Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)

(1) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním právním předpisu označeny podle katastrálního zákona^86), nemusí být ohlášení doloženo listinou podle § 39 odst. 3. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního právního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.

(2) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je zvláštním právním předpisem vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale ve zvláštním právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle § 39 odst. 3, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého

• a) souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva učiněným osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

• b) potvrzením o zániku práva zapsaného dosud v katastru vydaným osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“).

(3) V souhlasném prohlášení podle odstavce 2 písm. a) musí být

• a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

• 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

• 1. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby,

• b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmene a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona^86),

• d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

• e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

• f) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

• g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(4) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 2 písm. b) musí být

• a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 3 písm. a),

• b) označení toho, jehož právo zaniklo, údaji podle odstavce 3 písm. a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona^86),

• d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo,

• e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého k zániku práva došlo, a

• f) uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva.

§ 41

(1) Zápis vlastnického práva nabytého příklepem v soudní dražbě se zapíše na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu nebo soudního exekutora o zaplacení vydražené nemovitosti^87).

(2) Zápis vlastnického práva nově vzniklé obce vzniklého podle zvláštního právního předpisu^88) se zapíše na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 4 doloženého rozhodnutím krajského úřadu a dohodou obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec.

(3) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě ohlášení zástupce spoluvlastníků domu nebo společenství vlastníků nebo vlastníka nové jednotky doloženého smlouvou o výstavbě, popřípadě další listinou, která prokazuje, že vlastníkem je někdo jiný než stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.

§ 42

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí tří let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě ohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle zvláštního právního předpisu^88a) došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu^88b) své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě ohlášení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3.

(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku^89). K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou připojí ověřená kopie^75) příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci^90), popřípadě schválení privatizace^91), včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993, soupis nemovitého majetku a výpis z obchodního rejstříku. Při uskutečnění převodu privatizovaného majetku Ministerstvem financí se dále připojí ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného majetku do příslušnosti hospodařit Ministerstvu financí.

§ 43

(1) Zánik věcného břemene zpeněžením podle zvláštního právního předpisu^92) se zapíše podle ohlášení doloženého ohlášením insolvenčního správce; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(2) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty^93) se do katastru zapíše na základě potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(3) Zánik zástavního práva a zánik věcného břemene vyvlastněním podle zvláštního právního předpisu^94a) se zapíše na základě potvrzení vyvlastňovacího úřadu; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(4) Vznik zástavního práva k jednotce povinného vlastníka k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků ostatních jednotek^95) se zapíše na základě ohlášení zástavních věřitelů nebo některého z nich, popřípadě společenství vlastníků^96), obsahující označení dotčených vlastníků včetně označení jednotek v jejich vlastnictví a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o přisouzení pohledávek vlastníků jednotek. Zánik tohoto zástavního práva se do katastru zapíše na základě potvrzení zástavních věřitelů nebo společenství vlastníků, které musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(5) Vznik předkupního práva podle zvláštního právního předpisu^96a) se zapíše na základě ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu doloženého ověřenou částečnou kopií textové části opatření obecné povahy (územního plánu nebo regulačního plánu) opatřenou záznamem o účinnosti. Ověřená částečná kopie obsahuje úvodní a závěrečnou stranu textové části opatření obecné povahy a tu část jeho textové části, kterou se vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. Pokud vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření není provedeno uvedením pozemků označených podle katastrálního zákona, nebo pokud z opatření obecné povahy nevyplývá, pro kterou osobu předkupní právo vzniklo, musí tyto údaje vyplývat z ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu. Předkupní právo se zapisuje k celému pozemku i v případě, že byla pro veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné opatření nebo veřejné prostranství určena pouze jeho část.

§ 44

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení dědického řízení, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije. Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě listiny, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla.

(2) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi podle § 40 odst. 4.

§ 45

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny uvedené v § 39 až 44 jsou čitelné a rozhodnutí uvedená v § 39 a § 41 až 44 jsou pravomocná, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona^86), zda právní vztahy a jejich změny, které listiny potvrzují nebo osvědčují, navazují na dosavadní stav zápisů v katastru, popřípadě zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí nebo jiná listina má některý z uvedených nedostatků, vrátí ji s uvedením zjištěných nedostatků^97) vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá. Pro listiny, které jsou podkladem k záznamu práva, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky, s tím, že duplicitní zápis bude v případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu, nebo v případě shody o vlastnictví na základě uznání provedeného souhlasným prohlášením s náležitostmi podle § 40 odst. 3, popřípadě jednostranným prohlášením s obdobnými náležitostmi podle § 40 odst. 3, že vlastnické právo druhé osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Duplicitní zápis vlastnictví nelze provést na základě rozhodnutí státního orgánu o určení vlastnického práva v případě, že dotčené osoby byly účastníky daného řízení nebo se jedná o takové rozhodnutí, které je podle zákona závazné pro každého. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.

§ 46

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, ve kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru a informace o vyřízení záznamu.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin, na základě kterých má být proveden záznam, se vyznačí v souboru popisných informací u dotčených nemovitostí a jednotek plomba.

(3) Po záznamu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 2 a rozhodnutí nebo jiná listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

Poznámky

§ 47

(1) Listiny určené k zápisu nebo výmazu poznámky^26) se zaznamenávají v protokolu o záznamech podle § 46 odst. 1 a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 jsou čitelné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona^86) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(3) Poznámku na základě rozhodnutí příslušného orgánu katastrální úřad zapíše bez ohledu na právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí. K výmazu poznámky na základě rozhodnutí zapsané podle prvé věty je nutné doložit právní moc rozhodnutí, pokud ze zvláštního právního předpisu^97a) neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 má některý z nedostatků uvedených v odstavci 2 nebo není doložena právní moc rozhodnutí podle odstavce 3, vrátí ji s popisem zjištěných nedostatků vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá.

(5) Po zápisu nebo výmazu poznámky se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

Zápis dalších práv do katastru

§ 48

(1) Pro zápis dalších práv do katastru platí přiměřeně § 39 až 42, § 45 a 46^84).

(2) Listiny určené k zápisu dalších práv do katastru a k jejich výmazu se zaznamenávají v protokolu o záznamech a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(3) Zápis katastrální úřad provede na základě ohlášení oprávněného z dalšího práva, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny podle katastrálního zákona^86), přičemž podpisy nemusí být ověřeny podle § 39 odst. 2.

(4) V případě, že další právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu vlastnického práva.

(5) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je další právo odvozeno.

(6) Po zápisu dalších práv do katastru a jejich výmazu se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin.

Oddíl 6

Činnosti při vedení katastru

§ 49

Zápis jiných údajů katastru

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou

• a) listiny dokládající skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem katastru,

• b) informace vyšetřené katastrálním úřadem nebo převzaté z jiných informačních systémů.

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

(3) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 písm. a) jsou čitelné a pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona^86) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Pro listiny, které jsou podkladem k zápisu jiných údajů do katastru, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(4) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků a jiných oprávněných, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka nebo jiného oprávněného.

(5) Informaci o zahájení pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav^28). Informaci o schválení návrhu pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv^98), popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

§ 50

Revize katastru

(1) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna^99).

(2) Před zahájením revize katastru se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě, že adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize katastru jsou

• a) hranice katastrálního území,

• b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku, způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,

• c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena před účinností této vyhlášky,

• d) další prvky polohopisu,

• e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení,

• f) seznamy budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznam budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,

• g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla přidělena, nebo identifikačních čísel,

• h) body polohového bodového pole,

• i) místní a pomístní názvy.

(5) Zjištěné změny

• a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn (§ 76 a bod 16 přílohy) nebo změny tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru,

• b) nedoložené podle písmene a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.

(6) Pokud se zápis podle odstavce 5 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru^100). Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 5 písm. b).

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění jeho povinností^101).

(8) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

• a) datum a rozsah provedené revize katastru,

• b) způsob provedení revize katastru (pochůzka v terénu, využití leteckých snímků, jednání s obcí a vlastníky apod.),

• c) výčet příloh protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné změny údajů katastru podle odstavce 5 nebo které obsahují zejména výsledky revize údajů podle odstavce 4 písm. c), d), g) a h), a

• d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.

§ 51

Lhůty pro vyznačování změn údajů katastru v katastrálním operátu

(1) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru nejpozději do 30 dnů

• a) po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu, nebo

• b) po doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku.

(2) V případě, že se změny údajů katastru týkají i souboru geodetických informací, vyznačí se v souboru popisných informací a v digitální nebo v digitalizované mapě současně. V případě digitalizované mapy vyhotovené v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském nebo v případě analogové mapy se změny vyznačí v souboru popisných informací bezprostředně po jejich vyznačení v těchto mapách.

(3) Změny jiných údajů katastru se zapisují do 60 dnů po doručení příslušné listiny.

(4) Bezodkladně se zapisují poznámky na podkladě usnesení soudu o nařízení exekuce a rozhodnutí o zajištění majetku v trestním řízení, popřípadě jiné poznámky, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Oprava chyb v katastrálním operátu

§ 52

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává zahájení opravy z vlastního podnětu a na základě došlých návrhů^32).

(2) Chybný zápis práva a údaje s právem souvisejícího, parcelního čísla, čísla popisného a evidenčního, čísla jednotky, druhu pozemku, způsobu využití pozemku, BPEJ, způsobu využití stavby, způsobu využití jednotky, způsobu ochrany nemovitostí, údaje o vlastníku nebo oprávněném z jiného věcného práva podle § 10 opraví katastrální úřad na základě

• a) listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, nebo

• b) opravy listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést.

(3) Chybné geometrické a polohové určení opraví katastrální úřad na základě

• a) výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro účely katastru, podle potřeby v součinnosti s osobou odborně způsobilou k výkonu zeměměřických činností^102) (dále jen „způsobilá osoba“) a

• b) písemného prohlášení vlastníků, že hranice nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna; prohlášení není třeba, pokud z původního výsledku zeměměřické činnosti je chyba zřejmá, nebo pokud se jedná o opravu na podkladě opravy listiny^102a).

Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

(4) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

§ 53

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 52, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jejich zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

Oddíl 7

Činnosti při obnově katastrálního operátu

Obnova katastrálního operátu novým mapováním

§ 54

Zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad s předstihem nejméně šesti měsíců nebo, jedná-li se o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně dvou měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona^103). Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, příslušnému pozemkovému úřadu, osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (například dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy), a dále bez ohledu na rozsah vlastnictví státu vždy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkovému fondu České republiky.

(2) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Zjišťování hranic

§ 55

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dotčenými dalšími správními orgány^104) (například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů, místně příslušným vodoprávním úřadem, pokud lze předpokládat, že by mohla při zjišťování hranice koryta vodního toku vzniknout pochybnost o jeho hranici).

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, s výjimkou území, kde se převezmou výsledky předchozí obnovy. Písemná pozvánka kromě místa a času zjišťování hranic obsahuje

• a) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník pověřit svého zástupce na základě plné moci a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

• b) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví^105) a

• c) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona^105a) a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního zobrazení v katastrální mapě, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách^33).

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

§ 56

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Při zjišťování hranic se rozlišují

• a) hranice vlastnické,

• b) hranice druhů pozemků, popřípadě rozhraní způsobu využití nemovitosti,

• c) obvody budov a obvody vodních děl,

• d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

• a) údaje o vlastníku podle § 10,

• b) druh pozemku,

• c) způsob využití pozemku a typ a způsob využití stavby,

• d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

• e) místní a pomístní názvy,

• f) další prvky polohopisu.

§ 57

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice katastrálního území se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území. Průběh hranice na obvodu pozemkových úprav se znovu nevyšetřuje.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci v termínu uvedeném ve výzvě katastrálního úřadu. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou čárou 0.014 s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (§ 88) mapovými značkami podle bodu 10 přílohy.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou

• a) chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu její oprava červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice,

• b) zřetelný posun hranice způsobený přírodními vlivy, s výjimkou změn podle vodního zákona^106), zobrazí se změna hranice v náčrtu červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí se poznamená důvod změny hranice a skutečnost, že se nejedná o chybu v katastru,

• c) vědomě provedená změna průběhu hranice v terénu, vyznačí se v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě černou čárou 0.014 a nová hranice se vyznačí červenou čárou 0.012 se slučkou, přičemž vlastníci se vyzvou k předložení příslušných listin a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu^107) v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu 10.3 přílohy. Komise poučí vlastníky o možnosti řešit spor o vlastnictví příslušné části pozemku občanskoprávní cestou.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků. V případě, že tento způsob využití pozemku

• a) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního úřadu došlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona^108), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici druhu pozemku,

• b) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního úřadu nedošlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona^108), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici vlastnickou,

• c) odpovídá zobrazení v katastrální mapě, považuje se hranice koryta vodního toku za vlastnickou hranici,

• d) neodpovídá zobrazení v katastrální mapě a je-li příčinou změna koryta vodního toku podle vodního zákona^106), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici druhu pozemku.

(6) Při zjišťování obvodu budovy nebo obvodu vodního díla, které nejsou doposud vyznačeny v katastru nebo jejichž obvod neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, se vyznačí v náčrtu jejich obvod červenou čárou 0.012 a mapovou značkou budovy nebo vodního díla. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis nové budovy nebo vodního díla, popřípadě změny obvodu budovy nebo obvodu vodního díla do katastru^109).

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o průběhu této hranice pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentárního díla státních hranic^44).

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 6 přílohy) se v terénu nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popřípadě z podkladů předložených příslušnými správními orgány.

(9) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

§ 58

(1) Náčrt zjišťování hranic se vyhotovuje ve vhodném měřítku jako zvětšenina katastrální mapy nebo se připravuje počítačovými prostředky na podkladě rastrového obrazu katastrální mapy tak, aby dovoloval zřetelné zobrazení hranic pozemků a zapsání údajů. Náčrt zjišťování hranic se připravuje na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně 150 g/m^2 ve formátu A3, popřípadě se do tohoto formátu skládá. Obsahuje v barevném rozlišení zobrazení dosavadních a nových hranic pozemků, včetně hranic pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem, další prvky polohopisu, místní a pomístní názvy, čísla listů vlastnictví, čísla popisná a čísla evidenční budov, čísla sousedních náčrtů zjišťování hranic, rozhraní jednotlivých náčrtů zjišťování hranic, orientaci náčrtu zjišťování hranic k severu a údaj o jeho měřítku, název katastrálního území, informaci o čísle protokolu a čísle odpovídajícího měřického náčrtu, dále datum vyhotovení, podpis vyhotovitele náčrtu zjišťování hranic, podpisy členů komise a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Změna hranice druhu pozemku, včetně změny, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu^110), a změna rozhraní způsobu využití pozemku se v náčrtu zjišťování hranic vyznačí červenou čárou 0.012 podle skutečného stavu v terénu. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis změny do katastru, je-li taková listina ke změně potřebná^111).

(3) Zjištěné změny dalších údajů podle § 56 odst. 3, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(4) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

• a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

• b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

• c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

• d) s dohodnutým termínem k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru s uvedením lhůty k jejich předložení.

Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou červenou čárou 0.012 tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Opravy údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

• a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

• b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

• c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

• d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

• e) odkaz na přílohy,

• f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

§ 59

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

§ 60

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

• a) výsledků zjišťování hranic,

• b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

• c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

• d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

• e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí, popřípadě upřesněných přídělových plánů,

• f) geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, jedná-li se o další prvky polohopisu,

• g) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

§ 61

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě

• a) dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v soupisu nemovitostí a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací, a

• b) listin, které jsou podkladem pro zápis změn údajů katastru, doručených v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním.

Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

§ 62

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad v součinnosti s obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby

§ 63

(1) Katastrální mapy, které jsou podle § 16 odst. 1 písm. b) vedeny jako analogové mapy, se obnovují přepracováním na digitální mapu nebo digitalizovanou mapu.

(2) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním se zveřejní nejméně dva měsíce předem na úřední desce. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

• a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 50 odst. 4 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle písmene g),

• b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací (§ 90),

• c) oprava zjištěných chyb v katastru,

• d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací,

• e) nový výpočet výměr dílů BPEJ.

(4) Souřadnice lomových bodů hranic parcel analogové mapy a parcel zjednodušené evidence, souřadnice lomových bodů obvodů budov a obvodů vodních děl a souřadnice lomových bodů dalších prvků polohopisu se

• a) převezmou z registru souřadnic těchto bodů evidovaných v katastru,

• b) vypočtou z výsledků dřívějšího geodetického nebo fotogrammetrického určení polohopisu v S-JTSK nebo v původním souřadnicovém systému, ve kterém bylo provedeno číselné zaměření přepracovávané katastrální mapy, nebo z výsledků měření dokumentovaných v záznamech podrobného měření změn v místním souřadnicovém systému; v případě dalších prvků polohopisu převezmou z geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu^112),

• c) určí vektorizací rastrových souborů analogových map v S-JTSK nebo v jiném souřadnicovém systému transformovaných do S-JTSK, u nichž je eliminována deformace mapy, nebo

• d) určí kartometrickou digitalizací, pokud nelze užít postup podle písmene c), přičemž souřadnice se transformují do S-JTSK po mapových listech nebo po blocích.

(5) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(6) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky podle bodu 14.9 přílohy, a v ostatních případech se zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru digitalizované katastrální mapy.

(7) Pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním platí obdobně § 62.

(8) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním se zveřejní v součinnosti s příslušnou obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby se při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem postupuje podle odstavců 4 až 6. Uvědomění vlastníků o doplnění těchto pozemků do digitální mapy se provede

• a) oznámením, nebo

• b) vyložením doplněného souboru popisných informací a souboru geodetických informací k veřejnému nahlédnutí. V souladu s § 52 je možné při veřejném nahlédnutí podat návrh na opravu údajů katastru.

Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

§ 64

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav. Zejména určí postup při označení parcel parcelními čísly a způsoby transformace rastrových souborů map dřívějších pozemkových evidencí^113).

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán nebo upřesněný přídělový plán. V tom případě se použije také § 66 odst. 1 písm. a) až e) a n).

§ 65

(1) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 10.3 přílohy, i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.

(2) V případě ponechání pohyblivé hranice katastrálního území v obnovovaném katastrálním operátu se souřadnice lomových bodů této hranice vypočtou jako průměr ze souřadnic protilehlých lomových bodů spůlné parcely, kterou pohyblivá hranice prochází.

§ 66

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

• a) seznam parcel vstupujících do pozemkových úprav,

• b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,

• c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků^113a),

• d) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací^114) (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

• e) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

• f) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

• g) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole podle § 68 odst. 2,

• h) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

• 1. měřické náčrty,

• 1. přehled měřických náčrtů,

• 1. zápisníky podrobného měření,

• 1. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

• 1. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

• i) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

• j) dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

• k) geometrické plány pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmene h),

• l) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahů věcných břemen k částem pozemků; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu,

• m) u parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu,

• n) podklady nebo listiny pro

• 1. vydání rozhodnutí o změnách hranic katastrálních území,

• 1. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

• 1. jednání o změnách pomístních názvů,

• o) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu^115),

• p) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav ověřené podle zákona o zeměměřictví^116) musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem^117) (dále jen „ověřovatel“) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Podklady pro obnovu podle odstavce 1 se mohou předávat postupně, přitom doklady podle odstavce 1 písm. d), e), g) a o) předá ověřovatel bez zbytečného odkladu.

(4) Nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací vyhotovený podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků písemným oznámením.

Oddíl 8

Zeměměřické činnosti pro účely katastru

§ 67

Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu^118) ověřené podle zákona o zeměměřictví^116)

• a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

• b) záznamy podrobného měření změn,

• c) geometrické plány a upřesněné přídělové plány,

• d) neměřické záznamy,

• e) výsledky podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu a

• f) geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby pro zobrazení dalších prvků polohopisu v katastrální mapě^112).

Podrobné polohové bodové pole a podrobné měření

§ 68

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

• a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

• b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

• c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole podle bodů 12.4 a 12.5 přílohy s vlastníkem dotčené nemovitosti.

§ 69

(1) Geometrickým základem podrobného měření jsou

• a) body polohového bodového pole, popřípadě pomocné měřické body, v případě použití technologie globálního navigačního družicového systému^119) (dále jen „GNSS“) také body referenční sítě permanentních stanic,

• b) v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, jejichž souřadnice byly určeny v S-JTSK s přesností podle bodu 13.1 přílohy, nebo výjimečně v místním souřadnicovém systému, nejedná-li se o stanovené prostory, nelze-li postupovat podle písmene a) nebo je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(3) Stanovené prostory zveřejňuje příslušný katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 70

Připojení na identické body

(1) Je-li změnu potřebné zobrazit a navázat na polohopisný obsah katastrální mapy, která není v S-JTSK, měření se připojí s ohledem na rozsah zaměřované změny na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“). V katastrálním území, ve kterém probíhá obnova katastrálního operátu, se měření připojí na identické body tak, aby změnu bylo možné zobrazit v dosavadní i nové katastrální mapě, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(2) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven 3/4 délky takové spojnice.

(3) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

• a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku tří nebo více takových hranic,

• b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(4) Jako identický bod lze použít i styk hranic tří nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice dvou identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(5) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 71

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

• a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s přesností podle bodu 13.1 přílohy a

• b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se nově určované lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků označí trvalým způsobem podle § 88. Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje obdobně podle § 85 až 87. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií hranice. Body polohového bodového pole se ověřují podle geodetických údajů nebo z výsledků měření. Ověření identických bodů se provede určením jejich vzájemné polohy (například polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně dvou jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě.

(4) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(5) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik jejího obvodu s terénem.

(6) Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká, a případu, kdy se jedná o hranici mezi pozemky jednoho vlastníka. Pro polohu zaměřených navazujících kontrolních bodů platí obdobně kritéria podle § 85 odst. 5. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit (bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený apod.) a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(7) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

(8) Charakteristiky, kritéria a ověření přesnosti měření jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(9) Výsledky měření se zaznamenávají do tiskopisu Úřadu nebo polním registračním zařízením. Textový výstup z registračního zařízení s výsledky měření musí být obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Pokud k měření bylo použito technologie GNSS, zápisník měření se netiskne. Výsledky měření se připojí k záznamu podrobného měření změn.

Převzetí výsledku zeměměřických činností

§ 72

(1) Převzetím výsledku zeměměřických činností se rozumí převzetí ověřeného výsledku zeměměřických činností, který se využívá pro správu a vedení katastru, katastrálním úřadem od způsobilé osoby.

(2) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

• a) výsledek zeměměřických činností

• 1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

• 1. má předepsané náležitosti,

• 1. vychází z údajů katastru,

• 1. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

• b) měření je připojeno na body geometrického základu v souladu s § 69, a

• c) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

U zeměměřických činností lze převzít jejich dílčí výsledky, pokud vznikají postupným dokončováním ucelených a na sebe navazujících samostatných etap činností.

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci zpět způsobilé osobě. O výsledku převzetí katastrální úřad vyrozumí písemně ověřovatele. Při opakovaném předkládání výsledku zeměměřických činností se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu.

(4) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu^120).

Geometrický plán

§ 73

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

• a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 22 odst. 3,

• b) rozdělení pozemku,

• c) změnu hranice pozemku,

• d) vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru s výjimkou případu podle § 16 odst. 6 písm. h),

• e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu (§ 64 odst. 3),

• f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

• g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

• h) upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení,

• i) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků,

• j) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) V katastrální mapě nelze bez geometrického plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 83) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 90 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(4) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 74

Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa.

(3) Dalšími podklady jsou zejména

• a) záznamy podrobného měření změn [§ 2 odst. 1 písm. b)],

• b) údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech podrobného polohového bodového pole,

• c) údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo jako kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou v katastru obsaženy.

§ 75

Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

• a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

• b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady podle § 74 ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která vyhotovuje geometrický plán, je odborně způsobilá, může katastrální úřad při poskytování podkladů podle odstavce 1 požadovat předložení dokladu prokazujícího způsobilost podle zákona o zeměměřictví^102).

§ 76

Záznam podrobného měření změn

(1) Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podkladem

• a) pro vyhotovení geometrického plánu,

• b) pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nemění hranice pozemku, obvod budovy nebo obvod vodního díla [například určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma podle § 30 odst. 2 písm. b), dalších prvků polohopisu podle § 16 odst. 6], nebo

• c) pro opravu chyby v katastru katastrálním úřadem.

(2) Záznam podrobného měření změn pro doplnění nebo zobrazení změny dalších prvků polohopisu podle odstavce 1 písm. b) se vyhotovuje i na podkladě geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu^112).

(3) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(4) Náležitosti záznamu podrobného měření změn jsou stanoveny v bodu 16 přílohy.

(5) Ověření záznamu podrobného měření změn vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem^121) v pravém dolním rohu první strany záznamu podrobného měření změn a v pravém dolním rohu poslední strany jeho částí podle bodu 16.1 přílohy a podle bodu 16.2 přílohy; pokud se části nebo přílohy skládají z více listů nebo archů, musí být spojeny obdobně podle § 78 odst. 5.

§ 77

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a z podrobných bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn

• a) ve stanovených prostorech souřadnicemi v S-JTSK,

• b) v ostatních prostorech souřadnicemi v S-JTSK, popřípadě pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí

• a) ze souřadnic S-JTSK lomových bodů s kódem kvality 3 nebo 4 a souřadnic lomových bodů, které jsou vloženými body na přímých hranicích, bez ohledu na jejich kód kvality; způsob určení výměry se označí kódem 2,

• b) jiným číselným způsobem, tj. z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označí kódem 1,

• c) ze souřadnic lomových bodů, z nichž nejméně jeden lomový bod, který není vloženým bodem na přímé hranici, má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označí kódem 0, nebo

• d) graficky

• 1. planimetrováním,

• 1. výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo

• 1. výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě,

s přihlédnutím k plošné deformaci mapového listu; způsob určení výměry se označí kódem 0.

Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí.

(3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Oddělovanou část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové parcely měla být menší než 0,50 m^2. Vzniklý díl se v geometrickém plánu označí písmenem malé abecedy a jeho výměra se uvede v m^2 na dvě desetinná místa.

(4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy.

(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

§ 78

Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Geometrický plán má tyto náležitosti:

• a) popisové pole (bod 17.1 až 17.3 přílohy),

• b) grafické znázornění (bod 17.4 až 17.12 přílohy),

• c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí (bod 17.13 až 17.17 přílohy),

• d) seznam souřadnic (bod 17.18 až 17.20 přílohy),

• e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu (bod 17.21 až 17.23 přílohy).

V geometrickém plánu se poznamená případný návrh na opravu geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo na změnu výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d). Vzory geometrických plánů jsou uvedeny v bodu 18 přílohy.

(2) Geometrický plán pro

• a) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů,

• b) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu 10.3 přílohy,

• c) změnu hranice katastrálních území musí obsahovat zobrazení a stručný popis nové hranice katastrálních území podle skutečného stavu, například pomocí čísel lomových bodů nové hranice, i když taková změna nebyla ještě schválena,

• d) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán může být vyhotoven pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků,

• e) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví. Je-li změnou dotčena hranice parcely, od které je vymezen rozsah věcného břemene k části pozemku zobrazený v katastrální mapě, obsahuje geometrický plán i zpřesnění nebo opravu geometrického a polohového určení rozsahu tohoto věcného břemene.

(3) Geometrický plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(4) Geometrický plán se vyhotovuje na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(5) Geometrický plán má základní formát A4 a vyhotovuje se jen po jedné straně podložky. Geometrický plán větších rozměrů se do základního formátu skládá postupem podle bodů 3b a 3c ČSN 01 3111 Skládání výkresů, aby složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje přelepkou nesoucí na zadní straně geometrického plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na geometrickém plánu samém.

(6) Je-li v geometrickém plánu navrženo zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků vyžadující doložení souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6, uvede se nad popisovým polem upozornění: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 19a odst. 4 katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.“.

§ 79

Ověření geometrického plánu

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem^121) v popisovém poli geometrického plánu, a to na všech stejnopisech.

(2) Podpis, datum ověření a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje pod otisk razítka ověřovatele.

§ 80

Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O potvrzení geometrického plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v geometrickém plánu s katastrálním úřadem a k převzetí geometrického plánu zpět. Přílohou žádosti o potvrzení geometrického plánu jsou nejméně tři stejnopisy geometrického plánu a záznam podrobného měření změn.

(2) Před potvrzením geometrického plánu katastrální úřad zkontroluje, zda geometrický plán je vyhotoven pro některý z účelů podle § 73 odst. 1 a zda nemá jiné vady podle § 72 odst. 2.

(3) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání podle odstavce 2 a je-li v souladu s údaji záznamu podrobného měření změn. Souhlas s očíslováním parcel katastrální úřad potvrdí na všech předložených stejnopisech geometrického plánu. Údaje o potvrzení geometrického plánu obsahují číslo řízení, datum, jméno, případně jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného potvrzováním geometrických plánů a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem. Jeden stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn se ponechá na katastrálním úřadu pro další využití, ostatní stejnopisy geometrického plánu se vrátí ověřovateli.

(4) Geometrický plán, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nepotvrdí a geometrický plán se záznamem podrobného měření změn vrátí ověřovateli s písemným odůvodněním. Žádost o potvrzení opraveného geometrického plánu se považuje za novou žádost. Při opakovaném předkládání geometrického plánu se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu. Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru. Takové nesoulady, pokud tím zřetelnost a srozumitelnost geometrického plánu neutrpí, opraví ověřovatel, přičemž na vhodném místě všech stejnopisů geometrického plánu, popřípadě ve zvláštní příloze pevně spojené s geometrickým plánem, a v záznamu podrobného měření změn uvede upozornění na tyto opravy, které ověří předepsaným způsobem. Za vadu se rovněž nepovažuje chyba, která je způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými vyhotoviteli geometrického plánu, jejichž nesprávnost nemohl vyhotovitel geometrického plánu rozpoznat. Tyto chybné údaje geometrického plánu se uvedou do souladu s údaji katastru z úřední moci při zápisu, pokud s ověřovatelem není dohodnut jiný způsob nápravy.

(5) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(6) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

(7) Pokud byl geometrický plán potvrzen, a přesto není způsobilý při předložení listiny, jejíž je součástí, k vyznačení změny do katastru, vyznačí se tato skutečnost pod popisové pole záznamu podrobného měření změn.

§ 81

Dokumentace geometrického plánu

Katastrální úřad založí stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn do měřické dokumentace.

§ 82

Vyhotovení a ověření kopie stejnopisu geometrického plánu

(1) Ověřenou kopii stejnopisu geometrického plánu založeného podle § 81 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli geometrického plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí se stejnopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.“, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem vyhotovení, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného ověřováním kopií geometrických plánů.

(2) Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii stejnopisu geometrického plánu jen v případě, že geometrický plán je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru.

Upřesněný přídělový plán

§ 83