Vyhláška o požadavcích na projekt jaderného zařízení

(7) Projekt jaderného zařízení musí zajistit systémy odvodu zbytkového tepla z aktivní zóny a bazénu skladování diverzními a alternativními prostředky tak, aby alespoň jeden byl účinný též po výskytu vlastností území a vnitřních událostí závažnějších, než jsou vlastnosti území nebo vnitřní události zahrnuté do základních projektových východisek.

§ 39

Informační a řídicí systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy umožňující sledovat, měřit, zaznamenávat, zpracovávat a řídit provozní parametry technologických procesů a ovládat systémy s vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení ve všech stavech jaderného zařízení.

(2) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno informačními systémy, které poskytují, zaznamenávají a zpracovávají v havarijních podmínkách informace

• a) o okamžitém stavu jaderného zařízení a o průběhu události, zejména o parametrech a stavu systémů, které mohou mít vliv na průběh štěpné reakce nebo integritu aktivní zóny, primárního okruhu a ochranné obálky a s ní souvisejících systémů, a

• b) umožňující předpovědět šíření ionizujícího záření a únik radioaktivní látky mimo jaderné zařízení tak, aby bylo možné řídit odezvu na radiační havárii.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na spolehlivost informačních a řídicích systémů a na způsob, periodicitu a kvalitu ověřování stavu těchto systémů.

(4) Projekt jaderného zařízení musí pro komponenty informačních a řídicích systémů, u nichž je projektem jaderného zařízení vyžadována vysoká spolehlivost, zajistit ověřování jejich stavu

• a) za provozu průběžně prováděnou diagnostikou nebo periodickým testováním, nebo

• b) při odstaveném jaderném reaktoru jejich periodickým testováním, neexistuje-li bezpečný způsob jejich testování za provozu.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače a ovladače tak, aby pracovníci obsluhy měli neustále dostatek informací o provozu jaderného zařízení a mohli v případě potřeby zasáhnout.

(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy tak, aby signalizovaly odchylky důležitých provozních parametrů od mezí přípustných hodnot.

§ 40

Ochranné systémy

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na ochranné systémy. Ochranné systémy musí

• a) rozeznat vznik abnormálního provozu a základní projektové nehody,

• b) automaticky uvést do chodu bezpečnostní systémy ke zvládání abnormálního provozu a základní projektové nehody, včetně výkonného systému pro rychlé odstavení jaderného reaktoru,

• c) umožnit pracovníkům obsluhy jaderného zařízení záložní ruční spuštění zásahů ochranného systému v případech předpokládaných projektem jaderného zařízení,

• d) být odděleny od řídicích systémů; propojení ochranných a řídicích systémů je přípustné, neovlivňuje-li negativně jadernou bezpečnost,

• e) být navrženy tak, že jejich zásahy jsou v případě konfliktu nadřazeny činnosti řídicích systémů a zásahům pracovníků obsluhy v míře dovolující plnit požadavek podle písmene f),

• f) plnit automatické funkce ochranných systémů, aniž by bránily pracovníkům obsluhy jaderného zařízení v nápravných zásazích podle havarijních předpisů a návodů pro zvládání těžkých havárií,

• g) být vysoce spolehlivé a zálohovány tak, aby jednoduchá porucha nezpůsobila ztrátu funkce ochranného systému,

• h) být navrženy tak, aby výpadek, zkoušení nebo uvedení mimo provoz kanálu tvořeného komponentou nebo jedním ze zálohujících se funkčních řetězců od čidla po zpracování signálu (dále jen „kanál“) nezpůsobily snížení počtu provozuschopných zálohujících se kanálů na jeden,

• i) mít nezávislé kanály v počtu, který zajistí, že jednoduchá porucha nezpůsobí ztrátu funkce ochranného systému,

• j) mít společné obvody zpracování zálohujících se signálů navržené tak, aby jejich poruchy nemohly způsobit ztrátu funkce systému rychlého odstavení jaderného reaktoru, a

• k) být navrženy tak, aby bylo minimalizováno ohrožení funkcí ochranného systému, a to i při výskytu předem neidentifikovatelných poruch ze společné příčiny v ochranných systémech.

(2) Požadavky na ochranný systém a nastavení jeho parametrů musí být v projektu jaderného zařízení stanoveny tak, aby nemohlo dojít k překročení projektových kritérií a projektových limitů jaderného paliva.

(3) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak, aby umožňoval

• a) periodické zkoušky funkce jednotlivých kanálů při provozu jaderného reaktoru a

• b) vyzkoušení společných obvodů zpracování zálohujících se signálů při odstaveném jaderném reaktoru.

(4) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak, aby při zjištění poruch jeho komponent pomocí průběžně automaticky prováděné diagnostiky nebo při vzniku podmínek znemožňujících řádné provádění jeho bezpečnostních funkcí umožnil pracovníkům obsluhy jaderného zařízení dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení nebo stabilizovaného podkritického stavu.

(5) Projekt jaderného zařízení musí při použití digitálních programovatelných prostředků v ochranném systému stanovit požadavek na jejich kvalitu a její nezávislé posouzení. Nelze-li zajistit potřebnou spolehlivost projektovaných bezpečnostních funkcí ochranných systémů v důsledku nízké odolnosti těchto systémů proti poruše ze společné příčiny v programovém vybavení, musí být funkce ochranného systému zálohována diverzními prostředky.

§ 41

Pracoviště a systémy pro ovládání jaderného zařízení

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat návrh blokové dozorny.

(2) Bloková dozorna musí být navržena v projektu jaderného zařízení tak, aby

• a) umožňovala bezpečný přístup a pobyt pracovníků a zdravotní nezávadnost prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozorny ve všech stavech jaderného zařízení, ve kterých je funkce blokové dozorny vyžadována projektem jaderného zařízení, a

• b) byla zajištěna ochrana blokové dozorny před vlivem vnitřních událostí a vlastností území, který může ohrozit její provozuschopnost a obyvatelnost podle písmene a).

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače stavu parametrů a komponent a ovladače zařízení v blokové dozorně tak, aby

• a) zohledňovaly lidský faktor a ergonomické požadavky na uživatelské rozhraní pro pracovníky obsluhy blokové dozorny,

• b) pracovníci obsluhy blokové dozorny měli informace o

• 1. provozu jaderného zařízení,

• 1. automatických zásazích řídicích a ochranných systémů a

• 1. výsledcích automatických zásahů řídicích a ochranných systémů,

• c) pracovníci obsluhy blokové dozorny mohli provádět činnosti stanovené vnitřními předpisy a

• d) systémy kontroly a řízení dávaly prostřednictvím sdělovačů vizuální a zvukové výstrahy, upozorňující pracovníky obsluhy blokové dozorny na vznik nebo změnu provozních stavů, které se odchylují od mezí pro normální provoz a mohou ovlivnit jadernou bezpečnost a radiační ochranu jaderného zařízení.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na záložní pracoviště a prostředky pro ovládání jaderného zařízení tak, aby v případě nepoužitelnosti blokové dozorny byly zajištěny zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízení nutné v provozních stavech, v podmínkách základních projektových nehod a po základní vnější projektové události pro

• a) odstavení jaderného reaktoru,

• b) udržení jaderného reaktoru v bezpečném stavu,

• c) odvádění zbytkového tepla z jaderného reaktoru a bazénů skladování a

• d) monitorování stavu jaderného zařízení.

(5) Záložní pracoviště musí

• a) být tak, jak je to rozumně proveditelné, fyzicky a elektricky odděleno od blokové dozorny,

• b) být navrženo tak, aby byl zajištěn bezpečný přístup a pobyt pracovníků na tomto pracovišti a zdravotní nezávadnost jeho prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozorny v situacích, pro které je záložní pracoviště projektem jaderného zařízení určeno, a

• c) plnit požadavek podle odstavce 3 písm. b) a c) a funkce záložního pracoviště v rozsahu stanoveném projektem jaderného zařízení.

§ 42

Elektrické napájecí systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí zajistit pro systémy důležité pro provoz jaderného zařízení systém navzájem nezávislých zdrojů elektrického napájení tak, aby byla v rozumně proveditelné míře vyloučena možnost selhání elektrického napájení systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zdroje a systémy elektrického napájení podle odstavce 1 tak, aby

• a) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost byly schopny vykonávat určené funkce,

• b) zálohující se systémy, konstrukce a komponenty byly z hlediska elektrického napájení navzájem nezávislé a

• c) zdroj elektrického napájení měl sám o sobě spolehlivost a kapacitu k zajištění

• 1. plnění projektových limitů pro elektrické napájecí systémy při provozních stavech a

• 1. bezpečnostních funkcí v souladu s požadavky projektu jaderného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na elektrické napájecí systémy tak, aby

• a) bylo v rozumně proveditelné míře zajištěno, že porucha rozvodu elektrické energie mimo jaderné zařízení neovlivní

• 1. systém pracovního napájení jaderného zařízení,

• 1. systém rezervního napájení vlastní spotřeby jaderného zařízení a

• 1. plnění základních bezpečnostních funkcí,

• b) pro napájení projektem jaderného zařízení určených systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost byl k dispozici nouzový zdroj elektrického napájení, který je rychle dostupný, spolehlivý, nezávislý a za provozu testovatelný, (dále jen „nouzový zdroj elektrického napájení“) s výkonem poskytovaným po dobu potřebnou pro zajištění spolehlivé funkce systémů nutných pro zvládnutí situací, které jsou stanoveny v projektových východiscích,

• c) nouzový zdroj elektrického napájení byl schopen plnit svou bezpečnostní funkci při jednoduché poruše v systému nouzových zdrojů elektrického napájení a současné ztrátě vnějšího elektrického napájení,

• d) zatěžování nouzového zdroje elektrického napájení připojováním jednotlivých spotřebičů probíhalo řízeným způsobem a nedošlo k jeho přetížení,

• e) v situaci, kdy je počet nezávislých nouzových zdrojů elektrického napájení nižší než počet nezávislých zálohujících se bezpečnostních systémů stejného typu, nebyla snížena spolehlivost a nezávislost zásahu bezpečnostních systémů a

• f) byly k dispozici další diverzní a alternativní zdroje elektrického napájení zajišťující napájení systémů, konstrukcí a komponent pro zvládání situací vyvolaných extrémními vlastnostmi území a vnitřními událostmi patřícími do rozšířených projektových podmínek v souladu s postupy pro jejich zvládání stanovenými projektem jaderného zařízení.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, u nichž je pro zajištění jaderné bezpečnosti nutné nepřetržité napájení z akumulátorů. Kapacita akumulátorů nepřetržitého napájení musí být projektem jaderného zařízení stanovena konzervativním přístupem s ohledem na potřebnou dobu napájení a výkon tak, aby byly zajištěny bezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízení do doby, než bude možné zajistit dobíjení akumulátorů.

(5) Elektrický napájecí systém systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven monitorovacími a informačními systémy, které

• a) podávají pracovníkům obsluhy informace o stavu a důležitých elektrických parametrech elektrického napájecího systému a

• b) jsou schopny zjišťovat a lokalizovat poruchu elektrického napájecího systému a jeho komponent.

(6) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW, které slouží k výrobě elektrické energie, musí obsahovat návrh způsobu zajištění napájení vlastní spotřeby jaderného zařízení z vlastního turbogenerátoru v případě, že napájení z vnější sítě je přerušeno a je znemožněno vyvedení výkonu turbogenerátoru do vnější sítě.

Systém ochranné obálky

§ 43

(1) Projekt jaderného zařízení musí v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW obsahovat návrh bezpečnostního systému ochranné obálky, který je schopen

• a) zajistit ochranu jaderného reaktoru před

• 1. vlivem vlastností území a

• 1. událostmi, které mají původ v činnosti člověka, a

• b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení.

(2) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení tvořen hermetickou obálkou uzavírající hermetický prostor a musí chránit

• a) jaderný reaktor a systémy, konstrukce a komponenty primárního okruhu a od něj neoddělitelné části systému přeměny energie a

• b) v hermetickém prostoru umístěné

• 1. části bezpečnostních systémů a

• 1. bazény skladování.

(3) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení dále tvořen systémy zajišťujícími

• a) oddělení hermetického prostoru od vnějších potrubních systémů v místě jejich prostupů a hermetické uzavření průchodů do hermetického prostoru,

• b) řízení tlaku a teploty v hermetickém prostoru,

• c) nakládání se štěpnými produkty, vodíkem, kyslíkem a jinými látkami vznikajícími při štěpné reakci, při ozáření a při chemických reakcích v havarijních podmínkách a jejich řízené odstraňování tak, aby se zabránilo jejich úniku mimo jaderné zařízení,

• d) aktivní ochranu hermetického prostoru proti vlastnostem území a událostem, které mají původ v činnosti člověka, a

• e) potlačení a zvládání těžkých havárií s tavením jaderného paliva vzniklých v hermetickém prostoru.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit pro zajištění a ochranu funkcí systému ochranné obálky

• a) kritéria přijatelnosti zahrnující projektové limity

• 1. teplot a tlaků uvnitř ochranné obálky,

• 1. těsnosti ochranné obálky a

• 1. přípustných deformací konstrukce ochranné obálky a

• b) technická a organizační opatření proti překročení kritérií přijatelnosti podle písmene a) prováděná

• 1. při základních projektových nehodách a v rozšířených projektových podmínkách bez vážného poškození jaderného paliva po dobu do uplatnění opatření nutných pro dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení a

• 1. po vzniku těžké havárie minimálně po dobu potřebnou k provedení opatření ke zvládání těžké havárie a radiační mimořádné události.

(5) Projekt jaderného zařízení musí obsahovat návrh systémů pro oddělení hermetického prostoru tak, aby při základních projektových nehodách bylo oddělení systémů umístěných uvnitř hermetického prostoru od zbytku jaderného zařízení zajištěno pomocí systému testovatelných oddělovacích prvků.

§ 44

(1) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení při základních projektových nehodách schopen pomocí oddělovacích prvků omezit následky zjištěného obtoku hranic hermetického prostoru, včetně případu vzniku jednoduché poruchy v systémech ovládání oddělovacích prvků. Každá potrubní trasa, která prochází hranicí hermetického prostoru a

• a) je součástí primárního okruhu nebo je spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí být oddělitelná a vybavena nejméně dvěma oddělovacími prvky řazenými v sérii, které jsou nezávisle ovladatelné, z nichž jeden je uvnitř ochranné obálky a druhý mimo ni, a

• b) není součástí primárního okruhu nebo není spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí mít nejméně jeden oddělovací prvek umístěný mimo hermetický prostor.

(2) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena možnost oddělení hermetického prostoru od vnějšího prostředí a od systémů mimo něj v rozšířených projektových podmínkách.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky tak, aby v průběhu provozního stavu s odstaveným jaderným reaktorem a s otevřeným hermetickým prostorem byla těžká havárie v hermetickém prostoru prakticky vyloučenou skutečností.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na potrubní a kabelové průchodky hranicí hermetického prostoru tak, aby

• a) byl omezen únik radioaktivní látky z hermetického prostoru na co nejnižší míru,

• b) byly chráněny před vlivy

• 1. reaktivních sil a

• 1. poruch ostatních komponent a

• c) oddělovací armatury u potrubních průchodek byly umístěny co nejblíže ke stěně hranice hermetického prostoru a jejich

• 1. stav byl v každé situaci detekovatelný,

• 1. funkce byla testovatelná během normálního provozu a

• 1. ovládání bylo spolehlivé a společně se zásobováním elektrickou energií bylo zajištěno zálohováním nebo diverzními prostředky.

(5) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven prostředky umožňujícími vstup fyzických osob do hermetického prostoru za provozu při zachování jeho těsnosti.

(6) Mezi jednotlivými částmi hermetického prostoru musí být projektem jaderného zařízení stanoveny ventilační cesty, které zabrání

• a) lokálnímu shromažďování vznikajících výbušných plynů a

• b) poškození hranice hermetického prostoru nebo zařízení uvnitř hermetického prostoru rozdíly tlaku vzniklými za havarijních podmínek.

§ 45

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky těsnosti, pevnosti a funkčnosti systému ochranné obálky a jeho jednotlivých částí během a po ukončení výstavby jaderného zařízení, periodicky za jeho provozu a po opravách jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent pro

• a) ověření plnění kritérií přijatelnosti,

• b) odhalení vad, poruch a úrovně degradace jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent a

• c) získání podkladů pro uplatnění nápravného opatření odpovídajícího odhalenému nedostatku.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní systém odvodu tepla ze systému ochranné obálky, který spolu s ostatními systémy ochranné obálky v průběhu havarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru musí zajistit snížení tlaku a teploty uvnitř hermetického prostoru na úroveň stanovenou projektem jaderného zařízení.

(3) Systémy podle § 43 odst. 3 písm. c) musí být podle projektu jaderného zařízení spolu s ostatními systémy jaderného zařízení schopny

• a) snížit objemovou aktivitu radionuklidů v hermetickém prostoru a upravit složení a formu produktů štěpné reakce pro potřeby dalšího nakládání a

• b) monitorovat objemové koncentrace výbušných plynů vznikajících při havarijních podmínkách a snižovat jejich úroveň tak, aby nebyla ohrožena celistvost hermetického prostoru jejich hořením nebo výbuchem.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na diverzní a alternativní prostředky a postupy k ochraně integrity systému ochranné obálky, které umožňují v případě tavení aktivní zóny v rozumně proveditelné míře

• a) zachycení taveniny aktivní zóny uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky,

• b) potlačení reaktivity v tavenině aktivní zóny,

• c) dlouhodobé chlazení taveniny aktivní zóny s vyvedením tepla do systémů pro odvod tepla z ochranné obálky a

• d) udržení schopnosti systému ochranné obálky zachytit radioaktivní látku uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky.

(5) Kryty, tepelné izolace a nátěry konstrukcí a komponent uvnitř hermetického prostoru musí být v projektu jaderného zařízení navrženy pro základní projektové nehody a rozšířené projektové podmínky a

• a) musí bránit ohrožení bezpečnostních funkcí systému ochranné obálky a

• b) nesmí negativně ovlivnit systém ochranné obálky a další bezpečnostní systémy umístěné v ochranné obálce v důsledku vlastního poškození při stavech jaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízení.

§ 46

Pomocné a podpůrné služby a systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na pomocné a podpůrné služby a systémy, kterými jsou

• a) nezávislé systémy odvodu tepla do okolního prostředí pro zajištění funkce bezpečnostních systémů pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny, odvod tepla z bazénů skladování, odvod tepla z ochranné obálky a odvod tepla z vybraných zařízení a dalších zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost při provozních stavech a při základních projektových nehodách; tyto systémy musí být projektovány tak, aby byla zajištěna

• 1. spolehlivost provedení bezpečnostní funkce zálohováním systémů, konstrukcí a komponent těchto nezávislých systémů odvodu tepla s vlivem na jadernou bezpečnost, včetně jejich elektrického napájení z nouzových zdrojů elektrického napájení,

• 1. detekce průniku radioaktivní látky do těchto systémů odvodu tepla a

• 1. zařízení pro zamezení úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení,

• b) ventilační, klimatizační a filtrační systémy, které zajišťují za provozních stavů a při základních projektových nehodách projektem jaderného zařízení stanovené podmínky v prostorách, kde se nacházejí systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, a

• c) jiné systémy, které poskytují služby nebo média k udržení provozuschopnosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, zejména

• 1. elektrické napájení,

• 1. vodu,

• 1. stlačený vzduch,

• 1. pohonné hmoty,

• 1. mazání, nebo

• 1. technické plyny.

(2) Alespoň jeden ze systémů podle odstavce 1 písm. b) musí

• a) zabránit šíření aerosolů radioaktivní látky nebo škodlivých látek unikajících ze zařízení v prostorách jaderného zařízení určených k tomu projektem jaderného zařízení a snížit úroveň jejich koncentrací na hodnoty, které jsou v souladu s požadavky na přístupnost obslužných prostor jaderného zařízení,

• b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení nebo tento únik udržet tak malý, jak je rozumně proveditelné,

• c) zajistit projektem jaderného zařízení stanovené podmínky prostředí v prostorách jaderného zařízení a odvětrávat z nich inertní a toxické plyny, aniž by byla narušena schopnost řídit výpusť radioaktivní látky,

• d) být vybaven filtry s dostatečnou účinností a umožňovat zkoušky jejich účinnosti a

• e) zajistit soulad výpustí radionuklidů z jaderného zařízení s požadavky atomového zákona.

§ 47

Systém přeměny energie

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém přeměny energie páry produkované z jaderné energie na elektrickou energii (dále jen „systém přeměny energie“) tak, aby v provozních stavech při výkonu jaderného reaktoru předpokládaném projektem jaderného zařízení byl zajištěn odvod tepla z jaderného reaktoru.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém sekundárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „sekundární okruh“), který musí zajišťovat výrobu a odvod páry a přívod napájecí vody v systému přeměny energie tak, aby bylo zajištěno oddělení systému přeměny energie od primárního okruhu a od částí systému mimo hermetický prostor při abnormálním provozu a v havarijních podmínkách pomocí vybraného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná zařízení, která jsou součástí systému přeměny energie, tak, aby

• a) bylo zajištěno plnění jejich bezpečnostních funkcí a

• b) byly konstrukce a komponenty tohoto systému s vlivem na jadernou bezpečnost chráněny proti vnitřním událostem a vlastnostem území.

(4) Návrh systému přeměny energie v projektu jaderného zařízení musí

• a) zajistit sledování úrovně úniku radioaktivní látky z primárního okruhu do systému přeměny energie a

• b) umožnit omezení dalšího úniku radioaktivní látky mimo systém přeměny energie tak, aby nedošlo k radiační nehodě nebo radiační havárii.

ČÁST ŠESTÁ

TECHNICKÉ PROSTŘEDKY K ZAJIŠTĚNÍ RADIAČNÍ OCHRANY

§ 48

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky k zajištění radiační ochrany potřebné pro

• a) analýzu procesů a činností z hlediska radiační ochrany,

• b) identifikaci zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látek, včetně vznikajících aktivačních a korozních produktů, a

• c) kontrolu transportu zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látek v systémech jaderného zařízení a v pracovním prostředí.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybavení jaderného zařízení prostředky umožňujícími řízení plynných a kapalných výpustí a nakládání s radioaktivním odpadem, včetně zadržovacích a skladovacích prostor.

(3) Konstrukční materiály a média jaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízení voleny tak, aby vznik aktivačních a korozních produktů byl tak nízký, jak je to rozumně proveditelné.

(4) Prostory jaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízení navrženy tak, aby

• a) byla zajištěna optimalizace radiační ochrany,

• b) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky ze systémů,

• c) bylo zabráněno kontaminaci pracoviště a rozptylu radioaktivní látky do ovzduší pracoviště,

• d) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení,

• e) byly vytvořeny bariéry bránící šíření radioaktivní látky a kontaminaci osob a předmětů,

• f) prostory jaderného zařízení byly klasifikovány a rozděleny podle radiační situace v provozních stavech a za havarijních podmínek a vhodně označeny tak, aby bylo zabráněno neplánovanému ozáření,

• g) byl přístup pracovníků do prostor se zhoršenou radiační situací omezen,

• h) bylo zařízení vyžadující častou obsluhu nebo údržbu přednostně umístěno v místech s příznivou radiační situací a

• i) byl zajištěn dostatečný počet míst a prostředků a kapacita míst pro

• 1. měření kontaminace fyzických osob a předmětů,

• 1. dekontaminaci fyzických osob a předmětů a

• 1. dekontaminaci částí jaderného zařízení.

§ 49

(1) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno stacionárními a mobilními prostředky pro monitorování radiační situace, které umožňují signalizaci překročení stanovených monitorovacích úrovní

• a) za provozních stavů,

• b) při základních projektových nehodách a

• c) tak, jak je to rozumně proveditelné, v rozšířených projektových podmínkách.

(2) Stacionární monitorovací systémy musí podle projektu jaderného zařízení poskytovat informaci o jimi měřených veličinách na blokovou dozornu, na dozornu radiační kontroly a v havarijním řídicím středisku nebo technickém podpůrném středisku. Stacionární monitorovací systémy musí zajišťovat ve všech stavech jaderného zařízení monitorování

• a) dávkového příkonu v místech se zhoršenou radiační situací běžně přístupných pracovníkům obsluhy,

• b) objemové aktivity radioaktivní látky v ovzduší místností běžně přístupných pracovníkům obsluhy, kde by mohlo dojít k překročení stanovených monitorovacích úrovní,

• c) povrchové kontaminace fyzických osob a předmětů na výstupech z kontrolovaného pásma a

• d) objemové aktivity radioaktivních látek v systémech jaderného zařízení, zejména v systému čištění plynů a v systému výpustí.

(3) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno

• a) laboratoří pro měření aktivity vzorků plynů a kapalin odebraných ze systémů jaderného zařízení,

• b) systémem monitorování vnějšího ozáření a kontaminace osob a

• c) systémy pro bilancování výpustí radioaktivních látek do ovzduší a vodotečí.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na monitorování dopadů provozu jaderného zařízení na jeho okolí a na včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek mimo jaderné zařízení monitorováním

• a) dávkového příkonu na hranici střeženého prostoru a v zóně havarijního plánování a

• b) aktivity radionuklidů z výpustí z jaderného zařízení.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky a podmínky k zajištění radiační ochrany tak, aby byly naplněny požadavky vyhlášek o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a o monitorování radiační situace.

ČÁST SEDMÁ

ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

§ 50

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 100 MW musí zajistit vybavení jaderného zařízení

• a) úkryty,

• b) havarijním řídicím střediskem,

• c) technickým podpůrným střediskem,

• d) vnějším havarijním podpůrným střediskem,

• e) záložním technickým podpůrným střediskem a

• f) záložním havarijním řídicím střediskem.

(2) Havarijní řídicí středisko a technické podpůrné středisko musí být podle projektu jaderného zařízení podle odstavce 1 umístěny v úkrytech nebo ve zvláštních prostorách tohoto jaderného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení podle odstavce 1 musí zajistit, aby úkryty

• a) byly umístěny v areálu jaderného zařízení,

• b) byly odolné proti základním vnějším projektovým událostem a pro rozšířené projektové podmínky proti odpovídajícím vlastnostem území hodnoceným realistickým přístupem v souladu s § 12 odst. 3,

• c) zajistily ochranu proti účinkům ionizujícího záření, včetně ionizujícího záření z těžké havárie,

• d) měly kapacitu pro ukrytí všech pracovníků jaderného zařízení podílejících se na řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost po dobu nejméně 72 hodin,

• e) umožňovaly evidenci vstupujících fyzických osob a jejich kontrolu z hlediska zajištění fyzické ochrany řídicím centrem fyzické ochrany prostřednictvím zálohovaného komunikačního systému,

• f) umožňovaly provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických osob a jejich dekontaminaci,

• g) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy mezi sebou a s fyzickými osobami řídícími odezvu na radiační mimořádnou událost na shromaždištích nebo v ostatních úkrytech,

• h) umožňovaly poskytování první pomoci vstupujícím fyzickým osobám,

• i) byly vybaveny

• 1. filtroventilačním zařízením zajišťujícím ochranu proti vniknutí radioaktivní látky,

• 1. systémem kyslíkové regenerace,

• 1. analyzátory koncentrace CO2,

• 1. systémem záložního elektrického napájení,

• 1. nouzovým zásobováním pitnou a užitkovou vodou po dobu minimálně 72 hodin,

• 1. nouzovým osvětlením,

• 1. přenosnými přístroji pro monitorování radiační situace,

• 1. prostředky osobní ochrany a balením jódové profylaxe pro nejvyšší počet ukrývajících se fyzických osob a

• 1. skladovacími prostory pro vybavení podle bodů 5, 7 a 8.

§ 51

(1) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby úkryty nebo zvláštní prostory, v nichž je umístěno havarijní řídicí středisko a technické podpůrné středisko,

• a) byly trvale provozuschopné též v případě úplného výpadku elektrického napájení na jaderném zařízení a v rozšířených projektových podmínkách,

• b) byly obyvatelné též za rozšířených projektových podmínek,

• c) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy s

• 1. blokovou dozornou a záložním pracovištěm a

• 1. fyzickými osobami řešícími vzniklou mimořádnou událost nebo krizovou situaci podle jiného právního předpisu mimo areál jaderného zařízení a

• d) umožňovaly audiovizuální komunikační spojení s

• 1. blokovou dozornou,

• 1. záložním pracovištěm a

• 1. organizačními útvary a pracovníky zapojenými do zvládání radiační mimořádné události.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit vybavení úkrytů místem pro uskladnění

• a) zásob potravin pro maximální počet ukrytých osob pro dobu nejméně 72 hodin od zahájení ukrytí, jde-li o úkryty k ukrytí fyzických osob, které se budou podílet na provádění odezvy na radiační mimořádnou událost, a o úkryty, ve kterých je umístěno

• 1. havarijní řídicí středisko, nebo

• 1. technické podpůrné středisko, a

• b) prostředků potřebných k provedení zásahu na jaderném zařízení, jde-li o úkryty určené k ukrytí fyzických osob, které se budou podílet na provádění odezvy na radiační mimořádnou událost.

§ 52

Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby vybavení úkrytu, ve kterém je umístěno havarijní řídicí středisko, po celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událost umožňovalo

• a) vyhlášení radiační havárie a vyrozumění dotčených orgánů,

• b) varování fyzických osob v areálu jaderného zařízení nebo obyvatelstva v zóně havarijního plánování,

• c) řízení evakuace fyzických osob z areálu jaderného zařízení,

• d) evidenci a řízení kontroly, vyhodnocení a regulace ozáření fyzických osob podílejících se na odezvě na radiační mimořádnou událost v areálu jaderného zařízení,

• e) podání návrhu na zavedení neodkladného ochranného opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování formou evakuace hejtmanovi kraje,

• f) informování dotčených orgánů a osob stanovených vnitřním havarijním plánem podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona,

• g) informování obyvatelstva podle § 157 odst. 2 písm. i) atomového zákona,

• h) řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánovaní podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona,

• i) průběžné hodnocení výsledků monitorování radiační situace a

• j) předávání dat z monitorování radiační situace Úřadu dálkovým přístupem podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona a způsobem podle § 21 odst. 1 písm. g) vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události.

§ 53

Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby úkryt nebo zvláštní prostor, ve kterém je umístěno technické podpůrné středisko,

• a) byl oddělen od blokové dozorny a záložního pracoviště a

• b) umožňoval

• 1. po celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událost pracovníkům obsluhy technického podpůrného střediska přístup k informacím ze zdrojů okamžitých a archivních dat, které jsou potřebné pro zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událost,

• 1. poskytování technologických dat a údajů potřebných pro provedení odhadu skladby a aktivity uniklých radionuklidů v čase,

• 1. poskytování dat z monitorování radiační situace uvnitř a na hranici střeženého prostoru a v zóně havarijního plánovaní,

• 1. audiovizuální monitorování technologických zařízení a sledování zásahů prováděných v rámci odezvy na vznik havarijních podmínek a radiační mimořádné události na jaderném zařízení a

• 1. včasné vyhodnocení stavu jaderného zařízení a potřebných bezpečnostních funkcí za havarijních podmínek.

§ 54

(1) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní havarijní řídicí středisko, záložní technické podpůrné středisko a vnější havarijní podpůrné středisko

• a) nebyly ovlivňovány rozšířenými projektovými podmínkami, které jsou v areálu jaderného zařízení, a

• b) plnily svoji funkci při výskytu vlastností území, které by mohly vést ke ztrátě funkčnosti středisek, která zálohují.

(2) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí dále zajistit, aby vnější havarijní podpůrné středisko

• a) mělo vlastní systém napájení elektrickou energií,

• b) umožňovalo vybavení

• 1. komunikačními prostředky,

• 1. osobními ochrannými prostředky a

• 1. vodou a potravinami a

• c) po celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na radiační mimořádnou událost umožňovalo

• 1. průběžné hodnocení vzniklé radiační situace na základě jejího monitorování prováděného v zóně havarijního plánovaní,

• 1. průběžné vypracovávání prognóz dalšího vývoje radiační situace v zóně havarijního plánovaní a

• 1. provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických osob a jejich dekontaminaci.

(3) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní havarijní řídicí středisko umožňovalo

• a) provádění činností havarijního řídicího střediska v případě nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti havarijního řídicího střediska,

• b) nezávisle na stavu havarijního řídicího střediska a v rozsahu obdobném jako v havarijním řídicím středisku pracovníkům obsluhy záložního havarijního řídicího střediska průběžný přístup k údajům o

• 1. stavu jaderného zařízení a

• 1. situaci v areálu jaderného zařízení a

• c) komunikaci se všemi pracovními skupinami, které se podílejí na zvládání radiační havárie.

(4) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby záložní technické podpůrné středisko umožňovalo

• a) provádění činností technického podpůrného střediska v případě nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti technického podpůrného střediska,

• b) nezávisle na stavu technického podpůrného střediska a v rozsahu obdobném jako v technickém podpůrném středisku pracovníkům záložního technického podpůrného střediska průběžný přístup k údajům o situaci v areálu jaderného zařízení a

• c) komunikaci s pracovníky obsluhy blokové dozorny nebo záložního pracoviště.

ČÁST OSMÁ

ZABEZPEČENÍ

§ 55

Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízení tak, aby bylo zajištěno zabezpečení v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu a vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

ČÁST DEVÁTÁ

DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST

§ 56

Předběžná bezpečnostní zpráva

Obsah předběžné bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.

§ 57

Provozní bezpečnostní zpráva

(1) Obsah provozní bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. Provozní bezpečnostní zpráva pro jaderné zařízení bez jaderného reaktoru a pro výzkumné jaderné zařízení musí obsahovat informace podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v rozsahu, který je pro takové jaderné zařízení použitelný.

(2) Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízení s jaderným reaktorem dále stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 58

Oznámení

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

§ 59

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 329/2017 Sb.

Kategorie bezpečnostních funkcí pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd

• 1. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor:

• 1.1. Vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkci kategorie I, kterou je pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty tlakové hranice primárního okruhu, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 1. Do bezpečnostní třídy 1 nemusí být zařazena vybraná zařízení patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž poškození nevede k potřebě zásahu bezpečnostních systémů.

• 1.2. Vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkce kategorie II, kterými jsou bezpečnostní funkce s nejvyššími požadavky na spolehlivost, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. V případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem jsou těmito zařízeními vybraná zařízení plnící pasivní funkci systému, konstrukce nebo komponenty, kterými jsou fyzické bariéry a vybraná zařízení se zaručenou vysokou spolehlivostí plnění aktivní bezpečnostní funkce bezpečnostních systémů. Těmito vybranými zařízeními jsou

• 1.2.1. pokrytí jaderného paliva,

• 1.2.2. části tlakové hranice primárního okruhu, které nenáleží do bezpečnostní třídy 1; do bezpečnostní třídy 2 nemusí být zařazena vybraná zařízení patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž poškození nevede k zásahu bezpečnostních systémů,

• 1.2.3. hermetická obálka,

• 1.2.4. vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkce bezpečnostního systému, jehož jsou součástí, a to funkce

• 1.2.4.1. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru podle potřeby tak, aby při výskytu abnormálního provozu nedošlo k jeho rozvoji do havarijních podmínek,

• 1.2.4.2. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru nutné ke zmírnění následků základních projektových nehod,

• 1.2.4.3. pro udržení dostatečného množství chladivá pro chlazení aktivní zóny v průběhu základních projektových nehod, při kterých nedošlo k porušení tlakové hranice primárního okruhu, a po odeznění příčin těchto havarijních podmínek,

• 1.2.4.4. pro zajištění odvodu tepla z aktivní zóny a k omezení poškození jaderného paliva při základní projektové nehodě s porušením hranice primárního okruhu,

• 1.2.4.5. nezbytné pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny v průběhu provozních stavů a při základní projektové nehodě, při které nedošlo k porušení integrity hranice primárního okruhu,

• 1.2.4.6. nezbytné pro omezení úniků radioaktivní látky z hermetické obálky v průběhu havarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízení při základní projektové nehodě,

• 1.2.4.7. nezbytné pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 při plnění jejich bezpečnostních funkcí,

• 1.2.4.8. ochranného nebo informačního systému kontroly a řízení, pokud

• 1.2.4.8.1. je bezpečnostní funkce požadována pro dosažení stabilizovaného podkritického stavu, k zabránění vzniku závažnější než základní projektové nehody a ke zmírnění důsledků základní projektové nehody,

• 1.2.4.8.2. by porucha nebo nežádoucí spuštění funkce vybraného zařízení mohly vést k nežádoucím důsledkům a není k dispozici funkce jiného vybraného zařízení bezpečnostní třídy 2, která by zabránila rozvoji do havarijních podmínek závažnějších než základní projektová nehoda, nebo

• 1.2.4.8.3. by bezpečnostní funkce byla nutná pro zajištění informace nezbytné pro provedení činností pracovníků obsluhy nutných k dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízení.

• 1.3. Vybraná zařízení nezařazená do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, plnící bezpečnostní funkce kategorie III, kterými jsou bezpečnostní funkce, které jsou při dosahování stejného bezpečnostního cíle projektovými opatřeními nahraditelné, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3. U jaderných zařízení s jaderným reaktorem jde o bezpečnostní funkce

• 1.3.1. pro zabránění nepřijatelným změnám reaktivity,

• 1.3.2. pro udržení jaderného reaktoru ve stabilizovaném podkritickém stavu po všech činnostech, které vedly k jeho odstavení, a po každém z jeho odstavení,

• 1.3.3. pro udržení dostatečného množství chladiva pro chlazení aktivní zóny jaderného reaktoru při všech provozních stavech zohledněných v projektu jaderného zařízení,

• 1.3.4. pro odvod tepla z bezpečnostních systémů do okolního prostředí, neomezuje-li ztráta této funkce v důsledku jednoduché poruchy jakékoliv konstrukce nebo komponenty funkci zajišťujícího vybraného zařízení provedení bezpečnostních funkcí podle bodů 1.2.4.4 a 1.2.4.5,

• 1.3.5. pro omezení úniku radioaktivní látky z hermetické obálky v rozšířených projektových podmínkách,

• 1.3.6. pro udržení ozáření pracovníků jaderného zařízení a obyvatelstva při radiační mimořádné události v havarijních podmínkách, včetně událostí, jejichž následkem může dojít k únikům radioaktivních látek a šíření ionizujícího záření ze zdrojů ionizujícího záření, nacházejících se mimo systém ochranné obálky, pod stanovenými referenčními úrovněmi,

• 1.3.7. pro udržení podmínek prostředí nutných pro provoz bezpečnostních systémů a pro přístup pracovníků obsluhy jaderného zařízení k provádění činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení uvnitř jaderného zařízení,

• 1.3.8. pro zabránění únikům radioaktivních látek z ozářeného jaderného paliva dopravovaného nebo skladovaného uvnitř jaderného zařízení v průběhu provozních stavů mimo jaderný reaktor,

• 1.3.9. pro odvod rozpadového tepla z ozářeného jaderného paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízení mimo jaderný reaktor,

• 1.3.10. pro udržení podkritičnosti jaderného paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízení mimo jaderný reaktor,

• 1.3.11. pro řízení výpusti radioaktivních látek v provozních stavech,

• 1.3.12. pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 3 při plnění jejich bezpečnostních funkcí,

• 1.3.13. pro zajištění provozuschopnosti jiných vybraných zařízení při plnění jejich bezpečnostních funkcí, s výjimkou dodávek energie nebo řízení jejich provozu,

• 1.3.14. pro předcházení poruchám vybraných zařízení, pokud by mohly vést k narušení plnění jejich bezpečnostních funkcí, nebo pro omezení následků těchto poruch,

• 1.3.15. pro nahrazení bezpečnostní funkce vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 nebo 3 diverzními prostředky při ztrátě jejich funkce v důsledku poruchy ze společné příčiny,

• 1.3.16. systémů kontroly a řízení, které řídí nebo umožňují pracovníkům obsluhy řídit provoz jaderného zařízení tak, aby parametry jaderného zařízení byly udržovány v mezích stanovených projektem jaderného zařízení, jestliže

• 1.3.16.1. tyto systémy kontroly a řízení jsou nezbytné po dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízení pro dosažení a udržení bezpečného stavu jaderného zařízení nebo pro zabránění nežádoucímu rozvoji havarijních podmínek,

• 1.3.16.2. by pro nápravu důsledků chybné funkce těchto systémů kontroly a řízení bylo nezbytné uvést do činnosti vybraná zařízení bezpečnostní třídy 2,

• 1.3.16.3. funkce těchto systémů kontroly a řízení významně omezuje četnost zásahu vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 při zvládání abnormálního provozu,

• 1.3.16.4. tyto systémy kontroly a řízení jsou jediným prostředkem pro kontrolu schopnosti vybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 plnit jim přiřazené bezpečnostní funkce,

• 1.3.16.5. funkce tohoto systému kontroly a řízení je jediným prostředkem pro řízení sledovaného provozního parametru jaderného zařízení, nebo

• 1.3.16.6. tyto systémy kontroly a řízení plní další funkce, které

• 1.3.16.6.1. odpovídají technické specifikaci podle bodu 1.3.15,

• 1.3.16.6.2. slouží k zabránění vzniku nebo omezení důsledků méně významných úniků radionuklidů mimo jaderné zařízení, nebo

• 1.3.16.6.3. jsou potřebné pro monitorování a signalizaci vzniku a důsledků vnitřních událostí a parametrů vlastností území působících negativně na úroveň zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, nebo

• 1.3.17. konstrukcí a komponent systému přeměny energie, zejména sekundárního okruhu, jejichž selhání může působit negativně na úroveň zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a technické bezpečnosti, pokud nejsou zařazeny do bezpečnostní třídy 2 v souladu s bodem 1.2.4.5, přesahuje-li tlak jejich pracovního média při výpočtové teplotě 100 °C hodnotu 4 MPa a světlost jejich potrubí je větší než DN200.

• 1. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem:

• 2.1. Obalové soubory, které plní bezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry pro skladování radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva nebo ukládání vyhořelého a ozářeného jaderného paliva a radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.

• 2.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie III, kterou je pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty fyzické bariéry a bezpečnostní funkce nezbytná pro zamezení úniku radioaktivní látky nebo šíření ionizujícího záření do životního a pracovního prostředí v průběhu všech projektem jaderného zařízení uvažovaných stavů jaderného zařízení, včetně funkcí monitorování parametrů obalového souboru pro skladování radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva nebo dalších bezpečnostní funkcí jaderných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.

• 1. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných zařízení pro skladování vyhořelého jaderného paliva:

• 3.1. Obalové soubory, které plní bezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry při skladování vyhořelého jaderného paliva, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.

• 3.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II, kterou je zajištění podkritičnosti jaderného materiálu v mokrém skladu jaderného paliva, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.

• 3.3. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II, kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry a bezpečnostní funkce bránící vzniku radiační mimořádné události v průběhu všech projektem jaderného zařízení uvažovaných provozních stavů, včetně funkce monitorování parametrů obalového souboru pro skladování vyhořelého a ozářeného jaderného paliva, prokazujících dodržování limitů a podmínek, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.

• 1. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných zařízení pro výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálu:

• 4.1. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II, kterou je udržení podkritičnosti jaderného materiálu, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.

• 4.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie III, kterou je funkce fyzické bariéry pro zamezení vzniku radiační mimořádné události při výrobě, zpracování a skladování jaderného materiálu, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.

• 1. Doplňující kritéria pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd:

• 5.1. Pokud část vybraného zařízení plní méně významnou bezpečnostní funkci, je zařazena do bezpečnostní třídy podle bezpečnostní funkce, kterou plní.

• 5.2. Pokud je stejnou bezpečnostní funkci schopno plnit více vybraných zařízení současně, zařazuje se do bezpečnostní třídy podle bodů 1 až 4 vybrané zařízení cíleně určené projektem jaderného zařízení k plnění této bezpečnostní funkce.

• 5.3. Hranice bezpečnostních tříd v potrubním systému, který je vybraným zařízením, jsou stanoveny na první oddělovací armatuře, zařazené do stejné bezpečnostní třídy, která brání ztrátě bezpečnostní funkce tohoto potrubního systému v důsledku ztráty pracovního média.

• 5.4. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou napájena vybraná zařízení zařazená do bezpečnostní třídy 2, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. Z těchto elektrických zařízení mohou být napájena rovněž vybraná zařízení vyžadující napájení a ovládání v bezpečnostní třídě 3 nebo zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z vybraných zařízení, je-li zajištěna ochrana napájených vybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 před důsledky jejich poruchy.

• 5.5. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 3, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.

• 5.6. Přívodní jistič u rozvaděčů zapojených ve smyčce s dalšími rozvaděči, které jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3, v jejichž vývodech není spotřebič vyžadující napájení z vybraných zařízení, je vybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy 3. Kabeláž sloužící pro zajištění funkce vybraného zařízení je vybraným zařízením zařazeným do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízení, pro které je určena.

• 5.7. Do stejné bezpečnostní třídy jsou zařazována vybraná zařízení, patřící mezi systémy kontroly a řízení, pokud jsou určena pro plnění stejné bezpečnostní funkce.

• 5.8. Měřící okruhy, které tvoří kanál s ovládacími okruhy a výkonnými zařízeními, jsou vybranými zařízeními zařazenými do téže bezpečnostní třídy, jako ovládací okruhy a výkonná zařízení.

• 5.9. Pokud jsou měřící nebo ovládací okruh stejného kanálu zařazeny na základě technologických funkcí do různých bezpečnostních tříd, jsou

• 5.9.1. samostatné části měřícího nebo ovládacího kanálu vybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy ovládaného vybraného zařízení a

• 5.9.2. společné části měřícího nebo ovládacího okruhu zařazeny do bezpečnostně nejvýznamnější bezpečnostní třídy propojených vybraných zařízení.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 329/2017 Sb.

Obsah předběžné bezpečnostní zprávy

Předběžná bezpečnostní zpráva musí obsahovat

• 1. základní informace o vlastnostech území, o projektu jaderného zařízení a doplňující informace aktualizující údaje v zadávací bezpečnostní zprávě,

• 1. informace o plnění požadavků na jadernou bezpečnost a na projekt jaderného zařízení stanovených právními předpisy a dokumentací pro povolovanou činnost, kterou je výstavba jaderného zařízení; odchylky od dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je umístění jaderného zařízení, musí být odůvodněny,

• 1. pro systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty a zařízení informace zahrnující

• 3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a komponenty nebo zařízení,

• 3.2. projektová východiska pro návrh systému, konstrukce nebo komponenty,

• 3.3. přehled všech požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízení na systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní a

• 3.4. doklady splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného zařízení,

• 1. projektem jaderného zařízení použité parametry hodnocení jaderné bezpečnosti a technické bezpečnosti, spolehlivosti a životnosti,

• 1. pro požadavky podle bodu 3.3, jejichž naplnění nelze v předběžné bezpečnostní zprávě doložit,

• 5.1. popis způsobu, jak bude naplnění požadavků doloženo, a

• 5.2. výčet dokumentace, ve které budou doklady podle bodu 5.1 obsaženy,

• 1. popis jaderného zařízení,

• 1. popis základních systémů jaderného zařízení,

• 1. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnosti v rozsahu provozní bezpečnostní zprávy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce; pro požadavky, jejichž naplnění nelze doložit, se uplatní bod 5 nebo musí být poskytnuta informace o budoucím naplnění příslušných bezpečnostních a technických požadavků a cílů, a

• 1. popis zajištění připravenosti k odezvě na radiační havárii v zóně havarijního plánování, pokud se stanovuje, a posouzení, zda lze realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných ochranných opatření za podmínek radiační havárie jaderného zařízení, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v zóně havarijního plánování.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 329/2017 Sb.

Obsah provozní bezpečnostní zprávy

Provozní bezpečnostní zpráva musí obsahovat

• 1. aktualizované základní informace o vlastnostech území, o projektu jaderného zařízení a doplňující informace k předběžné bezpečnostní zprávě,

• 1. informace o splnění požadavků na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení stanovených v předběžné bezpečnostní zprávě; odchylky od předběžné bezpečnostní zprávy musí být odůvodněny,

• 1. aktuální informace o systémech, konstrukcích a komponentách jaderného zařízení zahrnující

• 3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a komponenty nebo zařízení,

• 3.2. hlavní informace z projektových východisek pro systém, konstrukci nebo komponentu,

• 3.3. přehled požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízení na systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní a

• 3.4. doklady o splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného zařízení,

• 1. popis a zdůvodnění změn projektu jaderného zařízení popsaného v předběžné bezpečnostní zprávě, včetně prokázání zachování bezpečnosti technického řešení jaderného zařízení,

• 1. vyhodnocení výsledků kontrol a zkoušek z etapy výstavby jaderného zařízení a vyhodnocení výsledků doplňujících výpočtů a měření vyplývajících z požadavků předběžné bezpečnostní zprávy,

• 1. požadavky na provoz jaderného zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a popis a průkazy jejich naplnění ve všech provozních stavech, při řešení neshod a provozních událostí a při údržbě a opravách zařízení,

• 1. hodnocení dosažených parametrů jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zabezpečení, spolehlivosti a životnosti a stanovení způsobu a intervalu jejich dalšího sledování,

• 1. vyhodnocení kvality jednotlivých procesů a jejich výstupů a naplnění požadavků na projekt jaderného zařízení a

• 1. popis technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění

• 9.1. vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku,

• 9.2. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,

• 9.3. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou událost se shromaždišti a

• 9.4. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace fyzických osob ze shromaždišť nebo úkrytu.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 329/2017 Sb.

Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro jaderné zařízení s jaderným reaktorem

Provozní bezpečnostní zpráva pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat

• 1. popis jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

• 1. popis základních systémů jaderného zařízení s jaderným reaktorem a

• 1. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení s jaderným reaktorem.

Obsah provozní bezpečnostní zprávy podle bodu 1 až 3 musí zahrnout následující informace:

• 1. Úvodní část, zahrnující

• a) informace o účelu, přípravě a struktuře provozní bezpečnostní zprávy,

• b) informace o žadateli o povolení a o dotčených osobách,

• c) obecný popis jaderného zařízení,

• d) srovnání s obdobnými projekty jaderných zařízení a srovnání s obsahem předběžné bezpečnostní zprávy,

• e) technické informace o nových technologiích zavedených v projektu jaderného zařízení,

• f) informace o provozních stavech jaderného zařízení,

• g) informace o systému řízení žadatele o povolení,

• h) souhrnný seznam podkladů použitých pro zpracování provozní bezpečnostní zprávy,

• i) výkresy a další grafické přílohy a

• j) informace o stanovení a způsobu plnění požadavků týkajících se jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní.

• 1. Vlastnosti území, zahrnující

• a) souhrnné hodnocení specifických vlastností území,

• b) informace o geografii a demografii,

• c) informace o vlastnostech území a událostech, které mohou být způsobeny činností člověka,

• d) informace o vnitřních událostech, které mohou vzniknout v areálu jaderného zařízení,

• e) výsledky hodnocení vlastností území z hlediska meteorologie, hydrologie a geologických, seismických, hydrogeologických a inženýrsko-geologických poměrů,

• f) informace o radiační situaci v území v důsledku vnějších zdrojů ozáření,

• g) zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v zóně havarijního plánování, pokud je stanovena, a posouzení, zda lze realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných opatření pro ochranu obyvatelstva za podmínek radiační havárie jaderného zařízení, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v zóně havarijního plánování, a

• h) informace o monitorování parametrů charakterizujících vlastnosti území.

• 1. Projekt systémů, stavebních a strojních konstrukcí a komponent a zařízení, zahrnující informace o

• a) projektových východiscích projektu jaderného zařízení týkajících se zajištění jaderné bezpečnosti,

• b) zařazení systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd,

• c) klasifikaci zatížení systémů, konstrukcí a komponent pro stanovení způsobu ochrany

• 1. z hlediska seismicity,

• 1. před klimatickými účinky,

• 1. před vnějšími a vnitřními záplavami,

• 1. před letícími předměty a explozemi,

• 1. proti dynamickým účinkům postulovaných porušení potrubních systémů a

• 1. proti zemětřesení,

• d) projektu stavebních konstrukcí 1. kategorie seismické odolnosti,

• e) projektu strojních systémů a komponent,

• f) seismické a dynamické odolnosti zařízení strojního, elektro a systémů kontroly a řízení,

• g) kvalifikaci na prostředí,

• h) projektu potrubních systémů a

• i) závitových spojích.

• 1. Jaderný reaktor, zahrnující souhrnný popis jaderného reaktoru a informace o

• a) projektu jaderného paliva,

• b) jaderných charakteristikách aktivní zóny,

• c) tepelných a hydraulických charakteristikách aktivní zóny,

• d) materiálech jaderného reaktoru a

• e) projektu systémů řízení reaktivity.

• 1. Systém chlazení jaderného reaktoru a navazující systémy, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) systému chlazení reaktoru a tlakové hranice chladícího okruhu,

• b) tlakové nádoby jaderného reaktoru,

• c) hlavních cirkulačních čerpadel,

• d) parogenerátorů,

• e) potrubí primárního okruhu,

• f) systému řízení tlaku v primárním okruhu,

• g) podpěr a opěr komponent systému chlazení jaderného reaktoru,

• h) uzavíracích a oddělovacích armatur systému chlazení jaderného reaktoru,

• i) pomocných systémů primárního okruhu a

• j) požadavků a opatření pro umožnění přístupu pracovníků obsluhy pro kontrolu a údržbu systému chlazení jaderného reaktoru za provozu.

• 1. Bezpečnostní systémy, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) celkové koncepce bezpečnostních systémů,

• b) systému ochranné obálky,

• c) systémů havarijního chlazení aktivní zóny,

• d) systémů pro zajištění podmínek pro činnost obsluhy a pro obyvatelnost dozoren,

• e) systémů havarijního napájení parogenerátorů,

• f) systémů pro odstraňování a řízení koncentrací štěpných produktů,

• g) systému havarijního odvodu paroplynové směsi z primárního okruhu a

• h) ostatních bezpečnostních systémů.

• 1. Systémy kontroly a řízení, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) celkové koncepce systémů kontroly a řízení,

• b) ochranného systému pro spouštění systému rychlého odstavení jaderného reaktoru a pro spouštění a řízení zásahů výkonných bezpečnostních systémů,

• c) systémů zajišťujících bezpečné odstavení jaderného reaktoru,

• d) informačních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,

• e) ostatních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,

• f) řídicích systémů podílejících se na zajišťování jaderné bezpečnosti,

• g) prostředků a opatření pro diverzní iniciaci a řízení bezpečnostních funkcí a

• h) systémů pro přenos dat.

• 1. Elektrické systémy, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) celkové koncepce elektrických systémů,

• b) koncepce vnějších elektrických systémů,

• c) koncepce vnitřních elektrických systémů s oddělenými informacemi o

• 1. systémech zajištěného střídavého napájení a

• 1. systémech zajištěného stejnosměrného napájení,

• d) kabeláže a kabelových tras,

• e) systémů uzemnění a ochrany před bleskem a

• f) ostatních elektrických systémů.

• 1. Pomocné systémy a stavební objekty, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) systémů pro skladování jaderného paliva a manipulaci s ním,

• b) systémů zásobování vodou a chlazení, zahrnujících

• 1. systémy chlazení vybraných zařízení,

• 1. systém cirkulační chladící vody,

• 1. systém doplňování demineralizované vody,

• 1. systém zajištěného koncového jímače tepla,

• 1. systémy zásobování pitnou a užitkovou vodou a

• 1. systémy zpracování a vypouštění odpadních vod,

• c) pomocných provozních systémů, zahrnujících

• 1. systémy stlačeného vzduchu,

• 1. systémy odběru vzorků médií,

• 1. drenážní systémy pro zpracování aktivních vod,

• 1. systém stlačeného dusíku a

• 1. systém skladování a rozvodu vodíku,

• d) systémů klimatizace, vytápění, chlazení a ventilace, zahrnujících vzduchotechnické systémy

• 1. dozoren a záložních pracovišť,

• 1. bazénů skladování,

• 1. pomocných systémů a aktivních provozů,

• 1. strojovny,

• 1. místností bezpečnostních systémů a

• 1. záložních dieselgenerátorů,

• e) diagnostických systémů pro indikaci poruch a neshod,

• f) dalších pomocných systémů, zahrnujících

• 1. systémy protipožární ochrany,

• 1. komunikační systémy,

• 1. pomocné systémy dieselgenerátorů a

• 1. zvedací zařízení a jeřáby a zavážecí stroj, a

• g) staveb a konstrukcí, zahrnujících

• 1. základové konstrukce,

• 1. konstrukce a budovy jaderné části jaderného zařízení a

• 1. ostatní stavební objekty.

• 1. Systémy konverze páry a energie, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) celkové koncepce systému,

• b) hlavních parovodů systému,

• c) systémů napájecí vody a odluhů parogenerátorů,

• d) turbogenerátoru, kondenzátoru a pomocných systémů turbíny a

• e) opatření proti roztržení hlavních parovodů a potrubí napájecí vody.

• 1. Nakládání s radioaktivním odpadem, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) zdrojů radioaktivního odpadu,

• b) systémů nakládání s kapalným, plynným a pevným radioaktivním odpadem a

• c) systémů pro monitorování funkcí systémů nakládání s radioaktivním odpadem.

• 1. Způsob zajištění radiační ochrany, zahrnující popisy a charakteristiky

• a) provozního programu radiační ochrany a uplatňování principů její optimalizace,

• b) evidence zdrojů ionizujícího záření,

• c) projektového řešení radiační ochrany a

• d) způsobu hodnocení ozáření fyzických osob a uplatnění principů zajištění radiační ochrany.

• 1. Provozní hlediska, zahrnující popisy

• a) organizační struktury provozovatele jaderného zařízení,

• b) způsobu přípravy pracovníků jaderného zařízení,

• c) implementace provozních programů týkajících se

• 1. údržby, dohledu, kontrol a zkoušek,

• 1. řízení návrhu aktivní zóny a manipulací s jaderným palivem,

• 1. řízení životnosti a stárnutí,

• 1. řízení změn na jaderném zařízení,

• 1. systému zpětné vazby,

• 1. dokumentace a záznamů a

• 1. řízení odstávek,

• d) systému vnitřních předpisů týkajících se

• 1. administrativních opatření,

• 1. normálního provozu a

• 1. zvládání abnormálního provozu, havarijních podmínek a jiných mimořádných událostí,

• e) způsobů a výsledků hodnocení ukazatelů bezpečnosti provozu jaderného zařízení,

• f) systému nezávislého hodnocení způsobu řízení provozu a

• g) opatření k zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení.

• 1. Systém přípravy a provádění programů kontrol a zkoušek při výstavbě, uvádění do provozu a během provozu jaderného zařízení, zahrnující

• a) popis koncepce a rozsahu programů zkoušek,

• b) specifické informace, které mají být do provozní bezpečnostní zprávy zahrnuty před zahájením výstavby jaderného zařízení,

• c) informace o programech zkoušek prováděných při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení a prvním energetickém spouštění jaderného zařízení, po odstávkách k výměně jaderného paliva a po realizaci změn projektu jaderného zařízení a

• d) informace o speciálních programech zkoušek vybraných zařízení.

• 1. Bezpečnostní analýzy základních projektových událostí, zahrnující

• a) úvodní obecné informace o

• 1. souboru vstupních dat pro bezpečnostní analýzy,

• 1. údajích souvisejících s těmito analýzami a uvedených v ostatních částech provozní bezpečnostní zprávy,

• 1. výběru postulovaných iniciačních událostí pro analýzy základních projektových událostí,

• 1. kategorizaci základních projektových událostí a jejich zařazení do skupin,

• 1. výpočetních programech, modelech a postupech použitých pro analýzy,

• 1. nastavení bezpečnostních systémů a ochran,

• 1. kritériích přijatelnosti pro jednotlivé skupiny analýz a

• 1. způsobu prezentace výsledků analýz v této části provozní bezpečnostní zprávy a

• b) výsledky analýz základních projektových událostí

• 1. vedoucích ke zvýšení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním okruhem,

• 1. vedoucích ke snížení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním okruhem,

• 1. vedoucích ke snížení průtoku chladiva primárním okruhem,

• 1. vyvolaných anomáliemi reaktivity a distribuce výkonu v aktivní zóně,

• 1. vyvolaných zvýšením množství chladiva v primárním okruhu,

• 1. vyvolaných snížením množství chladiva v primárním okruhu,

• 1. způsobujících úniky radioaktivních látek ze subsystémů nebo komponent jaderného zařízení a

• 1. na jaderném zařízení s odstaveným jaderným reaktorem a v bazénech skladování ozářeného jaderného paliva.

• 1. Limity a podmínky, zahrnující informace o

• a) cílech, zdrojích a použití limitů a podmínek,

• b) bezpečnostních limitech pro provoz jaderného zařízení,

• c) limitním nastavení ochranných systémů,

• d) limitních podmínkách pro provoz,

• e) požadavcích na provádění provozních kontrol,

• f) administrativních opatřeních pro zajištění bezpečného provozu jaderného zařízení a

• g) podkladech použitých pro zdůvodnění limit a podmínek.

• 1. Systém řízení, zahrnující popis

• a) koncepce systému řízení a jeho působení v jednotlivých fázích životního cyklu jaderného zařízení,

• b) specifických aspektů systému řízení,

• c) hodnocení kultury bezpečnosti,

• d) hodnocení účinnosti systému řízení a

• e) hodnocení systému řízení kvality systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost.

• 1. Inženýrská psychologie-ergonomie, zahrnující

• a) popis programu sledování a řízení vlivu lidského faktoru na procesy důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, optimalizace vztahu mezi člověkem a strojem,

• b) analýzu vhodnosti zvoleného podílu pracovníků obsluhy jaderného zařízení na provádění bezpečnostních funkcí,

• c) informace o systému obsazování pracovních pozic a o uplatnění systému kvalifikace pracovníků,

• d) analýzu vhodnosti zohlednění podílu lidských činností při tvorbě vnitřních předpisů,

• e) doložení správnosti uplatnění principů a kritérií oboru lidského faktoru v projektu rozhraní mezi člověkem a strojem jaderného zařízení, zejména v projektu blokové dozorny, záložního řídícího pracoviště a technického podpůrného střediska jaderného zařízení,

• f) informace o verifikaci a validaci výsledků programu hodnocení vlivu lidského faktoru a

• g) informace o způsobu a výsledcích monitorování lidského výkonu.

• 1. Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti, obsahující

• a) popis a zdůvodnění účelu a rozsahu předkládaného pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení z hlediska rizika ozáření obyvatelstva,

• b) informace o způsobu využití výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,

• c) hodnocení kvality provedeného pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a jeho neurčitostí,

• d) popis a vyhodnocení výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a

• e) identifikaci projektových a provozních opatření významně přispívajících k zajištění jaderné bezpečnosti.

• 1. Zvládání radiační mimořádné události, zahrnující

• a) v případě, že je stanovena zóna havarijního plánování, popis stavebního a souvisejícího technického vybavení potřebného k tomu, aby na jaderném zařízení byla v plném rozsahu zajištěna připravenost k odezvě na radiační havárii, zejména

• 1. úkrytů,

• 1. havarijního řídícího střediska,

• 1. záložního havarijního řídícího střediska,

• 1. technického podpůrného střediska,

• 1. záložního technického podpůrného střediska a

• 1. vnějšího havarijního podpůrného střediska a

• b) v případě, že není stanovena zóna havarijního plánování, popis technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění

• 1. vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku,

• 1. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,

• 1. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou událost se shromaždišti a

• 1. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace osob ze shromaždišť nebo úkrytů.

• 1. Vyřazování z provozu jaderného zařízení, zahrnující

• a) popis přístupů k plnění požadavků právních předpisů na vyřazování z provozu jaderného zařízení,

• b) identifikaci volby z možných přístupů k vyřazování z provozu jaderného zařízení a její zdůvodnění,

• c) popis koncepce vyřazování z provozu jaderného zařízení a

• d) aktuálně předpokládaný časový plán vyřazování z provozu jaderného zařízení.

• 1. Zvládání událostí a scénářů rozšířených projektových podmínek nepřecházejících do těžkých havárií, zahrnující

• a) popis cílů hodnocení schopnosti jaderného zařízení zvládat rozšířené projektové podmínky,

• b) odkazy na části provozní bezpečnostní zprávy obsahující informace potřebné pro hodnocení odolnosti jaderného zařízení v rozšířených projektových podmínkách,

• c) popis typů hodnocených událostí a scénářů a kategorizace těchto scénářů a

• d) popisy metody výběru, způsobu řešení a výsledků analýz těchto scénářů, které musí obsahovat

• 1. zdůvodnění výběru iniciačních událostí a scénářů,

• 1. zdůvodnění výběru kritérií přijatelnosti pro výsledky analýz,

• 1. základní předpoklady analýz, počáteční podmínky a informace o použitých výpočetních prostředcích a

• 1. shrnutí a hodnocení výsledků analýzy.

• 1. Opatření pro zabránění vzniku a omezení důsledků těžkých havárií a analýzy postulovaných těžkých havárií, zahrnující

• a) popis bezpečnostních cílů analýz těžkých havárií,

• b) rozbor způsobů prevence vzniku a rozvoje těžkých havárií s odkazy na analýzy podle bodů 19 a 22,

• c) identifikaci prostředků použitelných pro omezení následků těžkých havárií,

• d) popis a zdůvodnění výběru analyzovaných variant těžkých havárií, shrnutí výsledků jejich analýz a rozbor postupů aplikovatelných k omezení jejich následků,

• e) popis řízení zvládání těžkých havárií,

• f) rozbor výsledků deterministické analýzy odolnosti tlakové nádoby jaderného reaktoru a systému ochranné obálky při těžké havárii a

• g) rozbor účinnosti projektových opatření a rozumně proveditelných úprav projektu jaderného zařízení zaměřených na praktické vyloučení vzniku těžké havárie nebo omezení jejích následků.

• 1. Diverzní a alternativní prostředky pro řešení zvládání rozšířených projektových podmínek, zahrnující

• a) výčet, technické specifikace a průkazy výkonnosti těchto prostředků nebo specifikaci umístění těchto údajů v provozní bezpečnostní zprávě,

• b) rozdělení těchto prostředků na mobilní a stabilní,

• c) požadavky na environmentální klasifikaci systémů, konstrukcí a komponent těchto prostředků a

• d) průkaz dostupnosti, spolehlivosti a využitelnosti těchto prostředků podle požadavků na zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízení.

^1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.

^2) Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s.