Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Čl. I

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se za slova „nařízením se stanoví“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství^1)“.

Poznámka pod čarou č. 1) zní:

„^1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře pro zaměstnance, směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami, směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998, o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000, o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, prováděním směrnice Rady 98/24/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých pracovníků, směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978, o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES, směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.

• 1. V § 1 odst. 2 se slova „§ 3 a 4, § 6, § 25 a 26, § 28 ani v přílohách č. 1, 4, 6 a 11 k tomuto nařízení“ nahrazují slovy „§ 25 a 26“.

• 1. V § 3 odst. 3 se slova „pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu (dále jen „trvalá pracoviště“)“ nahrazují slovy „práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen „trvalá práce“)“.

• 1. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců

(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 °C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 °C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.

(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.

(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 °C do 4 °C, musí být zřízeny ohřívárny.

(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 °C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s^-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 °C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 °C.

(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.“.

• 1. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.“.

• 1. V § 5 odstavec 2 zní:

„(2) Ochranné nápoje se poskytují

• a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,

• b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),

• c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,

• d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 °C a nižší,

• e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní odoby nižší než 4 °C.“.

• 1. V § 5 odst. 3 se slova „písm. a) a b)"nahrazují slovy „písm. a) až c)"a slova „písm. c)“ se nahrazují slovy „písm. d) a e)“.

• 1. V § 6 se v nadpisu slova „a klimatizovaná“ zrušují.

• 1. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.

(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.“.

• 1. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.“.

• 1. V § 6 odst. 4 se slova „části A“ a věta poslední zrušují.

• 1. V § 6 odst. 5 se slovo „klimatizovaných“ a slova „části A“ zrušují.

• 1. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.“.

• 1. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí:

„(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží

• a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,

• b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,

• c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,

• d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,

• e) riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika,

• f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,

• g) práce pouze v nočních směnách.

(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží

• a) velikost kritického detailu,

• b) náročnost na diskriminaci detailů,

• c) nároky na adaptaci zraku,

• d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,

• e) práce za zvláštních světelných podmínek,

• f) používání zvětšovacích přístrojů a

• g) neodstranitelné oslňování.“.

• 1. V § 11 odst. 1 se za slova „rozumí práce“ vkládají slova „vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti“.

• 1. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „jednotkami“ vkládají slova „vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti“ a slovo „směny“ se nahrazuje slovem „doby“.

• 1. V § 13 se slova „na psací stroje tradiční konstrukce“ zrušují.

• 1. V § 14 odst. 5 písm. a) se slova „abnormální expozice“ nahrazují slovy „situace, která vedla k nadlimitní expozici“.

• 1. V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu.“.

• 1. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 µg.m^-3, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen „plumbaemie“). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 µg Pb.l^-1 krve a nižší než 400 µg Pb.l^-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.

(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 µg.m^-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 µg Pb.l^-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.“.

• 1. V § 21 odst. 3 se slova „§ 20 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 7“.

• 1. V § 23 nadpis zní: „Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli“.

• 1. V § 23 odst. 4 písm. d) se slovo „alergenních“ nahrazuje slovem „senzibilizujících“.

• 1. V § 24 odst. 2 se slova „a to až doby než výsledky hodnocení prokáží, že opatření není třeba činit“ nahrazují slovy „pokud hodnocení provedené v souladu s požadavky § 23 neprokáže, že nejsou potřebné“.

• 1. V § 24 odstavec 5 zní:

„(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu^9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4.“.

• 1. § 27 včetně nadpisu zní:

㤠27

Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků

Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem^3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.“.

• 1. § 28 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní:

㤠28

Zásobování vodou

(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou^1) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.^17) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým limitům podle zvláštního právního předpisu.^18)

(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 °C.

^17) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin.

^18) Příloha č. 4 vyhlášky č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.“.

• 1. § 30 zní:

㤠30

Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.“.

• 1. § 31 zní:

㤠31

Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na

• a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,

• b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,

• c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.“.

• 1. V příloze č. 1 části A a B znějí:

„Část A

Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

• 1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.

• 1. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad

• 2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,

• 2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,

• 2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m^2 tělesného povrchu (W.m^-2),

• 2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.

Tabulka č. 1:

Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje

Třída práce	Příklady činností	M (W.m-2)
I	Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).	≤ 80
IIa	Výstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek. Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, prodavači).	81 až 105
IIb	Práce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel). Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků).	106 až 130
IIIa	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloauto- matických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).	131 až 160
IIIb	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla - výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství).	161 až 200
IVa	Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).	201 až 250
IVb	Práce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou - práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větších kusů).	251 až 300
V	Práce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).	301 a více

• 1. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:

• 3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,

• 3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C,

• 3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C,

• 3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m^-2.

Tabulka č. 2:

Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok

| Třída práce | M (W.m-2) | Operativní teplota to (°C) | va (m.s-1) | Rh (%) | SRto max+++ g.h-1g.sm-1 | | | | to min | to opt | to max | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | I | ≤ 80 | 20 | 22 ± 2 | 28 | 0,1-0,2 | 30-70 | 107856 | | II a | 81-105 | 18 | 20 ± 2 | 27 | 0.1-0,2 | 1361091 | | | II b | 106-130 | 14 | 16 ± 2 | 26 | 0,2-0,3 | 1711368 | | | III a | 131-160 | 10+ | 12 ± 2+ | 26+ | 0,2-0,3 | 2562045 | | | III b | 161-200 | 10++ | 12 ± 2++ | 26++ | 0,2-0,3 | 3592639 | |

Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.

Vysvětlivky k tabulce:

to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo

to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo

to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5

va je rychlost proudění vzduchu

SR je intenzita pocení

Rh je relativní vlhkost

• z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy

++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže

+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m^2

to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu

Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.

Operativní teplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (°C) se určí z výrazu:

to = tr + A (ta - tr),

kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3.

Tabulka č. 3

Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s^-1)

va (m.s-1)	0,2	0.3	0,4	0,6	0,8	1,0
A (-)	0,50	0,53	0,60	0,65	0,70	0,75

Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s^-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s^-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahu:

tr=tg+2734+2,9.108.va0,6tg-ta14-273

kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,10 m (°C)

ta - teplota vzduchu (°C)

va - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1)

nebo ze vztahu:

tr=tg+2734+2,5.108.va0,6tg-ta14-273

kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,15 m (°C)

ta - teplota vzduchu (°C)

va - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1)

Střední radiační teplota tr (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.

clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.

Část B

Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže

• 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.

• 1. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním, Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.

Tabulka č. 4

Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen

Energetický výdej brutto M (W.m-2)	Neaklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1. m-2)	Aklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1. m-2)
≤ 80	147	147
> 80	206	270

• 1. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ.m^-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min^-1.

• 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.

Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:

sm - doba práce za směnu celkem

max - krátkodobě únosná doba práce

Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,1 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | V | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | 350 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 232 | 188 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 151 | 47 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 218 | 179 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 87 | 38 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 282 | 207 | 171 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 282 | 61 | 32 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 245 | 196 | 163 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 157 | 47 | 27 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 352 | 230 | 186 | 156 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 352 | 83 | 37 | 24 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 468 | 280 | 217 | 177 | 150 | | max | 480 | 480 | 480 | 468 | 280 | 56 | 30 | 21 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 348 | 262 | 205 | 169 | 144 | | max | 480 | 480 | 480 | 348 | 111 | 41 | 25 | 18 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 392 | 308 | 245 | 195 | 161 | 138 | | max | 480 | 480 | 392 | 151 | 59 | 31 | 21 | 16 | | | 36 | sm | 385 | 433 | 351 | 287 | 230 | 185 | 154 | 132 | | max | 385 | 433 | 130 | 66 | 38 | 24 | 17 | 14 | | | 38 | sm | 274 | 395 | 324 | 268 | 217 | 176 | 148 | 127 | | max | 274 | 106 | 63 | 42 | 28 | 20 | 15 | 12 | | | 40 | sm | 247 | 362 | 301 | 251 | 205 | 168 | 142 | 123 | | max | 90 | 56 | 40 | 30 | 22 | 16 | 13 | 11 | | | 42 | sm | 226 | 335 | 281 | 236 | 194 | 160 | 136 | 118 | | max | 52 | 38 | 30 | 23 | 18 | 14 | 11 | 10 | | | 44 | sm | 207 | 311 | 263 | 223 | 185 | 153 | 131 | 114 | | max | 36 | 28 | 23 | 19 | 15 | 12 | 10 | 9 | | | 46 | sm | 191 | 290 | 248 | 211 | 176 | 147 | 126 | 110 | | max | 27 | 22 | 19 | 16 | 13 | 11 | 9 | 8 | | | 48 | sm | 178 | 272 | 233 | 200 | 168 | 140 | 121 | 106 | | max | 22 | 18 | 16 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 | | | 50 | sm | 166 | 256 | 221 | 190 | 160 | 135 | 117 | 103 | | max | 20 | 17 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 | |

Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 0,5 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | V | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | 350 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 260 | 191 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 260 | 55 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 221 | 181 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 115 | 42 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 316 | 209 | 172 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 316 | 73 | 35 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 248 | 197 | 164 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 248 | 52 | 29 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 382 | 231 | 187 | 157 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 352 | 101 | 40 | 25 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 290 | 217 | 177 | 150 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 290 | 63 | 32 | 22 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 386 | 261 | 205 | 169 | 143 | | max | 480 | 480 | 480 | 386 | 145 | 45 | 27 | 19 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 443 | 307 | 244 | 194 | 161 | 137 | | max | 480 | 480 | 443 | 241 | 66 | 33 | 22 | 16 | | | 36 | sm | 423 | 459 | 347 | 284 | 228 | 184 | 153 | 132 | | max | 423 | 459 | 190 | 74 | 40 | 25 | 18 | 14 | | | 38 | sm | 267 | 387 | 319 | 264 | 215 | 174 | 147 | 127 | | max | 267 | 136 | 70 | 44 | 29 | 20 | 15 | 12 | | | 40 | sm | 240 | 354 | 296 | 247 | 203 | 166 | 140 | 122 | | max | 105 | 60 | 41 | 30 | 22 | 16 | 13 | 11 | | | 42 | sm | 218 | 326 | 275 | 232 | 192 | 158 | 135 | 117 | | max | 54 | 38 | 29 | 23 | 18 | 14 | 11 | 10 | | | 44 | sm | 199 | 302 | 257 | 218 | 182 | 151 | 129 | 113 | | max | 35 | 27 | 22 | 18 | 15 | 12 | 10 | 9 | | | 46 | sm | 184 | 281 | 241 | 206 | 173 | 145 | 124 | 109 | | max | 25 | 21 | 18 | 15 | 13 | 10 | 9 | 8 | | | 48 | sm | 170 | 263 | 227 | 195 | 165 | 138 | 119 | 105 | | max | 21 | 18 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 | | | 50 | sm | 159 | 247 | 214 | 185 | 157 | 133 | 115 | 101 | | max | 19 | 17 | 14 | 12 | 11 | 9 | 8 | 7 | |

Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži

Podmínky: v = 1 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | V | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | 350 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 269 | 193 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 269 | 61 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 224 | 182 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 144 | 46 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 210 | 173 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 82 | 37 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 265 | 198 | 165 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 265 | 56 | 30 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 395 | 231 | 187 | 157 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 395 | 112 | 42 | 25 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 301 | 217 | 177 | 150 | | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 301 | 66 | 33 | 22 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 399 | 259 | 204 | 168 | 143 | | max | 480 | 480 | 480 | 399 | 155 | 46 | 27 | 19 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 457 | 303 | 244 | 192 | 160 | 137 | | max | 480 | 480 | 457 | 303 | 67 | 33 | 22 | 16 | | | 36 | sm | 426 | 475 | 342 | 280 | 226 | 182 | 152 | 131 | | max | 426 | 475 | 224 | 76 | 40 | 25 | 18 | 14 | | | 38 | sm | 267 | 378 | 313 | 260 | 212 | 173 | 146 | 126 | | max | 267 | 146 | 70 | 43 | 28 | 20 | 15 | 12 | | | 40 | sm | 232 | 344 | 289 | 243 | 200 | 164 | 139 | 121 | | max | 105 | 58 | 40 | 29 | 22 | 16 | 13 | 11 | | | 42 | sm | 210 | 316 | 268 | 227 | 189 | 156 | 133 | 116 | | max | 51 | 36 | 28 | 22 | 17 | 14 | 11 | 9 | | | 44 | sm | 191 | 292 | 250 | 214 | 179 | 149 | 1281 | 112 | | max | 32 | 26 | 21 | 18 | 14 | 12 | 10 | 8 | | | 46 | sm | 176 | 272 | 234 | 201 | 170 | 142 | 123 | 108 | | max | 24 | 20 | 17 | 14 | 12 | 10 | 9 | 8 | | | 48 | sm | 163 | 254 | 220 | 191 | 162 | 136 | 118 | 104 | | max | 20 | 17 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 | | | 50 | sm | 151 | 238 | 208 | 181 | 154 | 131 | 113 | 100 | | max | 19 | 19 | 16 | 12 | 10 | 9 | 8 | 7 | |

Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,1 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 224 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 117 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 212 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 75 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 241 | 200 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 157 | 54 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 226 | 190 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 83 | 41 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 275 | 213 | 181 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 275 | 56 | 33 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 342 | 257 | 202 | 172 | | max | 480 | 480 | 480 | 342 | 111 | 41 | 27 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 385 | 303 | 241 | 191 | 164 | | max | 480 | 480 | 385 | 151 | 59 | 31 | 22 | | | 36 | sm | 378 | 425 | 345 | 282 | 226 | 182 | 157 | | max | 378 | 425 | 130 | 66 | 38 | 24 | 18 | | | 38 | sm | 269 | 388 | 319 | 263 | 213 | 173 | 150 | | max | 269 | 106 | 63 | 42 | 28 | 20 | 16 | | | 40 | sm | 243 | 356 | 296 | 246 | 202 | 165 | 144 | | max | 90 | 56 | 40 | 30 | 22 | 16 | 14 | | | 42 | sm | 222 | 329 | 276 | 232 | 191 | 157 | 138 | | max | 52 | 38 | 30 | 23 | 18 | 14 | 12 | | | 44 | sm | 203 | 306 | 259 | 219 | 181 | 150 | 132 | | max | 36 | 28 | 23 | 19 | 15 | 12 | 10 | | | 46 | sm | 188 | 285 | 243 | 207 | 173 | 144 | 127 | | max | 27 | 22 | 19 | 16 | 13 | 11 | 9 | | | 48 | sm | 175 | 267 | 229 | 196 | 165 | 138 | 122 | | max | 22 | 18 | 16 | 13 | 11 | 9 | 8 | | | 50 | sm | 163 | 252 | 217 | 186 | 157 | 133 | 118 | | max | 20 | 17 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | |

Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 0,5 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IV a | IVb | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 176 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 214 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 94 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329! | 243 | 202 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 243 | 62 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 227 | 191 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 285 | 214 | 45 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 285 | 63 | 181 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 275 | 56 | 36 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 329 | 256 | 201 | 172 | | max | 480 | 480 | 480 | 329 | 145 | 45 | 29 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 435 | 301 | 239 | 190 | 164 | | max | 480 | 480 | 435 | 241 | 66 | 93 | 23 | | | 36 | sm | 415 | 451 | 341 | 279 | 224 | 180 | 156 | | max | 415 | 451 | 190 | 74 | 40 | 25 | 19 | | | 38 | sm | 262 | 380 | 314 | 260 | 211 | 171 | 149 | | max | 262 | 136 | 70 | 44 | 29 | 20 | 16 | | | 40 | sm | 236 | 348 | 290 | 243 | 199 | 163 | 142 | | max | 105 | 60 | 41 | 30 | 22 | 16 | 14 | | | 42 | sm | 214 | 320 | 270 | 228 | 188 | 156 | 136 | | max | 54 | 38 | 29 | 23 | 18 | 14 | 12 | | | 44 | sm | 196 | 297 | 253 | 214 | 179 | 149 | 131 | | max | 35 | 27 | 22 | 18 | 15 | 12 | 10 | | | 46 | sm | 180 | 276 | 237 | 202 | 170 | 142 | 126 | | max | 25 | 21 | 18 | 15 | 13 | 10 | 9 | | | 48 | sm | 167 | 258 | 223 | 192 | 162 | 136 | 121 | | max | 21 | 18 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | | | 50 | sm | 156 | 243 | 211 | 182 | 154 | 131 | 116 | | max | 19 | 17 | 14 | 12 | 11 | 9 | 8 | |

Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy

Podmínky: v = 1 m.s^-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo

| tg (°C) | Třída práce | Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) | | | | | | | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | | | | W.m-2 brutto | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 227 | | | 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 224 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 117 | | | 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 263 | 215 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329! | 263 | 109 | | | 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 260 | 202 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 260 | 67 | | | 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 227 | 191 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 329 | 112 | 47 | | | 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 411 | 296 | 213 | 181 | | max | 480 | 480 | 480 | 411 | 296 | 66 | 36 | | | 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 392 | 255 | 200 | 171 | | max | 480 | 480 | 480 | 392 | 155 | 46 | 29 | | | 34 | sm | 480 | 480 | 449 | 298 | 237 | 189 | 163 | | max | 480 | 480 | 449 | 298 | 67 | 33 | 23 | | | 36 | sm | 419 | 467 | 336 | 275 | 222 | 179 | 155 | | max | 419 | 467 | 224 | 76 | 40 | 25 | 19 | | | 38 | sm | 262 | 371 | 308 | 255 | 208 | 170 | 148 | | max | 262 | 146 | 70 | 43 | 28 | 20 | 16 | | | 40 | sm | 228 | 338 | 284 | 238 | 196 | 161 | 141 | | max | 105 | 58 | 40 | 29 | 22 | 16 | 13 | | | 42 | sm | 206 | 311 | 264 | 223 | 186 | 154 | 135 | | max | 51 | 36 | 28 | 22 | 17 | 14 | 12 | | | 44 | sm | 188 | 287 | 246 | 210 | 176 | 146 | 129 | | max | 32 | 26 | 21 | 18 | 14 | 12 | 10 | | | 46 | sm | 173 | 267 | 230 | 198 | 167 | 140 | 124 | | max | 24 | 20 | 17 | 14 | 12 | 10 | 9 | | | 48 | sm | 160 | 249 | 217 | 187 | 159 | 134 | 119 | | max | 20 | 17 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | | | 50 | sm | 149 | 234 | 204 | 178 | 151 | 128 | 115 | | max | 19 | 16 | 14 | 12 | 10 | 9 | 8 | |

• 1. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova „materiálů a“ vkládá slovo „teploty“.

• 1. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo „uvedeny“ vkládají slova „, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C“.

• 1. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova „styku s“ vkládá slovo „nechráněnou“.

• 1. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: „Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu“.

• 1. V příloze č. 2 části A se slova „v. Chromu (VI) sloučeniny“ nahrazují slovy „v. Chromu ostatní sloučeniny“.

• 1. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší“ onačuje jako „Tabulka č. 1“.

• 1. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky „Olovo“ a u položky „Olova anorganické sloučeniny jako Pb“ ve sloupci „Poznámky“ písmeno „P“ nahrazuje písmenem „P*“.

• 1. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu „Vysvětlivky k tabulce“ doplňují slova „P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie“.

• 1. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Seznam látek podle čísel CAS:“ označuje jako „Tabulka č. 2“.

• 1. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.

• 1. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo „pracovní“ nahrazuje slovem „osmihodinovou“.

• 1. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí:

„Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

Látka	PELc (mg.m-3)
baryt	10,0
cement	10,0
čedič tavený	10,0
dolomit	10,0
železo a jeho slitiny1)	10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)	10,0
hnědé uhlí a lignit	10,0
magnezit	10,0
ocelárenská struska	10,0
oxidy železa	10,0
popílek	10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)	10,0
půdní prachy	10,0
sádra	10,0
saze	2,0
siderit	10,0
škvára	10,0
vápenec, mramor	10,0
vysokopecní struska	10,0

Vysvětlivky k tabulce:

^1^) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší.

Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.

Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

Látka	PELC (mg.m-3)
Textilní prachy:
bavlna	2,0
len	2,0
konopí	2,0
hedvábí	2,0
syntetická vlákna textilní	4,0
sisal	6,0
juta	6,0
Živočišné prachy
peří	4,0
vlna	6,0
srst	6,0
ostatní živočišné prachy	6,0
Rostlinné prachy:
mouka	4,0
tabák	4,0
čaj	4,0
káva zelená	2,0
koření	2,0
prach obilní	6,0
Prach z
- toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin1)	1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2)	2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin	5,0
ostatní rostlinné prachy	6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic	5,0
prach PVC	5,0
prach z broušení pneumatik	3,0
prach epoxidových pryskyřic	2,0
prach polyakrylátových pryskyřic	5,0
prach polyesterových pryskyřic	5,0
prach polyethylenu	5,0
prach polypropylenu	5,0
prach polymerních materiálů	5,0
prach sklolaminátů	5,0

Vysvětlivky k tabulce:

^1^) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),

^2^) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.“.

• 1. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ větě první se slova „odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu“ zrušují.

• 1. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ písmeno a) zní:

• „a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.

Princip zkoušky.

Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.

Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).

Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).

Rozsah použití zkoušky.

Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.

Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:

XD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici

k je konstanta, doporučuje se hodnota 3

s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace)

Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).

Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.

Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 -3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.

Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.

Etalony, referenční materiály.

Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů

Přístroje a zařízení.

Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).

Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).

Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky.

Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)

Držáky filtrů.

Podpůrné destičky pro podložení filtru.

Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.

Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu).

Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).

Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.

Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.

Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.

Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.

Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.

Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.

Filtry.

Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.

Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) – např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm^2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.

Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

Postup zkoušky.

Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.

Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce

c = m/V, kde

c ... koncentrace frakce (mg/m^3)

m ... celková hmotnost prachu (mg)

V ... objem odebraného vzorku (m^3)

Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)

m = W2 - W1, kde

W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg)

W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)

Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).

Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru

V = Q.t, kde

Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m^3/min)

t ... doba odběru (min)

Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).

Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p = 101,3 kPa.

V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:

V=Q.t.pkal.todb/podb.tkal1/2 ,kde

Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m^3/min)

t ... doba odběru (min)

pkal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici

todb ... teplota během kalibrace (°C)

podb ... tlak odebraného vzduchu (kPa)

tkal ... teplota odebraného vzduchu (° C)

• 1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.

Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.

Přípravné práce.

Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic.

Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.

Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah.

Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.

Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.

Odběr vzorku v terénu.

Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540).

Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).

Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.

Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.

Zpracování vzorku v laboratoři.

Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.

Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.

Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.

• 1. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481.

Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.

• 1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.

Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.

Požadavky na metrologickou návaznost.

Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.

Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.

Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:

[image omitted]

Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)

Vyjádření výsledků.

Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m^3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m^3.

Zaokrouhlování výsledků.

Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.

Validace metody, kontrola stability zkoušek.

V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 - 1.

Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.

Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti.

Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.

Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší.

Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).

Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10.

V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků.

Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.

Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.

Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.

Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.

Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.

Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:

• nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,

• vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,

• vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,

• vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,

• další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.

Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku

U (p, q, r, ...) = k.(up^2 + uq^2 + ur^2 + ...)^1/2

kde k ... koeficient rozšíření,

up ... dílčí standardní nejistota parametru p,

uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,

ur ... dílčí standardní nejistota parametru r

Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:

Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.“.

• 1. Název přílohy č. 4 zní: „Požadavky na větrání pracovišť“.

• 1. V příloze č. 4 se slova „Část A“ a slova „Požadavky na nucené větrání“ zrušují.

• 1. V příloze č. 4 bodě 1 větě první se slovo „větrací“ zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo „větracího“ nahrazuje slovem „přiváděného“.

• 1. V příloze č. 4 bodě 3 se slova „čerstvého větracího“ nahrazují slovem „venkovního“.

• 1. V příloze č. 4 bodě 6 větě čtvrté se slovo „klimatizovaných“ zrušuje.

• 1. V příloze č. 4 bodě 12 se slovo „odsátého“ nahrazuje slovem „odpadního“.

• 1. V příloze č. 4 se Část B zrušuje.

• 1. V příloze č. 5 části A tabulce č. 1 se slova „Minutový přípustný^5),^6)“ nahrazují slovy „Minutový přípustný^5)“.

• 1. V příloze č. 5 části A „Poznámky k tabulkám č. 1 - 3“ se v poznámce č. 2) slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.

• 1. V příloze č. 5 části A bodě 4 větě druhé se za slova „překročit ani“ vkládá slovo „opakovaně“.

• 1. V příloze č. 5 části B bodě 4 se věta druhá nahrazuje větou „Pracovní úkony s použitou silou 60 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.“.

• 1. V příloze č. 5 části B bodu 4 větě poslední se za slova „než 45 % Fmax“ vkládají slova „jako pravidelná součást hlavní pracovní operace“ a za slovem „operace“ se tečka nahrazuje čárkou.

• 1. V příloze č. 5 Část C zní:

„Část C

Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen

• 1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.

• 1. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.^14)

• 1. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

Tabulka č. 1

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje^1^)

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
15	podlaha - zápěstí2)	5	6500
zápěstí - rameno2)	6
10	podlaha - zápěstí2)	7	5500
zápěstí - rameno2)	8
podlaha - rameno2)	6
5	podlaha - zápěstí	9	4000
podlaha - rameno	8
podlaha - nad rameno	5
zápěstí - rameno	10
zápěstí - nad rameno	8
rameno - nad rameno	6

Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.