Byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení ve věci mezinárodní ochrany, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^20), ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení se poznamená do spisu a cizinec se o něm vyrozumí v případě, že při podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl adresu místa pobytu na území; jinak se písemné vyrozumění uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Žaloba proti tomuto usnesení není přípustná.“.

• 1. V § 13 odst. 2 písm. d) a v § 14b odst. 2 písm. d) se slova „§ 2 odst. 14“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 1 písm. h)“.

• 1. V § 14a odst. 2 písmeno c) zní:

• „c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo“.

• 1. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12 nebo 13, avšak je“ nahrazují slovem „je-li“.

• 1. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo“.

• 1. V § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „podle § 14a nebo 14b“ zrušují a slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je“ se nahrazují slovem „je-li“.

• 1. V § 15a odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) se dopustil vážného zločinu,“.

• 1. Pod označení § 16 se vkládá nadpis, který zní: „Zjevná nedůvodnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „žadatel“ vkládají slova „o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň“.

• 1. V § 16 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d) a dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).

• 1. V § 16 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

• „g) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo

• h) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.“.

• 1. V § 16 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

(3) Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“.

• 1. V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělený z důvodu podle § 12“ zrušují.

• 1. V § 17 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Azyl za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání.

(4) Humanitární azyl se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání.“.

• 1. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.

• 1. V § 17a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělená podle § 14a“ zrušují.

• 1. V § 17a odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

• „d) osoba požívající doplňkové ochrany se dopustila zvlášť závažného zločinu.“.

• 1. V § 17a odstavec 3 zní:

„(3) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byla udělena, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro její ponechání.“.

• 1. V § 17a se odstavec 4 zrušuje.

• 1. Poznámka pod čarou č. 6 zní:

„^6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“.

• 1. V § 18 písm. b) se slovo „azylantovi“ nahrazuje slovy „nebo jiného členského státu Evropské unie azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany“.

• 1. § 19 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:

㤠19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany od států, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie^20), ve kterých žadatel o udělení mezinárodní ochrany dříve podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, pokud s tím žadatel o udělení mezinárodní ochrany písemně vyjádří souhlas. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště.

(2) Ministerstvo, popřípadě další orgány veřejné moci, nesdělí žádným způsobem informace jakkoli se vztahující k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany a nezíská informace o žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmy; povinnost spolupráce mezi orgány veřejné moci České republiky a plnění povinností podle tohoto zákona tím není dotčeno.

(3) Ministerstvo zajistí, aby pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochrany prováděla a aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba, která byla řádně proškolena v oblastech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie^29).

^29) Čl. 6 odst. 4 písm. a) až e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.“.

• 1. V § 20 písm. b) se slova „s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, nebo“ zrušují.

• 1. V § 20 písm. c) se slova „, s níž bylo zahájeno řízení o prodloužení nebo odnětí doplňkové ochrany“ zrušují.

• 1. Na konci § 20 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

• „d) osoba, v jejímž případě se vede řízení o předání do příslušného státu, nebo

• e) cizinec, o kterém to stanoví tento zákon.“.

• 1. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Účastníkem řízení ve věci mezinárodní ochrany se rozumí účastník řízení uvedený v odstavci 1 písm. a) až d).“.

• 1. § 22 a 23 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 znějí:

㤠22

(1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž se vede řízení podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje.

(2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván.

(3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Ministerstvo provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru se sepisuje protokol^30). Protokol je zejména přepisem otázek ministerstva a odpovědí žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Pohovor se neprovádí,

• a) pokud lze vydat rozhodnutí o udělení azylu,

• b) byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany; v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem, nebo

• c) jde-li o nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu,

není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

(3) Pohovor se dále neprovádí, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany k provedení pohovoru způsobilý, a to zejména ze zdravotních důvodů. Ministerstvo umožní takovému žadateli o udělení mezinárodní ochrany sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem.

(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.

(5) Z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

(6) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu jakkoli zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o udělení mezinárodní ochrany umožní vyjádřit se k jeho obsahu.

(7) Je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je ministerstvo oprávněno provést pohovor i s jiným účastníkem řízení uvedeným v § 20; odstavce 1 a 3 až 6 se použijí obdobně.

^30) § 18 správního řádu.“.

• 1. V § 23b větě první se slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníka řízení“ a ve větě druhé se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení“.

• 1. Za § 23b se vkládá nový § 23c, který včetně nadpisu zní:

㤠23c

Podklady pro vydání rozhodnutí

Podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména

• a) žádost o udělení mezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění,

• b) protokol o pohovoru,

• c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště a

• d) výsledek vyšetření podle § 10 odst. 5.“.

• 1. Nadpis § 24 zní: „Doručování písemností účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 24 odstavec 1 zní:

„(1) Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.“.

• 1. V § 24 odst. 2 větě první se za slovo „rozumí“ vkládají slova „adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 3, nebo“ a za slovo „dohodnou“ se vkládají slova „, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní“.

• 1. V § 24 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

• 1. V § 24 odst. 3 a 4 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „přijímacím nebo pobytovém středisku“ se nahrazují slovy „azylovém zařízení“.

• 1. V § 24 odst. 3 se slova „, u obecního úřadu“ zrušují a slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ se nahrazují slovy „účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 24 odst. 4 větě první se slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 24a odst. 1 se slova „účastníku řízení“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a věta druhá se zrušuje.

• 1. V § 24a odst. 2 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ se zrušují.

• 1. V § 24a odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „ve věci mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 25 písm. d) se slova „pohovoru (§ 23 odst. 2)“ nahrazují slovy „poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo k pohovoru“ a slova „podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout“ se nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“.

• 1. V § 25 písm. f) se slova „(§ 26)“ nahrazují slovy „podle § 26 odst. 1 písm. a)“ a slova „s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů,“ se zrušují.

• 1. V § 25 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“.

• 1. V § 25 písm. h) se slovo „neoprávněně“ nahrazuje slovy „bez závažného důvodu“ a slovo „neoprávněný“ se zrušuje.

• 1. V § 25 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout.“.

• 1. V § 26 úvodní části ustanovení se slovo „přerušit“ nahrazuje slovy „usnesením přerušit, a to i opakovaně“.

• 1. V § 26 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

• „c) vzhledem k dočasně nejisté situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště, nelze důvodně předpokládat, že bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydáno ve lhůtě podle § 27 odst. 1.“.

• 1. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Ministerstvo nejpozději po uplynutí každých 180 dnů od vydání usnesení o přerušení řízení podle odstavce 1 písm. c) opět zhodnotí situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště.

(3) Je-li řízení přerušeno podle odstavce 1 písm. c), běh lhůty pro vydání rozhodnutí se nestaví.“.

• 1. § 27 včetně nadpisu zní:

㤠27

Lhůty pro vydání rozhodnutí

(1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nestanoví-li tento zákon jinak, vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání.

(2) Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 lze prodloužit až o 9 měsíců, pokud

• a) jde o případy věcně nebo právně složité,

• b) je současně podán velký počet žádostí o udělení mezinárodní ochrany, nebo

• c) žadatel o udělení mezinárodní ochrany neplní povinnosti podle tohoto zákona, a proto nelze rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 1.

(3) Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu podle odstavce 2 až o 3 měsíce.

(4) Ministerstvo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany písemně vyrozumí o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 a odůvodní takový postup.

(5) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(6) Postupuje-li ministerstvo podle § 26 odst. 1 písm. c), musí být rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany vydáno nejpozději do 21 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání.

(7) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, vyřídí ministerstvo věc přednostně. Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost.“.

• 1. V § 28 odst. 3 se slovo „Zamítne-li“ nahrazuje slovem „Shledá-li“, slova „jako zjevně nedůvodnou“ se nahrazují slovem „nepřípustnou“, za slovo „země“ se vkládají slova „nebo z evropské bezpečné třetí země“ a za slovo „zemi“ se vkládají slova „nebo evropskou bezpečnou třetí zemi“.

• 1. V § 28 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává.

(6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním.

(7) Odůvodněná obava z pronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b.“.

• 1. V § 32 odstavec 2 zní:

„(2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním žaloby.“.

• 1. V § 32 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 32 odstavec 5 zní:

„(5) Podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“.

• 1. V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo mu nebyl povolen vstup na území, je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti.“.

• 1. V § 33 písm. c) se slovo „neoprávněně“ zrušuje.

• 1. V § 33 písm. d) se za slovo „republiky“ vkládají slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“.

• 1. § 40 se zrušuje.

• 1. V § 41 odst. 1 větách první a třetí se slovo „Cizinec“ nahrazuje slovy „Žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ a slovo „podání“ se nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“.

• 1. V § 41 odst. 2 písm. a) se slovo „žalobu^1b)“ nahrazuje slovem „žalobu^31)“.

Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„^31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slovo „stížnost“ vkládají slova „nebo kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej ze zákona“.

• 1. V § 41 odst. 3 větě první se za slovo „azylu“ vkládají slova „nebo doplňkové ochrany“.

• 1. V § 41 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen ministerstvu při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany odevzdat průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu vydaný podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

• 1. V § 42 odst. 2 se slovo „může“ zrušuje, slovo „zajistit“ se nahrazuje slovem „zajistí“ a slovo „zdravotní,“ se zrušuje.

• 1. V § 42 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:

„(4) Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima^9) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného^32) odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu^32) částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy.

^32) § 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.“.

• 1. V § 42 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ministerstvo stanoví pro azylová zařízení termíny poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 4 a termíny zveřejní na veřejně přístupném místě v azylovém zařízení.“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

• 1. V § 42 odst. 6 větě třetí se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“.

• 1. V § 43 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slovo „cizinec“ nahrazuje slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 43 odst. 6 se slova „v určeném azylovém zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců^3)“ zrušují.

• 1. V § 45 odst. 1 a 2 se slovo „ubytovaný“ nahrazuje slovem „umístěný“ a za slovo „středisku“ se vkládají slova „na mezinárodním letišti“.

• 1. V § 45 odst. 5 se slovo „členského“ zrušuje, za slovo „státu“ se vkládají slova „vázaného přímo použitelným předpisem“ a slovo „ochrany^4a)“ se nahrazuje slovem „ochrany^20)“.

• 1. V § 45 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.“.

• 1. V § 46 odst. 1 písm. a) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

• 1. V § 46 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 2 až 4.

• 1. V § 46 odst. 2 větách první a druhé se slova „azylového zařízení“ nahrazují slovy „přijímacího střediska“.

• 1. V § 46 odst. 2 větě první se slova „podle odstavce 2 nebo 3“ zrušují.

• 1. V § 46 odst. 3 se slova „písm. a), b), c)“ zrušují.

• 1. V § 46 odst. 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“ a slovo „trvalému“ se zrušuje.

• 1. § 46a a 47 včetně nadpisu znějí:

㤠46a

(1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců^3), nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže

• a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti,

• b) se prokazuje padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti, a není-li totožnost jinak známa,

• c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek,

• d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie^20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se již v minulosti vyhnul provedení přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného předpisem Evropské unie^20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,

• e) byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve,

• f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil,

není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(2) Ministerstvo může dále rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu zvláštním opatřením.

(3) Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o jeho zajištění, pouze pokud je starší 18 let a porušil opakovaně závažným způsobem povinnost uloženou mu zvláštním opatřením.

(4) Jde-li o cizince, který je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, rozhodne ministerstvo o zajištění podle odstavce 1 do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poté, co bylo ukončeno zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, k uplynulé době zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepřihlíží.

(5) Ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 120 dnů.

(6) V řízení o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany a v řízení o prodloužení doby trvání jeho zajištění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o zajištění a v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění podle soudního řádu správního.

(7) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.

(8) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby; je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o opětovné posouzení důvodů zajištění, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě.

(10) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění podle odstavce 5 nepřerušuje ani nestaví.

(11) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajištěného v přijímacím středisku podle tohoto ustanovení se § 46 odst. 2 použije obdobně.

(12) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno,

• a) zanikl-li důvod zajištění,

• b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění,

• c) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo

• d) byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana.

(13) Je-li zajištění ukončeno, provozovatel přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců a policie na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s opuštěním přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců; to neplatí, rozhoduje-li policie o zajištění cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

§ 47

Zvláštní opatření

(1) Zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany

• a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo

• b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany.

(3) Nebrání-li tomu specifické potřeby nebo osobní situace, lze zvláštní opatření uložit i žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu.

(4) Zvláštní opatření lze uložit nejdéle do doby doručení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo do doby pravomocného rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.

(5) Ministerstvo v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření stanoví způsob výkonu zvláštního opatření a jeho délku, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně. Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření nemá odkladný účinek.

(6) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření zkoumá, zda důvody pro uložení zvláštního opatření trvají.

(7) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět uložení zvláštního opatření.

(8) Kontrolu dodržování zvláštního opatření provádí ministerstvo; na tuto kontrolu se kontrolní řád nevztahuje.“.

Poznámka pod čarou č. 9c se zrušuje.

• 1. V § 48 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 33 zní:

• „e) strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví^33).

^33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 49a odst. 1 se slova „podkladů pro vydání rozhodnutí“ nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“.

• 1. V § 50a odstavec 1 zní:

„(1) Ministerstvo poskytne azylantovi na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima^9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li azylant zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

• 1. V § 52 písm. d) se číslo „90“ nahrazuje číslem „60“.

• 1. V § 53 a v § 53b písm. g) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

• 1. V § 53a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; na stejnou dobu se uděluje doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny“.

• 1. V § 53a odstavec 2 zní:

„(2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochrany na její písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima^9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li osoba požívající doplňkové ochrany zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

• 1. V § 53a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Pokud podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli osoby požívající doplňkové ochrany nezávislé, je oprávněna tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně.“.

• 1. V § 53a odstavec 5 zní:

„(5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, prodlužuje se doba stanovená v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti.“.

• 1. § 53e zní:

㤠53e

(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, pokud

• a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu,

• b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku,

• c) rezident pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, nebo

• d) rezident pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let.

(2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo h), odnětím doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 písm. b) nebo c) anebo neprodloužením doplňkové ochrany z důvodů uvedených v § 17a odst. 1 písm. b) nebo c).

(3) Došlo-li k zániku nebo odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a právní postavení rezidenta na území trvá, je rezident oprávněn trvale pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

• 1. V § 54 odst. 1 se slova „Nepodal-li cizinec žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 10, ačkoliv byl k tomu ministerstvem vyzván, bude“ nahrazují slovy „Bylo-li řízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu neposkytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, může být cizinec“.

• 1. V § 54 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „tohoto zákona nebo“ a slova „o udělení“ se nahrazují slovy „ve věci“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 9d zní:

„^9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. § 54a včetně nadpisu zní:

㤠54a

Dobrovolný návrat

(1) Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem

• a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl ministerstvem vyzván, na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů ode dne, který byl uveden ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo

• b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů od zániku mezinárodní ochrany nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o kasační stížnosti

do státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu posledního trvalého bydliště. V případě hodném zvláštního zřetele může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem osob uvedených v písmenech a) a b) i do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie^20).

(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotních služeb, ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.“.

• 1. V § 55 se slova „pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko“ nahrazují slovy „pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany tyto náklady nehradí sám podle § 42 odst. 3,“.

• 1. § 57 zní:

㤠57

(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly poskytnuty v zařízení pro zajištění cizinců^3) nebo v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody.

(3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti.

(5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej podání žaloby podle tohoto zákona.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“.

• 1. V § 59 odst. 3 písm. d) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

• 1. V § 59 odst. 3 písmena f) a g) znějí:

• „f) u rezidenta na území záznam „Mezinárodní ochrana udělena CZE dne [datum]“^18),

• g) u rezidenta na území záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU“^18),“.

• 1. V § 59 odst. 3 se doplňuje písmeno h), které zní:

• „h) záznam podle odstavce 4.“.

• 1. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Jméno, popřípadě jména, a příjmení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.“.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

• 1. V § 59 odst. 9 se slova „tak, aby bylo potvrzeno, že jde o držitele předloženého průkazu o povolení k pobytu“ zrušují.

• 1. V § 59 odst. 10 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“.

• 1. V § 59b odst. 2 se slova „držitelem, poškozený průkaz o povolení k pobytu, ohlášení ztráty, zničení, poškození anebo odcizení průkazu o povolení k pobytu nebo potvrzení o zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu“ nahrazují slovy „držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji“.

• 1. V § 60 odst. 1 písm. c) se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“.

• 1. V § 60 odst. 1 písm. d) se slova „písm. c) nebo d), nebo“ nahrazují čárkou.

• 1. V § 60 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

• „f) nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, nebo

• g) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území, který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 10 zní:

„^10) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 63 odst. 2 a § 65 odst. 6 se slova „2 fotografie“ nahrazují slovy „1 fotografii“.

• 1. § 64a včetně nadpisu zní:

㤠64a

Cestovní doklad vydaný osobě požívající doplňkové ochrany

Osobě požívající doplňkové ochrany se na žádost vydá cizinecký pas podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

• 1. V § 65 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona.

(5) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo za účelem vycestování cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

• a) ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území,

• b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu žalobu,

• c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu kasační stížnost, nebo

• d) nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10.

• 1. V § 65 odst. 6 větě druhé se slova „odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 až 5“.

• 1. V § 65 odst. 8 se slova „azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany“ nahrazují slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“.

• 1. V § 65a odst. 1 se slova „ve 2 cizích jazycích“ nahrazují slovy „v jednom cizím jazyce“.

• 1. V § 71 odst. 1 písmeno a) zní:

• „a) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 45 odst. 6,“.

• 1. V § 71 odst. 1 písm. c) se slova „žadatelů o udělení mezinárodní ochrany,“ zrušují.

• 1. V § 71 odst. 1 písm. g) se slova „postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4a)“ nahrazují slovy „vede řízení o předání do příslušného státu“.

• 1. V § 71 odst. 2 písm. a) se slova „písm. a), c), f) a g)“ nahrazují slovy „písm. a), c) a f)“ a slova „, popřípadě v rozsahu osvědčení,“ se nahrazují slovy „a v rozsahu poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“.

• 1. V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

• „e) písm. g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů předávaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^20).“.

• 1. V § 71 odst. 3 větě první se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany,“ a ve větě druhé se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany,“.

• 1. V § 71 odst. 7 písmeno a) zní:

• „a) žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním,“.

• 1. V § 71 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) výjezdních příkazů udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných ve výjezdním příkazu, číslo a série vydaného výjezdního příkazu, datum jeho vydání a doba, na kterou byl výjezdní příkaz vydán,“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

• 1. V § 71 odst. 7 písm. d) se slova „§ 4c odst. 1 a § 47 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

• 1. V § 71 odst. 8 větě třetí se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“ a slova „poté, kdy mu byl výrobcem dodán průkaz o povolení k pobytu“ se nahrazují slovy „po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany“.

• 1. V § 71 odst. 11 se slova „§ 59 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 5“.

• 1. V § 71 odst. 12 se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“.

• 1. V § 71 odst. 14 se slova „písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě“ nahrazují slovy „listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě“.

• 1. V § 71 odst. 15 se slova „5 let po ukončení pobytu osoby na území. Pokud jsou údaje vedené na technických nosičích dat, zlikvidují se“ zrušují.

• 1. § 72 se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. § 73 a 74 včetně nadpisu znějí:

㤠73

Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti

(1) Policie předá žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který žádost o udělení mezinárodní ochrany podal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, nejsou-li splněny důvody pro jeho zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany při jeho předání do přijímacího střediska na mezinárodním letišti o skutečnosti, že mu podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany nevzniká právo na vstup na území a bude povinen, není-li dále stanoveno jinak, po dobu řízení o jeho žádosti setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti.

(3) Ministerstvo rozhodne do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v případě nutnosti o nepovolení vstupu na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže

• a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti,

• b) se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, a není-li totožnost jinak známa,

• c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek,

• d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie^20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se žadatel již v minulosti vyhnul přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie^20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,

• e) existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, nebo

• f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil,

není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(4) Ministerstvo v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území stanoví dobu, po kterou nemůže žadatel o udělení mezinárodní ochrany na území vstoupit; tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně. Doba pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 120 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(5) V řízení o nepovolení vstupu na území a v řízení o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a v rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě podle soudního řádu správního.

(6) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, lze podat žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.

(7) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby, je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany; o žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(8) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o přezkoumání důvodů nepovolení vstupu na území, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě.

(9) Jsou-li v průběhu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti zjištěny nové skutečnosti odůvodňující nepovolení vstupu na území z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o nepovolení vstupu na území. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území dosavadní platnost rozhodnutí o nepovolení vstupu na území zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území se doba podle odstavce 4 nepřerušuje ani nestaví.

(10) Ministerstvo rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nejpozději do 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

§ 74

(1) Ministerstvo umožní bez rozhodnutí, neukládá-li zvláštní opatření, vstup na území cizinci, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území, jde-li o zranitelnou osobu, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců.

(2) Ministerstvo umožní bez zbytečného odkladu vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na území bez rozhodnutí, pokud

• a) zanikly důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolen vstup na území,

• b) uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území,

• c) soud rozhodl o zrušení rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území; povinnost umožnit vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku,

• d) byl žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo

• e) ministerstvo ve lhůtě 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nerozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná.

(3) Ministerstvo je oprávněno uložit zvláštní opatření, umožňuje-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území bez rozhodnutí. V takovém případě ministerstvo zajistí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení na území.

(4) Policie a provozovatel přijímacího střediska na mezinárodním letišti na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s umožněním vstupu žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území a provozovatel zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území.

(5) Cizinec, který nepodal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kasační stížnost nebo takové žalobě nebo kasační stížnosti nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území nejdéle po dobu dalších 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo krajského soudu o žalobě nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se žalobě nebo kasační stížnosti nepřiznává odkladný účinek. Povinnost setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území se vztahuje i na cizince, jehož kasační stížnosti nebylo vyhověno. Nelze-li vycestování uskutečnit ve lhůtě podle věty první z důvodu překážky na vůli cizince nezávislé, je cizinci umožněn bez rozhodnutí vstup na území.

(6) Cizince, který požádal o dobrovolný návrat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nebo který je povinen setrvat v tomto přijímacím středisku za účelem vycestování, policie dopraví na hraniční přechod.“.

• 1. V § 76 se za slova „trvalý pobyt“ vkládají slova „ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky“.

• 1. § 77 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:

㤠77

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn.