Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb financovaných z investičních prostředků,^1) jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace, a které mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky. Vztahuje se též na dokumentaci staveb, jejichž součástí jsou základní prostředky získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky podle zvláštního předpisu.^2)

(3) Podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně u

• a) staveb a změn a oprav^3) dokončených staveb financovaných z neinvestičních prostředků,^4)

• b) modernizací bytového fondu,^5)

• c) staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, financovaných z neinvestičních prostředků,

• d) dočasných zařízení financovaných z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky,^6)

• e) strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb,^7) pokud vyžadují stavební nebo montážní práce,

• f) staveb, které Československá socialistická republika vlastními organizacemi buduje pro sebe v zahraničí,

• g) samostatného sdruženého zařízení staveniště (část E bod 2 přílohy č. 17),

• h) asanačních a rekultivačních prací, kterými se odstraňují důsledky povrchové i hlubinné těžební činnosti a jsou financovány z neinvestičních prostředků.^8)

(4) Na experimentální stavby se ustanovení této vyhlášky vztahují s odchylkami stanovenými zvláštním předpisem.^9)

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře,^10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci;^11) jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a – pokud jde o dopravní sítě,^12) rozvodné sítě,^12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a není zvláštními předpisy stanoveno jinak – též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí, nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.^13)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,^14) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů základní technické a občanské vybavenosti včetně příslušných provozních souborů.^15)

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,^16) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 17) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,^17) u dovozu dovozci.^18)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,^19) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky^20) více organizací, jedná jako investor – není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě – organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.^21) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“) a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé^22) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,^23) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy^24) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb, prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Dokumentace staveb

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby.

(2) U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.^25)

§ 5

Zjednodušení dokumentace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni omezit dokumentaci staveb na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby; přitom se mohou po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedeném v přílohách. Vždy však musí být zachována základní skladba dokumentace, která musí splňovat účel a funkci předepsané vyhláškou a být postačujícím podkladem pro územní a stavební řízení.

(2) V odůvodněných případech může ústřední orgán investora v dohodě podle příslušnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvem výstavby a techniky republiky stanovit,

• a) že se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi^26) nebo

• b) že studie souboru staveb nebo její část může pro jednotlivé stavby souboru nahradit projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají.

(3) Jde-li o stavební úpravy^27) dopravních sítí,^12) rozvodných sítí,^12) kanalizací a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů, o úpravy odvodňovacích a zavodňovacích zařízení^28) nebo o terénní úpravy, může ústřední orgán investora stanovit, že se u těchto úprav staveb upustí od zpracování projektového úkolu a zpracuje se přímo jednostupňový projekt. Od zpracování projektového úkolu nelze upustit, je-li součástí uvedených úprav odstraňování staveb a vyvolávají-li tyto úpravy nároky na území, změnu ve využití území nebo nároky na pracovní síly. Při postupu podle tohoto odstavce plní funkci projektového úkolu vymezení základních požadavků na stavbu investorem, doložené údaji podle § 19 odst. 2, popřípadě jednostupňový projekt. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo centralizovanými stavbami.^29)

(4) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,^30) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet (§ 61 odst. 6). U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(5) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 4 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(6) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(7) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy^31) nestanoví jinak.

§ 6

Využití typizace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady^32) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem^33) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.^34)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením^35) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;^36) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

ČÁST DRUHÁ

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

• a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

• b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,^37) z rozvojových dokumentů^38) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace^39) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby a další základní údaje stavby, zejména účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na veřejnou dopravu,^40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti a požadavky na zpracování přípravné dokumentace; s výjimkou uvedenou v § 9 odst. 3 je součástí investičního záměru jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo – nelze-li postupovat jinak – rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro závazné a centralizované stavby a pro stavby, které určí ústřední orgán investora v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Nestanoví-li ústřední orgán investora jinak nebo nevyžádá-li si to Státní plánovací komise nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpracuje se investiční záměr bez zdůvodnění u staveb,

• a) které jsou součástí rozvojových dokumentů kladně posouzených Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě též příslušnou plánovací komisí republiky a příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky,

• b) určených výhradně pro realizaci úkolů státního technického rozvoje,

• c) o jejichž realizaci rozhodla předem příslušná vláda.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru, doložený souhlasem ústředního orgánu investora, je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být před vydáním

• a) projednán s orgánem oblastního plánování z hlediska lokalizace staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků;

• b) jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu, předložen včetně výsledků projednání podle písmene a)

– Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,

– ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

(2) Investiční záměr může být vydán jen je-li

• a) prokázána nutnost a efektivnost stavby;

• b) vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování;

• c) u závazných a centralizovaných staveb vydáno kladné stanovisko orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat ihned po vydání jedno vyhotovení orgánům, s nimiž jej projednával podle odstavce 1 písm. a) a jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu též orgánům, které k němu daly stanoviska podle odstavce 1 písm. b).

ČÁST TŘETÍ

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout^41) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^42)

Oddíl druhý

Projektový úkol

§ 13

Účel a funkce projektového úkolu

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)^43) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost^44) stavby a stanoví zejména:

• a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,

• b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména

– údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,

– použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,

– technologii výroby (provozu),

– rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,

– požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,

• c) požadavky na použití jmenovitě uvedených provozně nevyzkoušených strojů a zařízení^45) včetně zdůvodnění uvažovaného použití doloženého vyjádřením řešitele a výrobce a podle potřeby požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ jeho neúspěšného skončení,

• d) požadavky na dovoz strojů a investičních celků, licencí, a na zajištění dodávek z dovozu pro budoucí výrobu v budovaných kapacitách, doložené rozborem jejich nezbytnosti a předpokladů efektivnosti dovozu. U dovozů pro výstavbu zahrne rozbor též způsob opatření projektových podkladů, údajů o zabezpečení včasného uvedení investičního celku nebo důležitého jednotlivého stroje do provozu a o zajištění využití odpovědnosti za vady (záruky) zahraničního dodavatele, popřípadě též zdůvodnění potřeby uzavřít výjimečně zahraniční smlouvu před schválením úvodního (jednostupňového) projektu,

• e) požadavky na provádění stavby (zejména zásady řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých stavebních objektů, popřípadě dosavadních objektů a průkazů nezbytnosti budování mimoglobálních objektů zařízení staveniště, lhůtu výstavby), popřípadě požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), u modernizací a rekonstrukcí též způsob a rozsah provozu včetně termínů a rozsahu jeho potřebného přerušení (odstávek),

• f) podmínky zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby, zejména

– požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (převodem z likvidovaných provozoven, uvolněním z existujících provozoven, z bilančních zdrojů oblasti),

– požadavky na zajištění surovin, materiálů, energií, palivové základny, vody a dopravy,^40)

– připojení na dopravní a rozvodné sítě^12) a kanalizaci,

– požadavky na souvisící, zejména vyvolané investice,

– požadavky na kooperace s dosavadními, budoucími, popřípadě plánovanými stavbami (závody),

– předpoklady odbytu výrobků včetně vývozu,

• g) požadavky na opatření zabezpečující společenské zájmy nebo se jich dotýkající, zejména požadavky na

– způsob provozu z hlediska péče o životní prostředí,^46) bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,

– civilní obranu,

– způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi,

– odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a na rekultivaci území podle rozhodnutí orgánů ochrany těchto fondů,

– ochranu podzemních kovových zařízení^47) proti korozi,

– dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

• h) určení provozovatelů (uživatelů) stavby, způsob a podmínky převzetí budoucího provozu (užívání) a u staveb komplexní bytové výstavby^48) (dále jen „KBV“) investorský rozvrh bytových, popřípadě dalších objektů,

• i) celkové náklady stavby.

(3) Součástí projektového úkolu je studie technologická nebo objemová, popřípadě obě. Podle charakteru a rozsahu stavby zabezpečuje investor nejpozději při zpracování projektového úkolu další potřebné studie (např. zastavovací, postupu výstavby, dopravy, racionálního řešení spotřeby paliv a energií, protihlukové); tyto studie, popřípadě jejich vybrané části nebo závěry, se připojují k projektovému úkolu.

(4) U rekonstrukcí a modernizací zabezpečuje investor též nejpozději při zpracování projektového úkolu dokumentaci dosavadního stavu včetně rozhodujících technickoekonomických údajů o provozu (užívání) stavby a popisu technického stavu zařízení; tato dokumentace se rovněž připojuje k projektovému úkolu.

(5) Podrobný obsah a skladba projektového úkolu jsou uvedeny v příloze č. 2, projektového úkolu stavby KBV v příloze č. 3.

(6) Postup při stanovení lhůt výstavby v projektovém úkolu je uveden v příloze č. 18.

§ 14

Projektový úkol slouží zejména:

• a) k dohodě, popřípadě určení budoucího dodavatelského systému,

• b) k vydání rozhodnutí o umístění stavby,

• c) k registraci stavby,

• d) k plánování investiční výstavby,

• e) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových),

• f) k uzavření smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby, smlouvy o dodávce projektové dokumentace a k uzavření dohod o náhradním řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

• g) pro vypracování projektové dokumentace.

§ 15

Způsob zpracování projektového úkolu

(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu, nestanoví-li vyhláška v § 5 jinak; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.

(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části včetně průzkumů, studií a nezbytných geodetických podkladů u projektové nebo jiné oprávněné organizace.^49)

§ 16

Spolupráce organizací při vypracování projektového úkolu

(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi, popřípadě zpracovateli na jejich žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.

(2) Investor je povinen před počátkem prací na projektovém úkolu vyhledat dodavatelské organizace, popřípadě dovozce, s jejichž účastí se při výstavbě uvažuje, a projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu podle zvláštního předpisu.^50)

(3) Na základě dohody uzavřené podle odstavce 2 poskytne zpracovatel projektového úkolu v průběhu prací na něm vyšším dodavatelům pro jejich přípravu dílčí výsledky těchto prací. Vyšší dodavatelé poskytnou zpracovateli projektového úkolu výsledky své přípravy včetně návrhů na postup při provádění stavby k využití pro dokončení projektového úkolu.

(4) Jako součást projektového úkolu se zpracovává studie postupu výstavby u staveb

• a) závazných s výjimkou staveb zvláštní části státního plánu,

• b) centralizovaných, popřípadě ostatních, které určí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

Podrobný postup zpracování studie postupu výstavby je obsažen v příloze č. 16.

(5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 2 nebo nemohl-li být dodavatel vyhledán, postupuje se podle ustanovení § 72, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^50)

(6) Na žádost investora doloženou potvrzením jeho ústředního orgánu o tom, že vybudování stavby je uvažováno pomocí devizově krytého dovozu, je dovozce povinen poskytovat dostupné údaje a informace pro zpracování projektového úkolu včetně údajů o nákladech dovozu (§ 46) a o předpokládaném meziročním cenovém vývoji pro případ časového posunu realizace dodávek. Potvrzení ústředního orgánu investora odpadá, jestliže pro stavbu je vydán investiční záměr uvažující s dovozem.

§ 17

Etapy

(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné projektování a uvádění kapacit (stavby) do provozu (užívání). Pro každou etapu se určí její propočtové náklady a doba provádění (§ 60 a příloha č. 18 bod 2.3). V rámci první etapy musí být zajištěno též nezbytné zařízení staveniště, zejména sociální zařízení.

(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání). Etapa může být vymezena jinak, vyžadují-li to

• a) podmínky dovozu,

• b) nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby.^51)

(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu nejpozději do schválení projektového úkolu souhlas

• a) u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora na základě kladného stanoviska příslušného orgánu státní expertizy, obsaženého v závěrech státní expertizy (§ 65 odst. 6),

• b) u ostatních staveb ústřední orgán investora po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

§ 18

Varianty

Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

§ 19

Výběr staveniště

(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.

(2) Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů podle odstavce 1 povinni poskytovat včas (§ 73 odst. 1) investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu, ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu.

(3) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům péče o životní prostředí, ochrany zemědělské a lesní půdy,^52) být v souladu s územně plánovací dokumentací a přitom umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.

(4) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4; soubor průzkumných prací je uveden v příloze č. 5.

§ 20

Projednávání projektového úkolu

(1) V průběhu prací projedná investor, podle potřeby za účasti zpracovatele, projektový úkol

• a) s orgány oblastního plánování z hledisek uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) u staveb, pro něž nebyl vydán investiční záměr a které mají požadavky na nové pracovní síly nebo na nové stavební pozemky;

• b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby, zejména z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. d) a f);

• c) s dotčenými orgány státní správy, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy (dále jen „dotčené orgány státní správy“) účinky a důsledky stavby včetně hlediska obrany a bezpečnosti státu;^53)

• d) s vyššími dodavateli a přímými dodavateli výrobků a montáží (§ 16), popřípadě s dovozci možnosti a podmínky dodavatelského zabezpečení stavby; dodavatelé si podle potřeby přizvou své dodavatele;

• e) s budoucími provozovateli (uživateli) z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. h); způsob a podmínky převzetí dokončených staveb nebo jejich částí do správy (vlastnictví) příslušných socialistických organizací, popřípadě i způsob a podmínky jejich převzetí k užívání za účelem budoucího provozu (užívání) se sjednají smluvně;

• f) s orgánem zabezpečujícím koncepci rozvoje a rozmístění skladové sítě^54) soulad s touto koncepcí, jde-li o samostatné kryté uzavřené sklady;^55)

• g) s příslušnými odborovými orgány

– zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb podléhajících státní expertize,

– účelnost a komplexnost navrhovaného řešení, jde-li o výstavbu rekreačních zařízení.^56)

(2) Organizace, která se zavázala zpracovat projektový úkol pro investora, může se zavázat také k jeho projednání podle odstavce 1.

(3) K dokladové části projektového úkolu se připojují z jednání podle odstavce 1:

• a) rozhodnutí, popřípadě stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů státní správy, které je nutno podle zvláštních předpisů^57) opatřit již v průběhu prací na projektovém úkolu;

• b) doklady o jednáních týkajících se zajištění paliv, energií, vody a dopravy a racionálního hospodaření s palivy a energiemi;^58)

• c) stanoviska organizací spravujících dopravní a rozvodné sítě a kanalizace včetně potřebných technických údajů o napojení;

• d) stanovisko orgánu oblastního plánování podle odstavce 1 písm. a);

• e) doklad o projednání s orgány podle odstavce 1 písm. f) a g).

(4) Jednání v průběhu prací podle odstavce 1, o nichž nemusí být předloženy doklady, mohou být omezena podle povahy případu na ústní konzultace.

(5) Orgány a organizace jsou povinny poskytnout konzultace, popřípadě údaje a informace pro vypracování projektového úkolu nejpozději ve lhůtě 15 dnů od vyžádání, nestanoví-li zvláštní předpisy lhůty jiné. Tím není dotčeno ustanovení § 73 odst. 2.

(6) Informace, podklady, vyjádření, popřípadě souhlasy, poskytnuté při projednávání podle odstavce 1 písm. c) mohou orgány měnit při územním řízení jen výjimečně a po zdůvodnění.

(7) V závěru prací projedná investor projektový úkol za účasti zpracovatele – nebyl-li zpracovatelem generální projektant, též za jeho účasti – s přímými dodavateli (§ 16), popřípadě rozhodujícími dovozci z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) až e) a dále rozsah dodavatelského zabezpečení stavby, dodavatelský systém, přiměřenost nákladů jednotlivých dodávek, popřípadě zpracování jednostupňového projektu v případech podle § 28 odst. 4. Při tomto jednání dohodne generální projektant s dodavateli jejich součinnost při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a popřípadě dodavatel stavební části též zpracování prováděcích projektů stavebních objektů generálním projektantem (§ 26 odst. 4). O tomto jednání pořídí investor zápis, který se připojuje k dokladové části projektového úkolu. Toto projednávání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelského zabezpečení stavby podle zvláštního předpisu.^59)

(8) Při projednávání podle předchozích odstavců jsou všechny zúčastněné orgány a organizace v zájmu včasné přípravy staveb povinny omezit všechna jednání na nezbytný rozsah a podle možnosti je účelně slučovat; přitom nemohou svá stanoviska podmiňovat stanovisky jiných orgánů nebo organizací s výjimkou zahraničního partnera.

§ 21

Využití výsledků projednání

Výsledky projednání podle § 20 se zapracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.

§ 22

Projednání projektového úkolu v územním řízení

(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.^60) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.

(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 19 část B).

(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě^12) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.

(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.

§ 23

Vyžádání stanoviska generálního projektanta

(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.

(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.

(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.

(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.

Oddíl třetí

Studie souboru staveb

§ 24

(1) Studie souboru staveb (§ 11 odst. 1 první věta) řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní, dopravní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru a návaznosti na souvisící investice, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb a základní koncepci zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů staveb, popřípadě jiných dosavadních objektů. Jsou-li v souvislosti s obytným souborem připravovány účelové nebo podmiňující stavby, zahrnuje studie souboru staveb vždy i tyto stavby.

(2) Zpracování studie souboru staveb a její postupné upřesňování zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,

• a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

• b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb souboru u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,

• c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě, a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popřípadě ústředních orgánů.

(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územně plánovací dokumentací; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.

(4) Pro způsob zpracování a pro projednání studie souboru staveb, popřípadě pro vyžádání stanovisek k ní platí přiměřeně ustanovení oddílu druhého; studie se projedná nejpozději společně s projektovým úkolem první stavby souboru.

(5) Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její část projektové úkoly jednotlivých staveb souboru podle § 5 odst. 2 písm. b), přizpůsobí se, popřípadě postupně pro jednotlivé stavby souboru nebo jejich části, její obsah podle přílohy č. 6 v potřebné míře obsahu podle přílohy č. 2 a 3 tak, aby pro jednotlivé stavby souboru splňovala účely uvedené v § 13 a 14; v případech vymezených v § 16 odst. 4 je součástí takové studie souboru staveb v rozsahu, ve kterém nahrazuje projektové úkoly, též studie postupu výstavby.

(6) Studie souboru staveb podle odstavce 5 podléhá státní expertize a schvaluje ji ústřední orgán investora. Pro způsob jejího zpracování, projednání, vyžádání stanovisek, státní expertizu a schválení platí obdobně ustanovení vztahující se na projektový úkol.

(7) Podrobný obsah studie souboru staveb je uveden v příloze č. 6.

ČÁST ČTVRTÁ

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 25

Členění a rozsah projektové dokumentace

(1) Projektová dokumentace stavby se člení obvykle na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.

(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 5 odst. 4 a 5).

(3) Součástí projektové dokumentace stavby není zejména

• a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé

• aa) v rámci své výrobní přípravy,^61)

• ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky,^62)

• b) dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a dokumentace nezbytných úprav dosavadních a trvalých objektů (část A bod 1.1 přílohy č. 17) pro účely zařízení staveniště, jež se zpracovává v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu obdobně podle ustanovení § 5 odst. 3 a 4 a § 28 vyhlášky a kterou zabezpečuje dodavatel stavební části; tuto dokumentaci může dodavatel stavební části vypracovat ještě před schválením úvodního projektu,

• c) dokumentace automatizovaných systémů řízení vyšších úrovní.

§ 26

Zabezpečení projektové dokumentace

(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavcích 3 a 4, včetně výkonu autorského dozoru.

(2) U vybraných druhů provozních souborů, popřípadě provozních celků dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního (jednostupňového) projektu v rozsahu své dodávky vyšší dodavatelé vyhlášení ústředním orgánem dodavatele.

(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných jako vyšší dodávka, zabezpečují jejich vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.^63)

(4) Prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje dodavatel stavební části stavby jako součást své dodávky,^64) nejde-li o případ podle odstavce 5. Požádá-li o to dodavatel stavební části stavby při projednávání projektového úkolu podle § 20 odst. 7, je generální projektant povinen pro něj prováděcí projekty zpracovat a odevzdat mu je v termínech smluvených podle plánu organizace výstavby. O tom se uzavře mezi dodavatelem stavební části a generálním projektantem smlouva.^24) Na žádost dodavatele stavební části je povinen tuto smlouvu v jeho zastoupení uzavřít s generálním projektantem investor.

(5) V případech, kdy investor, generální projektant a dodavatel stavební části jsou podřízeni jednomu nadřízenému, popřípadě ústřednímu orgánu, může tento orgán stanovit, že prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje pro investora generální projektant.

§ 27

Projektové podklady

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace projektové podklady v celém rozsahu svých dodávek na žádost jejího zpracovatele doloženou výchozími technickými údaji a údajem o předpokládaných (plánovaných) termínech zahájení a dokončení příslušných provozních souborů a stavebních objektů. Tutéž povinnost mají i poddodavatelé vůči přímým dodavatelům. Dohodne-li se tak přímý vyšší dodavatel se zpracovatelem projektové dokumentace, může požadovat na svém dodavateli, aby projektové podklady poskytl jeho jménem přímo zpracovateli.

(2) Za obdobných podmínek jako dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytovat dostupné projektové podklady dovozci organizacím, pro něž zabezpečují dovoz strojů nebo investičních celků. Zabezpečuje-li se dovoz přímo pro investora, je zpracovatel příslušné projektové dokumentace povinen poskytovat výchozí technické údaje pro opatření projektových podkladů. Investor se může dohodnout s organizací, která pro něj zpracovává příslušnou projektovou dokumentaci, že jeho jménem opatří projektové podklady od dovozce.

(3) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 odpovídají za správnost a úplnost projektových podkladů, vyšší dodavatelé vždy též za jejich zkoordinovanost; tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. Poskytnutými projektovými podklady jsou vázáni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; mohou je změnit pouze, dojde-li v souladu se zvláštními předpisy^65) ke změně jejich výrobního programu, jinak jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popřípadě jejich nadřízené orgány. Projektové podklady poskytnuté dovozcem jsou závazné, jen byla-li uzavřena zahraniční smlouva.

(4) Výchozí technické údaje se přizpůsobují druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace a uvádějí se v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů.

(5) Projektovými podklady^66) jsou konstrukční, technologické, hmotnostní a jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení a kovových konstrukcí, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popřípadě provozních podmínkách, podklady ekonomické, rozpočtové a cenové, pro vypracování plánu organizace výstavby a podklady pro projektování automatizace řízení. Projektové podklady musí dodavatelé poskytovat v podrobnostech potřebných k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.

(6) Obsah výchozích technických údajů a projektových podkladů je uveden v příloze č. 8.

(7) Nejde-li o projektové podklady z dovozu, poskytují se projektové podklady, týkající se standardních^67) stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení, kovových konstrukcí a typového programového vybavení do 20 dnů od doručení požadavku.

(8) U nestandardních – v případě dovozu i standardních – stavebních soustav, konstrukcí a prvků a u nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady ve lhůtách dohodnutých mezi dodavateli uvedenými v odstavci 1 a zpracovatelem projektové dokumentace nebo mezi dovozci a jejich odběrateli (objednateli). Nedojde-li k dohodě o lhůtách do 15 dnů od doručení požadavku, platí lhůta požadovaná, pokud dodavatel v téže lhůtě nepředloží rozpor k rozhodnutí nadřízeným orgánům; to však neplatí u dovozu.

(9) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrné z odevzdaného úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.

(10) Projektové podklady nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů předchozího stupně dokumentace.

(11) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v dostupných katalozích a cenících nebo o typové podklady, popřípadě opakovatelné projekty tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo přehled platných typových podkladů a opakovatelných projektů a označí zpracovatele a distributora typového podkladu^68) a zpracovatele opakovatelného projektu,^31) kteří jsou povinni poskytovat tyto podklady zpracovateli projektové dokumentace do 20 dnů od doručení požadavku.

(12) Projektové podklady uvedené v odstavci 7 se poskytují bez úplaty; projektové podklady uvedené v odstavci 8 se poskytují za úplatu podle zvláštních předpisů,^69) popřípadě podle § 73 odst. 6.

(13) Požaduje-li zpracovatel projektové dokumentace, zejména při modernizacích, údaje o současném stavu, jsou investor a ostatní správci zařízení povinni poskytnout je do 15 dnů od doručení požadavku.

§ 28

Jednostupňový projekt

(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu; jeho uplatnění v případech podle odstavců 2 a 3 určí generální projektant v dohodě s investorem a po projednání s vyššími dodavateli.

(2) Jednostupňový projekt může být vypracován zejména

• a) pro modernizace,

• b) pro stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením a pro stavby se známou technologií výroby (provozu),

• c) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu^32) a opakovatelných projektů apod. nebo při použití typových podkladů, které poskytne nebo na ně odkáže dodavatel stavební části podle § 6 odst. 2.

(3) V rámci úvodního projektu stavby lze vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě jednoduchých provozních souborů nebo jejich ucelených částí jednostupňově.

(4) Jednostupňový projekt může být vypracován též v případech, ve kterých se zpracovává obvykle úvodní projekt a prováděcí projekty, dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání projektového úkolu v závěru prací.

§ 29

Projektová dokumentace ze zahraničí

Pokud zvláštní předpisy (§ 71 odst. 2) nebo opatření^70) nestanoví jinak, může být projektová dokumentace ze zahraničí použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zajišťuje organizace, pro kterou dovozce zabezpečuje její dovoz.

Oddíl druhý

Úvodní jednostupňový projekt

Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu

§ 30

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým, architektonickým a výtvarným řešením celé stavby, popřípadě její etapy.

(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu.

(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména

• a) prokazuje souhrnnou efektivnost^44) předpokládanou projektovým úkolem,

• b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby a stanoví její technickoekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň,

• c) stanoví definitivní členění stavby na provozní soubory a stavební objekty (§ 66 odst. 3), určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, stavební soustavy a technologické soubory stavebních objektů; u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení uvede důsledky popřípadě rizika spojená s jejich použitím včetně náhradního řešení,

• d) upřesňuje rozsah dovozu strojů, investičních celků, licencí a jiných dodávek, údaje o vhodnosti, efektivnosti a devizové návratnosti dovozu uvedené v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. d)],

• e) stanoví způsob řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě způsob jeho automatizace a určuje zásady organizace provozu,

• f) stanoví podmínky a způsob řešení stavby a jejího provozu z hlediska péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a civilní obrany,

• g) řeší způsob napojení stavby na systém veřejné dopravy,^40)

• h) řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení,

• i) řeší způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi (energetickou náročnost stavby),

• j) řeší územně technické vztahy, zejména

– zabezpečuje dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

– řeší napojení stavby na dopravní a rozvodné sítě a kanalizace,

• k) řeší způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.); u modernizace též způsob a zajištění repasí^71) a oprav strojů, které se z dosavadního provozu budou instalovat,

• l) zpřesňuje rozsah odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a výpočet odvodu peněžitých částek,

• m) upřesňuje požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroj jeho krytí,

• n) stanoví rozpočtové náklady stavby.

(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16), který

• a) je podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu^72) a pro řízení a kontrolu provádění staveb, nejsou-li řízeny podle jiných předpisů,^73)

• b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán, základní řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů stavby, popřípadě dosavadních objektů, a průkaz nezbytnosti mimoglobálních objektů, zajištění zemníků, tras mimostaveništní přepravy a její hospodárnosti, podmínky uvedení stavby do provozu (užívání), požadavky na provedení komplexního vyzkoušení a garančních zkoušek a u modernizací a rekonstrukcí též upřesnění způsobu a rozsahu provozu v průběhu provádění stavby a rozsahu nezbytných provizorií.

(5) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, rozbory nákladů pořízení a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant ve dvou vyhotoveních jako doklad k úvodnímu projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak. Je-li nutné prokázat fungování automatizace v extrémních stavech procesu, přiloží jako doklad též výsledky simulace procesu.

(6) Jestliže výpočty uvedené v odstavci 5 byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(7) Podrobný obsah a skladba úvodního (jednostupňového) projektu jsou uvedeny v příloze č. 9, úvodního (jednostupňového) projektu stavby KBV v příloze č. 10.

(8) Postup při stanovení lhůt výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu je uveden v příloze č. 18.

§ 31

Schválený úvodní (jednostupňový) projekt^74) na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem

• a) k žádosti o vydání stavebního povolení,^75)

• b) k plánování investiční výstavby,

• c) k zajištění financování stavby,

• d) k uzavření dodávkových smluv,^76)

• e) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,

• f) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby^77) a k registraci zahajovaných staveb.^78)

§ 32

Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schválené přípravné dokumentace a rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu, pokud k tomu u závazných staveb nedá výjimečně souhlas federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na základě zdůvodněné žádosti ústředního orgánu investora doložené kladným stanoviskem Státní plánovací komise; u závazných staveb ústředních orgánů republik též kladným stanoviskem příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky a příslušné plánovací komise republiky.

(2) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovávají se úvodní (jednostupňové) projekty na jednotlivé etapy.

(3) Vypracovává-li se úvodní (jednostupňový) projekt stavby na etapy, musí být současně s úvodním (jednostupňovým) projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, celková situace stavby (zastavovací plán) a souhrnný rozpočet na celou stavbu (§ 52 odst. 3). V úvodním projektu každé další etapy musí být prokázáno, že budou dodrženy celkové náklady stavby a lhůta výstavby stanovené v úvodním projektu první etapy.

(4) Průzkumné práce a geodetické podklady nezbytné pro úvodní (jednostupňový) projekt mohou být zajišťovány ještě před schválením přípravné dokumentace, dá-li k tomu souhlas orgán příslušný k jejímu schválení; zajišťuje-li tyto práce investor, je generální projektant povinen poskytnout mu potřebné konzultace a výchozí údaje. Doplňující průzkumy a doplňující geodetické práce, pokud jejich potřeba vyplyne v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, zabezpečuje generální projektant.

(5) Nelze-li některé části úvodního projektu výjimečně vypracovat v podrobnosti umožňující zpracování prováděcích projektů a jde-li o provozní soubory nebo stavební objekty, na nichž mají být zahájeny práce v pozdějším termínu, mohou se účastníci výstavby dohodnout, že se tyto části dopracují do nezbytné podrobnosti po schválení úvodního projektu; s tím musí vyslovit souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu, nevyhradí-li si to ústřední orgán investora. Tímto postupem nesmí být dotčeno ustanovení § 64 odst. 9 písm. a) ani ohroženo plánované zahájení a dokončení stavby.

§ 33

Spolupráce dodavatelů při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Po ukončení prací na projektovém úkolu – nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu – musí investor spolu s ostatními účastníky výstavby na podkladě předchozích jednání (§ 12, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 7) zabezpečit spolupráci všech dodavatelů, popřípadě dovozců, při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu zejména uzavřením příslušných smluv.^79)

(2) Na základě smluv podle odstavce 1, popřípadě na základě dohod uzavřených podle § 16 odst. 2 poskytne generální projektant v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu vyšším dodavatelům dílčí projektové výsledky pro jejich výrobní přípravu. Vyšší dodavatelé poskytnou generálnímu projektantovi výsledky své předvýrobní přípravy k využití při dokončení úvodního (jednostupňového) projektu, zejména plánu organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16). Termíny pro vzájemné poskytování výsledků podle tohoto odstavce dohodnou účastníci výstavby tak, aby byla zabezpečena včasná projektová i výrobní příprava.

(3) Pro stavby, pro které se zpracovává studie postupu výstavby podle přílohy č. 16, stanoví tato příloha i způsob a rozsah plánu organizace výstavby a způsob spolupráce účastníků výstavby.

§ 34

Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu

(1) V úvodním (jednostupňovém) projektu se stavba člení na technologickou a stavební část (přílohy č. 9 a 10 části C a D); v těchto částech dále zejména na provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části, popřípadě též na stroje a zařízení. Toto členění je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.

(2) Pro účely plánování se rozumí

• a) technologickou částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje patřící do hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu,

• b) stavební částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu; u staveb KBV patří do stavební části též náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

(3) U staveb KBV patří pro uzavírání hospodářských smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

§ 35

Použití některých práv

Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití vynálezu. Stejně postupuje, použije-li zlepšovací návrh.

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

§ 36

Společná ustanovení

(1) Projednání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20); zahrnuje projednání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací (§ 37) a v závěru prací (§ 38).

(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu povinni postupovat obdobně podle ustanovení § 20 odst. 8. Doklady o těchto jednáních, pokud nejsou pouhými konzultacemi, se připojují k úvodnímu (jednostupňovému) projektu. Údaje o konzultacích se uvedou informativně ve zprávě. Generální projektant a investor se vzájemně průběžně informují o výsledcích jednání, která vedou samostatně.

§ 37

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak

• a) uskutečňuje se projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací podle potřeby konzultacemi;

• b) projednávají se věci, které již byly projednány ve stadiu projektového úkolu znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu; projednávání úvodního (jednostupňového) projektu rovněž odpadá, pokud by jeho předmětem bylo pouze ověření, že byly dodrženy podmínky stanovené při projednávání projektového úkolu v územním řízení;

• c) nejsou orgány a organizace, s nimiž se úvodní (jednostupňový) projekt projednává, oprávněny vyžadovat předkládání celé dokumentace, nýbrž jen části, které se jejich působnosti dotýkají.

(2) Pokud projednání úvodního (jednostupňového) projektu neodpadá podle odstavce 1, projednává jej v průběhu prací

• a) generální projektant zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. f) až j) a odst. 4 a u staveb podléhajících státní expertize z hlediska, jak bylo vyhověno požadavkům odborových orgánů na řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. g)];

• b) investor, zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. k) až m) a popřípadě též způsob likvidace škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách, k nimž dojde při výstavbě;

• c) investor nebo vyšší dodavatel zajišťující, popřípadě obstarávající^80) dovoz strojů za účasti generálního projektanta s dovozcem zejména z hledisek

– vhodnosti úvodního (jednostupňového) projektu jako obchodního podkladu pro uzavření zahraniční smlouvy,

– přiměřenosti uvažované zahraniční ceny dovážených strojů, investičních celků,

– optimálních termínů pro uzavření a plnění zahraniční smlouvy,

– optimálních podmínek pro využití záruční odpovědnosti zahraničního podniku.

(3) Generální projektant určí stadium rozpracovanosti, ve kterém jsou investor a přímí dodavatelé povinni projednat s ním na jeho výzvu koncepci technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu; u závazných a centralizovaných staveb též za účasti zástupce orgánu, který provedl státní expertizu projektového úkolu a schvalujícího orgánu, pokud si účast vyhradily. Podle povahy stavby může být dohodnuta i účast dalších orgánů a organizací. O projednání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu pořídí generální projektant zápis, který musí být podepsán zástupci všech orgánů a organizací, které se projednání zúčastnily.

§ 38

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací

(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projedná generální projektant s investorem celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1) a způsob a podmínky výkonu autorského dozoru. Společně projednají^81) generální projektant a investor s příslušnými přímými dodavateli a s rozhodujícími dovozci

• a) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně příslušné části souhrnného rozpočtu a rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),

• b) plán organizace výstavby, zejména základní řešení zařízení staveniště, lhůty výstavby, termíny vypracování prováděcích projektů, popřípadě jejich ucelených částí s uvedením jejich zpracovatelů a termínů předávání výchozích technických údajů, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

• c) způsob a podmínky výkonu autorského dozoru

a pořídí o tom zápis.

(2) Jednání podle odstavce 1 navazuje věcně na projednávání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37 odst. 3. Jednání svolává a zápis o něm pořizuje generální projektant; zápis se připojuje k úvodnímu (jednostupňovému) projektu.

(3) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí dodavatelé a dovozci zejména, že dodávky pro stavbu jsou schopni zajistit v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem při dodržení rozpočtových nákladů v něm stanovených, popřípadě uvedou důvody svého nesouhlasu. Současně zdůvodní případné zvýšení nákladů svých dodávek proti nákladům s nimi projednaným podle § 20 odst. 7.

(4) Účastníci výstavby uvedení v odstavci 1 jsou povinni se k jednání dostavit, jestliže obdrželi pozvánku a návrh příslušné části úvodního (jednostupňového) projektu nejméně 15 dnů předem.^82) Tato povinnost se vztahuje i na poddodavatele, pokud by je dodavatelé nejméně 7 dní předem obdobným způsobem přizvali k jednání.

(5) Pokud by se některý z účastníků výstavby k jednání nedostavil a neučinil tak ani v náhradním termínu, který mu byl oznámen nejméně 15 dnů předem, postupuje se obdobně podle § 39, jako by mezi ním a generálním projektantem došlo k marnému projednání rozporu.

(6) Dokončený úvodní (jednostupňový) projekt se projednává s dotčenými orgány státní správy (příloha č. 19) ve stavebním řízení. K urychlení průběhu stavebního řízení může však investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením^83) a přiložit je k žádosti o stavební povolení. Vždy však před zahájením stavebního řízení opatří investor rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.

(7) Předloží-li dodavatel ke stavebnímu řízení dokumentaci podle § 25 odst. 3 písm. b) do zahájení stavebního řízení podle odstavce 6, projednají se obě žádosti současně.

(8) Generální projektant je povinen neprodleně upravit úvodní (jednostupňový) projekt podle výsledku stavebního řízení.

§ 39

Rozpory při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Dojde-li při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací k rozporům, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdávanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.

(2) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavci 1 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů, je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek rozhodnutí do úvodního (jednostupňového) projektu.

Oddíl třetí

Prováděcí projekty

§ 40

Účel prováděcích projektů

(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popřípadě doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby byly postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a provedení stavby.

(2) Prováděcími projekty nesmí být zhoršeny parametry ani změněno technickoekonomické, architektonické a výtvarné řešení ani zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

§ 41

Způsob vypracování prováděcích projektů

(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo postupně na jejich ucelené části; postupné zpracování a odevzdávání prováděcích projektů je možné jen za podmínky, že dělením provozních souborů a stavebních objektů na ucelené části nedojde ke zvýšení nákladů^84) ani k nesouladu v technickém řešení.

(2) Ucelené části provozního souboru a stavebního objektu podle odstavce 1 dohodne generální projektant s investorem a příslušným přímým dodavatelem nejpozději před dokončením úvodního projektu a uvede je v časovém plánu plánu organizace výstavby.

(3) Průzkumy a geodetické podklady potřebné pro zpracování prováděcích projektů zabezpečuje jejich zpracovatel.

(4) Statický výpočet, technologický výpočet, výsledky simulace procesů, a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.

(5) Vyšší dodavatel zabezpečující prováděcí projekt jako součást své dodávky předá jedno vyhotovení dokončeného prováděcího projektu provozního souboru a stavebního objektu nebo jeho ucelené části včetně odbytového rozpočtu též generálnímu projektantovi k ověření souladu se schváleným úvodním projektem a k dalšímu výkonu autorského dozoru.

(6) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.

§ 42

Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty

(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), popřípadě jiných součástí technologické části stavby v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.

(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.

(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zpracovávaných jedním zpracovatelem, zabezpečuje tento zpracovatel.

(4) V ostatních případech^85) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.

(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytnout si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky^86) potřebné k vykonávání činností podle odstavců 1 až 4 v termínech podle časového plánu plánu organizace výstavby.

(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 až 5 řeší generální projektant.

§ 43

Změny

(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části schváleného úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi; tutéž povinnost má vůči zpracovateli prováděcího projektu jeho poddodavatel.

(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem, popřípadě dovozcem a podle potřeby se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k vyslovení souhlasu orgánu, který schválil úvodní projekt.

(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 nelze postupovat, jedná-li se o případy uvedené v § 66.

ČÁST PÁTÁ

CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE

Oddíl první

Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace

§ 44

Celkové náklady a skladba propočtové a rozpočtové části dokumentace

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:

• a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“),

• b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,

• c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady uvedené v rozpočtech ostatních výrobků a výkonů.

(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.

(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.^2)

§ 45

Členění celkových nákladů stavby

(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

Hlava I	Projektové a průzkumné práce
Hlava II	Provozní soubory celkem
	v tom: – dodávka
	– montáž
	– doplňkové náklady
Hlava III	Stavební objekty celkem
	v tom: – základní náklady
	– doplňkové náklady
Hlava IV	Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava V	Umělecká díla
Hlava VI	Vedlejší náklady celkem
	v tom: a) provozní a sociální zařízení staveniště
	b) územní vlivy
	c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy)
	d) ostatní
Hlava VII	Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIII	Rezerva
Hlava IX	Jiné investice
Hlava X	Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
	z toho: příspěvky jiným investorům
Hlava XI	Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
	z toho: kompletační činnosti.

(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 13.

§ 46

Náklady dovozu

Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami,^87) limity kupních cen^88) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.

Oddíl druhý

Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci

§ 47

Celkové náklady v investičním záměru

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí srovnávací varianty^89) sestavené na základě vydaných soustav technickohospodářských ukazatelů.^89) Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, lze pro určení celkových nákladů využít jiná srovnání.^90)

(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:

• a) celkové náklady stavby,

• b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:

• ba) náklady stavební části

z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí

• bb) náklady technologické části

z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí,

• c) náklady na dovoz^91) celkem

v tom:

• ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí

• cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.

Propočet v projektovém úkolu

§ 48

Způsob sestavení propočtu

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (přílohy č. 2 a 3, část C Požadavky na provádění stavby).

(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se konfrontují s propočtovými náklady srovnávací varianty zpracované ze soustav technickohospodářských ukazatelů v úrovni projektového úkolu; u staveb závazných a centralizovaných též s celkovými náklady investičního záměru. Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, konfrontují se náklady v propočtu s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními. Odchylky se dokumentují a zdůvodňují.

(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 12 a 13).

(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.

(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření,^92) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

(6) Ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, mohou být vedlejší náklady na zařízení staveniště určeny, s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště, zvýšenými globálními sazbami (část B bod 1.2 přílohy č. 17).

§ 49

Rezerva

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:

• a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,

• b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 10 do 14 %,

• c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,

• d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

• e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825^14) do výše 20 % pro tyto objekty,

• f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.

Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, podléhajících státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva se přiměřeně sníží (§ 55 odst. 4) podle míry předpokládaného využití typových podkladů nebo opakovatelných projektů; nesmí však klesnout pod 30 % horní hranice rozmezí podle odstavce 2.

§ 50

Výše propočtových nákladů

Propočtové náklady v projektovém úkolu nesmějí být vyšší než náklady podle § 48 odst. 2, s nimiž se konfrontují, pokud s jejich výší na základě dokumentovaných a odůvodněných odchylek nevysloví souhlas u staveb podléhajících státní expertize orgán ji provádějící, u ostatních staveb ústřední orgán investora (§ 64 odst. 7).

§ 51

Propočet ve studii souboru staveb

(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se vyčíslí jejich celkové náklady podle § 47. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 17. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.

(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

Oddíl třetí

Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu

§ 52

Souhrnný rozpočet

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených také s přihlédnutím k podmínkám staveniště a základnímu řešení zařízení staveniště (přílohy č. 9 a 10 a část C přílohy č. 16).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných souhrnných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

§ 53

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na

• a) základní rozpočtové náklady,

• b) doplňkové rozpočtové náklady,

• c) vedlejší rozpočtové náklady.

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí

• a) souhrnné ceny,^93) skupinové ceny; nejsou-li stanoveny (vyhlášeny), použijí se

• b) velkoobchodní ceny, popřípadě maloobchodní ceny nebo plánované ceny (stanoví-li tak zvláštní opatření),^94) kupní ceny,

• c) konečné limity velkoobchodních cen^95) a pokud nejsou stanoveny předběžné limity velkoobchodních cen, limity kupních cen,

• d) předběžné ceny, pokud jejich užití zvláštní předpisy nevylučují,^96)

• e) rozpočtové ukazatele a cenové informace dodavatelů, nelze-li použít cen a zvláštních druhů cen^97) podle písmen c) a d).

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami podle odstavce 2 písm. a) až d).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou odbytovými rozpočty,^98) na jejichž základě se uzavírají dohody o odbytových nákladech (§ 61). K rozpočtům sestaveným pomocí podkladů podle odstavce 2 písm. e) nelze uzavírat dohody o odbytových nákladech.

§ 54

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,^92) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací, zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

§ 55

Rezerva

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III, lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě, vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:

• a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

• b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 5 do 10 %,

• c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

• d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

• e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825^14) do výše 20 % pro tyto objekty,

• f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.