Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Typ Zákon
Publikace 2003-12-18
Naposledy aktualizováno 2013-06-21
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 7
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto:

    1. V § 3 odst. 4 písmeno b) zní:
  • „b) úvěry a půjčky s výjimkou
    1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
    1. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,“.
    1. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní:
  • „d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.^1c)

^1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.“.

    1. V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta „Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. a) větě poslední se za slova „spoluvlastnického podílu“ vkládají slova „na tomto majetku“.
    1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,^87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,“.

Poznámka pod čarou č. 87) zní:

„^87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.“.

    1. V § 4 odst. 1 písm. e) větě první a v § 19 odst. 1 písm. d) větě první se slova „jiné způsoby výroby“ nahrazují slovem „výrobu“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 1 písm. d) se věta druhá nahrazuje větou „Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, z reklamního slosování“ nahrazují slovy „nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu^12)“ a slova „ a v § 20 odst. 8“ se zrušují.
    1. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:
  • „l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. r) se za větu první vkládají věty „Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu^13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti.“.
    1. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 13c) a 20) zní:
  • „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu^13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,^20)

^13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

^20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 4 odst. 1 písm. w) větě první se slova „nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií“ zrušují.
    1. V § 4 odst. 1 písm. w) větě šesté se slova „změnou právní formy“ nahrazují slovem „přeměnou“.
    1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. w) se na konci věty sedmé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c,“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slova „při vyrovnání“ vkládají slova „nebo při nuceném vyrovnání“.
    1. V § 4 odst. 1 písm. za) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“.
    1. V § 4 odst. 1 se písmena zh) a zi) zrušují.

Dosavadní písmena zj), zk) a zl) se označují jako písmena zh), zi) a zj).

    1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zk), zl) a zm), která včetně poznámky pod čarou č. 70a) znějí:
  • „zk) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru
    1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů^60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,^60)
    1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů^60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,^60)
  • zl) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání^70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,^70a) je osvobozen, vztahuje-li se k
    1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
    1. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
  • zm) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie.

^70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.“.

    1. V § 4 odst. 4 větě první se za slovo „účtováno“ vkládají slova „anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence“)“.
    1. V § 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci“.
    1. V § 5 odst. 3 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, daňové evidence nebo podle“.
    1. V § 5 odst. 5 větě první se slova „s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6)“ zrušují.
    1. V § 5 odst. 6 větách první a třetí se za slovo „účetnictví“ vkládají slova „nebo v daňové evidenci“.
    1. V § 5 odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“.
    1. V § 5 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.“.
    1. V § 5 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.“.
    1. V § 5 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou č. 88) znějí:

„(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o

  • a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu.^88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, a dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně nebo zvyšující daňovou ztrátu,
  • b) hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
  • c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3,
  • d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva.

(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

^88) § 585 a násl. občanského zákoníku.“.

    1. V § 6 odst. 4 větě první se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.
    1. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.“.
    1. V § 6 odst. 9 písm. d) větě první se slova „a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk,“ nahrazují slovem „anebo“ a slova „zahraniční“ a „zahraničních“ se zrušují a číslo „10 000“ se nahrazuje číslem „20 000“.
    1. V § 6 odst. 9 písm. e) se slova „a na pojistné na zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „, na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění“.
    1. V § 6 odst. 9 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena ch) až z) se označují jako písmena h) až y).

    1. V 6 odst. 9 písm. ch) se slova „u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk,“ nahrazují slovem „anebo“.
    1. V § 6 odst. 9 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena m) až x).

    1. V § 6 odst. 9 písm. w) větě první se za slova „zaměstnance na“ vkládá slovo „jeho“ a slova „sjednané zaměstnancem jako pojistníkem“ se nahrazují slovy „uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,^89)“.

Poznámka pod čarou č. 89) zní:

„^89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 6 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova „a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty“.
    1. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu^19a)“ zrušují.
    1. V § 7 odst. 2 písmeno d) zní:
  • „d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.^19a)“.
    1. V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.“.
    1. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní:

„(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)

^9c) § 100 obchodního zákoníku.“.

    1. V § 7 odst. 13 větě první se slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d)“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5“.
    1. V § 7 se na konci odstavce 14 doplňují věty „Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.“.
    1. V § 7 odstavec 15 zní:

„(15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle § 7b.“.

    1. V § 7a odst. 1 větě první se slova „na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny“ nahrazují slovy „z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen“.
    1. V § 7a odst. 2 větě čtvrté se slova „a o nezdanitelné“ nahrazují slovy „a o předpokládané nezdanitelné“.
    1. V § 7a odst. 3 větě první se za slova „zdaňovacího období“ vkládají slova „příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo“ a částka „4 000 Kč“ se nahrazuje částkou „6 000 Kč“.
    1. Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 20h), 90) a 91) znějí:

„§ 7b

Daňová evidence

(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o

  • a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
  • b) majetku a závazcích.

(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,^31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,^31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,^1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.

(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.

(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.^28b)

§ 7c

Minimální základ daně

(1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období

  • a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,
  • b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,

  • a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,
  • b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu,^44) a to i po část zdaňovacího období,
  • c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,^45) a to i po část zdaňovacího období,
  • d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu,
  • e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se v souladu se zvláštním předpisem^14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  • f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,
  • g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b.

^20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

^90) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

^91) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“.

    1. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“)“.
    1. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
    1. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „soukromého životního pojištění“ vkládají slova „nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“.
    1. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.

    1. V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
    1. V § 8 odst. 5 větě první se slova „z depozitní směnky vystavené bankou“ nahrazují slovy „ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele“.
    1. V § 8 odstavec 7 zní:

„(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.“.

    1. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.“.
    1. V § 9 odst. 6 větě první se slova „a nehmotného“ zrušují.
    1. V § 9 odst. 6 větě druhé se slova „účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného“ nahrazují slovem „vést“.
    1. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu^70) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také

  • a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
  • b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanovenou podle zvláštního právního předpisu^1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.^20)

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.“.

    1. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu“.
    1. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
  • „j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu.^70)“.
    1. V § 10 odstavec 2 zní:

„(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.“.

    1. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní:
  • „a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,“.
    1. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.“.
    1. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty „U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.“.
    1. V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty „Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu^1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,^20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.“.
    1. V § 11 se věta druhá nahrazuje větou „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy.“.
    1. V § 11 větě poslední se za slovo „mohou“ vkládá slovo „spoluvlastníci“.
    1. V § 14 odst. 1 větě třetí se slova „předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,^66)“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 2 písm. d)“.
    1. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:
  • „c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).“.
    1. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „23 520 Kč“ nahrazuje částkou „25 560 Kč“.
    1. V § 15 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10.“.
    1. V § 15 odst. 3 větě druhé se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují.
    1. V § 15 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“.
    1. V § 15 odst. 10 větě poslední se slova „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu“ nahrazují slovy „Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba“.
    1. V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní:

„(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,^62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby^32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.^63) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

^32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.

    1. V § 15 odst. 12 větě první se za slova „poplatníkem na“ vkládá slovo „jeho“.
    1. V § 15 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větou „Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč.“.
    1. V § 15 odst. 13 se věta první nahrazuje tímto textem: „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,^89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.“.
    1. V § 15 odst. 13 se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“.
    1. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.^82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.“.

    1. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
  • „d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.^1c)“.
    1. V § 18 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova „a dále příjmy obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí nebo krajů,“.
    1. V § 18 odst. 8 se slova „vyšší územní samosprávné celky“ nahrazují slovem „kraje“.

Poznámka pod čarou č. 17d) zní:

„^17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 18 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě nepřihlíží.“.
    1. V § 18 odst. 12 se slova „připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c)“ nahrazují slovy „určená ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)“.
    1. V § 18 odst. 13 úvodní části textu se za slovo „zřízených“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“.
    1. V § 18 se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č. 17o) zní:

„(14) U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání^17o) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů

  • a) z investičních dotací,
  • b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

^17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní:
  • „c) příjmy
    1. z cenově regulovaného^18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů,^18e)
    1. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,^18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,“.
    1. V § 19 odst. 1 písmeno h) zní:
  • „h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,^19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,“.
    1. V § 19 odst. 1 písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92) zní:
  • „ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,^92)

^92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 19 odst. 1 písm. t) se za slovo „zřízené“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“.
    1. V § 19 odst. 1 písm. u) se slova „úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích“ nahrazují slovy „příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen „dividendové příjmy“) a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí“.
    1. V § 19 odst. 1 se písmeno zd) zrušuje.

Dosavadní písmena ze) a zf) se označují jako písmena zd) a ze).

    1. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf) až zl), která znějí:
  • „zf) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
  • zg) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
  • zh) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,
  • zi) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,
  • zj) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku u mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
  • zk) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky,
  • zl) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen „úvěry a půjčky“) plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo
    1. podílet se na zisku dlužníka, nebo
    1. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka.“.
    1. V § 19 se doplňují odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 93) znějí:

„(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

  • a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
    1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;^93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a
    1. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a
    1. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,^93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,
  • b) mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl na základním kapitálu jiné společnosti,
  • c) dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl,
  • d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.

(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) až zj) lze uplatnit při splnění podmínky 25% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 25 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle

  • a) odstavce 1 písm. zg) až zj) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,
  • b) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zk) a zl) lze uplatnit, pokud

    1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
    1. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
    1. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a
    1. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.

Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.

(6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.

(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.

^93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. 7. 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. 7. 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. 6. 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.“.

    1. V § 20 odstavec 2 zní:

„(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.“.

    1. Poznámka pod čarou č. 19b) se zrušuje.
    1. V § 20 odst. 3 se ve větě třetí na konci doplňují slova „nebo k přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu^70)“.
    1. V § 20 odstavec 6 zní:

„(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)“.

    1. V § 20 odstavec 7 zní:

„(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“.

    1. V § 20 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“.
    1. V § 20b odst. 2 se slova „ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem“ nahrazují textem
  • „a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9b)
  • b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu^9c)“.
    1. V § 21 odst. 1 se číslo „31“ nahrazuje číslem „28“.
    1. V § 21 odst. 1 se číslo „28“ nahrazuje číslem „26“.
    1. V § 21 odst. 1 se číslo „26“ nahrazuje číslem „24“.
    1. V § 21 odst. 5 se slova „platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části“ nahrazují slovy „účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání“.
    1. V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí:
  • „10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
    1. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.“.
    1. V § 22 odst. 3 se slova „písm. b) a odst. 4 písm. b)“ zrušují.
    1. V § 23 odstavec 2 zní:

„(2) Pro zjištění základu daně se vychází

  • a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.^20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, pro účely tohoto zákona použije k zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis.^20i) Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti,
  • b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.

^20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.“.

    1. V § 23 odst. 3 se slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“ a slova „hospodářský výsledek“ se nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slova „nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“ zrušují a za slovo „provedena“ se doplňuje text „a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 větě první se slova „účtujícím v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě první se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. a) se čárka na konci bodu 6 nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím zaplacením a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření.“.
    1. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 7 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. 94) znějí:
  • „7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,^22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
    1. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva^94) nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu (§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva při založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v ostatních případech ke dni splacení vkladu.^70) Toto se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2,
    1. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků,
    1. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních společností nebo družstev, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické společnosti nebo družstva v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,
    1. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu^1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem^20) u společníka nebo člena družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,
    1. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu,^88) pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu^20) zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

^94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.“.

    1. V § 23 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
    1. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní:
  • „3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 3 se slova „zúčtovány ve prospěch výnosů“ nahrazují slovy „zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů“.
    1. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zní:
  • „4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,“.
    1. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní:
  • „5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou^70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů.“.

Na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.“.

    1. V § 23 odst. 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní:
  • „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36. U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují také úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)

^35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 23 odst. 4 písm. e) se slovo „zúčtované“ nahrazuje slovem „zaúčtované“.
    1. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“.
    1. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až k), která včetně poznámky pod čarou č. 95) znějí:
  • „g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,^20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
  • h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
  • i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.^20) Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný na veřejném trhu, a to i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo bylo-li obchodování prostřednictvím zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry^95) (dále jen „registrovaný cenný papír“) a na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu^16) a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu. Pro stanovení, zda se jedná o cenný papír podle předchozí věty, je rozhodující stav ke dni prodeje tohoto cenného papíru. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,^20)
  • j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva,^94) pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu,
  • k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.^20)

^95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 23 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20d) zní:

„(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a) Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,^20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

  • a) kapitálově spojené osoby, přitom
    1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
    1. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
  • b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
    1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
    1. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké^20c) podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými,
    1. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
    1. blízké,^20c)
    1. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.

^20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.“.

    1. V § 23 odst. 8 se v úvodní části textu slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“.
    1. V § 23 odst. 8 písm. a) se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“.
    1. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova „účtují v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „vedou“.
    1. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 větě první se slova „účtují v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „vedou daňovou evidenci“ a za slovo „přijatých“ se vkládají slova „a zaplacených“.
    1. V § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zní:
  • „3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.“.
    1. V § 23 odst. 8 větě poslední se v závěrečné části textu slova „jestliže nebyli účetní jednotkou.^20)“ nahrazují slovy „nebo při zahájení vedení daňové evidence.“.
    1. V § 23 odst. 13 větě první se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“.
    1. V § 23 odst. 14 se věta první nahrazuje větou „Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.“.
    1. V § 23 odst. 14 se věta druhá nahrazuje větou, která zní: „Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.“.
    1. V § 23 odstavec 15 zní:

„(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu^20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění. Při nájmu podniku,^70) jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva^70) se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.“.

    1. V § 23 odst. 16 se slova „účetní“ zrušují.
    1. V § 23 odst. 16 se věta první nahrazuje větou „Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků.“.
    1. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23d, které včetně nadpisů znějí:

„Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení

§ 23a

Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost

(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen „převod podniku nebo jeho samostatné části“) se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen „převádějící společnost“), podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen „podnik nebo jeho samostatná část“), na jinou společnost (dále jen „přijímající společnost“) tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti.

(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu,^70) v ostatních případech cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti při převodu podniku nebo jeho samostatné části v souvislosti s oceněním převedeného majetku a závazků pro účely převodu podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně.

(4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící společností u převedeného hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)].

(5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna

  • a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil,
  • b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou částí a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního právního předpisu^20) bezprostředně před převodem snížené o převedené závazky při převodu podniku nebo jeho samostatné části a hodnoty veškerého majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního právního předpisu^20) snížené o veškeré závazky převádějící společnosti bezprostředně před provedením převodu,
  • c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok převádějící společnosti v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil.

(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud

  • a) převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
  • b) převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území České republiky, nebo
  • c) převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné na území České republiky.

§ 23b

Výměna podílů

(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen „nabývající společnost“) získá podíl v jiné společnosti (dále jen „nabytá společnost“) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté společnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím obchodníka s cennými papíry^95) nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.

(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v nabývající společnosti při výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.

(3) Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu přecenění podílu v nabyté společnosti při převodu podílu se nezahrnují při výměně podílů do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání.

(5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního právního předpisu.^20)

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti

  • a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
  • b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.

§ 23c

Fúze a rozdělení společností

(1) Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém

  • a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající společnost“), přechází na jinou existující společnost (dále jen „nástupnická existující společnost“), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
  • b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností přechází na nově vzniklou společnost (dále jen „nástupnická založená společnost“), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnické založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
  • c) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále jen „nástupnická společnost, která je jediným společníkem“).

(2) Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na dvě nebo více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen „nástupnické společnosti při rozdělení“), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.

(3) Za fúzi společností a rozdělení společnosti se považují také přeměny společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70) přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi společností, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně.

(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající společnosti

  • a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
  • b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.

(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení získaného při fúzi společností nebo rozdělení společnosti je u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající společnosti pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného a nehmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, a který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)].

(8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna

  • a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily,
  • b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem,
  • c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily.

(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud

  • a) zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo
  • b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, nejsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky, nebo
  • c) zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení umístěné na území České republiky.

§ 23d

(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c, oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části nebo před výměnou podílů svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c.

(2) Ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) a c) a § 23c odst. 8 písm. b) a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které se převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti účastní.

(3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající společností nebo při fúzi společností nebo rozdělení společnosti zanikající společností nebo nástupnickou existující společností, nástupnickou založenou společností, nástupnickou společností, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společností při rozdělení společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak.

(4) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.“.

    1. Nadpis pod § 24 se přesouvá nad § 24.
    1. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu^96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti^21) za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,“.

Poznámka pod čarou č. 96) zní:

„^96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku,^70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“.
    1. V § 24 odst. 2 písmeno ch) zní:
  • „ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,^26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. i) se slova „odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva“ nahrazují slovy „odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou^70)“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slovo „sídlo“ nahrazuje slovem „místo“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „zvýšená na dvojnásobek“ zrušují.
    1. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. s) se v úvodní části textu slova „u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „u poplatníka, který vede účetnictví“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. s) bodě 1 se slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“ zrušují.
    1. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní:
  • „3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.“.

Ve větě první na konci textu za bodem 3 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.

    1. V § 24 odst. 2 písm. t) větě první se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou^70)“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. t) větě druhé se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou^70)“ a za slovo „vložením“ se vkládají slova „nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou^20)“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. v) se v úvodní části textu za slovo „odpisy,^20)“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a slova „nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidce“ se nahrazují slovy „nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,^20)“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě první se slova „vymezeného zvláštními právními předpisy^20)“ nahrazují slovy „, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)“ a slova „(s výjimkou změny právní formy)“ se zrušují.
    1. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou „U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny^20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,^20) a to za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u zanikající obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně.“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. v) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část textu zní: „u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,^70) případně hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech, byla zahrnuta do základu daně zjištěného podle § 23 až 33 a k níž lze tvořit opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1 zní:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)