Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)

Oddíl 1

Oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení a chovatelské podniky

§ 1

Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k výkonu činností

(K § 3 odst. 1 zákona)

(1) Žádost o udělení souhlasu k výkonu činností uvedených v § 7, 12, 16, 17 a 18 zákona obsahuje

• a) údaj, na kterou činnost a na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,

• b) jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název uznaného chovatelského sdružení a jejich sídlo,

• c) rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo uznané chovatelské sdružení, identifikační číslo.^1)

(2) Žádost o udělení souhlasu se podává na každou činnost uvedenou v § 7, 12, 16, 17 nebo § 18 zákona a na každý druh vyjmenovaných hospodářských zvířat samostatně.

(3) Součástí žádosti o udělení souhlasu

• a) k provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování (dále jen „testování a posuzování“) je

• 1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,

• 1. přehled vlastního nebo smluvně zajištěného technického vybavení pro specializované činnosti, včetně přehledu elektronických médií a programového vybavení,

• b) k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat ve vlastních testačních zařízeních je

• 1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,

• 1. přehled technického a přístrojového vybavení testačního zařízení nebo odchovny mladých plemenných zvířat, které je v souladu s postupem provádění testování vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedeným ve vyhlášce,

• c) k ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat je

• 1. doklad o mezinárodní způsobilosti^2) laboratoře imunogenetiky nebo, pokud se pro daný druh plemenných zvířat a používané metody mezinárodní testy neprovádějí, popis používaných metod ověřování původu,

• 1. vzory osvědčení o ověření původu a stanovení genetického typu,

• d) ke zřizování a provozování inseminační stanice je

• 1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo jeho zaměstnanců, kteří budou vykonávat odbornou činnost na inseminační stanici,

• 1. přehled technického a přístrojového vybavení inseminační stanice; jde-li o chov prasat, také typ inseminační stanice,

• 1. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování inseminační stanice,

• e) k provádění inseminace je

• 1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou provádět inseminaci,

• 1. přehled technického a přístrojového vybavení pro provádění inseminace,

• f) ke zřizování a provozování střediska pro přenos embryí, a to

• 1. k získávání, kultivaci a uchovávání embryí a vaječných buněk je

• 1.1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost ve středisku pro přenos embryí,

• 1.2. přehled technického a přístrojového vybavení střediska pro přenos embryí,

• 1.3. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování střediska pro přenos embryí,

• 1. k vlastnímu přenosu embryí je přehled technického a přístrojového vybavení k přenosu embryí a vaječných buněk.

§ 2

Náležitosti žádosti o uznání chovatelského sdružení

(K § 5 odst. 1 zákona)

(1) Žádost o uznání chovatelského sdružení obsahuje

• a) údaj, na který druh, typ nebo plemeno vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,

• b) název chovatelského sdružení,

• c) sídlo chovatelského sdružení,

• d) identifikační číslo,^1)

• e) orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem chovatelského sdružení.

(2) Kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. d), e) a f) zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání chovatelského sdružení

• a) doklad o registraci^3) sdružení,

• b) písemné prohlášení o nediskriminačním přístupu ke svým členům,

• c) seznam členů sdružení ke dni podání žádosti,

• d) osvědčení o odborné způsobilosti smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost,

• e) návrh vzoru potvrzení o původu, které žadatel zamýšlí vydávat,

• f) jde-li o chovatelské sdružení chovatelů koní, selekční program a zkušební řád výkonnostních zkoušek koní jako součást šlechtitelského programu daného plemene.

§ 3

Náležitosti žádosti o uznání osoby jako chovatelského podniku

[K § 6 odst. 8 písm. a) zákona]

(1) Žádost o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 zákona jako chovatelského podniku obsahuje

• a) údaj, na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,

• b) jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název chovatelského sdružení a jejich sídlo,

• c) rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo chovatelské sdružení, identifikační číslo,^1)

• d) orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem sdružení, jde-li o chovatelské sdružení.

(2) Kromě náležitostí uvedených v § 6 odst. 1 zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání osoby jako chovatelského podniku

• a) výpis z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, která je podnikatelem,^4)

• b) výpis z obchodního rejstříku nebo osvědčení podle zvláštního právního předpisu,^5) jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem,^4)

• c) doklad o registraci,^3) jde-li o chovatelské sdružení,

• d) seznam členů sdružení ke dni podání žádosti, jde-li o chovatelské sdružení.

Oddíl 2

Způsoby testování finálních hybridů v testačních zařízeních

[K § 6 odst. 8 písm. b) zákona]

§ 4

Společná ustanovení

(1) Finálním hybridem se pro účely této vyhlášky rozumí konečný produkt křížení alespoň dvou druhů, plemen nebo linií vyjmenovaných hospodářských zvířat, který se již dále nevyužívá k plemenitbě.

(2) Vyhlášeným testačním zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí testační zařízení pro testování finálních hybridů vyhlášené Ministerstvem zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

§ 5

Způsob testování finálních hybridů skotu

(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení skotu k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) U skotu se produkty křížení testují na masnou užitkovost obdobně jako čistokrevná plemena podle § 12 odst. 2 písm. e) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části I.

(3) Chovatelský podnik, který testuje skot z hybridizačních programů ve vyhlášených testačních zařízeních vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje výsledky růstové schopnosti a výsledky jatečné hodnoty.

(4) Výsledky testování finálních hybridů skotu poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

§ 6

Způsob testování finálních hybridů prasat

(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení prasat k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) Postup testování finálních hybridů prasat je uveden v příloze č. 1 části I.

(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 části I. v tabulce.

(4) Výsledky testování finálních hybridů prasat poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

§ 7

Způsob testování finálních hybridů ovcí a koz

(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení ovcí a koz k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) Testování finálních hybridů ovcí a koz se provádí podle § 15 odst. 3 písm. d) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části III. hlavě 3 písm. a) a části IV. hlavě 4 písm. a).

(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) bodu 2.

(4) Výsledky testování finálních hybridů ovcí a koz poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

§ 8

Způsob testování finálních hybridů a rodičů drůbeže

(1) Chovatelský podnik poskytuje vzorky drůbeže do testů finálních hybridů z rodičovských chovů do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) Formou finálních hybridů se testují masný a nosný typ slepic, krůty, kachny a husy; formou rodičů se testují masný typ slepic, kachny a husy.

(3) Vzorky drůbeže do testů finálních hybridů vybírá osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Počet vzorků je určen velikostí rodičovské populace

• a) u slepic masného a nosného typu z každých i započatých 100 000 kusů,

• b) u krůt, kachen a hus z každých i započatých 10 000 kusů.

(4) Vzorky drůbeže do testů rodičů vybírá v prarodičovských chovech osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Rodiče jsou testováni do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.

(5) Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.

(6) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje

• a) u finálních hybridů nosných typů slepic

• 1. délku snáškového období,

• 1. snášku na počáteční stav,

• 1. průměrnou hmotnost vajec,

• 1. produkci vaječné hmoty na počáteční stav,

• 1. spotřebu krmiva na 1 kg vaječné hmoty,

• 1. % ztrát (úhyn a brakace),

• b) u finálních hybridů masného typu slepic, kachen, hus a krůt

• 1. délku výkrmu,

• 1. živou hmotnost na konci výkrmu,

• 1. spotřebu krmiva na 1 kg živé hmoty,

• 1. % ztrát (úhyn a brakace),

• c) u rodičů masného typu slepic, kachen a hus

• 1. délku snáškového období,

• 1. snášku na počáteční stav,

• 1. počet násadových vajec na počáteční stav,

• 1. oplozenost,

• 1. líhnivost,

• 1. % ztrát (úhyn a brakace).

(7) Výsledky testování finálních hybridů a rodičů drůbeže poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

§ 9

Způsob testování finálních hybridů běžců

(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení běžců k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) Testování finálních hybridů běžců se provádí podle § 17 odst. 2 písm. b).

(3) Vyhlášené testační zařízení hodnotí finální hybridy běžců podle přílohy č. 2 části V. písm. A a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části V. písm. B.

(4) Výsledky testování finálních hybridů běžců poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

§ 10

Způsob testování finálních hybridů plemenných ryb

(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení plemenných ryb k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy jednou za 6 let od ukončení jejich předchozí testace.

(2) Testují se kříženci vůči výchozím plemenům nebo liniím s využitím dialelního nebo vrcholového křížení. Podmínkou zařazení výchozích plemen nebo linií do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.

(3) Testace finálních hybridů plemenných ryb se provádí tak, že z jednoho chovatelského podniku se v jednom testovacím období prověřuje podle testačního schématu potomstvo po 25 mlíčácích a 15 jikernačkách pro každý typ křížení.

(4) Schéma reprodukce výchozích plemen nebo linií, schéma a postup testace, počet opakování a výpočet korekce dosažené hmotnosti podle kontrolní linie jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.

(5) Jikry v očních bodech a rozplavaný plůdek se předávají do vyhlášeného testačního zařízení v dobrém zdravotním stavu a s potvrzením o původu.

(6) Při testování kapra obecného a lína obecného v rybnících se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek spolu s kontrolní linií do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Při testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb v jednotných podmínkách v individuálních nádržích se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Vždy se individuálně hodnotí hmotnost nejméně 33 kusů v každém křížení. Testování kříženců umožňuje výpočet heterozního efektu. Způsob zjišťování a hodnocení procenta přežití a dosažené hmotnosti je uveden v příloze č. 2 části VI.

(7) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části VI.

(8) Výsledky testování finálních hybridů plemenných ryb poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.

Oddíl 3

Požadavky na obsah řádu chovného registru

[K § 6 odst. 8 písm. c) zákona]

§ 11

Obsah řádu chovného registru

Řád chovného registru, jímž se rozumí pravidla pro vedení chovného registru, obsahuje

• a) popis způsobu vedení záznamů o původu a výsledcích testování a posuzování chovaných vyjmenovaných hospodářských zvířat,

• b) popis způsobu vedení záznamů o původu inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb,

• c) vzor dokladu o původu zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a způsob jeho vydávání,

• d) popis způsobu označení zvířat, inseminačních dávek, embryí, obalů vaječných buněk, násadových vajec, jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku,

• e) popis způsobu vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence,

• f) formu vedení chovného registru,

• g) způsob členění chovného registru.

Oddíl 4

Šlechtitelská činnost v chovech vyjmenovaných hospodářských zvířat

(K § 7 odst. 1 a 8 a § 8 odst. 5 zákona)

§ 12

Šlechtitelská činnost v chovu skotu

(1) V chovu skotu se sledují

• a) u plemen mléčného typu

• 1. mléčná užitkovost,

• 1. reprodukční vlastnosti (plodnost),

• 1. ranost,

• 1. dojitelnost,

• 1. zevnějšek,

• 1. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

• b) u plemen kombinovaného typu

• 1. mléčná užitkovost,

• 1. reprodukční vlastnosti (plodnost),

• 1. ranost,

• 1. dojitelnost,

• 1. masná užitkovost

• 5.1. u plemenných býků růstová schopnost,

• 5.2. u synů po býcích z testovacího připařování růstová schopnost, jatečná hodnota a kvalitativní zatřídění,

• 1. zevnějšek,

• 1. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

• c) u plemen masného typu

• 1. reprodukční vlastnosti (plodnost),

• 1. ranost,

• 1. masná užitkovost (růstová schopnost, vyjádření masného užitkového typu podle plemena)

• 3.1. telat a mladého skotu,

• 3.2. plemenných býků,

• 3.3. synů po testovaných býcích, pro účely kontroly dědičnosti,

• 1. zevnějšek,

• 1. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

• 1. výskyt rohatých jedinců v populaci u geneticky bezrohých plemen.

(2) Testování a posuzování

• a) mléčné užitkovosti se provádí měřením množství nadojeného mléka a stanovením obsahu mléčných složek v rámci kontroly užitkovosti, která se provádí podle standardů stanovených mezinárodní organizací^6) pro zkoušky výkonnosti zvířat,

• b) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním údajů o zapouštění, vyšetření březosti, popřípadě otelení plemenic,

• c) ranosti se provádí zhodnocením věku při prvním otelení vyjádřeného v měsících a dnech,

• d) dojitelnosti se provádí měřiči mléka schválenými mezinárodní organizací;^6) zjišťuje se množství nadojeného mléka za dobu dojení a vyjadřuje se jako průměrný minutový výdojek,

• e) masné užitkovosti se provádí

• 1. zjišťováním nebo stanovením

• 1.1. růstové schopnosti vážením živých zvířat ve stanovených časových obdobích, vyjádřené hmotností a průměrným denním přírůstkem za dané období,

• 1.2. jatečné hodnoty po ukončení testovacího období rozbouráním a vážením jatečně opracovaných těl a jejich částí a vyjádřená jejich podílem,

• 1.3. jakostních tříd jatečně opracovaných těl podle jednotné metody vyjádřené podílem jednotlivých tříd,

• 1. jednou metodou nebo kombinací více metod podle šlechtitelského programu jednotlivých plemen nebo typů

• 2.1. staniční zkouškou ve specializovaných testačních zařízeních,

• 2.2. polním testem prováděným v provozních podmínkách ve stájích chovatelů,

• 2.3. zatříděním jatečně opracovaných těl po porážce na jatkách,

• f) zevnějšku se provádí metodou lineárního popisu, který vyjadřuje utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů a hodnocením vybraných souhrnných ukazatelů,

• g) průběhu porodu, včetně vícečetných porodů a ztrát telat provádějí chovatelé u posuzovaných zvířat a jejich potomstva pro potřeby kontroly užitkovosti.

(3) Zásady testování jednotlivých vlastností a znaků skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I.

(4) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování skotu, jsou uvedeny v příloze č. 3 části I.

(5) Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence písemně nebo pomocí elektronických médií v dohodnutých termínech.

(7) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v součinnosti s uznaným chovatelským sdružením zveřejňuje

• a) výsledky testování a posuzování mléčné užitkovosti u plemen mléčného a kombinovaného typu skotu nejméně jednou ročně,

• b) výsledky testování a posuzování masné užitkovosti u plemen kombinovaného a masného typu nejméně jednou ročně,

• c) výsledky odhadu plemenné hodnoty nejméně jednou ročně.

(8) Osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), b) a e) zákona hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby, matek býků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti

• a) ve stanicích pro zkoušky vlastní užitkovosti býků,

• b) na svodech plemeníků a plemenic, nebo

• c) ve stájích chovatelů.

(9) Způsoby a kritéria hodnocení skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I. Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic upravují šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena a typy skotu.

(10) Doklad o výsledku výběru býků obsahuje

• a) identifikační údaje býka,

• b) datum narození býka,

• c) datum a místo výběru býka,

• d) údaje o původu býka,

• e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,

• f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,

• g) údaje o hmotnosti a zevnějšku býka, popřípadě hodnocení růstové schopnosti,

• h) výsledek výběru, v případě kladného výsledku určení pro inseminaci a přirozenou plemenitbu nebo pro přirozenou plemenitbu.

§ 13

Šlechtitelská činnost v chovu koní

(1) V chovu koní se sledují

• a) u teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy

• 1. plemenný typ,

• 1. zevnějšek,

• 1. mechanika pohybu,

• 1. výkonnost, jde-li o hřebce, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,

• b) u koní chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy

• 1. plemenný typ,

• 1. zevnějšek,

• 1. mechanika pohybu,

• 1. výkonnost, jde-li o hřebce chladnokrevných plemen a huculského koně, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,

• c) u starokladrubského koně před zápisem do plemenné knihy

• 1. plemenný typ,

• 1. zevnějšek,

• 1. mechanika pohybu,

• 1. výkonnost,

• d) u anglického plnokrevníka a klusáka výkonnost,

• e) u plemen koní, která nejsou uvedena pod písmeny a) až d), vlastnosti uvedené ve šlechtitelském programu příslušného uznaného chovatelského sdružení.

(2) Testování a posuzování

• a) plemenného typu, zevnějšku a mechaniky pohybu teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga se provádí bodovým systémem nebo lineárním popisem podle způsobu stanoveného šlechtitelským programem,

• b) výkonnosti

• 1. teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní nebo při testaci koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu podle pravidel jezdeckého sportu vydávaných každoročně ve formě publikace Českou jezdeckou federací,

• 1. chladnokrevných plemen a huculského koně se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní,

• 1. anglického plnokrevníka a klusáka se provádí při výkonnostních zkouškách formou dostihů podle dostihového řádu, který vydává uznané chovatelské sdružení,

• c) plemenného typu, zevnějšku, mechaniky pohybu a výkonnosti starokladrubského koně se provádí při výkonnostních zkouškách klisen a hřebců, které obsahují

• 1. hodnocení zevnějšku a mechaniky pohybu,

• 1. zkoušku pod sedlem,

• 1. zkoušku v zápřeži,

• 1. zkoušku spolehlivosti v tahu v samotě.

(3) Provádí-li se testování a posuzování koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu, formou dostihů, formou chovatelských přehlídek nebo chovatelských výstav (dále jen „soutěž“), nesmí podle pravidel jezdeckého sportu, podle dostihového řádu nebo podle jiných soutěžních pravidel docházet k diskriminaci^6a) koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru.

(4) Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovu koní, nesmí překročit výši 20 %.

(5) Jsou-li součástí testování a posuzování antidopingové testy na průkaz dopingových látek^7) a výsledek těchto testů je pozitivní, výsledek výkonnostní zkoušky se nezahrne do hodnocení zvířete.

(6) Uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osoby vedou záznamy o výsledcích testování a posuzování klisen a hřebců, které včetně seznamu^6b) soutěží uvedených v odstavci 3 větě poslední zasílají nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku osobě pověřené vedením ústřední evidence. Kopie záznamů jsou archivovány po dobu nejméně 5 let u příslušného uznaného chovatelského sdružení a oprávněné osoby.

(7) Výsledky testování a posuzování koní jsou zveřejňovány jednou ročně v elektronických médiích nebo v tisku.

(8) Podrobnosti pro hodnocení klisen a hřebců před zápisem do plemenné knihy stanovují uznaná chovatelská sdružení ve šlechtitelských programech pro jednotlivá plemena. U starokladrubského koně je podmínkou pro zápis klisen a hřebců do plemenné knihy úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek podle odstavce 2 písm. c).

(9) Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 3 zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.

§ 14

Šlechtitelská činnost v chovu prasat

(1) V chovu prasat se sledují

• a) ve šlechtitelských chovech

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. výkrmové vlastnosti,

• 1. masná užitkovost,

• 1. vybrané genetické znaky,

• 1. zevnějšek,

• b) v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. výkrmové vlastnosti.

(2) Testování a posuzování

• a) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním

• 1. zapuštění a oprasení prasnice,

• 1. všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,

• 1. počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,

• 1. počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,

• b) výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí

• 1. metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje

• 1.1. průměrný denní přírůstek od narození,

• 1.2. průměrný denní přírůstek v období testu,

• 1.3. jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,

• 1. metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje

• 2.1. přírůstek od narození,

• 2.2. přírůstek v období testování zvířat,

• 2.3. spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,

• 2.4. hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,

• 1. metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,

• c) vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,

• d) zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména

• 1. pohlavního výrazu a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,

• 1. počtu, rozmístění a kvality struků,

• 1. utváření a funkčnosti končetin,

• 1. tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.

(3) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.

(4) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u

• a) mateřských plemen nejméně pro

• 1. vlastnosti reprodukce,

• 1. výkrmové vlastnosti,

• 1. jatečnou hodnotu,

• b) otcovských plemen nejméně pro

• 1. výkrmové vlastnosti,

• 1. jatečnou hodnotu.

Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.

(5) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.

(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.

(7) Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.

§ 15

Šlechtitelská činnost v chovu ovcí a koz

(1) V chovu ovcí se sledují

• a) u typu kombinovaného vlnařsko-masného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. růstová schopnost,

• 1. produkce a kvalita vlny,

• 1. zevnějšek,

• b) u typu masného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. růstová schopnost,

• 1. jatečná hodnota,

• 1. zevnějšek,

• c) u typu plodného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. růstová schopnost,

• 1. zevnějšek,

• d) u typu mléčného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. mléčná užitkovost,

• 1. růstová schopnost,

• 1. zevnějšek.

(2) V chovu koz se sledují

• a) u typu mléčného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. mléčná užitkovost,

• 1. zevnějšek,

• b) u typu masného

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. růstová schopnost,

• 1. jatečná hodnota,

• 1. zevnějšek,

• c) u typu srstnatého

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. produkce a kvalita srsti,

• 1. zevnějšek.

(3) Při testování a posuzování ovcí a koz se zjišťují a hodnotí

• a) reprodukční vlastnosti

• 1. datum zapuštění nebo začátek připouštěcího období,

• 1. datum porodu,

• 1. počet všech a z toho živě narozených mláďat a jejich pohlaví ve vrhu,

• 1. počet narozených a odchovaných mláďat na vrh a rok,

• 1. oplodnění a plodnost v % u plemenic a u stáda,

• b) mléčná užitkovost dojných plemen ovcí a koz nejméně po dobu prvních tří laktací

• 1. dojivost,

• 1. obsah tuku, bílkovin, laktózy, popřípadě dalších složek,

• 1. dojitelnost ve stádech se strojním dojením,

• c) růstová schopnost

• 1. živá hmotnost do 24 hodin po narození, ve 30 dnech u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech u všech typů ovcí, v 70 dnech u všech typů koz,

• 1. průměrné denní přírůstky za sledované období,

• d) jatečná hodnota

• 1. hloubka a plocha zádového svalu a výška hřbetního tuku ultrazvukovým testem na živých zvířatech masných plemen ve 100 dnech věku,

• 1. zmasilost subjektivním posouzením kýty, hřbetu a plece hmatem,

• 1. jakostní zatřídění jatečně opracovaných trupů aparativní klasifikací; podrobný postup zjišťování jatečné hodnoty je uveden v příloze č. 2 částech III. a IV.,

• 1. hmotnost jatečně opracovaných trupů a procento jejich jednotlivých částí bouráním a vážením u poražených zvířat na jatkách po ukončení testovaného období,

• e) produkce a kvalita vlny u ovcí a srsti u koz jako množství nastříhané potní vlny a množství potní srsti po stříži nebo po vyčesávání, bez hrubých nečistot, individuálně vážením za první kontrolní rok (12 měsíců); kvalita vlny i srsti se vyjadřuje subjektivním nebo laboratorním posouzením,

• f) zevnějšek

• 1. plemenný a užitkový typ,

• 1. pohlavní výraz,

• 1. celkový vývin, harmonie tělesné stavby, utváření jednotlivých tělesných partií, pevnost hřbetu, postoj končetin a spěnky v pohybu i v klidu, vzhledem k věku a živé hmotnosti.

(4) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků ovcí a koz jsou uvedeny v příloze č. 2 částech III. a IV.

(5) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1.

(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování ovcí a koz, jsou uvedeny v příloze č. 3 části III.

(7) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty ovcí a koz se zveřejňují nejméně jednou ročně.

(8) Uznaná chovatelská sdružení hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a matek plemeníků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti na nákupních trzích, popřípadě ve stájích chovatelů podle odstavce 3 písm. f). Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic určují šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení.

(9) Doklad o výsledku výběru plemeníků a jejich spermatu obsahuje

• a) datum a místo konání výběru,

• b) identifikační ušní číslo, datum narození, plemenou příslušnost,

• c) potvrzení o původu,

• d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,

• e) výsledek hodnocení,

• f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo nabyvatele.

§ 16

Šlechtitelská činnost v chovu plemenné drůbeže

(1) U všech plemen drůbeže se sledují

• a) reprodukční vlastnost - líhnivost z vložených násadových vajec,

• b) užitkové vlastnosti, a to

• 1. snáška,

• 1. hmotnost vajec,

• c) exteriérové znaky, které jsou hodnoceny podle bodové stupnice na základě stanovených standardů jednotlivých plemen, přičemž se hodnotí

• 1. plemenný typ, rámec a pohlavní výraz,

• 1. hlava,

• 1. trup,

• 1. krk, křídla, ocas a nohy,

• 1. charakter a zbarvení peří,

• 1. konstituce, stavba kostry a kondice.

(2) U jednotlivých užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se sledují

• a) reprodukční vlastnosti,

• b) užitkové vlastnosti,

• c) exteriérové znaky.

Tyto vlastnosti a znaky se hodnotí podle vlastních šlechtitelských a hybridizačních programů. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

(3) Výsledky hybridizace a testace kombinační návaznosti linií a populací drůbeže uvedené v odstavci 2 jsou podkladem pro výběr nejvhodnějších finálních hybridů. Postupy testování finálních hybridů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.

(4) Záznamy o užitkovosti a hodnocení jednotlivých vlastností a znaků v plemenných a prarodičovských chovech drůbeže uvedené v odstavci 1 vedou chovatelé a jednou ročně je kontroluje šlechtitel uznaného chovatelského sdružení.

(5) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty v chovu drůbeže se zveřejňují nejméně jednou ročně formou publikace uznaného chovatelského sdružení, které vede plemenářskou evidenci.

§ 17

Šlechtitelská činnost v chovu běžců

(1) V chovu běžců se sledují

• a) ve šlechtitelských chovech

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. výkrmové vlastnosti,

• 1. výtěžnost masa a kůže,

• 1. popis a hodnocení zevnějšku,

• b) v prarodičovských chovech

• 1. reprodukční vlastnosti,

• 1. výkrmové vlastnosti.

(2) Při testování a posuzování se zjišťuje a hodnotí z

• a) reprodukčních vlastností

• 1. individuální snáška,

• 1. hmotnost a kvalita vajec,

• 1. individuální líhnivost,

• 1. individuální oplozenost,

• 1. trvání období snášky,

• 1. u samic věk snesení prvního vejce,

• 1. u samců věk pohlavní dospělosti,

• b) výkrmových vlastností a výtěžnosti masa a kůže

• 1. průměrný denní přírůstek od narození,

• 1. jatečná hodnota měřená páskovou mírou a vyjádřená obvodem trupu, délkou trupu a obvodem stehna,

• 1. plocha kůže měřená páskovou mírou na obvodu trupu,

• c) popisu a hodnocení zevnějšku, zejména u znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností a dobu využití zvířete v plemenitbě

• 1. pohlavní výraz,

• 1. utváření a funkčnost končetin,

• 1. tělesný rámec,

• 1. plemenný a užitkový typ.

(3) Posuzování vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a plemenic do šlechtitelského, popřípadě prarodičovského chovu se provádí jako

• a) základní hodnocení typu, konstituce a zevnějšku při základním výběru, kdy se hodnotí ukazatele podle odstavce 2 písm. c),

• b) hodnocení rodičů příští generace plemeníků a plemenic lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků.

Za každý ukazatel je jedinec ohodnocen odpovídajícím počtem bodů a zařazen do tříd podle celkového součtu bodů.

(4) Základní postupy testování a posuzování, hodnocení a výběru plemeníků a plemenic běžců jsou uvedeny v příloze č. 2 části V.

(5) Údaje zjištěné při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. K odhadu plemenné hodnoty jednotlivých znaků se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněné osoby při testování a posuzování běžců, jsou uvedeny v příloze č. 3 části IV.

(7) Zjištěné údaje evidují chovatelé a oprávněné osoby v základní evidenci, jejíž rozsah je uveden v příloze č. 2 části V.

(8) Oprávněná osoba předává údaje uvedené v odstavci 5 osobě pověřené vedením ústřední evidence nejméně jednou měsíčně. Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty se zveřejňují prostřednictvím elektronických médií, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy nejméně jednou ročně.

§ 18

Šlechtitelská činnost v chovu ryb

(1) U plemenných ryb se sledují nejméně u 33 kusů v populaci

• a) meristické znaky,

• b) plastické znaky v tržní hmotnosti,

• c) reprodukční vlastnosti u vytíraných ryb,

• d) procento přežití,

• e) hmotnost.

Uvedené znaky a vlastnosti jsou specifikovány v příloze č. 2 části VI.

(2) Výkonnost plemen, linií a populací se zjišťuje testováním meziplemenných kříženců. Podmínkou zařazení výchozích plemen do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.

(3) Záznamy o vlastnostech a znacích podle způsobu testování a posuzování vede chovatel.

(4) Plemenná hodnota se odhaduje pro znaky uvedené v odstavci 1 v každém plemenném chovu. Podmínkou zařazení plemene do testace pro odhad plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální značení plemeníků a plemenic.

(5) Plemenná hodnota se odhaduje u celého plemene podle nejméně 25 mlíčáků a 15 jikernaček z nejméně 120 kusů pohlavně dospělých individuálně označených plemeníků a plemenic. Reprodukční vlastnosti se odhadují u plemeníků a plemenic nejméně jednou za období po zařazení do plemene.

(6) Zásady testování a posuzování jednotlivých znaků a odhadu plemenné hodnoty plemenných ryb jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.

(7) Výsledky zveřejňuje uznané chovatelské sdružení vždy při zařazování nové generace plemeníků formou publikace nebo v periodickém tisku.

(8) Hodnocení a výběr plemeníků, plemenic a hejn ryb se provádí jednou za generaci podle vlastní užitkovosti nebo podle užitkovosti potomstva při dosažení tržní hmotnosti; sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.

§ 19

Šlechtitelská činnost v chovu včel

(1) U všech včel se hodnotí

• a) užitkovost,

• b) doprovodné vlastnosti,

• c) odolnost proti nemocím,

• d) genetický přenos uvedených vlastností a znaků ve vztahu k matkám.

Trubci se hodnotí podle jejich matek.

(2) Testování a posuzování se provádí stanovením užitkovosti matek na základě užitkovosti celého včelstva.

(3) Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek-sester a sledováním výkonu potomstva.

(4) Evidence matek pro hodnocení dědičnosti se zajišťuje na rodokmenových kartách.

(5) Zásady testování a posuzování a hodnocení v chovu včel jsou uvedeny v příloze č. 2 části VII.

Oddíl 5

Plemenné knihy

(K § 9 odst. 5 zákona)

§ 20

Forma plemenných knih

Plemenné knihy pro každé plemeno skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců se vedou formou počítačové databáze, popřípadě písemnou formou.

§ 21

Členění plemenných knih

(1) Plemenné knihy obsahují hlavní oddíl, do kterého se zapisují samčí a samičí zvířata a jejich potomstvo, pokud

• a) jejich rodiče a nejméně prarodiče, s výjimkou chovu běžců, byli zapsáni do plemenné knihy stejného plemene nebo do plemenné knihy stejného plemene vedené v zahraničí, u koní také zušlechťujících plemen stanovených řádem plemenné knihy, popřípadě byli zapsáni do plemenné knihy jiných plemen podle šlechtitelského programu příslušného uznaného chovatelského sdružení,

• b) jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,

• c) mají doložen původ.

(2) Hlavní oddíl plemenné knihy lze členit na jednotlivá oddělení podle dosažené užitkovosti, popřípadě podle jiných kritérií.

(3) Obsahuje-li plemenná kniha vedle hlavního oddílu přípravný oddíl, zapisují se do něj samičí zvířata, u běžců i samčí, která nesplňují některou z podmínek pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy a která

• a) jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,

• b) vykazují typické znaky plemene, nebo

• c) jsou produktem křížení schváleného příslušným uznaným chovatelským sdružením, s výjimkou chovu koní.

(4) Podrobnější způsob členění plemenných knih stanoví v řádech plemenných knih příslušná uznaná chovatelská sdružení v souladu s § 22.

§ 22

Požadavky na obsah řádů plemenných knih

(1) Řády plemenných knih, jimiž se rozumí pravidla pro vedení plemenných knih, stanoví

• a) formu vedení plemenné knihy,

• b) způsob členění plemenné knihy,

• c) podmínky pro registraci chovů v plemenné knize,

• d) požadavky na zápis zvířat a jejich potomstva do jednotlivých oddílů a oddělení plemenné knihy,

• e) způsob identifikace plemenných zvířat,

• f) podmínky pro vystavování dokladů o původu plemenných zvířat a způsob jejich vystavování,

• g) orgány plemenné knihy,

• h) způsob financování,

• i) systém kontroly dodržování řádu plemenné knihy.

(2) Řády plemenných knih pro jednotlivá plemena koní obsahují také podmínky stanovené v původní plemenné knize vedené pro příslušné plemeno v zahraničí.

Oddíl 6

Plemenářské evidence

(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 23

Plemenářská evidence plemenné drůbeže

(1) Plemenářská evidence plemenné drůbeže obsahuje

• a) záznamy o původu jednotlivých plemenných zvířat,

• b) záznamy o reprodukci a užitkovosti,

• c) jde-li o užitkové typy šlechtěné drůbeže ve velkochovech,

• 1. záznamy o původu prarodičovských a rodičovských hejn,

• 1. záznamy o počtu drůbeže v kmenech a počtu drůbeže zařazené do individuální kontroly snášky,

• 1. záznamy o počtu rodokmenově vylíhnutých a označených mláďat zastavených do plemenného odchovu.

(2) Záznamy obsažené v plemenářské evidenci se pořizují na základě identifikace plemenné drůbeže křídelními čísly, popřípadě nánožními kroužky určenými uznaným chovatelským sdružením pro jednotlivá plemena.

§ 24

Plemenářská evidence plemenných ryb

Plemenářská evidence plemenných ryb obsahuje

• a) výsledky testů meziplemenných kříženců,

• b) výsledky užitkovosti mlíčáků a jikernaček,

podle jednotlivých ukazatelů uvedených v příloze č. 2 části VI.

§ 25

Plemenářská evidence včel

(1) Plemenářská evidence včel se vede na základě označování matek ve šlechtitelských chovech a evidování matek v rodokmenové kartě podle evidenčních čísel.

(2) Systém plemenářské evidence včel je uveden v příloze č. 2 části VII.

(3) Původ plemenných včel se prokazuje evidenčním lístkem, jehož popis je uveden v příloze č. 2 části VII.

Oddíl 7

Obsah potvrzení o původu plemenných zvířat

(K § 11 odst. 5 zákona)

§ 26

Potvrzení o původu plemenných zvířat

(1) Potvrzení o původu plemenných zvířat obsahuje

• a) název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu nebo plemenářskou evidenci příslušného plemene,

• b) registrační číslo plemenného zvířete v plemenné knize nebo v plemenářské evidenci,

• c) způsob identifikace,

• d) identifikační číslo plemenného zvířete,

• e) datum narození plemenného zvířete, u ryb vykulení,

• f) plemeno, linii, populaci,

• g) pohlaví plemenného zvířete,

• h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, v jehož chovu se plemenné zvíře narodilo,

• i) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,

• j) oboustranný původ nejméně do dvou generací předků, u býků, u anglického plnokrevníka a klusáka původ do tří generací předků, u ostatních koní původ do čtyř generací předků, u běžců nejméně otce a matku,

• k) výsledky testování a posuzování nebo odhadu plemenné hodnoty zvířete, popřípadě obou rodičů a prarodičů; tyto údaje lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,

• l) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby při ověřování původu nebo stanovování genetického typu; tento údaj lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,

• m) datum vystavení potvrzení o původu,

• n) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(2) Požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. i) neplatí pro koně narozené po 31. prosinci 1997; požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. k) platí pro koně přiměřeně.

(3) U anglického plnokrevníka se za potvrzení o původu považuje průkaz totožnosti koně, pokud splňuje požadavky na obsah potvrzení o původu uvedené v odstavcích 1 a 2.

§ 27

Potvrzení o původu plemenné drůbeže

(1) Potvrzení o původu čistokrevné plemenné drůbeže obsahuje

• a) druh plemenné drůbeže,

• b) evidenční číslo plemenného zvířete v plemenářské evidenci,

• c) datum vylíhnutí,

• d) pohlaví zvířete,

• e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,

• f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,

• g) původ ze strany otce do tří generací předků, ze strany matky do dvou generací po linii otců,

• h) datum vystavení potvrzení o původu,

• i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(2) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech obsahuje

• a) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, který realizuje plemenitbu šlechtitelského programu, z jehož chovu násadová vejce nebo plemenná drůbež pochází,

• b) způsob identifikace násadových vajec nebo plemenné drůbeže,

• c) počet násadových vajec nebo počet plemenné drůbeže podle pohlaví,

• d) stáří násadových vajec, věk plemenné drůbeže v den vystavení potvrzení o původu,

• e) název a označení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,

• f) stupeň množení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,

• g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,

• h) datum vystavení potvrzení o původu,

• i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(3) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se vydává na jednu kombinaci křížení hromadně pro celé hejno.

§ 28

Potvrzení o původu plemenných ryb

Potvrzení o původu plemenných ryb obsahuje kromě údajů uvedených v § 26 odst. 1 datum výtěru a diagnostické znaky uvedené v příloze č. 2 části VI.

Oddíl 8

Ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat

(K § 12 odst. 7 zákona)

§ 29

Náležitosti osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu

(1) Osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu obsahuje

• a) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby,

• b) identifikaci rodičů,

• c) výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu podle odstavce 2.

(2) Výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu se vyjadřuje slovy

• a) „původ souhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je kompatibilní s genetickým typem potomka,

• b) „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je nekompatibilní s genetickým typem potomka, a to

• 1. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí otec“,

• 1. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí matka“,

• 1. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí oba rodiče“, nebo

• 1. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nelze určit, který z rodičů nesouhlasí“,

• c) „původ souhlasí s otcem uvedeným na prvním místě za předpokladu správné matky“, pokud bylo udáno více možných otců a všichni byli vyloučeni až na jednoho, který se uvede na prvním místě,

• d) „původ nelze ověřit“, pokud není k dispozici genetický typ jednoho nebo obou rodičů (u plemenných ryb rodičovských hejn) a nebo z více udaných možných otců, nelze vyloučit dva a více otců,

• e) „základní testace“ potvrzení, že genetický typ zvířete, u plemenných ryb testovaného hejna, byl zahrnut do databáze genetických typů vedených oprávněnou osobou s cílem umožnit ověření původu jeho potomků.

(3) Požádají-li o to osoby uvedené v § 12 odst. 4 zákona, vystaví oprávněná osoba kartu genetického typu zvířete obsahující základní identifikační údaje o zvířeti, jeho genetický typ a identifikační údaje oprávněné osoby, která kartu vystavila. Karta se může na základě žádosti osob podle § 12 odst. 4 zákona vystavovat také v anglickém jazyce pro mezinárodní spolupráci při vedení evidence zvířat, pro kontrolu původu a identifikaci dovezených i vyvezených zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na chovatele anglického plnokrevníka a klusáka.

(4) Původ a genetický typ skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže a běžců se ověřuje vylučovací metodou pomocí krevních skupin, biochemických polymorfních znaků nebo určující metodou pomocí mikrosatelitů.

(5) Původ plemenných ryb se ověřuje molekulárně genetickou analýzou, a to zejména analýzou polymorfních proteinových znaků; při jejich nízké vypovídací schopnosti se použije analýza mitochondriální nebo jaderné deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ve speciálních případech analýza ploidie nebo chromozomová analýza.

(6) Původ a genetický typ včelích matek se ověřuje na základě morfologického rozboru jedné dochované generace (nejméně 50 dělnic). U plemeniva a spermatu se posuzuje potomstvo první dochované generace. Naměřené hodnoty se zpracovávají metodou shlukové analýzy.

Oddíl 9

Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány, a požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelských chovů

(K § 13 odst. 6 zákona)

§ 30

Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány

(1) Šlechtitelské chovy jsou uznávány pro druhy, popřípadě plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro která je v České republice vedena plemenná kniha nebo plemenářská evidence a pokud je využití šlechtitelského chovu zakotveno ve šlechtitelském programu daného plemene.

(2) Jako šlechtitelské jsou uznávány chovy

• a) které jsou registrované v příslušné plemenné knize nebo plemenářské evidenci,

• b) v nichž se uplatňují postupy stanovené šlechtitelským programem uznaného chovatelského sdružení,

• c) chovají samičí zvířata, která

• 1. vykazují typické znaky svého plemene,

• 1. dosahují hodnoty jednotlivých ukazatelů užitkovosti a plemenné hodnoty stejné nebo vyšší, než je průměr populace v rozhodném období,

• 1. mají dobrý zdravotní stav.

(3) Kromě náležitostí uvedených v § 13 odst. 4 zákona předloží chovatel k žádosti o uznání šlechtitelského chovu přehled o

• a) počtu a užitkovosti plemeníků a plemenic v chovu,

• b) šlechtitelském programu a opatřeních prováděných v chovu.

§ 31

Požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelského chovu

Požadavky na kvalitu zvířat ve šlechtitelských chovech a podmínky pro jejich uznání v závislosti na stupni vývoje druhu, popřípadě plemene stanovuje šlechtitelský program příslušného uznaného chovatelského sdružení.

Oddíl 10

Genetické zdroje

(K § 14 odst. 2 zákona)

§ 32

Plemena zařazená do genetických zdrojů

Do genetických zdrojů jsou zařazena

• a) u skotu: česká červinka, český strakatý skot,

• b) u prasat: přeštické černostrakaté,

• c) u koní: starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik, huculský kůň,

• d) u ovcí: šumavská ovce, valaška,

• e) u koz: bílá a hnědá krátkosrstá koza,

• f) u drůbeže: česká slepice zlatě kropenatá a česká husa,

• g) u ryb ve schválených formách a liniích: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný ve schválených formách, síh severní maréna, síh peleď, lín obecný, sumec velký ve schválených formách, jeseter malý, vyza velká,

• h) u včel: včela medonosná kraňská.

§ 33

Osoby pro zpracovávání a zajišťování programu uchování genetických zdrojů a obsah těchto programů

(1) Programy uchování genetických zdrojů zpracovává a zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat.

(2) Programy podle odstavce 1 se zpracovávají pro jednotlivá plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat a obsahují

• a) metodiku projektu,

• b) předpokládané finanční náklady,

• c) formou souhrnné výroční zprávy každoroční vyhodnocení projektu, včetně zhodnocení finančních nákladů vynaložených za uplynulý kalendářní rok.

Oddíl 11

Státní registr plemeníků

(K § 15 odst. 3 zákona)

§ 34

Způsob vedení státního registru plemeníků

(1) Státní registr plemeníků (dále jen „státní registr“) se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat; člení se podle typů, linií a způsobů plemenitby.

(2) Státní registr se vede počítačovou formou jako zvláštní databáze ústřední evidence.

(3) Způsoby označování plemeníků ve státním registru a údaje evidované ve státním registru jsou uvedeny v příloze č. 4.

Oddíl 12

Inseminační stanice

(K § 16 odst. 4 zákona)

§ 35

Technologické a hygienické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek

[K § 16 odst. 4 písm. a) zákona]

(1) Odběr, posuzování, zpracování a uchování spermatu lze provádět výlučně na místech k tomu určených při dodržení hygienických a bezpečnostních podmínek.

(2) U odebraného spermatu se posuzuje soubor vlastností charakterizujících jeho kvalitu, zdravotní nezávadnost, možnosti ředění a způsobilost k použití.

(3) Inseminační dávky lze uchovávat a vydávat jen v místnostech k tomu určených, oddělených od ostatních provozů a při dodržení hygienických a technologických podmínek.

(4) Podrobné hygienické a technologické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 36

Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek

[K § 16 odst. 4 písm. b) zákona]

(1) Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice provádí kontrolu kvality vydávaného spermatu a vydává inseminační dávky, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.

(2) Obaly inseminačních dávek musí být označeny způsobem, který umožňuje identifikovat plemeníka-dárce spermatu a uvádí informace uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.

(3) Požadavky na kvalitu spermatu a způsob označování obalu inseminačních dávek pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 37

Požadavky na technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa

[K § 16 odst. 4 písm. c) zákona]

(1) Inseminační stanice musí mít fyzicky oddělené

• a) prostory provozně-administrativní včetně sociálního a hygienického zařízení s funkcí hygienické smyčky,

• b) prostory pro ustájení plemeníků s možností izolace karantenovaných a nemocných zvířat,

• c) místnost pro odběr nebo venkovní připouštědlo,

• d) prostory pro čištění, dezinfekci a sterilizaci pomůcek a zařízení,

• e) laboratoř pro posuzování a zpracování spermatu a výrobu inseminačních dávek,

• f) prostory pro uchovávání a výdej inseminačních dávek.

(2) Dispoziční řešení inseminační stanice musí omezovat kontakt plemeníků s jinými zvířaty. Technické a přístrojové vybavení jednotlivých provozů inseminační stanice specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat je uvedeno v příloze č. 5 částech I. až IV.

(3) V případě, že inseminační stanice slouží k produkci čerstvého spermatu kanců pro inseminaci vlastních plemenic, prostory a vybavení inseminační stanice musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 5 části III. písm. C odst. 2.

(4) Odběrová místa k získávání spermatu musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c). Hodnocení a zpracování spermatu se provádí na inseminační stanici.

§ 38

Obsah a způsob vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence

[K § 16 odst. 4 písm. d) zákona]

(1) Provozovatel inseminační stanice vede evidenci o

• a) jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici a odběrovém místě,

• b) odběru, produkci, hodnocení a zpracování spermatu a výrobě inseminačních dávek,

• c) výdeji inseminačních dávek, pro který vystavuje výdejový doklad.

(2) Evidenci podle odstavce 1 uchovává provozovatel inseminační stanice po dobu nejméně 5 let od vyřazení plemeníka ze stanice, s výjimkou průvodního listu skotu a průkazu koně.

(3) Podrobný obsah evidence vedené na inseminační stanici, údajů předávaných osobě pověřené vedením ústřední evidence, způsob a termíny předávání jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

Oddíl 13

Inseminace skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců

(K § 17 odst. 2 a 5 zákona)

§ 39

Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek

[K § 17 odst. 2 a odst. 5 písm. a) zákona]

(1) K inseminaci plemenic lze použít pouze sperma, které splňuje kvalitativní a zdravotní podmínky podle přílohy č. 5 částech I. až IV.

(2) Do inseminace mohou být zapojeny jen plemenice, které jsou označeny podle § 22 zákona.

(3) Před vlastním úkonem inseminace oprávněná osoba posoudí záznamy o reprodukci plemenice a vyšetří stav jejích pohlavních orgánů. Z inseminace vyloučí plemenice mimo říji, neoznačené a s příznaky onemocnění a informuje o tom chovatele.

(4) Požadavky na technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 40

Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace

[K § 17 odst. 5 písm. b) zákona]

(1) Všechny předměty, které přicházejí do styku se spermatem nebo pohlavními orgány plemenice, musí být sterilní a musí být dezinfikovány.

(2) Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 41

Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

[K § 17 odst. 5 písm. c) zákona]

(1) Na každou plemenici zapojenou do inseminace se vystavuje doklad, do kterého zaznamenávají chovatelé a osoby oprávněné k provádění inseminace údaje uvedené v příloze č. 5. Součástí dokladu jsou také záznamy o zdravotním stavu podle zvláštního právního předpisu.^8) Toto ustanovení neplatí pro chov koní.

(2) Požadavky na vedení evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat, na údaje předávané chovateli a osobě pověřené vedením ústřední evidence a způsob jejich zpracování a zveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 42

Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace

[K § 17 odst. 5 písm. d) zákona]

(1) Pro zabezpečení řádného a bezpečného vyšetření plemenice a provádění inseminace musí chovatel zabezpečit

• a) pro osobu oprávněnou k provádění inseminace

• 1. oddělené prostory zejména pro uložení pomůcek, oděvu,

• 1. zdroj teplé vody,

• 1. doklad pro záznamy o inseminaci podle přílohy č. 5 částí I. až IV.,

• b) oddělení plemenic od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,

• c) fixaci plemenic při inseminaci,

• d) na požádání pomoc při vlastním úkonu inseminace a vyšetření plemenice.

(2) Další požadavky na zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

Oddíl 14

Střediska pro přenos embryí

(K § 18 odst. 1 a 4 zákona)

§ 43

Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí

[K § 18 odst. 4 písm. a) zákona]

(1) K získávání a přenosu embryí lze používat zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.^9)

(2) Embrya musí být ošetřena způsobem vylučujícím přenos chorob a nákaz.

(3) Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části I.

§ 44

Požadavky na kvalitu a identifikaci embryí a vaječných buněk

[K § 18 odst. 4 písm. b) zákona]

(1) Posouzení kvality embryí k přenosu provádějí střediska pro přenos embryí bezprostředně po jejich získání a zatřiďují je do kvalitativních skupin. Embrya, která nesplňují předpoklady pro úspěšný přenos, se z dalšího použití vylučují.

(2) Obaly embryí a vaječných buněk se označují tak, aby bylo možno identifikovat dárkyni a otce embrya, plemeno, kód střediska pro přenos embryí, datum získání a počet embryí v obalu.

(3) Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk jsou uvedeny v příloze č. 6 části II.

§ 45

Požadavky na technické vybavení střediska pro přenos embryí

[K § 18 odst. 1 a odst. 4 písm. c) zákona]

(1) Všechny nástroje, pomůcky a média, které přicházejí do styku s embryi a vaječnými buňkami, musí být sterilní a musí být uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace.

(2) Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části III.

§ 46

Obsah a způsob vedení záznamů a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

[K § 18 odst. 4 písm. d) zákona]

Záznamy o získávání a hodnocení embryí a jejich přenosu, způsob a termíny jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence jsou uvedeny v příloze č. 6 části IV.

§ 47

Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí

[K § 18 odst. 4 písm. e) zákona]

Pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí musí chovatel zabezpečit

• a) pro výplach embryí

• 1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,

• 1. zdroj teplé vody,

• 1. místo k výplachu dárkyně,

• 1. místnost ke zpracování výplachů, hodnocení a ošetření embryí,

• 1. fixaci dárkyň při výplachu,

• 1. pomoc při výplachu,

• b) pro přenos embryí

• 1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,

• 1. oddělení příjemkyň od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,

• 1. fixaci příjemkyň při přenosu embryí,

• 1. pomoc při vlastním přenosu embryí.

Oddíl 15

Přirozená plemenitba

(K § 19 odst. 4 zákona)

§ 48

Rozsah záznamů a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

(1) V chovu skotu hlásí chovatel zapuštění býkem formou „inseminačního výkazu“ podle přílohy č. 5 části I. písm. G bodu 3, pokud je známo přesné datum zapouštění. Působí-li býk volně ve stádě, vyplňuje chovatel „hlášení o působnosti býka v přirozené plemenitbě“, které zasílá osobě pověřené vedením ústřední evidence skotu do jednoho měsíce po skončení působení býka v přirozené plemenitbě, s vyznačením začátku a konce působení býka v přirozené plemenitbě.

(2) Rozsah záznamů a způsob jejich předávání v chovu koní je uveden v příloze č. 5 části II.

(3) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v chovu prasat, ovcí a koz přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o přirozené plemenitbě pouze na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.

Oddíl 16

Nákup a prodej vyjmenovaných hospodářských zvířat a jejich plemenného materiálu

(K § 21 odst. 10 zákona)

§ 49

Náležitosti průvodního listu dováženého spermatu, embryí a vaječných buněk

[K § 21 odst. 10 písm. a) zákona]

(1) Průvodní list doprovází inseminační dávky, embrya nebo vaječné buňky nakupované od každého chovatele v jiné zemi.

(2) Průvodní list podle odstavce 1 se vystaví pro každého odběratele samostatně; tento průvodní list obsahuje údaje uvedené v příloze č. 7 částech I. až IV.

§ 50

Vedení záznamů o prodeji a jejich rozsah

[K § 21 odst. 10 písm. b) zákona]

(1) Záznamy o prodeji plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk a včel obsahují údaje uvedené v průvodních listech podle přílohy č. 7.

(2) Záznamy o prodeji plemenné drůbeže a násadových vajec obsahují

• a) stupeň množení,

• b) počet prodaných nebo nakoupených zvířat nebo násadových vajec,

• c) název genotypu,

• d) údaj o zemi původu.

(3) Záznamy o prodeji inseminačních dávek mimo inseminační stanici se vedou formou „expedičních lístků“, které obsahují

• a) datum odběru,

• b) počet inseminačních dávek,

• c) číslo státního registru plemeníka.

(4) Záznamy o prodeji plemenných ryb, jejich plůdku a násad a plemenného materiálu obsahují

• a) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo prodávajícího,

• b) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,

• c) druh ryby,

• d) plemeno, linii, populaci,

• e) věkovou kategorii,

• f) počet kusů,

• g) pohlaví, je-li stanovitelné,

• h) skupinové nebo individuální označení ryb,

• i) datum odběru.

§ 51

Způsob označení obalů inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel

[K § 21 odst. 10 písm. c) zákona]

(1) Obaly inseminačních dávek skotu, koní, prasat, ovcí a koz a obaly embryí jsou označeny způsobem uvedeným v příloze č. 5. Na obalech dovážených inseminačních dávek se nevyžaduje číslo státního registru plemeníků.

(2) Obaly nebo kontejnery násadových vajec drůbeže obsahují pouze vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže a pochází z jednoho chovu, jsou označeny jménem, názvem nebo kódem chovu, ze kterého násadová vejce pochází, a nápisem „násadová vejce“. Pro účely vývozu jsou kromě těchto údajů obaly označeny informací uvedenou na vejcích podle odstavce 4, druhem drůbeže, ze kterého vejce pocházejí, příjmením, jménem a trvalým pobytem nebo názvem a sídlem chovatele. Označení na obalu je provedeno nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 20 mm, šířkou 10 mm a tloušťkou písma alespoň 1 mm.

(3) Násadová vejce drůbeže jsou individuálně označena kódem chovu nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 2 mm a šířkou 1 mm. Násadová vejce běžců jsou individuálně označena kódem chovu.

(4) Obaly inseminačních dávek rybího spermatu nebo dávek gamet obsahují

• a) datum odběru gamet,

• b) druh, plemeno a linii,

• c) populaci,

• d) identifikaci mlíčáka nebo jikernačky,

• e) objem dávky gamet,

• f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.

(5) Obaly dávek jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku obsahují

• a) datum výtěru,

• b) druh, plemeno a linii,

• c) populaci,

• d) identifikační čísla rodičů,

• e) počet jiker v očních bodech nebo rozplavaného plůdku,

• f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.

§ 52

Náležitosti pro výdej a distribuci inseminačních dávek

[K § 21 odst. 10 písm. d) zákona]

(1) Výdej a distribuce inseminačních dávek se provádí způsobem a při dodržení požadavků na kvalitu a identifikaci spermatu u býků podle přílohy č. 5 části I., u hřebců podle přílohy č. 5 části II., u kanců podle přílohy č. 5 části III., u beranů a kozlů podle přílohy č. 5 části IV.

(2) Dovážené inseminační dávky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,^10) které dokládá, že pocházejí

• a) od zdravých plemeníků pocházejících z inseminačních stanic prostých nebezpečných nákaz,^11)

• b) od plemeníků, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou,

• c) od plemeníků, kteří nebyli vakcinováni proti slintavce a kulhavce,

• d) jde-li o skot, od býků, kteří nejsou současně využíváni pro přirozenou plemenitbu.

(3) Inseminační dávky býků obsahují přídavek antibiotik v koncentraci účinné proti původcům kampylobakteriózy, leptospirózy a mykoplazmózy. Koncentrace antibiotik jsou uvedeny v příloze č. 5 části I. písm. A bodu 3.4.

§ 53

Náležitosti pro výdej a distribuci embryí a vaječných buněk

[K § 21 odst. 10 písm. d) zákona]

(1) Embrya a vaječné buňky musí být vydávány a přijímány pouze v zařízeních, která jsou přizpůsobena k manipulaci s tímto materiálem podle přílohy č. 6 části III.

(2) Embrya a vaječné buňky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,^8) které dokládá, že pocházejí od

• a) zdravých dárkyň ustájených v chovech prostých nebezpečných nákaz,^11)

• b) dárkyň, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou.

Oddíl 17

Zrušovací a závěrečná ustanovení

§ 54

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 326/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.

§ 55

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE

I. Postup testování finálních hybridů prasat

• 1. Počty testovaných prasat a termíny jejich naskladnění jsou stanoveny na základě smlouvy uzavřené mezi chovatelským podnikem a provozovatelem vyhlášeného testačního zařízení.

• 1. Prasata jsou naskladňována do jedné testační haly do kotců pro 8 až 12 kusů tak, aby se vyloučil vliv prostředí mezi sekcemi a kotci a aby plocha na 1 kus činila nejméně 1 m^2.

• 1. Z jednoho chovatelského podniku je prověřováno nejméně 100 prasat v poměru 50 prasniček: 50 kastrátů (vepříků) nejméně po 10 otcích a 20 matkách tak, aby od každé matky byla použita nejméně 2 zvířata (prasnička a vepřík) a otcové nebyli blízcí příbuzní (otec, syn, bratři).

• 1. Prasata jsou testována ve dvou obdobích; interval mezi testačními obdobími je nejvýše 4 měsíce a v jednom období je testováno nejméně 50 prasat v poměru pohlaví 1:1.

• 1. Prasata vybraná k testaci jsou označena trvalým způsobem a doprovázena potvrzením o původu s údaji o počtu dochovaných selat ve vrhu, ze kterého sele pochází, pořadí vrhu, datum narození a veterinárním osvědčením o zdravotním stavu.

• 1. Do testace jsou zařazena pouze zdravá prasata, odpovídajícího vývinu a hmotnostně vyrovnaná, v rozmezí od 20 do 28 kg živé hmotnosti a ve věku do 90 dnů včetně.

• 1. Při převzetí na vyhlášené testační zařízení se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, ověřuje se označení a doklady podle bodu 5.

• 1. Testace probíhá od průměrné hmotnosti testovaných prasat 30 kg po dobu 100 dnů (± 4 dny) tak, aby průměrná hmotnost prasat nepřesáhla 110 kg (doba výkrmu může být pro další testační období upravována podle dosahovaných přírůstků).

• 1. Sledované znaky jatečné hodnoty se korigují pomocí korekčních koeficientů stanovených na základě regresní analýzy na jednotnou hmotnost 100 kg.

• 1. Po celou dobu testačního výkrmu jsou prasata krmena ad-libitním způsobem do samokrmítek a napájena pomocí automatických napáječek s volným přístupem; suchá granulovaná krmná směs odpovídá svým složením krmné směsi pro testaci čistokrevných prasat a každý zámel je laboratorně analyzován na obsah živin, energie a zdravotní nezávadnost,.

• 1. Jatečné trupy při porážkové hmotnosti dosažené po době testace 100 ± 4, dny jsou aparativně zatřiďovány podle stupnice SEUROP; rozbor jatečných půlek se provádí podle přílohy č. 2.

• 1. Z ukazatelů výkrmnosti, jatečné hodnoty a kvality masa se hodnotí: