Vyhláška o technických prohlídkách vozidel

Poznámky:

• "Homologované zařízení" - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek homologovaný podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.

• "Požadavky" - zde znamená požadavky na schválení vozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidla.

• "Vizuální kontrola" - zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.

• " Nebezpečná úprava" - zde znamená úprava, které má nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v provozu na pozemních komunikacích anebo negativní vliv na životní prostředí.

• "Identifikace vozidla" - zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.

• "Identifikační údaj" - zde znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.

• „DOT“ je označení úřadu upravující předpisy v dopravě v USA (Department of Transport U.S.), kterým jsou označovány systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které odpovídají požadavkům tohoto úřadu.

• U vozidel se zážehovými a vznětovými motory s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem, které má zapsanou v technickém průkaze historickou původnost, se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla.

• U vozidla poháněného motorem mazaným směsí paliva s mazivem (dvoutaktní motory) se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla, a kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla.

PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY

| Brzdný účinek vozidel kategorie M, N a O (provozního brzdění) | | | | | Datum schválení typu od: | Kategorie vozidla | Minimálních hodnota poměrného brzdného účinku Z (%) | Max. ovládací síla na pedál (N) | | --- | --- | --- | --- | | 1. 1. 1972 | M1 | 59 | 490 | | M2, M3 | 51 | 685 | | | N, O | 45 | 685 | | | 1. 7. 1995 | M1 | 59 | 490 | | N1 | 51 | 685 | | | M2, M3, N2 a N3 | 51 | 685 | | | O 1) | 45 / 51 2) | 3) | |

^1) Vozidlo kategorie O1 je-li vybaveno brzdovým systémem.

^2) První hodnota platí pro návěsy, druhá pro přívěsy.

^3) U poloprůběžného nebo průběžného systému s pneumatickým ovládáním nesmí při zkoušce tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí přesáhnout 700 kPa a v ovládací větvi spojení:

• a) v pneumatické ovládací větvi nesmí tlak přesáhnout 650 kPa,

• b) v elektrické ovládací větvi nesmí přesáhnout digitální požadovanou hodnotu odpovídající 650 kPa.

U vozidel kategorie O2 s nájezdovým nebo elektrickým brzdovým systémem se použijí odpovídající vstupní hodnoty dané zkušební metodikou.

| Brzdný účinek traktorů (provozního brzdění) „a“ = střední plné zpomalení stanovené „ dm “7) = a | | | | Konstrukční rychlost traktoru | Střední plné zpomalení | Max. ovládací síla na pedál | | --- | --- | --- | | do 30 km/h a schválení typu před 1. 3. 1998 4) | a = 2,4 m/s2 | 600 N | | do 40 km/h a schválení typu po 1. 3. 1998 5) | a = 4,5 m/s2 | 600 N | | nad 40 km/h 6) | a = 5,0 m/s2 | 600 N | | do 30 km/h 7) | a = 3,55 m/s2 | 600 N 400 N (ruční) | | nad 30 km/h 7) | a = 5,0 m/s2 | 600 N 400 N (ruční) |

^4) Směrnice rady 76/432/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů, příloha č. II odst. 2.1.1.1.

^5) Směrnice komise 96/63/ES, kterou se mění směrnice Rady76/432/EHS, týkající se brzdových zařízení kolových traktorů stanovila vzorec Smax ≤ 0,15 V + (V^2/116), kdy z hodnoty 116 vychází střední plné zpomalení 4,5 m/s2.

^6) Traktory s maximální konstrukční rychlostí nad 40 km/h se posuzují z hlediska brzdového systému podle předpisu EHK č. 13 jako vozidlo odpovídající kategorie N, nevztahuje se na vozidla, která byla schválena před platností nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel, v platném znění.

^7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel, v platném znění.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Doklady předkládané k provedení technické prohlídky

(1) Pravidelná technická prohlídka

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Technická prohlídka silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí zahrnuje kontrolu plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou^9)

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),

• doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosinci 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,

• doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),

• osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.

(3) Technická prohlídka za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla

• a) v případě jednotlivě dovezeného vozidla

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

• doklad o registraci vozidla v cizím státě nebo jiný, jemu odpovídající doklad,

• b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny,

• c) v případě přestavby vozidla:

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.

(4) Technická prohlídka prováděná za účelem zápisu silničního vozidla do registru vozidel

• doklad o technické způsobilosti vozidla,

• prohlášení o shodě nebyl-li vydán technický průkaz,

• osvědčení o registraci vozidla vydaný jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto vozidla,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(5) Technická prohlídka na žádost

• pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.

(6) Opakovaná technická prohlídka

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu, nebo potvrzení o jeho zadržení,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

• protokol o předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, pokud byla tato prohlídka provedena.

(7) Evidenční kontrola

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,

• technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(8) Technická prohlídka prováděná v rámci technické silniční kontroly podle zákona o silničním provozu

• osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,

• výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(9) Technická prohlídka historického vozidla

• žádost o provedení testování historického vozidla, kde je potvrzena historická původnost, a u registrovaného vozidla v registru historických vozidel dále

• průkaz historického vozidla, včetně jeho příloh, které tvoří nedílnou součást průkazu historického vozidla, je-li vydán,

• osvědčení o registraci vozidla,

• je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor a umístění kontrolní nálepky na zadní tabulku registračních značky vozidel

Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je

• a) červené barvy,

• b) opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a

• c) ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000).

[image omitted]

Umístění kontrolní nálepky na tabulce registrační značky

Kontrolní nálepka se vylepuje na zadní tabulku registrační značky do kruhového prolisu, určeného pro kontrolní nálepku. Je-li tabulka opatřena dvěma kruhovými prolisy, kontrolní nálepka se vylepuje do horního prolisu.

[image omitted]

Na tabulky registračních značek, které nejsou opatřeny kruhovými prolisy (starší provedení), se kontrolní nálepky vylepují následovně:

• a) Obdélníková jednořadá tabulka registrační značky

Kontrolní nálepka se vylepuje do horní části první mezery mezi alfanumerickými znaky.

[image omitted]

• b) Obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky

Kontrolní nálepka se vylepuje do levé horní části tabulky registrační značky.

[image omitted]

• c) Obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky se zkosenými rohy (všech rozměrů)

Kontrolní nálepka se vylepuje do levé horní části tabulky registrační značky.

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor protokolů o technické prohlídce

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor záznamníku závad

[image omitted]

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

Potřebné podklady pro výpočet se stanoví z centrálního registru vozidel a informačního systému technických prohlídek a to vždy k 1.1. a 1.7. každého roku z dat za období předchozích 12 měsíců. Pro výpočet se dále použije aktuální provozní doba a aktuální počet techniků na jednotlivých provozovnách v době, kdy je výpočet prováděn.

• 1. Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek

Ke stanovení kapacitní potřeby technických prohlídek na území okresu^10) z hlediska zajištění potřebného počtu technických prohlídek se vychází z počtu vozidel evidovaných v tomto území. Jednotlivé druhy a kategorie vozidel se výpočtem převádějí na základní druh vozidla, kterým je osobní automobil (OA) nebo užitkový automobil (UA). Konkrétně počet vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L se převádí na počet OA, počet vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na počet UA. Tím se dostane tzv. upravený počet OA nebo UA, dále označovaný jako OAU nebo UAU.

Kromě počtu vozidel evidovaných na území okresu se do výpočtu zahrnuje i rozdílná pracnost technických prohlídek (dále jen „TPr“) vozidel kategorií O a L vůči automobilům a rozdílná pracnost evidenčních kontrol (dále jen „EK“), opakovaných technických prohlídek (dále jen „OP“), technických prohlídek před registrací (dále jen „PR“) a technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla (dále jen „PS“) vůči pravidelným technickým prohlídkám (dále jen „PT“).

• 1.1. Pracnost TPr vozidel kategorií O a L je vyjádřena koeficientem kp podle jednotlivých kategorií vozidel.

kpOOA = TOOA / TOA	kpOOA je koeficient vozidel kategorie O1 a O2
kpLOA = TLOA / TOA	kpLOA je koeficient vozidel kategorie L
kpOUA = TOUA / TUA	kpOUA je koeficient vozidel kategorie O3 a O4

Pro účely této přílohy se rozumí:

• a) TOOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky, které se provádí načtením čárového kódu záznamníku závad a kontrolního technika na kontrolní lince STK (dále jen „zahájení technické prohlídky“) po ukončení technické prohlídky, které se provádí opětovným načtením čárového kódu záznamníku závad na kontrolní lince STK (dále jen „ukončení technické prohlídky“), počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie O1 a O2 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• b) TLOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• c) TOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie M1 a N1 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• d) TOUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• e) TUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2 a M3 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• 1.2. Pracnost EK, OP, PR a PS vůči PT je vyjádřena koeficientem kEK, kOP, kPR a kPS pro linky OA a UA

kEKOA = TEKOA / TPTOA	kEKOA je koeficient pracnost EK vůči PT u OA
kEKUA = TEKUA / TPTUA	kEKUA je koeficient pracnost EK vůči PT u UA
kOPOA = TOPOA / TPTOA	kOPOA je koeficient pracnost OP vůči PT u OA
kOPUA = TOPUA / TPTUA	kOPOA je koeficient pracnost OP vůči PT u UA
kPROA = TPROA / TPTOA	kPROA je koeficient pracnost PR vůči PT u OA
kPRUA = TPRUA / TPTUA	kPROA je koeficient pracnost PR vůči PT u UA
kPSOA = TPSOA / TPTOA	kPSOA je koeficient pracnost PS vůči PT u OA
kPSUA = TPSUA / TPTUA	kPSOA je koeficient pracnost PS vůči PT u UA

Pro účely této přílohy se rozumí:

• a) TEKOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• b) TEKUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• c) TOPOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• d) TOPUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• e) TPROA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• f) TPRUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• g) TPSOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• h) TPSUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• i) TPTOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• j) TPTUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• k) Průměrný čas (TOOA, TLOA, TOA, TOUA, TUA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) s průměrným časem jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) a to se podělí součtem počtů jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) pro dané kategorie vozidel.

• l) Průměrný čas (TEKOA, TOPOA, TPROA, TPSOA, TPTOA, TEKUA, TOPUA, TPRUA, TPSUA, TPTUA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií M1, N1, O1, O2, L pro linky OA a M2, M3, N2, N3, O3, O4 pro linky UA s průměrným časem evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií a to se podělí součtem počtů evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií.

• 1.3. Potřebná kapacita STK pro OA (PKOA)

Ve výpočtu se zohledňují i různé lhůty provádění pravidelných TPr proti osobním automobilům, a to takto:

• pro přípojná vozidla koeficientem a (dvojnásobná lhůta, čtyři roky, a = 0,5),

• pro motocykly koeficientem b (dvojnásobná lhůta, čtyři, b = 0,5).

Upravený počet OA pro daný správní obvod se vypočte ze vzorců:

OAU = M1 + N1 + a * kpOOA * (O1 + O2) + b * kpLOA * L

Po dosazení hodnot koeficientů:

OAU = M1 + N1 + 0,5 * kpOOA * (O1 + O2) + 0,5 * kpLOA * L

Potřebná roční kapacita technických prohlídek OA, PKOA, se vypočte vynásobením upraveného počtu OAU koeficientem kOA.

Koeficient kOA zohledňuje:

• a) počet OA mladších 4 roky koeficient c, kde se uvádí se procentuální podíl vozidel kategorie M1 ve stáří do 4 let dle CRV z celkového počtu vozidel kategorie M1 a N1,

• b) potřebu opakovaných technických prohlídek koeficient oOA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem kOPOA,

• c) potřebu evidenčních kontrol ekOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenční kontroly ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem kEKOA,

• d) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem kPROA,

• e) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem kPSOA,

• f) lhůtu pravidelných technických prohlídek OA koeficient lh = 2 roky.

Upravený koeficient kOA:

kOA = (1-c)(1+oOAkOPOA)(1+ekOAkEKOA)(1+prOAkPROA)(1+psOAkPSOA)/lh

Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA:

PKOA = kOA * OAU

• 1.4. Potřebná kapacita STK pro UA (PKUA)

Upravený počet UA pro daný územní obvod se vypočte ze vzorce:

UAU = M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)

Potřebná roční kapacita technických prohlídek UA, PKUA, se vypočte vynásobením upraveného počtu UAU koeficientem kUA.

Koeficient kUA zohledňuje:

• a) potřebu opakovaných technických prohlídek koeficient oUA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient kOPUA,

• b) potřebu evidenčních kontrol ekUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenčních kontrol ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient kEKUA,

• c) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient kPRUA,

• d) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient kPSUA,

• e) lhůtu pravidelných technických prohlídek UA koeficient lh = 1 rok.

Upravený koeficient kUA:

kUA = (1+oUAkOPUA) * (1+ekUAkEKUA) * (1+prUAkPRUA) * (1+psUAkPSUA)/ lh

Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro UA:

PKUA = kUA * UAU.

• 1. Kapacita kontrolních linek STK

• 2.1. Počet produktivních dnů v roce

Při kalkulaci se vychází z těchto údajů:

počet pracovních dnů/ v kalendářním roce/	Prdny
dovolená /den/	20
nemoc /den/	nden
(vychází ze statistiky ČSÚ přepočítané na všechny pracující a pracovní dny) sanitární dny, plnění jiných úkolů /den/	7

počet produktivních dnů v roce (d) za kalendářní rok, který se vypočte tak, že

d = Prdny - 20 - nden - 7

• 2.2. Průměrná provozní doba STK (he)

Průměrná provozní doba STK (he), se spočítá ze skutečné týdenní provozní doby vydělené 5. V případě, že stanici technické kontroly bylo uděleno pouze oprávnění, uvede se hodnota he = 8.

Pro potřeby výpočtu he se z důvodu zohlednění časové pracnosti zohlední počet kontrolních stání na kontrolních linkách a počet kontrolních techniků provádějících technické prohlídky na těchto kontrolních linkách. V rámci výpočtu se bere v úvahu, že na kontrolní lince pro provozní dobu 40 hod. pracovního týdne se započte každý kontrolní technik, který pracuje na této kontrolní lince. Je-li na této kontrolní lince počet kontrolních techniků roven počtu kontrolních stání, považuje se kontrolní linka stanice technické kontroly v provozu za plně vytíženou. V případě, že počet kontrolních techniků neodpovídá počtu kontrolních stání na kontrolní lince, započte se u

• a) kontrolní linky o čtyřech kontrolních stání (OA) za každého kontrolního technika 1/4 kapacity kontrolní linky.

• b) kontrolní linky o třech kontrolních stání (OA) za každého kontrolního technika 1/3 kapacity kontrolní linky.

• c) kontrolní linka o dvou kontrolních stání (UA) za každého kontrolního technika 1/2 kapacity kontrolní linky.

Při provozní době dané provozovny STK, která přesahuje 40 hodin v týdnu, se vychází při výpočtu z následující skutečnosti, provozovatel STK musí mít pro každou směnu, tzn., pro každých 8 hod. pracovní dne k dispozici počet kontrolních techniků odpovídající počtu kontrolních stání na kontrolní lince, jinak se pro potřeby výpočtu bere v úvahu pouze základní provozní doba přepočtená na denní pracovní čas he = 8.

Pracuje-li kontrolní technik na více provozovnách STK, započítá se pouze pro jednu provozovnu STK.

• 2.3. Kapacita kontrolní linky STK pro osobní automobily (KLOA)

Pro účely výpočtu kapacity kontrolní linky STK pro osobní automobily (KLOA) se vychází z TPr OAM1, kdy se jedná o průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK po ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK počítaný z pravidelných technických prohlídek kategorie M1 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

• a) čtyři kontrolní stání

pracnost TPr OAM1 přepočtená na 1 hodinu	tLOA4 = TPr OAM1/60	h
počet kontrolních stání na lince	p = 4
ztráta počtu TPr (zahájení a ukončení práce)	z = 3

Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

KLOA4 = (p * he / tLOA4 - z) * d = ((4 * he/ (TPr OAM1/60) - 3) * d = TPr/rok

• b) tři kontrolní stání

pracnost TPr OAM1 přepočtená na 1 hodinu	tLOA3 = TPr OAM1/60 h	h
počet kontrolních stání na lince:	p = 3
ztráta počtu TPr:	z = 2

Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

KLOA3 = (p * he / tLOA3 - z) * d = ((3 * he/ (TPr OAM1/60) - 2) * d = TPr/rok

• 2.4. Kontrolní linka STK pro užitkové automobily (KLUA)

Pro účely výpočtu kapacity kontrolní linky STK pro užitkové automobily (KLOA) se vychází z TPr UAN3 je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK po ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK počítaný z pravidelných technických prohlídek kategorie N3 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

pracnost TPr UAN3 přepočtená na 1 hodinu	tLUA = TPr UAN3/60 h	h
počet kontrolních stání na lince:	p = 2
ztráta počtu TPr:	z = 1

Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

KLUA = (p * he / tLUA - z) * d = ((2 * he / (TPr UAN3/60) - 1)) * d = TPr/rok

• 1. Počet skutečně provedených technických prohlídek

Počet skutečně provedených technických prohlídek se stanoví z počtu jednotlivých technických prohlídek vozidel jednotlivých kategorií a časové pracnosti provedení jednotlivých technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel vztažené ke stanici technické kontroly pro osobní automobily (SOA) a užitkové automobily (SUA), kdy data pro výpočet vycházejí z Informačního systému technických prohlídek za předcházející rok pro jednotlivé stanice technické kontroly.

• 3.1 Počet skutečně provedených prohlídek STK pro OA

SOA=SOAp+ SOAo + SOAe+ SOAr + SOAs

Upravený počet OA pro STK OA se vypočte ze vzorců:

• a) Počet pravidelných technických prohlídek stanice technické kontroly SOAp je dán součtem počtu pravidelných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

SOAp = M1 + N1 + kpOOA * (O1 + O2) + kpLOA * L

• b) Počet opakovaných technických prohlídek stanice technické kontroly SOAo je dán součtem počtu opakovaných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

SOAo = (M1 + N1 + kpOOA * (O1 + O2) + kpLOA * L) * kOPOA

• c) Počet evidenčních kontrol stanice technické kontroly SOAe je dán součtem počtu evidenčních kontrol podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

SOAe = (M1 + N1 + kpOOA * (O1 + O2) + kpLOA * L) * kEKOA

• d) Počet technických prohlídek před registrací vozidla kontrol stanice technické kontroly SOAr je dán součtem počtu technických prohlídek před registrací vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

SOAr = (M1 + N1 + kpOOA * (O1 + O2) + kpLOA * L) * kPROA

• e) Počet technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla kontrol stanice technické kontroly SOAs je dán součtem počtu před schválením technické způsobilosti vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

SOAs = (M1 + N1 + kpOOA * (O1 + O2) + kpLOA * L) * kPSOA

• 3.2 Počet skutečně provedených prohlídek STK pro UA

SUA=SUAp + SUAo + SUAe + SUAr + SUAs

Upravený počet UA pro STK UA se vypočte ze vzorců:

• a) Počet pravidelných technických prohlídek stanice technické kontroly SUAp je dán součtem počtu pravidelných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

SUAp = M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)

• b) Počet opakovaných technických prohlídek stanice technické kontroly SUAo je dán součtem počtu opakovaných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

SUAo = (M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)) * kOPUA

• c) Počet evidenčních kontrol stanice technické kontroly SUAe je dán součtem počtu evidenčních kontrol podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

SUAe = (M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)) * kEKUA

• d) Počet technických prohlídek před registrací vozidla kontrol stanice technické kontroly SUAr je dán součtem počtu technických prohlídek před registrací vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

SUAr = (M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)) * kPRUA

• e) Počet technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla kontrol stanice technické kontroly SUAs je dán součtem počtu před schválením technické způsobilosti vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

SUAs = (M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)) * kPSUA.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel

Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly (STK) a stanice měření emisí (SME) musí umožňovat provádět měření dle metodik schválených pro provádění technických prohlídek. Konstrukční, manipulační a klimatotechnické provedení přístrojů musí odpovídat standardním podmínkám pro pracoviště STK a SME. Jejich základní charakteristiky jsou následující:

• 1. Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik)

Zařízení umožňuje měření tlaku vzduchu v pneumatikách, dohušťování a snižování tlaku vzduchu v nich.

Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro užitkové automobily alespoň 1,0 MPa.

Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kPa, pro užitkové automobily nejméně 1 MPa. Vlastnosti měřícího přístroje na měření tlaku vzduchu, uvedeného do provozu po 17. 8. 2000, musí odpovídat vyhlášce č. 345/2002 Sb.

• 1. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy

Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu a umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.

Zařízení na kontrolu vůlí náprav musí splňovat tyto požadavky:

• a) musí být vybaveno alespoň dvěma deskami poháněnými motorem, kterými lze pohybovat opačnými směry, podélně i příčně;

• b) kontrolor musí mít možnost pohyb desek ovládat ze svého místa, kde provádí kontrolu;

• c) desky u vozidel nad 3,5 tuny musí splňovat tyto technické požadavky:

• podélný a příčný pohyb nejméně 95 mm,

• rychlost podélného a příčného pohybu 5 až 15 cm/s;

• d) u vozidel nad 3,5 tuny musí zařízení umožnit kontrolu vůlí nápravy i bez zvedání nápravy.

• 1. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy

Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrné stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.

Zařízení musí umožnit měření nejméně úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu.

• 1. Zařízení na kontrolu házivosti kol

Zařízení je určeno k měření radiální a axiální házivosti kol vozidla. Je délkovým měřidlem umožňujícím svými doteky, přímým a úhlovým, snímat odchylky rovinnosti nebo kruhovitosti ráfku kola nebo jeho pneumatiky.

• 1. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů

Přístroj na kontrolu seřízení světlometů (regloskop) je opticko-mechanické zařízení, pracující na principu přímé projekce obrazu světla vyzařovaného světlometem a umožňujícím kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel, jejichž výška nad vozovkou je v rozmezí nejméně 200 - 1300 mm.

V STK se používá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla.

• 1. Válcová zkušebna brzd

Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel.

Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:

• 1. měření brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy vozidla v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových nebo smíšených brzdových soustav, u vzduchových brzdových soustav v závislosti na tlaku vzduchu v brzdové soustavě,

• 1. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy,

• 1. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu, a to při brzdění i odbrzďování,

• 1. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče, zejména spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě,

• 1. zřetelnou signalizací dosažení bloku kteréhokoliv z kol nápravy.

Ve STK se používají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro užitkové automobily.

• 1. Decelerometr

Decelerometr je přenosný přístroj, který umožňuje za pomocí jízdní zkoušky vozidla nebo souprav vozidel kontrolovat účinek brzd. Slouží k měření brzdného zpomalení v závislosti na čase, při současném měření ovládací síly na pedál nebo tlaku vzduchu u vzduchových brzdových soustav.

Zařízení musí umožnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení.

• 1. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu

Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10% dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.

• 1. Zvedák do pracovní jámy

Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku.

Nosnost zvedáku musí být min. 1 250 kg pro osobní automobily a 8 000 kg pro užitkové automobily.

• 1. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení

Zařízení je pracovní pomůckou, umožňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla.

Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen).

• 1. Kontrolní tlakoměr

Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouží ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsah nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,0.

• 1. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel

Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel sloužící ke stanovení mezního opotřebení funkčních součástí spojovacích zařízení vozidel, přenášejících suvné síly mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.

• 1. Pro osobní automobily je tvořeno:

• a) posuvným měřítkem a

• b) zkušební koulí Ø 49 mm.

• 1. Pro užitkové automobily a traktory je tvořeno:

• a) mezní měrkou na kontrolu opotřebení uzávěru sedla a královského čepu,

• b) posuvným měřítkem a

• c) zkušební koulí Ø 49 mm.

• 1. Zařízení na měření prostupu světla

Zařízení pro měření prostupu světla slouží ke zjišťování míry propustnosti světla zasklením vozidel. Konstrukce přístroje musí umožnit měření na vozidle bez demontáže skel.

Zařízení musí odpovídat požadavkům předpisu EHK č. 43, musí být vybaveno autokontrolou kalibrovaných hodnot. Elektrické napájení přístroje může být akumulátorové nezávislé na vnějším zdroji nebo vnějším zdrojem nebo kombinované.

• 1. Časoměrné zařízení

Časoměrné zařízení slouží k měření času při kontrole parametrů brzdového ústrojí vozidel. Časoměrným zařízením může být mechanické nebo elektronické zařízení, jehož ovládání je manuální a odečet naměřených hodnot vizuální (stopky).

Časový rozsah měření je minimálně 30 minut, odečet času minimálně 0,1 sekundy, přesnost (±) 0,1 sekundy.

• 1. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik

Přístroj slouží k měření hloubky dezénu pneumatik. Zobrazení měřených hodnot je na digitálním displeji nebo analogové stupnici s aretací změřené hodnoty. Minimální rozsah měření je od 0 do 25 mm s rozlišením 0,02 mm.

• 1. Váhy

Zařízení pro určení hodnoty zatížení na kolo/nápravu pro stanovení zatížení nápravy (volitelně pro měření dvou zatížení na kolo, jako jsou plošiny pro vážení hmotnosti na kole a plošiny pro vážení hmotnosti na nápravě).

• 1. HU adaptér

Zařízení k připojení elektronického rozhraní vozidla, jako je skenovací přístroj pro OBD.

Požadavky na komunikační rozhraní s vozidlovými sběrnicemi

• 1. Přístroj musí být schopen navázat OBD komunikaci nejméně podle následujících standardů:

• ISO 9141-2

• SAE J1850 (PWM i VPW)

• ISO 14230

• ISO 15765

• SAE J1939

• ISO/PAS 27145 (nejméně DoCAN)

• ISO 11992

• 1. Přístroj musí umět získat z palubní sběrnice nejméně následující údaje a veličiny, pokud jsou přítomny, respektují se přitom datové struktury podle ISO 15031-5, SAE J1979 resp. ISO/PAS 27145.

Údaj/veličina/zdroj	ISO 15031-5 (SAE J1979)	SAE J1939	ISO 27145 DoCAN (WWH-OBD)
Povinně snímané veličiny
Otáčky motoru	Mód 01h, PID 0Ch	EEC1, PGN=(F004)h, SPN190	Služba 22h, OBDDID F40Ch
Teplota chl. kapaliny	Mód 01h, PID 05h	ETI, PGN=(FEEE)h, SPN110	Služba 22h, OBDDID F405h, F467h
Teplota oleje	Mód 01h, PID 5Ch	ETI, PGN=(FEEE)h, SPN175	Služba 22h, OBDDID F45Ch
Stav počítadla ujeté vzdálenosti	Mód 01h, PID A6h	HRVD, PGN=(FEC1)h, SPN=917	Služba 22h, OBDDID F4A6h
VIN	Mód 09h, PID 02h	VI, PGN=(FEEC)h, SPN=237	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F802h
stav MIL	Mód 01h, PID 01h	DM12, SPN1213, SPN3038	Služba 22h, OBDDID F401h
počet DTC	Mód 01h, PID 01h	DM12	Služba 22h, OBDDID F401h
kódy DTC	Mód 03h	DM12	Služba 19h, Subfunction 42h
Readiness kódy	Mód 01h, PID 01h	DM5, SPN1221, SPN1222, SPN1223	Služba 22h, OBDDID F401h
verze SW (CALID, CID)	Mód 09h, PID 04h	DM19, SPN1635	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F804h
kontrolní součet SW (CVN)	Mód 09h, PID 06h	DM19, SPN1634	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F806h
dráha ujetá při aktivní DTC	Mód 01h, PID 21h	DM21, SPN3069	Služba 22h, OBDDID F421h
Poloha pedálu akcelerace	Mód 01h, PID 11h	EEC2, PGN=(F003)h, SPN=91	Služba 22h, OBDDID F411h
Verze OBD	Mód 01h, PID 1Ch	DM5, SPN1220	Služba 22h, OBDDID F41Ch
Doba od startu motoru	Mód 01h, PID 1Fh	DM26, SPN3301	Služba 22h, OBDDID F41Fh
Ujeté km se svítící MIL	Mód 01h, PID 21h	DM21, SPN3069	Služba 22h, OBDDID F421h
Počet startů od RESETu	Mód 01h, PID 30h	DM26, SPN3302	Služba 22h, OBDDID F430h
Ujeté km od RESETu	Mód 01h, PID 31h	DM21, SPN3294	Služba 22h, OBDDID F431h
Doba běhu motoru při aktivní MIL	Mód 01h, PID 4Dh	DM21, SPN3295	Služba 22h, OBDDID F44Dh
Doba běhu motoru od RESETu	Mód 01h, PID 4Eh	DM21, SPN3296	Služba 22h, OBDDID F44Eh
Kumulativní doba běhu motoru při aktivní MIL	Mód 01h, PID 93h	DM39, SPN4145	Služba 22h, OBDDID F493h
Emisní třída	Mód 01h, PID 5Fh	n/a	Služba 22h, OBDDID F45Fh
Stav OBD/ECU	Mód 01h, PID 91h	n/a	Služba 22h, OBDDID F491h
SCR Status	Mód 01h, PID 85h	n/a	Služba 22h, OBDDID F485h
NOx Status	Mód 01h, PID 88h	n/a	Služba 22h, OBDDID F488h
UREA Status	Mód 01h, PID 94h	n/a	Služba 22h, OBDDID F494h
Doba mezi DPF regeneracemi	Mód 01h, PID 8Bh	AFT1PS1, PGN=(FC8C)h, SPN6776, SPN6775	Služba 22h, OBDDID F48Bh
Stupeň zanesení DPF sazemi a popelem	Mód 01h, PID 8Fh	ATIS,PGN=(FD7B)h, SPN3719, SPN3720	Služba 22h, OBDDID F48Fh
Souhrnný status MIL	Mód 01h, PID 90h	DM36, SPN4136, SPN4137	Služba 22h, OBDDID F490h
Aktivní závady třídy A	n/a	DM42	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 02h
Aktivní závady třídy B1	n/a	DM45	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 04h
Aktivní závady třídy B2	n/a	DM48	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 08h
Podružné, nepovinně snímané veličiny, pouze pro statistické zpracování, nemají vliv na vyhodnocení emisního testu
signály λ sond (skokové)	Mód 01h, PID 14h- 1Bh	n/a	Služba 22h, OBDDID F414h-F41Bh
signály λ sond (širokop.)	Mód 01h, PID 24h - 2Bh		OBDDID F424h-F42Bh
signály λ sond (proudové)	Mód 01h, PID 34h - 3Bh		OBDDID F434h-F43Bh
Používané palivo	Mód 01h, PID 51h	n/a	Služba 22h, OBDDID F451h
Množství lihu v palivu	Mód 01h, PID 52h	n/a	Služba 22h, OBDDID F452h
Konfigurace motoru:	n/a		n/a
volnoběžné otáčky		PGN=(FEE3)h,SPN=188
otáčky omezovače	PGN=(FEE3)h,SPN=532

• 1. Přístroj musí umožňovat připojení k palubní sběrnici vozidla nejméně pomocí následujících konektorů:

ISO 15031 12V	ISO 15031 24V	SAE J1939

• 1. Při komunikaci podle SAE J1939 může přístroj umožňovat automatizované provádění emisního testu pomocí TSC zpráv.

• 1. Hlukoměr

Přístroj pro měření úrovně hluku u stojícího vozidla. Pro měření akustického tlaku musí být zvukoměr třídy II (s příslušným kalibrátorem).

• 1. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)

Přístroj pro měření emisí výfukových plynů vozidel se zážehovými motory je měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku. Měřené složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC), případně oxidy dusíku (NOx) ve výfukových plynech, otáčky a teplota motoru vozidel se zážehovými motory. Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti. Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (%) pro CO, CO2 a O2 a v milióntinách objemu (ppm) pro HC.

Přístroj může měřit úhel sepnutí kontaktů přerušovače, úhel předstihu zážehu a případně i další veličiny. Současně vypočítává součinitel přebytku vzduchu lambda (λ) a korigovaný obsah oxidu uhelnatého (COCOR) pomocí referenčních vzorců.

Přístroj nemusí měřit koncentrace oxidů dusíku (NOx), musí však být pro dovybavení senzorem NOx připraven.

Přístroj sestává nejméně z těchto podsestav:

• podsestavy analyzátoru výfukových plynů, měřícího obsah složek výfukového plynu a umožňujícího výpočet součinitele lambda (dále jen také „analyzátor“),

• podsestavy měření teploty motoru,

• podsestavy měření otáček motoru,

• podsestavy komunikace s palubními sběrnicemi vozidla a OBD,

• podsestavy tisku on-line protokolu,

• podsestavy komunikace po síti TCP/IP.

Jednotlivé podsestavy, s výjimkou vlastního analyzátoru výfukových plynů, mohou být sloučené. Přístroj může obsahovat i další podsestavy (např. kouřoměru, motortesteru apod.), musí však být připraven pro dovybavení sestavou kouřoměru.

Prokázání shody^1

Výrobce nebo žadatel o typové schválení přístroje pro SME musí ke zkoušenému výrobku doložit:

• prohlášení o shodě; pro uvedení na trh ČR v českém jazyce,

• kopii certifikátu ES o přezkoušení typu, nebo certifikátu ES přezkoumání návrhu a kopii příloh k němu, pokud byly vydány.

Z uvedených dokumentů musí být zřejmé, že typ analyzátoru:

• 1. Byl podroben posouzení shody některým z postupů (modulů) stanovených předpisy.

V případě analyzátorů to mohou být tyto postupy:

• a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),

• b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D) nebo

• c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).

• 1. Splňuje technické požadavky základní a specifické podle příslušných příloh zvláštního právního předpisu^1).

Každé jednotlivé měřidlo musí být označeno v souladu s vydaným certifikátem ES značkou CE, doplňkovým metrologickým značením a v případě použití postupů D a H1 i identifikačním číslem notifikované osoby.

Z podsestavy analyzátoru se pro účely emisního testu povinně zpracovávají následující veličiny:

• CO [%]

• CO2 [%]

• HC [ppm]

• O2 [%]

Z podsestavy analyzátoru mohou být dostupné následující veličiny, pro účely statistického zpracování:

• NO [ppm]

• NO2 [ppm]

• NOx [ppm]

• K [m^-1]

Vypočítávané veličiny

Vedle přímo měřených veličin se zpracovávají tyto vypočítávané veličiny:

• a) Součinitel lambda (λ)

Výpočtový vzorec pro součinitel λ musí být doplněn o konkrétní hodnoty součinitelů HCV a OCV nejméně pro následující druhy používaných paliv, kterými jsou (viz homologační předpis EHK 83 resp. nařízení 692/2008/ES):

Palivo	HCV	OCV
BA (E5)	1.89	0.016
LPG	2.53	0.000
CNG a LNG	4.00	0.000
E85	2.74	0.390
E75	2.61	0.329

Druh paliva musí být na přístroji (analyzátoru) uživatelsky nastavitelný. Hodnoty konstant HCV a OCV se mohou měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

• b) CO korigované (COCOR)

Hodnota součinitele X ve vzorci musí být nastavena podle druhu používaného paliva (viz. EHK 83):

Motor	Palivo	X
4-dobý	LPG	13.5
CNG a LNG	11.5
ostatní	15.0
2-dobý	všechna	10.0

Hodnota COCOR se eviduje pouze pro účely statistického zpracování výsledků měření a nemá vliv na výsledek emisního testu. Hodnoty konstanty X se může měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

Třída přesnosti

Vyžaduje se analyzátor třídy přesnosti „0“ nebo „00“.

Přístroje pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů musí být schváleného typu.

• 1. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)

Přístroj pro měření kouřivosti vozidel se vznětovými motory ve smyslu vyhlášky je přístroj, kterým se měří světelná absorpce výfukových plynů (N), doba akcelerace motoru (tA) otáčky a teplota motoru vozidel se vznětovými motory. Měřit přístroj může úhel předvstřiku a případně i další veličiny. Současně umožňuje vypočítávat korigovaný součinitel absorpce (K) pomocí referenčních vzorců.

Přístroj sestává nejméně z těchto podsestav:

• podsestavy kouřoměrné komory, měřící světelnou absorpci výfukových plynů a umožňujícího výpočet korigovaného součinitele absorpce (dále jen „komora kouřoměru“),

• podsestavy měření teploty motoru,

• podsestavy měření otáček motoru,

• podsestavy komunikace s palubními sběrnicemi vozidla a OBD,

• podsestavy tisku on-line protokolu,

• podsestavy komunikace po síti TCP/IP.

Jednotlivé podsestavy, s výjimkou vlastní komory kouřoměru, mohou být sloučené. Přístroj může obsahovat i další podsestavy (např. analyzátoru výfukových plynů, motortesteru apod.), musí však být připraven pro dovybavení sestavou analyzátoru výfukových plynů.

Požadavky na kouřoměry

Technické požadavky na toto měřidlo nebo podsestavu tohoto měřidla pro účely schvalování typu přístroje pro měření opacity výfukových plynů vozidel se vznětovými motory ve SME nebo ve STK je možno převzít z normy ISO 11614, pokud výrobce respektoval její požadavky a může tuto skutečnost doložit.

Nemůže-li výrobce doložit plnění požadavků ISO 11614, musí splnit požadavky uvedené dále.

Prokázání plnění požadavků ISO 1161

Výrobce nebo žadatel o typové schválení přístroje pro SME nebo STK musí ke zkoušenému výrobku doložit:

• prohlášení o tom, že výrobek plní požadavku normu ISO 11614,

• protokol o ověření požadavků normy ISO 11614.

Technická zkušebna zhodnotí věrohodnost dodané dokumentace a navrhne předložené podklady akceptovat nebo odmítnout. V případě odmítnutí podkladů se přístroj podrobí fyzickému zkoušení a aplikují technické požadavky.

Požadavky, pokud není prokázána shoda s ISO 11614

• 1. Přístroj musí pracovat na principu měření absorpce světla procházejícího vzorkem výfukového plynu v měřicí komoře. Musí umožňovat průběžné měření součinitele absorpce tohoto vzorku.

• 1. Měřící komora musí mít neodrazivý vnitřní povrch. Dopad rozptýleného světla vnitřními odrazy nebo rozptýlenými efekty na fotoelektrický článek musí být vhodnou úpravou omezen na minimum.

• 1. Měřící komora opacimetru musí být vyhřívaná tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry a tím k ovlivnění naměřených hodnot (vyhřívání měřící komory nad 70°C).

• 1. Zdrojem světla musí být žárovka s barevnou teplotou v rozsahu 2510 až 3250 K, zelená dioda LED se spektrálním vrcholem mezi 550 a 570 nm, nebo jiný ekvivalentní zdroj světla.

• 1. Přijímač světla musí obsahovat fotoelektrický článek nebo fotodiodu s křivkou spektrální citlivosti podobnou křivce vidění lidského oka (maximální citlivost v rozsahu 550/570 nm; méně než 4% max. citlivosti pod 430 nm a nad 680 nm).

• 1. Konstrukce elektrického obvodu včetně indikačního přístroje musí být taková, aby výstupní hodnota byla lineární funkcí intenzity dopadajícího světla v celém provozním (tepelném) rozsahu fotoelektrického článku.

• 1. Efektivní optická délka měřící komory musí být stanovena výrobcem a musí být uváděna jako jeden ze základních technických údajů přístroje.

• 1. Přístroj musí indikovat opacitu v absolutních jednotkách opacity (m^-1), případně v procentech (%) nebo jednotkách HSU.

• 1. Prochází-li světelný tok měřící komorou přístroje naplněnou čistým vzduchem, musí být přístroj nastavitelný tak, aby indikoval nulovou hodnotu součinitele absorpce.

• 1. Při vypnutém zdroji světla musí přístroj udávat hodnotu součinitele absorpce vyšší než 9,99 m^-1.

• 1. Měřící komora musí být plněna výfukovým plynem pomocí odběrové sondy. Sonda musí být konstruována tak, aby ji bylo možno zasunout do konce výfuku vozidla nejméně do hloubky 50 mm. Musí být vybavena zařízením, přidržujícím ji v zasunuté poloze, a to bez ohledu na hloubku zasunutí.

• 1. Materiál sondy musí být odolný vůči korozi a teplotě výfukového plynu a nesmí ovlivňovat optické vlastnosti výfukového plynu.

• 1. Tlak měřeného plynu v měřící komoře se nesmí lišit o více než 750 Pa od atmosférického tlaku.

• 1. Rozlišitelnost indikace součinitele absorpce musí být v rozsahu do 2,5 m^-1 alespoň 0,01 m^-1.

• 1. Přístroj musí být vybaven nastavovacím zařízením umožňujícím nulování a vnitřní nastavení. Nulování a vnitřní nastavení musí být alespoň poloautomatické. Nastavení musí být přístrojem automaticky vyžadováno po každém zapnutí přístroje.

• 1. Přístroj musí být konstruován tak, aby umožnil průběžnou provozní kontrolu funkce pomocí optického filtru, vkládaného do měřící komory. Jeho opacita musí odpovídat absorpčnímu koeficientu 1,6 - 1,8 m^-1. Hodnota musí být určena s přesností nejméně ± 0,025 m^-1 a filtr musí být označen, aby byl identifikovatelný ve vztahu k jeho jmenovité hodnotě. Provozní kontrola spočívá ve zjištění, zda hodnota čtená na přístroji se neliší o více než 0,1 m^-1 od hodnoty uvedené na optickém filtru.

• 1. Pro hodnocení požadovaných vlastností přístroje při zkoušce metodou volné akcelerace se používá metody porovnání s vlastnostmi referenčního opacimetru. Měření se provádějí alespoň na 5 různých typech vozidel, postupně referenčním a zkoušeným přístrojem, samostatně s každým typem odběrového zařízení (sondy). U každého vozidla se provede alespoň jeden cyklus měření postupem dle návodu k obsluze. U vozidel s dostatečným průměrem výfuku se provádí měření oběma přístroji současně.

• 1. Vyhodnocení výsledků zkoušení dle bodu 17 se provede tak, že ze souboru naměřených výsledků se odstraní cca 10% nejhorších výsledků. Metodou lineární regrese se určí koeficient X

X=∑ixi·yi∑ixi2

a korelační koeficient K

K=∑ixi·yi∑ixi2·∑iyi2

kde: xí = údaj referenčního opacimetru

yi = údaj zkoušeného opacimetru

přitom yi = X * xi

Vyhovující opacimetr musí splňovat následující podmínky:

0,95 ≤ X ≤ 1,05

0,995 ≤ K

Měřené veličiny

Z podsestavy kouřoměru se pro účely emisního testu povinně zpracovávají následující veličiny:

• K [m^-1],

• tB [s],

• teplota výfukového plynu na vstupu do kouřoměru nebo tlak výfukového plynu na vstupu do kouřoměru nebo složení výfukového plynu (CO [%], HC [ppm], CO2 [%]).

Z podsestavy kouřoměru mohou být dostupné následující veličiny, pro účely statistického zpracování:

• NO [ppm],

• NO2 [ppm],

• NOx [ppm],

• CO [%],

• HC [ppm],

• CO2 [%].

Přesnost měření, rozlišitelnost údajů

Podsestava kouřoměru musí splňovat následující požadavky na přesnost měření a rozlišitelnost výstupních hodnot:

Veličina	Přesnost údaje	Rozlišitelnost
K (0,25 – 1,8) m-1	0,1 m-1	0,01 m-1
tb	0,1 s	0,1 s
Teplota výfuk. plynu	Dostatečné k detekci přítomnosti plynu
Tlak výfuk. plynu	Dostatečné k detekci přítomnosti plynu
Co, HC, CO2	Dle požadavků na analyzátory

• 1. Ostatní požadavky na sestavu přístroje jako celek

• 1. Podsestava přístroje s obslužným/řídícím SW musí být připojitelná k síti TCP/IP. Toto připojení musí být konfigurovatelné.

• 1. Software přístroje musí být identifikovatelný již při uživatelské manipulaci s přístrojem.

• 1. Vedle režimu úředního měření může být přístroj vybaven i jinými režimy měření (nastavovací, diagnostická), záznamy a výstupy z těchto režimů však musí být výslovně označeny, že nejsou určeny pro oficiální měření vozidla ve SME. On-line protokol z těchto záznamů nesmí být možné zpracovat.

• 1. Přístroj, resp. jeho celková sestava, musí být vybaven lokálním datovým úložištěm, zaznamenávajícím výsledky měření a komunikace s vozidlem. Každý záznam musí obsahovat nejméně následující údaje:

Záznam měření kouřivosti (vznětové motory): teplota motoru, průměrné otáčky volnoběhu, průměrné otáčky omezovače, průměrné K, rozptyl K, průměrná poloha pedálu akcelerace při volnoběhu průměrná poloha pedálu akcelerace v okamžiku dosažení otáček omezovače, rozptyl doby akcelerace, limity otáček, limit K, limit rozptylu K, dále pro všechny dílčí akcelerace kouřivost K, doba akcelerace, otáčky volnoběhu, otáčky omezovače,

Záznam měření složení výfukových plynů (zážehové motory): teplota motoru, otáčky volnoběhu, otáčky zvýšeného volnoběhu, CO, COCOR, CO2, HC, O2, λ, NOx volnoběhu i zvýšeného volnoběhu, průměrná poloha pedálu akcelerace při volnoběhu i zvýšeném volnoběhu

Záznam komunikace s OBD (vozidla s OBD): otáčky motoru, teplota motoru, stav Readiness, stav MIL, počet DTC, kódy DTC, CALID, CVN, VIN, verze OBD, doba od startu motoru, ujeté km se svítící MIL, doba běhu motoru se svítící MIL, kumulativní doba běhu motoru se svítící MIL, počet startů motoru od RESETu, doba běhu motoru od RESETu, ujeté km od RESETu, SCR status, NOx status, UREA status, doba mezi regeneracemi DPF, stupeň zanesení DPF (saze/popel), pokud je vyhodnocován pak signál lambda sond (druh sond, amplituda, frekvence, plnění)

Všechny záznamy navíc: VIN vozidla, stav počítadla ujeté vzdálenosti vozidla datum a čas měření, jméno, příjmení a číslo osvědčení mechanika SME, který měření prováděl, datum do kterého je platná kalibrace přístroje, příznak bezchybné činnosti přístroje, příznak nedokončeného měření a kontrolní součet (CRC), kterým se osvědčuje pravost uložených dat.

• 1. Datové úložiště musí mít dostatečnou kapacitu pro záznam nejméně 12-ti měsíců činnosti přístroje. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud od každého druhu záznamu dle předchozího bodu lze uložit nejméně 65535 datových vět.

• 1. Číselné hodnoty se ukládají s přesností, s jakou jsou měřeny a zobrazovány na displeji.

• 1. Zjistí-li kontrolní zařízení závažnou chybu nebo chybnou činnost přístroje, musí být na záznamu z měření výslovně uvedeno, že je měření neplatné z důvodu chybné činnosti přístroje. Chybné hodnoty nesmí být zobrazeny, případně se místo naměřených hodnot všude uvede „n/a“.

• 1. Při zobrazení záznamu z měření na displeji přístroje nebo při jeho tisku se znovu provede kontrolní součet (CRC) uložených dat a porovná s dříve uloženou hodnotou. Bude-li zjištěn rozdíl, označí se záznam viditelně jako neplatný, s porušenou integritou.

• 1. Přenos dat na externí tiskárnu (je-li použita) musí být zabezpečen tak, aby nemohlo dojít k ovlivnění výsledků měření.

Překročení stanovené doby mezi dvěma kalibracemi musí přístroj signalizovat. V případě, že je provedeno měření, musí být informace o překročené kalibraci výslovně uvedena na záznamu z měření.

Přístroje pro měření kouřivosti vznětových motorů musí být schváleného typu.

• 1. Společné přístroje pro měření emisí motorů

• 1. Přístroj pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisních systémů a komunikaci s nimi

Přístroj musí umožňovat komunikaci s řídicí jednotkou systému řízení motoru v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla nebo emisního systému. Přístroj musí být připojitelný k řídicímu systému motoru takovým způsobem, aby při jeho použití nedošlo k samovolnému vymazání paměti závad nebo k záznamu závad z důvodu připojení přístroje. Přístroj musí podporovat přenos kontrolovaných hodnot za účelem vydání protokolu o měření emisí v reálném čase.

• 1. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu

Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu. Lhůta kalibrace: podle předpisu výrobce přístroje.

• 1. Přístroj na měření otáček motoru

• 1. Přístroj musí být schopen měřit otáčky motoru nejméně dvěma různými způsoby, přitom jeden ze způsobů musí být založen na principu snímání informace z diagnostického rozhraní OBD nebo sběrnice J1939. Dosažitelná přesnost a rozlišitelnost je u tohoto rozhraní navázána na data poskytovaná OBD nebo JI939 nebo ISO/PAS 27145.

• 1. Přístroj musí být vybaven signálovým vstupem pro jeho kalibraci, tento vstup může být jak samostatný tak sloučený s jiným signálovým vstupem.

• 1. Otáčky motoru musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 600 až 6000 min^-1 s přesností:

• v rozsahu 600 až 1000 min^-1, max. ± 25 min^-1,

• v rozsahu nad 1000 min^-1, max. ± 150 min^-1.

• 1. Rozlišitelnost indikačního zařízení musí být:

• v rozsahu do 1000 min^-1, lepší nebo rovna 10 min^-1,

• v rozsahu nad 1000 min^-1, lepší nebo rovna 20 min^-1.

• 1. Přístroj na měření teploty motoru

• 1. Přístroj musí umožňovat měření teploty oleje motoru nejméně otvorem pro měrku množství oleje v motoru. V případě tohoto způsobu měření příslušná sonda musí být flexibilní, její průměr musí vyhovovat pro běžné motory; sonda musí mít možnost nastavení délky zasunutí do motoru. Sonda musí být dostatečně robustní, aby při běžné manipulaci nemohlo dojít k zachycení sondy vnitřními rotujícími součástmi v klikové skříni.

• 1. Přístroj může umožňovat měření povrchové teploty motoru pomocí bezkontaktního infračerveného snímání emisivity kovového povrchu. Není vyžadováno snímání emisivity lesklých povrchů. V případě, že je snímač opatřen optikou, musí být fokus v rozsahu 1:1-1:20.

• 1. Přístroj musí umožňovat přenos teploty motoru z diagnostického rozhraní OBD nebo sběrnice J1939. Dosažitelná přesnost a rozlišitelnost je u tohoto rozhraní navázána na data poskytovaná OBD nebo J1939 nebo ISO/PAS 27145.

• 1. Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 až 100°C, s odchylkou max. 2,5°C. Rozlišitelnost musí být lepší nebo rovna 2°C.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Seznam technických norem

ČSN 73 6059 - Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot.

ČSN 30 0552 - Zjišťování stopových a obrysových průměrů zatáčení atd.

ČSN 73 6058 - Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

ČSN 73 6056 - Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.

ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vnější označení stanice technické kontroly

Provedení:

• a) Barvy:

• podklad označení bílý,

• znak kontrolní nálepky červený,

• popis označení černý.

• b) Rozměry:

• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,

• délka strany šestiúhelníku: 265 mm

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

METROLOGICKÝ ŘÁD

stanic technické kontroly

Stanice technické kontroly a stanice měření emisí (dále jen „STK) jsou specializovaná pracoviště, určená k provádění kontroly nad technickým stavem silničních motorových a jejich přípojných vozidel. Kontrola je zajišťována formou kontrol, realizovaných za pomoci diagnostických měřících zařízení (dále jen „měřidlo“). Z výsledků měření jsou vyvozovány závěry o způsobilosti vozidel k dalšímu provozu. U měření tohoto charakteru je nezbytné zajišťovat jednotnost a správnost měření tak, aby chybným měřením nebyly poškozeny oprávněné zájmy provozovatelů vozidel. Jednotnost a správnost měření a měřidel je zabezpečována jednotnými technologickými postupy pro činnost stanic technické kontroly, jednotným systémem metrologického zajištění a školením pracovníků. Zásady metrologického zajištění sítě stanic technické kontroly přitom důsledně vycházejí ze zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona a jeho prováděcích předpisů.

Návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem.

• 1. Provozovatel STK

• a) zabezpečuje řádnou údržbu, opravy a obnovu měřidel,

• b) vede metrologickou evidenci o měřidlech STK a provozní deníky měřidel,

• c) zabezpečuje jednotnost a správnost měření prováděných v STK,

• d) zabezpečuje řádné zaškolení kontrolních techniků na práci s měřidly,

• e) zabezpečuje včasné uplatnění požadavků na kalibraci (ověření) měřidel,

• f) zabezpečuje vytvoření podmínek k provedení kalibrace (ověření) měřidel STK, spočívající ve vyloučení provozu na lince a zajištění stálé teploty vzduchu na lince alespoň 15 °C.

• 1. Povinnosti pracovníků STK

• 2.1. Kontrolní technik

• a) zabezpečuje správnost obsluhy měřidel, dodržování podmínek a postupů měření,

• b) zabezpečuje správné vyhodnocení výsledků měření, která provedl,

• c) u měřidla, které má v materiální péči, zabezpečuje za jeho údržbu a řádný technický stav; vede o něm předepsanou evidenci (provozní deník),

• d) dodržuje zásady tohoto řádu a na úseku metrologického zajištění plní úkoly, uložené mu vedoucím stanice technické kontroly.

• 2.2. Vedoucí STK

• a) zabezpečuje dodržování metrologického pořádku v STK a za včasné předkládání požadavků na metrologickou kontrolu měřidel,

• b) vede metrologickou evidenci (soupis měřidel),

• c) organizuje periodickou péči o měřidla STK, včetně vedení provozních deníků, zabezpečuje technický stav měřidel STK,

• d) zabezpečuje provádění periodické provozní údržby a kontroly měřidel,

• e) kontroluje vedení provozních deníků měřidel.

Pozn.: Pracovníci pověřené osoby provádějí pouze kalibraci (ověřování) měřidel. Údržbu a opravy měřidel zabezpečuje jejich provozovatel.

• 1. Metrologická evidence

Stanice technické kontroly vedou evidenci o měřidlech, kterou tvoří

• a) soupis měřidel,

• b) provozní deníky měřidel.

Soupis měřidel je tabulkově uspořádaná samostatně vedená evidence pro každou kategorii měřidel. Obsahuje

• a) kategorii měřidla (PM - pracovní měřidlo, SM - stanovené měřidlo, HE - hlavní etalon, PE - pracovní etalon),

• b) název a typ měřidla, případně další identifikační znaky,

• c) výrobní číslo, pokud je na měřidle uvedeno,

• d) evidenční číslo,

• e) lhůtu kontroly (ověření, kalibrace),

• f) skutečný termín provedení kontroly (měsíc, rok),

• g) další plánovaný termín kontroly (měsíc a rok).

Provozní deníky měřidel slouží k vedení volnou formou průběžných záznamů o stavu měřidla, jeho kontrole, údržbě, poruchách a opravách.

• 1. Pověřená osoba

• 1. zpracovává metrologické postupy kalibrace (ověřování) měřidel určených ke kalibraci (ověřování) tímto metrologickým řádem. Postupy předkládá ministerstvu k odsouhlasení,

• 1. zabezpečuje výkon metrologických služeb pro STK. Kalibraci (ověřování) měřidel provádí technologiemi, stanovenými metrologickými postupy, přímo v jednotlivých STK,

• 1. zabezpečuje metrologickou návaznost etalonů, které používá při kalibraci (ověřování) měřidel STK,

• 1. vede a uchovává záznamy o kalibrovaných (ověřovaných) měřidlech, včetně zjištěných hodnot,

• 1. vystavuje STK osvědčení o tom, zda měřidla STK plní (neplní) metrologické požadavky na měřidla STK a způsobilá měřidla označuje kalibrační (ověřovací) značkou.

Nezpůsobilá měřidla pak štítkem, upozorňujícím na nesprávnost měřidla. Osvědčení se vztahuje na skupinu měřidel technologického vybavení STK. Na jednotlivé měřidlo mohou pracovníci pověřené osoby vystavit kalibrační (ověřovací) list nebo osvědčení,

• 1. přístupné seřizovací prvky měřidel, jejichž neodbornou manipulací by mohlo dojít ke změně metrologických vlastností měřidla, zajišťuje přelepkou nebo plombou,

• 1. pracovníci pověřené osoby kontrolují dodržování metrologického pořádku ve stanici technické kontroly, vedení příslušné evidence a provádění řádné údržby měřidel.

O zásadních nedostatcích informuje ministerstvo nebo příslušný krajský úřad.

• 1. Poruchy, opravy a následná kalibrace (ověření)

Stanice technické kontroly nesmí používat měřidlo s poruchou, která může ovlivnit správnost měření. Vzniklou poruchu musí urychleně odstranit nebo dát odstranit odborným servisem.

Servis po provedené opravě zajistí kalibraci nebo ověření měřidla a vystaví příslušný doklad (kalibrační nebo ověřovací list) nebo přístroj opatří kalibrační (ověřovací) značkou. Doklad vystavený servisem nahrazuje doklad vystavený pověřenou osobou do doby následné periodické kontroly měřidel. Provedl-li servis opravu měřidla bez následné kalibrace (ověření), stanice technické kontroly si vyžádá následnou kalibraci (ověření) u pověřené osoby.

PŘÍLOHY

A. Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)

B. Osvědčení o kalibraci (ověření) měřidel

C. Vzor provozního deníku měřidla

D. Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly a požadavky na přesnost měřidel

Příloha A k Metrologickému řádu STK

Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)

Poř. č.	Název měřidla	Kategorie měřidla*)	Lhůta kalibrace (ověření) v měsících
1	Tlakoměr deformační	PM	12
2	Hustič pneumatik	PM /SM**)	12
3	Válcová zkušebna brzd	PM	12
4	Zařízení na kontrolu geometrie	PM	12
5	Přístroj na kontrolu seřízení světlometů	PM	12
6	Indikátor házivosti kol	PM	12
7	Decelerometr	PM	12
8	Detektor uhlovodíkových plynů	PM	12
9	Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel	PM	12
10	Zařízení na měření prostupu světla	PM	12
11	Časoměrné zařízení	PM	12
12	Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik	PM	12
13	Váhy	PM	12
14	HUD adaptér	PM	12
15	Hlukoměr	PM	12
16	Přístroj na měření otáček motoru	PM	12
17	Přístroj na měření teploty motoru	PM	12
18	Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)	PM	12
19	Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)	PM	12
20	Přístroj na zjišťování těsnosti plynového zařízení	PM	12

^*) PM – pracovní měřidlo nestanovené (pracovní měřidlo)

SM – pracovní měřidlo stanovené (stanovené měřidlo)

^**) hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17.8.2000

Příloha B k Metrologickému řádu STK

[image omitted]

Příloha C Metrologického řádu STK

[image omitted]

Příloha D Metrologického řádu STK

Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly, požadavky na přesnost měřidel

Údržba měřidel používaných ve stanici technické kontroly se provádí podle pokynů výrobců těchto měřidel, uváděných v návodech na obsluhu. V této příloze jsou popisovány pouze specifické požadavky, zejména požadavky na kontrolu funkce a správnosti měřidel, které je nutno zabezpečit vzhledem k charakteru a četnosti použití těchto měřidel ve stanici technické kontroly.

O údržbě, provozní kontrole přesnosti a opravách měřidla se provádí zápis do deníku měřidla. Údržbu, kontrolu měřidla a zápis do deníku provádí pověřený pracovník stanice technické kontroly. Provádění stanoveného rozsahu prací a vedení deníků kontroluje vedoucí stanice technické kontroly.

Pokud interval údržby nebo kontroly měřidla je kratší než 1 týden, záznam do deníku se provádí souhrnně jednou za týden.

• 1. Zařízení na kontrolu tlaku a huštění pneumatik

• 1.1. Zařízení na kontrolu tlaku (deformační tlakoměr)

• a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.

• b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.

Pozn.: Orientační kontrolu lze provést srovnáním s jinými přístroji známé přesnosti, připojením na vhodný tlakový zdroj (např. pneumatiku).

• c) Dovolená chyba je dána třídou přesnosti přístroje. Vypočte se podle vztahu:

dovolená chyba = ± třída přesnosti x horní hranice měřícího rozsahu100

Pozn.: Pro kontrolu vzduchových brzdových soustav vozidel jsou v STK požadovány tlakoměry s třídou přesnosti 1 a méně.

• 1.2. Hustič pneumatik

• a) Správná funkce hustiče se kontroluje subjektivně před zahájením denního provozu.

• b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případě pochybnosti o správnosti změřeného údaje. Provádí se zapojením zařízení na vhodný (co do rozsahu) deformační tlakoměr o známé přesnosti.

• c) Dovolená chyba měření tlaku Δp pro jmenovité hodnoty tlaku p je:

Pro hustiče pneu uvedené do provozu před 17. 8. 2000

Δp = ± (0,02 p + 10) [kPa]

Pro hustiče pneu uvedené do provozu po 17. 8. 2000 v rozsahu teplot 15 až 25 °C

Δp = ± 8 kPa	v rozsahu do 400 kPa
Δp = ± 16 kPa	v rozsahu nad 400 kPa

• 1. Zařízení na kontrolu seřízení světlometů (regloskop)

• a) Zvláštní provozní kontrola funkce se neprovádí.

• b) Provozní kontrola se provádí pouze v případě pochybnosti o správnosti měřeného údaje.

Pozn.: Orientační kontrolu lze provést pomocí hadicové libely, vozidla a přenosné stěny, umístěné 10 m, popř. 5 m před vozidlem. Středy světlometů se přenesou na kontrolní stěnu pomocí hadicové libely a průmětu středů předního a zadního okna vozidla.

• c) Dovolená chyba měření sklonu světla způsobená chybou rovinnosti stání vozidla je 2 cm/10 m. Dovolená chyba způsobená chybou rovinnosti pojezdu regloskopu je 1,5 cm/10 m. Dovolená chyba optické soustavy vlastního regloskopu je 1,5 cm/10 m, pro stranové posunutí ±10 cm/10 m. Chyba natočení rozhraní nesmí být větší než +1,5 st. a - 0,5 st.

• 1. Mechanické zařízení na měření geometrie řízení

• a) Kontrola funkce a vizuální kontrola mechanického stavu zařízení se provádí denně, před zahájením provozu.

• b) Provozní kontrola správnosti se provádí minimálně jednou týdně. Provádí se tímto způsobem:

• nastavíme nulu na úhloměrné stupnici stojanu. Měřící doteky ustavíme do svislé roviny (jako při měření odklonu kola) a zkontrolujeme, zda leží v rovině kolmé k rovině stání vozidla (úhloměrem, olovnicí). Doteky otočíme o 180 st. a měření opakujeme. Při správném nastavení přístroje musí měřící doteky ležet v obou polohách v jedné rovině, kolmé k rovině stání vozidla a na ukazateli musí být nula. Největší dovolená odchylka je 15 úhlových minut. Stejným způsobem zkontrolujeme druhý stojan.

• při nastavení nuly na úhloměrné stupnici stojanu ustavíme doteky obou stojanů ve vodorovné poloze, co nejblíže ke konci vodících tyčí. Spojnice doteků by měla být rovnoběžná s naváděcí čárou pro vozidlo.

• pomocí kontrolní tyče zkontrolujeme vzdálenost (rozchod) mezi příslušnými doteky obou stojanů. Rozdíl hodnot naměřených mezi doteky nesmí přesáhnout 1 mm (vůle mezi tyčkou a dotekem).

• nejsou-li splněny uvedené podmínky, seřídíme stojan dle návodu výrobce.

• c) Požadovaná přesnost měření úhlů je 15 úhlových minut.

• 1. Válcová zkušebna brzd

• a) Zvláštní provozní kontrola funkce zkušebny se neprovádí.

• b) Kontrola správnosti měření brzdných a ovládací síly a tlaku se provádí jedenkrát za 3 měsíce. Kontrola brzdných sil se provádí pomocí přípravků (rameno a závaží), patřících k příslušenství válcové zkušebny brzd. Postupuje se podle návodu výrobce válcové zkušebny brzd.

• c) Kontrola pedometru se provádí podle návodu výrobce, minimálně ve dvou bodech rozsahu (jeden z nich může být nula) zatěžováním závažími, případně pomocí přípravku a závaží. Kontrola měření tlaku se provádí připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.

• d) Požadovaná přesnost měření:

Brzdných sil

• větší z chyb ± 3 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 10 % z měřené hodnoty.

Pro samotný měřící řetězec válcové zkušebny brzd (měření pomocí přípravku) platí chyby poloviční, tj. 1,5 % a 5 %.

• rozdíl indikací pro pravou a levou stranu nesmí přesáhnout větší z chyb ± 1,5 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 5 % z měřené hodnoty.

Pro samotný měřící řetězec zkušebny platí chyby poloviční, tj. ± 0,75 % a ± 2,5 %.

Ovládací síly

± 35 N v rozsahu 0 - 700 N

Tlaku

± 25 kPa v rozsahu 0 - 1000 kPa

• 1. Indikátor házivosti kol

• a) Jednou za týden se provede kontrola pohyblivosti jednotlivých částí měřidla, činnosti aretace a kontrola funkce.

• b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případech pochybnosti o správnosti měřených hodnot.

Pozn.: Provozní kontrolu lze provést vkládáním podložek o známé tloušťce mezi měřící dotek a pevnou podložku (např. stěnu) nebo pomocí číselníkového úchylkoměru, mikrometrického šroubu, případně posuvného měřidla.

• c) Přípustná chyba v celém měřícím rozsahu je ± 0,25 mm.

• 1. Decelerometr

• a) Nejméně jednou měsíčně se provede

• statická kontrola přesnosti přístrojem indikovaných hodnot brzdného zpomalení.

Kontrola se provádí pomocí kalibračního přípravku, dodávaného výrobcem decelerometru. Přitom se postupuje podle návodu výrobce.

• kontrola přesnosti pedometru. Provádí se stejně jako u válcových zkušeben brzd (bod 4).

Kontrola tlakoměru se neprovádí. Provádí ji metrologická služba ve stanovených lhůtách. Orientačně ji lze provést připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.

• b) Údržba a kontrola dalších funkcí přístroje se provádí podle návodu výrobce.

Požadovaná přesnost měření:

• brzdného zpomalení: ± 3% z hodnoty rozsahu,

• pedometru: ± 35 N,

• tlaku: ± 25 kPa.

• 1. Detektor uhlovodíkových plynů

Jednou měsíčně se zkontroluje stav nabití zdroje a funkce detektoru pomocí vhodného zdroje uhlovodíkového plynu (např. plynu ze zapalovače).

• 1. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel

• a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.

• b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti kontrolního měření, zejména při zjevném poškození kalibračních měrek.

• c) Požadovaná přesnost kalibračních měrek je ± 0,05 mm, v případě měrek vyrobených z tvrzeného plastu a používaných ke kontrole královského čepu je požadovaná přesnost ± 0,5 mm, v případě měrek používaných ke kontrole koule 49 je požadovaná přesnost ± 0,1 mm.

• 1. Zařízení na měření prostupu světla

• a) Kontrola funkce se provádí před každým měřením, pomocí integrovaného indikátoru přístroje.

• b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.

• c) Citlivost měřicího přístroje se seřídí tak, aby indikátor přijímače ukazoval 100 (dílků, %), není-li do dráhy světelných paprsků vložen žádný objekt. Nedopadá-li na přijímač žádné světlo, musí přístroj ukazovat nulovou hodnotu. Přesnost odečítání a linearity musí být do 5 %.

• 1. Časoměrné zařízení

• a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.

• b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.

• c) Požadovaná přesnost měření času je ± 0,1 sekundy.

• 1. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik

• a) Kontrola funkce se provádí před zahájením denního provozu, kontrola čitelnosti displeje se provádí před každým měřením.

• b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.

• c) požadovaná přesnost měření je 0,1 mm.

• 1. Váhy

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Provozní ověření správné funkce – podle provozního návodu přístroje.

• 1. HU adaptér

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Provozní ověření správné funkce – podle provozního návodu přístroje.

• 1. Hlukoměr

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Provozní ověření správné funkce – podle provozního návodu přístroje.

• 1. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Zkouška těsnosti – podle provozního návodu přístroje.

• c) Kontrola na zbytkové uhlovodíky a následné kroky – podle provozního návodu přístroje.

• d) Provozní ověření správné funkce – podle provozního návodu přístroje.

• 1. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Kontrola provozního ověření správné funkce se provádí průběžně pomocí optického filtru, vkládaného do měřící komory (podle provozního návodu přístroje). Jeho opacita musí odpovídat absorbčnímu koeficientu 1,6 - 1,8 m^-1. Hodnota musí být určena s přesností nejméně +/- 0.025 m^-1 a musí být na filtru vyznačena. Provozní kontrola spočívá ve zjištění, zda hodnota čtená na přístroji se neliší o více než 0.1 m^-1 od hodnoty uvedené na optickém filtru.

• 1. Přístroj na měření otáček motoru

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Správná funkce přístroje se kontroluje podle provozního návodu přístroje.

• 1. Přístroj na měření teploty motoru

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Správná funkce přístroje se kontroluje podle provozního návodu přístroje.

• 1. Komunikační rozhraní s vozidlovými sběrnicemi

• a) Vizuální kontrola přístroje se provádí před zahájením denního provozu.

• b) Správná funkce přístroje se kontroluje podle provozního návodu přístroje.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor

[image omitted]

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor protokolů o měření emisí

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vnější označení stanice měření emisí

Provedení:

• c) Barvy:

• podklad označení bílý,

• znak kontrolní nálepky zelený,

• popis označení černý.

• d) Rozměry:

• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,

• délka strany šestiúhelníku: 265 mm

[image omitted]

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu

(k § 62 odst. 3 zákona)

Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.

Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.

Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách a na stanovištích měření emisí.

• a) Základní kurz

Základní kurz trvá pět týdnů a je tematicky rozdělen do 200 hodin, z toho 112 hodin pro teoretickou přípravu, 24 hodin pro měření emisí vznětových a zážehových motorů na pohon plynným palivem, 8 hodin pro odborné konzultace, 40 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.

Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky

Počet hodin