Legalize
Legalize / Česká republika / Zákon

Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Typ Zákon
Publikace 2003-12-18
Naposledy aktualizováno 2013-06-21
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 7
Historie novel JSON API
  • „1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu^26i) nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova „hospodářského výsledku“ nahrazují slovy „výsledku hospodaření“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. za) se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
    1. V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní:
  • „zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“.
    1. V § 24 odst. 2 písmena zg) až zi) znějí:
  • „zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,^95) a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění,
  • zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,^5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,^5) a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,
  • zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,“.
    1. V § 24 odst. 2 písmeno zn) zní:
  • „zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku^20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,“.
    1. V § 24 odst. 2 písm. zo) se slova „maximálně však“ nahrazují slovy „která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,^89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance“.
    1. V § 24 odst. 2 se písmeno zp) zrušuje.

Dosavadní písmeno zr) se označuje jako písmeno zp).

    1. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
  • „zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,^6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů.

^6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.“.

    1. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,^97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 900 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 900 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 900 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.“.

Poznámka pod čarou č. 97) zní:

„^97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.“.

    1. V § 24 odstavec 5 zní:

„(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

  • a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
  • b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
  • c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“.

    1. V § 24 odst. 6 se za slovo „nájemného“ vkládají slova „, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4,“.
    1. V § 24 odst. 7 se slova „do vlastního kapitálu“ zrušují.
    1. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se věta druhá nahrazuje větou „Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.“.
    1. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 zní:
  • „2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty^20) ostatního vkládaného majetku,“.
    1. V § 24 se v závěrečné části textu odstavce 7 větě čtvrté slovo „hmotnému“ zrušuje a věta pátá se nahrazuje textem „Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva^94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,^70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu.“.
    1. V § 24 odstavce 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 98) znějí:

„(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku^98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.

(9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,^70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky^22b) nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to ve výši odpovídající hodnotě pohledávky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) u zanikající obchodní společnosti nebo družstva.

^98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.“.

    1. V § 24 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:

„(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu^20) a byl nabyt přeměnou nebo fúzí společností nebo rozdělením společnosti, lze související náklad (výdaj) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou^20) pro účely přeměny nebo fúze společností nebo rozdělení společnosti zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.

(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů

  • a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
  • b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
  • c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
  • d) hodnota finančního majetku,
  • e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
  • f) pořizovací cena pozemku,
  • g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
  • h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,
  • i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona^22a) ve výši převyšující pořizovací cenu^20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.“.

    1. V § 25 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),“.
    1. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova „a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu^20)“.
    1. V § 25 odst. 1 písm. t) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“ a slova „, nejde-li o zboží, které je“ se nahrazují slovy „a který není“.
    1. V § 25 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,“.
    1. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:
  • „w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,^28a) na Fond národního majetku^18) a na poplatníky uvedené v § 2,

^28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 25 odst. 1 písm. zb) se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“.
    1. V § 25 odst. 1 písm. zc) se slova „nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,^22c)“ nahrazují slovy „uvedených v § 24 odst. 9,“.
    1. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slovo „závazek“ nahrazuje slovy „výdaje spojené s úhradou závazku“ a slovo „vzniklý“ se nahrazuje slovem „vzniklého“.
    1. V § 25 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí:
  • „zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,^20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,^20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33,
  • zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu^20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,“.
    1. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena zi) a zj), která znějí:
  • „zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou^70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu^20) výdajem (nákladem),
  • zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,“.
    1. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno zk), které zní:
  • „zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí.“.
    1. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

    1. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo „předpisů^20)“ vkládají slova „nebo podle daňové evidence“.
    1. V § 26 odst. 5 se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“ a na konci odstavce 5 se doplňují věty „Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.“.
    1. V § 26 odst. 6, v § 26 odst. 7 písm. a) a v § 26 odst. 7 písm. c) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“.
    1. V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 větě první se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a za slovo „rozdělení“ se vkládá slovo „obchodní“.
    1. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „až l“ se nahrazují slovy „až m“ a slova „evidován v majetku na konci“ se nahrazují slovy „evidován na konci“.
    1. V § 26 odst. 7 písm. d) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „do majetku“ se nahrazují slovem „u“ a slova „§ 38m odst. 3 písm. b)“ se nahrazují slovy „§ 38m odst. 3 písm. a)“.
    1. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci písmene g) se doplňují slova „, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,“.
    1. V § 27 se doplňuje odstavec 2, který zní:

„(2) Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je také technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,^97) a dále výdaje související s jeho pořízením podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 900 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 900 000 Kč.“.

    1. V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo „úplatně“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 10“.
    1. V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou „Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.“.
    1. V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo „U“ vkládá slovo „nemovitého“.
    1. V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova „nemovitostí, které“ nahrazují slovy „nemovitého majetku, který“.
    1. V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,“.
    1. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „nejsou účetní jednotkou“ nahrazují slovy „nevedou účetnictví“.
    1. V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova „zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka“ nahrazují slovy „uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a ve větě třetí se slova „vyšších územních samosprávných celků“ nahrazují slovem „krajů“ a slovo „měst,“ se zrušuje.
    1. V § 29 odst. 3 větě první se slova „uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu^20)“ nahrazují slovy „dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a na konci se doplňují slova „; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“.
    1. V § 29 odst. 4 se za slova „§ 26 odst. 3 písm. c)“ vkládají slova „nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)“.
    1. V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

  • a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu^20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,^70)
  • b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu,^52) nebo
  • c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.^60)

(10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,^97) může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 900 000 Kč.“.

    1. V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „Doba odpisování“ se pod slova „30 let“ doplňují slova „50 let.“.
    1. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem^99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.“.

Poznámka pod čarou č. 99) zní:

„^99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.“.

    1. V § 30 odst. 9 věta druhá zní: „U odpisů podle odstavce 4 je dnem splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek přenechán nájemci v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“.
    1. V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova „původní vlastník“ vkládají slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,“.
    1. V § 30 odst. 12 písm. b) se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují.
    1. V § 30 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
  • „m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7.“.
    1. V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „1,4“ doplňuje číslo „1,02“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2,02“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2.“.
    1. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5.“.
    1. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „31“ doplňuje číslo „51“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50.“.
    1. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí:

㤠32a

Odpisy nehmotného majetku

(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem^20) (dále jen „nehmotný majetek“), pokud

  • a) byl
    1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou,^70) darováním nebo zděděním, nebo
    1. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a
  • b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
  • c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,^70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill).

(3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.

(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou,^70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.

(5) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

§ 32b

Nájem podniku

(1) Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu^70) a současně má písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva.

(2) Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné, snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli podniku, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným. Obdobně to platí pro částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.

(3) Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu^70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtována u nájemce podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů.

(4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu^70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou účetnictví.“.

    1. V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.“.

    1. § 33a se zrušuje.
    1. V § 34 odst. 1 větě první se slovo „sedmi“ nahrazuje číslem „5“.
    1. V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)“.
    1. V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem „komplementářům“ se odkaz na poznámku pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9c).
    1. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova „přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „tohoto zákona“.
    1. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova „klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64“ nahrazují slovy „zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem^99) do podtřídy 125113“.
    1. V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Prvním nájemcem podle písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona^70) rozumí počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán podle § 34 odst. 4 písm. b) zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.“.
    1. V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo „období“ vkládají slova „nebo období, za něž se podává daňové přiznání“.
    1. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova „evidován v majetku“ nahrazují slovy „zaevidován u“ a věta druhá se zrušuje.
    1. V § 34 odst. 5 písm. h) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“.
    1. V § 34 odst. 6 větě první se za slova „vyřazení majetku“ vkládají slova „z evidence u poplatníka“.
    1. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
    1. V § 34 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo postupuje-li poplatník podle § 23a nebo § 23c“.
    1. V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)“.
    1. § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní:

㤠35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

  • a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností^33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
  • b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením^33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
  • c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby^83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby^84) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby^100) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.^34) Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)

(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

(4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok.

(5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.

^33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^34) § 83 zákoníku práce.

^34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.

^100) § 128 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 35a odst. 1 písmeno a) zní:
  • „a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),“.
    1. V § 35a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
  • „e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek^20) nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.^68)“.
    1. V § 35a odst. 6 větě druhé se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník“.
    1. V § 35a se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.“.
    1. V § 35b odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje věta „Obdobně se postupuje při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.“.
    1. V § 35b odst. 2 písmeno a) zní:
  • „a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),“.
    1. V § 35b odst. 7 větě druhé se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník“.
    1. V § 35b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.“.
    1. V § 36 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
    1. V § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slova „§ 144 nebo 208 obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu^70)“.
    1. V § 36 odst. 1 písm. b) bod 5 zní:
  • „5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.“.
    1. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:
  • „1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,“.
    1. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 7 zní:
  • „7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,“.
    1. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje tečkou a bod 11 se zrušuje.
    1. V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova „soukromého životního pojištění“ vkládají slova „nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy“.
    1. V § 36 odstavce 4 až 6 znějí:

„(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

  • a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,
  • b) z úroků z hypotečních zástavních listů,^4d) z dluhopisů,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) a dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)
  • c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu^16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.

(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně

  • a) u dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na základním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se snižuje o poměrnou část dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy sníženého o vyrovnání mimo stojícím společníkům, příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 zaúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud plynou z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu,
  • b) u příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti.

Pokud byly příjmy uvedené v písmenech a) a b) zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení zisku a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně podle písmene a), se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů.

(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že penzijnímu fondu vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.^35c)“.

    1. V § 36 odstavec 5 zní:

„(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.“.

    1. V § 38 odst. 1 se slova „není účetní jednotkou“ nahrazují slovy „nevede účetnictví“ a věta čtvrtá se zrušuje.
    1. V § 38 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
    1. V § 38a odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta „Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10.“.
    1. V § 38a odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami „Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.“.
    1. V § 38a odst. 5 se za slovo „požitků“ vkládají slova „, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),“.
    1. V § 38a se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu vznikající přeměnou^70) včetně případů, kdy rozhodným dnem přeměny^70) bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku, stanoví zálohy na daň ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.^28b) V rozhodnutí o stanovení záloh vymezí způsob jejich zápočtu na daňovou povinnost zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud by přeměna^70) nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Toto neplatí pro poplatníky, kteří nepodávají za období předcházející dni zápisu změny právní formy daňové přiznání podle § 38m.“.

    1. V § 38b se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „200 Kč“ a částka „10 000 Kč“ se nahrazuje částkou „15 000 Kč“.
    1. V § 38d odst. 2 větách první a druhé se slovo „rozhodla“ zrušuje a slova „o rozdělení zisku“ se nahrazují slovy „schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty“ a ve větě čtvrté se číslo „11“ nahrazuje číslem „7“.
    1. V § 38d se na konci odstavce 2 doplňují věty „Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.“.
    1. V § 38d odst. 3 se věta druhá zrušuje.
    1. V § 38d odst. 7 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
    1. V § 38d se odstavce 9 a 10 zrušují.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9.

    1. § 38e a 38f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39a) a 104) znějí:

㤠38e

Zajištění daně

(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

  • a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů^71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
  • b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.

K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,^20) povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

  • a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů^71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
  • b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.

(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím

  • a) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,
  • b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.

(5) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.

(6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem,^28b) může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

(7) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(8) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.

(9) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani.^35e)

(10) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 38f

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána.

(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti.

(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje (náklady) stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů (nákladů) prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady) jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy).

(4) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.

(5) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou.

(6) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy (výnosy).

(7) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců.

(8) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů (výnosů) plynoucích ze zdrojů v zahraničí a souvisejících výdajů (nákladů) nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží.

(9) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštního právního předpisu.^39a)

(10) Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového charakteru (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.^104) Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,^104) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.^35e)

^39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^104) Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.“.

    1. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně poznámky pod čarou č. 105) zní:

㤠38fa

Platební zprostředkovatel

(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která

  • a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro účely tohoto zákona rozumí
    1. úroky z úvěrů a půjček,
    1. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování v zahraničí,
    1. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodech 1 a 2. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru,
  • b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu.

Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní subjektivity uvedené v odstavci 4 na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru.

(2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.

(3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že

  • a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,
  • b) jedná jménem nebo za
    1. právnickou osobu, jejíž příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo obdobnou daní,
    1. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci daně formou hlášení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,
    1. jinou fyzickou osobu a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.

Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo připisován.

(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní subjektivity zřízené v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, podá svému místně příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, je-li na základě předložených důkazních prostředků platebnímu zprostředkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bez právní subjektivity

  • a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtiŏ (Ay) a kommandiittiyhtiŏ (Ky)/ ŏppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo
  • b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá dani z příjmů nebo obdobné dani, nebo
  • c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS.

(5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nejpozději do 15. dne třetího měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem.

(6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební zprostředkovatel povinen zjistit

  • a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,
  • b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny z cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále vyžaduje datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.

(7) Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen předat postupem podle zvláštního právního předpisu,^105) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně jedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^105)

(8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území státu Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky, neprokáže-li platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropský hospodářský prostor.

^105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.“.

    1. V § 38g odst. 1 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „15 000 Kč“.
    1. V § 38g odst. 1 větě první se čárka za slovem „osvobozené“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2" se zrušují.
    1. V § 38g odst. 2 větě druhé se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“.
    1. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Daňové přiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).“.
    1. V § 38gb se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).“.
    1. V § 38h odst. 4 se za slova „(§ 15 odst. 13)“ vkládají slova „a dále k příspěvkům odborové organizaci (§ 15 odst. 14)“.
    1. V § 38h se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).“.

    1. V § 38k odst. 4 písmeno f) zní:
  • „f) že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 11,“.
    1. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“.
    1. V § 38l odst. 1 písmeno h) zní:
  • „h) 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,
    1. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,
    1. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,^60) anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. e),
    1. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),
    1. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,^60) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. f),
    1. k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,“.
    1. V § 38l odst. 1 písm. ch) se za slova „poplatníkem na“ vkládá slovo „jeho“.
    1. V § 38l odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 101) zní:
  • „i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou^101) a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

^101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.“.

    1. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
  • „j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 14.“.
    1. V § 38l odst. 2 větě poslední se za slovo „i)“ vkládají slova „nebo pojistky^101)“ a za slova „o příspěvku na“ a „o pojistném na“ se vkládá slovo „jeho“.
    1. V § 38m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 102) zní:

„(2) Daňové přiznání se podává

  • a) v průběhu konkursu^19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,^28b)
  • b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,^102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,^20) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,
  • c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno.

^102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.

    1. V § 38m se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.^28b)“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

    1. V § 38m odstavec 8 zní:

„(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu^28b) nemá

  • a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
  • b) veřejná obchodní společnost,
  • c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny^70) do dne zápisu přeměny^70) do obchodního rejstříku.“.
    1. V § 38n odst. 2 větě první se za slovo „nástupce“ vkládají slova „s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b)“.
    1. V § 38n se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).“.

    1. Za § 38n se vkládá nový § 38na, který včetně poznámky pod čarou č. 39i) zní:

㤠38na

(1) Vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla, oproti období, za které byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „podstatná změna“). Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se dotýká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv.

(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období, v němž má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období po podstatné změně, v němž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval v období, za které daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla. K příjmům (výnosům) mimořádné povahy se přitom nepřihlíží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních společností^70) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází-li při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla a byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené v odstavci 3 musí být splněny u tohoto právního nástupce.

(5) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b) odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) přijímající společnosti vzniklými z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.

(6) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, může požádat správce daně o závazné posouzení^39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. Poplatník je povinen spolu se žádostí sdělit správci daně

  • a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,
  • b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.

(7) Je-li žádost včetně údajů uvedených v písmenech a) a b) správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, a nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

^39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.“.

    1. Za § 38na se vkládá nový § 38nb, který zní:

㤠38nb

Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček

(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.

(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou

  • a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,
  • b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,
  • c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,^93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
  • d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,^93)
  • e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
  • f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.

(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.

(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zk) a zl) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat

  • a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
  • b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.“.
    1. V § 38r odstavec 1 zní:

„(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření^39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.“.

    1. V § 38r se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti“.
    1. § 38s zní:

㤠38s

Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.“.

    1. Příloha č. 1 včetně nadpisu k zákonu č. 586/1992 Sb. zní:

„Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.

Třídění hmotného majetku do odpisových skupin

ODPISOVÁ SKUPINA 1

Položka +) SKP + +) Název + + + +)
(1-1) 01.21.11 Jen: skot plemenný
(1-2) 01.21.11 Jen: skot chovný
(1-3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné
(1-4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné
(1-5) 01.22.13 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní
(1-6) 01.23.10 Jen: prasata plemenná
(1-7) 01.23.10 Jen: prasata chovná
(1-8) 01.24.10 Jen: hejna husí plemenná
(1-9) 01.24.10 Jen: hejna husí chovná
(1-10) 25.24.25 Ochranné plastové a pryžové pokrývky hlavy (přilby)
(1-11) 25.24.27 Plastové kancelářské a školní potřeby
(1-12) 26.15.23 Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely
(1-13) 26.24.1 Ostatní technické keramické výrobky
(1-14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky
(1-15) 28.62 Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12)
(1-16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv
(1-17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství a zahradnictví
(1-18) 29.32.50 Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely
(1-19) 29.32.65 Jen: stroje a přístroje zemědělské, zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo včelařské jinde neuvedené zejména: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin
(1-20) 29.41 Ruční mechanizované nářadí a nástroje
(1-21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače
(1-22) 32.20.11 Jen: - studiová provozní a ovládací zařízení - přístroje pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů)
(1-23) 32.20.12 Televizní kamery
(1-24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro telefonii nebo telegrafii po vedení včetně faxů
(1-25) 32.20.11 Jen: vysílače – přijímače občanských radiostanic
(1-26) 32.30.44 Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené
(1-27) 33.2 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 v položce (2-53)
(1-28) 34.10.2 Motorová vozidla osobní (kromě motocyklů)
(1-29) 34.10.3 Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů v položce (2-56)
(1-30) 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1
(1-31) 34.10.53 Vozidla speciální pro přepravu na sněhu a osob na golfových hřištích apod.
(1-32) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní
(1-33) 35.42 Jízdní kola
(1-34) 36.63.2 Psací a kancelářské potřeby
(1-35) 36.63.74 Výrobky konstruované pro předváděcí účely
(1-36) 36.63.76 Umělé květiny, listoví a ovoce
(1-37) 33.10.16 Jen: dýchací přístroje, plynové masky
(1-38) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)

ODPISOVÁ SKUPINA 2

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)