Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.

(6) Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1

• a) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo

• b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.

• 1. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí:

㤠13a

Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1,

• a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

• b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

• c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.

(5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 13b

Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 13c

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů

• a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680^18),

• b) Evropskému policejnímu úřadu,

• c) Eurojustu, nebo

• d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 13d

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680^18), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

• a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

• b) zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c),

• c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

• d) plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo

• e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1.

(5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.

(6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

• a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

• b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

^18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

• 1. § 14 se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V § 17 odstavec 3 zní:

„(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.“.

• 1. § 18 až 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 znějí:

㤠18

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.

(2) Pověřenec

• a) poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

• b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

• c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 19

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

• a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

• b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

§ 20

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679^19).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

^19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o státní službě

Čl. XXXIV

V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 33 odst. 1 písm. s) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slovo „inspektora“ nahrazuje slovem „místopředsedu“.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

Čl. XXXV

V zákoně č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se za § 203 vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:

㤠203a

Zpracování osobních údajů

Garanční systém při zpracování osobních údajů

• a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

• b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o hazardních hrách

Čl. XXXVI

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto:

• 1. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který včetně nadpisu zní:

㤠130a

Zpracování údajů

(1) Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku podle § 16, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(2) Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů

• a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

• b) může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.“.

• 1. V § 131 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

• 1. V § 131 se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle § 130a“ a za slova „účastnících hazardních her,“ se vkládají slova „osobách zapsaných v rejstříku podle § 16,“.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o centrální evidenci účtů

Čl. XXXVII

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

• 1. V § 18 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

• 1. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

㤠18a

Ochrana osobních údajů

(1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.

(2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije

• a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679^3), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a

• b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679^3), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí.

^3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XXXVIII

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto:

• 1. V § 88 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenci o studentech“ vkládají slova „, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona“.

• 1. V § 88 odst. 2 větě první se za slova „adresa místa trvalého pobytu studenta“ vkládají slova „, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta“.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. XXXIX

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

• 1. V § 13c odst. 1 se v písmenu b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

• 1. V § 13c se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:

• a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

• b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,

• c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

• d) jmenování pověřence,

• e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,

• f) pseudonymizaci osobních údajů,

• g) šifrování osobních údajů,

• h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,

• i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,

• j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo

• k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o zdravotních službách

Čl. XL

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto:

• 1. V § 37 odst. 3 se slova „a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém“ zrušují.

• 1. V § 53 odst. 1 se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „, nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně,“.

• 1. V § 55 písm. g) se slova „; dokument v listinné podobě se uchová“ zrušují.

• 1. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57 a 58 znějí:

㤠56a

Pacientský souhrn

(1) Pacientský souhrn je samostatnou součástí zdravotnické dokumentace, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta pro potřeby poskytnutí přeshraničních zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel.

(2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí

• a) zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o

• 1. lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace,

• 1. ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu,

• b) ohlášení vedení pacientského souhrnu podle § 69c odst. 1 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví,

• c) předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, na základě požadavku jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3; k předání pacientského souhrnu není třeba souhlasu pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby.

Vedením pacientského souhrnu a jeho předáváním Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g).

(3) Pacientský souhrn lze předat bez souhlasu pacienta nebo k tomu jiné oprávněné osoby prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví k poskytnutí zdravotních služeb právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“) a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „příslušné národní kontaktní místo“) požádá a v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází.

§ 56b

Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa

(1) Z požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví musí být zřejmé, který poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jeho zdravotnický pracovník žádá o pacientský souhrn vedený o pacientovi, který se nachází v jeho péči. Požadavek obsahuje takové údaje pacienta, na základě kterých lze pacienta jednoznačně identifikovat.

(2) Pokud požadavek o pacientský souhrn neobsahuje údaje podle odstavce 1, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví požadavek nepřijme.

(3) Všichni uživatelé^57) využívající služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví jsou identifikováni a autentizováni prostřednictvím národního bodu elektronické identifikace a autentizace^58).

^57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“.

• 1. V § 65 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní:

• „p) jde-li o pacientský souhrn, zdravotničtí pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž je pacientský souhrn veden.“.

• 1. V § 69 písmeno b) zní:

• „b) náležitostí zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace, včetně

• 1. způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnu,

• 1. náležitostí požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví,“.

• 1. V § 69a odstavec 2 zní:

„(2) Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou poskytovatelé jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa.“.

• 1. V § 69a odst. 3 a § 69b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „národního“ nahrazuje slovem „Národního“.

• 1. Za § 69b se vkládá nový § 69c, který zní:

㤠69c

(1) Správce Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.“.

• 1. V § 70 odst. 4 se na konci písmene e) doplňují body 7 a 8, které znějí:

• „7. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

• 1. Česká správa sociálního zabezpečení,“.

• 1. V § 71 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.

• 1. V § 71 odst. 8 a 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

• 1. V § 71 odst. 10, 11 a 14 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.

• 1. V § 71 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.

• 1. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:

㤠71a

(1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách^1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g).

(2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění^25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné.

§ 71b

Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu^51).

§ 71c

(1) Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

• b) rodné číslo,

• c) datum narození,

• d) místo a okres narození,

• e) datum úmrtí pacienta, který zemřel,

• f) adresa místa trvalého pobytu pacienta a

• g) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability^59).

Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta.

(2) Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje

• a) identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f),

• b) identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a

• c) identifikační údaje poskytovatele.

(3) Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

^59) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.

• 1. V § 72 odst. 1 písm. a) se za slova „statistických zjišťování“ vkládají slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“.

• 1. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 60 znějí:

• „h) data z Listů o prohlídce zemřelého,

• i) data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění^60),

• j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem,

^60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 73 odst. 1 písm. e) se za slovo povolání vkládají slova „, věku“.

• 1. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.“.

• 1. V § 73 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí:

„(5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje

• a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby,

• b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,

• c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů,

• d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována,

• e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem.

Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu^51).

(6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli.

(7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím^61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.

^61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12.

• 1. V § 73 odst. 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.

• 1. V § 73 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

• 1. V § 74 odst. 1 písm. d) se slova „f) a“ zrušují.

• 1. V § 74 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena o) a p), která znějí:

• „o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis,

• p) stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn.“.

• 1. V § 74 odst. 3 písm. a) úvodní větě se slova „údajů o“ zrušují.

• 1. V § 74 odst. 3 písm. a) v bodu 1 se slovo „adrese“ nahrazuje slovem „adresy“ a slova „osoby a“ se nahrazují slovem „osoby,“.

• 1. V § 74 odst. 3 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:

• „2. stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a“.

Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.

• 1. V § 74 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „údajů o“.

• 1. V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

• „g) přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy.“.

• 1. V § 75 odst. 1 písm. a) se za slova „až i)“ vkládají slova „a p)“.

• 1. V § 75 odst. 1 písm. c) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“.

• 1. V § 76 odst. 1 písm. f) se slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ se nahrazují slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“.

• 1. V § 76 odst. 1 písm. k) se slova „a druh“ nahrazují slovy „obor, druh“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“.

• 1. V § 76 odst. 1 písm. m) se na začátek bodu 2 vkládají slova „zápisu do seznamu členů komory a“.

• 1. V § 76 odst. 2 písm. e) se slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ zrušují.

• 1. V § 76 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

• „i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají,

• j) Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.“.

• 1. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 77 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“.

• 1. V § 120 se text „§ 70 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 69b odst. 2, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o)“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XLI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.