Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt stanoví částkou 4 % z jeho rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti KBV se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro bytové (typové) stavební objekty ve výši 1 %, pro provozní soubory a stavební objekty podle opakovaných projektů ve výši 2 %. V těchto případech se základna pro určení nákladů v hlavě VIII souhrnného rozpočtu podle odstavce 2 sníží o náklady provozních souborů a stavebních objektů s nižší sazbou rezervy podle tohoto odstavce. Rezerva pro ostatní stavební objekty, u nichž se uplatní souhrnná cena,^99) se sníží o částku rizikové přirážky zahrnuté v souhrnné ceně.

§ 56

Projednávání souhrnného rozpočtu, rozpočtů a odbytových rozpočtů

(1) Souhrnný rozpočet se projednává mezi generálním projektantem, investorem a příslušnými přímými dodavateli podle § 38.

(2) Současně se souhrnným rozpočtem se projednají, pokud nebyly projednány dříve, rozpočty provozních souborů, stavebních objektů a popřípadě též rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště.

(3) Odbytové rozpočty zpracované jako součást jednostupňového, popřípadě úvodního projektu se projednají podle § 58.

§ 57

Výše rozpočtových nákladů

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného a registrovaného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

Oddíl čtvrtý

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání

(1) Rozpočty, které jsou součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí uvedených v plánu organizace výstavby (§ 41 odst. 2), se zpracovávají vždy jako odbytové rozpočty (§ 53 odst. 4).

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu podle odstavce 1 spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3 se zejména ověřuje, zda

• a) byly použity správné ceny,

• b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

• c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení prováděcího projektu,

• d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

§ 59

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

§ 60

Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.^100)

(3) V případech, kdy náklady v odbytových rozpočtech některých provozních souborů a stavebních objektů jsou vyšší než náklady v rozpočtech sestavených v úvodním projektu na základě cenových informací dodavatelů [§ 53 odst. 2 písm. e)], je dodavatel, který takovou informaci poskytl, povinen jejich zvýšení odůvodnit.

Oddíl pátý

Společná ustanovení

§ 61

Dohody o odbytových nákladech

(1) Na podkladě projednání odbytového rozpočtu podle § 58 odst. 2 a 3 jsou dodavatel a investor povinni uzavřít nejpozději v termínu podle odstavce 3 dohodu o odbytových nákladech. Obdobné dohody se uzavírají mezi dodavatelem a jeho poddodavateli.

(2) Odbytovými náklady jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) až d), u kterých došlo k dohodě podle odstavce 1 o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami.

(3) Dohody o odbytových nákladech se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu. K uzavření dohod o odbytových nákladech vyzve investora dodavatel.

(4) Dohody o odbytových nákladech u mimoglobálních objektů zařízení staveniště se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném objektu.

(5) Dohody o odbytových nákladech se podle odstavců 1 až 4 uzavírají v cenách platných v den uzavření dohod. Dohody se změní

• a) dojde-li ke změně cen v době 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu,

• b) souhlasí-li výslovně investor se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

• c) dojde-li ke změnám cen později než je uvedeno pod písmenem a) a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb,^101)

• d) nahrazují-li se ceny podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) cenami podle § 53 odst. 2 písm. a) a b),^102)

• e) rozhodnou-li se podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory,^103) k nimž došlo při projednávání odbytových rozpočtů, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)].

(6) Dohody o odbytových nákladech u důlních podzemních objektů oboru 826^14) a s nimi souvisících provozních souborů a dále u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním objektů kulturních památek a u staveb se zjednodušenou projektovou dokumentací (§ 5 odst. 4), se mohou uzavírat v době jejich realizace, nejpozději však 30 dnů před smluveným termínem jejich dokončení. V těchto případech se dohody uzavírají v cenách platných 30 dnů před zahájením prací na příslušných stavebních objektech a provozních souborech.

(7) Dohody o odbytových nákladech, popřípadě jejich změny podle odstavce 9 jsou jedním ze závazných podkladů pro fakturování a, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, též pro vyhotovení splátkových listů podle zvláštních předpisů.^104)

(8) Množství výrobků a výkonů, dohodnuté v dohodách o odbytových nákladech nebo projednané v odbytových rozpočtech podle odstavce 6, může být výjimečně zvýšeno, jen dá-li k takovému zvýšení souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku nejpozději do 5 dnů před vyhotovením příslušných splátkových listů popřípadě faktur.

(9) Každý případ změny nákladů v důsledku změny cen podle odstavce 5 nebo zvýšení množství výrobků a výkonů podle odstavce 8 zaznamená dodavatel bezprostředně rozpočtovou formou do zvláštního výkazu.^105) Zpracovatel prováděcího projektu shrne tyto změny do dodatkových odbytových rozpočtů za období dohodnuté s investorem, nikoliv však delší než 1 rok. Dojde-li ke změnám cen podle odstavce 5 písm. c), může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit odchylný postup od ustanovení páté části vyhlášky.

(10) Na podkladě dodatkových odbytových rozpočtů podle odstavce 9 se změní dohody o odbytových nákladech nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat.^104)

§ 62

Rozpory při projednávání souhrnných a odbytových rozpočtů

(1) Dojde-li při projednávání souhrnných rozpočtů podle § 56 k rozporům, platí ustanovení § 39 obdobně.

(2) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby

• a) není to překážkou pro odevzdání prováděcích projektů investorovi a dodavateli; to platí i v případě, jestliže projednání nebylo dokončeno ani v náhradním termínu, který byl příslušným účastníkům výstavby oznámen nejméně 15 dnů předem,

• b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta,

• c) lze uzavřít dohodu o odbytových nákladech s výhradou postupu podle ustanovení § 61 odst. 5 písm. e).

(3) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavcích 1 a 2 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů,^103) je generální projektant povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do souhrnných rozpočtů a zpracovatel do odbytových rozpočtů, popřípadě příslušných částí prováděcích projektů.

§ 63

Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady ostatních výrobků, výkonů a výdaje jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů zpracovává generální projektant průběžně; předkládá jej investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení rozpočtových nákladů musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

ČÁST ŠESTÁ

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Projektový úkol schvaluje

• a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

• b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,

• c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.

(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle odstavce 1 písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci podle § 5 odst. 4 schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.

(4) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 14 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.

(5) U staveb podléhajících státní expertize (§ 65 odst. 1) je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.

(6) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby, návrhem registračního listu a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru staveb.

(7) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže

• a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby

• aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně srovnávací varianty stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů^106) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;^90) tím není dotčeno ustanovení § 50;

• ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;

• ac) nebyl vydán předběžný příslib o určení palivové nebo energetické základny;^107)

• b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování.

(8) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 7.

(9) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže

• a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;

• b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby;

• c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.^107)

(10) Zjistí-li orgán schvalující úvodní projekt, že nebyly dodrženy závazné údaje, ukazatele a závazné podmínky protokolu o schválení projektového úkolu, postupuje se podle § 66 odst. 1 a 3.

(11) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 72 nebo podle zvláštních předpisů.^108)

(12) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.

(13) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.

(14) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 65

Státní expertiza

(1) Státní expertize podléhají

• a) investiční záměry a přípravná dokumentace, popřípadě ve vyhrazených případech též úvodní projekty závazných a centralizovaných staveb,

• b) přípravná dokumentace staveb obytných souborů vybraných podle odstavce 2.

(2) Státní expertizu provádějí

• a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb federálních ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) a dále u těchže staveb ústředních orgánů republik, které určí výběrem,

• b) ministerstva výstavby a techniky republik podle příslušnosti u staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) ústředních orgánů republik, pokud státní expertizu neprovádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. b), které určí příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů závazných a centralizovaných staveb vyžadují podle potřeby stanoviska orgánů uvedených v odstavci 4 v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.

(4) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace závazných a centralizovaných staveb vyžádají stanoviska

• a) příslušné plánovací komise a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušné plánovací komise republiky,

• b) příslušného ministerstva financí a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž provádí státní expertizu federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušného ministerstva financí republiky,

• c) příslušného cenového úřadu,

• d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,

• e) Státní banky československé – ústředí nebo příslušného Hlavního ústavu,

• f) popřípadě dalších ústředních orgánů,^109)

• g) příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(5) Ministerstva výstavby a techniky republik si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace

• a) staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) vyžádají vždy též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; u závazných staveb též stanovisko federálního ministerstva financí;

• b) staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) vyžádají stanoviska příslušné plánovací komise republiky a příslušného ministerstva financí republiky.

(6) Výsledkem státní expertizy je u investičního záměru expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace, popřípadě u úvodního projektu protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Tyto závěry jsou závazné pro orgány vydávající investiční záměr nebo schvalující přípravnou dokumentaci, popřípadě úvodní projekt, pokud jsou takto označeny.

(7) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

(8) Orgány státní expertizy mohou na základě státní expertizy studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 upustit od provádění státní expertizy projektových úkolů jednotlivých staveb souboru. V tomto případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu.

(9) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 66

Postup při nedodržení (změně) údajů a ukazatelů dokumentace

(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy

• a) při zpracování nebo schvalování úvodního projektu

• aa) závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.6 přílohy č. 14), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;

• ab) údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu zvlášť označené (část A bod 2.3.3 přílohy č. 14), musí být jejich změna projednána s orgánem, který schválil projektový úkol;

• b) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem a), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy;

• c) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 8 musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb.

(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb podléhajících státní expertize v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.

(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.

(4) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavce 3, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

ČÁST SEDMÁ

AUTORSKÝ DOZOR

§ 67

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.

(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného vyhodnocení stavby.

(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.

(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.

(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.

(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v § 67 odst. 4 [§ 38 odst. 1 písm. e)].

(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů^110) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

§ 68

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní projekt a dotčený orgán státní správy.

(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.^111)

ČÁST OSMÁ

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 69

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících nezbytných geodetických prací podle zvláštního předpisu.^112)

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.

(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.

(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.^113)

(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout^114) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVEB

§ 70

(1) Závěrečné vyhodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby jsou v době dokončení stavby vyšší než 2 mil. Kčs; u staveb určených k přípravě rozsáhlého území pro soubor staveb se závěrečné vyhodnocení neprovádí.

(2) Investor za účasti generálního projektanta vyhodnotí stavbu, vypracuje o tom zprávu a předloží ji nadřízenému orgánu investora, u staveb s výrobní kapacitou do 18 měsíců, u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.^115) Nadřízený orgán investora postoupí zprávu orgánu příslušnému k provedení vyhodnocovacího řízení, pokud jím není sám.

(3) U staveb, jejichž náklady jsou vyšší než 10 mil. Kčs, se provede na základě zprávy o vyhodnocení, a to nejpozději do 2 měsíců od jejího předložení, vyhodnocovací řízení; u ostatních staveb se provádí vyhodnocovací řízení pouze tehdy, rozhodne-li o tom nadřízený orgán investora nebo byl-li na stavbu poskytnut úvěr nebo dotace ze státního rozpočtu.

(4) Vyhodnocovací řízení provádí:

• a) ústřední orgán investora u závazných staveb; u centralizovaných staveb, pokud u nich nepřenesl po projednání s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky pravomoc na nadřízený orgán investora,

• b) krajský národní výbor u staveb KBV, zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora,

• c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb.

(5) Nebylo-li do doby vyhodnocovacího řízení dosaženo rozhodujících projektovaných technickoekonomických parametrů stavby nebo byly zjištěny jiné závažné negativní skutečnosti, nelze vyhodnocovací řízení ukončit a dosavadní řízení se považuje za etapu vyhodnocovacího řízení. V takovém případě orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanoví nezbytná opatření k nápravě a termín další etapy vyhodnocovacího řízení.

(6) Pokud se zjistí i v další etapě, že z objektivních důvodů trvají nedostatky uvedené v odstavci 5, může rozhodnout orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení v dohodě s ústředním orgánem investora (pokud jím není sám) o ukončení řízení. Řízení lze ukončit u závazných a centralizovaných staveb jen v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a federálním ministerstvem financí, u staveb ústředních orgánů republik též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, příslušnou plánovací komisí republiky a s příslušným ministerstvem financí republiky.

(7) Po ukončení vyhodnocovacího řízení (nebo jeho etapy), zpracuje orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení protokol (zápis), ve kterém shrne výsledky řízení. Pokud se vyhodnocovací řízení neprovádí, uzavře nadřízený orgán investora závěrečné vyhodnocení stavby schválením zprávy o vyhodnocení stavby.

(8) U staveb závazných a centralizovaných hodnotí investor ve spolupráci s generálním projektantem a Státní bankou československou každoročně využití výrobních kapacit, a to počínaje výsledky kalendářního roku, ve kterém je plánováno uvedení první výrobní kapacity do (zkušebního) provozu až do ukončení vyhodnocovacího řízení. Na tomto základě navrhuje opatření nezbytná k urychlenému dosažení projektovaných parametrů.

(9) Pro provádění závěrečného vyhodnocení staveb sestavují nadřízené a ústřední orgány investorů roční časové plány vyhodnocení. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb a výsledky hodnocení využití výrobních kapacit shrnou ústřední orgány investorů po uplynutí kalendářního roku v ročních souhrnných zprávách o vyhodnocených stavbách.

(10) Bližší ustanovení o provádění závěrečného vyhodnocení staveb, o obsahu jednotlivých dokumentů, sestavování časových plánů vyhodnocení a zpracování ročních souhrnných zpráv, jsou obsažena v příloze č. 15.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 71

Odchylné úpravy

(1) Na návrh ústředního orgánu investora, dohodnutý s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah, popřípadě způsob zpracování přípravné a projektové dokumentace. Tím není dotčeno ustanovení § 5. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanovit u staveb zařazených do zvláštní části plánu, staveb pro realizaci rozvoje vědy a techniky, staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, staveb dolů, mezistátních plynovodů a staveb s jaderně energetickým zařízením nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky může stanovit další mimoglobální objekty zařízení staveniště u podzemních důlních objektů oboru 826.^14)

§ 72

Odstraňování nedostatků a řešení rozporů

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu

• a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,

• b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby, jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději do 30 dnů.

(4) Rozpory o technickém řešení v přípravné dokumentaci a v úvodním (jednostupňovém) projektu, o základním řešení zařízení staveniště a u staveb uvedených v § 16 odst. 4 též o časovém plánu stavby, které se výjimečně nepodaří odstranit postupem a ve lhůtě stanovené v odstavci 3, předloží ústřední orgány neprodleně, nejpozději však před schválením úvodního projektu, příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů.^108)

§ 73

Lhůty, zastoupení organizací, informace o dovozu

(1) Pro projednání investičních záměrů, přípravné a projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací a údajů a výsledků předvýrobní přípravy (§ 16 odst. 3 a § 33 odst. 2) platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

(2) Jestliže ke splnění povinnosti podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však – nejde-li o dovoz – o 15 dnů.

(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.

(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.

(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.

(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

§ 74

Přechodná ustanovení

(1) Nestanoví-li federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s ústředními orgány dodavatelů jinak, může se přípravná a projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti vyhlášky dokončit podle dosud platných předpisů, budou-li

• a) projektové úkoly předloženy investorem ke schválení do 30. června 1982,

• b) úvodní (jednostupňové) projekty odevzdány investorovi do 31. července 1982,

• c) prováděcí projekty odevzdány odběrateli do 30. června 1982.

(2) Změny přípravné a projektové dokumentace, schválené podle dosud platných předpisů navrhované po dni nabytí účinnosti vyhlášky, se provedou podle ní.

(3) Ustanovení § 26 odst. 4 a 5 se použijí u staveb, jejichž projektový úkol nebyl ke dni nabytí účinnosti vyhlášky projednán s dodavatelem stavební části na závěr prací.

(4) Při dopracování přípravné a projektové dokumentace uvedené v odstavci 1 se však vždy postupuje podle ustanovení této vyhlášky, jde-li o zařízení staveniště.

(5) Za nezbytnou odchylnou úpravu od této vyhlášky pro stavby na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (§ 71 odst. 2) se považují do 31. 12. 1983 ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 15. června 1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy^116) a ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5 ze dne 26. května 1980 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.^117)

§ 75

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášek č. 31/1976 Sb., č. 76/1977 Sb., č. 68/1978 Sb. a č. 152/1978 Sb.;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1972 Sb., o zajištění přípravy a realizace staveb, jejichž objekty mohou zároveň sloužit účelům civilní obrany;

– ustanovení § 8, 49, 50, 51 a 58 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací;

– ustanovení § 5, 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, ve znění vyhlášky č. 67/1978 Sb.;

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 30. března 1976 o rozpočtování bytových stavebních objektů pro stanovení souhrnných cen (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1976; oznámeno v částce 8/1976 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 11. března 1975 o zásadách hodnocení efektivnosti investic (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 2-3, ročník 1975; oznámeno v částce 7/1975 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4 ze dne 15. června 1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.).

§ 76

Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.

Ministr:

Ing. Šupka v. r.

Přílohy 1 - 19

k vyhlášce č. 105/1981 Sb.

PŘÍLOHA č. 1

FUNKCE GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA

Generální projektant je povinen zabezpečovat v celém procesu přípravy a realizace staveb národohospodářská (celospolečenská) hlediska a dávat podklady pro rozhodování o přípravě a realizaci na příslušných úrovních řízení. Je-li předkládán k rozhodnutí rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímá k němu generální projektant vždy svoje stanovisko [§ 72 odst. 1 písm. b) vyhlášky].

Výkon funkce generálního projektanta zahrnuje spolupráci na přípravné dokumentaci, zabezpečování projektové dokumentace a autorský dozor.

• 1. Při spolupráci na přípravné dokumentaci je generální projektant (organizace, která uzavřela dohodu podle § 12 vyhlášky) povinen

• 1.1 účastnit se projednání projektového úkolu (§ 20 odst. 7 vyhlášky);

• 1.2 zpracovat stanovisko k projektovému úkolu (§ 23 vyhlášky), které obsahuje zejména vyjádření

– k úplnosti návrhu projektového úkolu a komplexnosti, účelnosti a hospodárnosti navrhovaného řešení,

– k míře investiční náročnosti,

– k technickoekonomickému, architektonickému a výtvarnému řešení,

– k technické pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby, popřípadě provozu,

– k míře uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vč. návrhu na řešení potřeb stavby ve výzkumu a vývoji,

– k požadavku na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,

– k nezbytnosti dovozu, popřípadě možnosti záměny předpokládaného dovozu strojů a zařízení tuzemskými dodávkami,

– k míře a vhodnosti předpokládaného uplatnění typových podkladů a opakovatelných projektů,

– k rozsahu a oprávněnosti vyvolaných a podmiňujících investic a investičních nároků uplatněných v souvislosti s řešením územně technických vztahů,

– ke způsobu, rozsahu a účinnosti řešení ochrany životního prostředí,

– k reálnosti rozpočtových nákladů stavby,

– k požadavkům na způsob a postup provádění stavby,

– k zásadám řešení zařízení staveniště, zejména k nezbytnosti mimoglobálních a ostatních dočasných objektů a možnosti použití trvalých a dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště,

– ke lhůtě výstavby.

• 1.3 Pokud vyjádření generálního projektanta vyžaduje zpracování variant, je generální projektant povinen je zabezpečit pro investora jako technickou pomoc.

• 1. Při zabezpečování projektové dokumentace je generální projektant povinen

• 2.1 zabezpečit pro investora úvodní, popřípadě jednostupňový projekt, v rozsahu vymezeném přílohami č. 9 nebo 10, vč. plánu organizace výstavby a souhrnného rozpočtu a jejich projednání v rozsahu stanoveném v § 37, 38 a 56 vyhlášky;

• 2.2 zabezpečit soulad úvodního (jednostupňového) projektu se schváleným projektovým úkolem, zejména

– v průběhu zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho projednávání neuplatnit, popřípadě nepřijmout návrh, který by vedl ke zhoršení technickoekonomických parametrů, zvýšení propočtových nákladů, prodloužení lhůty výstavby a ke zhoršení dalších údajů a ukazatelů proti závazným údajům a ukazatelům schváleného projektového úkolu;

• 2.3 zabezpečit pro investora prováděcí projekty v rozsahu stanoveném v § 26 vyhlášky vč. zpracování a projednání odbytových rozpočtů (§ 58 odst. 3 vyhlášky) a podle obdoby bodu 2.2 jejich soulad se schváleným úvodním projektem;

• 2.4 zpracovat pro dodavatele stavební části prováděcí projekty stavebních objektů vč. odbytových rozpočtů, jestliže o to požádá při projednávání projektového úkolu (§ 26 odst. 5 vyhlášky);

• 2.5 provádět koordinaci mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů podle § 42 odst. 4 vyhlášky a řešit rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty (§ 42 odst. 6 vyhlášky);

• 2.6 posuzovat vhodnost použití výrobků pro projektovanou stavbu podle zvláštních předpisů.^118)

• 1. Při provádění autorského dozoru je generální projektant povinen, popřípadě oprávněn

• 3.1 v období zpracování prováděcích projektů

– ověřovat soulad prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávek, se schváleným úvodním projektem (§ 41 odst. 5 vyhlášky); navrhovat investorovi opatření, zjistí-li odchylky prováděcích projektů od schváleného úvodního projektu, které vyžadují postup podle § 43 nebo 66 vyhlášky,

– spolurozhodovat o použití rezervy souhrnného rozpočtu,

– účastnit se projednání odbytových rozpočtů zpracovaných jako součást prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli (§ 58 odst. 2 vyhlášky),

– na požádání vyšších dodavatelů poskytovat nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,

– zabezpečovat soulad situačních nebo vytyčovacích výkresů stavebních pozemních a inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,

– schvalovat volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších a vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.;

• 3.2 v období zpracování dodavatelské dokumentace

– zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, soulad dodavatelské dokumentace s řešením úvodního (jednostupňového) projektu,

– zajišťovat soulad dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště, popřípadě dokumentace úprav trvalých objektů pro účely zařízení staveniště se základním řešením zařízení staveniště [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky],

– poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace;

• 3.3 v období provádění stavby

– účastnit se předání staveniště dodavatelům,

– zajistit dodržení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby,

– posuzovat z hledisek uvedených v bodě 2.2 návrhy dodavatelů na odchylky a změny v prováděcích projektech, dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání s investorem a popřípadě s orgány státní správy,

– spolurozhodovat o použití rozpočtové rezervy souhrnného rozpočtu,

– dávat spolu s investorem souhlas k provedení vyššího množství výrobků a výkonů než bylo dohodnuto v dohodách o odbytových nákladech (§ 61 odst. 8 vyhlášky),

– sledovat postup výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu stavby,

– zpracovávat průběžně kontrolní sestavení rozpočtových nákladů; závěrečné sestavení rozpočtových nákladů dokončit nejpozději do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu,

– plnit další povinnosti u staveb, na které se vztahuje vyhláška č. 157/1976 Sb., o režimech staveb,

– účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;

• 3.4 po dokončení stavby, popřípadě její etapy zúčastnit se

– zkušebního provozu,

– kolaudačního řízení,

– závěrečného vyhodnocení

a poskytovat přitom potřebná vysvětlení a spolupráci.

PŘÍLOHA č. 2

PROJEKTOVÝ ÚKOL

Projektový úkol má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

• 1. Základní údaje a odůvodnění stavby

• 1.1 Kopie registračního listu

• 1.2 Národohospodářské, výrobní, technické a sociální cíle stavby, v tom také

– úkoly pro přípravu plánů, rozvojové dokumenty a schválená územně plánovací dokumentace,

– rozbory využití stávajících kapacit,

– programy mezinárodní socialistické integrace,

– přínosy pro platební bilanci;

dále podle potřeby určení provozovatelů (uživatelů) stavby nebo její části^119)

• 1.3 Bilance potřeb a zdrojů

• 1.4 Průkaz optimalizace základních kapacit

• 1.5 Výrobní program a jeho užití

• 1.6 Technickoekonomická úroveň výrobku

• 1.7 Změna struktury a progresívnosti produkce (event. vč. delimitací)

• 1.8 Devizové zhodnocení

• 1.9 Fondy

• 1.10 Struktura stavby

• 1.11 Členění stavby na stavební objekty a provozní soubory

• 1.12 Požadavky na stavbu, podmínky pro vypracování a projednání dokumentace, nevyřešené problémy, popřípadě požadavky na vypracování variant

• 1.13 Výkony a náklady

• 1.14 Vazba na dříve vypracovanou dokumentaci výstavby s odůvodněním případných rozdílů

• 1.15 Přehled postupu výstavby

• 1.16 Splnění podmínek stanovených státní expertizou k investičnímu záměru, popřípadě k jiné předchozí dokumentaci.

• 1. Technické údaje

• 2.1 Všeobecné údaje

– zdůvodnění výběru staveniště,

– údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o podmínkách založení měřické sítě,

– charakteristika území z hlediska jeho dosavadního využití a stavebně technického stavu dosavadní zástavby, vč. inženýrských sítí,

– přehled všech průzkumů (jejich vyhodnocení a závěry) použitých nebo provedených při výběru staveniště a údaje o způsobu a termínech zabezpečení doplňujících průzkumů a potřebných geodetických podkladů,

– požadavky na urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby z hlediska podmínek staveniště,

– podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, vyvolaných investic, vykácení porostů a odvodnění staveniště,

– údaje o možnostech odvozu materiálu, včetně limitujících dopravních vzdáleností, skládek a zemníků, a využití místních zdrojů materiálů; rozsah a způsob zabezpečení přeložek inženýrských sítí,

– souhrnné energetické údaje (elektroenergetická a tepelná bilance), nároky na elektrickou energii, teplo a paliva, způsob jejich zajištění a ostatní důležité energetické údaje,

– údaje o dosavadních i předpokládaných ochranných a hygienických pásmech, dobývacích prostorech, inundacích, chráněných územích, objektech a zařízeních,

– přehled staveb (realizovaných i plánovaných) jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínky pro koordinaci vzájemných vztahů,

– požadavky na souvisící a podmiňující investice,

– přehled a stručný popis souvisících investic a časový plán jejich výstavby,

– rozsah trvalého a dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, lesních pozemků z lesního půdního fondu, jeho zdůvodnění a vyhodnocení,^120)

– podmínky zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů, zařízení a stávající zeleně po dobu realizace nové výstavby a možnosti jejich využití pro účely zařízení staveniště,

– u rekonstrukcí, modernizací a rozšíření údaje o stavu základních prostředků, objasňující jejich souvislost s nově budovanou stavbou, údaje o rozsahu a postupu demontáží a o provizoriích nezbytných k zabezpečení potřebného provozu po dobu výstavby a dále dobu, termíny a rozsah potřebného přerušení (odstávek) provozované stavby,

– územní podmínky pro stavbu,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak a požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů,

– výpis z evidence nemovitostí s údaji o výměrách a druzích (kulturách) pozemků dotčených výstavbou, s výkazem celkového plošného rozsahu pozemků a s členěním na extravilán a intravilán,

– požadavky péče o bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky na použití typizace, opakovatelných projektů a ostatních opakovaných projektů,^121)

– podmínky památkové péče a ochrany přírody,

– koncepce řešení, popřípadě zvláštní požadavky požární ochrany,

– požadavky na řešení CO,

– údaje o technickém a programovém vybavení pro automatizaci v systému řízení navazujícím na systémy řízení výrobních a technologických procesů, zejména údaje o jeho technickém vybavení, režimech jeho provozu a požadavky na stavbu, které z něho vyplývají,

– údaje o základní koncepci protikorozní ochrany nadzemních a podzemních kovových zařízení a ochrany kabelových vedení,

– zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému nebo předávání stavby do provozu (užívání).

• 2.2 Údaje o technologické části

(v členění podle provozních souborů, popřípadě provozních celků)

– údaje o technologii výrobního procesu,

– potřeba pracovníků a technická úroveň stavby,

– kapacita,

– přehled a údaje o vytížení rozhodujících strojů a zařízení (souborů)

– tuzemských,

– dovážených,

– přehled předpokládaných výsledků úkolů rozvoje vědy a techniky a lhůt jejich ukončení (předpokládaných dodacích lhůt u strojů a zařízení),

– požadavky na dovoz licencí,

– spotřeba surovin, materiálů, paliv, energií, včetně údajů o jejich jakosti,

– potřeba dopravy,

– požadavky na plochy a území,

– roční časový fond pro celou výrobu, popřípadě pro její jednotlivé části,

– údaje o systému řízení výrobního, popřípadě technologického procesu, vč. požadavků na automatizaci jeho základních funkcí spolu s určením potřebných technických a programových prostředků,

– upřesnění požadavků na vývoj,

– náhradní řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

– režim manipulace s materiálem,

– požadavky na

– řešení technologické části z hlediska racionalizace spotřeby energie včetně měrných ukazatelů spotřeby,

– protikorozní ochranu kovových konstrukcí a zařízení,

– požární ochranu,

– řešení z hlediska péče o životní prostředí,

– řešení bezpečnosti práce a technických zařízení,

– předpokládaný způsob využití nebo zneškodnění jednotlivých druhů odpadů, exhalací a odpadních vod budoucího provozu,

– požadavky na slaboproudá zařízení.

• 2.3 Údaje o stavební části

(v členění podle stavebních objektů), zejména

– účel hlavních stavebních objektů,

– požadavky na

– plochy, prostory a provozní uspořádání,

– technické a vnitřní vybavení a na jejich zabezpečení,

– použití stavebních soustav a rozhodujících konstrukcí,

– řešení všech druhů technického vybavení v závislosti na jejich dosavadním stavu a na podkladě bilance potřeby vody, energií, tekutých a tuhých odpadů a na podkladě požadavků na spoje,

– dopravní řešení a terénní úpravy, též se zřetelem na provádění stavby,

– protikorozní ochranu kovových konstrukcí a zařízení,

– řešení z hlediska péče o životní prostředí,

– řešení bezpečnosti práce a technických zařízení,

– požární ochranu,

– akustické řešení, druh a hladinu osvětlení a na mikroklima,

– řešení z hlediska racionalizace spotřeby energie vč. měrných ukazatelů spotřeby,

– řešení interiérů, výtvarné řešení a na uplatnění výtvarných děl.

Poznámka: Pro inženýrské objekty zpracují se údaje o stavební části přiměřeně podle odstavce 2.3.

• 1. Ekonomické hodnocení

(provádí se podle „Zásad hodnocení efektivnosti investic“)

• 3.1.1 Výpočet srovnávací varianty

• 3.1.2 Technickoekonomická úroveň stavby (k porovnání stavby s technickohospodářskými ukazateli, resp. se srovnávací variantou s důrazem na nejzávažnější údaje a ukazatele stavby)

• 3.1.3 Sociální účinky stavby

• 3.1.4 Souvisící nároky a účinky stavby

• 3.1.5 Srovnatelná efektivnost posuzovaných variant

• 3.1.6 Přehled čerpání investičních nákladů stavby, aktivace investic, financování stavby a požadavků na investiční dotace

• 3.1.7 Výrobně ekonomická efektivnost stavby, v tom také

– tvorba zisku

– nákladová a cenová úroveň budoucí výroby

• 3.1.8 Výhledová finanční situace investora, popřípadě výrobní hospodářské jednotky

• 3.2 Souhrnné nároky a účinky stavby

• 3.3 Souhrnné vyjádření a vyhodnocení efektivnosti stavby včetně jejího významu pro národní hospodářství a jejich vnějších ekonomických vztahů (úspory dovozu, zvýšení exportní schopnosti)

• 3.4 Porovnání vybraných údajů a ukazatelů stavby se srovnávacími základnami

• 3.5 Rizika a nejistoty.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění stavby

• a) zásady řešení zařízení staveniště, tj. zejména údaje o

– objektech mimoglobálního zařízení staveniště a průkaz o jejich nezbytnosti,

– způsobu zabezpečení potřeb zařízení staveniště dočasným využitím dosavadních objektů nebo objektů budovaných jako součást stavby,

– požadavcích na zřízení sdruženého zařízení staveniště a o návrzích na společné objekty a zařízení staveniště,

– dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, konstrukcí, hmot a materiálů vč. tras k zemníkům a ke složištím přebytečné zeminy,

– přívodech vody a elektrické energie, popřípadě dalších energií, pro potřeby zařízení staveniště, vč. míst jejich napojení a zdrojů;

• b) údaje o dodavatelském systému včetně dovozů;

• c) předpokládané lhůty

– výstavby,

– vypracování projektové dokumentace,

– uvádění stavby, popřípadě jejích částí do provozu (užívání);

• d) časový postup provádění stavby, souvisících investic a dodávek z dovozu;

• e) požadavky z hlediska péče o životní prostředí po dobu provádění stavby.

D. Výkresy

– přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením širších vztahů stavby a okolí, se zakreslením hranic staveniště, vyznačením ochranných pásem, chráněných objektů, vlastních i sousedních podzemních kovových zařízení a s vyznačením objektů trvalého charakteru, které mají být využity pro zařízení staveniště,

– přehledná situace stavby s vyznačením navrhované zástavby a se zakreslením stávajících základních prostředků (zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení) ověřeným příslušnými správci,

– blokové schéma technického vybavení pro automatizaci v systémech a podsystémech řízení,

– popřípadě odkaz na příslušnou výkresovou dokumentaci studie souboru staveb nebo územně plánovací dokumentaci,

– vybrané části výkresové dokumentace potřebných studií (technologická, zastavovací, objemová, postupu výstavby apod.),

– popřípadě další výkresová dokumentace.

E. Doklady

– o schválení územně plánovací dokumentace,

– o dohodách podle § 12 a 16,

– o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 20 a 23, popřípadě podle § 17,

– o rozhodnutí o umístění stavby,

– popřípadě další doklady.

PŘÍLOHA č. 3

PROJEKTOVÝ ÚKOL STAVBY KOMPLEXNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY

Projektový úkol stavby komplexní bytové výstavby má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

• 1. Základní údaje a odůvodnění stavby

• 1.1 Kopie registračního listu

• 1.2 Národohospodářské, technické a sociální cíle stavby,

v tom také

– požadavky na stavbu,

– podmínky pro vypracování a projednání dokumentace,

– nevyřešené problémy, zejména požadavky na vypracování variant,

– investorský (uživatelský) rozvrh bytových objektů^119)

• 1.3 Vazby na dříve vypracovanou dokumentaci výstavby s odůvodněním případných rozdílů

• 1.4 Přehled postupu výstavby

• 1.5 Doplňující údaje

(podle podmínek stavby a požadavků orgánu, který bude projektový úkol schvalovat).

• 1. Technické údaje

• 2.1 Území výstavby, staveniště

– údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o podmínkách založení měřické sítě,

– charakteristika území z hlediska jeho dosavadního využití, stavebně technického stavu dosavadní zástavby, včetně inženýrských sítí,

– přehled všech průzkumů (jejich vyhodnocení a závěry) použitých nebo provedených při výběru staveniště, případně údaje o způsobu a termínech zabezpečení doplňujících průzkumů,

– podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, vyvolaných investic, vykácení porostů a odvodnění staveniště,

– údaje o možnostech odvozu materiálů, včetně limitujících dopravních vzdáleností, skládek a zemníků, a využití místních zdrojů materiálů; rozsah a způsob zabezpečení přeložek inženýrských sítí,

– údaje o dosavadních i předpokládaných ochranných a hygienických pásmech, dobývacích prostorech, inundacích, chráněných územích, objektech a zařízeních,

– přehled staveb jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínky pro koordinaci vzájemných vztahů,

– přehled a stručný popis souvisících investic a časový plán jejich výstavby,

– rozsah trvalého a dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, lesních pozemků z lesního půdního fondu, jeho zdůvodnění a vyhodnocení,^120)

– u rekonstrukcí, modernizací, rozšíření a adaptací údaje o stavu základních prostředků, objasňující jejich souvislost s nově budovanou stavbou, údaje o rozsahu a postupu demontáží a demolic a o provizoriích nezbytných k zabezpečení potřebného provozu po dobu výstavby,

– podmínky zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů, zařízení a stávající zeleně po dobu realizace nové výstavby a možnosti jejich využití pro účely zařízení staveniště,

– územní podmínky pro stavbu, zejména způsob zajištění přírůstku pracovníků,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak; požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů stavby,

– výpis z evidence nemovitostí s údaji o výměrách a druzích (kulturách) pozemků dotčených výstavbou s výkazem celkového plošného rozsahu pozemků a s členěním na extravilán a intravilán,

– podmínky památkové péče a ochrany přírody,

– závěry z vyhodnocení jednotlivých stavebních objektů navrhovaných k asanaci podle příslušných předpisů,

– údaje o návaznosti navrhované stavby na obytný soubor staveb.

• 2.2 Zásady celkového technického řešení stavby

– požadavky na urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení objektů z hlediska podmínek staveniště,

– požadavky na technické řešení stavby z hlediska péče o životní prostředí,

– požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení,

– požadavky na výtvarné řešení a na uplatnění výtvarných děl,

– bilance ploch, hustoty zastavění a zdůvodnění odchylek proti soustavě THU,

– koncepce řešení, popřípadě zvláštní požadavky PO,

– požadavky CO,

– požadavky na použití typizace, opakovatelných projektů a ostatních opakovaných projektů,

– požadavky vyplývající pro stavbu a stavební objekty z racionalizace spotřeby energie na vytápění,

– výčet navrhovaných stavebních objektů a provozních souborů u základní technické vybavenosti a základní občanské vybavenosti s uvedením kapacit v měrných a účelových jednotkách,

– seznam budoucích uživatelů objektů bytových, základní technické vybavenosti a základní občanské vybavenosti,

– zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému nebo předávání stavby do provozu (užívání).

• 2.3 Stavební program bytových objektů

– základní údaje o bytových objektech (v návaznosti na THU), typy sekcí nebo objektů, popřípadě odkaz na katalogovou dokumentaci,

– požadavky na využití typizace a opakovaných projektů,

– požadavky na řešení prvního nadzemního a podzemních podlaží a na domovní a venkovní vybavení,

– požadavky na nadstandardní vybavení,

– stavební soustava a způsob zakládání,

– podmínky připojení na inženýrské sítě,

– zvláštní požadavky péče o životní prostředí,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– zvláštní požadavky PO, popřípadě požadavky CO,

– požadavky na architektonické řešení.

• 2.4 Stavební program objektů občanské vybavenosti

– základní údaje o objektech občanské vybavenosti, jejich účelu a kapacitách, odůvodnění odchylek od normativů a vazba na THU,

– požadavky na architektonická a dispoziční řešení a na použití typizace a opakovaných projektů,

– stavební soustava a způsob zakládání,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky PO, popřípadě CO,

– požadavky na vybavení a úpravu terénu souvisícího s objekty základní občanské vybavenosti,

– údaje o potřebě paliva, energií a vody,

– údaje o potřebě pracovních sil pro provoz jednotlivých objektů,

– požadavky na technické zařízení, popřípadě strojní vybavení, pokud jsou součástí stavební části, údaje o jejich účelu a funkci a předpokládaný způsob jejich zabezpečení,

– podmínky připojení objektů na zdroje a inženýrské sítě,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– požadavky na řešení interiérů a vnitřního zařízení.

• 2.5 Stavební program pozemních objektů základní technické vybavenosti (kotelny, výměníkové stanice apod.)

– požadavky na technické zařízení, strojní vybavení a vnitřní zařízení, údaje o jejich účelu a funkci a předpokládaný způsob jejich zabezpečení,

– údaje o kapacitách zařízení s bilancemi jejich využití a se seznamem napojených objektů,

– druh palivové základny, provozní parametry, stupeň odloučení zplodin a kouřových plynů, základní provozní a investiční ukazatele pro uvedení do provozu,

– požadavky na prostorové a dispoziční uspořádání a na využití typizace a opakovaných projektů,

– požadavky na vybavení a na úpravu terénu souvisících se stavebním objektem,

– údaje o množství a druhu odpadů, exhalací a odpadních vod a způsob jejich zneškodnění,

– bilance potřeby paliva, energií a vody,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– požadavky na automatizaci řízení,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky PO,

– negativní vliv objektu na životní prostředí a požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů,

– údaje o potřebě pracovních sil pro provoz jednotlivých objektů a zařízení,

– u rekonstrukcí, modernizací, rozšíření nebo adaptací dosavadních stavebních objektů údaje o jejich stavu, o stavu jejich zařízení a vybavení a o způsobu jejich současného a navrhovaného využití.

• 2.6 Stavební program dalších objektů základní technické vybavenosti obsahující tyto části:

• a) příprava území,

• b) komunikace, odstavná stání, provozní prostranství, terénní úpravy, hřiště, zeleň,

• c) vodovod,

• d) kanalizace,

• e) plyn,

• f) vytápění – rozvod tepla (kolektory),

• g) zásobení elektrickou energií,

• h) veřejné osvětlení,

• i) slaboproud,

• j) televizní signál.

Stavební programy se zpracovávají po objektech a obsahují zejména:

– zdůvodnění celkové koncepce řešení,

– údaje o propočtech měrných jednotek jednotlivých zařízení a bilance nároků na jejich kapacitu,

– popis napojení na stávající inženýrské sítě, investice podmiňující a širší vztahy,

– údaje o zpracovaných předběžných technických (popřípadě hydrotechnických) výpočtech a o jejich výsledcích,

– požadavky na technické řešení a vybavení objektu,

– požadavky na úpravu dotčeného režimu povrchových a podzemních vod,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky na ochranu před korozí kovových podzemních konstrukcí a zařízení,

– u televizního signálu údaje o vykrytí území.

• 2.7 Technologická část u staveb zahrnujících provozní soubory se zpracovává přiměřeně podle přílohy č. 2 části A bodu 2.2.

• 1. Ekonomické hodnocení

• 3.1 Vyjádření a hodnocení efektivnosti z národohospodářských hledisek, zejména

– současný stav, existující nároky a společensky žádoucí způsob uspokojování potřeb druhem služby v lokalitě, vyjádřený standardem příslušných zařízení a urbanistickými nebo jinými územně plánovacími ukazateli,

– soulad stavby s koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby a s úkoly dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství,

– potřeba (nezbytnost) stavby zejména s ohledem na stupeň využití existujících zařízení, vč. jejich rekonstrukce a modernizace,

– mimoekonomické účinky a důsledky stavby.

• 3.2 Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků (úrovně technickoekonomického řešení) stavby a hospodárnosti výstavby a provozu (užívání) stavby, zejména

– kapacity,

– technickoekonomická charakteristika poskytovaných služeb,

– plochy, obestavěné prostory,

– investice a základní prostředky,

– pracovníci a mzdové náklady,

– výkony a provozní náklady,

– nároky na provozní materiálovou spotřebu (energií, paliv, vody), popřípadě jiná materiálová opatření,

– lhůty přípravy a realizace výstavby.

• 3.3 Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby

– vyčíslení souhrnných údajů a základních ukazatelů stavby a jejich porovnání s údaji a ukazateli soustav THU komplexní bytové výstavby,

– rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.

• 3.4 Financování stavby

• a) zdroje financování a požadavky na státní rozpočet,

• b) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popřípadě na nákup licencí, materiálů, náhradních dílů apod. ze socialistických a kapitalistických států.

• 3.5 Souhrnné hodnocení společenské potřeby a efektivnosti stavby

– pozitivní účinky a důsledky stavby,

– negativní důsledky stavby,

– spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika a otevřené problémy.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění stavby

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 2, části C.

D. Výkresy

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 2, části D.

E. Doklady

Podle přílohy č. 2, části E.

PŘÍLOHA č. 4

ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ

• 1. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje o

– zamýšleném druhu stavby,

– zajištění pracovních sil pro budoucí provoz,

– ploše potřebné pro výstavbu vč. skládek a odvalů a pro zařízení staveniště,

– nárocích vyplývajících ze zakládání stavby,

– potřebě vodních zdrojů,

– odvodnění a odvedení splašků,

– zdrojích paliv pro technologické a energetické účely,

– potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.),

– nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.),

– nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních,

– rizikových vlivech stavby na životní prostředí,

– stávajících trasách podzemních i nadzemních vedení.

Podkladem pro výběr staveniště jsou dále

– mapa oblasti,

– přehledná situace,

– situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch vč. maximální hranice staveniště,

– u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.

• 1. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):

– provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (příloha č. 5),

– prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí,

– obstarání potřebných geodetických podkladů,

– projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),

– zjištění podmínek napojení stavby na dopravní sítě (železnice, silnice, vodní cesty) a rozvodné sítě (energetické, vodovodní, telekomunikační) a na kanalizace,

– zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu,

– projednání otázek souvisících investic,

– zjištění podmínek zabezpečení protikorozní ochrany.

• 1. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby

– nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší,

– byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.),

– byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání),

– byl respektován požadavek minimálního odnětí zemědělské půdy, zejména půdy nejlepších bonitních tříd,^122) zemědělskému půdnímu fondu a lesních pozemků lesnímu půdnímu fondu (zvláště v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení),

– byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.),

– byla respektována hlediska péče o životní prostředí a hlediska požární ochrany a civilní obrany.

PŘÍLOHA č. 5

PRŮZKUMY

• 1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských, pro provádění staveb (souboru staveb) a průzkumy speciální. Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy, provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech, a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.

• 1.1 Do průzkumů přírodních podmínek patří zejména průzkum surovinových zdrojů, inženýrskogeologický a hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, režim, množství a jakost podzemních vod); průzkum půdně mechanický, průzkum hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast); průzkum klimatických podmínek; průzkum hledisek ochrany přírody (vč. zemědělské půdy a lesních pozemků); průzkum ověřující, že nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, minerální prameny a přírodní léčebné lázně a jejich rozvoj.

• 1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí; dále zpracování potřebných geodetických podkladů a zjištění vlastnických a užívacích vztahů k dotčeným pozemkům; průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při obnově objektů kulturních památek též uměleckohistorický, stavebně technický a restaurátorský průzkum dotčených i sousedících objektů a architektonických článků stavebních konstrukcí, které jsou předmětem památkové ochrany; při rekonstrukci, modernizaci a rozšíření též průzkum stavu dosavadních základních prostředků.

• 1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností odvedení, popř. využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení vč. dopravního ruchu; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace); průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na životní prostředí nebo naopak.

• 1.4 Speciální průzkumy prováděné v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami (např. průzkum bakteriologický, chemický, korozní, vysokofrekvenčního záření, vlivu trakčních a jiných elektrických vedení).

• 1.5 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních i jiných stavebních hmot zejména u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště – zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby.

PŘÍLOHA č. 6

STUDIE SOUBORU STAVEB

Studie souboru staveb má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění souboru staveb

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

Vypracovává se jako průvodní zpráva projektového úkolu v podrobnostech odpovídajících míře vyjasněnosti uvažované výstavby a s podrobným vyjádřením vazeb jednotlivých staveb souboru mezi sebou a případných návazností souboru na existující základní prostředky.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění souboru staveb

– základní koncepce zařízení staveniště se zřetelem na jeho využití pro stavby souboru, popřípadě využití dosavadních objektů pro tento účel; návrh na zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb,

– údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, hmot, materiálů a strojů a zařízení pro výstavbu,

– orientační lhůty vypracování projektových úkolů a úvodních projektů jednotlivých staveb,

– orientační lhůty provádění jednotlivých staveb, pořadí jejich dokončení a uvádění do provozu (užívání).

D. Výkresy

– přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením začlenění souboru staveb do širšího okolí, s vyznačením jeho komunikačních a jiných návazností, ochranných pásem, chráněných území, dobývacích prostorů a kovových podzemních konstrukcí,

– celková situace souboru staveb s vyznačením jednotlivých staveb souboru, se zakreslením stávajících základních prostředků a s vyznačením jejich návaznosti na navrhované stavby,

– blokové schéma technického vybavení a vzájemného propojení toku informací na úrovni souboru staveb,

– vybrané části výkresové dokumentace potřebných studií, popřípadě další výkresová dokumentace.

E. Doklady

– investiční záměr, popřípadě protokol o výběru staveniště,

– o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 24 odst. 4,

– popřípadě další doklady.

Poznámka: Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její části projektové úkoly jednotlivých staveb souboru [§ 5 odst. 2 písm. b)], přizpůsobí se podrobnost jejího obsahu týkajícího se těchto staveb přiměřeně podrobnosti projektového úkolu podle přílohy č. 2, příp. přílohy č. 3 vyhlášky.

PŘÍLOHA č. 7

VYMEZENÍ VĚCNÉ NÁPLNĚ TECHNOLOGICKÉ A STAVEBNÍ ČÁSTI STAVBY

I. Obecná ustanovení

II. Technologická část stavby

III. Stavební část stavby

I. Obecná ustanovení

• 1. Tato příloha upřesňuje rozsah technologické a stavební části stavby a jejich věcnou náplň.^123) Nevztahuje se na dočasné objekty zařízení staveniště.

• 1. Při zařazování stavebních prací, strojů a dalších dodávek pro stavby do technologické nebo stavební části stavby se použije v návaznosti na ustanovení § 2 odst. 5 a 6 a § 34 vyhlášky a částí II. a III. této přílohy a dále:

• a) Metodiky třídění technologických zařízení v investiční výstavbě^124) (kromě ustanovení uvedeného v odstavci „provozní soubor přípojky na síť“ v části 31-elektrotechnická silnoproudá zařízení),

• b) Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.^14)

II. Technologická část stavby

• 1. Do technologické části se zařazují

• a) u výrobních staveb jednak stroje, zařízení a konstrukce včetně montáže, které slouží alespoň zčásti k zajištění technologického procesu základní nebo pomocné výroby, jednak stroje, zařízení a konstrukce uvedené v bodě II.2. této přílohy, pokud slouží k zajištění jiných technologických procesů než je technologický proces dané základní nebo pomocné výroby, popřípadě netechnologických procesů,^125)

• b) u nevýrobních staveb provozní zařízení, pokud jsou uvedena v bodě II.2. této přílohy.

• 1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do technologické části stavby:

Stroje, zařízení a konstrukce

• 1 zařízení velkokuchyní a středisek stravování s převážně mech. provozem, s kapacitou více než 1000 hlavních jídel v jedné směně

• 2 zdravotnické vybavení a zařízení budov pro zdravotnictví a budov pro sociální zabezpečení

• 3 veškeré strojní zařízení sil a skladů (zařízení pro mechanizované ukládání vč. regálů)

• 4 zařízení kotelen a výměníkových stanic jako zdrojů médií pro výrobní proces vč. funkčně souvisících zařízení^126)

• 5 zařízení kotelen středotlakých a vysokotlakých parních a kotelen horkovodních vč. funkčně nedílně souvisících zařízení^126)

• 6 strojní zařízení čerpacích, přečerpávacích a čisticích stanic a úpraven vod a zařízení redukčních stanic plynu včetně měření, regulace, dálkového ovládání a příslušenství (patří sem též zařízení hydroforových stanic)

• 7 strojní zařízení opraven a údržbářských dílen

• 8 požárně bezpečnostní zařízení (např. stabilní protipožární zařízení včetně rozvodů), instalovaná na provozních souborech nebo základních jednotkách provozního souboru (vč. hasicích rámů podle ONA 38 9179 - po revizi ONA 38 9212)

• 9 pojízdné jeřáby vč. pojezdových kolejnic a sběračů, tvořících součást výrobních linek (např. v kalírnách, automobilkách, jatkách, chladírnách)

• 10 výtahy a eskalátory, funkčně začleněné do výrobního procesu (patří sem též eskalátory pro provoz metra)

• 11 vyzdívky technologických zařízení^127)

• 12 izolace technologických zařízení a strojů

• 13 nátěry technologických zařízení a strojů

• 14 strojní zařízení rozmrazovacích tunelů

• 15 plechové komíny, pokud tvoří součást provozních souborů umělých tahů

• 16 zařízení mostových silničních a kolejových vah a mechanizovaných výsypek

• 17 kovové konstrukce těžních a vrtných věží, jámových stolic s výjimkou stolic u želbet. věží, na patrech dolů, hlav a pat šibíků, slepých jam, úchytných konstrukcí pro kabelové a trubní rozvody, vč. kotevního materiálu

• 18 kovové konstrukce zemědělského výrobního procesu (např. klece, kontejnery), netvořící součást zemědělských budov

• 19 kovové konstrukce a zařízení sloužící pro obsluhu technologických strojů a zařízení včetně pochůzných plošin, schodišť, žebříků apod.

• 20 stroje a zařízení pro krmení a napájení zvířat, dojení, ošetření mléka, manipulaci s výrobky, krmivy, výkaly v zemědělských provozech

• 21 strojní zařízení čistíren a barvíren látek

• 22 strojní zařízení dílen, laboratoří (s výjimkou chemických laboratoří) a zkušeben^128)

• 23 zařízení velkoprádelen charakteru průmyslových výrobních linek

• 24 strojní zařízení lázní, stadiónů, krematorií

• 25 strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod., vč. dálkového ovládání, signalizace, zabezpečovacího zařízení apod.

• 26 automatizované vybavení knihoven řízené počítačem, vč. regálů, kartotékových skříní, zařízení pro dopravu knih a objednávek

• 27 strojní zařízení rozhlasových, televizních a nahrávacích studií vč. propojovacího vedení

• 28 strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů apod.

• 29 strojní zařízení meteorologických stanic a navigačních stanic

• 30 strojní zařízení kalového hospodářství, olejového a tukového hospodářství, čpavkového hospodářství, odpadového hospodářství, strojní zařízení pro zachycování a úpravu úletů včetně odpopílkovacího zařízení a odsávání zauhlování, strojní zařízení kompresorových a hydraulických stanic

• 31 stabilní posunovací zařízení na vlečce

• 32 samohybná závlahová zařízení

• 33 strojní zařízení základových výpustí přehrad, odběrů vody, jalových výpustí, vtokových objektů pro vodní elektrárny včetně propojovacího potrubí vyjma potrubí zabetonovaných v tělese přehradní hráze a uložených v zemi, strojní zařízení lodních výtahů a zdvihadel

• 34 pohyblivé části konstrukcí plavebních komor pro vzdutí a regulaci vodních hladin, hradicí konstrukce jezů vč. pohonů

• 35 zařízení pro měření kouřových emisí

• 36 zařízení veřejných automatických telefonních ústředen

• 37 zařízení spojových zesilovacích stanic vč. propojovacích vedení a antén

• 38 vysokofrekvenční a nízkofrekvenční spojová zařízení (vysílače, odbavovací a kontrolní pracoviště) vč. propojovacích vedení

• 39 strojní zařízení chladíren a mrazíren zřízených ve zvláštních prostorách se strojovnou

Silnoproudá elektrotechnická zařízení

• 40 hlavní napájecí rozvody pro technologické zařízení uvnitř areálu stavby včetně souvisících stavebních prací, propojující provozní soubory (např. od spínací stanice nebo hlavní transformovny) včetně rozvaděčů a motorické elektroinstalace, s výjimkou napájecích rozvodů, které jsou součástí veřejné sítě^129)

• 41 strojní zařízení transformoven, měníren a spínacích stanic

• 42 speciální osvětlení na technologickém zařízení

• 43 náhradní zdroj el. energie vč. automatiky

Měření a regulace, automatizace a řízení, slaboproudá elektrotechnická zařízení

• 44 pobočkové telefonní ústředny nad 25 poboček montované

• 45 strojní vybavení výpočetních středisek

• 46 automatizované systémy řízení technologického procesu základní nebo pomocné výroby

• 47 zařízení a k nim patřící rozvody, zajišťující funkci (provoz) měřicí, regulační a ovládací techniky v technologickém procesu základní nebo pomocné výroby

• 48 dispečerská zařízení vč. velínů pro řízení výrobního procesu

• 49 zařízení průmyslové televize

• 50 telemetrická zařízení na dálkovodech

• 51 rádiová (radiolokační a radionavigační) a zabezpečovací zařízení letecké dopravy, světelná provozní zařízení letišť

• 52 železniční zabezpečovací a sdělovací zařízení vč. manipulačních, ovládacích a měřicích stolů, rozvodných kabelových vedení, vlastních energetických zdrojů a přístrojů zapojených na rozvodnou síť těchto zařízení

• 53 zabezpečovací zařízení pro kolejové systémy městské hromadné dopravy, elektrické signalizační zařízení a jeho ovládací systémy vč. dispečerských pro řízení všech druhů dopravy

• 54 dálkové měřicí a signalizační a ovládací zařízení vodáren, vodárenských dispečinků, retenčních a sedimentačních nádrží odpadních dešťových vod

• 55 sdělovací dálkové kabely – investice resortu spojů

Vzduchotechnická zařízení

• 56 větrací a klimatizační zařízení zajišťující požadované parametry vzduchu pro technologický proces a jeho pracovní prostředí (např. odmlžování, odsávání škodlivin, výparů, plynů, prachu, odsávání třísek, pilin, sušení, pneumatická doprava hmot, umělý tah, vzduchové clony a sprchy) včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů a event. zařízení chladicího s příslušenstvím

• 57 klimatizační zařízení (se zdrojem tepla nebo chladu) zajišťující požadované parametry vzduchu pro zabezpečení pohody prostředí včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů

• 58 jednotková větrací a klimatizační zařízení, umístěná ve větraném nebo klimatizovaném prostoru, která nejsou pevně spojena se stavbou a slouží výrobnímu procesu.

III. Stavební část stavby^130)

• 1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do stavební části stavby:

Konstrukce a konstrukční součásti

• 1 kovové konstrukce tvořící příslušenství nebo součást stavebních objektů včetně kotevního materiálu (základových roštů, kotevních šroubů, matic, podložek apod.)

• 2 železobetonové, zděné, dřevěné a jiné nekovové konstrukce nádrží, skladišť hořlavin, věží a komínů, vč. vyzdívek, nosné konstrukce společných domovních antén, plechové komíny s výjimkou těch, které tvoří součást provozních souborů umělých tahů

• 3 pevně zabudované součásti základů, sloužící kotvení strojního zařízení, pokud nejsou funkční součástí kotveného zařízení

• 4 přiléhající přístavby pomocné povahy (schodiště, závětří, ochranné střechy, balkóny, rampy apod.), venkovní žebříky a komunikační lávky pevně spojené s budovou, vlajkové tyče

• 5 konstrukce a stavební práce spojené s uložením a montáží silnoproudých a slaboproudých vedení (např. dvojité podlahy, šachty, kanály, rošty, mosty, otvory, skříně pro umístění kabelových závěsů a svorek, tvárnicové tratě, žlaby, kolektory)

• 6 lemovací profily kanálů, jam a montážních otvorů vč. jejich krytů s výjimkou speciálních krytů, které jsou součástí provozních souborů

• 7 stavební konstrukce jeřábových drah pojízdných jeřábů (včetně nosníků) vyjma pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek

• 8 izolace proti vodě, šíření tepla a zvuku, účinkům požáru, otřesům a chemickým vlivům s výjimkou izolace strojů a zařízení technologické části stavby

• 9 kovové konstrukce železničních, silničních, meziobjektových, komunikačních a sdružených mostů a lávek pro pěší

• 10 obvodové pláště transportních mostů vč. zastřešení

• 11 kovové konstrukce hrazení, zábran a roštů ve stájích a výbězích, senážních a kalových sil, pokud nejde o zařízení podle bodu II. 2/18 a II. 2/20

• 12 kovové konstrukce výztuže a výstroje podzemních objektů vč. důlních

Stroje, zařízení a vybavení objektů

• 13 stroje a zařízení zabudované^131) do stavebních objektů, které neslouží výrobním technologickým procesům, jako výtahy (osobní, nákladní), paternostery, eskalátory vč. nosných konstrukcí, chladicí boxy, pulty a skříně, vestavěné pulty, regály, skříně a kabiny, telefonní budky uvnitř objektů

• 14 pevně zabudované zařízení v laboratořích jako digestoře a pracovní stoly vč. napojení na přívod médií (bez jejich zdrojů)

• 15 vrata hangárů, vozoven a hal vč. poháněcího a automatického ovládacího zařízení

• 16 signální zabezpečovací zařízení proti vloupání, krádeži a požáru a zařízení CO

• 17 zařízení na odběr, případně na čištění netechnologických odpadů ve stavebních objektech

• 18 strojní zařízení kuchyní a středisek stravování do kapacity 1000 hlavních jídel v jedné směně

• 19 strojní zařízení prádelen, sušáren, mandloven a žehlíren, které nemají charakter průmyslové výrobní linky (provozního souboru resp. celku) zabudované^131)

• 20 zabudované tělocvičné nářadí^131) v objektech pro tělovýchovu

• 21 mechanizované lávky k mytí fasád

• 22 limnigrafy

• 23 vyznačení jízdních pruhů a směrových šipek na komunikacích, dopravní značky statické (světelné i reflexní)

• 24 protipožární konstrukce (např. požární uzávěry otvorů, požárně dělicí konstrukce, příčky a přepážky v energokanálech, energomostech, dopravníkových mostech, trafostanicích a rozvodnách)

Instalace vodovodní, plynovodní, kanalizační apod.

• 25 instalace vodovodní, plynovodní a kanalizační včetně zařizovacích předmětů a přístrojů, spotřebičů tuhých, tekutých a plynných paliv, odpadní šachtice, požární vodovod včetně souvisícího vybavení (např. pomocných čerpadel)

• 26 čerpací a přečerpávací zařízení nemající charakter provozního souboru, funkčně souvisící se zdravotně technickými instalacemi, pokud nenavazuje na výrobní proces (např. přečerpávací zařízení k přečerpávání splaškové vody do kanalizace)

• 27 rozvody plynů vč. medicinálních, vzduchu, zdravotně technické instalace

Vytápění

• 28 zařízení kotelen teplovodních a nízkotlakých parních a výměníkových stanic vč. funkčně nedílně souvisících zařízení (např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizační a odpopílkovací zařízení), s výjimkou takových kotelen a výměníkových stanic, které slouží převážně výrobnímu procesu

• 29 topné instalace včetně rozvodu páry, horké a teplé vody, radiátorů, akumulačních kamen, kaloriferů a registrů s nasávacím potrubím sloužícím pro přívod vzduchu do topných souprav, včetně elektrických rozvodů pro jejich pohon a zapojení, vč. zařízení pro regulaci teploty

Hromosvody a uzemnění

• 30 hromosvody a uzemnění kovových součástí objektů (zemnící sítě), pokud nejsou nedílnou součástí provozních souborů

Vzduchotechnika

• 31 jednotková větrací a klimatizační zařízení, umístěná přímo ve větraném nebo klimatizovaném prostoru včetně případných rozvodů, pokud jsou pevně spojena se stavbou a neslouží výrobnímu procesu

• 32 větrací zařízení včetně vzduchovodů mimo zařízení uvedená pod bodem II. 2/56

Dálková potrubní vedení

• 33 potrubní vedení a rozvody podzemní i nadzemní s výjimkou potrubí pro technologické účely

• 34 katodová ochrana dálkových potrubních vedení

• 35 potrubí základových výpustí přehrad pevně zabudovaná do tělesa přehradní hráze a potrubí uložená v zemi