Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

• c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit,

• d) ztrátě třetích osob způsobené protiprávním jednáním,

• e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a

• f) předchozím správním deliktům právnické osoby.

(4) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 240

(1) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(2) Kritéria pro stanovení výše a druhu sankce uvedené v § 239 odst. 3 se použijí i při stanovení výše a druhu sankce uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.

§ 241

Příjem z pokut uložených povinným osobám podle § 223 je příjmem Fondu pro řešení krize. Příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

§ 242

Informační povinnost

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle § 231 odst. 2 až 4 nebo sankce na svých internetových stránkách.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě nebo sankce uložena, pokud by uveřejnění

• a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

• b) ohrozilo stabilitu finančního systému,

• c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

• d) způsobilo dotčené osobě, podle informací dostupných České národní bance, nepřiměřenou újmu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let.

(4) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech opatřeních k nápravě a pokutách uložených za správní delikty podle tohoto zákona, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy.

ČÁST DVANÁCTÁ

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 243

Součinnost

(1) Povinná osoba, členové vedoucích orgánů povinné osoby a její zaměstnanci jsou povinni poskytnout České národní bance součinnost v rozsahu potřebném pro výkon činností podle tohoto zákona, zejména na žádost bez zbytečného odkladu umožnit vstup do prostor povinné osoby. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osoby, které byly pověřeny k výkonu činností pro povinnou osobu a pro jejich zaměstnance. Tato součinnost zahrnuje rovněž účast na cvičných řešeních podle § 5 odst. 3. Součinnost jsou povinni poskytnout i bývalí členové vedoucích orgánů a bývalí zaměstnanci a osoby, které vykonávaly pro povinnou osobu činnosti a jejich zaměstnanci, pokud působili v povinné osobě nebo pro ni vykonávali činnost v předcházejících 2 letech. Osoby, od kterých je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, jsou povinny poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu.

(2) Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

(3) Osoby a orgány uvedené v odstavci 1, které jsou povinny poskytnout České národní bance součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas.

(4) Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování součinnosti České národní bance podle tohoto zákona.

Díl 1

Mlčenlivost

§ 244

(1) Pro účely tohoto dílu se příslušnou osobou rozumí

• a) Česká národní banka

• b) Ministerstvo financí,

• c) Garanční systém,

• d) Garanční fond obchodníků s cennými papíry,

• e) překlenovací instituce,

• f) osoba pro správu aktiv,

• g) zvláštní správce a dočasný správce,

• h) potenciální nabyvatelé, jimž Česka národní banka učinila nabídku nebo je oslovila zejména v souvislosti s přechodem nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, bez ohledu na to, zda tato nabídka nebo oslovení byly přípravou pro přechod nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, a bez ohledu na to, zda v důsledku této nabídky došlo k přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby,

• i) vláda v případě použití vládních stabilizačních nástrojů a

• j) další orgány veřejné správy zapojené do řešení krize.

(2) Příslušná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích podle tohoto zákona získaných v souvislosti se svou činností.

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) zavedou a udržují vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti, včetně pravidel pro sdílení informací pouze mezi osobami přímo zapojenými do řešení krize.

§ 245

(1) Členové vedoucích orgánů, osoby ve vrcholném vedení a další pracovníci příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti; mlčenlivost jsou povinni zachovat již před vznikem pracovněprávního nebo jiného vztahu a po jeho skončení.

(2) Auditoři, účetní, oceňovatelé, právní poradci a jiné osoby vykonávající činnost pro příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti.

§ 246

Informace získané při výkonu své pravomoci nebo činnosti v rámci přípravy nebo provádění řešení krize mohou příslušné osoby podle § 244 a osoby podle § 245 použít pouze k plnění stanovených úkolů a povinností podle tohoto zákona.

§ 247

(1) Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí údajů

• a) České národní bance, orgánům dohledu jiného členského státu nebo orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státu v souvislosti s plněním jejich úkolů podle tohoto zákona nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státu,

• b) v souhrnné podobě, u níž nelze zjistit, o kterou konkrétní povinnou osobu se jedná,

• c) se souhlasem osoby, která tyto údaje poskytla,

• d) orgánům činným v trestním řízení a pro potřeby soudních řízení,

• e) osobě, která podléhá zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona a je-li to nezbytné pro přípravu plánu řešení krize nebo realizaci opatření k řešení krize podle tohoto zákona,

• f) vyšetřovací komisi Parlamentu,

• g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu,

• h) orgánu dohledu nad platebními systémy jiného členského státu,

• i) soudu nebo orgánu jiného členského státu příslušnému k insolvenčnímu řízení,

• j) orgánu jiného členského státu příslušnému k dohledu nad finančním sektorem a jeho subjekty včetně dohledu nad pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli,

• k) makroobezřetnostnímu orgánu jiného členského státu,

• l) orgánu příslušnému k ochraně stability finančního systému jiného členského státu,

• m) osobám z jiných členských států provádějícím audit na základě zákona.

(2) Porušením povinnosti mlčenlivosti dále není výměna informací mezi osobami podle § 245 odst. 1 v rámci jedné příslušné osoby, a mezi osobami podle § 245 odst. 2, v rámci jedné právnické osoby, ve které působí.

(3) Porušením povinnosti mlčenlivosti není výměna informací mezi Českou národní bankou a

• a) orgánem příslušným k řešení krize v jiném členském státě,

• b) orgánem dohledu jiného členského státu,

• c) Ministerstvem financí,

• d) příslušným ministerstvem jiného členského státu,

• e) Garančním systémem,

• f) systémem pojištění vkladů a mechanismem financování řešení krize jiného členského státu,

• g) ústřední bankou,

• h) ústřední bankou jiného členského státu,

• i) Garančním fondem obchodníků s cennými papíry,

• j) systémem kompenzace investorů z jiného členského státu,

• k) orgánem jiného členského státu odpovědným za vytváření makroobezřetnostní politiky s cílem přispívat k udržení stability finančního systému,

• l) orgánem příslušným k řešení krize jiného než členského státu,

• m) soudem nebo orgánem jiného členského státu příslušným k insolvenčnímu řízení,

• n) statutárními auditory,

• o) potenciálním nabyvatelem za účelem přípravy nebo provedení řešení krize,

• p) překlenovací institucí,

• q) osobou pro správu aktiv,

• r) vládou v případě použití vládních stabilizačních nástrojů a

• s) Evropským orgánem pro bankovnictví.

§ 248

(1) Informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušnému orgánu jiného než členského státu, pokud

• a) ochrana informací ve státě, v němž má příslušný orgán jiného než členského státu sídlo, dosahuje úrovně srovnatelné s úrovní, kterou stanoví tento zákon; jsou-li předmětem výměny informací mezi příslušnými orgány osobní údaje, musí být výměna informací v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů a

• b) informace jsou poskytnuty pouze pro účely řešení krize v jiném než členském státě a jsou nezbytné pro zajištění výkonu činností příslušného orgánu jiného než členského státu.

(2) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného členského státu smí Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušným orgánům jiných než členských států pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl, a za účelem, který ve svém souhlasu vymezí.

(3) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného než členského státu smí Česká národní banka poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl.

Díl 2

Vztah k jiným právním předpisům

§ 249

Nabídková povinnost

Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v povinné osobě v důsledku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí.

§ 250

Změna výše základního kapitálu

(1) Při uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změnách výše základního kapitálu.

(2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize, snížením položek kmenového kapitálu tier 1, odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů se zapisuje do obchodního rejstříku na návrh České národní banky. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů.

(3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů. Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin.

§ 251

Přeměny

(1) Dochází-li k přeměně povinné osoby, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, postupuje se podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li tento zákon jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní fúze nebo přeshraniční fúze s povinnou osobou.

(2) Při přeměně povinné osoby se nepoužijí ve vztahu k povinné osobě, jejím společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev

• a) o informaci o přeměně,

• b) o ochraně věřitelů,

• c) o právu na dorovnání,

• d) o právu na odkoupení,

• e) o odpovědnosti za škodu,

• f) o neplatnosti přeměny,

• g) o právu zaměstnanců na informace a

• h) o přezkoumání přeměny znalcem.

(3) Zpráva o přeměně nemusí být zpracována. Přeměnu schvaluje za povinnou osobu Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny povinné osoby zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.

(4) Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů povinné osoby bude provedeno v souladu s § 52 tohoto zákona.

(5) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně na svých internetových stránkách.

(6) Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě budou uspokojeni v souladu s ustanoveními § 177 a následující tohoto zákona.

(7) V souvislosti s přeměnou může Česká národní banka rozhodnout o konverzi nebo odpisu kapitálových nástrojů nebo o konverzi dluhu povinné osoby zúčastněné na přeměně a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 252

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „rozhodný den“) se mění název stávajícího Fondu na Garanční systém finančního trhu.

§ 253

(1) Garanční systém do 2 měsíců od rozhodného dne sestaví účetní závěrku stávajícího Fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor.

(2) Garanční systém do 3 měsíců od rozhodného dne sestaví k rozhodnému dni zahajovací rozvahu Garančního systému, zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů a zahajovací rozvahu Fondu pro řešení krize. Zahajovací rozvahu Garančního systému a zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů bez zbytečného odkladu ověří auditor.

§ 254

(1) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni vyčlení existující majetek a dluhy stávajícího Fondu související s pojištěním pohledávek z vkladů, zejména

• a) příspěvky bank podle § 41a odst. 3 zákona upravujícího činnost bank, bez ohledu na to, jsou-li držené ve formě hotovosti, cenných papírů nebo jiné formě,

• b) pohledávky oprávněných osob plynoucí z náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů,

• c) výnosy z investování peněžních prostředků ve stávajícím Fondu,

• d) majetek a dluhy v souvislosti s obstaráním potřebných finančních prostředků na trhu nebo s dotací a návratnou finanční výpomocí podle § 41i zákona upravujícího činnost bank,

• e) pohledávky stávajícího Fondu existující k rozhodnému dni.

(2) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni dále vyčlení finanční prostředky na bankovních účtech stávajícího Fondu tak, aby zahajovací rozvaha Fondu pojištění vkladů sestavená podle odstavce 1 byla vyrovnaná.

(3) Do Garančního systému se k rozhodnému dni vyčlení majetek a dluhy stávajícího Fondu, který nebyl vyčleněný podle odstavců 1 a 2.

§ 255

(1) Členové správní rady stávajícího Fondu se stávají od rozhodného dne členy správní rady Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování nové správní rady Garančního systému podle odstavce 3.

(2) Zaměstnanci stávajícího Fondu jsou od rozhodného dne zaměstnanci Garančního systému.

(3) Ministr financí jmenuje členy správní rady Garančního systému do 2 týdnů od rozhodného dne tak, aby složení správní rady bylo v souladu s § 199. Při prvním jmenování členů správní rady jmenuje ministr financí jednoho člena na 3 roky, dva členy na 4 roky a dva členy na 5 let. Výkonnou radu jmenuje takto nově jmenovaná správní rada do 1 týdne od jmenování posledního člena správní rady.

(4) Funkci statutárního orgánu Garančního systému vykonává od rozhodného dne správní rada Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování všech členů výkonné rady. K vydání statutu Garančního systému, statutů Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a schválení jednacího řádu správní rady, jednacího řádu výkonné rady, účetní závěrky stávajícího Fondu a zahajovací rozvahy Garančního systému, Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize je příslušná nově jmenovaná správní rada.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 256

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 374/2015 Sb.

Informace pro účely plánování řešení krize

Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní banka vyžadovat od instituce zejména

• a) podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právních subjektů, označení osoby s přímou účastí na instituci a procentuální podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každého právního subjektu,

• b) informaci o sídle, licenci nebo povolení a řídicích osobách každého právního subjektu,

• c) popis zásadních operací a hlavních druhů obchodní činnosti instituce, včetně významné držby majetku a dluhů v souvislosti s těmito operacemi a druhy obchodních činností ve vztahu k jednotlivým právním subjektům,

• d) popis skladby dluhů instituce a jednotlivých právních subjektů rozdělených podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na dluhy zajištěné, nezajištěné a podřízené,

• e) informace o odepisovatelných závazcích,

• f) označení postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce poskytla zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází,

• g) popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování vazeb na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• h) informace o podstatných zajištěních instituce včetně jejich zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty,

• i) označení hlavních protistran instituce a analýza dopadu úpadku hlavních protistran na finanční situaci instituce,

• j) označení systémů, v nichž instituce realizuje z pohledu četnosti nebo hodnoty podstatný objem obchodů, včetně zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• k) označení platebních a zúčtovacích systémů nebo systémů vypořádání, jichž je instituce přímým nebo nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• l) podrobný výčet a popis řídicích informačních systémů, včetně systému pro řízení rizik, účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právní subjekty instituce, na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• m) označení vlastníků systémů uvedených v písmenu l), s nimi souvisejících dohod o poskytování služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• n) označení a popis právních subjektů a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právních subjektů, například

• 1. společní nebo sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy,

• 1. ujednání týkající se kapitálu, financování nebo likvidity,

• 1. stávající nebo podmíněné úvěrové expozice,

• 1. dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění dluhu a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty,

• 1. převody rizik a ujednání o tzv. „back to back“ obchodování, smlouvy o poskytování služeb,

• o) informaci o orgánu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize jednotlivých právních subjektů,

• p) informaci o osobách odpovědných za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize instituce a osobách odpovědných za jednotlivé právní subjekty, za zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

• q) popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měla Česká národní banka k dispozici veškeré potřebné informace k uplatnění opatření k řešení krize a pravomocí,

• r) informace o veškerých smlouvách, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím České národní banky uplatnit opatření k řešení krize, a informace, zda mohou mít důsledky ukončení těchto smluv dopad na uplatnění opatření k řešení krize,

• s) popis možných zdrojů likvidity pro řešení krize,

• t) informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění a účetních postupech.

Příloha č. 2 k zákonu č. 374/2015 Sb.

Posouzení způsobilosti k řešení krize instituce nebo skupiny

• 1. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce zohlední

• a) do jaké míry je instituce schopna zmapovat hlavní druhy obchodních činností a zásadní operace právních subjektů,

• b) do jaké míry jsou právní a podnikové struktury instituce sladěny s hlavními druhy obchodních činností a zásadními operacemi,

• c) do jaké míry má instituce zavedeny mechanismy zajišťující nezbytné personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a zajištění hlavních druhů obchodních činností a zásadních operací,

• d) vymahatelnost smluv o poskytování služeb, které instituce uzavřela, je-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize,

• e) do jaké míry je struktura řízení instituce vhodná k zajištění souladu s vnitřními procesy instituce s ohledem na dohody o poskytování služeb,

• f) do jaké míry má instituce zaveden postup pro přenesení služeb poskytovaných v rámci dohod o poskytování služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních činností nebo hlavních druhů obchodních činností,

• g) pohotovostní plány pro zajištění kontinuálního přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání,

• h) adekvátnost řídicích informačních systémů instituce zajišťujících, aby Česká národní banka mohla dostávat přesné a úplné informace o hlavních druzích obchodních činností a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování,

• i) schopnost řídicích informačních systémů instituce poskytovat informace nezbytné pro řešení krize instituce, a to i za rychle se měnících podmínek,

• j) do jaké míry instituce otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových testech definovaných Českou národní bankou,

• k) do jaké míry může instituce zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou instituci i pro novou instituci v případě, že zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností budou odděleny od ostatních operací a druhů obchodních činností,

• l) do jaké míry má instituce zavedeny vhodné procesy, aby České národní bance poskytla nezbytné informace k identifikaci vkladatelů a částek pojištěných u Fondu pojištění vkladů,

• m) v případě, že skupina využívá záruky uvnitř skupiny, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami,

• n) v případě, že skupina využívá transakce „back to back“, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí,

• o) do jaké míry zvyšuje využívání záruk uvnitř skupiny nebo účetních transakcí „back to back“ míru nákazy v rámci skupiny,

• p) do jaké míry právní struktura skupiny brání uplatnění institutů řešení krize v důsledku počtu právních subjektů, složitosti struktury skupiny nebo obtížnosti provázání obchodních činností na jednotlivé subjekty skupiny,

• q) výši a druh odepisovatelných závazků instituce,

• r) do jaké míry může mít řešení krize subjektů skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, nepříznivý dopad na nefinanční část smíšené holdingové společnosti,

• s) existenci a spolehlivost dohod o poskytování služeb,

• t) zda orgány třetích zemí mají k dispozici opatření k řešení krize, která by podpořila opatření k řešení krize orgánů příslušných k řešení krize v členských státech, a možnost koordinované akce,

• u) možnost užití opatření k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost opatření a strukturu instituce,

• v) do jaké míry struktura skupiny umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize řešit problémy skupiny jako celku nebo jednoho nebo více jejích subjektů bez významného přímého nebo nepřímého nepříznivého dopadu na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku a s ohledem na maximalizaci hodnoty skupiny jako celku,

• w) ujednání a prostředky, které by orgánu příslušnému k řešení krize umožňovaly řešit případy skupin majících ovládané osoby v jiných zemích,

• x) kredibilitu použití opatření k řešení krize, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na věřitele, protistrany, zákazníky a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí,

• y) zda může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize instituce na finanční systém a na důvěru ve finanční trh a

• z) zda může mít řešení krize instituce významný přímý nebo nepřímý nepříznivý dopad na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku.

• 1. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce dále zohlední,

• a) do jaké míry by mohlo být zabráněno nákaze jiných institucí nebo finančních trhů použitím opatření k řešení krize,

• b) zda by řešení krize instituce mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání.

• 1. Pro účely posouzení způsobilosti skupiny k řešení krize se požadavky uvedené v bodech 1 a 2 přiměřeně použijí na všechny členy a entity dotčené skupiny.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

^3) Čl. 51 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky.

^4) Například čl. 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES, nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES.

^5) Například sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (2013/C 216/01), sdělení Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (2009/C 195/04) a sdělení o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (2009/C 10/03).

^6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.

^8) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

^9) § 8 odst. 2, § 8 odst. 3 písm. a), § 8 odst. 4 a 5 a § 8b odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 7a odst. 7, § 7aa odst. 1 písm. a) a § 7aa odst. 2 a 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 12f písm. d), § 14 odst. 7 písm. a) a § 14 odst. 8 a 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 406 odst. 1 a § 636 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

^12) § 2 odst. 1 a § 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

^13) Čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU.

^14) § 41e odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

^16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

^17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.

^18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010, o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.

^19) § 26e odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 25e odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 153 odst. 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^20) § 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí.

^22) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

^23) § 12r odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ao odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9ao odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^24) § 12u odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ar odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších § 9ar odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^25) § 12v odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8as odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9as odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^26) § 2 písm. g) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.