Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

HLAVA III

SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ KRIZE

Díl 1

Postup pro skupinové řešení krize

§ 184

Postup pro skupinové řešení krize musí

• a) zohlednit skupinový plán řešení krize, popřípadě plán řešení krize,

• b) určit vhodná opatření, která by měla být přijata příslušnými orgány členských států a způsob jejich koordinace ve vztahu ke členům evropské finanční skupiny a

• c) obsahovat plán financování, který zohledňuje skupinový plán řešení krize, popřípadě plány řešení krize a zásady pro sdílení nákladů podle § 220.

Díl 2

Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při skupinovém řešení krize

§ 185

Oznamovací povinnost

Zjistí-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny, že evropská ovládající osoba splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle § 78 odst. 1, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámí dalším členům kolegia. Oznámení tvoří

• a) osvědčení o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize podle § 78 odst. 1 a

• b) návrh vhodného opatření k řešení krize, návrh na podání insolvenčního návrhu nebo návrh na zrušení této osoby.

§ 186

Posouzení dopadů

Obdrží-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny oznámení orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize a návrh vhodného opatření, pak po konzultaci s dalšími členy kolegia posoudí potenciální dopad navrženého opatření na evropskou finanční skupinu a její členy, zejména pak posoudí, zda by uplatnění tohoto opatření nevedlo ke splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize u jiného člena skupiny.

§ 187

Vyhodnocení dopadů

(1) Neshledá-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny po konzultaci s členy kolegia, že by uplatnění navrženého opatření podle § 186 vedlo ke splnění podmínek uplatnění opatření k řešení krize u jiného člena skupiny, oznámí tuto skutečnost orgánu příslušnému k řešení krize ovládané osoby, který opatření navrhl.

(2) Shledá-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny po konzultaci se členy kolegia, že by uplatnění navrženého opatření pravděpodobně vedlo ke splnění podmínek řešení krize jiného člena skupiny, pak do 24 hodin od obdržení tohoto oznámení navrhne postup pro skupinové řešení krize a předloží jej kolegiu.

(3) Lhůta podle odstavce 2 může být prodloužena se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby, který oznámení učinil.

§ 188

Opatření České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny při skupinovém řešení krize

(1) Navrhne-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny uplatnění opatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osoby podle § 185, může zároveň navrhnout postup skupinového řešení krize, pokud

• a) je pravděpodobné, že by uplatnění opatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osoby vedlo ke splnění podmínek uplatnění opatření k řešení krize u jiného člena skupiny,

• b) je pravděpodobné, že by uplatnění navrženého opatření, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení evropské ovládající osoby nevedlo k dostatečné stabilizaci situace skupiny,

• c) jedna nebo více ovládaných osob evropské finanční skupiny splňuje podmínky uplatnění opatření k řešení krize, nebo

• d) by uplatnění skupinového řešení krize bylo výhodné pro jednotlivé členy i skupinu jako celek.

(2) Rozhodne-li se Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny navrhnout postup pro skupinové řešení krize, přijímá se postup pro skupinové řešení krize dohodou České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize skupiny a orgánů příslušných k řešení krize ovládaných osob, na které se vztahuje postup pro skupinové řešení krize. Česká národní banka uplatní opatření vůči povinným osobám v souladu s touto dohodou.

(3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny může za účelem dosažení dohody kolegia podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o provedení nezávazného zprostředkování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7).

§ 189

Samostatné opatření

Rozhodne-li se Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nenavrhnout postup pro skupinové řešení krize, uplatní po konzultaci s dalšími členy kolegia samostatné opatření. Opatření zohlední plán řešení krize a dopad na finanční stabilitu členských států členů kolegia.

Díl 3

Postup České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při skupinovém řešení krize

§ 190

Oznamovací povinnost

Zjistí-li Česká národní banka, že ovládaná osoba, která je členem evropské finanční skupiny a podléhá jejímu dohledu, splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle § 78 odst. 1, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny a orgánu dohledu na konsolidovaném základě, je-li odlišný, a ostatním členům kolegia této skupiny. Toto oznámení tvoří

• a) osvědčení o splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize podle § 78 odst. 1 a

• b) návrh vhodného opatření k řešení krize, návrh na podání insolvenčního návrhu nebo návrh na zrušení této osoby.

Opatření České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby při skupinovém řešení krize

§ 191

(1) Souhlasí-li Česká národní banka s postupem pro skupinové řešení krize, může uzavřít dohodu o postupu pro skupinové řešení krize se členy kolegia, kteří s navrženým postupem rovněž souhlasili.

(2) Česká národní banka může za účelem dosažení dohody podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o provedení nezávazného zprostředkování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7).

(3) Nesouhlasí-li Česká národní banka s navrženým postupem pro skupinové řešení krize, může zejména z důvodu zachování finanční stability bez zbytečného odkladu rozhodnout o uplatnění samostatného opatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení dané osoby. Své rozhodnutí musí odůvodnit a oznámit orgánu příslušnému k řešení krize skupiny a orgánům příslušným k řešení krize zahrnutých v postupu pro skupinové řešení krize a informovat je o opatřeních, která uplatní. Rozhodnutí vezme v úvahu plán řešení krize, případný dopad na finanční stabilitu členských států členů kolegia zahrnutých v postupu pro skupinové řešení krize a případné účinky opatření na další části skupiny.

(4) Česká národní banka se může odchýlit od plánu řešení krize, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že bude jiným způsobem dosaženo účelů řešení krize podle § 75 efektivněji.

§ 192

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uplatní navržené opatření k řešení krize, podá insolvenční návrh nebo návrh na zrušení dané osoby,

• a) není-li zaveden postup pro skupinové řešení krize podle § 184,

• b) nerozhodne-li orgán příslušný k řešení krize skupiny o oznámení podle § 190 do 24 hodin od obdržení tohoto oznámení, nebo

• c) nerozhodne-li orgán příslušný k řešení krize skupiny o oznámení podle § 190 ani v dodatečné lhůtě, s jejíž délkou Česká národní banka souhlasila.

(2) Česká národní banka při uplatnění opatření k řešení krize, podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na zrušení dané osoby podle odstavce 1 spolupracuje s členy kolegia pro řešení krize s cílem dosáhnout koordinovaného postupu k řešení krize ve vztahu ke všem selhávajícím členům evropské finanční skupiny. O uplatnění opatření k řešení krize nebo návrhu a dalším vývoji situace Česká národní banka pravidelně informuje členy kolegia pro řešení krize.

§ 193

Dohodla-li se Česká národní banka na postupu pro skupinové řešení krize podle § 178 odst. 1, uplatní opatření vůči členům evropské finanční skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s tímto postupem.

ČÁST OSMÁ

VZTAHY S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY

Díl 1

Spolupráce s orgány jiných než členských států

§ 194

(1) Není-li spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize v členských státech a orgány příslušnými k řešení krize v jiných než členských státech upravena dohodou mezi Evropskou unií a jiným než členským státem anebo dohodou mezi Českou republikou a jiným než členským státem, a je-li to nezbytné pro zajištění spolupráce, může Česká národní banka uzavřít dohodu o spolupráci s příslušným orgánem jiného než členského státu; tato dohoda musí být v souladu s případnou rámcovou dohodou uzavřenou Evropským orgánem pro bankovnictví s příslušným orgánem jiného než členského státu.

(2) Tímto ustanovením není dotčena možnost České národní banky uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7).

(3) Předmětem dohody o spolupráci podle odstavce 1 může být

• a) výměna informací nutných pro vypracování a provedení plánu řešení krize,

• b) zajištění účinného rámce pro konzultace a spolupráci při vypracování plánů řešení krize nebo skupinového plánu řešení krize a rozsahu a způsobu výkonu pravomocí podle § 196 a 197 v souladu s právním řádem a obdobnými pravomocemi jiného než členského státu,

• c) výměna informací při uplatnění opatření k řešení krize podle tohoto zákona a v souladu s právním řádem a obdobnými pravomocemi jiného než členského státu,

• d) včasné předání informací a konzultace před provedením opatření podle tohoto zákona nebo v souladu s právním řádem a obdobnými požadavky jiného než členského státu,

• e) zveřejnění informací v případě společného postupu,

• f) stanovení postupů pro výměnu informací a spolupráci podle písmen a) až e), které zahrnuje i postupy pro fungování skupin nebo orgánů krizového řízení.

(4) Uzavře-li Česká národní banka dohodu o spolupráci podle odstavce 1, informuje Evropský orgán pro bankovnictví.

Díl 2

Uznání a výkon postupů pro řešení krize jiných než členských států

§ 195

Uznání postupů pro řešení krize jiného než členského státu

(1) Společná dohoda České národní banky a ostatních členů evropského kolegia ohledně uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státu je vůči České národní bance závazná, vyjma případů, kdy je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 3. Česká národní banka je povinna postupovat vůči osobám působícím na území České republiky v souladu s touto dohodou.

(2) Není-li dosaženo společné dohody České národní banky a ostatních členů evropského kolegia ohledně uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státu nebo není-li zřízeno evropské kolegium, Česká národní banka přijme vlastní rozhodnutí. Přitom vezme v úvahu zájmy ostatních členských států, ve kterých působí významné pobočky nebo ovládané osoby instituce se sídlem na území jiného než členského státu nebo ovládajících osob, a zejména případný dopad takového uznání a výkonu na ostatní členy skupiny a finanční stabilitu v dotčených členských státech.

(3) Česká národní banka po konzultaci s ostatními členy evropského kolegia nebo samostatně, není-li členem takového kolegia, rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státu, zejména pokud

• a) by takové uznání a výkon měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu České republiky nebo jiného členského státu,

• b) k dosažení účelu řešení krize je nezbytné postupovat ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky v souladu s § 197,

• c) s věřiteli se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu, nebo s věřiteli, jejichž pohledávky jsou splatné na území členského státu, by bylo zacházeno jinak než s věřiteli v obdobném postavení se sídlem nebo bydlištěm na území jiného než členského státu nebo jejichž pohledávka je splatná na území jiného než členského státu,

• d) by takové uznání a výkon měly značný dopad na veřejné rozpočty České republiky, nebo

• e) by účinky takového uznání a výkonu byly v rozporu s právními předpisy České republiky.

§ 196

Výkon postupů pro řešení krize jiného než členského státu

(1) Za účelem výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státu Česká národní banka může

• a) uplatnit opatření k řešení krize ve vztahu k majetku a dluhům instituce se sídlem na území jiného než členského státu nebo ovládající osoby se sídlem na území jiného než členského státu, které jsou umístěny na území České republiky, řídí se právním řádem České republiky nebo jsou vykonatelné na území České republiky, a to včetně majetku a dluhů zaúčtovaných pobočkou instituce z jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky,

• b) provést, nebo vyžadovat po jiné osobě, přechod nástrojů účasti na instituci se sídlem na území České republiky, jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu.

(2) Je-li to nezbytné pro zajištění výkonu postupů pro řešení krize jiného než členského státu, Česká národní banka může uplatnit opatření podle § 83 až 85 ve vztahu k právům a povinnostem ze smlouvy, jejíž stranou je pobočka instituce z jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, nebo instituce, kterou ovládá osoba se sídlem na území jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka může omezit vykonatelnost práva na ukončení závazku ze smlouvy, jejíž stranou je pobočka instituce z jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky nebo instituce, kterou ovládá osoba se sídlem na území jiného než členského státu, nebo pokud se jedná o instituci, jejíž majetek nebo dluhy se nacházejí na území České republiky, anebo se řídí právním řádem České republiky, považuje-li se uplatnění opatření k řešení krize nebo postup pro řešení krize jiného než členského státu ve vztahu k členovi skupiny za skutečnost opravňující k výkonu práva na ukončení závazku. Omezit vykonatelnost lze pouze, pokud dotčená osoba nebo pobočka plní smluvní povinnosti tvořící podstatu závazků včetně platebních povinností a poskytování zajištění.

(4) Uznáním a výkonem postupů pro řešení krize jiného než členského státu není dotčen postup podle insolvenčního zákona.

Díl 3

Podmínky pro řešení krize pobočky instituce z jiného než členského státu

§ 197

Pokud ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, nebyl zahájen postup pro řešení krize jiného než členského státu nebo pokud takový postup zahájen byl, ale je splněna podmínka podle § 195 odst. 3, Česká národní banka může uplatnit opatření k řešení krize ve vztahu k této pobočce, pokud je uplatnění tohoto opatření ve veřejném zájmu, a

• a) pobočka splňuje nebo lze důvodně předpokládat, že splní podmínky pro odnětí povolení k činnosti a žádné jiné opatření soukromého subjektu, orgánu dohledu nebo jiného než členského státu by v přiměřené lhůtě nezabránilo splnění těchto podmínek nebo selhání pobočky,

• b) lze důvodně předpokládat, že instituce se sídlem na území jiného než členského státu, která na území České republiky působí prostřednictvím pobočky, není nebo nebude schopna nebo ochotna plnit své dluhy vůči věřitelům se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo jiného členského státu, nebo dluhy, které přijala nebo zaúčtovala pomocí pobočky, jejímž prostřednictvím působí na území České republiky, a současně lze důvodně předpokládat, že vůči této instituci nebyl a ani v přiměřené lhůtě nebude zahájen postup pro řešení krize jiného než členského státu nebo řízení za účelem řešení jejího úpadku nebo jiné obdobné řízení, nebo

• c) příslušný orgán jiného než členského státu zahájil postup pro řešení krize vůči instituci se sídlem na území jiného než členského státu nebo České národní bance oznámí záměr takový postup zahájit.

ČÁST DEVÁTÁ

FINANCOVÁNÍ

HLAVA I

GARANČNÍ SYSTÉM FINANČNÍHO TRHU

§ 198

Garanční systém finančního trhu

(1) Fond pojištění vkladů vzniklý podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „stávající Fond“) se tímto zákonem mění na Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“). Podrobnosti změny vnitřní organizační struktury upravuje § 253 až 255.

(2) Garanční systém spravuje jmění tvořené Fondem pojištění vkladů, Fondem pro řešení krize a ostatní jmění Garančního systému majetkově a účetně odděleně a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem. Na činnost Garančního systému se nevztahují právní předpisy upravující pojišťovnictví.

(3) Ke splnění nebo uspokojení pohledávky věřitele za Garančním systémem vzniklé v souvislosti s Fondem pojištění vkladů nebo Fondem pro řešení krize lze použít pouze majetek v tomtéž fondu. Majetek Fondu pojištění vkladů nebo Fondu pro řešení krize nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem náležejícím do téhož fondu.

(4) Fond pojištění vkladů ani Fond pro řešení krize nemají právní osobnost. Povinnost uložená zákonem Fondu pro řešení krize nebo Fondu pojištění vkladů je povinností Garančního systému. Právo přiznané zákonem Fondu pro řešení krize nebo Fondu pojištění vkladů je právem Garančního systému.

Správní rada

§ 199

(1) Nejvyšším orgánem Garančního systému je pětičlenná správní rada.

(2) Členem správní rady nesmí být člen vedoucího orgánu povinné osoby, osoba, která je v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k povinné osobě ani osoba, která není plně svéprávná.

(3) Členové správní rady jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady jmenuje a odvolává ministr financí. Dva členové jsou jmenováni z řad zaměstnanců České národní banky na návrh České národní banky, dva členové jsou jmenováni z řad státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců Ministerstva financí a jeden člen je jmenován na návrh České bankovní asociace.

§ 200

(1) Funkce člena správní rady zaniká uplynutím 2 měsíců od doručení prohlášení o odstoupení ministru financí.

(2) Ministr financí odvolá člena správní rady

• a) jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem své funkce,

• b) jestliže byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činnostmi povinné osoby, nebo pro úmyslný trestný čin jinak související s podnikáním, nebo

• c) pro závažné porušení povinností vyplývajících z funkce člena správní rady.

(3) Na místo osoby, jejíž členství ve správní radě skončilo před uplynutím jejího funkčního období, je jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(4) Škodu, kterou člen správní rady způsobil při výkonu své funkce, je povinen nahradit pouze způsobil-li ji úmyslně nebo jde-li o škodu způsobenou jeho nedbalostí. Škodu nahradí

• a) v plné výši, jedná-li se o škodu způsobenou úmyslně,

• b) až do celkové výše 600 000 Kč za celé období výkonu své funkce, jedná-li se o škodu vzniklou v důsledku nedbalosti.

(5) Člen správní rady, který je jmenován na návrh České bankovní asociace, není oprávněn účastnit se jako zástupce Garančního systému v kolegiu ani seznamovat se se skutečnostmi, které přímo souvisejí s ozdravnými postupy a řešením krize konkrétní instituce nebo institucí a podléhají povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.

(6) Dozví-li se člen správní rady, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem Garančního systému, informuje o tom ostatní členy správní rady bez zbytečného odkladu, nejpozději však před hlasováním nebo jiným jednáním, v důsledku kterého by ke střetu zájmu mohlo dojít. Podrobnosti pravidel o střetu zájmu a o oprávněních podle tohoto odstavce stanoví statut Garančního systému.

§ 201

(1) Do působnosti správní rady patří

• a) jmenovat a odvolávat členy výkonné rady,

• b) stanovit způsob odměňování členů výkonné rady,

• c) dohlížet nad činností výkonné rady,

• d) schvalovat dlouhodobý a roční plán činnosti Garančního systému,

• e) vydávat statut Garančního systému a statuty Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,

• f) schvalovat jednací řád správní rady a jednací řád výkonné rady,

• g) schvalovat vnitřní předpisy Garančního systému,

• h) schvalovat rozpočet Garančního systému, výroční správu Garančního systému, účetní závěrku Garančního systému, účetní závěrku Fondu pojištění vkladů a účetní závěrku Fondu pro řešení krize,

• i) schvalovat dlouhodobou investiční strategii Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a roční investiční plán Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,

• j) schvalovat poměrné rozdělení výnosů obstaraných Garančním systémem z jiného majetku než Fondu pojištění vkladů nebo Fondu pro řešení krize mezi Fond pojištění vkladů a provozní fond Fondu pro řešení krize,

• k) schvalovat rozdělení výdajů vzniklých při správě Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, včetně poskytovaní záloh mezi Fondem pojištění vkladů a provozním fondem Fondu pro řešení krize, podle § 207 odst. 2 věty poslední,

• l) schvalovat významné veřejné zakázky.

(2) Do působnosti správní rady dále patří

• a) schvalovat obecné postupy vyplácení náhrad z Fondu pojištění vkladů a použití prostředků Fondu pro řešení krize,

• b) schvalovat převod majetku z provozního do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize,

• c) rozhodovat o přijetí nebo poskytnutí zápůjčky nebo úvěru a o přijetí dotace nebo návratné finanční výpomoci ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,

• d) rozhodovat o převzetí dluhu, přistoupení k dluhu nebo zajištění dluhu jiné osoby,

• e) rozhodovat o postoupení pohledávky s hodnotou vyšší než 100 000 Kč,

• f) rozhodovat o vzdání se práva nebo prominutí dluhu v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,

• g) rozhodovat o poskytnutí daru v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,

• h) rozhodovat o vydání dluhopisů,

• i) rozhodovat o uzavření smluv s hodnotou plnění vyšší než 2 000 000 Kč; ve vztahu ke smlouvě uzavřené na dobu neurčitou se hodnota plnění pro tento účel počítá za dobu 4 let trvání smlouvy,

• j) rozhodovat o nabytí, převodu, zastavení nebo jiném obdobném nakládání s nemovitou věcí,

• k) schvalovat dohodu podle § 41o odst. 2 zákona upravujícího činnost bank,

• l) schvalovat žádost o poskytnutí úvěru z Fondu pro řešení krize pro účely finanční výpomoci mechanismu financování řešení krize jiného členského státu a pro účely skupinového řešení krize.

(3) Správní rada si může vyhradit rozhodování ve věcech, které podle zákona náleží do působnosti výkonné rady.

(4) Způsob přijímaní rozhodnutí správní rady podle odstavců 1 až 3 stanoví statut Garančního systému.

(5) Vůči členům výkonné rady právně jedná za Garanční systém předseda nebo místopředseda správní rady.

§ 202

Výkonná rada

(1) Statutárním orgánem Garančního systému je výkonná rada. Ve své působnosti zabezpečuje činnost Garančního systému a správní rady a vykonává rozhodnutí správní rady.

(2) Výkonná rada má 3 členy, kteří jsou zaměstnanci Garančního systému. Při jmenování člena výkonné rady přihlédne správní rada k jeho funkčnímu nebo pracovnímu zařazení.

(3) Člen výkonné rady vykonává svoji funkci v pracovním poměru. Odpovědnost člena výkonné rady při výkonu funkce se řídí pracovněprávními předpisy.

(4) Člen výkonné rady může být ze své funkce odvolán nebo se jí může vzdát za podmínek stanovených zákoníkem práce^20).

(5) Podrobnosti o jednání výkonné rady stanoví statut Garančního systému.

§ 203

Povinnost mlčenlivosti

Členové správní rady, zaměstnanci Garančního systému a další osoby pověřené výkonem činnosti související s předmětem činnosti Garančního systému jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu povolání, zaměstnání nebo funkce.

§ 204

Statut

(1) Podrobnosti o činnosti a působnost Garančního systému upraví statut Garančního systému, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Garančního systému.

(2) Statut Garančního systému stanoví opatření k zajištění majetkového a účetního oddělení Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a majetkového a účetního oddělení majetku Garančního systému od majetku ve Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.

(3) Činnost Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a rámcová pravidla pro investování peněžních prostředků v těchto fondech blíže upraví statut Fondu pojištění vkladů a statut Fondu pro řešení krize, které vydá správní rada Garančního systému po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke každé změně těchto statutů.

(4) Garanční systém uveřejní statut Garančního systému, statut Fondu pojištění vkladů a statut Fondu pro řešení krize na svých internetových stránkách.

§ 205

Účetnictví

(1) Garanční systém, Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize tvoří tři samostatné účetní jednotky. Garanční systém účtuje o stavu a pohybu aktiv a pasiv, dále o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření odděleně od předmětu účetnictví Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.

(2) Garanční systém zajišťuje účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize způsobem umožňujícím sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý fond. Účtování probíhá v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví.

(3) Účetní závěrka Garančního systému, účetní závěrka Fondu pojištění vkladů a účetní závěrka Fondu pro řešení krize musí být ověřené auditorem.

(4) Garanční systém vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a uveřejní ji na svých internetových stránkách.

§ 206

Investování majetku

Garanční systém může investovat peněžní prostředky ve Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize pouze bezpečným způsobem, v souladu se zákonem, statutem Garančního systému a statutem příslušného fondu, dlouhodobou investiční strategií a ročním investičním plánem příslušného fondu.

§ 207

Výdaje na správu

(1) Fond pro řešení krize zřizuje příspěvkový fond a provozní fond.

(2) Garanční systém má právo na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti se správou Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a na poskytnutí přiměřené zálohy na tyto výdaje. Úhrada se poskytuje z Fondu pojištění vkladů a provozního fondu Fondu pro řešení krize. Úhradu nelze poskytnout z příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize. Není-li ve Fondu pojištění vkladů nebo provozním fondu Fondu pro řešení krize dostatek prostředků na úhradu výdajů spojených s jeho správou, může být poskytnuta záloha z provozního fondu Fondu pro řešení krize do Fondu pojištění vkladů a naopak.

(3) Statut Garančního systému stanoví způsob určení úhrady výdajů ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a způsob placení záloh na tyto výdaje. Přitom se přihlédne k poměru skutečných výdajů vynaložených na správu Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.

§ 208

Spolupráce Garančního systému, České národní banky a Ministerstva financí

(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna s předstihem upozornit Garanční systém na možnost uplatnění opatření k řešení krize a na možnost použití majetku Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. Pokud Česká národní banka přijme opatření, které omezuje přístup vkladatelům k jejich vkladům, nebo pokud hodlá uplatnit opatření podle části páté nebo šesté tohoto zákona, nebo dojde pravomocně k odnětí povolení k činnosti banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, je Česká národní banka bez zbytečného odkladu povinna informovat Garanční systém. Ustanovení § 174 a 175 tím není dotčeno.

(2) Česká národní banka předkládá Garančnímu systému údaje nezbytné pro včasný výpočet a kontrolu příspěvků do Fondu pojištění vkladů, do 30 dnů od skončení příslušného období pro placení příspěvků do Fondu pro řešení krize údaje nezbytné pro jeho kontrolu a dále další informace podle dohody mezi Českou národní bankou a Garančním systémem tak, aby bylo Garančnímu systému umožněno zejména stanovit kvalifikovaný odhad budoucích příjmů a případných výdajů Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů.

(3) Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, je-li osoba v prodlení s povinností placení příspěvku podle tohoto zákona nebo zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

HLAVA II

FINANCOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE

§ 209

Fond pro řešení krize

(1) Za účelem zajištění mechanismu financování řešení krize zřídí Garanční systém svým statutem vydaným podle § 204 odst. 1 Fond pro řešení krize. Garanční systém vydá statut Fondu pro řešení krize, ve kterém blíže upraví jeho činnost a rámcová pravidla pro investování majetku podle § 204 odst. 3.

(2) Instituce se sídlem v České republice a pobočky instituce z jiného než členského státu jsou povinny přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pro řešení krize.

§ 210

Příspěvkový fond Fondu pro řešení krize

Příspěvkový fond Fondu pro řešení krize tvoří majetek, jehož zdrojem jsou

• a) pravidelné příspěvky podle § 214, včetně neodvolatelných platebních příslibů podle § 214 odst. 6,

• b) mimořádné příspěvky podle § 215,

• c) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 216,

• d) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 217 a splátky jím poskytnutých úvěrů podle § 218,

• e) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 219, a

• f) příjmy získané od povinné osoby, překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv na základě rozhodnutí České národní banky, jiného příslušného orgánu pro řešení krize nebo smluvního nároku v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize.

§ 211

Provozní fond Fondu pro řešení krize

Provozní fond Fondu pro řešení krize tvoří majetek, jehož zdrojem jsou

• a) výnosy z investování prostředků ve Fondu pro řešení krize, včetně úrokových výnosů z úvěrů poskytnutých Fondem pro řešení krize podle § 218,

• b) pokuty uložené podle tohoto zákona v souladu s § 241,

• c) mimořádné provozní příspěvky podle § 212 odst. 3,

• d) další příjmy, kterými jsou zejména dotace, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení a z procesu řešení krize, pokud se nejedná o příjmy podle § 210, a

• e) zálohy na úhradu výdajů poskytnuté Fondem pojištění vkladů.

§ 212

Použití majetku Fondu pro řešení krize

(1) Majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize lze použít za účelem

• a) poskytnutí jistoty za majetek a dluhy povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo jistoty za majetek a dluhy jí ovládaných osob, nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv,

• b) poskytnutí úvěru povinné osobě, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo úvěru jí ovládaným osobám, nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv,

• c) koupě majetku povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize,

• d) poskytnutí příspěvku za účelem doplnění kapitálu nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv,

• e) výplaty dorovnání podle § 177,

• f) poskytnutí příspěvku při odpisu nebo konverzi závazků podle § 124 a 125, nebo

• g) splácení jistiny a úroku úvěru podle § 216 nebo 217 a poskytnutí úvěru mechanismu financování řešení krize jiného členského státu podle § 218.

(2) Majetek tvořící provozní fond Fondu pro řešení krize lze použít k účelům podle odstavce 1. K jiným účelům lze tento majetek použít, stanoví-li tak zákon nebo statut Garančního systému. Z provozního fondu Fondu pro řešení krize lze převést majetek do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize.

(3) V případě, že majetek v provozním fondu Fondu pro řešení krize nepostačuje k náhradě výdajů podle § 207, Garanční systém navrhne České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků nutných k úhradě těchto výdajů. Česká národní banka na základě návrhu rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku ve vztahu k jednotlivým institucím a pobočkám institucí z jiných než členských států; podíl instituce a pobočky instituce z jiného než členského státu na celkové výši mimořádného provozního příspěvku přitom stanoví tak, aby odpovídal podílu instituce a pobočky instituce z jiného než členského státu na roční cílové úrovni pravidelných příspěvků do Fondu pro řešení krize podle § 214. Výběr mimořádného provozního příspěvku stanoví tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení pravidelného příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.

(4) O použití majetku ve Fondu pro řešení krize pro účely podle odstavce 1 písm. a) až f) a § 220 rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní banka. Majetek lze použít pouze v rozsahu nutném pro zajištění efektivního uplatnění opatření k řešení krize.

(5) Majetek ve Fondu pro řešení krize nesmí být použit k přímému krytí ztrát povinné osoby, ani k její rekapitalizaci. Nepřímé krytí ztrát povinné osoby z majetku Fondu pro řešení krize je možné pouze v souladu se zásadami poskytnutí příspěvku z Fondu pro řešení krize podle § 124 a 125.

§ 213

Cílový objem Fondu pro řešení krize

(1) Cílový objem majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize (dále jen „cílový objem Fondu pro řešení krize“) je 1 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů.

(2) Cílový objem Fondu pro řešení krize musí být naplněn do 31. prosince 2024. Dojde-li před uplynutím této lhůty k použití majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize v souhrnné výši alespoň 0,5 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, lhůta pro dosažení cílového objemu Fondu pro řešení krize se prodlužuje do 31. prosince 2028.

(3) Dojde-li po uplynutí lhůty podle odstavce 2 k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní banka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo ke znovunaplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě 6 let od konce roku, ve kterém došlo k poklesu majetku pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize. Pokud po uplynutí lhůty podle odstavce 2 dojde k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod cílový objem Fondu pro řešení krize a současně tento majetek nepoklesne pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní banka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo k naplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě úměrné k výši poklesu a lhůtě podle věty první. Ustanovení § 214 odst. 2 věty druhé se uplatní obdobně.

§ 214

Pravidelné příspěvky

(1) Pro účely přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků^21) (dále jen „nařízení o pravidelných příspěvcích“), je orgánem příslušným k řešení krize Česká národní banka, nevyplývá-li z tohoto zákona, že jím je Garanční systém.

(2) Česká národní banka, po projednání s Garančním systémem, jednou ročně uveřejní úředním sdělením roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize (dále jen „roční cílová úroveň“) podle čl. 3 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích tak, aby byla dodržena lhůta podle § 213 odst. 2. Při stanovení roční cílové úrovně Česká národní banka přihlédne k požadavku rovnoměrného rozložení výše příspěvků během trvání lhůty a současně náležitě zohlední fázi hospodářského cyklu a případný procyklický dopad pravidelných příspěvků na finanční situaci přispívajících osob.

(3) Pravidelný příspěvek instituce podle čl. 3 bodu 1 nařízení o pravidelných příspěvcích (dále jen „instituce se standardním příspěvkovým režimem“) stanoví Česká národní banka jako roční příspěvek podle čl. 3 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. Podíl základního ročního příspěvku instituce se standardním příspěvkovým režimem na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak. Podrobnosti a způsob výpočtu výše dluhů a rizikovou úpravu základního ročního příspěvku vymezuje nařízení o pravidelných příspěvcích.

(4) Pravidelný příspěvek instituce se standardním příspěvkovým režimem, která splňuje podmínku podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích, se stanoví postupem podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích.

(5) Pro stanovení pravidelného příspěvku instituce jiné než instituce se standardním příspěvkovým režimem a pobočky instituce z jiného než členského státu (dále jen „instituce se zvláštním příspěvkovým režimem“) se ustanovení odstavce 3 věta druhá použije obdobně a ustanovení čl. 4 až 12 a čl. 20 bodu 1 věta první až třetí nařízení o pravidelných příspěvcích se použijí přiměřeně. Ustanovení čl. 13, 14, 16 až 19, čl. 20 bodu 1 věta poslední a čl. 2 až 5 nařízení o pravidelných příspěvcích se ve vztahu k instituci se zvláštním příspěvkovým režimem uplatní obdobně.

(6) Umožní-li Česká národní banka, se souhlasem Garančního systému, v rozhodnutí podle čl. 13 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích uhradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu, stanoví v rozhodnutí podrobnosti jeho placení a zejména podmínky pro rizikovost, likviditu a diverzifikaci poskytovaného zajištění tak, aby byl platební příslib zajištěný jen nízkorizikovým aktivem nezatíženým právy třetích stran. Platební příslib lze poskytnout a přijmout pouze za podmínek uvedených v rozhodnutí České národní banky a zároveň Fond pro řešení krize tímto zajištěním může volně nakládat a je vyčleněné k výlučnému užití Fondem pro řešení krize k účelům podle § 212 odst. 1 a jiným účelům použití majetku Fondu pro řešení krize. Podíl neodvolatelných platebních příslibů na majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize nesmí překročit 30 %.

(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, pokud výše pravidelného příspěvku instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu nepřevyšuje částku podle čl. 10 bodu 6 nařízení o pravidelných příspěvcích.

§ 215

Mimořádné příspěvky

(1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, rozhodne Česká národní banka o výběru mimořádných příspěvků.

(2) Mimořádný příspěvek nelze uhradit neodvolatelným platebním příslibem.

(3) Celkovou výši mimořádných příspěvků a dobu jejich splatnosti stanoví Česká národní banka po projednání s Garančním systémem a to tak, že celková výše mimořádných příspěvků bude odpovídat rozdílu mezi výší předpokládaných nákladů na financování řešení krize a majetkem Fondu pro řešení krize; současně však tato výše nesmí překročit trojnásobek roční cílové úrovně příspěvků. Česká národní banka oznámí celkovou výši mimořádných příspěvků Garančnímu systému.

(4) Pro určení podílu instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných příspěvků se postup podle § 214 odst. 3 až 5 použije obdobně. Pro rozhodnutí o stanovení výše a výběru mimořádného příspěvku se obdobně použije čl. 13 bod 2, čl. 13 bod 3 věta první a čl. 13 bod 4 nařízení o pravidelných příspěvcích.

(5) Ohrozila-li by povinnost placení mimořádného příspěvku likviditu nebo plnění požadavků na kapitál instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu, Česká národní banka může na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu dočasně snížit výši jejího mimořádného příspěvku nebo dočasně pozastavit její povinnost platit mimořádný příspěvek, a to nejvýše na 6 měsíců. Tuto lhůtu lze na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu prodloužit. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla uhrazena v řádné výši nebo lhůtě, se stává splatnou uplynutím stanovené lhůty.

§ 216

Prostředky získané z trhu

Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1 a financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši, Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Garanční systém. Po projednání s Garančním systémem sdělí Česká národní banka výši prostředků, které si Fond pro řešení krize obstará na trhu a lhůtu pro jejich obstarání. Fond pro řešení krize je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou mu tyto prostředky poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.

Půjčování mechanismů financování řešení krize

§ 217

(1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze obstarat ani za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu, Fond pro řešení krize může požádat o úvěr mechanismus financování řešení krize jiného členského státu.

(2) Úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky úvěru podle odstavce 1 se určí dohodou mezi Fondem pro řešení krize a mechanismem financování řešení krize jiného členského státu. Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize současně, úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky poskytnutí jednotlivých úvěrů se určí ve vztahu ke všem úvěrům za rovných podmínek; odchylné podmínky pro jednotlivé úvěry lze sjednat pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize.

§ 218

(1) Na žádost mechanismu financování řešení krize jiného členského státu může Fond pro řešení krize poskytnout tomuto mechanismu úvěr. K poskytnutí úvěru se vyžaduje alespoň splnění podmínky podle § 217 odst. 1 nebo obdobné podmínky podle srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k žádajícímu mechanismu financování řešení krize a souhlas Ministerstva financí. O poskytnutí úvěru jsou Garanční systém a Ministerstvo financí povinni rozhodnout v přiměřeném čase vzhledem k naléhavosti žádosti.

(2) Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize, určí se podíl Fondu pro řešení krize na výši celkového úvěru podle poměru objemu tuzemských krytých pohledávek z vkladů k součtu objemů krytých pohledávek z vkladů všech členských států, ve kterých mají sídlo zúčastněné mechanismy financování řešení krize. Určit podíl Fondu pro řešení krize odchylně lze pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize. Ustanovení § 217 odst. 2 se použije obdobně.

(3) Nesplacená část úvěru poskytnutého podle odstavců 1 a 2 z příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize se považuje za majetek v příspěvkovém fondu pro účely § 213.

§ 219

Státní dotace nebo výpomoc

Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze ve lhůtě podle § 216 obstarat za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu ani úvěrem od mechanismu financování řešení krize jiného členského státu, může být na žádost Garančního systému poskytnuta Fondu pro řešení krize dotace nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu.

§ 220

Spojení prostředků mechanismů financování řešení krize při skupinovém řešení krize

(1) Za účelem zajištění účasti všech dotčených mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize, a to v rámci mechanismu financování skupinového řešení krize, je při postupu pro skupinové řešení krize podle § 184 sestaven plán financování, který zahrnuje

• a) ocenění podle § 52 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k dotčeným členům skupiny,

• b) výši ztrát, které vykazují jednotliví členové skupiny v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize,

• c) výši ztrát, které v důsledku uplatnění opatření k řešení krize vzniknou skupinám vlastníků nástrojů účasti na členech skupiny a věřitelů členů skupiny,

• d) výši spoluúčasti Fondu pojištění vkladů a systémů pojištění vkladů jiných členských států,

• e) celkovou výši, účel a formu účasti všech mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize,

• f) výši, účel a formu účasti každého mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize a způsob jejího stanovení,

• g) výši prostředků, které jednotlivé mechanismy financování řešení krize získají podle § 216 nebo 217 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu a

• h) časový harmonogram použití prostředků jednotlivých mechanismů financování řešení krize.

(2) Není-li v plánu financování dohodnuto jinak, způsob stanovení účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize podle odstavce 1 písm. f) musí být v souladu s pravidly a zásadami stanovenými ve skupinovém plánu řešení krize a současně musí zohlednit zejména

• a) podíl rizikově vážených aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši rizikově vážených aktiv skupiny,

• b) podíl aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši aktiv skupiny,

• c) podíl ztrát, které vykázali členové skupiny, nad kterými vykonává dohled orgán dohledu v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na výši celkových ztrát, v jejichž důsledku došlo ke splnění podmínek pro skupinové řešení krize a

• d) podíl výše prostředků, jejichž použití bude přímo k prospěchu členům skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize.

(3) Podle § 216 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu lze postupovat i ve vztahu k mechanismu financování skupinového řešení krize.

(4) Fond pro řešení krize může poskytnout svůj majetek jako zajištění za dluhy mechanismu financování skupinového řešení krize, kterého se účastní, pokud tyto dluhy vznikly způsobem podle § 216 nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(5) Výnosy nebo zisky plynoucí z účasti mechanismů financování řešení krize v mechanismu financování skupinového řešení krize se rozdělí poměrně na základě výše účasti jednotlivých mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize.

§ 221

Spoluúčast Fondu pojištění vkladů při řešení krize

(1) Je-li v důsledku odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna částce, která by byla odepsána z krytých pohledávek z vkladů podle § 138 odst. 1, pokud by kryté pohledávky z vkladů byly předmětem odpisu odepisovatelných závazků ve stejném rozsahu jako pohledávky se stejným pořadím podle insolvenčního zákona.

(2) Je-li v důsledku uplatnění opatření k řešení krize jiného než odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna výši ztráty, kterou by utrpěli věřitelé krytých pohledávek z vkladů, pokud by se v důsledku uplatnění opatření k řešení krize podíleli na krytí ztrát povinné osoby poměrně jako věřitelé se stejným pořadím pohledávek podle insolvenčního zákona.

(3) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů nelze použít jako zdroj příspěvku při rekapitalizaci povinné osoby nebo překlenovací instituce při konverzi odepisovatelných závazků podle § 138 odst. 2.

(4) Pro určení výše spoluúčasti Fondu pojištění vkladů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o ocenění. O použití majetku Fondu pojištění vkladů pro účely jeho spoluúčasti na financování řešení krize rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní banka. Ustanovení § 212 se použije obdobně.

(5) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Je-li objem dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů vyšší než 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 100 % objemu dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Spoluúčast zároveň nesmí být vyšší než újma, která by vznikla Fondu pojištění vkladů, pokud by vůči majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize.

(6) Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u části pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, snižuje se o tuto částku nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za jakoukoli zbývající část pohledávek z těchto vkladů vůči povinné osobě. Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u všech pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za pohledávky z těchto vkladů vůči povinné osobě.

ČÁST DESÁTÁ

PROCESNÍ USTANOVENÍ

§ 222

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutí České národní banky o opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů je vykonatelné okamžikem oznámení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, není-li rozhodnutím České národní banky stanoveno jinak. Oznámení lze doručit formou veřejné vyhlášky. Oznámení se považuje za doručené okamžikem uveřejnění rozhodnutí na internetových stránkách České národní banky. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

(2) Prvním úkonem v řízení o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být vydání tohoto rozhodnutí.

(3) Zasahuje-li rozhodnutí podle odstavce 1 nebo o schválení přeměny podle § 251 do práv vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě nebo věřitelů povinné osoby, vyzve Česká národní banka na svých internetových stránkách vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřitele povinné osoby, aby se do 6 měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí přihlásili České národní bance pro účely rozhodnutí o dorovnání podle § 177 a zvýšení hodnoty pohledávky a dodatečného protiplnění podle § 57. Nepřihlásí-li se v této lhůtě, jejich právo na dorovnání podle § 164 a zvýšení hodnoty pohledávky nebo dodatečné protiplnění podle § 57 zaniká. Na náležitosti přihlášky se § 37 odst. 2 správního řádu použije obdobně. Formulář přihlášky a detailní požadavky na její náležitosti uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.

§ 223

Opatření obecné povahy

(1) Pravomoci podle § 65, 67, 83 až 85, § 96, 102, 113, 138, 161 a 164 vůči blíže neurčenému okruhu osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy. Ustanovení § 222 odst. 2 a 3 se použije obdobně.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka současně uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. Jsou-li podle § 83 až 85 pozastavena určitá práva, Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách též podmínky a dobu pozastavení.

(3) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Opravné prostředky

§ 224

(1) Proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto zákona lze podat rozklad.

(2) Rozklad nelze podat proti rozhodnutí, které bylo přijato v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věty poslední, § 131 odst. 1, § 132 odst. 1, § 188 odst. 2 a § 193. U těchto rozhodnutí je vyloučen přezkum a obnova řízení podle správního řádu.

§ 225

(1) Má se za to, že přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle § 222 odst. 1 by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního, není-li prokázán opak.

(2) Soud při svém posouzení přihlédne k ekonomickému hodnocení skutečností provedenému Českou národní bankou.

§ 226

Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vydaného podle tohoto zákona, lze u soudu podat do 1 roku ode dne, kdy napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti.

§ 227

Účinky některých rozhodnutí nebo rozsudků

(1) V rozhodnutí o rozkladu nebo rozsudku, kterým se ruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky podle tohoto zákona, lze stanovit, že účinky zrušení takového rozhodnutí nebo opatření obecné povahy mají vliv na platnost a účinnost provedených opatření, ledaže by to bylo v rozporu s právy třetích osob nabytých v dobré víře nebo jejich oprávněnými zájmy. Tím není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci^22).

(2) Česká národní banka není povinna postupovat v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věta poslední, § 131 odst. 1, § 132 odst. 1, § 188 odst. 2 a § 193, bylo-li zrušeno rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, které bylo vydáno na základě této dohody.

§ 228

Procesní ustanovení v některých zvláštních případech

(1) Česká národní banka uplatní opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů pouze po předchozím souhlasu Ministerstva financí, pokud podle dostupného ocenění nebo odhadu

• a) je pro naplnění účelu opatření potřebné použití prostředků z veřejných rozpočtů nebo státní záruky, využití překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv, nebo

• b) znamená takové rozhodnutí čerpání prostředků z Fondu pro řešení krize nebo z Fondu pojištění vkladů v objemu přesahujícím 60 % dostupného objemu majetku v některém z fondů.

(2) Pokud se k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů vyžaduje souhlas Ministerstva financí, o uplatnění opatření rozhoduje v prvním stupni bankovní rada České národní banky. Bankovní rada České národní banky dále rozhoduje o uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů v případech významného systémového dopadu.

(3) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády se na pozvání bankovní rady České národní banky zúčastní jednání bankovní rady České národní banky, které se týká uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů.

(4) O případ významného systémového dopadu podle odstavce 2 se jedná, pokud se opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů uplatňují ve vztahu k instituci, jež je

• a) povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika^23),

• b) určena za globální systémově významnou instituci^24),

• c) určena za jinou systémově významnou instituci^25), nebo

• d) označena za významnou instituci bankovní radou nejpozději současně s prvním úkonem v řízení; takto ji lze označit zejména s ohledem na dopady selhání instituce na finanční systém a hospodářství a v případě hrozby selhání více institucí současně.

§ 229

Informační oprávnění Ministerstva financí

(1) Zaměstnanci Ministerstva financí pověření ministrem financí jsou oprávněni nahlížet do všech podkladů, záznamů, spisů a jiných dokumentů a seznamovat se s informacemi, na jejichž základě má dojít k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi kapitálových nástrojů. Česká národní banka umožní pověřeným zaměstnancům Ministerstva financí přístup k těmto podkladům, záznamům, spisům, jiným dokumentům a informacím ve lhůtách odpovídajících okolnostem případu a případné potřebě vydat stanovisko podle § 228 odst. 1.

(2) Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí při přípravě plánů řešení krize a pravidelném ověřování připravenosti použití pravomocí k řešení krize a vydání souvisejících rozhodnutí, a to zejména v případech, pokud by k uplatnění opatření byl vyžadován předchozí souhlas Ministerstva financí.

§ 230

Spolupráce České národní banky, Ministerstva financí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Pokud v důsledku uplatnění opatření podle tohoto zákona může dojít k poskytnutí veřejné podpory, Česká národní banka a Ministerstvo financí spolupracují s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže^26) ohledně uplatnění tohoto opatření. Vyžaduje-li se pro uplatnění opatření podle tohoto zákona rozhodnutí Evropské komise, že takové opatření je v souladu s vnitřním trhem, Česká národní banka neuplatní opatření do doby, než Evropská komise příslušné rozhodnutí vydá.

ČÁST JEDENÁCTÁ

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A SPRÁVNÍ DELIKTY

Opatření k nápravě

§ 231

(1) Česká národní banka může povinné osobě při zjištění nedostatku v její činnosti, v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) Česká národní banka může dále povinné osobě uložit, aby ve stanovené lhůtě upustila od protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování.

(3) Česká národní banka může uložit fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou, a která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále dočasně zakázat členu vedoucího orgánu povinné osoby nebo osobě ve vrcholném vedení povinné osoby, a to až na dobu 5 let, výkon funkce v kterékoli povinné osobě.

(4) Česká národní banka může dále povinné osobě nebo fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou podle odstavce 3, uložit povinnost uveřejnit rozhodnutí, je-li třeba širší veřejnost s tímto rozhodnutím seznámit. Česká národní banka určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozhodnutí uveřejněno, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou dané osobě k uveřejnění rozhodnutí.

(5) Osoba, které byla uložena povinnost uveřejnit rozhodnutí podle odstavce 4, nechá na své náklady pravomocné rozhodnutí nebo jeho vymezené části uveřejnit v určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením identifikačních údajů dané osoby. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od osoby uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění, musí být před uveřejněním anonymizovány.

(6) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti, porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky podle tohoto zákona může nastat v průběhu následujících 12 měsíců.

§ 232

(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

Přestupky

§ 233

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3,

• b) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize,

• c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele,

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Fyzická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

• b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

• c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, nebo

• d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77,

• e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

• f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

• g) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

• h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(3) Fyzická osoba, která je ve vrcholném vedení povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 42 odst. 1 si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

• b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(4) Zaměstnanec povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

• a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

• b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

• d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(5) Fyzická osoba, která byla členem vedoucího orgánu nebo zaměstnancem povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

• a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

• b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

• d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(6) Fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě,

• b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

• c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize, nebo

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(7) Fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady,

• b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),

• b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e), odstavce 2 písm. a) až c), e) a h), odstavce 3 písm. a) až d), odstavce 4 písm. a) až e), odstavce 5 písm. a) až e), odstavce 6 písm. a), c) a d) nebo odstavce 7 písm. a) až c), nebo

• c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, lze uložit pokutu do 137 000 000 Kč.

§ 234

(1) Fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas,

• b) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3,

• c) poruší omezení podle § 42 odst. 2,

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů,

• b) v případech stanovených Českou národní bankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2,

• c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní banky podle § 94,

• d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní bance informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci,

• e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(3) Fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí přestupku tím, že

• a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2,

• b) neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že

• a) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4, nebo

• b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

§ 235

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3,

• b) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize,

• c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele,

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Právnická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

• b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

• c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

• d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77,

• e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

• f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

• g) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

• h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(3) Právnická osoba, která byla členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

• b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

• d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě,

• b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

• c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize, nebo

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Právnická osoba jako osoba vedoucí evidenci nebo seznam investičních nástrojů se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankou na základě § 66 písm. a), § 74 písm. a) nebo § 147 písm. a) neprovede změnu zápisu v takové evidenci nebo seznamu, nebo

• b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(6) Právnická osoba jako organizátor regulovaného trhu nebo obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankou na základě § 66 písm. b), § 74 písm. b) nebo § 147 písm. b) nevyřadí nebo nepřijme nástroje vydané povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo

• b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady,

• b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(8) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b),

• b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e), odstavce 2 písm. a) až c), e) až h), odstavce 3 písm. a) až e), odstavce 4 písm. a), c) a d), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. a) a b) nebo odstavce 7 písm. a) až c),

• c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do 137 000 000 Kč, nebo

• d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho právnická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 236

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas,

• b) poruší omezení podle § 42 odst. 2,

• c) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3,

• d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů, nebo

• b) v případech stanovených Českou národní bankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2,

• c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní banky podle § 94,

• d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní banky informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci, nebo

• e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2,

• b) neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo

• c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 237

Správní delikty povinné osoby

(1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3, § 154 odst. 1, § 155, § 176 odst. 5 nebo 6,

• b) neposkytne součinnost podle § 243 odst. 1 nebo § 53 odst. 6,

• c) bez zbytečného odkladu neoznámí její selhání podle § 77,

• d) nevede podrobné seznamy o finančních smlouvách včetně datového formátu a dalších náležitostí těchto smluv stanovených Českou národní bankou podle § 7 odst. 4,

• e) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 neposkytne zpět odpovídající část náhrady,

• f) nezajistí stažení cenných papírů podle § 66 písm. c), § 74 písm. c) nebo § 147 písm. c),

• g) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 73 odst. 2 nebo § 146 odst. 2 nevydá nebo neodevzdá cenné papíry,

• h) nakládá se svým majetkem v rozporu se zákazem stanoveným Českou národní bankou na základě § 82 písm. c),

• i) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu, včetně prioritních akcií a podřízených nebo vyměnitelných dluhopisů nebo obdobných dluhových nástrojů v rozporu s požadavkem stanoveným Českou národní bankou v § 82 písm. d),

• j) neuveřejní rozhodnutí podle § 90,

• k) nepředá majetek a potřebné doklady nebo nesdělí informace podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4,

• l) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 121 nezmění svoji právní formu,

• m) neudržuje kapitál a odepisovatelné závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 2,

• n) v rozporu s § 148 odst. 1 nezajistí souhlas věřitele s odpisem nebo konverzí nebo nezajistí souhlas věřitele se závazností odpisu nebo konverze odepisovatelného závazku,

• o) v rozporu s § 155 neprovádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace obchodní činnosti,

• p) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. e),

• q) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

• r) nezašle informace všem jí známým vlastníkům nástrojů účasti a věřitelům v rozporu s § 176 odst. 7,

• s) neinformuje Českou národní banku o zaslání informací podle § 176 odst. 7, nebo

• t) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(2) Instituce se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 9 odst. 1 nevypracuje nebo neudržuje ozdravný plán,

• b) v rozporu s § 9 odst. 2 neaktualizuje svůj ozdravný plán,

• c) v rozporu s § 9 odst. 5 nemonitoruje nebo nevyhodnocuje hodnoty nebo stavy ukazatelů pravidelně s dostatečnou frekvencí tak, aby identifikovala případné zhoršení své finanční situace a byla schopna včas přijmout odpovídající ozdravné opatření,

• d) v rozporu s § 9 odst. 7 neinformuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku,

• e) v rozporu § 11 odst. 1 nepředloží České národní bance ozdravný plán k posouzení do 7 dnů po jeho sestavení nebo aktualizaci,

• f) neposkytne informace a součinnost k vypracování plánů řešení krize podle § 17 odst. 6,

• g) neinformuje o změnách, které vyžadují aktualizaci plánu řešení krize podle § 18 odst. 1,

• h) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uplatnit uložená opatření nebo navrhnout realizaci těchto opatření podle § 23 odst. 3,

• i) neuveřejní rozhodnutí podle § 44,

• j) neudržuje kapitál a odepisovatelné závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1,

• k) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu podle § 160 odst. 2,

• l) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

• m) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215.

(3) Instituce se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215, nebo

• b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Právnická osoba jako osoba se sídlem v České republice, která je členem skupiny, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 31 odst. 2 nesplní povinnost informovat společníky nebo osoby v obdobném postavení o plnění smlouvy o skupinové podpoře a o přijetí jakéhokoli rozhodnutí na jejím základě,

• b) v rozporu s § 34 odst. 1 neoznámí České národní bance záměr poskytnout skupinovou podporu,

• c) nesplní oznamovací povinnost podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b),

• d) v rozporu s § 36 odst. 2 neaktualizuje uveřejněné informace,

• e) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. e), nebo

• f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Evropská ovládající osoba se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 13 odst. 1 neaktualizuje nebo nepředloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek,

• b) neposkytne informace o všech členech evropské finanční skupiny podle § 20 odst. 1,

• c) v rozporu s § 29 odst. 1 nepředloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě žádost o schválení návrhu smlouvy o skupinové podpoře,

• d) nevypracuje plán reorganizace obchodní činnosti nebo jej vypracuje v rozporu s § 156 odst. 1,

• e) neudržuje na konsolidovaném základě kapitál a odepisovatelné závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 3, nebo

• f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do

• a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho právnická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, nebo

• b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období.

Společná ustanovení

§ 238

Před zahájením řízení o správním deliktu Česká národní banka předběžně posoudí čin, který zakládá podezření, že byl spáchán správní delikt. Dospěje-li Česká národní banka k závěru, že konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán správní delikt a že jej spáchala určitá osoba, zahájí řízení o správním deliktu; od zahájení řízení však může upustit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování pachatele po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o správním deliktu, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o správním deliktu, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

§ 239

(1) Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu.

(3) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k

• a) závažnosti a délce trvání protiprávního jednání,

• b) finanční situaci právnické osoby,