Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)

Typ Vyhláška

Publikace 2007-02-19

Naposledy aktualizováno 2009-07-01

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 100

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popřípadě je určena jen přibližně, kde podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a platná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít v rámci jednoduché pozemkové úpravy jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán. Takto lze použít upřesněný přídělový plán také tehdy, jedná-li se o digitalizovanou mapu, avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram jeho vyhotovení se projedná s příslušným pozemkovým úřadem, zejména s ohledem na postup prací při pozemkových úpravách.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu^122). Pro upřesněný přídělový plán platí obdobně § 74 až 82 s tím, že obsahuje ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru u všech nově vznikajících parcel nebo jejich souboru stejného nabyvatele údaje podle přídělového operátu, popřípadě označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence, pokud se liší od označení v přídělovém operátu.

(4) Vzor upřesněného přídělového plánu je uveden v bodu 19 přílohy.

Neměřický záznam

§ 84

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem překreslením do analogové mapy bez jejich vytyčení a zaměření podle § 90. Neměřický záznam obsahuje zobrazení změny v náčrtu, zpravidla na kopii katastrální mapy, a podle potřeby je přiloženo porovnání parcel, tj. jejich parcelních čísel a výměr před změnou a po ní. Neměřický záznam neobsahuje zápisník.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

Vytyčování hranic pozemků

§ 85

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení (§ 6 odst. 1) dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků (například příkopem nebo hrází).

(4) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí způsobem podle § 88, pokud již nejsou trvale označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením s přesností odpovídající kódu kvality 3. Vytyčené lomové body hranice se ve stanovených prostorech zaměří v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

(5) Namísto vytyčení hranice je možno provést zaměření takové dosavadní hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh byl v terénu vlastníky upřesněn, která pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze upřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Upřesněním hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu daný délkou podle § 16 odst. 10, který nebyl v analogové mapě vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

(6) Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely^123) katastrální úřad do katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Neoddělitelnou součástí souhlasného prohlášení je geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice. Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6. V případě, kdy se zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesnění výměry parcely dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno pouze některým z těchto vlastníků. Jedná-li se o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(7) V souhlasném prohlášení podle odstavce 6 musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

1. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby,

b) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona^86),

c) popis průběhu vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku čísly bodů podle výsledku zeměměřické činnosti,

d) uvedeno, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru a nadále jimi respektovány.

(8) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka podle odstavce 6, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru.

(9) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

§ 86

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemku

(1) K účasti na projednání vytyčené hranice přizve způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník pověřit svého zástupce na základě plné moci,

1. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

1. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,

1. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

1. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice a o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 87

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemku tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku a protokol o vytyčení hranice pozemku. Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem^121) na každé samostatné části dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

(2) Vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku se vyhotovují na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(3) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků předá vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemku objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(4) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemku je vytyčovatel povinen předat do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

Oddíl 9

Označování hranic pozemků a hranic obcí trvalým způsobem

§ 88

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech (například beton, skála) se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (například v korytě vodního toku), použije se po dohodě s vlastníkem způsob označení podle § 89 odst. 1 písm. b), nebo se hraniční znak neumisťuje.

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice pozemku podle katastrálního zákona^3) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (například trubkou, kolíkem).

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem. Taková skutečnost se uvede v geometrickém plánu, v záznamu podrobného měření změn a v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 10.2 přílohy.

§ 89

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 88.

Oddíl 10

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 90

Postupné doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální mapy

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 8) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním nebo při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena výměra parcel, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 91

(1) Hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 se zobrazuje v katastrální mapě vždy při zápisu věcného břemene do katastru provedeném po účinnosti této vyhlášky. Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 zapsaného do katastru před účinností této vyhlášky se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky podle § 12 odst. 1 písm. g) se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění podle § 57 odst. 4 při obnově katastrálního operátu novým mapováním.

§ 92

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (například poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech. V případě zjištěného posunu se změna do katastrální mapy vyznačí postupem podle bodu 16.26 přílohy.

§ 93

Geometrický plán vyhotovený podle dosavadní právní úpravy a předložený k potvrzení do 30. dubna 2007 se považuje za plán vyhotovený podle této vyhlášky.

§ 94

Obsah katastrální mapy vyhotovené podle předpisů platných v minulosti může být proti ustanovení § 16 odst. 2 až 7 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu, přitom mapové značky uvedené v bodech 10.8 a 11.2 přílohy se nově nevyznačují.

§ 95

Do doby úpravy informačního systému katastru nemovitostí umožňující samostatné evidování vodních děl, nejpozději do 31. prosince 2007, se vodní díla evidují v katastru jako budovy s typem budovy vodní dílo.

§ 96

(1) Na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do účinnosti této vyhlášky se zápis do katastru provede podle dosavadní právní úpravy.

(2) U návrhů na vklad podaných do 30. června 2007 katastrální úřad v řízení o povolení vkladu práva považuje projev vůle osob uvedených v prvopisu smlouvy podle § 36 za zjištěný i tehdy, pokud smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly.

§ 97

Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

§ 98

Pokud nebyl do účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 99

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

1. Vyhláška č. 179/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

1. Vyhláška č. 113/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.

1. Vyhláška č. 163/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 100

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2007.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb.

Technické podrobnosti pro správu katastru

1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek, a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě).
3	chmelnice		Pozemek, na němž se pěstuje chmel.
4	vinice		Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva.
5	zahrada		Pozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek [§ 3i písm. e) zákona č. 252/1997 Sb.].
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.
10	lesní pozemek	lesní poz	Pozemek s lesním porostem a pozemek u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je a) budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr podle § 4 odst. 4 písm. c), c) zbořeniště, d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

1. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.	2, 6 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les (ne hospodář.)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo ohrazováním.
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj.	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět.pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha [§ 4 odst. 4 písm. d)].
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	2 až 10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Svah, skála a jiná neplodná půda.
28	vodní plocha, na které je budova	vod.pl.s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11

Poznámka:

1. Druh pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

1. Je-li na stavební parcele evidována budova nebo vodní dílo ve vlastnictví jiného vlastníka, je u této parcely ve výpisu z katastru nemovitostí vyznačen způsob využití „stavba“ s označením listu vlastnictví „LV“, na kterém je tato budova nebo vodní dílo evidováno.

1. Typ stavby

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č.p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č.e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
4	rozestavěná budova	rozestav.
6	vodní dílo	vod. dílo

1. Způsob využití stavby

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód typu st.
2	zemědělská usedlost	zem.used	Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.	1 a 4
6	bytový dům	byt.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7	rodinný dům	rod.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8	stavba pro rodinnou rekreaci	rod.rekr	Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.	1,2 a 4
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].	1,3 a 4
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt.zař	Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
13	zemědělská stavba	zem.stav	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].	1,3 a 4
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod.
16	stavba technického vybavení	tech.vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy.
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20	víceúčelová stavba	víceúčel	Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.).
21	skleník		Skleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona.
22	přehrada		Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.	6
23	hráz přehrazující vodní tok nebo údolí	hráz př.	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
24	hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni	hráz pod	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
25	hráz ohrazující umělou vodní nádrž	hráz ohr	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
26	jez		Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
27	stavba k plaveb.účelům v korytech nebo na březích vod.toků	plav.úč.	Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
28	stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)	vodní el	Vodní dílo podle § 2 písm e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
29	stavba odkaliště	odkališ.	Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.

Poznámka:

1. U budov se zapisuje převažující způsob využití.

1. V informačním systému katastru nemovitostí mohou být uvedeny též zrušené kódy způsobu využití stavby 1 (průmyslový objekt), 3 (objekt k bydlení), 4 (objekt lesního hospodářství) a 5 (objekt občanské vybavenosti), které není možné nově zapisovat, a to až do doby nejbližší změny v katastru týkající se příslušné budovy nebo do obnovy katastrálního operátu novým mapováním.

1. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)

| Typ jednotky | Způsob využití jednotky | | | | | | Kód | Název | Zkráceně | Kód | Název | Zkráceně | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1 | byt nebo nebytový prostor | | 1 | byt | | | 2 | rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor | rozest. | 2 | ateliér | | | | 3 | garáž | | | | | 4 | dílna nebo provozovna | dílna | | | | | 5 | jiný nebytový prostor | j.nebyt. | | | |

1. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Typ	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
7	národní park - II. zóna
8	národní park - III. zóna
9	ochranné pásmo národního parku
10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
11	chráněná krajinná oblast - II.-IV. zóna
12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
14	ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
34	evropsky významná lokalita
35	ptačí oblast
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
16	pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
17	pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
18	nemovitá kulturní památka
19	ochr. pásmo nem.kult. pam.,pam. zóny,rezervace, nem. nár.kult. pam.
3	ochr.přír.léč.láz, přír.léčiv. zdroje a zdroje přír.min.vody	20	vnitřní území lázeňského místa
21	přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
22	ochr. pásmo přír.léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner.vody
4	ochrana nerostného bohatství	23	chr.lož.území,dob.prostor,chr.území pro zvl.zásahy do z.kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
27	zemědělský půdní fond
7	ochrana vodního díla	28	ochranné pásmo vodního díla
8	ochrana vodního zdroje	29	ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
32	ochranné pásmo vodního zdroje 1.stupně
33	ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně
Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
---	---
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
23	Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34	Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.

1. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

7.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence	Označení
Parcela katastru nemovitostí	PKN
Parcela zjednodušené evidence	PZE

7.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

Druh číslování parcel	Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě	1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě	2

7.3 Původ parcely zjednodušené evidence

Původ parcely	Zkratka	Kód
Evidence nemovitostí	EN	3
Pozemkový katastr	PK	4
Přídělový plán nebo jiný podklad	GP	6

1. Souřadnicový systém

Název	Kód
S-JTSK	1
gusterbergský	2
svatoštěpánský	3
místní	4

1. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a katastrální mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském

9.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v S-JTSK navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).

9.2 Klad a rozměry mapových listů v S-JTSK se odvozují u map měřítek:

a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) (obr. 2),

c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) (obr. 2).

MAPOVÝ LIST

STÁTNÍ MAPY MĚŘÍTKA 1:50 000

[image omitted]

Obr. 1

MAPOVÝ LIST MAPY

MĚŘÍTKA 1:5000

[image omitted]

Obr. 2

9.3 Rozměry rámu mapových listů v S-JTSK včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm)	Délka úhlopříčky rámu (mm)	Rozměry zobrazeného území (m)	Plocha zobrazeného území (ha)
1:5000	500 x 400	640,31	2500 x 2000	500
1:2000	625 x 500	800,39	1250 x 1000	125
1:1000	625 x 500	800,39	625 x 500	31,25

9.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka

a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího sídla zobrazeného na tomto listu, popřípadě morfologického útvaru), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 9.2); čísla se oddělí pomlčkou (například OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (například OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),

c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (například OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

9.5 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v systému gusterbergském nebo svatoštěpánském navazuje na klad triangulačních listů v těchto systémech. Sloupce jsou číslovány římskými čísly samostatně na východ a na západ od základního poledníku. Vrstvy pak arabskými čísly od nejsevernější vrstvy k jihu (obr. 3). Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy.

KLAD TRIANGULAČNÍCH LISTŮ V SYSTÉMECH GUSTERBERG A SVATÝ ŠTĚPÁN

[image omitted]

Obr. 3

9.6 Klad a rozměry mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském se odvozují u map měřítek

a) 1:2880 – dělením triangulačního listu na 4 sloupce ve směru osy Y a 5 vrstev ve směru osy X (obr. 4),

b) 1:1440 – dělením mapového listu měřítka 1:2880 na dva sloupce a dvě vrstvy, na poloviny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 5),

c) 1:720 – dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6). Rozměry rámu mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm, palce)	Délka úhlopříčky rámu (mm, palce)	Rozměry zobrazeného území (m, sáhy)	Plocha zobrazeného území (ha, jitra)
1:2880	658,5 x 526,8	843,29	1896,484 x 1517,187	287,7321
25 x 20	32,02	1000 x 800	500
1:1440	658,5 x 526,8	843,29	948,242 x 758,593	71,9330
25 x 20	32,02	500 x 400	125

9.7 Označení mapových listů map v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském obsahuje podle měřítka

a) 1:2880 – rozlišení sloupce triangulačního listu (východní nebo západní), římské číslo sloupce, číslo vrstvy (údaje odděleny pomlčkou) a písmenné označení mapového listu (sloupec a vrstva) podle obr. 4. Novější označení používá místo písmenného označení listu jeho číslo podle obr. 4 (například VS-III-22 cf nebo VS-III-22-6),

b) 1:1440 – označení zdrojového mapového listu 1:2880 doplněné o vlastní označení listu sloupcem a vrstvou ve formě zlomku podle obr. 5 (například VS-III-22 cf 1/3),

c) 1:720 - dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6).

[image omitted]

Obr. 4

[image omitted]

Obr. 5

[image omitted]

Obr. 6

9.8 Kromě mapových listů v měřítku 1:2880 a mapových listů vzniklých postupným půlením tohoto listu existují v malém rozsahu klady mapových listů v měřítkách 1:2500, případně 1:1250, 1:2000 a 1:1000 vycházející z nového kladu triangulačních listů po zavedení metrické míry.

1. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované mapy

10.1 Čáry

Poř. číslo	Druh čáry		Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
				2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03		2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04		2,0 2,0	*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0.021 = tenká čárkovaná čára).
0.05		3,0 1,0
0.07		5,0 2,0

0.10	Čára tečkovaná		0,3 0,1

0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13		2,0 0,8 0,3 0,8
0.14		3,0 1,3 0,3 1,3
0.18		3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19		5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

10.2 Body bodových polí a hraniční znaky

Poř. číslo	Předmět	Příklad použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod	číslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu červeně ø 2 mm
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.05	Lomový bod označený hraničním znakem	v náčrtu
1.07	Pomocný měřický bod	červeně, jen v náčrtu
1.09	Lomový bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)	jen v náčrtu, index u bodu například „k“ = kolík „tr.“ = trubka „sl.“ = sloupek plotu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny		jen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou
1.11	Bod dočasně stabilizovaný s výzvou k trvalému označení	jen v náčrtu zjišťování hranic

10.3 Hranice

Poř. číslo	Předmět	Příklady použití	Poznámka
2.01	Hranice státní	značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03	Hranice kraje	čára 0.186
2.04	Hranice okresu	čára 0.146
2.05	Hranice obce
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví zjedná strany	jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví zjedná strany
2.13	Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví zjedná strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví zjedná strany
2.17	Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18	Slučka		v geometrickém plánu a v náčrtu na nové hranici
2.19	Hranice parcely, vnější obvod stavby, jiná vnitřní kresba v parcele	čára 0.011
2.20	Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná, podchodná část budovy	čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá	čára 0.101
2.22	Hranice převzatá	čára 0.121, jen v náčrtu zjišťování hranic
2.23	Hranice chráněného území	čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma	čára 0.191
2.27	Hranice sporná	čára 0.131
2.28	Hranice rozsahu věcného břemene>	čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem

Poznámka:

1. V grafickém výstupu z digitální mapy a digitalizované mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodě 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodě 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

1. Mapové značky pořadové číslo 2.23 a 2.24 se v případě jejich souběhu s jinou hranicí zobrazují 0,5 mm směrem do chráněného území nebo ochranného pásma.

10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
3.01	Orná půda	jen v náčrtu
3.02	Chmelnice	mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní půda bez rozlišení druhu porostu	mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.14	Park, okrasná zahrada
3.15	Hřbitov
3.16	Neplodná půda
8.02	Koryto vodního toku
8.03	Vodní nádrž
8.04	Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)
7.01	Dobývací prostor
3.19	Zbořeniště, společný dvůr

10.5 Ochrana nemovitosti

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
3.18	Nemovitá kulturní památka			umísťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů
7.03	Ložisko slatin a rašelin

10.6 Stavební objekty

Poř. Číslo	Předmět	Poznámka
4.02	Budova
4.24	Vodní dílo
4.06	Nádvoří	jen v náčrtu
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna	umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10	Synagoga

10.7 Další prvky polohopisu

Poř. Číslo	Předmět	Poznámka
4.11	Střed předmětu malého rozsahu
4.12	Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka)
4.25	Hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace	čára 0.011
4.20	Most bez rozlišení, propustek
5.01	Osa železničních kolejí	čára 0.014
6.01	Kovový, betonový stožár
6.02	Příhradový stožár
6.05	Osa nadzemního vedení	čára 0.041
6.59	Vedení vysokého a velmi vysokého napětí

10.8 Mapové značky nově nevyznačované

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití
1.03	Bod jednotné nivelační sítě
1.04	Stabilizovaný bod technické nivelace
2.22	Hranice převzatá
2.26	Hranice podzemní
3.07	Pastvina
4.01	Průmět okraje střešního pláště
4.03	Budova dřevěná
4.08	Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích
4.20	Lávka bez rozlišení
5.21	Visutá lanová dráha
5.22	Pozemní lanová dráha
6.04	Stožár vysílacích nebo retranslačních stanic
8.11	Veřejná studna

Poznámka:

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr.

Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

1. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1250, 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy

11.1 Mapové značky

Poř. číslo	Předmět	Značka
1	Hranice státní
2	Hranice kraje
3	Hranice okresu
4	Hranice obce
5	Hranice katastrálního území
6	Hranice chráněného území
7	Chmelnice
8	Vinice
9	Zahrada
10	Trvalý travní porost
11	Sad
12	Lesní půda
13	Koryto vodního toku
14	Hřbitov

11.2 Mapové značky nově nevyznačované

Poř. číslo	Předmět	Mapová značka
1	Hranice neznatelná
2	Pastvina
3	Koryto vodního toku kryté
4	Ostatní plochy
5	Zamokřená půda bez rákosí
Zamokřená půda s rákosím
6	Zřícenina
7	Most kamenný, betonový
Most železný
Most dřevěný
8	Lávka užší než 2 m
Lávka širší než 2 m

Poznámka:

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr.

Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

1. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svojí stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

1. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Body podrobného polohového bodového pole se zaměřují v terénu určováním hodnot délek a úhlů (určovací prvky), popřípadě výšek, nebo určením souřadnic technologií GNSS.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem

mxy=mx2+my22, kde

mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření,

která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Úplné číslo bodu podrobného polohového bodového pole je dvanáctimístné, kde

a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,

b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu nulová, nebo může znamenat příslušnost bodu do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,

c) pátá až osmá číslice jsou nulové,

d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř katastrálního území v rozsahu 0501 až 3999.

12.14 Úplné číslo dočasně stabilizovaného bodu podrobného polohového bodového pole má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 12.13 písm. a), b) a c), a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.

12.15 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole obsahují

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1:5000,

c) souřadnice v S-JTSK zaokrouhlené na 2 desetinná místa, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před 28. dubnem 1993) a výšku bodu v Bpv (pokud byla určena),

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu,

g) poznámky.

12.16 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se předávají na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.17 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se znovu nesmí použít.

1. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up= √2.uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy

Kód kvality	Základní střední souřadnicová chyba mxv
3	0,14 m
4	0,26 m
5	0,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

1. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní výměry v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2.

14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

1. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

1. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 písm. d).

14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m2
3	2
4	0,4.√P + 4
5	1,2.√P + 12
6	0,3.√P + 3
7	0,8.√P + 8
8	2,0.√P + 20

P v m^2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm. d)] se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Hodnota mezní odchylky uMP v m^2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce

uMP=12.n1+n2-1,

kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině,

n2 je počet nových parcel a dílů ve skupině,

b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více dílů, vypočtená hodnota se nenásobí.

14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr podle bodu 14.9 nepoužijí.

1. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z analogové mapy se stanoví podle měřítka této mapy

Kód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba mxv
6	1:1000, 1:1250	0,21 m
7	1:2000, 1:2500	0,50 m
8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m

1. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh zobrazení změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem.

Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b), d), e) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

e) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)