Legalize
Legalize / Česká republika / Noprakt

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Typ Noprakt
Publikace 2000-07-19
Naposledy aktualizováno 2001-07-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 6
Historie novel JSON API

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

B. Zkouška při statickém stavu hydrauliky

Podélná osa nakladače musí koincidovat s osou x a čelo nakladače musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 3 musí koincidovat se středem polokoule C podle obrázku 6. Motor se nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení). Zařadí se neutrál. Třikrát se zvedne lopata z přepravní polohy do výšky odpovídající 75 % maximální zdvihací výšky a vrátí se nazpět do přepravní polohy. Tento sled úkonů tvoří jeden cyklus při statickém stavu hydrauliky.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Rýpadlo-nakladač musí být vybaveno hloubkovou lopatou a rýpací lopatou, které jsou výrobcem určeny pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické zařízení se ohřeje na normální provozní stav pro převládající teplotu okolního prostředí.

Při provozu rýpadlového zařízení se ovládač plynu nastaví do polohy maximum (ve stavu bez zatížení) nebo do polohy stanovené výrobcem. Všechny pohyby rýpací lopaty musí být uskutečněny největší možnou rychlostí, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

A. Provoz rýpadlového zařízení

Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a čelo stroje musí být obráceno k bodu B, tzn. že rýpadlové zařízení rýpadla-nakladače podle obrázku 4 musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 4 musí koincidovat se středem C polokoule podle obrázku 6.

Provoz rýpadlového zařízení se uskutečňuje způsobem popsaným v bodě A písmene a) s tím rozdílem, že tam uváděná hodnoty úhlu pootočení 90° se nahradí hodnotou 45°.

B. Provoz nakládacího zařízení

Nakládací zařízení se provozuje způsobem popsaným v písmenu c), s rýpadlovým zařízením v přepravní poloze.

Tvrdá odrazivá rovina se použije pro zkoušení následujících strojů,

Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku se použije pro zkoušení nakladačů, rýpadel- nakladačů a dozerů na pásovém podvozku tak, že se stroje pohybují na pískovém povrchu a mikrofony jsou umístěny nad tvrdou odrazivou rovinou.

Alternativní zkušební stanoviště tvořené pouze pískem se může použít pro nakladače a dozery na pásovém podvozku pro zkoušky při pojezdu a zkoušky s hydraulikou ve stacionárním stavu za předpokladu, že:

Zkušební stanoviště, kolem kterého jsou rozmístěny mikrofony, musí být zhotoveno z betonu nebo neporézního asfaltu.

Povrch dráhy pojezdu nebo pracovního místa stroje musí být z vlhkého písku o velikosti částic menší než 2 milimetry nebo z písčité zeminy. Hloubka vrstvy písku musí být alespoň 0,3 m. Jestliže hloubka písku 0,3 m není dostatečná pro vniknutí pásů, musí být hloubka vrstvy nebo písčité zeminy patřičně zvětšena. Povrch země mezi zkoušeným strojem a mikrofonem musí být tvrdý a odrazivý v souladu s bodem 4.6.3.2, takže prostředí měření tvoří spíše odrazivou rovinu než pohltivý povrch.

Jiným řešení je použití kombinovaného zkušebního stanoviště o minimálních rozměrech tvořeného pískovou zkušební dráhou umístěnou podél odrazivé roviny. Se strojem se pojíždí dvakrát ve směru dopředu, avšak v opačných směrech, pro každou trojici měřicích bodů. Zkouška při pojezdu dozadu se může provést stejným způsobem.

Písek musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.6.3.3.

Měřicí plochou použitou při zkoušce musí být polokoule.

Poloměr této polokoule se určí podle základní délky (l) stroje (viz obrázky 1, 2, 3 a 4).

Základní délka stroje odpovídá

Poloměr musí být:

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích míst s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 5):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

x/r Y/r z/r z
1 1 0 - 1,5 m
2 0,7 0,7 - 1,5 m
3 0 1 - 1,5 m
4 - 0,7 0,7 - 1,5 m
5 - 1 0 - 1,5 m
6 - 0,7 - 0,7 - 1,5 m
7 0 - 1 - 1,5 m
8 0,7 - 0,7 - 1,5 m
9 0,65 0,27 0,71 -
10 - 0,27 0,65 0,71 -
11 - 0,65 - 0,27 0,71 -
12 0,27 - 0,65 0,71 -

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.

Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

Hladiny akustického tlaku A LpA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:

LpAeq,T=10lg1T1+T2T1.100,1LpAeq,1+T2.100,1LpAeq,2,

kde je

T1 - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

T2 - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

LpAeq,1 a LpAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T1 a T2.

Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

LpAeq,T=10lg1T1+T2T1.100,1LpAeq,1+T2.100,1LpAeq,2,

kde je

T1 - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

T2 - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

LpAeq,1 a LpAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T1 a T2.

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

LpAeq,1=10lg1T1+T2T1.100,1LpAeq,3+T2.100,1LpAeq,4,

kde je

LpAeq,3 - hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,

LpAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

LpAeq,T=10lg0,8.100,1LpAeq.excavator+0,2.100,1LpAeq.loader,

kde je

LpAeq,excavator - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,

LpAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m^2, určí takto:

S = 2 πr^2,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10lg SS0hladina plochy.

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 4.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4.

Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

LWA=LpAm+10lgSS0+K2,

kde je

LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 4.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 4.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle bodu 4.8.2,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 4.6.4.1 platí například:

Pro r=4 m je 10 lg SS0=20 db.

Pro r=10 m je 10 lg SS0=28 db.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 4.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 4.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem Korekce K1 v dB
Méně než 6 Neplatné měření
6 1,0
7 1,0
8 1,0
9 0,5
10 0,5
více než 10 žádná korekce

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 4.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 4.9.1 až 4.9.4.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 4.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm=LpAo+10lg 1n∑i=1i=ngi=LpAo+10lg gm,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^0,1(LpAi-LpAo),

gm - střední hodnota proměnných gi:1n∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = LpAi - LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

| ∆L | G | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | | dB | dB | dB | dB | dB | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 | | - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 | | - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 | | - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 | | - 18 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 | | - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 | | - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 | | - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 | | - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 | | - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 | | - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 | | - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 | | - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 | | - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 | | - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 | | - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 | | - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 | | - 11,5 | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 | | - 11,0 | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 | | - 10,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 | | - 10,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 |

Obrázek 1

[image omitted]

Obrázek 2

[image omitted]

Obrázek 3

[image omitted]

Obrázek 4

[image omitted]

Obrázek 5

[image omitted]

Obrázek 6

Dráha pojezdu stroje

[image omitted]

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy rýpadel, nakladačů, rýpadel-nakladačů a dozerů. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

Ekvivalentní hladinu akustického tlaku A, LAeq(t1,t2) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku Leq(t1,t2) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t1 a t2, Leq (t1,t2), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

Leqt1,t2=10lg 1t2-t1∫t1t2p2tp02dt= 10lg 1t2-t1∫t1t210Lpt10dt,

kde je:

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

po referenční akustický tlak 20 μPa,

L p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

t1 a t2 okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje Leq,

t1 - t1 délka měřicího intervalu.

Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq(t1,t2).

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 4.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 4.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

Při zkoušce musí být v místě obsluhy přítomen jeden pracovník obsluhy.

V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

Sedící obsluha

Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

Obrázek 1

[image omitted]

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

Obrázek 2

[image omitted]

Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší LAeq(t1,t2). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 4.6.3 části A/.

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

Neberou se v úvahu žádná nastavitelná zařízení podle bodu 4.9.2.1, s výjimkou zařízení uvedených v bodu 4.9.2.2.

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p^2(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku LpA.

LAeq(t1,t2) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t2 - t1 podle vztahu uvedeného v bodě 4.2.3.2 části A/.

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci,například pomocí integračního zvukoměru.

Hladina akustického tlaku A LpA se měří přístroji podle bodu 4.5.2 části A/.

Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 4.7.1.3 části A/.

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 4.8.6.3 části A/.

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 4.10.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq(t1,t2) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby. Věžové jeřáby se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lg pp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 5.6.4).

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 5.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lg WW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

Když je zdroj energie součástí zdroje zvuku, pak je akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, mohou být měření hluku provedena s mechanismem buď přimontovaným k výložníku, nebo připevněným k zemi.

Je-li zdroj energie zdroje zvuku nezávislý, například elektrické zdrojové soustrojí, síť, hydraulický agregát nebo kompresor, měří se jen hluk zdvihacího mechanismu.

Je-li zdroj energie připevněn ke zdroji zvuku, pak se musí zdroj energie a zdvihací mechanismus měřit odděleně, pokud netvoří jeden celek.

Tvoří-li tato dvě zařízení jeden celek, musí se měřit celé zařízení.

Při akustickém měření musí být zdvihací mechanismus a zdroj energie instalovány a používány v souladu s návodem výrobce. Zdroj energie, který tvoří součást zdroje zvuku, musí pracovat při jmenovitém režimu uvedeném výrobcem. Zdvihací mechanismus musí pracovat, jak je uvedeno v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2, ve zdvihacím a spouštěcím režimu.

Každé měření v zásadě zahrnuje:

Zdvihací mechanismus musí pracovat bez břemene při otáčkách bubnu, které odpovídají maximální rychlosti přemísťování háku. Tato rychlost je specifikována výrobcem.

Zdvihací mechanismus musí pracovat při tahu lana v bubnu, který odpovídá maximálnímu břemenu, tedy při minimálním vyložení, s hákem pohybujícím se maximální rychlostí. Hodnoty velikosti břemena a rychlosti musí být specifikovány výrobcem.

Rychlost musí být během zkoušky kontrolována. Jako výsledek zkoušky se použije větší ze dvou hladin akustického výkonu měřených při zvedání nebo při spouštění.

Zdroj zvuku musí být instalován v podmínkách volného pole, na zvuk odrážející rovině, která odpovídá jeho skutečnému způsobu provozu a v místě, kde je vnější hluk dostatečně malý (viz bod 5.8.6).

Při akustických měřeních musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z těchto způsobů:

Zvolený způsob montáže se popíše v protokolu o zkoušce.

Když je zdrojové soustrojí připevněno ke zdroji zvuku, ať už je spojen se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, zdroj zvuku musí být umístěn na odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.

Měřicí plochou, která se používá při měření na zemi, je polokoule (viz obrázek 1 a 2). Střed polokoule je vertikálním průmětem geometrického středu rámu zdvihacího mechanismu, zdrojového soustrojí nebo jednotky tvořené oběma na plochu odrazivé roviny.

Poloměr musí být:

Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak je měřicí plochou koule o poloměru 4 m, jejíž střed musí odpovídat geometrickému středu mechanismu (obrázek 3).

Při měření hluku na zemi se použije 6 měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 rozmístěné podle bodu 5.6.4.2. písm. b).

Při měření zdvihacího mechanismu nebo mechanismu připojeného ke zdroji energie musí být osa x souřadného systému měřicích bodů rovnoběžná s osou bubnu zdvihacího mechanismu.

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

x/r y/r z/r z
1 1 0 - 1,5 m
2 0,7 0,7 - 1,5 m
3 0 1 - 1,5 m
4 - 0,7 0,7 - 1,5 m
5 - 1 0 - 1,5 m
6 - 0,7 - 0,7 - 1,5 m
7 0 - 1 - 1,5 m
8 0,7 - 0,7 - 1,5 m
9 0,65 0,27 0,71 -
10 - 0,27 0,65 0,71 -
11 - 0,65 - 0,27 0,71 -
12 0,27 - 0,65 0,71 -

Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni zdroje zvuku, uspořádají se měřicí body podle obrázku 3.

Čtyři měřicí body se nacházejí v horizontální rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2);

přitom L=r2=2,80 m,

a d=2,80 m-12,

kde je

r - poloměr měřicí plochy = 4 m,

L - poloviční vzdálenost mezi sousedními měřicími body,

l - délka mechanismu (ve směru osy výložníku),

b - šířka mechanismu,

h - výška mechanismu,

d - vzdálenost mezi stativem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku.

Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule a vertikální přímky procházející geometrickým středem mechanismu.

Pro usnadnění měření je možno použít přípravek, který umožňuje kontrolu polohy a kalibrace mikrofonů ze země. Při měření se toto zařízení spolu s mikrofony připevňuje k zdvihacímu mechanismu.

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Při měřeních hladiny akustického výkonu zdvihacího mechanismu musí být uskutečněna všechna opatření k zajištění toho, aby parazitní hluk způsobený přímo nebo nepřímo zdrojem energie neovlivnil měření hluku zdvihacího mechanismu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 5.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 5.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 5.8.6.4.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 5.8.6.3.

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 5.8.6.2.

Dodržení požadavků bodu 5.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 5.5.2. Hladina akustického tlaku LpA zdvihacího mechanizmu a/nebo zdroje energie v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 5.11.

V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.

Hladiny akustického tlaku LpA se musí změřit alespoň třikrát. Pokud se hladiny akustického výkonu zjištěné při dvou z těchto měření neliší o více než 1 dB, nejsou další měření nutná; jestliže však tomu tak není, musí měření pokračovat do té doby, dokud se výsledky dvou nebo tří takových měření neliší o více než 1 dB. Jako výsledek měření se uvádí střední kvadratická hodnota takto získaných výsledků měření, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.

Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacích mechanismů je délka měřicího intervalu (tr + tf) sekund, kde:

Je-li použit integrátor, musí být doba integrace rovna (tr + tf) sekundám.

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“) s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.

Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích bodů.

Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

Při aplikaci tohoto postupu se za hladinu akustického výkonu zdroje zvuku považuje nejvyšší z hladin akustického výkonu vypočtených podle bodu 5.7.2 na základě zkoušek podle bodu 5.6.2 při běhu naprázdno a při zátěži.

Střední hladina v měřicím bodě i je dána vztahem:

Lpi=10lg 1tr+tf100,1L1i.tr+100,1L2i.tf,

kde je

tr - hodnota podle bodu 5.7.2,

tf - hodnota podle bodu 5.7.2,

L1 - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za dobu tr podle bodu 5.7.2,

L2 - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za brzdicí dobu tf podle bodu 5.7.2.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 5.8.1.1.

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 5.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

Obsah S měřicí plochy vyjádřený v m^2 je:

S = 2 π r^2,

kde je

korekce na plochu 10lg SS0 pro r = 4 m je 20 dB,

korekce na plochu 10lg SS0 pro r = 10 m je 28 dB.

Velikost S měřicí plochy vyjádřený v m^2 je:

S = 4πr^2

= 200 m^2.

Korekce na plochu 10lg SS0 je 23 dB,

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 5.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4.

Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

LWA=LpAm+10lg SS0+K2,

kde je

LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 5.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 5.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle 5.8.3,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 5.6.4.1 platí například:

Pro r=4 m je 10 lg SS0=20 db.

Pro r=10 m je 10 lg SS0=28 db.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 5.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 5.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem Korekce K1 v dB
méně než 6 neplatné měření
6 1,0
7 1,0
8 1,0
9 0,5
10 0,5
více než 10 žádná korekce

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 5.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 5.9.1 až 5.9.4.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 5.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm=LpAo+10lg 1n∑i=1i=ngi=LpAo+10lg gm,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^0,1 (LpAi-LpAo),

gm - střední hodnota proměnných gi:1n∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = LpAi - LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

| ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | | dB | dB | dB | dB | dB | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 | | - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 | | - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 | | - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 | | - 18 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 | | - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 | | - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 | | - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 | | - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 | | - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 | | - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 | | - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 | | - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 | | - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 | | - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 | | - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 | | - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 | | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 | | | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 | | | - 11,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 | | - 11,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 | | - 10,5 | | | | | | | | | | | - 10,0 | | | | | | | | | |

Obrázek 1

Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu

[image omitted]

Obrázek 2

Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi

[image omitted]

Obrázek 3

Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni

[image omitted]

Obrázek 4

[image omitted]

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy věžových jeřábů. Metoda měření se vztahuje na věžové jeřáby s místem obsluhy pevně spojeným s konstrukcí věžového jeřábu.Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané věžovými jeřáby v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq(t1,t2) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku Leq(t1,t2) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t1 a t2, Leq(t1,t2), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

Leqt1,t2=10lg 1t2-t1∫t1t2p2tp02dt= 10lg 1t2-t1∫t1t210Lpt10dt ,

kde je:

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

po referenční akustický tlak 20 μPa,

L p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

t1 a t2 okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje Leq,

t1 - t1 délka měřicího intervalu.

Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq (t1,t2).

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 5.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 5.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

Obsluha se musí nacházet v místě obsluhy.

V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

Není-li místo obsluhy vybaveno sedadlem, provádějí se měření se stojící obsluhou, jejíž výška měřená s obuví musí být 1,75 ± 0,05 m.

Jestliže je místo obsluhy vybaveno sedadlem, uskuteční se měření se sedící obsluhou, jejíž výška musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

Obrázek 1

[image omitted]

Poloha obsluhy, vestoje nebo vsedě, se uvede do protokolu o zkoušce.

Mikrofon se umísťuje do místa, ve kterém se normálně nachází obsluha, a to do výšky 1,60 ± 0,25 m nad úrovní, na které obsluha stojí.

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

Obrázek 2

[image omitted]

Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší LAeq (t1,t2). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 5.6.3 části A/.

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

S výjimkou zařízení uvedených v 5.9.2.2 se žádné z nastavitelných zařízení podle 5.9.2.1 nebere v úvahu.

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

Tato hladina LAeq (t1,t2) se zjistí přímo integrací p^2(t) kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A, v průběhu intervalu rovného t2 - t1, podle vztahu uvedeného v bodě 5.2.3.2 části A/.

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 5.7.1.3 části A/.

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 5.8.6.3 části A/.

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 5.10.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq (t1,t2) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy. Kladiva se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lg pp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 6.6.4).

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 6.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lg WW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

Při určování hmotnosti musí být zdroj zvuku s výjimkou nástroje, napájecí hadice a případně spojovacího členu, vybaven jako při běžném provozu.

K zajištění úplné reprodukovatelnosti zkoušek musí být zdroj zvuku připojen při zkušebním běhu k nástroji zapuštěnému do betonového bloku tvaru krychle, který je umístěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušek může být mezi zdroj zvuku a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus musí vytvářet pevnou konstrukci mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Tyto požadavky splňuje uspořádání zobrazené na obrázku 2.

Blok musí mít tvar krychle o hraně dlouhé 0,60 m ± 2 mm a tvar musí být co nejvíce pravidelný. Krychle musí být zhotovena z armovaného betonu pečlivě upravovaného vibrátorem ve vrstvách do 0,20 m, aby nedocházelo k nadměrnému usazování.

Vzdálenost mezi koncem zdroje zvuku (bez nástroje) a krycím panelem musí být mezi 0,10 a 0,20 m.

Na jeden padesátikilogramový pytel čistého Portlandského cementu třídy 400 nebo jí ekvivalentní připadá

Krychle musí být vyztužena ocelovými tyčemi o průměru 8 mm, které nejsou navzájem spojeny, takže každá tyč je na druhých nezávislá. Princip konstrukce je schematicky znázorněn na obrázku 1.

Nástroj musí být v bloku utěsněn a musí se skládat z pěchovadla o průměru ne menším než 178 mm a ne větším než 220 mm a upínací stopky, která je totožná s běžně používanou stopkou, a která jí odpovídá, ale je dostatečně dlouhá, aby to umožnilo provedení praktické zkoušky.

Obě součásti se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní stěny bloku 0,30 m (viz obrázek 1).

Blok musí zůstat mechanicky nepoškozený, zejména v místě, kde se podpěrný nástroj stýká s betonem. Před a po každé zkoušce se musí zkontrolovat, zda je nástroj dobře ukotven v betonovém bloku.

Krychle se musí umístit do vybetonované jámy a přikrýt krycím panelem o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m^2 tak, aby horní plocha krycího panelu byla v jedné rovině se zemí, jak je uvedeno na připojeném obrázku 4. Pro vyloučení jakéhokoliv parazitního hluku se musí blok na dně a po stranách jámy odpružit pružnými členy, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než jedna polovina četnosti úderů zkoušeného kladiva, vyjádřené v počtech úderů za sekundu. Otvor v krycím panelu, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn pružným materiálem pohlcujícím zvuk.

Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).

V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.

Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.

Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.

Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.

U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.

Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:

Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.

Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.

Měřicí stanoviště musí být ploché a vodorovné. Musí být z betonu nebo neporézního asfaltu a jeho poloměr musí být alespoň 4 m.

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule. Poloměr je uveden v následující tabulce:

Hmotnost zařízení při normálním provozním stavu Poloměr polokoule Hodnota z pro body 1 až 8
Méně než 10 kg 2 m 0,75 m
10 kg a více 4 m 1,50 m

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 6):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

x/r y/r z/r z
1 1 0 - 1,5 m
2 0,7 0,7 - 1,5 m
3 0 1 - 1,5 m
4 - 0,7 0,7 - 1,5 m
5 - 1 0 - 1,5 m
6 - 0,7 - 0,7 - 1,5 m
7 0 - 1 - 1,5 m
8 0,7 - 0,7 - 1,5 m
9 0,65 0,27 0,71 -
10 - 0,27 0,65 0,71 -
11 - 0,65 - 0,27 0,71 -
12 0,27 - 0,65 0,71 -

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 6.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 6.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 6.8.6.4.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 6.8.6.3.

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 6.8.6.2.

Dodržení požadavků bodu 6.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 6.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 6.11.

Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“), s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.

Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích míst.

Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 6.7.2 jsou efektivní hodnoty za příslušnou dobu.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 6.8.1.1.

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 6.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m^2, určí takto:

S = 2 π r^2,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Obsah měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10lg SS0 hladina plochy.

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 6.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4.

Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

LWA=LpAm+10lgSS0+K2,

kde je

LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 6.3.4),

LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 6.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m^2 vypočtená postupem podle bodu 6.8.3,

So - referenční plocha 1 m^2,

K2 - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 6.6.4.1 platí například:

Pror=4mje10lgSS0=20dB.

Pro r=10 m je 10 lg SS0= 28 dB.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 6.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 6.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem Korekce K1 v dB
Méně než 6 Neplatné měření
6 1,0
7 1,0
8 1,0
9 0,5
10 0,5
více než 10 žádná korekce

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Během měření se musí předejít namrzání, které je charakteristické pro činnost pneumatického zdroje zvuku.

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 6.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

Je nutné zaznamenat všechny údaje uvedené ve vzoru protokolu o zkoušce dle bodu 6.12.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 6.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

LpAm=LpAo+10lg1n∑i=1i=ngi=LpAo+10lg gm,

kde je

LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),

gi - pomocná proměnná pro i-té měření: gi = 10^0,1(LpAi-LpAo),

gm - střední hodnota proměnných gi:1n∑i=1i=ngi.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = LpAi - LpAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

| ∆L | G | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | ∆L | g | | dB | dB | dB | dB | dB | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 | | - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 | | - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 | | - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 | | - 18 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 | | - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 | | - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 | | - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 | | - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 | | - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 | | - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 | | - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 | | - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 | | - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 | | - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 | | - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 | | - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 | | - 11,5 | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 | | - 11,0 | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 | | - 10,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 | | - 10,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 |

[image omitted]

ZKUŠEBNÍ BLOK

Krychle o délce hrany 0,60 m z plně vibrovaného betonu

[image omitted]

Obrázek 2

SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ

Mezikus podle bodu 6.6.1.2

[image omitted]

Obrázek 3

Schéma zařízení pro napájení stlačeným vzduchem

[image omitted]

Obrázek 4

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

[image omitted]

Obrázek 5

[image omitted]

Obrázek 6

[image omitted]

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného sekačkami na trávu. Sekačky na trávu se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:

Lp=20 lg pp0,

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

po - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku A, LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 7.6.4).

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 7.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

LW=10 lg WW0,

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Wo - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = LpAmax - LpAm + 3

kde

Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

Použití zkušební metody podle písmene c) se omezuje na elektricky poháněné bubnové zdroje zvuku se šířkou záběru menší než 50 cm.

Před použitím a za provozu musí být žací ústrojí namazáno olejem SAE 20/50.

Před každým akustickým měřením se zdroj zvuku zahřeje podle pokynů výrobce.

Vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku se zásadně měří ve stacionárním stavu, bez přítomnosti obsluhy a při maximálních otáčkách žacího ústrojí a motoru. Pokud nemůže být žací ústrojí odděleno od pohonu kol zdroje zvuku, musí být tento zdroj zkoušen buď na podpěrách, nebo za pohybu a řízená pracovníkem obsluhy za následujících podmínek:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)