Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

^1^) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

^2^) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Tabulka č. 2

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	15	10	5
Maximální vzdálenost přenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.“.

• 1. V příloze č. 5 části D bodě 1 a bodě 2 písm. a) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.

• 1. V příloze č. 5 části D bodě 4 písm. a) se slovo „nevhodných“ nahrazuje slovem „nepřijatelných“.

• 1. V příloze č. 5 části D písm. A) bodě 5 a v písm. B) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.

• 1. V příloze č. 5 části E u „Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech“ bodě 1 písm. d) se slova „za směnu“ zrušují.

• 1. Příloha č. 6 zní:

„Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Část A

Prostorové požadavky na pracoviště

• 1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m^2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.

• 1. Světlá výška, pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce musí být

• a) při ploše do 50 m^2 nejméně 2,60 m,

• b) při ploše od 51 do 100 m^2 nejméně 2,70 m,

• c) při ploše od 101 do 2000 m^2 nejméně 3,00 m,

• d) při ploše více než 2000 m^2 nejméně 3,25 m.

• 1. Světlá výška místností se šikmými stropy musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy 2,30 m.

• 1. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.

• 1. Výšky uvedené v bodu 2 písm. c) a d) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.

• 1. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:

12 m^3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

15 m^3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

18 m^3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.

• 1. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

Část B

Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení

• 1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m^2 (mimo zařízení a spojovací cesty).

• 1. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m^2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.

• 1. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:

20 m^3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

25 m^3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

30 m^3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením.

Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.

Část C

Některé požadavky na pracovní místo

• 1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 – 1180 mm, u žen 930 – 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 – 310 mm a u žen 210 – 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.

• 1. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 – 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 – 200 mm.

• 1. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.

• 1. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.

Obr. 1

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

[image omitted]

Obr. 2

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

[image omitted]

Vysvětlivky k obr. č. 2

Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.

Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran.

Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.

Obr. 3

Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje

[image omitted]

• 1. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny

• a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou.

• b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.

• c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.

• d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.

• e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.

• f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.

• g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]

Nejmenší výška nad podlahou	600
Nejmenší celková šířka	500
Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)	500
Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)	700
Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu	200

• h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:

• maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze),

• minimálně 200 mm od roviny h vpřed,

• maximálně 250 mm nad základnou,

• maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h.

Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.

• i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.

• j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.

Přípustné síly pro ovladače

Typ ovladače	Tvar, polohy a frekvence ovládání	Způsob ovládání, minimální a maximální síly (N)
Tlačítko	Kruhové, čtvercové, obdélníkové, hřibové	Jedním prstem	min. 2,5 max. 8
dlaní	min. 2,5 max. 50
Přepínač páčkový	Válcový, kuželový, hranolový dvoupolohový: min. 30° na strany od svislé osy, třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a kolmo k základně	Prsty	min. 2,5 max. 10
Přepínač otočný	Kruhová základna, úchopová část kuželová, obdélníková při zrakové kontrole: max. počet poloh - 24, min. úhel mezi polohami - 15° při hmatové kontrole: max. počet poloh - 8, min. úhel mezi polohami - 45°	Prsty	min. 2,5 max. 15
Točítko	Válcový, kuželový průměr do 2,5 cm průměr větší než 2,5 cm	Prsty	min. 2,5 max. 4 min. 2,5 max. 15
Kolo ruční	Vnější průměr věnce se volí podle rychlosti otáčení, při větší rychlosti menší průměr	Jednou rukou	min. 10 max. 100
oběma rukama	min. 10 max. 200
Volant	a) technická zařízení pracovně nepojíždějící	Oběma rukama	max. 115
b) technická zařízení pracovně pojíždějící	jednou nebo oběma rukama	max. 80
c) všechna technická zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)	oběma rukama	max. 350
Volant	Zemědělská a lesnická zařízení
a) tech. zařízení pracovně nepojíždějící	Oběma rukama	max. 120
b) tech. zařízení pracovně pojíždějící	jednou nebo oběma rukama	max. 120
c) všechna zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)	oběma rukama	max. 490
Páka ruční	Rukojeť: válcová, kuželová, i kulová	Horní končetinou pohyb páky:
trvale :	vpřed a vzad	min. 10 max. 60
do stran	min. 10 max. 40
často:	vpřed a vzad	min. 10 max. 120
do stran	min. 10 max. 80
zřídka:	nahoru a dolů:	min. 10 max. 300 (nouzová a parkovací brzda) u zemědělských a lesnických strojů: max. 250 nouzová a parkovací brzda max. 295
Páka nožní (pedál)	Obdélníkový, kruhový, čtvercový trvale:	Pohybem celé nohy	min. 10 max. 90
často:	pedál provozní nouzové brzdy	min. 40 max. 400
pedál ovládaný pohybem nohy v kotníku	min. 20 max. 60
zemědělské a lesnické stroje:
pedál spojky:		max. 245
pedál akcelerátoru:		max. 60
pedál provozní a nouzové brzdy:		max. 580
ostatní pedály:		max. 150

Trvale používané ovladače- takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu.

Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za pracovní dobu.

Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za pracovní dobu.

Rozměry ruky

| | Muži | Ženy | | | | Průměr | 95 % | Průměr | 95 % | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Délka ruky dlaňová | 18,8 | 20,3 | 17,2 | 18,6 | | Délka dlaně | 10,7 | 11,7 | 9,8 | 10,7 | | Délka III. prstu | 8,1 | 9 | 7,4 | 8,2 | | Šířka ruky | 8,8 | 9,7 | 8 | 8,8 |

Část D

Pracovní polohy a jejich hodnocení

Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.

Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.

Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.

Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:

Přijatelná pracovní poloha:

Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.

Podmíněně přijatelná pracovní poloha:

Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.

Nepřijatelná pracovní poloha:

Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.

Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.

Hodnocení poloh:

• Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°.

• Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.

• Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.

TRUP

[image omitted]

| KROK 1: | | | NEPŘIJATELNÁ POLOHA | | | --- | --- | | Statická poloha trupu | Předklon trupu větší než 60°. Záklon bez opory celého těla. Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°. | | Dynamická poloha Trupu | Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů ≥ 2/min.. | | PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA | | | Statická poloha | Předklon trupu 40° - 60° bez opory trupu (KROK 2 A). Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B). Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°. | | Dynamická poloha | Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A). Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). | | | | | KROK 2: | A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách). B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra). C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny |

HLAVA - KRK

[image omitted]

| KROK 1: | | | NEPŘIJATELNÁ POLOHA | | | --- | --- | | Statická poloha | Předklon hlavy větší než 25 bez podpory trupu. Záklon hlavy bez podpory celé hlavy. Úklon a rotace hlavy větší než 15°. | | Dynamická poloha | Úklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min | | PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA | | | Statická poloha | Předklon) hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A). | | Dynamická poloha | Předklon hlavy 25° - 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B). | | | | | KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny |

HORNÍ KONČETINY (PAŽE)

[image omitted]

| KROK 1: | | | NEPŘIJATELNÁ POLOHA | | | --- | --- | | Statická poloha | Nevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno). Vzpažení paže větší než 60°. | | Dynamická poloha | Vzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. | | PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA | | | Statická poloha | Vzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A). | | Dynamická poloha | Vzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 C, B). Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). | | | | | KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B Není přijatelná při frekvenci pohybů ≥10/min. C Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny |

DOLNÍ KONČETINY

[image omitted]

| KROK 1: | | | NEPŘIJATELNÉ POLOHY | | | --- | --- | | Statické polohy | Extrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku. | | Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. | | PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY | | | Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů větší než 2/min (KROK 2 B). | | | | | KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny. |

OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA

| KROK 1: | | | NEPŘIJATELNÉ POLOHY | | | --- | --- | | Statické polohy | Extrémní flexe nebo extenze v lokti, extrémní supinace a pronace zápěstí, extrémní flexe a extenze zápěstí.. | | Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. | | PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY | | | Statické polohy | Práce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B) | | Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). | | | | | KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“. |

• 1. V příloze č. 7 se dosavadní text označuje jako „Část A“ a doplňuje se Část B, která zní:

„Část B

Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže

Psychická zátěž

• a) Vnucené pracovní tempo

Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.

Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat.

Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.

• b) Monotonie

Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.

Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;

monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.

V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Hodnocení monotonie

Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:

• časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);

• počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.

Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.

Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.

Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.

Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.

• c) Časový tlak

Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy.

Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:

• přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);

• složitostí řízeného objektu;

• neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah;

• soustředěným monitorováním více čtyři hodiny za pracovní dobu;

• přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;

• mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.

• d) Sociální interakce a interpersonální aktivity

Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.

Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.

Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny denně.

• e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob

Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činnosti, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z možného rizika.

Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.

• f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu

Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.

Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž

V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.

Například:

1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.

2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.

3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.

4) Nároky na ostatní smyslové orgány.

Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).

Zraková zátěž

• a) Velikost kritického detailu

Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.

Tabulka č. 1

Rozměry kritického detailu d (rozměry uvedeny v mm)

Poměr	Pozorovací vzdálenost D
D/d	350	500	1 000
1 670	0,21	0,30	0,60
1 000	0,35	0,50	1,00

Poznámka:

V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán a obloukové minuty. Poměr D/d =1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d =1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20-22 obloukových minut.

• b) Náročnost na diskriminaci detailů

V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).

Tabulka č. 2

Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot:

Velký	K ≥ 0,8	velmi dobrá rozlišitelnost
Střední	0,5 ≤ K < 0,8	dobrá rozlišitelnost
Malý	K < 0,5	špatná rozlišitelnost

Kontrast se stanoví podle vzorce:

K=/La-Lb/Lb

K = kontrast

La = jas kritického detailu cd/m^2

Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m^2

• c) Nároky na adaptaci zraku

Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění.

Rozlišují se tři stupně oslnění:

• rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;

• omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;

• oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.

Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.

Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.

• d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly

Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.

K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.

• e) Práce za zvláštních světelných podmínek

Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.

Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.

• f) Používání zvětšovacích přístrojů.“.

• 1. V příloze č. 9 v Seznamu karcinogenů Skupina 2 zní:

„Skupina 2

Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu^7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského apod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo apod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský apod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian schweinfurtii), andoug (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).“.

• 1. Příloha č. 10 včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související požadavky na pracoviště

Biologický činitel	Skupina	Poznámka
Bakterie
Actinobacillus actinomycetemcomitans (Haemophilus actinomycetemcomitans)	2
Actinomadura madurae	2
Actinomadura pelletieri	2
Actinomyces gerencseriae	2
Actinomyces israelii	2
Actinomyces pyogenes	2
Actinomyces spp.	2
Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium hemolyticum)	2
Bacteroides fragilis	2
Bartonella bacilliformis	2
Bartonella (Rochalimea) spp	2
Bordetella bronchiseptica	2
Bordetella parapertussis	2
Bordetella pertussis	2	V
Borrelia burgdorferi	2
Borrelia duttonii	2
Borrelia recurrentis	2
Borrelia spp.	2
Campylobacter fetus	2
Campylobacter jejuni	2
Campylobacter spp.	2
Cardiobacterium hominis	2
Clostridium botulinum	2	T
Clostridium perfringens	2
Clostridium spp.	2
Clostridium tetani	2	T, V
Corynebacterium diphtheriae	2	T, V
Corynebacterium minutissimum	2
Corynebacterium pseudotuberculosis	2
Corynebacterium spp.	2
Edwardsiella tarda	2
Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu)	2
Ehrlichia spp.	2
Eikenella corrodens	2
Enterobacter aerogenes/cloacae	2
Enterobacter spp.	2
Enterococcus spp.	2
Erysipelothrix rhusiopathiae	2
Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních kmenů)	2
Flavobacterium meningosepticum (Chryseobacterium meningosepticum)	2
Fluoribacter bozemanae (Legionella)	2
Francisella tularensis (typ B)	2
Fusobacterium necrophorum	2
Gardnerella vaginalis	2
Haemophilus ducreyi	2
Haemophilus influenzae	2
Haemophilus spp.	2
Helicobacter pylori	2
Chlamydia pneumoniae	2
Chlamydia psittaci (jiné kmeny)	2
Chlamydia trachomatis	2
Klebsiella oxytoca	2
Klebsiella pneumoniae	2
Klebsiella spp.	2
Legionella pneumophila	2
Legionella spp.	2
Leptospira interrogans (všechny serotypy)	2
Listeria ivanovii	2
Listeria monocytogenes	2
Morganella morganii	2
Mycobacterium avium-intracelulare	2
Mycobacterium fortuitum	2
Mycobacterium chelonae	2
Mycobacterium kansasii	2
Mycobacterium malmoense	2
Mycobacterium marinum	2
Mycobacterium paratuberculosis	2
Mycobacterium scrofulaceum	2
Mycobacterium simiae	2
Mycobacterium szulgai	2
Mycobacterium xenopi	2
Mycoplasma caviae	2
Mycoplasma hominis	2
Mycoplasma pneumoniae	2
Neisseria gonorrhoeae	2
Neisseria meningitidis	2	V
Nocardia asteroides	2
Nocardia brasiliensis	2
Nocardia farcinica	2
Nocardia nova	2
Nocardia otitidis caviarum	2
Pasteurella multocida	2
Pasteurella spp.	2
Peptostreptococcus anaerobius	2
Plesiomonas shigelloides	2
Porphyromonas spp.	2
Prevotella spp.	2
Proteus mirabilis	2
Proteus penneri	2
Proteus vulgaris	2
Providentia alcalifaciens	2
Providentia rettgeri	2
Providentia spp.	2
Pseudomonas aeruginosa	2
Rhodococcus equi	2
Rickettsia spp.	2
Bartonella quintana (Rochalimaea quintana)	2
Salmonella (jiné serotypy)	2
Salmonella Arizonae	2
Salmonella Enteritidis	2
Salmonella Paratyphi A,B,C	2	V
Salmonella Typhimurium	2
Serpulina spp.	2
Shigella boydii	2
Shigella dysenteriae jiná než typ 1	2
Shigella flexneri	2
Shigella sonnei	2
Staphylococcus aureus	2
Streptobacillus moniliformis	2
Streptococcus pneumoniae	2
Streptococcus pyogenes	2
Streptococcus spp.	2
Streptococcus suis	2
Treponema carateum	2
Treponema pallidum	2
Treponema pertenue	2
Treponema spp.	2
Vibrio cholerae (včetně El Tor)	2
Vibrio parahaemolyticus	2
Vibrio spp.	2
Yersinia enterocolitica	2
Yersinia pseudotuberculosis	2
Yersinia spp.	2
Bacillus anthracis	3
Brucella abortus	3
Brucella canis	3
Brucella melitensis	3
Brucella suis	3
Coxiella burnetii	3
Escherichia coli, cytotoxické kmeny	3*	T
Francisella tularensis (typ A)	3
Chlamydia psittaci (avinní kmeny)	3
Mycobacterium africanum	3	V
Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG)	3	V
Mycobacterium leprae	3
Mycobacterium tuberculosis	3	V
Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei)	3
Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei)	3
Rickettsia prowazekii	3
Rickettsia rickettsii	3
Rickettsia tsutsugamushi	3
Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri)	3
Ricktettsia conorii	3
Yersinia pestis	3	V
Mycobacterium microti	3 *
Mycobacterium ulcerans	3 *
Rickettsia akari	3 *
Rickettsia canada	3 *
Rickettsia montana	3 *
Salmonella Typhi	3 *	V
Shigella dysenteriae (typ 1)	3 *	T
Adenoviridae (T 8, T 19, T 37)	2
Arenaviridae
Virus lymfocytámí choriomeningitidy- Lassa (arenaviry Starého světa)	2
Komplex virů Tacaribe	2
Flexal	3
Virus lymfocytámí choriomeningitidy (neurotropní kmenv)	3
Virus lymfocytámí choriomeningitidy (ostatní kmeny)	2
Guanarito	4
Virus horečky Lassa	4
Virus Junin (Argentinská nemoc)	4
Virus Machupo, Amapari	4
Sabia	4
Astroviridae	2
Virus Norwalk	2
Bunyaviridae
Bhanja	2
Germiston	2
Virus bunyamvera	2
Virus kalifornské enecefalitidy	2
Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci)	2
Belgrade	3
Sin nombre	3
Virus horečky oropouche	3
Hantaviridae
Jiné hantaviry	2
Virus Puumala	2
Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan virus)	3
Virus Seoul	3
Nairoviridae
Virus Hazara	2
Virus krymskokonžské hemoragické horečky	4
Phleboviridae
Toskánský virus	2
Virus horečky Sandfly	2
Virus horečky údolí Rift	3	V
Caliciviridae
Virus Norwalk	2
Jiné Caliciviridae	2
Virus hepatitidy E	3 *
Coronaviridae	2
Filoviridae
Virus Ebola	4
Virus Marburské horečky	4
Flaviviridae
Jiné flavoviry patogenní pro člověka	2
(viry klíšťové encefalitidy západního typu)	3	V
Virus australské encefalitidy (Encefalitida Murray Valley)	3
Virus dengue, typ 1-4	3
Virus encefalitidy St. Louis	3
Virus horečky Kyasanurského lesa	3	V
Virus japonské encefalitidy B	3	V
Virus klíšťové encefalitidy východního typu	3	V
Virus Omské hemoragické horečky	3	V
Virus Powassan	3
Virus Rocio	3
Virus západní nilské horečky	3
Virus žluté zimnice	3	V
Virus hepatitidy C	3 *	D
Virus hepatitidy G	3*	D
Virus vrtivky (Looping ill)	3 *
Virus Wesselbron	3 *
Virus středoevropské klíšťové encefalitidy	3 *
Hepadnaviridae
Virus hepatitidy B	2 *	V, D
Virus hepatitidy D (delta)	3 *	V, D
Herpesviridae
Cytomegalovirus	2
Herpesvirus varicella-zoster	2
Lidský herpesvirus 7	2
Lidský herpesvirus 8	2	D
Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6)	2
Virus Epsteina a Barrové (EBV)	2
Virus herpes simplex typ 1 a 2	2
Opičí B virus	3
Orthomyxoviridae
Viry chřipky A, B a C	2	V (kromě typu C)
Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a Thogoto)	2
Papovaviridae
Viry BK a JC	2	D
Lidské papilomaviry	2	D
Paramvxoviridae
Virus spalniček	2	V
Virus epidemické parotitidy	2	V
Virus newcastleské nemoci	2
Viry parainfluenzy typy 1 -4	2
Lidský respirační syncytiální virus	2
Parvoviridae
Lidský parvovirus (B 19)	2
Picornaviridae
Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC)	2
Viry Coxsakie	2
Echoviry	2
Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72)	2	V
Polioviry	2	V
Rhinoviry	2
Poxviridae
Virus králičich neštovic	2
Virus kravských neštovic	2
Virus molluscum contagiosum	2
Virus Orf	2
Virus tubera mulgentium	2
Virus vaccinie	2
Virus opicích neštovic	3	V
Viry varioly (všechny typy)	4	V
Reoviridae
Lidské rotaviry	2
Orbiviry	2
Reoviry	2
Retroviridae
Viry lidské imunodeficience	3 *	D
Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 1 a 2	3	D
Virus SIV	3	H
Rhabdoviridae
Virus vesikulární stomatitidy	2
Virus vztekliny	3 *	V
Togaviridae
Virus Ó nyong-nyong	2
Virus Ross River	2
Virus Semliky Forest	2
Virus Sindbis	2
Virus Mayaro	3
Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy	3	V
Virus Východní koňské encefalomyelitidy	3	V
Virus západní koňské encefalomyelitidy	3	V
Virus Everglades	3 *
Virus Chikungunya	3 *
Virus Mucambo	3 *
Virus Tonate	3 *
Jiné známé alfaviry	2
Virus zarděnek	2	V
Toroviridae	2
Dosud nezařazené viry
Equine morbilli virus	4
Virus hepatitidy ještě nezjištěný	3 *	D
Nekonvenční činitelé spojované s
Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí	3 *
syndromem Gerstmann- Straussler-Scheinkerovým	3 *
Kuru	3 *
Parasiti
Acanthamoeba castellani	2
Ancylostoma duodenale	2
Angiostrongylus cantonensis	2
Angiostrongylus costaricensis	2
Ascaris lumbricoides	2	A
Ascaris suum	2	A
Babesia divergens	2
Babesia microti	2
Balantidium coli	2
Brugia malayi	2
Brugia pahangi	2
Capillaria philippinensis	2
Capillaria spp.	2
Clonorchis sinensis	2
Clonorchis viverrini	2
Cryptosporidium parvum	2
Cryptosporidium spp.	2
Cyclospora cayetanensis	2
Dipetalonema streptocerca	2
Diphyllobothrium latum	2
Dracunculus medinensis	2
Entamoeba histolytica	2
Fasciola gigantica	2
Fasciola hepatica	2
Fasciolopsis busci	2
Giardia lamblia (Giardia intestinalis)	2
Hymenolepis diminuta	2
Hymenolepis nana	2
Leishmania etiopica	2
Leishmania major	2
Leishmania mexicana	2
Leishmania peruviana	2
Leishmania spp.	2
Leishmania tropica	2
Loa loa	2
Mansonella ozzardi	2
Mansonella perstans	2
Necator americanus	2
Onchocerca volvulus	2
Opisthorchis felineus	2
Opisthorchis spp.	2
Paragonimus westermani	2
Plasmodium spp. (lidské a opičí)	2
Sarcocystis suihominis	2
Schistosoma haematobium	2
Schistosoma intercalatum	2
Schistosoma japonicum	2
Schistosoma mansoni	2
Schistosoma mekongi	2
Strongyloides spp.	2
Strongyloides stercoralis	2
Taenia saginata	2
Toxocara canis	2
Toxoplasma gondii	2
Trichinella spiralis	2
Trichuris trichiura	2
Trypanosoma brucei brucei	2
Trypanosoma brucei gambiense	2
Wuchereria bancrofti	2
Naegleria fowleri	3 *
Trypanosoma cruzi	3
Echinococcus granulosus	3*
Echinococcus multilocularis	3*
Echinococcus vogeli	3*
Leishmania brasiliensis	3*
Leishmania donovani	3*
Plasmodium falciparum	3*
Taenia solium	3*
Trypanosoma brucei rhodensiense	3*
Plísně
Aspergillus fumigatus	2	A
Candida albicans	2	A
Candida tropicalis	2
Emmonsia parva var. crescens	2
Emmonsia parva var. parva	2
Epidermophyton floccosum	2	A
Fonsecaea compacta	2
Fonsecaea pedrosoi	2	A
Madurella grisea	2
Madurella mycetomatis	2
Microsporum spp.	2	A
Neotestudina rosatii	2
Penicilium marneffei	2	A
Scedosporium agiospermum	2
Scedosporium prolificans	2
Sporothrix schenckii	2
Trichophyton rubrum	2
Trichophyton spp.	2
Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces dermatitidis)	3
Cladophialophora bantiana	3
Coccidioides immitis	3	A
Histoplasma capsulatum duboisii	3
Paracoccidioides brasiliensis	3
Cryptococcus neoformans var. gattii (Filobasidiela bacillispora)	2	A
Cryptococcus neoformans var.neoformans (Filobasidiella neoformans var. neoformans)	2	A
Histoplasma capsulatum var. capsulatum (Ajellomyces)	3

Vysvětlivky:

Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních podmínek k jejich přenosu vzduchem.

A- upozorňuje na možnost alergizace

D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu 40 let po ukončení expozice

T - tvorba toxinu

V - je dostupné účinné očkování

H- v současnosti neexistuje žádné průkaz lidské nemoci způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3. “.

• 1. Příloha č. 11 zní:

„Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Část A

Sanitární zařízení

• 1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci.

• 1. Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m^2, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě.

• 1. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.

• 1. Šatny

• a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru.

• b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.

• c) Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.

• d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,^1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m.

• e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu.

• f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech.

• g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovnách oděvů.

• h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.

• i) Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.

• 1. Umývárny a sprchy

• a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné.

• b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m.

• 1. Záchody

• a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou.

• b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější pracovní směny takto:

1 sedadlo na 10 žen,

2 sedadla na 11 až 30 žen,

3 sedadla na 31 až 50 žen,

na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,

1 sedadlo na 10 mužů,

2 sedadla na 11 až 50 mužů,

na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.

V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.

• j) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek.

• k) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.

• 1. Údržba

Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní.

Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn.

Tabulka č. 1

Zařízení	Výsledná teplota °C	Výměna vzduchu m3.hod.-1
Šatny	20	20 na 1 šatní místo
Umývárny	22	30 na 1 umyvadlo
Sprchy	25	150-200 na 1 sprchu
Záchody	18	50 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár

Tabulka č. 2

Typ práce	Uložení oděvu	Počet zaměstnanců na jedno umyvadlo	Počet zaměstnanců na jednu sprchu
Znečištění kůže a oděvu při práci je malé	1	10	254
Znečištění kůže a oděvu je hygienicky málo významné	2	10	15
Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech- Výrazné znečištění kůže a oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných	2	10	10
*) Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůži, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu9), práce při výrobě potravin a kosmetických prostředků	3	5	5

Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

Vysvětlivky k uložení oděvu:

1 - občanský společně s pracovním

2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného a občanského oděvu)

3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka)

4- fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po ukončení práce nezbytná očista celého těla

• seznam není taxativní.

Část B

Pomocná zařízení

• 1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti.

• 1. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.

• 1. Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 °C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.

• 1. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 °C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumací jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání jídel.

• 1. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem.

• 1. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.“.

Čl. II

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Ministryně zdravotnictví:

MUDr. Součková v. r.