Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)

ČÁST PRVNÍ

ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^17) a upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci odrůd druhů pěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu (dále jen „druhový seznam“) a odrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a správní tresty za jejich porušení.

(2) Tento zákon se nevztahuje na zemědělské, zeleninové a ovocné druhy neuvedené v druhovém seznamu s výjimkou směsí osiv podle § 12 a 12a a dovozu ze třetích zemí podle § 18, reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) V tomto zákoně se rozumí

• a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, vymezitelný projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků, a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,

• b) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba pěstovaných rostlin,

• c) osivem semena k rozmnožování nebo pěstování rostlin; za osivo se považuje i sadba brambor nebo sadba česneku a ustanovení písmene d) se pro ně nepoužije,

• d) sadbou rostliny nebo části rostlin sloužící k rozmnožování nebo k pěstování,

• e) komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, z nichž se daná odrůda skládá anebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiál dané odrůdy,

• f) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny^1a),

• g) udržovacím šlechtěním odrůdy postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy^2),

• h) udržovatelem odrůdy osoba odpovědná za udržovací šlechtění odrůdy,

• i) uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely,

• j) uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízení je rovněž osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s vydáváním mezinárodně platných certifikátů,

• k) sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,

• l) podnoží výpěstek rodu nebo druhu včetně jejich kříženců a odrůd vhodných pro štěpování odrůd révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů nebo zeleniny,

• m) úředním popisem odrůdy popis odrůdy sestavený na základě úředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky, jimiž je odrůda vymezena, vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osiva anebo sadby,

• n) kategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo zeleniny, standardní rozmnožovací materiál révy a chmele, konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, obchodní osivo nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, kterým je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného rozmnožovacího materiálu,

• o) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu,

• p) rozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu,

• q) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

• r) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo ze základního rozmnožovacího materiálu, anebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

• s) standardním osivem osivo registrované odrůdy zeleniny nebo odrůdy zeleniny zapsané ve společném katalogu odrůd, které nepodléhá uznávacímu řízení a které je určeno zejména k produkci zeleniny,

• t) standardním rozmnožovacím materiálem révy sadba, která je odrůdově pravá a odrůdově čistá, určená k produkci hroznů anebo k produkci rostlin nebo částí těchto rostlin, určených k produkci hroznů, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků,

• u) standardním rozmnožovacím materiálem chmele sadba, která je odrůdově pravá a čistá, určená k produkci chmele anebo k produkci rostlin, určených k produkci chmele, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

• v) konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál ovocného rodu a druhu, který je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě rozmnožovacího materiálu a sadby,

• w) obchodním osivem osivo vyjmenovaných zemědělských druhů, které splňuje požadavky na pravost a čistotu druhu a nepodléhá uznávacímu řízení,

• x) generací ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

• y) množitelským porostem rostlinný porost k výrobě rozmnožovacího materiálu,

• z) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, rozmnožuje nebo vyrábí, popřípadě dováží ze třetích zemí rozmnožovací materiál za účelem jeho uvedení do oběhu,

• aa) klonem vegetativně množené potomstvo jedné rostliny dané odrůdy, vybrané na základě odrůdové pravosti znaků jeho fenotypu a jeho zdravotního stavu.

(2) V tomto zákoně se dále rozumí

• a) partií rozmnožovacího materiálu množství vyjádřené hmotností nebo počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálu, u rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též stejnorodého složení a původu,

• b) Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány,

• c) uzavřenou pěstební oblastí katastrální území, v němž je uplatňován režim ochrany rozmnožovacího materiálu,

• d) zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry,

• e) společným katalogem odrůd Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin nebo Společný katalog odrůd druhů zeleniny sestavený příslušným orgánem Evropské unie na základě seznamů odrůd členských států, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie,

• f) úřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „Ústav“) nebo pověřenou osobou podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona^3),

• g) registrovanou odrůdou odrůda zapsaná do Státní odrůdové knihy,

• h) rovnocenností pro přehlídky množitelských porostů schválení udělené třetí zemi^2a), zaručující, že přehlídky množitelských porostů, prováděné v dané třetí zemi jsou rovnocenné přehlídkám množitelských porostů prováděným podle tohoto zákona,

• i) rovnocenností pro osivo schválení udělené třetí zemi^2a), zaručující, že osivo vyprodukované v dané třetí zemi je rovnocenné osivu vyprodukovanému v souladu s tímto zákonem,

• j) úředním dozorem soubor kontrolních opatření prováděných Ústavem,

• k) rozmnožovacím materiálem rychlerostoucích dřevin materiál pěstovaný na zemědělské půdě, sloužící k zakládání produkčních porostů rychlerostoucích dřevin,

• l) osivem s neukončenou certifikací osivo, které bylo sklizeno v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo ve třetí zemi z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům srovnatelným s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo které bylo sklizeno v České republice z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům tohoto zákona, pokud je určeno k uznání v jiném členském státě, u kterého dosud nebylo ukončeno uznávací řízení,

• m) okrasnými druhy okrasné rostliny bez rozlišení stupně jejich botanického třídění,

• n) egalizací sloučení partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdy,

• o) genetickou erozí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi populacemi nebo odrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo odrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu člověka nebo změn životního prostředí,

• p) krajovou odrůdou soubor populací nebo klonů rostlinného druhu, které jsou přirozeně adaptovány na podmínky životního prostředí v jejich oblasti,

• q) uchovávanou odrůdou krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí, registrovaná vzhledem k jejímu významu pro zachování genetických zdrojů rostlin,

• r) oblastí původu oblast tradičního pěstování uchovávané odrůdy, na kterou je odrůda přirozeně adaptována, nebo oblast, se kterou je směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena,

• s) směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů rostlin,

• t) zdrojovou oblastí evropsky významná lokalita^5a) nebo zvláště chráněné území^5a),

• u) lokalitou sběru část zdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr osiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí,

• v) přímo sklízenou směsí směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná sběrem v lokalitě sběru,

• w) směsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná smísením osiva jednotlivých složek, které byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběru z osiva získaného sběrem v lokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběru,

• x) úředně uznaným popisem odrůdy popis odrůdy ovocného druhu sestavený na podkladě jiném než úřední zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky odrůdy přinejmenším v rozsahu vyžadovaném při podání žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě, který byl Ústavem nebo obdobným úřadem členského státu schválen jako úředně uznaný popis odrůdy,

• y) mikrorozmnožováním množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro z diferencovaných vrcholových meristémů,

• z) meriklonem soubor jedinců vzniklých technikou mikrorozmnožování z jediného výchozího bočního nebo vrcholového meristému identifikované výchozí rostliny uchovávané in vivo.

(3) V tomto zákoně se dále rozumí

• a) pěstovanými rostlinami druhy rostlin uvedené v druhovém seznamu a okrasné druhy,

• b) dobrovolně registrovanou odrůdou odrůda pěstované rostliny, která náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, jehož odrůdy lze dobrovolně registrovat podle tohoto zákona,

• c) ekologickou odrůdou odrůda vhodná pro ekologickou produkci podle čl. 3 odst. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848,

• d) rozmnožovacím materiálem ekologického heterogenního materiálu rozmnožovací materiál podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 získaný v ekologickém zemědělství podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

HLAVA DRUHÁ

OBĚH OSIVA A SADBY

§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

• a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, s výjimkou chmele, révy a ovocných rodů a druhů, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy,

• b) jako standardní osivo zeleniny,

• c) jako standardní rozmnožovací materiál chmele,

• d) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,

• e) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo,

• f) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu, nebo

• g) jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které stanoví prováděcí právní předpis. Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. g) lze uvádět do oběhu, pokud jsou splněny požadavky podle nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd nebo náleží-li k ekologickému heterogennímu materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy, chmele a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23, § 23a nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.

(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organismů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.

(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací.

(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, ovocných rodů a druhů a chmele, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů a rozmnožovací materiál révy a chmele jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení různých odrůd nebo typů rozmnožovacího materiálu, které jsou na trh uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce.

(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu^4), místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

(11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivo nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu.

(12) Dodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle § 3d jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný.

(13) Při uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu nebo rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému spotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavatele podle § 3 odst. 12 omezit na údaje stanovené vyhláškou.

(14) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

• a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2,

• b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů,

• c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál,

• d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13,

• e) druhový seznam včetně seznamu druhů, jejichž odrůdy lze registrovat dobrovolně, a

• f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu.

§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává

• a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,

• b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

• a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,

• b) název druhu a návrh názvu odrůdy,

• c) popis odrůdy,

• d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,

• e) údaj o udržovateli odrůdy.

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:

• a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,

• b) číslo partie,

• c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,

• d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu odrůd v jiném členském státě,

• e) označení „úředně nezapsaná odrůda“,

• f) označení „pouze pro zkoušky a hodnocení“, s výjimkou zeleninových druhů,

• g) označení „geneticky modifikovaná odrůda“, v případě geneticky modifikovaných odrůd,

• h) u sadby brambor velikostní třídění,

• i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,

• j) při použití obalovací látky či granulovaných přípravků na ochranu rostlin se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny,

• k) označení dodavatele.

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud

• a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,

• b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,

• c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.

§ 3b

Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů^3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno pouze v oblasti původu.

(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu. Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do oběhu podle tohoto odstavce.

(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud

• a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,

• b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,

• c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1,

• d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.

(4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.

(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje:

• a) označení „pravidla a normy EU“,

• b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

• c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,

• d) název druhu,

• e) název uchovávané odrůdy,

• f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“,

• g) oblast původu uchovávané odrůdy,

• h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané odrůdy,

• i) číslo partie přidělené dodavatelem,

• j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen,

• k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.

(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) množství osiva podle odstavce 2,

• b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu,

• c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,

• d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6.

§ 3c

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud

• a) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,

• b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.

(2) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.

(3) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími

• a) označení „pravidla a normy EU“,

• b) označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,

• c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok,

• d) název druhu,

• e) název odrůdy,

• f) označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,

• g) číslo partie přidělené dodavatelem,

• h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,

• i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie^15),

• b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

§ 3d

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů za zvláštních podmínek

(1) Na území České republiky lze uvádět do oběhu za zvláštních podmínek rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, jejichž popis je uložen u dodavatele, a který je určen

• a) k pokusům nebo vědeckým účelům,

• b) ke šlechtění, nebo

• c) na podporu zachování genetické rozmanitosti.

(2) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu v kategorii konformní rozmnožovací materiál.

(3) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v množství stanoveném vyhláškou.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.

(5) Postupem podle odstavců 1 až 4 nelze uvádět do oběhu odrůdy s úředním nebo úředně uznaným popisem odrůdy.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) množství rozmnožovacího materiálu podle odstavce 3,

• b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a čistoty podle odstavce 4 a

• c) způsob označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů uváděného do oběhu za zvláštních podmínek.

§ 3e

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu

(1) Pravidla pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu jsou stanovena akty Evropské unie v přenesené pravomoci^18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti, označování a balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání informací a dokladů podle čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(4) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s prováděcími akty Evropské unie^18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

§ 3f

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných odrůd

(1) Rozmnožovací materiál dobrovolně registrovaných odrůd lze uvádět do oběhu, pokud

• a) je uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o standardní osivo zeleniny, o konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo o směs osiv podle § 12 nebo 12a a

• b) splňuje požadavky na kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 1.

§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

• a) řízení o uznání množitelského porostu,

• b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

• a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,

• b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,

• c) základní rozmnožovací materiál,

• d) certifikovaný rozmnožovací materiál,

• e) standardní rozmnožovací materiál révy.

(4) Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu jsou následující

• a) odrůda splňuje tyto předpoklady:

• 1. je registrovaná,

• 1. její registrace uplynula, avšak dosud běží lhůta podle § 34 odst. 7,

• 1. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4,

• 1. je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo

• 1. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,

• b) množitelský porost byl uznán podle § 5,

• c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,

• d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

• a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,

• b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu^3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud

• a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

• b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,

• c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

• a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

• b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,

• c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osiva,

• b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,

• c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole,

• d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b) a

• e) náležitosti návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí podle správního řádu obsahuje

• a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,

• b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,

• c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,

• d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,

• e) výměru množitelského porostu a přesné označení pozemku podle identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství^16),

• f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,

• g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,

• h) souhlas držitele šlechtitelských práv nebo v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b),

• i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,

• j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,

• k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, s výjimkou chmele, révy, ovocných rodů a druhů, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.

(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostu. Pokud dodavatel v žádosti podle odstavce 1 neoznačí pověřenou osobu, provede přehlídku množitelského porostu Ústav nebo k tomu určí pověřenou osobu. Ústav může z důvodu zajištění včasného a kvalitního provedení přehlídek množitelského porostu určit pověřenou osobu, která provede přehlídku množitelského porostu, nebo změnit pověřenou osobu označenou podle odstavce 1 písm. j) anebo změnit pověřenou osobu určenou Ústavem. Změnu pověřené osoby je možné provést pouze po předchozím projednání s pověřenou osobou, pokud byla k provedení přehlídky označena podle odstavce 1 písm. j) nebo určena Ústavem.

(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

• a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,

• b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

• c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.

(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu^5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.

(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

• a) název druhu a název odrůdy,

• b) údaj o výměře množitelského porostu,

• c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,

• d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,

• e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),

• f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),

• g) datum vydání a číslo uznávacího listu,

• h) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

• b) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,

• c) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,

• d) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4,

• e) vzory uznávacích listů vydávaných pověřenou osobou,

• f) postupy a metody hodnocení množitelských porostů,

• g) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele licence.

(9) Vzor žádosti o uznání množitelského porostu a vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3 jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

Uznávání rozmnožovacího materiálu

§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

• a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek, včetně typu návěsek,

• b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,

• c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,

• d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

• e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen, včetně názvu použitého přípravku na ochranu rostlin,

• f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,

• g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5) nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy nebo výsledky zkoušek více vzorků téže partie osiva vykazují rozdíly přesahující nejvýše přípustné rozdíly stanovené pravidly Mezinárodní asociace pro zkoušení semen.

(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(5) Uznávací list obsahuje

• a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,

• b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,

• c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

• d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,

• e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,

• f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,

• g) výsledky zkoušek,

• h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,

• i) číslo uznávacího listu,

• j) datum vydání uznávacího listu,

• k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,

• b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,

• c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,

• d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,

• e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,

• f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,

• g) náležitosti žádosti o odběr vzorku rozmnožovacího materiálu,

• h) způsob, kterým dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, včetně výčtu oznamovaných údajů, a

• i) údaje, jimiž dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování, včetně způsobu označování obalů.

(9) Vzor žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(10) Pokud dodavatel hodlá pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva pro uznávací řízení použít mobilní čisticí zařízení, je povinen oznámit způsobem stanoveným vyhláškou tento záměr Ústavu alespoň 5 dnů před plánovaným úkonem, včetně času a místa přípravy osiva nebo odběru vzorku.

(11) Dodavatel je povinen zajistit sledovatelnost rozmnožovacího materiálu, která zaručuje pravost výsledného rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, a to použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění do oběhu.

§ 6a

Egalizace osiva

(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že

• a) u nich proběhlo již uznávací řízení,

• b) byla dodržena homogenita egalizované partie.

(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.

(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.

(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.

(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,

• b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,

• c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

• a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,

• b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,

• c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.^3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) V uzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblasti není sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,

• b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,

• c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

• d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,

• e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,

• f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

• g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,

• h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu,

• i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

• j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, a výčet údajů požadovaných na těchto formulářích, včetně partiového štítku,

• k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,

• l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,

• m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,

• n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,

• o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,

• p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,

• r) vzory dokladů vydávaných pověřenými osobami,

• s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,

• t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,

• u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin,

• v) seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.

(7) Vzory formulářů pro vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku, jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

§ 7a

Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice

(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.

(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

• a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,

• b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,

• c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,

• d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,

• e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

• a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let, u sadby česneku po dobu její použitelnosti,

• b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o

• 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,

• 1. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,

• 1. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,

• 1. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,

• 1. vlastnostech vyrobeného osiva,

• c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

• a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,

• b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,

• c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,

• d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,

• e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,

• f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,

• b) technologický postup odběru vzorků,

• c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,

• d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv různých rodů, druhů nebo odrůd se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

• a) osiv k použití jako pícnina, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,

• b) osiv, která nejsou určena k použití jako pícnina, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,

• c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin vyráběných za účelem zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu,

• d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,

• e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.

(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen

• a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,

• b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,

• c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,

• d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.

(4) Ústav

• a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,

• b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,

• c) provádí kontrolu směsí osiv, a to

• 1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,

• 1. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.

(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,

• b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,

• c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,

• d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,

• e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.

§ 12a

Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby^3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.

(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.

(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:

• a) slova „Pravidla a normy EU“,

• b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

• c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,

• d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,

• e) oblast původu směsi osiv,

• f) zdrojovou oblast směsi osiv,

• g) lokalitu sběru směsi osiv,

• h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,

• i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,

• j) číslo partie přidělené dodavatelem,

• k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

• l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,

• m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,

• n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.

§ 12b

Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

• a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,

• b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

• c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,

• d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,

• e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,

• f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

• a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,

• b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

• c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

• d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,

• e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.

(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:

• a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,

• b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,

• c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

• d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,

• e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,

• f) oblast původu směsi osiv,

• g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,

• h) zdrojovou oblast směsi osiv,

• i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,

• j) typ stanoviště v lokalitě sběru,

• k) rok sklizně.

(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje

• a) u přímo sklízené směsi osiv

• 1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,

• 1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,

• b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,

• b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,

• c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,

• d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis^6).

(2) Obal^7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu^6).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi^7a) rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

§ 14

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu^1a).

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.

§ 15

Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud

• a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo, nebo pochází z rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu oznámeného Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848,

• b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,

• c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,

• d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

• a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),

• b) informovat o výskytu škodlivých organismů Ústav,

• c) splnit podmínky pro

• 1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,

• 1. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,

• d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,

• e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sadbu česneku, sazečku cibule a sazečku šalotky.

(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,

• b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,

• c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,

• d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,

• e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(1) Dodavatel, který dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů za účelem uvádění do oběhu, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu^4), která

• a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu^7b),

• b) uhradí správní poplatek^8).

(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost

• a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie

• 1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo

• 1. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství^8a), nebo

• b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a).

(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci.

(4) Žádost o registraci obsahuje

• a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky,

• b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace, v případě dodavatele rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů také výčet převažujících ovocných rodů a druhů,

• c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,

• d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu^5).

(5) Ústav registraci zruší

• a) na žádost registrované osoby,

• b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo

• c) zjistí-li, že registrovaná osoba již déle než tři roky nevykonává žádnou činnost podléhající registraci podle odstavce 1.

(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.

(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.

(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.

(10) Dodavatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis. Rozsah výroby nemusí oznamovat dodavatelé, kteří uvádí do oběhu na území České republiky konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích.

(11) Dodavatelé registrovaní podle odstavce 1 a dodavatelé evidovaní podle odstavce 6 jsou povinni nahlásit Ústavu každou změnu týkající se údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) až c) a v odstavci 6 ve lhůtě do 90 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.

(13) Vzor formuláře pro oznámení rozsahu výroby v kalendářním roce podle odstavce 10 je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 17

Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob

(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2 a § 22 odst. 3, jestliže

• a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,

• b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu.

(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud

• a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10,

• b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostů osobní zájem,

• c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,

• d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a

• e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostů probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky přehlídek množitelských porostů prováděných žadatelem o pověření.

(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud

• a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10,

• b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a

• c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálu probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o pověření.

(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být

• a) nezávislá osoba,

• b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo

• c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.

(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud

• a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 10,

• b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou,

• c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a

• d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osiva probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky laboratorních zkoušek osiva prováděných žadatelem o pověření.

(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být

• a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo