Legalize / Česká republika / Noprakt

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Typ Noprakt

Publikace 2000-07-19

Naposledy aktualizováno 2001-07-01

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 6

Historie novel JSON API

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení se z hlediska emisí hluku vztahuje na

a) kompresory, svařovací generátory, elektrická zdrojová soustrojí, rýpadla, nakladače, rýpadla-nakladače, dozery, věžové jeřáby, mechanizovaná ruční bourací a sbíjecí kladiva, pokud jsou tyto výrobky určeny pro stavební účely,

b) sekačky na trávu a

c) domácí spotřebiče.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) kompresorem - zařízení s motorovým pohonem pro oběh a stlačování vzduchu, s výjimkou zařízení, které zajišťuje oběh vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím atmosférický tlak o 10 %, a zařízení, které umožňuje vyčerpání vzduchu o tlaku nepřevyšujícím atmosférický tlak z uzavřeného prostoru,

b) svařovacím generátorem - rotační zařízení, které za účelem svařování vyrábí elektrický proud,

c) elektrickým zdrojovým soustrojím - zařízení obsahující motorovou jednotku pohánějící rotační generátor, který dodává elektrický proud,

d) rýpadlem - samojízdné zařízení, které může otáčet vrchní částí v úhlu přesahujícím 360 ° a které těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál buď pohybem výložníku, násady a lopaty, nebo pohybem lopaty ovládané lanem navíjecího zařízení, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

e) nakladačem - samojízdné zařízení, které nabírá, zdvihá, přepravuje a vysypává materiál kombinací svých vlastních pohybů a pohybů lopaty, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

f) rýpadlem-nakladačem - samojízdné zařízení, které plní funkce rýpadla a nakladače,

g) dozerem - samojízdné zařízení s namontovanou radlicí, která slouží především k přemísťování nebo rozhrnování materiálu, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

h) věžovým jeřábem - mechanizované strojní zdvihací zařízení, které se za provozu sestává z vertikální věže s výložníkem připevněným k její horní části a které je vybaveno prostředky pro zvedání a spouštění zavěšených břemen a pro horizontální pohyb takových břemen změnou poloměru vyložení břemene, nebo otáčením výložníku, nebo pojezdem celého zařízení a je konstruováno tak, aby mohlo být odvezeno, pokud je skončena práce, pro kterou bylo postaveno,

i) sekačkou na trávu - samostatné zařízení s motorovým pohonem vhodné pro ošetřování zatravněných ploch jakýmkoliv druhem sečení, s výjimkou zařízení, které má sloužit pro zemědělské a lesnické účely, a s výjimkou zařízení, jehož žací ústrojí je poháněno koly nebo zabudovaným tažným, případně nosným prvkem, a víceúčelového zařízení s hlavními hnacími prvky o instalovaném výkonu větším než 20 kW,

j) domácím spotřebičem vysavač prachu, myčka nádobí, pračka a odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla, ventilátor a mikrovlnná trouba, určené pro použití v domácnosti.

§ 3

Nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku

(1) Výrobky stanovené v § 1 písm. a) a b) (dále jen „stanovené výrobky“) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu a popřípadě pomocí hladiny akustického tlaku, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Pro stanovení způsobu měření emisí hluku u stanovených výrobků a pro dozor podle § 18 zákona se použijí metody uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 4

Posouzení shody

(1) Požadavky podle § 3 odst. 1 se u stanovených výrobků posuzují přezkoušením vzorku (prototypu) stanoveného výrobku autorizovanou osobou.^1)

(2) K žádosti o přezkoušení vzorku se pro každý typ stanoveného výrobku připojuje příloha. Náležitosti žádosti o přezkoušení vzorku spolu se vzorem přílohy k této žádosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Pokud vzorek (prototyp) výrobku odpovídá požadavkům stanoveným tímto nařízením vlády, vystaví autorizovaná osoba certifikát o přezkoušení vzorku. Náležitosti certifikátu jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4) Ke každému výrobku určitého typu, který odpovídá přezkoušenému vzorku, výrobce nebo dovozce připojí prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a současně výrobek označí viditelnou a trvalou značkou. Grafické zpracování značky a údaje, které se na ní vyznačují, jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

§ 5

Uvádění údaje o hluku

(1) Domácí spotřebiče mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud výrobce nebo dovozce zveřejní v návodu k použití nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.

(2) Je-li domácí spotřebič vybaven štítkem obsahujícím informace o jeho technických vlastnostech, údaj podle odstavce 1 se uvede též na tomto štítku.

(3) Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se použije postup pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné účely, stanovený českou technickou normou.^2)

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

PŘÍPUSTNÉ LIMITY EMISÍ HLUKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

1. KOMPRESORY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného kompresory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 1 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovité průtočné množství vzduchu za standardních podmínek v m3. h-1	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Q ≤ 5	100
5 < Q ≤ 10	100
10 < Q ≤ 30	102
Q > 30	104

1. SVAŘOVACÍ GENERÁTORY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného svařovacími generátory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 2 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovitý maximální svařovací proud	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Menší nebo rovný 200 A	101
Větší než 200 A	100

1. ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ

Hladina akustického výkonu vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 3 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Elektrický výkon zdrojového soustrojí (P)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
P ≤ 2 kW	102
2 kW < P ≤ 8 kW	100
8 kW < P ≤ 240 kW	100
P > 240 kW	100

1. RÝPADLA, NAKLADAČE, RÝPADLA-NAKLADAČE, DOZERY

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači, rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem, vypočítaná za skutečných dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy č. 2, nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu A LWA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém instalovaném výkonu P v kW^1), jak je dále uvedeno:

a) stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): LWA = 84 + 11 lg P,

b) dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: LWA = 82 + 11 lg P,

c) rýpadla: LWA = 80 + 11 lg P.

Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého instalovaného výkonu každého druhu stroje.

Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu podle grafu v bodu B/.

Typ stroje	Základní nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel)	104
Dozery, nakladače, rýpadla-nakladače na kolovém podvozku	101
Rýpadla	932)

Poznámka:

1) Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý kilowatt.

2) Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné 0,5 se zaokrouhlují nahoru.

B/ Schematický náčrtek vztahující se k přípustné hladině akustického výkonu uváděné v závislosti na čistém instalovaném výkonu

[image omitted]

1. VĚŽOVÉ JEŘÁBY

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného věžovými jeřáby a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Zdvihací zařízení	100
Elektrické zdrojové soustrojí	Hladiny stanovené pro elektrické zdrojové soustrojí v závislosti na výkonu soustrojí
Zařízení sestávající ze zdvihacího zařízení a elektrického zdrojového soustrojí	Vyšší ze dvou uvedených položek

B/ Hladina akustického tlaku A v dB/20 μPa šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, jenž je pevně spojeno s konstrukcí věžových jeřábů, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 B/ přílohy č. 2, nesmí v místě obsluhy přesáhnout hodnotu 80 dB.

1. MECHANIZOVANÁ RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA

Hladina akustického výkonu vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 6 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Hmotnost zařízení (m)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
m < 20 kg	108
35 kg ≥ m ≥ 20 kg	111
m > 35 kg a zařízení s vestavěným spalovacím motorem	114

1. SEKAČKY NA TRÁVU

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného sekačkami na trávu a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Šířka záběru sekačky na trávu (L)	Nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
L ≤ 50 cm	96
50 cm < L ≤ 120 cm	100
L > 120 cm	105

B/ Sekačky na trávu se šířkou záběru větší než 120 cm musí kromě hodnoty pro ně uvedené v tabulce bodu A/ splňovat také požadavek, aby hladina jejich akustického tlaku šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 B/ přílohy č. 2, nepřesáhla v místě obsluhy hodnotu 90 dB.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO STANOVENÝMI VÝROBKY

1. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO KOMPRESORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

1.1 OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného kompresory. Kompresory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

1.2.1 Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

1.2.2 Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

1.3 DEFINICE

1.3.1 Hladina akustického tlaku LpA

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v decibelech (dB) je definována vztahem:

Lp= 20 lg pp0 ,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA vyjádřená v dB se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

1.3.2 Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí body (viz bod 1.6.4).

1.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 1.8.4, z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

1.3.4 Hladina akustického výkonu LWA

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW = 10 lg WW0 ,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

1.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku.

1.3.6 Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

LpAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz bod 1.6.4.2.), vypočtených podle 1.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4,

LpAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 1.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

1.3.7 Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

1.3.7.1 Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

1.3.7.2 Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

1.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

1.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

1.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 1.11.

1.5.2 Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

1.5.3 Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

1.5.4 Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

1.5.5 Kontrola měřicího přístroje

1.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru, o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

1.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

1.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

1.6.1 Účel měření

Během měření nesmí být ke kompresorům připojováno žádné nářadí. V každém měřicím bodě musí být hladina akustického tlaku, způsobená odpouštěním a vypouštěním vzduchu z vnějších potrubí připojených k ventilům pro výstup vzduchu, o více než 10 dB nižší než hladina akustického tlaku kompresoru.

1.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Zkoušky prováděné při zátěži

Kompresor se zahřeje na ustálenou provozní teplotu ležící v rozsahu stanoveném výrobcem. Musí pracovat při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Jmenovité otáčky a jmenovitý tlak jsou uvedeny v návodu k obsluze předávaném odběrateli. V těchto provozních podmínkách musí být proudění vzduchu kontrolováno způsobem stanoveným v bodě 1.12.

1.6.3 Měřicí stanoviště

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

1.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

1.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, pokud největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku nepřesahuje 1,5 m,

10 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale nepřesáhne 4 m, nebo

16 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

1.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 1.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

1.7 MĚŘENÍ

1.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

1.7.1.1 Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 1.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 1.7.2.

1.7.1.2 Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 1.8.6.4.

1.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 1.8.6.3.

1.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 1.8.6.2.

1.7.1.5 Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 1.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

1.7.2 Měření hladiny akustického tlaku LpA

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 1.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 1.11.

Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

1.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

1.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.8.1 Výpočet středních hodnot

1.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 1.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

1.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 1.8.1.1.

1.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 1.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

1.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m^2, určí takto:

S = 2 πr^2,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10lg SS0 hladina plochy.

1.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 1.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4.

1.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu LWA

Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočítá podle následujícího vztahu:

LWA = LpAm + 10lg SS0 + K2,

kde je

LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 1.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle bodu 1.8.3,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 1.6.4.1 platí například:

Pro r=4 m je 10 lg SS0=20 db.

Pro r=10 m je 10 lg SS0=28 db.

1.8.6 Korekce naměřených hodnot

1.8.6.1 Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 1.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 1.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

1.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

1.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

a) Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

b) Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

1.8.6.4 Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 1.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

1.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 1.9.1 až 1.9.4.

1.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

1.9.2 Akustické prostředí

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

1.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 1.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 1.5.5.2 a datum posledního ověření.

1.9.4 Akustické údaje

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 1.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m^2 (viz bod 1.8.3) a hodnota 10lg SS0 (viz bod 1.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 1.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 1.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm (viz bod 1.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 1.8.6.2),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 1.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna LpAmax (viz bod 1.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 1.7.3)

k) datum a doba měření.

1.10 ÚDAJE PODLE BODU 1.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu), nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm= LpAo + 10lg 1n ∑i=1i=ngi = LpAo + 10lg gm ,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^0,1 (LpAi-LpAo),

gm - střední hodnota proměnných gi:1n∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = LpAi - LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

| ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | | dB | dB | dB | dB | dB | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 | | - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 | | - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 | | - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 | | - 18 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 | | - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 | | - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 | | - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 | | - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 | | - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 | | - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 | | - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 | | - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 | | - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 | | - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 | | - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 | | - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 | | - 11,5 | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 | | - 11,0 | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 | | - 10,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 | | - 10,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 |

Obrázek 1

[image omitted]

Obrázek 2

[image omitted]

1.12 METODA MĚŘENÍ OBJEMOVÉHO PRŮTOKU VZDUCHU VZDUCHOVÝCH KOMPRESORŮ POMOCÍ VENTURIHO OBLOUKOVÝCH TRYSEK ZA PODMÍNEK KRITICKÉHO PROUDĚNÍ

Jedná se o jednoduchou, rychlou a hospodárnou metodu měření objemového průtoku vzduchu u vzduchových kompresorů.

Přesnost této metody je ± 2,5 %.

1.12.1 Uspořádání zkoušky

Průměr trysky se volí tak, aby se při daném tlakovém spádu na trysce dosáhlo v hrdle s jistotou rychlosti zvuku.

Tryska se vkládá do trubky, jejíž průměr je alespoň čtyřnásobkem průměru hrdla trysky. Před tryskou, ve směru proti proudu vzduchu, musí být délka trubky rovna alespoň dvojnásobku průměru trubky a v její stěně musí být zamontována zařízení pro měření tlaku a teploty vzduchu proudícího trubkou. Na vstupu trubky se připevní usměrňovač proudu, který sestává ze dvou perforovaných desek, namontovaných s odstupem rovným průměru trubky. Viz obrázek 3 a 4.

Za tryskou se může připevnit trubka a tlumič hluku za předpokladu, že pokles tlaku v této výstupní trubce nenaruší podmínky kritického proudění v trysce.

Obrázek 3

[image omitted]

Obrázek 4

[image omitted]

1.12.2 Oblouková Venturiho tryska

Konstrukce je zobrazena na obrázku 5, přičemž vnitřní plochy musí být vyleštěny a průměr hrdla trysky musí být přesně změřen. Doporučované rozměry jsou uvedeny v tabulce I.

1.12.3 Měření tlaku a teploty

Tlak musí být změřen s přesností ± 0,5 % a teplota s přesností ± 1 K.

Obrázek 5

[image omitted]

Tabulka 1

Rozměry trysky

| Průtok | A | B | C | D | E | F | G | | l/s | Mm | Mm | Mm | Mm | mm | mm | mm | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 12 - 40 | 16,00 | 6,350 | 2,40 | 9,93 | 12,70 | 60,5 | R 1 | | 24 - 90 | 24,00 | 9,525 | 3,60 | 14,86 | 19,05 | 91,0 | R 1,5 | | 50 - 160 | 32,00 | 12,700 | 4,60 | 19,81 | 25,40 | 121,5 | R 2 | | 100 - 360 | 48,00 | 19,050 | 7,10 | 29,72 | 38,10 | 182,0 | R 2,5 | | 180-650 | 64,00 | 25,400 | 9,60 | 39,65 | 50,80 | 243,0 | R 3 | | 280 - | 80,00 | 31,750 | 12,00 | 49,53 | 63,50 | 303,5 | R 3,5 | | 1000 | 95,00 | 38,100 | 14,20 | 59,44 | 76,20 | 364,0 | R 4 | | 400 - | | | | | | | | | 1500 | | | | | | | |

1.12.4 Zkouška

Po dosažení ustáleného proudění se změří následující hodnoty:

a) barometrický tlak (Pb),

b) tlak před hrdlem trysky (PN),

c) teplota před hrdlem trysky (tn),

d) referenční teplota a tlak požadovaného objemového průtočného množství (to,Po).

1.12.5 Výpočet objemového průtokového množství

qm = 0,1.π.B^2.CD.C*.PN / [4.(R.TN)^1/2],

kde je

qm - průtočné množství vzduchu v kg/s,

B - průměr trysky v mm,

CD - výtokový součinitel,

C* - součinitel kritického průtoku,

PN - absolutní tlak před hrdlem trysky v barech,

TN - absolutní teplota před hrdlem trysky v K,

R - plynová konstanta v J/(kg.K) (pro vzduch R=287,1),

C* = 0,684858 + (3,70575 - 4,76902.10^-2.tN + 2,63019.1O^-4.tN^2) .PN.10^-4,

kde je

ta = teplota před hrdlem trysky ve °C. Na základě výsledků zkoušek a pro předpokládanou přesnost je CD = 0,9888.

Na výtlaku pojízdného nebo kompaktního kompresoru na stlačený vzduch tn kolísá od 20 °C do 70 °C a PN od 2 do 8 barů. C* proto kolísá od 0,6871 do 0,6852 a za průměrnou hodnotu lze brát 0,6862. Za těchto podmínek lze rovnici zjednodušit na vztah:

qm = 0,1.π.B^2.0,9888.0,6862.PN/[4.(287,1.TN)^1/2]

= 3,143.10^-3.B^2.PN/TN ^1/2 kg/s,

nebo přepočteno na objemové průtokové množství (= qv) za referenčních podmínek:

qv = 9.10^-3.B^2.PN.To/(Po.TN^1/2) l/s,

kde je

Po - absolutní referenční tlak v barech,

To - absolutní referenční teplota v K.

1. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SVAŘOVACÍMI GENERÁTORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

2.1 OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného svařovacími generátory. Svařovací generátory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

2.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

2.2.1 Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

2.2.2 Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

2.3 DEFINICE

2.3.1 Hladina akustického tlaku LpA

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lg pp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

2.3.2 Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 2.6.4).

2.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 2.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

2.3.4 Hladina akustického výkonu LWA

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lg WW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

2.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

2.3.6 Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

LpAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 2.6.4.2.), vypočtených podle bodu 2.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4,

LpAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 2.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

2.3.7 Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

2.3.7.1 Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

2.3.7.2 Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

2.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

2.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 2.11.

2.5.2 Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

2.5.3 Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

2.5.4 Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

2.5.5 Kontrola měřicího přístroje

2.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

2.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

2.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

2.6.1 ÚČEL MĚŘENÍ

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

2.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Smluvní režim svařovací kadence

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozován při své jmenovité kadenci a jmenovitém svařovacím proudu protékajícím odporem.

2.6.3 Měřicí stanoviště

Měřicí stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu bodů, v nichž jsou umístěny mikrofony, a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,40 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkám pro montáž.

2.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

2.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

2.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8,10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

2.7 MĚŘENÍ

2.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

2.7.1.1 Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 2.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 2.7.2.

2.7.1.2 Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 2.8.6.4.

2.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 2.8.6.3.

2.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 2.8.6.2.

2.7.1.5 Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 2.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem této polokoule.

2.7.2 Měření hladiny akustického tlaku LpA

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 2.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 2.11.

2.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

2.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.8.1 Výpočet středních hodnot

2.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 2.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

2.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 2.8.1.1.

2.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladinu hluku pozadí na měřicí ploše získáme postupem podle bodu 2.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

2.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m^2, určí takto:

S = 2 πr^2,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočíst přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10lg SS0 hladina plochy.

2.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 2.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4.

2.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu LWA

Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

LWA = LpAm + 10lg10SS0 + K2,

kde je

LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 2.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle bodu 2.8.3,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 2.6.4.1 platí například:

Pro r=4 m je 10 lg SS0=20 db.

Pro r=10 m je 10 lg SS0=28 db.

2.8.6 Korekce naměřených hodnot

2.8.6.1 Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 2.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 2.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

2.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

2.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

a) Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

b) Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

2.8.6.4 Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 2.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

2.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 2.9.1 až 2.9.4.

2.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

2.9.2 Akustické prostředí

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

2.9.3 Přístrojové vybavení

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 2.5.5.1;

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 2.5.5.2 a datum posledního ověření.

2.9.4 Akustické údaje

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 2.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m^2 (viz bod 2.8.3) a hodnota 10lg SS0 (viz bod 2.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 2.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 2.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm (viz bod 2.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 2.8.6.2),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 2.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna LpAmax (viz bod 2.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 2.7.3)

k) datum a doba měření.

2.10 ÚDAJE PODLE BODU 2.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 2.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

2.11. METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm = LpAo+ 10lg 1n ∑i=li=ngi = LpAo+10lg gm,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření;

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi);

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^0,1(LpAi-Lpao);

gm - střední hodnota proměnných gi:1n ∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L ^= LpAi - LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

Obrázek 1

[image omitted]

Obrázek 2

[image omitted]

1. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ELEKTRICKÝMI ZDROJOVÝMI SOUSTROJÍMI A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

3.1 OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími. Elektrická zdrojová soustrojí se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

3.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

3.2.1 Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

3.2.2 Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

3.3 DEFINICE

3.3.1 Hladina akustického tlaku LpA

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lgpp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A, LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

3.3.2 Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 3.6.4).

3.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 3.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

3.3.4 Hladina akustického výkonu LWA

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lgWW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

3.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

3.3.6 Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

LpAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 3.6.4.2.), vypočtených podle bodu 3.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4,

LpAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 3.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

3.3.7 Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

3.3.7.1 Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

3.3.7.2 Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

3.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

3.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA, nebo

b) hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

3.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

3.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 3.11.

3.5.2 Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

3.5.3 Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

3.5.4 Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

3.5.5 Kontrola měřicího přístroje

3.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

3.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

3.6 PODMÍNKY MĚŘENÍ

3.6.1 ÚČEL MĚŘENÍ

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

3.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Zkoušky prováděné při zátěži

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozováno při ustálených otáčkách a musí dodávat proud do bezindukčního odporu, jehož velikost odpovídá třem čtvrtinám zátěže soustrojí v kW, která je dána jmenovitým výkonem v kVA a účiníkem (cos φ).

3.6.3 Měřicí stanoviště

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

3.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

3.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

3.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 3.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

3.7 MĚŘENÍ

3.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

3.7.1.1 Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 3.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 3.7.2.

1.7.1.2 Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 3.8.6.4.

3.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 3.8.6.3.

3.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 3.8.6.2.

3.7.1.5 Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 3.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

3.7.2 Měření hladiny akustického tlaku LpA

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 3.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 3.11.

3.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

3.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

3.8.1 Výpočet středních hodnot

3.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 3.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

3.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 3.8.1.1.

3.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 3.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

3.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m^2, určí takto:

S = 2 πr^2,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

10lg SS0 hladina plochy.

3.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 3.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4.

3.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu LWA

Hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

LWA=LpAm+10lg SS0 + K2,

kde je

LWA - hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 3.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 3.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle bodu 3.8.3,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 3.6.4.1 platí například:

Pro r=4 m je 10 lg SS0=20 db.

Pro r=10 m je 10 lg SS0=28 db.

3.8.6 Korekce naměřených hodnot

3.8.6.1 Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 3.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 3.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

3.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

3.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

a) Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

b) Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

3.8.6.4 Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 3.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

3.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 3.9.1 až 3.9.4.

3.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

3.9.2 Akustické prostředí

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

3.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 3.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 3.5.5.2 a datum posledního ověření.

3.9.4 Akustické údaje

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 3.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m^2 (viz bod 3.8.3) a hodnota 10lg SS0 (viz bod 3.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 3.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 3.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm (viz bod 3.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 3.8.6.2),

h) hladina akustického výkonu (viz bod 3.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna LpAmax (viz bod 3.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 3.7.3)

k) datum a doba měření.

3.10 ÚDAJE PODLE BODU 3.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 3.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

3.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm=LpAo+10lg 1n ∑i=1i=ngi=LpAo+10lg gm,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^ 0,1 (LpAi - LpAo),

gm - střední hodnota proměnných gi: 1n ∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

ΔL=LpAi-LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

| ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | G | | dB | dB | dB | dB | dB | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 | | - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 | | - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 | | - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 | | - 18 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 | | - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 | | - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 | | - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 | | - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 | | - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 | | - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 | | - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 | | - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 | | - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 | | - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 | | - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 | | - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 | | - 11,5 | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 | | - 11,0 | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 | | - 10,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 | | - 10,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 |

Obrázek 1

[image omitted]

Obrázek 2

[image omitted]

A/ DYNAMICKÁ ZKUŠEBNÍ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO RÝPADLY, NAKLADAČI, RÝPADLY-NAKLADAČI A DOZERY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

4.1 OBECNĚ

Tato metoda měření se vztahuje na stroje pro zemní práce. Stroje pro zemní práce se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

4.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

4.2.1 Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

4.2.2 Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

4.3 DEFINICE

4.3.1 Hladina akustického tlaku LpA

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lgpp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

4.3.2 Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 4.6.4).

4.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 4.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

4.3.4 Hladina akustického výkonu LWA

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lg WW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

4.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

4.3.6 Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem: ^

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

LpAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 4.6.4.2.), vypočtených podle bodu 4.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4,

LpAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 4.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

4.3.7 Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

4.3.7.1 Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

4.3.7.2 Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

4.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

4.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

4.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 4.11.

4.5.2 Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

4.5.3 Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

4.5.4 Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

4.5.5 Kontrola měřicího přístroje

4.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

4.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

4.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

Všeobecné požadavky jsou uvedeny v bodech 4.6.1 až 4.6.4.

4.6.1 Účel měření

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

4.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Vyzařovaný hluk se měří za smluvních podmínek provozu zdroje zvuku, které jsou pro každý typ tohoto zdroje definovány níže.

Zkouška při zatížení

V průběhu zkoušky musí být dodrženy všechny příslušné bezpečnostní předpisy a instrukce výrobce pro provoz stroje.

V průběhu zkoušky nesmí být v provozu žádné signalizační zařízení jako je výstražná houkačka nebo signalizace couvání.

a) Hydraulické nebo lanové rýpadlo

Rýpadlo musí být vybaveno pracovním nástrojem jako je například hloubková lopata, výšková lopata, drapák nebo vlečný koreček, které je výrobcem určeno pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být zahřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí. Ovládač plynu motoru se nastaví do maximální polohy, to znamená maximální otáčky bez zatížení. Všechny pohyby se musí provádět největší možnou rychlostí, aniž by přitom byly aktivovány pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy. Osa otáčení otočného svršku rýpadla musí procházet středem polokoule C (viz obrázek 6). Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a předek rýpadla musí směřovat k bodu B.

Dynamický cyklus uskutečňovaný bez přemísťování materiálu sestává ze tří pootočení o 90° od osy x k ose y a zpět k ose x. V průběhu každého pootočení se přední konec pracovního nástroje postupně pohybuje níže popsaným způsobem v písmenech A, B, C nebo D.

A. Pracovní nástroj s hloubkovou lopatou

V rámci tohoto dynamického pracovního cyklu se napodobuje hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. Na začátku cyklu se výložník a násada nastaví tak, aby se pracovní nástroj nacházel v poloze odpovídající 75 % jeho největšího dosahu a ve výšce 0,5 m nad zemí. Deska břitu pracovního nástroje se nastaví do přední polohy tak, aby svírala úhel 60° s povrchem zkušebního stanoviště. Nejprve se zvedá výložník a současně přitahuje násada tak, aby pracovní nástroj zůstával po zbývajících 50 % pohybu výložníku a násady ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Potom se přitáhne nebo přiklopí pracovní nástroj. Pracovní nástroj se zdvihá pomocí zdvihu výložníku a přitom pokračuje přiklápění násady za účelem napodobení dostatečné výšky nad zemí potřebné pro překonávání boční stěny příkopu (30 % největší výšky zdvihu pracovního nástroje). Provede se pootočení o 90° doleva od řidiče. V průběhu pootáčení se zdvihá výložník a odklápí násada do té doby, dokud pracovní nástroj nedosáhne 60 % největší výšky zdvihu výložníku. Pak se odklopí násada až na 75 % plného odklopení. Pracovní nástroj hloubková lopata se odklopí tak, aby se deska břitu lopaty dostala zpět do vertikální polohy. Potom se pracovní nástroj hloubková lopata vrátí zpět do výchozí polohy se spuštěným výložníkem a s přiklopenou hloubkovou lopatou.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

B. Pracovní nástroj s výškovou lopatou

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení nakládání z vysoké stěny. Na začátku cyklu je deska břitu pracovního nástroje rovnoběžná se zemí, pracovní nástroj se nachází ve výšce 0,5 m nad zemí a zatažený na 75 %.

Pak se pracovní nástroj vysune až na 75 % vyložení a přitom se zachovává původní směr lopaty. Pracovní nástroj se přiklopí a zdvihne do výšky odpovídající 75 % jeho maximální zdvihací výšky, s násadou vysunutou na 75 %. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče a při největším pootočení se uvede do chodu výsypný mechanismus lopaty. Pak se otočný svršek otočí zpět do výchozí polohy s lopatou v poloze, která je specifikována na začátku tohoto bodu.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

C. Pracovní nástroj s drapákem

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení jámy. Na začátku cyklu musí být drapák otevřený a 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště.

Drapák se uzavře a zvedne do poloviny zdvihací výšky. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče. Otevře se drapák. Otočný svršek se pootočí zpět při současném spouštění drapáku dolů do výchozí polohy. Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

D. Pracovní nástroj s vlečným korečkem

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. V průběhu cyklu musí být výložník skloněný pod úhlem 40°. Koreček visí pod koncem výložníku svisle ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště, aniž by se přitom řetězy korečku dotýkaly země.

Koreček se přitáhne tak, aby se co nejvíce přiblížil ke stroji a přitom si zachovával výšku 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Jakmile je koreček přitažen, pootočí se stroj o 90° doleva od řidiče. Současně se přitom koreček zdvihá na 75 % maximální výšky zdvihu a vysouvá se na svůj největší dosah v zatíženém stavu. Provede se pootočení zpět a přitom se spustí mechanismus vysypávání korečku a koreček se zatáhne do jeho výchozí polohy.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v 7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

b) Dozer

Stroj musí mít namontovánu radlici, pro kterou byl zkonstruován. Motor a hydraulické zařízení se ohřejí na normální provozní stav pro převládající teplotu okolí.

Dráha pojezdu stroje je znázorněna na obrázku 6. Osou dráhy pojezdu je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

Stroj se provozuje s radlicí ve spuštěné přepravní poloze, ve výšce 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. V každém uvažovaném případě se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti pojezdu vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se musí u strojů na pásovém podvozku nebo strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly, co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku s pneumatikami, rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd vzad musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů se toho dosáhne při prvním převodovém stupni pro pojezd vpřed, resp. při prvním převodovém stupni pro pojezd vzad. Rychlost pojezdu strojů s hydraulickými pohony může být u strojů na pásovém podvozku nebo u strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly mezi 3,5 a 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku, jejichž kola jsou opatřena pneumatikami mezi 7 a 8 km/h, jelikož je obtížné nastavit ovládače pojezdové rychlosti na přesné hodnoty.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu radlice. Jestliže zařazený nižší převodový stupeň způsobí rychlost pojezdu vyšší než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony musí být ovládač rychlosti pojezdu nastaven tak, aby se při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení) dosáhlo výše stanovených rychlostí.

Hladina akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje nachází na dráze pojezdu mezi body A a B podle obrázku 6.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

Úplný dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu dopředu a jednoho pojezdu dozadu.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

c) Nakladač

Stroj musí mít namontovanou lopatu, která je výrobcem určena pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být ohřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí.

Všechny pohyby se uskutečňují při největší rychlosti, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

A. Zkouška při pojezdu

Dráha pojezdu nakladače v průběhu zkoušky musí být v souladu s dráhou znázorněnou na obrázku 6. Osou dráhy pojezdy stroje je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

Stroj se provozuje s prázdnou lopatou ve spuštěné přepravní poloze, 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. Ve všech případech se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se u strojů na pásovém podvozku musí co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd ve směru dozadu musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů to bude při prvním rychlostním stupni pro pojezd dopředu a při prvním rychlostním stupni pro pojezd dozadu. Rychlost strojů s hydraulickými pohony může být mezi 3,5 a 4 km/h u strojů na pásovém podvozku a mezi 7 a 8 km/h u strojů na kolovém podvozku s pryžovými pneumatikami, jelikož je obtížné nastavit ovládače na přesné hodnoty pojezdové rychlosti.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu lopaty. Jestliže zařazený nejnižší převodový stupeň má za následek rychlost vyšší, než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony se motor nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení) a ovládač pojezdové rychlosti se nastaví tak, aby se dosáhlo výše stanovené rychlosti.

Hladiny akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje na zkušební dráze nachází mezi body A a B podle obrázku 6.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

Jeden dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu ve směru dopředu a jednoho pojezdu ve směru dozadu.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)