Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)

• b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.

(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně.

(9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění vzorkování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, chmele a révy za účelem

• a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo

• b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.

(10) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou

• a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru,

• b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo

• c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat.

(11) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^7b)

(12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky.

(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny

• a) provádět úkony, které jsou předmětem pověření, podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou, a v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,

• b) vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji předložit,

• c) komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě,

• d) hlásit Ústavu neprodleně každou změnu osoby pověřené k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření, a to prostřednictvím formuláře, který stanoví prováděcí právní předpis, a

• e) vytvářet záznamy jen o skutečně provedených úkonech a uvádět do nich jen údaje vyplývající z vlastního zjištění.

(14) Úkony prováděné pověřenou osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Ústav zruší pověření na žádost pověřené osoby a může pověření zrušit, pokud pověřená osoba

• a) poruší podmínky stanovené pověřením nebo neplní opakovaně povinnosti stanovené v odstavci 13,

• b) opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole,

• c) nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené lhůtě, nebo

• d) po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření.

(15) Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. a) až c), lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení pověření. Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. d) nebo na její žádost, lze pověření udělit znovu bez časového omezení. Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.

(16) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 10,

• b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6, 8 a 9, úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění,

• c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob,

• d) výčet platných mezinárodních metod a

• e) vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření.

§ 18

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál

• a) odrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu,

• b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,

• c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů odrůd členských států,

• d) odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b).

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

• a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivo nebo standardní osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo

• b) jedná-li se o osivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4 odst. 13.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25.

(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země

• a) rozmnožovací materiál odrůdy druhu z druhového seznamu, která není registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůd a je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiál bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,

• b) rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiál,

• c) rozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské unie^8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie^8b) lze rozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu pouze,

• 1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

• 1. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4, v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),

• 1. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c), písm. f) a h),

• 1. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

• 1. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7,

• d) rozmnožovací materiál chmele, poskytuje-li stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice, a

• 1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

• 1. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),

• 1. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c) a písm. f) a h),

• 1. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

• e) sazenice zeleniny, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a zvláštním právním předpisu^5).

(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která

• a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,

• b) uhradí správní poplatek^8) a

• c) v žádosti o povolení uvede

• 1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,

• 1. množství a kategorii, případně generaci rozmnožovacího materiálu,

• 1. vědecký název druhu a název odrůdy,

• 1. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem do celního režimu nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

• 1. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

• 1. že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdy,

• 1. účel dovozu rozmnožovacího materiálu a

• 1. identifikaci zahraničního odběratele vyrobeného materiálu.

(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku, je povinen

• a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 3,

• b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4,

• c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek.

(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad

• a) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. a),

• b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem,

• c) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. c),

• d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem.

(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy

• a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,

• b) rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu^1a).

(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révy a chmele, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do celního režimu volného oběhu.

(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě

• a) botanický název druhu,

• b) název odrůdy, popřípadě klonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj uvede pro podnož i pro roub,

• c) kategorii a generaci,

• d) typ rozmnožovacího materiálu,

• e) zemi původu a úřední kontrolní orgán,

• f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu,

• g) množství,

• h) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,

• i) datum dovozu,

• j) číslo partie,

• k) účel dovozu,

• l) místo uložení rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny.

(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České republice rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, ovocných rodů a druhů a révy. Pro toto oznámení se použije formulář oznámení dovozu.

(12) Vzor formuláře oznámení dovozu ze třetích zemí a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(13) Celní úřad poskytuje spolu s informací podle odstavce 7 písm. b) a d) Ústavu také informace z celního prohlášení o

• a) odesílateli a příjemci zboží,

• b) sazebním zařazení a popisu zboží,

• c) čisté hmotnosti v kg a

• d) zemi původu zboží.

(14) Poskytnutí informací podle odstavce 7 písm. b) a d) a podle odstavce 13 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

§ 19

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.

(2) Název odrůdy

• a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu^2) v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révy a chmele,

• b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě,

• c) se neuvádí u obchodního osiva; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,

• d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůdě; v tomto případě se místo odrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo mezidruhového křížence,

• e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25.

(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, pytle, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

(4) Pokud je rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 24a s výjimkou rozmnožovacího materiálu révy a chmele uváděn do oběhu v partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, musí být partie dostatečně homogenní. Balení nebo svazek musí být uzavřen tak, aby nebylo možné oddělit jednotlivé rostliny bez poškození uzávěru či vazby svazku a musí být označeny tak, že je odstranění návěsky zneplatní.

(5) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí dodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dodavatel vede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu.

(6) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálu, probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozorem a dodavatel o provedené manipulaci vystaví protokol. Tento protokol Ústav následně potvrdí.

(7) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(8) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací, osiva úředně nezapsaných odrůd a rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu musí být uvedeny tyto náležitosti:

• a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,

• b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivo,

• c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, nejde-li o směs osiv obsahující krmné plodiny,

• d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

• e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění,

• f) druh chemického ošetření a použitý přípravek na ochranu rostlin,

• g) označení dodavatele,

• h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,

• i) označení země výroby,

• j) označení „geneticky modifikovaný organismus“ u osiva pocházejícího z geneticky modifikovaného organismu,

• k) označení „pravidla a normy EU“.

(9) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova „znovu přezkoušeno (měsíc a rok)“.

(10) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivo, obchodní osivo a směsi osiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

(11) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů, připraví a opatří pod dohledem Ústavu tento rozmnožovací materiál úřední návěskou.

(12) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů a révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.

(13) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu chmele, konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů a ekologického heterogenního materiálu nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

(14) Osivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(15) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osiva, bylo-li použito. Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

(16) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(17) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,

• b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 5,

• c) náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a návěska dodavatele pro jednotlivé druhy, včetně způsobu vyplňování požadovaných údajů na návěsky,

• d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

• e) opatření pro označování a balení směsí osiv, včetně náležitostí návěsky,

• f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

• g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osiva s neukončenou certifikací,

• h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů,

• i) požadavky na návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva a standardního rozmnožovacího materiálu chmele,

• j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí právní předpis, a zvláštní návěska osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,

• k) údaje požadované v protokolu podle odstavce 6 a postup při novém balení a označování rozmnožovacího materiálu podle odstavce 6,

• l) údaje požadované ve formuláři pro vedení evidence návěsek u dodavatele podle odstavce 5,

• m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu,

• n) požadavky, které musí splňovat úřední návěska standardního rozmnožovacího materiálu révy.

(18) Požadavky na označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu uváděného do oběhu, které je dodavatel povinen plnit, jsou stanoveny v čl. 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(19) Vzor úřední návěsky, vzor návěsky dodavatele, vzor protokolu podle odstavce 6 a vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.

(20) Označení konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d uváděného do oběhu na území České republiky pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích, lze omezit na uvedení druhu, odrůdy, podnože v případě štěpovaného rozmnožovacího materiálu a registračního čísla dodavatele, který rozmnožovací materiál vyrobil.

§ 19a

Malé balení

(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen „malé balení“), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.

(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména

• a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,

• b) označení odrůdy, popřípadě odrůd u směsi osiv, nejde-li o obchodní osivo,

• c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivo nebo směs osiv,

• d) číslo partie,

• e) označení dodavatele,

• f) hmotnost nebo počet kusů osiva v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností,

• g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou úpravou.

(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.

(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3.

(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli rozvažovány.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů,

• b) způsob označování malého balení.

(7) Požadavky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v malých baleních jsou stanoveny v čl. 7 odst. 2 až 5 a příloze II nařízení Komise (EU) 2021/1189.

§ 20

Zákaz klamání

(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.

(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení „vhodný k setí“ nebo „vhodný k sázení“, popřípadě obdobné označení.

§ 21

Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

§ 22

Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu

• a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny,

• b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do oběhu,

• c) kontroluje dodržování požadavků stanovených nařízením Komise (EU) 2021/1189 pro výrobu a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu a

• d) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu.

(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.

(4) Ústav provádí na základě oznámení o rozsahu výroby podle § 16 odst. 10 minimálně jednou ročně kontrolu konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d.

(5) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.

(6) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do oběhu.

(7) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

• a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví § 19,

• b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4.

(8) Ústav zvláštním opatřením dodavateli

• a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná,

• b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdy podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo b),

• c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1),

• d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva nebo rozmnožovacího materiálu chmele, zjistí-li, že toto osivo nebo rozmnožovací materiál chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,

• e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace,

• f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organismů.

(9) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálu.

(10) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 6,

• b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek.

(12) Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.

HLAVA TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBĚHU OSIVA A SADBY

§ 23

Rozmnožovací materiál révy

(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál, nebo pokud se jedná o rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o

• a) registrovanou odrůdu,

• b) odrůdu, jejíž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno,

• c) odrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis odrůdy,

• d) odrůdu, která je zapsána alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo

• e) odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b).

(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e) musí být udržovány udržovacím šlechtěním.

(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.

(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.

§ 23a

Rozmnožovací materiál chmele

(1) Rozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako

• a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo

• b) standardní podle § 3 odst. 1 písm. c).

(2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen

• a) sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji zpřístupnit Ústavu,

• b) v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce, odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,

• c) pěstovat rozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho meriklonu, a

• d) zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůd a klonů určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu vyrobeného mikrorozmnožováním.

(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.

(4) Standardní rozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu.

(5) Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele, je dále povinen

• a) odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným u odběratele kontrolované sadby,

• b) vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o

• 1. původu meriklonu použitého k výrobě,

• 1. počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,

• 1. množství standardního rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku a

• 1. vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a

• c) předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole.

(6) Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z vyrobeného rozmnožovacího materiálu chmele.

(7) Rozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1 písm. c).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,

• b) kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu chmele,

• c) náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího materiálu chmele,

• d) postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálu chmele,

• e) způsob provádění mikrorozmnožování,

• f) způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu chmele a

• g) seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele.

§ 24

Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů

(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako

• a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a),

• b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d),

• c) uváděný do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, nebo

• d) rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Uvádět do oběhu lze uznaný nebo konformní rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která

• a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě,

• b) je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b),

• c) je předmětem žádosti o registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí zemi prokazuje, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3 až 5); tento rozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby registrace odrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůdě, nebo

• d) je registrována alespoň v jednom členském státě jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců.

(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(5) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen

• a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu,

• b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři^5) nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,

• c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.

(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.

(7) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhu, požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti vedení evidence kritických bodů.

§ 24a

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů

(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí podle správního řádu a náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje

• a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonu,

• b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,

• c) úřední popis odrůdy, je-li odrůda rozmnožovaná dodavatelem podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 5,

• d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 3 až 6.

(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje

• a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu^4), místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a identifikační číslo; u právnických osob obchodní firmu^4) nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky a identifikační číslo,

• b) přidělené číslo registrace podle § 16,

• c) název rodu a druhu, název odrůdy, popřípadě označení klonu,

• d) název skupiny porostů a její výměru,

• e) výsledek přehlídky množitelského porostu,

• f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,

• g) množství uznaného rozmnožovacího materiálu.

(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.

(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.

§ 25

Rozmnožovací materiál okrasných druhů

(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu

• a) registrovanou,

• b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b),

• c) obecně známou, nebo

• d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem, u kterého je uložen i její popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí

• a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,

• b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,

• c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu,

• d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,

• e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálu,

• f) u citrusů

• 1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organismů a chorob, a to i v posledním vegetačním období,

• 1. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé na viroidy,

• g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organismů, chorob a jejich projevů.

(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebiteli.

(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen

• a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy,

• b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů nebo odrůd podle odstavce 2,

• c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány odděleně a byly rozeznatelné,

• d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu a uchovávat je po dobu 1 roku,

• e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního rozboru.

(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen „vánoční stromky“), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen „doba sklizně“); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.

(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).

(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

HLAVA ČTVRTÁ

ODRŮDOVÝ ŘÁD

§ 26

Podmínky pro registraci odrůdy

(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

• a) je odlišná podle odstavce 3,

• b) je uniformní podle odstavce 4,

• c) je stálá podle odstavce 5,

• d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak,

• e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,

• f) má zajištěné udržovací šlechtění,

• g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty; jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.^11)

(2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o

• a) komponenty hybridů,

• b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,

• c) odrůdy zeleninových druhů kromě čekanky průmyslové, odrůdy chmele, odrůdy ovocných druhů a odrůdy okrasných druhů,

• d) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy,

• e) odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivo je určeno pro uvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci odrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na odrůdy révy,

• f) uchovávané odrůdy a

• g) odrůdy dobrovolně registrované.

(3) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy známé v Evropské unii. Za odrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůda, která je v den zahájení řízení o registraci odrůdy,

• a) zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,

• b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního seznamu, nebo

• c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona.

(4) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.

(5) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.

(6) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto.

§ 27

Název odrůdy

(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie pro ochranu nových odrůd rostlin^2). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.

(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie^11a).

(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie^11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.

(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2.

(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit dočasné používání původního názvu odrůdy jako doplňkového označení.

§ 28

Podání žádosti o registraci odrůdy

(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu ve lhůtě zveřejněné na internetových stránkách Ústavu. Pokud žadatel podá žádost opožděně, odloží Ústav zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období.

(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných druhů.

(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen „žadatel“), která

• a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního zákona^2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b), nebo

• b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního zákona^2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo

• c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b), a udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; v případě zemědělských nebo zeleninových druhů může být odrůda udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění.

(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v jiném členském státě.

§ 29

Řízení o registraci

(1) Žádost musí obsahovat

• a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

• b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,

• c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,

• d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,

• e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,

• f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,

• g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,

• h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,

• i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,

• j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,

• k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,

• l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(2) Při podání žádosti musí žadatel

• a) uhradit správní poplatek,^8)

• b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.

(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.

§ 30

Zkoušení odrůd

(1) Žadatel je povinen

• a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě a na místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

• b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.

(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.

(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.

(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.

(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona^3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.

(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.

(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.

(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky

• a) žadateli o registraci,

• b) dalším zájemcům na požádání.

(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.

(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.

(11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdy do následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o registraci odrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných Ústavem.

§ 31

Odrůdová komise

(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.

(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.

(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou ročně.

(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.

(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.

(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k

• a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,

• b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.

Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.

§ 32

Rozhodnutí o registraci

Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.

§ 33

Zápis do Státní odrůdové knihy

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje

• a) název odrůdy,

• b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

• c) jméno a adresu žadatele,

• d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

• e) datum podání žádosti o registraci,

• f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

• g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,

• h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona^11),

• i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,

• j) dobu platnosti registrace,

• k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu,

• l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek a

• m) v případě ekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou odrůdu.

(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy a chmele též označení a udržovatele jejich klonů.

(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.

(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná, odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek a ekologická odrůda se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.

(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.

(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.

§ 34

Doba registrace

(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.

(3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.

(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně.

(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30 let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.

(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.

(7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.

(8) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední.

(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

§ 35

Udržování odrůdy

(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem jiného členského státu.

(2) Odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě.

(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,

• a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin^2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b),

• b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,

• c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.

(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).

(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.

§ 35a

Registrace uchovávaných odrůd

(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů^3c). Jako uchovávaná odrůda může být registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

• a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo

• b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace

• a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

• b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdy, nebo

• c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů.^3c)

(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie^11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.

(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby^3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.

(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.

(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.

§ 35b

Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

• a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo

• b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství^4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace

• a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

• b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo

• c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů^3c).

(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie^11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.

§ 35c

Registrace odrůd s úředně uznaným popisem odrůdy

(1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012.

(2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g).

(3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g).

(4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdy.

(5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 36

Kontrola odrůd po registraci

(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.

§ 37

Zrušení registrace

(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže

• a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,

• b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,

• c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,

• d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,

• e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,

• f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

• g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.

§ 38

Informace o registrovaných odrůdách

(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.

(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona^12).

(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.

(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.

(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd.

(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.

HLAVA PÁTÁ

PŘESTUPKY

§ 38a

Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4,

• b) jako osoba, která nakoupila rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů nebo révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 12, nebo

• c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20.

(2) Dodavatel se dopustí přestupku tím, že

• a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,

• b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3, § 14 odst. 5, § 23a odst. 2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b),

• c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),

• d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,

• e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e),

• f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a),

• g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11,

• h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené Ústavem podle § 13 odst. 5,

• i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi osiv podle § 19,

• j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 8,

• k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,

• l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,

• m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4,

• n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1,

• o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,

• p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,

• q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,

• r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 5,

• s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 6,

• t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3,

• u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,

• v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2,

• w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2,

• x) jako dodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11,

• y) jako dodavatel neoznámí Ústavu rozsah výroby rozmnožovacího materiálu podle § 16 odst. 10 nebo tuto skutečnost neoznámí v termínu, který stanoví vyhláška,

• z) jako dodavatel neoznámí Ústavu ve lhůtě a způsobem podle § 6 odst. 10 svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, nebo

• aa) jako dodavatel nezajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění do oběhu.

(3) Dodavatel se dále dopustí přestupku tím, že

• a) neoznámí ekologický heterogenní materiál Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a uvede ho do oběhu,

• b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který nesplňuje některý z požadavků na vlastnosti, označování nebo balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189,

• c) neuchovává doklady nebo informace týkající se rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189,

• d) nesplní některý z požadavků týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189, nebo

• e) nesplní některý z požadavků týkající se označení obalů osiva nebo průvodních dokladů osiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu rostlin podle čl. 49 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

(4) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.

(5) Dodavatel nebo konečný prodejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 7 písm. a).

(6) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že vytvoří záznam o úkonu, který neprovedla, nebo do záznamu o úkonu uvede nepravdivé údaje anebo údaje nevyplývající z vlastního zjištění.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až aa), odstavce 3 písm. b) až e), odstavce 5 nebo 6,

• b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4,

• c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m).

§ 38c

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.

(2) Pokuty vybírá Ústav.

HLAVA ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 39

Zveřejňování údajů

(1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje

• a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,

• b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

• c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

• d) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál,

• e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,

• f) informace o názvech odrůd podle § 27,

• g) oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle § 32,

• h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,

• i) seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,

• j) oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,

• k) seznam klonů odrůd révy a chmele,

• l) oblasti původu uchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení nebo podmínek stanovených Komisí.

(2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské unie (dále jen „Komise“) a příslušným úřadům jiných členských států údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména

• a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,

• b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdy a o zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůd a jejich změn,

• c) množství osiva každé uchovávané odrůdy, každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky,

• d) informace o určených oblastech původu a dalších oblastech, které Ústav hodlá schválit pro výrobu osiva uchovávaných odrůd, a o dalších oblastech schválených pro uvádění osiva uchovávaných odrůd do oběhu.

(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi rozmnožovacího materiálu^7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.

§ 40

Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti, nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.

(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky.

(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské unie zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.

§ 42

Vztah ke správnímu řádu

(1) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.

(2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 8 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek.

§ 43

Přechodná ustanovení

(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.