Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb., vyhlášky č. 120/2011 Sb., vyhlášky č. 48/2014 Sb., vyhlášky č. 448/2017 Sb. a vyhlášky č. 244/2021 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhláška“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^37) a“.

Poznámka pod čarou č. 37 zní:

„^37) Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).“.

• 1. V § 1a písm. d) se slovo „zdravotní“ nahrazuje slovem „hygienické“.

• 1. Na konci § 1a se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí:

• „o) dodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodem, a

• p) dodavatelem služby odvádění odpadních vod provozovatel kanalizace, který odvádí odpadní vodu touto kanalizací.“.

• 1. V § 6 odstavec 5 zní:

„(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence za kalendářní rok předává ministerstvo v elektronické podobě krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti do konce srpna následujícího kalendářního roku.“.

• 1. V § 7 odstavec 8 zní:

„(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence za kalendářní rok předává ministerstvo v elektronické podobě krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti do konce srpna následujícího kalendářního roku.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků. ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží. – Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven a vody z vodovodních sítí. – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod. – Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků. ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů. ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 5a zní:

„^5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 7 zní:

„^7) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků. ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod. ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů. ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 7a zní:

„^7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových.“.

• 1. V § 9 odst. 4 větě první se slova „ , přesnosti a správnosti“ nahrazují slovy „a nejistoty měření“.

• 1. V § 10 odst. 5 se slova „se systémový identifikátor objektu nebo zařízení v editačním informačním systému editora^36) přidělí“ nahrazují slovy „je identifikační číslo majetkové evidence uvedené“.

Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

• 1. V § 11 odst. 1 větě třetí se slova „a odběry vzorků vody a odpadů“ zrušují.

• 1. V § 12 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Formulář k žádosti o povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 10 se slovo „vodovodních“ nahrazuje slovem „vodovodního“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 32 zní:

„^32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 12 se slovo „vodovodních“ nahrazuje slovem „vodárenských“.

• 1. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, odborně způsobilá osoba provede posouzení, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou nebo tlakové poměry u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení se provede na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu a na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů.“.

• 1. V § 16 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK5“); v případě, že poměr BSK5/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den“.

• 1. V § 16 písm. i) se slovo „jakýmkoliv“ zrušuje.

• 1. V § 22 odst. 7 se slovo „zdravotním“ nahrazuje slovem „hygienickým“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 15 zní:

„^15) ČSN 756401: Čistírny odpadních vod pro ekvivalentní počet obyvatel (EO) větší než 500.“.

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 20 se na samostatném řádku doplňuje věta „TNV 75 6910 Zkoušky kanalizačních objektů a zařízení.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„^31) Nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb.“.

• 1. V § 35a odst. 2 větě druhé se za slova „do 30. září kalendářního roku“ vkládají slova „a pro porovnání do 28. února následujícího kalendářního roku“.

• 1. Za část patnáctou se vkládá nová část šestnáctá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTNÁCTÁ

INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

§ 36a

(K § 36 odst. 9 zákona)

(1) Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o

• a) vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

• 1. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu,

• 1. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo obdobný údaj a

• 1. telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky,

• b) rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem podle § 8 odst. 2 zákona, a to údaje o tom, zda

• 1. je provozovatel povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody podle § 8 odst. 5 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla,

• 1. je provozovatel povinen uzavřít s odběratelem smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla; zveřejněny musí být informace s platnými údaji, které se týkají smlouvy o dodávce pitné vody a smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod s odběratelem,

• 1. právo na úplatu vodného nebo stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona má vlastník nebo provozovatel,

• c) umístění systému vodovodu nebo kanalizace, a to název příslušné obce, části obce a katastrálního území,

• d) systému vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

• 1. příslušnost vodovodního řadu k systému vodovodu podle bodu 1 písm. C přílohy č. 1 k této vyhlášce nebo příslušnost kanalizační stoky k systému kanalizace podle bodu 1 písm. C přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• 1. údaje o obyvatelstvu podle bodu 3 příloh č. 1 a 3 k této vyhlášce,

• 1. technické údaje podle bodu 3 písm. A, bodu 3 písm. B, bodu 3 písm. B1 přílohy č. 2 k této vyhlášce včetně údajů o ztrátách vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu a o procentu ztrát vody v trubní síti podle bodu 3.3 přílohy č. 5 k této vyhlášce nebo údaj o účelovém zařazení stokové sítě podle bodu 4.1 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• e) technických požadavcích na

• 1. vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody,

• 1. vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

• 1. vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení,

• 1. kanalizační přípojky,

• f) způsobu zjišťování množství

• 1. dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen,

• 1. vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody,

• 1. vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád,

• g) možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení,

• h) jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

• i) o povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno,

• j) kalkulaci ceny pro vodné a pro stočné pro aktuální kalendářní rok podle přílohy č. 19b k této vyhlášce,

• k) rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména

• 1. kde lze reklamaci uplatnit,

• 1. formu a způsoby uplatnění reklamace,

• 1. požadavky na obsahové náležitosti reklamace,

• 1. lhůtu pro uplatnění reklamace,

• 1. způsob informování o vyřízení reklamace,

• 1. způsob vyřízení reklamace a

• 1. působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele,

• l) možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít,

• m) možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem, a

• n) stížnostech uplatněných odběratelem u vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, a statistické údaje o těchto stížnostech.

(2) Formát a struktura databázového souboru údajů podle odstavce 1 písm. a) až d) a písmene n) jsou stanoveny v příloze č. 26 k této vyhlášce.

§ 36b

(K § 36 odst. 10 zákona)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodném a stočném uvede tyto údaje:

• a) adresu odběrného místa,

• b) počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

• c) množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m^3 s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

• d) cenu pro vodné a pro stočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

• e) fakturovanou výši pevné složky pro vodné nebo pro stočné, pokud je pevná složka uplatňována,

• f) srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici,

• g) odkaz na reklamační řád a

• h) odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a.“.

Dosavadní část šestnáctá se označuje jako část sedmnáctá.

• 1. V příloze č. 1 se ve vysvětlivce věta „Kód vodoprávního úřadu – kód katastrálního území konce přiváděcího řadu – IČO vlastníka – znak pro vodovodní řad, to je 1 pro přiváděcí řad a za lomítkem je pořadí vodovodních řadů v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více vodovodů.“ nahrazuje větou „Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.“.

• 1. V příloze č. 1 se ve vysvětlivce věta „Kód vodoprávního úřadu – kód katastrálního území s vodovodní sítí – IČO vlastníka – znak pro vodovodní síť, to je 1 pro vodovodní síť a za lomítkem je pořadí vodovodních řadů v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více vodovodů.“ nahrazuje větou „Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.“.

• 1. Přílohy č. 2 a 3 znějí:

„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

[image omitted]“.

• 1. V příloze č. 4 se ve vysvětlivce věta „Kód vodoprávního úřadu – kód katastrálního území, kde je čistírna odpadních vod – IČO vlastníka – znak pro čistírnu odpadních vod, to je 4 pro čistírnu odpadních vod a za lomítkem je pořadí čistírny odpadních vod v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více čistíren odpadních vod.“ nahrazuje větou „Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.“.

• 1. V příloze č. 5 bod 3 zní:

„3) BILANČNÍ ÚDAJE V tis. m^3/rok *

• 3.1 Voda vyrobená určená k realizaci:

Voda převzatá:

Voda předaná:

• 3.2 Voda fakturovaná pitná přímým odběratelům celkem * pouze pro RVS:

Z toho:	pro domácnost:
pro ostatní:

• 3.3 Voda nefakturovaná *

Z toho:	ztráty vody z vodovodu:
vlastní spotřeba vody:
ostatní nefakturovaná voda:
Ztráty vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu:	l/km/den
---	---
Procento ztrát vody z vodovodu:	%

• 1. V příloze č. 5 se ve vysvětlivce k bodu 3 věty „Ztráta vody v trubní síti: Vykazují se ztráty vody způsobené únikem v důsledku netěsnosti spojů potrubí nebo armatur, dále únikem vody při haváriích a přečerpání vodojemů, ztráty vody vzniklé nepřesností vodoměrů, vyššími odběry než odpovídají fakturaci podle ročních směrných čísel a ztráty způsobené odcizením vody. Vlastní potřeba vody: Jde o množství vody využité provozovatelem pro potřebu provozu k proplachování vodovodních řadů, kanalizačních stok, voda spotřebovaná v provozních střediscích apod.“ nahrazují větami „Vlastní spotřeba vody: Jde o množství vody využité provozovatelem například pro potřebu provozu k proplachování vodovodních řadů, mytí akumulací, kanalizačních stok, voda spotřebovaná v provozních střediscích.

Ztráty vody z vodovodu: Vykazují se jako objem vody nefakturované, snížený o vlastní spotřebu a ostatní vodu nefakturovanou. Jedná se o ztráty vody způsobené únikem v důsledku netěsnosti spojů potrubí nebo armatur a účelně nevyužité za provozu vodárenských objektů při jejich obsluze, údržbě, poruchách a opravách a množství vody odebrané, ale nezjištěné, například neoprávněným odběrem vody, nepřesností měření vodoměrů, vyššími odběry, než odpovídají fakturaci podle ročních směrných čísel, a provozovatelem nezaregistrované.

Procento ztrát vody z vodovodu: Uvádí se podíl mezi množstvím ztrát vody a vody vyrobené určené k realizaci.

Ztráty vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu: Vykazují se jako objem ztrát vody v l na 1 km přepočtené délky potrubí na profil DN 150 za den, tedy objem vody bez vlastní spotřeby a ostatní nefakturované vody.

Voda nefakturovaná: Jedná se o rozdíl množství vody vyrobené k realizaci a vody fakturované. Zahrnuje především ztráty vody i vlastní spotřebu a ostatní vodu nefakturovanou.“.

• 1. V příloze č. 5 ve vysvětlivce k bodu 5 a v příloze č. 6 bodě 4 se slovo „monitorovací“ nahrazuje slovy „krácený rozbor“.

• 1. V příloze č. 6 bodě 4 poznámce pod tabulkou ke sloupci 1 se slovo „monitorovacího“ nahrazuje slovy „kráceného“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.

• 1. V příloze č. 7 bodě 4 se na samostatných řádcích za slova „srážková fakturovaná“ vkládají slova „Odpadní voda předaná:“ a „Odpadní voda převzatá:“.

• 1. V příloze č. 8 bodě 3 se na samostatných řádcích za slova „srážková fakturovaná“ vkládají slova „Odpadní voda předaná:“ a „Odpadní voda převzatá:“.

• 1. V příloze č. 8 bod 4 zní:

„4) Ekonomické a technické údaje:

Jednotkové náklady na čištění odpadních vod uvedené ČOV	Kč/m3
Spotřeba elektrické energie:	MWh/rok

• 1. Příloha č. 9 zní:

„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

Místy odběrů vzorků v kontrolních profilech jsou místa:

• a) na přítoku surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy; vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem; v případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi; kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud kvalita směsné surové vody je horší než pro kategorii A2,

• b) v průběhu úpravy vody technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy; kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly a rozsah a četnost sledovaných parametrů za jednotlivými stupni stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

• c) za filtrací nebo na výstupu z úpravny vody, kde se provádí kontrola účinnosti filtrace měřením zákalu jako provozního parametru; místo sledování zákalu stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

• d) na výstupu vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody hygienicky zabezpečené,

• e) strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů,

• f) kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu; tato místa se stanoví podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAH POŽADOVANÝCH ROZBORŮ SUROVÉ VODY

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišují následující typy rozborů:

• 1. ÚPLNÝ ROZBOR

• 1. KRÁCENÝ ROZBOR

• 1. PROVOZNÍ ROZBOR

• 1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Úplný rozbor surové vody se provádí v rozsahu tabulky č. 1. V případě surové vody pro vodu upravovanou v četnosti podle tabulky č. 4 a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody. V případě surové vody pro vodu bez úpravy v četnosti podle tabulky č. 5.

Pouze u surové vody pro vodu bez úpravy lze vykázat jako rozbor surové vody, pokud se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Je-li to možné, k tomuto odběru se provede časově souvztažný odběr surové vody pro rozbor mikrobiologických ukazatelů.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, a to pro daný zdroj surové vody. Výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí.

Úplný rozsah rozboru surové vody

Tabulka č. 1

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Zkratka	Jednotka
1.	Reakce vody (pH)	pH
2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	Zákal	Z	ZFn nebo ZFt
4.	Nerozpuštěné látky	NL105	mg/l
5.	Teplota	t	° C
6.	Konduktivita	K	mS/m
7.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
8.	Dusičnany	NO3-	mg/l
9.	Dusitany	NO2-	mg/l
10.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
11.	Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
12.	Fluoridy	F-	mg/l
13.	Železo celkové	Fe	mg/l
14.	Mangan	Mn	mg/l
15.	Hliník1)	Al	mg/l
16.	Měď	Cu	μg/l
17.	Zinek	Zn	mg/l
18.	Bór	B	mg/l
19.	Berylium1)	Be	μg/l
20.	Kobalt1)	Co	μg/l
21.	Nikl1)	Ni	mg/l
22.	Vanad1)	V	mg/l
23.	Arsen	As	μg/l
24.	Kadmium	Cd	μg/l
25.	Chrom (veškerý)	Cr	μg/l
26.	Olovo	Pb	μg/l
27.	Selen1)	Se	μg/l
28.	Rtuť	Hg	μg/l
29.	Baryum1)	Ba	μg/l
30.	Kyanidy celkové	CN-	mg/l
31.	Sírany	SO42-	mg/l
32.	Chloridy	Cl-	mg/l
33.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
34.	Fosforečnany	PO43-	mg/l
35.	Fosfor celkový	Pcelk.	mg/l
36.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	mg/l
37.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
38.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
39.	Pesticidní látky	PL	μg/l
40.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSKMn	mg/l
41.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
42.	Nasycení kyslíkem	% O2	%
43.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
44.	Vápník	Ca	mg/l
45.	Hořčík	Mg	mg/l
46.	Huminové látky1)	HL	mg/l
47.	Absorbance při 254 nm	A1 254
48.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK 4,5	mmol/l
49.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK 8,3	mmol/l
50.	Escherichia coli	ECOLI	KTJ/100 ml
51.	Intestinální (střevní) enterokoky	ENT	KTJ/100 ml
52.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci/ml
53.	Abioseston		%
54.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)1)	AOX	mg/l
55.	Termotolerantní koliformní bakterie	TBK	KTJ/ 100 ml
56.	Benzo(a)pyren	BaP	μg/l
57.	Bisfenol A1)	BPA	μg/l
58.	PFAS suma 1)		μg/l
59.	Somatické kolifágy		PTJ2)/100 ml
60.	Clostridium perfringens		KTJ/100 ml
61.	Microcystin - LR		μg/l
62.	17-beta-estradiol 1)		ng/l
63.	Nonylfenol 1)		ng/l
64.	Uran	U	μg/l

^1) Stanovuje se v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

^2) PTJ - plak tvořící jednotka.

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 47: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli 58: PFAS suma se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina.

Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeném podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu příslušný správce povodí dospěje k závěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30 % limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

K ukazateli č. 59: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy.

K ukazatelům č. 60 a 63: Stanovuje se pouze u povrchových vod nebo je-li podzemní voda ovlivněna povrchovými vodami.

K ukazateli č. 61: Stanovuje se pouze u povrchových vod na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a v případě zjištění masivního výskytu sinic.

• 1. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele podle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

• a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy,

• b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce),

• c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody; výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí,

• d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody

Tabulka č. 2

Pořadové číslo ukazatele	Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 1)	Ukazatel	Zkratka	Jednotka
1.	1.	Reakce vody (pH)	pH
2.	2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	3.	Zákal	Z	ZFn nebo ZFt
4.	4.	Nerozpuštěné látky1)	NL105	mg/l
5.	5.	Teplota	T	° C
6.	6.	Konduktivita	K	mS/m
7.	7.	Pach (druh, pokud lze)		přijatelný/nepřijatelný
8.	8.	Dusičnany	NO3-	mg/l
9.	9.	Dusitany	NO2-	mg/l
10.	10.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
11.	13.	Železo celkové	Fe	mg/l
12.	14.	Mangan	Mn	mg/l
13.	15.	Hliník1)	Al	mg/l
14.	31.	Sírany	SO42-	mg/l
15.	32.	Chloridy	Cl-	mg/l
16.	34.	Fosforečnany	PO43-	mg/l
17.	40.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSKMn	mg/l
18.	41.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
19.	43.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
20.	44.	Vápník	Ca	mg/l
21.	45.	Hořčík	Mg	mg/l
22.	46.	Huminové látky1)	HL	mg/l
23.	47.	Absorbance při 254 nm1)	A1 254
24.	48.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK 4,5	mmol/l
25.	49.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK 8,3	mmol/l
26.	50.	Escherichia coli	E coli	KTJ/100 ml
27.	51.	Intestinální (střevní) enterokoky	ENT	KTJ/100 ml
28.	52.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci/ml
29.	53.	Abioseston		%
30.	59.	Somatické kolifágy		PTJ/100 ml

^1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a pouze při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli č. 30: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto prověření snížení hodnoty log odstranění v rámci technologie úpravy vody se provede jednorázově a v případě, že dojde ke změně technologie.

• 1. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Při provádění provozních rozborů provozovatel zohlední tyto podmínky:

• a) součástí provozního rozboru je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v tabulce č. 6 v části 4; stanoví se v případě, že technologický stupeň úpravy zahrnuje filtraci,

• b) pro analýzy je možné používat i mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření,

• c) provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů; funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována,

• d) výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle doporučení výrobce,

• e) odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace, ale musí se prokázat, že výsledky jsou stanoveny s požadovanou mezí stanovitelnosti a nejistotou měření,

• f) technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody podle výstupů z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Typické ukazatele provozních rozborů vody

Tabulka č. 3

Povrchová voda		Podzemní voda
Teplota	° C	Teplota	° C
Reakce vody (pH)		Reakce vody (pH)
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík	mg/l	Železo	mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l	Mangan	mg/l
Hliník 1)	mg/l	Formy oxidu uhličitého3)	mg/l
Železo 1)	mg/l	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík	mg/l
Mangan	mg/l	Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele2)		Zákal	NTU
Zákal	NTU	Dezinfekční činidlo4)	mg/l
Dezinfekční činidlo4)	mg/l

^1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

^2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody se musí provádět v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

^3) V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.

^4) Stanoví se zbytkové desinfekční činidlo v případě chemické desinfekce vody.

Ukazatele provozních rozborů vody se stanovenou referenční hodnotou

Č.	Ukazatel	Jednotka	Referenční hodnota
1	Somatické kolifágy	PTJ/100 ml	50 (v případě surové vody)
2	Zákal	NTU	0,3 NTU v 95 % vzorků a žádný nepřesahující 1 NTU

Poznámky:

• 1. Při překročení referenční hodnoty je nutné posoudit účinnost úpravy vody po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto posouzení se provede jednorázově v případě, že dojde ke změně technologie.

• 1. Hodnota zákalu platí za technologickým stupněm filtrace. Nejistota měření by měla být odhadnuta v souladu s normou EN ISO 7027 nebo s jinou rovnocennou standardní metodikou na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření zákalu).

ČÁST 3

ROZBORY PITNÉ VODY

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY

• 1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.

• 1. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti), podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.

• 1. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.

• 1. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.

• 1. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.

• 1. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.

• 1. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření.

• 1. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.

• 1. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a dle doporučení výrobce.

• 1. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

ČÁST 4

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

• A) SUROVÁ VODA

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4 a 5.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 a 5 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok podle tabulky č. 4 a 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody podle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, respektive NMH pro pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU

Tabulka č. 4

| Četnost /rok | | | | | Objem vody vyrobené m3/den (stanoví se dle předchozího kalendářního roku) | provozní rozbor (tab. č. 3) Doporučená četnost a dále podle x | krácený rozbor (tab. č. 2) Minimální četnost | úplný rozbor (tab. č. 1) Minimální četnost pro upřesnění kategorie | | --- | --- | --- | --- | | do 100 | x | 1 | x | | 101 – 1 000 | 6 | 2 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 26 | 4 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 26 | 8 | 1 | | 10 001 – 20 000 | 104 | 12 | 2 | | 20 001 – 30 000 | 365 | 12 | 2 | | nad 30 000 | x | 24 | 4 |

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedenými podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru s četností nižší než 4x se doporučuje střídat roční období.

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY

Tabulka č. 5

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji.

| Četnost /rok | | | | Objem vody vyrobené m3/den | krácený rozbor (tab. č. 2) | úplný rozbor (tab. č. 1) | | --- | --- | --- | | do 100 | 1 | x | | 101 – 1 000 | 2 | 1 | | 1 001 – 4 000 | 4 | 1 | | 4 001 – 10 000 | 8 | 1 | | 10 001 – 20 000 | 12 | 1 | | 20 001 – 30 000 | 12 | 1 | | nad 30 000 | x | x |

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

• B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Součástí provozních rozborů je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v následující tabulce (nevztahuje se na zdroje podzemní vody, kde je zákal způsoben přítomností železa a manganu).

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ K PROVOZNÍMU SLEDOVÁNÍ ZÁKALU

Tabulka č. 6

Objem vody vyrobené v m3/den	Provozní rozbor
≤ 1 000	týdně
> 1 000 až ≤ 10 000	denně
> 10 000	průběžně

Poznámka:

Minimální lhůta pro uchovávání dat je 3 roky.

• C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod písmeny d), e), f) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

• 1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

• 1. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody, se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.

• 1. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle

• a) překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu; pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

• b) počtu nevyhovujících vzorků (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu,

• c) počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

• 1. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které mají překročenou stanovenou směrnou hodnotu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo nemají tímto předpisem určen hygienický limit, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.

• 1. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

• 1. Výsledky provozních rozborů surové vody a výsledky rozborů pitné vody, včetně informací o zdroji surové vody za poslední dva roky musí být na vyžádání poskytnuty zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru prováděného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj.“.

• 1. V příloze č. 10 části 3 oddílu B se slovo „bodovým“ nahrazuje slovem „prostým“.

• 1. V příloze č. 10 části 3 se na konci oddílu B doplňuje věta „Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem v určitém místě a čase.“.

• 1. V příloze č. 10 části 3 oddílu C bodě 3 se za slovo „jako“ vkládají slova „prostý vzorek, popřípadě“.

• 1. V příloze č. 11 bodě 1 oddíl D zní:

„D. Výpis z živnostenského rejstříku podle živnostenského zákona.“.

• 1. V příloze č. 11 bodě 1 se doplňuje oddíl E, který zní:

„E. V případě smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem kopii smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2 zákona. V případě, že je tato smlouva uzavřena na dobu určitou, uvede se datum ukončení platnosti smlouvy.“.

• 1. V příloze č. 11 poznámka č. 1 zní:

„1. Elektronický formulář k této žádosti ve formátu XML se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.“.

• 1. Přílohy č. 13 a 14 znějí:

„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

| Pořadové číslo | Ukazatel | Jednotka | A1 | A2 | A3 | | | | | mezní | mezní | mezní | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. | Reakce vody (pH) | pH | 6,5-9,5 | 5-6,5 9,5-10 | < 5 nebo < 10 | | 2. | Barva po filtraci | mg/l Pt | 20 | 100 | 200 | | 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | 10 | | | | 4. | Teplota | °C | 20 | 25 | 25 | | 5.1) | Konduktivita | mS /m | 125 | 125 | 125 | | 6. | Pach | | přijatelný | nepřijatelný | | | 7. | Dusičnany | mg/l | 50 | 50 | 50 | | 8. | Fluoridy | mg/l | 1,5 | 1,5 | 1,5 | | 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | 0,01 | 0,02 | 0,03 | | 10. | Železo celkové | mg/l | 0,2 | 1 | 2 | | 11. | Mangan | mg/l | 0,05 | 0,5 | 1,5 | | 12. | Měď | mg/l | 0,050 | 0,050 | 0,1 | | 13. | Zinek | mg/l | 3 | 5 | 5 | | 14. | Bor | mg/l | 1 | 1 | 1 | | 15. | Berylium | μg/l | 2 | 2 | 2 | | 16. | Nikl | mg/l | 0,020 | 0,030 | 0,030 | | 17. | Arsen | mg/l | 0,010 | 0,010 | 0,020 | | 18. | Kadmium | mg/l | 0,005 | 0,005 | 0,005 | | 19. | Chrom veškerý | μg/l | 25 | 50 | 50 | | 20. | Olovo | μg/l | 10 | 25 | 50 | | 21. | Selen | μg/l | 10 | 10 | 10 | | 22. | Rtuť | μg/l | 1 | 1 | 1 | | 23. | Kyanidy celkové | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,05 | | 241) | Sírany | mg/l | 250 | 250 | 250 | | 25.1) | Chloridy | mg/l | 100 | 100 | 250 | | 26. | Tenzidy aniontové | mg/l | 0,2 | 0,2 | 0,5 | | 27. | Uhlovodíky C10-C40 | mg/l | 0,1 | 0,1 | 0,1 | | 28. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | μg/l | 0,1 | 0,1 | 0,2 | | 29. | Pesticidní látky celkem | μg/l | 0,5 | 0,5 | 0,5 | | 30. | Chemická spotřeba kyslíku manganistanem | mg /l | 3 | 10 | 15 | | 31. | Amonné ionty | mg/l | 0,5 | 1 | 3 | | 32. | Celkový organický uhlík (TOC) | mg/l | 5 | 7 | 10 | | 33. | Huminové látky | mg/l | 2,5 | 5,0 | 8,0 | | 34. | Escherichia coli | KTJ/100 ml | 50 | 5 000 | 50 000 | | 35. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | 2000 | 20 000 | | 36. | Intestinální (střevní) enterokoky | KTJ/100 ml | 20 | 1000 | 10 000 | | 37. | Mikroskopický obraz | jedinci/ml | 50 | 3 000 5002) | 10 000 1 0002) | | 38. | Pesticidní látky | μg/l | 0,1 | 0,1 | 0,5 | | 39. | Hliník | mg/l | 0,2 | 1,0 | 2,0 | | 40. | Bisfenol A | μg/l | 2,5 | 2,5 | 2,5 | | 41. | PFAS suma | μg/l | 0,1 | 0,1 | 0,1 | | 42. | Benzo(a)pyren | μg/l | 0,01 | 0,01 | 0,01 | | 43. | Uran | μg/l | 15 | 16 | 16 |

^1) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

^2) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou nebo vícestupňovou úpravou.

Poznámky k tabulce č. 1a:

M - mezní, povinné hodnoty.

• 1. Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

• 1. Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

• 1. Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 μg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

• 1. Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

• 1. Ukazatel pořadové číslo 29 (pesticidní látky celkem): je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

• 1. Ukazatel pořadové číslo 38 (pesticidní látky): sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 μg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky – 0,1 μg/l respektive 0,5 μg/l.

• 1. Ukazatel pořadové číslo 41: „PFAS suma“ se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, příslušný správce povodí dospěje kzávěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30% limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují odokamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

• 1. Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí doložit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
Železo	mg/l	0,2	5	20
Mangan	mg/l	0,05	1,0	2,0
Sulfan	mg/l	platí limity pachu	platí limity pachu	platí limity pachu

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, mikrofiltraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování, iontovou výměnu, infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou nebo vícestupňovou úpravu vody, která se skládá z prvního separačního stupně (sedimentace, koagulace, flotace), filtrace na vhodném filtračním materiálu a z dalších vhodných technologických procesů, např. ozonizace, AOP (pokročilé oxidační procesy), sorpce na granulovaném aktivním uhlí, membránová separace, případně jejich kombinací. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné se použijí mimořádně za podmínky dodržení požadavků uvedených v § 14 odst. 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze výjimečně vodu této jakosti odebírat pro výrobu pitné vody za předpokladu, že bude aplikován postup úpravy vody, který zajistí dosažení jakosti vyráběné vody v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Využití takového zdroje vody a technologie úpravy vody musí být v tomto případě projednána s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a upravitelnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou a zkušebním provozem v délce minimálně 6 měsíců pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka:

Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (například typ úpravy A1 pro kategorii A2). Aplikace uvedených úprav jednotlivých kategorií surové vody a jejich účinnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody.

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

• 1. Základní zařazení nového zdroje surové vody

• a) základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5),

• b) surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků,

• c) každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie; výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele,

• d) je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3,

• e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

• 1. Upřesnění kategorie

• a) stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce; k hodnocení budou použity výsledky všech krácených a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce; v každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3,

• b) ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a tato je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací),

• c) pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v odstavci 1 písm. b) a c),

• d) pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

• 1. Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

• a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek,

• b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené; zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie,

• c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, nasycení kyslíkem; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

• d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popřípadě A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory; pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

• 1. Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

• 1. V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

• 1. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky č. 1b této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

• 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:

Iu,p =Iu1 a100+Iu2 b100 + Iu3 c100+ Iu4 d100 ,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

• 1. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1 ^= 1, Iu2 ^= 2, Iu3 ^= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 ^= 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

• 1. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v části 1 přílohy č. 13

MEZE STANOVITELNOSTI A NEJISTOTA MĚŘENÍ

	Ukazatel	Jednotka	Mez stanovitelnosti1)	+/- Nejistota měření2) (% kromě pH)
1.	Reakce vody (pH)			0.2 abs.h.
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	5	30%
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	3	25%
4.	Teplota	°C	x	10%
5.	Konduktivita	mS/m	5	20%
6.	Pach		přijatelný/ nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	3	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,2	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)	mg/l	0,01	40%
10.	Železo celkové	mg/l	0,05	25%
11.	Mangan	mg/l	0,01	30%
12.	Měď	μg/l	10	30%
13.	Zinek	mg/l	0,01	30%
14.	Bor	mg/l	0,05	25%
15.	Berylium	μg/l	50	30%
16.	Nikl	mg/l	0,001	30%
17.	Arsen	μg/l	1	30%
18.	Kadmium	μg/l	0,5	30%
19.	Chrom veškerý	μg/l	1	30%
20.	Olovo	μg/l	1	30%
21.	Selen	μg/l	1	30%
22.	Rtuť	μg/l	0,2	30%
23.	Kyanidy celkové	mg/l	0,010	30%
24.	Sírany	mg/l	10	20%
25.	Chloridy	mg/l	10	20%
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,02	25%
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	40%
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	μg/l	0,02	40%
29.	Pesticidní látky celkem	μg/l	viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	0,5	20%
31.	Amonné ionty	mg/l	0,05	20%
32.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	1	20%
33.	Huminové látky	mg/l	0,5	30%
34.	Escherichia coli	KTJ/100ml	x	x
35.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	x	x
36.	Intestinální (střevní) enterokoky	KTJ/100ml	x	x
37.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	x	x
38.	Pesticid jednotlivý	μg/l	0,01	40%
39.	Hliník	mg/l	0,005	30%
40.	Bisfenol A	μg/l	1	40 %
41.	PFAS suma	μg/l	0,03	40 %
42.	Benzo(a)pyren	μg/l	0,002	40 %

^1) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

^2) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.

Poznámky:

x - Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

K ukazateli 23: Příslušná metoda stanoví celkový obsah kyanidů ve všech formách.

K ukazateli 29: Pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.

K ukazateli 41: Uvedené platí pro jednotlivou látku.“.

• 1. V příloze č. 13 části 1 tabulce č. 1a řádek č. 20 zní:

20.	Olovo	μg/l	5	25	50

• 1. V příloze č. 19 tabulce č. 1 se doplňuje řádek J, který zní:

J	Voda vyrobená	mil. m3

• 1. V příloze č. 19 ve vysvětlivce se slova „objem vody vyrobené“ nahrazují slovy „řádek J“.

• 1. V příloze č. 19 se doplňují tabulky č. 5 a 6, které včetně nadpisů znějí:

„Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

[image omitted] [image omitted]

Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele/pronájemce ve vodném a stočném

Tabulka č. 6

[image omitted]“.

• 1. V příloze č. 19a tabulce č. 1 se v řádku č. I. za slova „Název subjektu,“ vkládají slova „který je prodávajícím ve smyslu zákona o cenách, například ten,“.

• 1. V příloze č. 19a tabulce 1 se doplňuje řádek J, který zní:

J	Voda vyrobená	Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.	Údaj slouží pro výpočet jednotkových nákladů vyrobené vody.

• 1. V příloze č. 19a tabulce č. 2 řádku č. 20. poznámka ve čtvrtém sloupci zní: „Uplatňovaná cena podle přílohy č. 19 k této vyhlášce musí odpovídat uplatňované ceně v příloze č. 20 k této vyhlášce. V případě změny ceny například poskytnutí slevy je nutné zpracovat aktualizaci kalkulace ceny v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Pokud na základě aktualizace kalkulace bylo uplatněno více cen, pak v příloze č. 20 uplatněnou cenou je průměrná skutečná cena. Skutečná cena je taková, která byla odběratelům skutečně fakturována, a to při zohlednění oprav podle cenových předpisů. Průměr je vypočten jako vážený průměr podle objemu vody.“.

• 1. V příloze č. 19a se doplňují tabulky č. 5 a 6, které včetně nadpisů znějí:

„Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

| Řádek | Položka | Obsah | | 1 | 2 | 3 | | --- | --- | --- | | 14.1. a Y.1 | Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM) | Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny. | | 14.1.1 a Y.1.1 | Míra návratnosti (Mp) | Maximální míra návratnosti kapitálu pro provozovatele je ve výši 0,49 %. | | 14.1.2 a Y.1.2 | Zisk (ZNKP) zajišťující návratnost kapitálu provozovatele | Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKP v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu provozovatele podle cenové regulace. | | 14.2. a Y.2 | Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM) | Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny. | | 14.2.1 a Y.2 | Míra návratnosti (Mv) | Maximální míra návratnosti kapitálu pro vlastníka je ve výši 0,92 %. | | 14.2.2 a Y.2.2 | Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV) | Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKV v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu vlastníka podle cenové regulace. | | 14.3. a Y.3 | Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem | Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu. | | 14.4. a Y.4 | Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu | Hodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu podle cenové regulace. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem. | | 14.4.1 a Y.4.1 | Míra návratnosti | Míra návratnosti zohlednění nákupu společnosti dosahuje 7 %. | | 14.4.2 a Y.4.2 | Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti | Částka odpovídající možnému navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti – 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem. | | 14.5. a Y.5 | Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace | Zisk celkem zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu provozovatele v ř. 14.1.2, vlastníka v ř. 14.2.2 a který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 14.3 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace a o částku uvedenou v ř. 14.4.2 (tato částka odpovídá 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu). | | 14.6. a Y.6 | Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci | Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci. | | 14.6.1 a Y.6.1 | Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3 | Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZt / PZt-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace, PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace. | | 14.6.2 a Y.6.2 | Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace | Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19. | | 14.7. a Y.7 | Přiměřený zisk podle cenové regulace | Přiměřený zisk podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku zajišťující návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace. | | 14. | Kalkulační zisk/ztráta | Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). | | Y | Skutečně uplatněný zisk/ztráta | Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t) |

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 6

4.4.5.1	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá)	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá) a která je přiřazena ke konkrétní kalkulaci. Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty k 31. prosinci roku t-2, kde rok t je rokem uplatňování ceny, při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku.
4.4.5.2	Míra návratnosti (Mv)	Maximální míra návratnosti pro vlastníka je ve výši 0,92 %.
4.4.5.3	Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)	Zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka infrastrukturního majetku podle cenové regulace.
4.4.5.4	Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem	Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.
4.4.5.5	Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka	Zisk celkem v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu vlastníka v ř.4.4.5.3, který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 4.4.5.4 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace.
4.4.5.6	Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci	Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.
4.4.5.7	Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3	Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZt / PZt-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace, PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.
4.4.5.8	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.
4.4.5.9	Přiměřený zisk podle cenové regulace	Přiměřený zisk v pachtovném podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku v pachtovném nebo nájemném zajišťujícím návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.
4.4.5	Kalkulační zisk/ztráta	Výše kalkulačního zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). U porovnání pak výše skutečně realizovaného zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, v roce xxxx (t).

• 1. Za přílohu č. 19a se vkládá příloha č. 19b, která zní:

„Příloha č. 19b k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

KALKULACE CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX (t) v členění jednotkových nákladů

Tabulka č. 1

I.	Příjemce vodného a stočného
II.	Provozovatel – název a IČO
III.	Vlastník – název a IČO
Řádek podle tabulky č. 1 a 2 přílohy č. 19	Kalkulační položky v Kč/m3 (tedy v Kč na 1 000 litrů)	Voda pitná
xxxx (t)	xxxx (t)
Kalkulace	Kalkulace
---	---	---
1.	Materiál
2.	Energie
3.	Osobní náklady
4.	Ostatní přímé náklady1)
5.	Jiné provozní náklady
6.	Finanční náklady
7.	Ostatní výnosy
8.	Výrobní režie
9.	Správní režie
11.	Jednotkové náklady z úplných vlastních nákladů
12.	Vyrovnávací položky
12.1	Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace
12.2	Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky Operačního programu Životní prostředí
14.	Kalkulační zisk/ ztráta
16.	- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku
17.	- zisk k použití/ ztráta
20.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné bez DPH
21.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné + DPH

^1) Jedná se zejména o kalkulační položky umožňující reprodukci vodohospodářského majetku – odpisy, obnovující opravy infrastrukturního majetku a pachtovné nebo nájemné infrastrukturního majetku.

Tabulka č. 2

| Řádek podle tabulky č. 4 přílohy č. 19 | Text | Měrná jednotka | Voda pitná | Voda odpadní | | Kalkulace | Kalkulace | | | | | 1 | 2 | 2a | 4b | 7b | | --- | --- | --- | --- | --- | | 25. | UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky | Kč.m-3 | | | | 26. | UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPH | Kč.m-3 | | | | | UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místo | Kč.m-3 | | | | | UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místo + DPH | Kč.m-3 | | |

• 1. V příloze č. 20 tabulce č. 1 se doplňuje řádek J, který zní:

J	Voda vyrobená

• 1. V příloze č. 20 se doplňují tabulky č. 6 a 7, které včetně nadpisů znějí:

„Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 6

[image omitted] [image omitted] [image omitted]

Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele nebo pronájemce ve vodném a stočném

Tabulka č. 7

[image omitted] [image omitted] ".

• 1. Příloha č. 22 zní:

„Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru ve formátu XML:

(N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

• 1.1 Struktura souboru VLASTNIK