Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2017-12-15
Naposledy aktualizováno 2018-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků Not indexed
Historie novel JSON API

Čl. I

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb., vyhlášky č. 120/2011 Sb. a vyhlášky č. 48/2014 Sb., se mění takto:

„ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.

„§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a.

„(4) Vodoprávní úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

„(7) Vodoprávní úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

Poznámky pod čarou č. 32 a 33 znějí:

„^32) Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

^33) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.“.

„§ 13

(1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.“.

Poznámka pod čarou č. 34 zní:

„^34) Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

„(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí předává provozovatel výsledky rozborů jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.“.

„§ 35b

Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.“.

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

[image omitted]“.

„Lokalizace pro přiváděcí stoku:

Souřadnice x (začátek a konec stoky): Kód katastrálního území konce

Souřadnice y (začátek a konec stoky): přiváděcí stoky:“

nahrazují slovy

„Lokalizace přiváděcí stoky:

Souřadnice x, y (začátek stoky): Kód katastrálního území konce

Souřadnice x, y (konec stoky): přiváděcí stoky:“.

„Souřadnice x:

Souřadnice y:“

nahrazují slovy

„Souřadnice x, y:“.

„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY

[image omitted]“.

„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY

[image omitted]“.

„Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti):“.

„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišuje následující typy rozborů:

Úplný rozbor surové vody se stanoví vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.

Úplný rozsah rozboru surové vody

Tabulka č. 1

Pořadové číslo ukazatele Ukazatel Symbol Jednotka
1. Reakce vody (pH) pH
2. Barva (po filtraci) mg/l Pt
3. Zákal Z ZFn nebo ZFt
4. Nerozpuštěné látky NL105 mg/l
5. Teplota t °C
6. Konduktivita K mS/m
7. Pach přijatelný/nepřijatelný
8. Dusičnany NO3- mg/l
9. Dusitany NO2- mg/l
10. Amonné ionty NH4+ mg/l
11. Celkový dusík Ncelk. mg/l
12. Fluoridy F- mg/l
13. Železo celkové Fe mg/l
14. Mangan Mn mg/l
15. Hliník1) Al mg/l
16. Měď Cu μg/l
17. Zinek Zn mg/l
18. Bór B mg/l
19. Berylium1) Be μg/l
20. Kobalt1) Co μg/l
21. Nikl Ni mg/l
22. Vanad1) V mg/l
23. Arsen As μg/l
24. Kadmium Cd μg/l
25. Chrom (veškerý) Cr μg/l
26. Olovo Pb μg/l
27. Selen1) Se μg/l
28. Rtuť Hg μg/l
29. Baryum1) Ba μg/l
30. Kyanidy celkové CN- mg/l
31. Sírany SO42- mg/l
32. Chloridy Cl- mg/l
33. Tenzidy aniontové PAL-A mg/l
34. Fosforečnany PO43- mg/l
35. Fosfor celkový Pcelk. mg/l
36. Uhlovodíky C10-C40 C10-C40 mg/l
37. Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU μg/l
38. Pesticidní látky celkem PLC μg/l
39. Pesticidní látky1) PL μg/l
40. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKMn mg/l
41. Celkový organický uhlík TOC mg/l
42. Chemická spotřeba kyslíku dichromanem CHSKCr mg/l
43. Nasycení kyslíkem % O2 %
44. Vápník a hořčík Ca + Mg mmol/l
45. Vápník Ca mg/l
46. Hořčík Mg mg/l
47. Huminové látky1) HL mg/l
48. Absorbance při 254 nm A1254
49. Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 KNK 4,5 mmol/l
50. Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 ZNK 8,3 mmol/l
51. Escherichia coli ECOLI KTJ/100ml
52. Intestinální (střevní) enterokoky ENT KTJ/100ml
53. Mikroskopický obraz: Počet organismů PO jedinci/ml
54. Abioseston %
55. Adsobovatelné org. vázané halogeny (AOX)1) AOX mg/l
56. Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20oC s vyloučením nitrifikace BSK5 mg/l
57. Termotolerantní koliformní bakterie TBK KTJ/100ml

^1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 48: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1^254 = 0,08.

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele dle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody

Tabulka č. 2

Pořadové číslo ukazatele Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 1) Ukazatel Symbol Jednotka
1. 1. Reakce vody (pH) pH
2. 2. Barva (po filtraci) mg/l Pt
3. 3. Zákal Z ZFn nebo ZFt
4. 4. Nerozpuštěné látky1) NL105 mg/l
5. 5. Teplota T °C
6. 6. Konduktivita K mS/m
7. 7. Pach (druh, pokud lze) přijatelný/nepřijatelný
8. 8. Dusičnany NO3- mg/l
9. 9. Dusitany NO2- mg/l
10. 10. Amonné ionty NH4+ mg/l
11. 13. Železo celkové Fe mg/l
12. 14. Mangan Mn mg/l
13. 15. Hliník1) Al mg/l
14. 31. Sírany SO42- mg/l
15. 32. Chloridy Cl- mg/l
16. 34. Fosforečnany PO43- mg/l
17. 40. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKMn mg/l
18. 41. Celkový organický uhlík TOC mg/l
19. 44. Vápník a hořčík Ca + Mg mmol/l
20. 45. Vápník Ca mg/l
21. 46. Hořčík Mg mg/l
22. 47. Huminové látky1) HL mg/l
23. 48. Absorbance při 254 nm1) A1254
24. 49. Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 KNK 4,5 mmol/l
25. 50. Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 ZNK 8,3 mmol/l
26. 51. Escherichia coli E coli KTJ/100ml
27. 53. Intestinální (střevní) enterokoky ENT KTJ/100ml
28. 54. Mikroskopický obraz: Počet organismů PO jedinci/ml
29. 55. Abioseston %

1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1^254 = 0,08.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory surové vody. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na proměnlivosti kvality surové vody, způsobu a složitosti technologie úpravy vody a dle výstupů z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Typické ukazatele provozních rozborů vody

Tabulka č. 3

Povrchová voda
Teplota °C
Reakce vody (pH)
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 mmol/l
Hliník 1) mg/l
Železo 1) mg/l
Mangan mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele 2)
Dezinfekční činidlo5) mg/l
Podzemní voda
--- ---
Teplota °C
Reakce vody (pH)
Železo mg/l
Mangan mg/l
Formy oxidu uhličitého3) mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Zákal4) ZFn nebo ZFt
Dezinfekční činidlo5) mg/l

Poznámky k tabulce č. 3:

^1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

^2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

^3) V případě kolísání, například z důvodu mísení více zdrojů.

^4) Stanoví se v případě možného ovlivnění vodou povrchovou.

ČÁST 3

ROZBORY PITNÉ VODY

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY

ČÁST 4

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok dle tabulky č. 4 a č. 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody dle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, resp. NMH pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

Tabulka č. 4

DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU

| Objem vody vyrobené m3/den (stanoví se dle předchozího kalendářního roku) | Četnost /rok | | | | provozní rozbor (tab. č. 3) Doporučená četnost a dále dle x | krácený rozbor (tab. č. 2) Minimální četnost | úplný rozbor (tab. č. 1) Minimální četnost pro upřesnění kategorie | | | --- | --- | --- | --- | | do 100 | x | 1 | x | | 101 - 1 000 | 6 | 4 | 1 | | 1 001 - 4 000 | 26 | 4 | 1 | | 4 001 - 10 000 | 26 | 8 | 1 | | 10 001 - 20 000 | 104 | 12 | 2 | | 20 001 - 30 000 | 365 | 12 | 2 | | nad 30 000 | x | 24 | 4 |

x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

Tabulka č. 5

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 100 m^3/den).

| Objem vody vyrobené m3/den | Četnost /rok | | | krácený rozbor (tab. č. 2) | úplný rozbor (tab. č. 1 ) | | | --- | --- | --- | | do 100 | 1 | x | | 101 - 1 000 | 2 | 1 | | 1 001 - 4 000 | 4 | 1 | | 4 001 - 10 000 | 8 | 1 | | 10 001 - 20 000 | 12 | 1 | | 20 001 - 30 000 | 12 | 1 | | nad 30 000 | x | x |

x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRO ÚČELY PROVOZNÍ EVIDENCE

a. překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

b. počtu nevyhovujících vzorků, (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty vyhlášky č. 252/2004 Sb. podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota),

c. počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

Ukazatel Symbol Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou CHSKCr mg/l
Nerozpuštěné látky sušené NL mg/l
Ukazatel Symbol Jednotka
Amoniakální dusík N - NH4 + mg/l
Celkový dusík Ncelk. mg/l
Celkový fosfor Pcelk. mg/l

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

MÍSTA ODBĚRŮ:

Tabulka č. 1

| Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO) | Minimální | typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok | | | | | | Typ A | TypB | TypC | | | | | | BSK5 CHSKCr NL | N - NH4 + Ncelk Pcelk | BSK5 CHSKCr NL | N - NH4 + Ncelk Pcelk | BSK5 CHSKCr NL | N - NH4 + Ncelk Pcelk | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | < 500 | 2 | 1 | | | | | | 500 - 2 000 | 4 | 2 | | | | | | 2 001 - 5 000 | | | 4 | 4 | | | | 5 001 - 10 000 | | | 6 | 6 | | | | 10 001 - 50 000 | | | 12 | 12 | | | | □ nad 50 000 | | | | | 26 | 26 |

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

Poznámka:

Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.

MÍSTA ODBĚRU:

Tabulka č. 2

Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatel Četnost sledování vybraných ukazatelů / rok
< 500 x
500 - 2 000 x
2 001 - 5 000 x
5 001 - 10 000 6
10 001 - 50 000 12
□ nad 50 000 26
x)

Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)

Typ vzorku:

Obvykle Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i bodovým vzorkem

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Počet připojených ekvivalentních obyvatel Počet rozborů za rok
do 500 x
501 - 5 000 x
5001 - 25 000 2
25 001 - 100 000 4
nad 100 000 4
x)

Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.

Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje dle rozsahu vyhlášky č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

^35) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.“.

„V případě spoluvlastnictví vodovodů nebo kanalizací se uvede spoluvlastník.

A. Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:

Datum narození:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):

B. Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán:“.

„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU^36)

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

| Pořadové číslo | Ukazatel | Jednotka | A1 | A2 | A3 | | | | | mezní | mezní | mezní | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. | Reakce vody (pH) | pH | 6,5-9,5 | 5-6,5 9,5-10 | < 5 nebo < 10 | | 2. | Barva po filtraci | mg/l Pt | 20 | 100 | 200 | | 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | 10 | | | | 4. | Teplota | °C | 20 | 25 | 25 | | 5. | Konduktivita | mS/m | 125 | 125 | 125 | | 6. | Pach | | přijatelný | nepřijatelný | | | 7. | Dusičnany | mg/l | 50 | 50 | 50 | | 8. | Fluoridy | mg/l | 1,5 | 1,5 | 1,5 | | 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | 0,01 | 0,02 | 0,03 | | 10. | Železo celkové | mg/l | 0,2 | 1 | 2 | | 11. | Mangan | mg/l | 0,05 | 0,5 | 1,5 | | 12. | Měď | µg/l | 50 | 50 | 100 | | 13. | Zinek | mg/l | 3 | 5 | 5 | | 14. | Bor | mg/l | 1 | 1 | 1 | | 15. | Berylium | µg/l | 2 | 2 | 2 | | 16. | Nikl | µg/l | 20 | 30 | 30 | | 17. | Arsen | µg/l | 10 | 10 | 20 | | 18. | Kadmium | µg/l | 5 | 5 | 5 | | 19. | Chrom veškerý | µg/l | 50 | 50 | 50 | | 20. | Olovo | µg/l | 10 | 25 | 50 | | 21. | Selen | µg/l | 10 | 10 | 10 | | 22. | Rtuť | µg/l | 1 | 1 | 1 | | 23. | Kyanidy celkové | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,05 | | 24. | Sírany | mg/l | 250 | 250 | 250 | | 25.* | Chloridy | mg/l | 100 | 100 | 250 | | 26. | Tenzidy aniontové | mg/l | 0,2 | 0,2 | 0,5 | | 27. | Uhlovodíky C10-C40 | mg/l | 0,1 | 0,1 | 0,1 | | 28. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | µg/l | 0,1 | 0,1 | 0,2 | | 29. | Pesticidní látky celkem | µg/l | 0,5 | 0,5 | 0,5 | | 30. | Chemická spotřeba kyslíku manganistanem | mg/I | 3 | 10 | 15 | | 31. | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace | mg/l | 3 | 5 | 7 | | 32. | Amonné ionty | mg/l | 0,5 | 1 | 3 | | 33. | Celkový organický uhlík (TOC) | mg/l | 5 | 7 | 10 | | 34. | Huminové látky | mg/l | 2,5 | 5,0 | 8,0 | | 35. | Escherichia coli | KTJ/100 ml | 50 | 5 000 | 50 000 | | 36. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | 2000 | 20 000 | | 37. | Intenstiální (střevní) enterokoky | KTJ/100 ml | 20 | 1000 | 10 000 | | 38. | Mikroskopický obraz | jedinci/ml | 50 | 3 000 5001) | 10 000 1 0001) | | 39. | Pesticidní látky | µg/l | 0,1 | 0,1 | 0,5 | | 40. | Hliník | mg/l | 0,2 | 1,0 | 2,0 |

^1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.

^* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1) M - mezní, povinné hodnoty.

2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,1 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.

6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

7) Ukazatel pořadové číslo 29: (pesticidní látky celkem) je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

8) Ukazatel pořadové číslo 39 pesticidní látky: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky - 0,1 µg/l respektive 0,5 µg/l.

9) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Ukazatel Jednotka A1 A2 A3
Železo mg/l 0,2 5 20
Mangan mg/l 0,05 1,0 2,0
Sulfan mg/l platí limity pachu

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii Typy úprav
A1 Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2 Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3 Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Dalšími vhodnými procesy jsou například využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (například sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3 Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1) Základní zařazení nového zdroje surové vody

2) Upřesnění kategorie

3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

Iu,p=Iu1a100+Iu2b100+Iu3c100+Iu4d100,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

^36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.“.

„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ

A. Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Plátce DPH:

Statutární orgán:

B. Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma,

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:

[image omitted]

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX

[image omitted]

Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČLENĚNÍ NÁKLADOVÝCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ

| Řádek | Položka | Obsah | Poznámka | | 1 | 2 | 3 | 4 | | --- | --- | --- | --- | | I. | Příjemce vodného a stočného | Název subjektu, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné. | | | II. | Provozovatel - název a IČO | Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného KÚ. IČO uvedeného subjektu. | | | III. | Vlastník - název a IČO | Vlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II. IČO uvedeného subjektu. | | | IV. | Formulář A až F a rok | „Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX“. „Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli (pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet použije řádek J nebo K) pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX.“. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou (kalkulovanou) cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána. „Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX“ (pro výpočet se použije objem vody vyrobené). „Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX“. „Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX“ „Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX“. (pro výpočet se použije řádek I) Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci (výpočet) nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování. | Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci „Porovnání“ nezasílají na MZe, ale archivují se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F (jednotkové náklady) se uvádí do VÚPE. | | V. | Index 1 až x | V případě většího množství jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele, bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři. | | | VI. | IČPE související s cenou | Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné | IČPE obsahují i IČME. IČME = identifikační číslo majetkové evidence. | | | | | | | 1. | Materiál | Skupina podpoložek - součet | | | 1.1 | - surová voda podzemní + povrchová | Náklad na skutečně odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou, nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou. | U podzemní vody poplatkem podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. | | 1.2 | - pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění | Náklad u vody pitné (sl. 3 a 4) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (sl. 6 a 7) na převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli. Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi. | V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzata (kterým bylo zaplaceno) a u odpadní vody, kterým byla předána (kterým za to bylo zaplaceno). | | 1.3 | - chemikálie | Náklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (sl. 3 a 4) a čištění odpadních vod (sl. 6 a 7). | Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii. | | 1.4 | - ostatní materiál | Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 40 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti (jednorázový nebo postupný odpis). | Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a „obnově“. Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2. | | 2. | Energie | Skupina podpoložek - součet | | | 2.1 | - elektrická energie | Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku. | Náklady na elektrickou energii u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku (včetně například „zelených bonusů“) se zahrnují do ostatních výnosů. | | 2.2 | - ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie, PHM pohonné hmoty) | Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty, (benzin, nafta) a pitnou vodu na objektech infrastrukturního majetku. | Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie. | | 3. | Mzdy | Skupina podpoložek - součet | | | 3.1 | - přímé a režijní mzdy | Nákladem jsou mzdy včetně náhrady mezd. Jedná se o pracovníky pracující na objektech infrastrukturního majetku (úpravnách vody, při dopravě pitné vody, přepravě odpadních vod ČOV), vztahujících se k dané kalkulaci a to i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod. | Do přímých mezd se nezahrnují mzdy pracovníků, v případě užití tak zvaného druhotného okruhu, kdy se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2 nebo 5.3. (Obdoba externích služeb). | | 3.2 | - ostatní osobní náklady | Nákladem jsou vlastní ostatní osobní náklady, vyplývající např. z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, smlouvy o dílo, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 přímé mzdy. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech. | | | 4. | Ostatní přímé náklady | Skupina podpoložek - součet | | | 4.1 | - odpisy | Odpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického (ekonomického) zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy majetku souvisejícího s infrastrukturním majetkem - odpisy GIS, odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, odpisy vodoměrů s pořizovací cenou nad 40 tis. Kč, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, např. odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů. | Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud nejsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku a v rámci tohoto majetku jsou také odepisovány. | | 4.2 | - opravy infrastrukturního majetku | Náklady tvoří veškeré opravy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci. Opravou nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení hmotného majetku. | Zahrnují se sem i opravy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku. | | 4.3 | - nájem infrastrukturního majetku | Nákladem jsou finanční prostředky hrazené vlastníkovi infrastruktury vodovodu nebo kanalizace nájemcem (provozovatelem). | | | 4.4 | - prostředky obnovy infrastrukturního majetku | Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“, umožňující obnovu nad rámec nákladové položky č. 4.1. a případně položky č. 4.2 v rozsahu, ve kterém je obnova vodovodů a kanalizací účtována v nákladové položce č. 4.2. | | | 5. | Provozní náklady | Skupina podpoložek - součet | | | 5.1 | - poplatky za vypouštění odpadních vod | Nákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu. | | | 5.2 | - ostatní provozní náklady externí | Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Např. likvidace kalů externě, pojištění majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i nájem provozního majetku, provozní náklady na GIS externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě. | | | 5.3 | - ostatní provozní náklady ve vlastní režii | Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů. Např. laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na GIS interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii. | | | 6. | Finanční náklady | Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěry. Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje. | Nezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie. | | 7. | Ostatní výnosy | Výnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Např. za čištění dovezených odpadních vod - zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku (vč. např. „zelených bonusů“). Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje. | Uvádí se v záporné hodnotě. | | 8. | Výrobní režie | Nákladem jsou odpisy provozního majetku ve vlastnictví provozovatele, opravy na budovách provozních středisek ve vlastnictví provozovatele. Spotřeba energií provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami. | Opravy dopravních a stavebních prostředků jsou vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách. | | 9. | Správní režie | Náklady zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu a tepla na provozních střediscích a administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací. | Mzdové a ostatní sociální náklady vedené v režijních činnostech (vedení organizace, ekonomické úseky, hospodářská správa apod.) se uvádějí v řádku 3.1 a 3.2. Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné (např. projekční a poradenská činnost včetně inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti apod., pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru). | | 10. | Úplné vlastní náklady vč. prostředků na obnovu | Jedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek a prostředků obnovy. | | | A | Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME | Uvádí se podle VÚME součtem aktuálních pořizovacích cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých v daných VÚPE, viz řádek VI. | Uvádí se u všech formulářů A a B, to znamená i indexovaných (v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele. Slouží k rámcové kontrole stanovené výše nákladů na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné. | | B | Pořizovací cena infrastrukturního majetku a souvisejícího provozního, hmotného i nehmotného majetku ve vlastnictví provozovatele majetku | Pořizovací cena majetku sloužícího činnostem, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro vodné a ceny pro stočné. Uvádí se pouze u součtových formulářů A a B. (bez indexu) Rozdělení na A a B se provede propočtem přes náklady. V případě majetku užívaného i pro jiné činnosti než uvedené v první větě určí se podíl zahrnutelné zůstatkové ceny v % podle míry využívání k činnostem zahrnutelných do ceny pro vodné a ceny pro stočné. | Podle inventurních listů dosud zcela neodepsaného majetku. | | C | Počet pracovníků | Uvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka. | | | D | Voda pitná fakturovaná v mil. m3 | Při výpočtu ceny pro vodné se ve sloupci 3. uvádí množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 4. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 3. | Za pitnou vodu fakturovanou se považuje množství vody dodané v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím. | | E | - z toho domácnosti v mil. m3 | Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností. | Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny). | | F | Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3 | Při výpočtu ceny pro stočné se ve sloupci 6. uvádí množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 7. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 6. | Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím. | | G | - z toho domácnosti | Obdobně jako v řádku F, ale množství se týká pouze domácností. | Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny). | | H | Voda srážková fakturovaná v mil. m3 | Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím. | Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované. | | I | Voda odpadní čištěná v mil. m3 | Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových. Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná. | Údaj slouží kontrolním orgánům. | | J | Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3 | Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti | Údaj slouží kontrolním orgánům. | | K | Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3 | Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti. | Údaj slouží kontrolním orgánům. |

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TÉMŽE ROCE

[image omitted]“.

„Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru:

(N - celé číslo, T - text, A/N - ano/ne, M - memo položka, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID provozovatele
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název příjemce
adresa1 T ulice, číslo popisné a číslo orientační sídla provozovatele
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla provozovatele
adresa3 T obec sídla provozovatele
ICO T identifikační číslo (IČO)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon T telefonické spojení na provozovatele
fax T faxové spojení na provozovatele
e_mail T emailová adresa provozovatele

Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků

id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID vlastníka
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název vlastníka
adresa1 T ulice, číslo popisné a číslo orientační sídla vlastníka
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla vlastníka
adresa3 T obec sídla vlastníka
ICO T identifikační číslo (IČO)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon T telefonické spojení na vlastníka
fax T faxové spojení na vlastníka
e_mail T emailová adresa vlastníka

Tabulka ORP - číselník vodoprávních úřadů

kodnuts T označení kraje
cisorp T čtyřmístný kód obce s rozšířenou pravomocí
nazorp T název obce s rozšířenou pravomocí

Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů

id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icme T identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan A/N majetek nepoužíván v tomto roce
typ N typ řadu 0 - přiváděcí řad 1 - rozvodná vodovodní síť
nazev T název majetku
vs_naz_cob T název části obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_cob T kód části obce (pro rozvodnou síť)
vs_naz_ku T název katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_kod_ku T kód katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_naz_obce T název příslušné obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_obce T kód obce (pro rozvodnou síť)
pr_coor_x D souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_coor_y D souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_naz_ku T název katastrálního území konce přívodního řadu
pr_kod_ku T kód katastrálního území konce přívodního řadu
vs_ku_pocet N počet katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_nazvy M názvy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_kody M kódy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
system N příslušnost vod. řadu k systému 0 - samostatný 1 - místní 2 - skupinový
vz_typ_0 N vlastní vodní zdroj ano/ne
vz_zdroj_0 N typ vlastního vodního zdroje 0 - podzemní 1 - povrchový 2 - směs podzemního a povrchového
vz_typ_1 N převzatá voda ano/ne
vz_zdroj_1 N typ převzaté vody 0 - podzemní 1 - povrchová 2 - směs podzemní a povrchové
prip_vod_nazev T název skupinového vodovodu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_icme T IČME přiváděcího řadu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_obec T název obce s místním vodovodem
prip_upr_icme T IČME úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
prip_upr_naz T název úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastr. územích
obyv_zas N počet zásobených v připojených katastr. územích
tu_vr_celk D celková délka
tu_vr_obn D délka obnovených řadů
tu_vr_prep D přepočtená celková délka
tu_vel_dn100 D celková délka do DN100
tu_vel_dn300 D celková délka do DN300
tu_vel_dn500 D celková délka do DN500
tu_vel_dn_v D celková délka větší než DN500
tu_tm_kov D celková délka kovového potrubí
tu_tm_plast D celková délka plastového potrubí
tu_tm_jine D celková délka potrubí z jiného materiálu
tu_vod_pocet N počet vodojemů
tu_vod_celk D celkový objem vodojemů
tu_poc_prip N celkový počet přípojek
tu_poc_vod N celkový počet vodoměrů
tu_poc_cs N celkový počet čerpacích stanic
ekon_cena D pořizovací cena
vlastnik N odkaz na NR tabulky VLASTNIK
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno a příjmení zpracovatele

Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)