Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

• d) hodnocení vlivu výpustí na reprezentativní osobu a kontrolu plnění autorizovaných limitů,

• e) šetření událostí vztahujících se k radiační ochraně, včetně vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a součinnost s jinými útvary držitele povolení při jejich provádění a

• f) součinnost s jinými útvary držitele povolení při zvládání radiační mimořádné události.

(2) Specializovaný útvar radiační ochrany zajišťující soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení při zajišťování soustavného dohledu nad radiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie musí

• a) spolupracovat s dohlížející osobou držitele povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,

• b) informovat radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu o aktuální radiační situaci a opatřeních reagujících na vzniklou situaci,

• c) prověřovat, zda radiační pracovník a jiná fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma při vykonávání radiační činnosti plní požadavky ochrany zdraví a technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany a

• d) komunikovat s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci nebo usměrnění jejich činnosti, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu.

Díl 2

Kontrolované a sledované pásmo

Kontrolované pásmo

§ 46

(K § 73 odst. 3 atomového zákona)

(1) Kontrolované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště

• a) ucelená a jednoznačně určená,

• b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné, a

• c) se zajištěním proti vstupu nepovolané fyzické osoby.

(2) Kontrolované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno

• a) znakem radiačního nebezpečí,

• b) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a

• c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.

(3) Kontrolované pásmo musí být vymezeno v rozsahu zahrnujícím všechna pracovní místa, kde nelze vyloučit, že

• a) průměrný příkon prostorového dávkového ekvivalentu na pracovním místě může být za kalendářní rok vyšší než 2,5 µSv/h,

• b) součet součinů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů v ovzduší na pracovišti a konverzních faktorů hinh pro příjem vdechnutím radiačním pracovníkem může být v průměru za rok větší než 2,5 µSv/m^3, nebo

• c) povrchová kontaminace na pracovním místě může být vyšší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.

(4) Do kontrolovaného pásma může vstupovat jen fyzická osoba poučená o způsobu chování, kterým neohrožuje zdraví své a zdraví jiných fyzických osob. V případě fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, se poučení podle věty prvé nepožaduje.

(5) Osoba mladší 18 let může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu připravuje na výkon povolání nebo se v něm má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření.

(6) Těhotná žena může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření nebo v kontrolovaném pásmu pracuje.

(7) V kontrolovaném pásmu může vykonávat práce pouze radiační pracovník kategorie A. Jiná fyzická osoba může v kontrolovaném pásmu provádět

• a) nezbytnou a nahodilou činnost

• 1. po dobu nezbytně nutnou a

• 1. pod dohledem radiačního pracovníka kategorie A určeného provozovatelem kontrolovaného pásma, nebo

• b) jde-li o radiačního pracovníka kategorie B, činnost spočívající v poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření.

(8) Do kontrolovaného pásma může samostatně vstupovat inspektor Úřadu.

(9) Úklid nebo údržbu v kontrolovaném pásmu může samostatně provádět

• a) radiační pracovník kategorie B nebo jiná fyzická osoba na pracovišti s generátorem záření, s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo se zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, pokud je zajištěno, že v době jejich přítomnosti nemůže být zařízení uvedeno do provozu, nebo

• b) radiační pracovník kategorie B na pracovišti II. nebo III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, pokud se na pracovním místě s tímto zdrojem v době jeho přítomnosti nenakládá a měřením je potvrzeno, že povrchová kontaminace na pracovním místě je menší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.

§ 47

(K § 73 odst. 3 atomového zákona)

Radiační ochrana v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:

• a) místnosti, prostory a místa v kontrolovaném pásmu pracoviště s jaderným zařízením, kde jsou trvale překročeny hodnoty uvedené v § 46 odst. 3, musí být označeny tabulkou s vyznačením míry rizika ozáření; pokud jsou tyto hodnoty překročeny dočasně, musí být tyto místnosti, prostory a místa označeny tabulkou s uvedením naměřených hodnot příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a objemové a plošné aktivity radionuklidů,

• b) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace,

• c) provozovatel kontrolovaného pásma musí vybavit fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma osobními ochrannými prostředky a pomůckami přiměřenými radiační situaci v kontrolovaném pásmu a způsobu vykonávané práce a důvodům vstupu do kontrolovaného pásma,

• d) v případě, že za běžného provozu nebo předvídatelných odchylek od běžného provozu může příkon prostorového dávkového ekvivalentu v kontrolovaném pásmu překročit 1 mSv/h, musí provozovatel kontrolovaného pásma vybavit každou fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně,

• e) pokud v kontrolovaném pásmu nelze vyloučit povrchovou kontaminaci vstupující fyzické osoby, lze vstoupit po převléknutí do oděvu určeného vnitřním předpisem provozovatele kontrolovaného pásma; při opuštění musí být provedena kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby a v případě zjištění povrchové kontaminace osobní očista a dekontaminace; nelze-li povrchovou kontaminaci odstranit, může fyzická osoba opustit kontrolované pásmo za podmínek uvedených ve vnitřním předpisu provozovatele kontrolovaného pásma,

• f) pokud nelze vyloučit povrchovou kontaminaci předmětů vynášených z kontrolovaného pásma, musí být provedena kontrola jejich povrchové kontaminace a v případě zjištění povrchové kontaminace jejich dekontaminace,

• g) v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem je zakázáno kouřit; jíst a pít lze v případě, že vzhledem k rozsahu kontrolovaného pásma a druhu vykonávané činnosti jej nelze krátkodobě opustit; v takovém případě musí provozovatel kontrolovaného pásma vymezit pro konzumaci zvláštní prostor s možností kontroly povrchové kontaminace fyzických osob a stanovit opatření vylučující kontaminaci potravin, a

• h) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do kontrolovaného pásma, musí provozovatel kontrolovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele.

§ 48

(K § 73 odst. 3 atomového zákona)

(1) Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je vymezení kontrolovaného pásma, musí obsahovat

• a) rozsah kontrolovaného pásma výčtem místností a schematickým plánem,

• b) zdůvodnění navrhovaného rozsahu kontrolovaného pásma, zejména výpočty a jiné údaje dokládající splnění požadavků této vyhlášky a atomového zákona,

• c) popis stavebního a technického zajištění kontrolovaného pásma proti vstupu nepovolané fyzické osoby,

• d) popis způsobu zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu a

• e) údaje o předpokládaném počtu fyzických osob pracujících v kontrolovaném pásmu a způsobu jejich poučení o rizicích při práci v kontrolovaném pásmu.

(2) Dokumentace provozu kontrolovaného pásma musí obsahovat

• a) pokyny pro vstup do kontrolovaného pásma a podmínky vstupu do kontrolovaného pásma pro radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu,

• b) postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu,

• c) postupy hodnocení ozáření jiné fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma a

• d) podmínky pro opuštění kontrolovaného pásma fyzickou osobou a vynášení předmětů z kontrolovaného pásma, včetně způsobu provádění dekontaminace.

§ 49

Sledované pásmo

(K § 74 odst. 4 atomového zákona)

(1) Sledované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště

• a) ucelená a jednoznačně určená a

• b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné.

(2) Sledované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno

• a) znakem radiačního nebezpečí,

• b) upozorněním „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření“ a

• c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.

(3) Radiační ochrana ve sledovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:

• a) radiační činnost může vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A nebo B,

• b) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do sledovaného pásma, musí provozovatel sledovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele,

• c) pracovní místo ve sledovaném pásmu musí být vybaveno ochrannými prostředky a pomůckami a stíněním podle charakteru zdroje ionizujícího záření, s nímž je nakládáno, a

• d) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí sledovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace.

(4) Dokumentace provozu sledovaného pásma musí obsahovat postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané ve sledovaném pásmu.

Díl 3

Pracovníci, dokumentace a hodnocení radiační ochrany

§ 50

Informování a příprava pracovníků

[K § 68 odst. 2 písm. h) a i) atomového zákona]

(1) Radiační pracovník a fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, musí být držitelem povolení nebo registrantem informováni o

• a) charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví, rizicích spojených s prací v prostředí ionizujícího záření a možné zdravotní újmě,

• b) obecných postupech a zásadách radiační ochrany a opatřeních, která musí být k příslušné činnosti přijata,

• c) konkrétních provozních a pracovních podmínkách vztahujících se k pracovišti a činnosti, ke které může být přidělen,

• d) významu požadavku ochrany zdraví a technických a administrativních požadavků k zajištění radiační ochrany,

• e) významu kultury bezpečnosti pro zajištění radiační ochrany a

• f) významu včasného oznámení těhotenství a kojení z důvodu rizika vyplývajícího z případného ozáření pro nenarozené dítě a kojence, jde-li o ženu.

(2) Držitel povolení nebo registrant musí o poskytnutí informací podle odstavce 1 provést záznam. Záznam musí radiační pracovník nebo fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, potvrdit svým podpisem.

(3) Držitel povolení nebo registrant musí zajišťovat systém průběžného vzdělávání radiačních pracovníků tak, aby pracovníci znali

• a) obecná pravidla a postupy radiační ochrany,

• b) opatření týkající se radiační ochrany při výkonu radiační činnosti při běžném provozu, za předvídatelných odchylek od tohoto provozu nebo při vzniku radiační mimořádné události a

• c) vnitřní předpisy a dokumentaci pro povolovanou činnost.

(4) Pro radiačního pracovníka pracujícího v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie musí systém průběžného vzdělávání zahrnovat seznámení s vnitřními předpisy a dokumentací pro toto kontrolované pásmo.

(5) Znalost radiačního pracovníka a jeho způsobilost k bezpečnému výkonu radiační činnosti musí být ověřována před zahájením práce a dále pravidelně, nejméně jednou za kalendářní rok, zkouškou, o které musí být proveden záznam. V případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl, musí být stanoveno opatření k nápravě.

(6) Záznam o zkoušce podle odstavce 5 musí obsahovat

• a) rozsah ověřovaných znalostí,

• b) jmenný seznam všech zkoušených radiačních pracovníků,

• c) datum zkoušky,

• d) kritéria hodnocení zkoušky,

• e) výsledek zkoušky a

• f) popis opatření k nápravě v případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl.

(7) Ověřování podle odstavce 5 se nevyžaduje

• a) u radiačního pracovníka, který aktivně vykonává funkci dohlížející osoby pro příslušného držitele povolení, nebo

• b) u radiačního pracovníka, který pro příslušného registranta aktivně vykonává funkci osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

Program zajištění radiační ochrany

§ 51

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

Program zajištění radiační ochrany musí obsahovat

• a) popis povolované činnosti,

• b) místo výkonu povolované činnosti,

• c) specifikaci druhů zdrojů ionizujícího záření v rámci povolované činnosti,

• d) popis organizační struktury osoby vykonávající povolovanou činnost,

• e) práva, povinnosti a vzájemné vztahy fyzických osob, které řídí, provádějí nebo hodnotí povolovanou činnost,

• f) popis způsobu řízení dokumentace a záznamů v rámci povolované činnosti, včetně seznamu této dokumentace a záznamů,

• g) popis způsobu předávání informací Úřadu,

• h) popis způsobu řešení neshod, včetně uplatnění nápravných opatření a vyhodnocení jejich účinnosti,

• i) popis systému informování a vzdělávání radiačního pracovníka v radiační ochraně a připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a ověřování jeho znalostí a

• j) popis rozsahu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany.

§ 52

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

Program zajištění radiační ochrany musí dále obsahovat pro

• a) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti I. nebo II. kategorie

• 1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

• 1. popis metrologického zajištění měření a měřidel,

• 1. popis způsobu zajištění přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability,

• 1. rozsah a popis způsobu provádění zkoušek provozní stálosti a

• 1. četnost zkoušek provozní stálosti,

• b) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti s otevřenými radionuklidovými zdroji

• 1. zásady nakládání s radioaktivním odpadem,

• 1. zásady uvolňování radioaktivní látky z pracoviště a

• 1. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

• c) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, kde se provádí lékařské ozáření,

• 1. popis způsobu zaznamenávání radiologické události, provádění jejího prošetření a přijetí opatření k předcházení jejímu vzniku a omezení jejích následků a

• 1. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování, a

• d) dovoz, vývoz nebo distribuci zdroje ionizujícího záření

• 1. specifikaci dokumentace předávané uživatelům dováženého, vyváženého nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření a

• 1. popis způsobu zajištění dopravy zdroje ionizujícího záření, s výjimkou generátoru záření,

• e) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie

• 1. výčet kontrolovaných pásem, ve kterých je povolovaná činnost vykonávána,

• 1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

• 1. popis systému monitorování a hodnocení osobních dávek radiačních pracovníků,

• 1. popis systému vedení osobních radiačních průkazů,

• 1. popis činností zajišťovaných dodavateli a

• 1. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

• f) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona

• 1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

• 1. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

• 1. popis způsobu zajištění součinnosti s osobou, pro kterou je hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prováděno,

• 1. popis způsobu hodnocení výsledků zkoušky dlouhodobé stability a přejímací zkoušky,

• 1. popis určování lhůt k odstranění méně závažných závad,

• 1. popis postupu v případě, že je v rámci zkoušky dlouhodobé stability navržena změna rozsahu zkoušek provozní stálosti,

• 1. popis způsobu uchovávání materiálů získaných při zkouškách zdroje ionizujícího záření a

• 1. popis činností zajišťovaných dodavateli,

• g) nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích

• 1. zásady nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,

• 1. zásady pro uvolňování produktů hornické činnosti vzniklých při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu do životního prostředí a

• 1. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování a

• h) služby významné z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona

• 1. popis metrologického zajištění měření a měřidel,

• 1. popis systému vzdělávání fyzických osob podílejících se na vykonávání této služby a

• 1. míru fyzické účasti fyzické osoby řídící vykonávání této služby při měřeních prováděných v rámci vykonávání služby.

§ 53

Jiná dokumentace

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

Obsah jiné dokumentace pro povolované činnosti v rámci expozičních situací, nežli programu zajištění radiační ochrany, stanoví příloha č. 19 k této vyhlášce.

§ 54

Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany

[K § 69 odst. 2 písm. a) atomového zákona]

(1) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany držitelem povolení musí zahrnovat

• a) popis posouzení optimalizace radiační ochrany na základě výsledků osobního monitorování nebo monitorování pracoviště,

• b) přehled a rozbor odchylek od běžného provozu a překročení monitorovacích úrovní nebo dávkových optimalizačních mezí a přijatých opatření,

• c) přehled plnění povinností držitele povolení, a to

• 1. zajišťování poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

• 1. vzdělávání radiačních pracovníků a

• 1. ověřování způsobilosti radiačních pracovníků k bezpečnému výkonu radiační činnosti,

• d) posouzení vybavenosti ochrannými prostředky a pomůckami,

• e) hodnocení stavu zdroje ionizujícího záření na základě výsledků prováděných zkoušek,

• f) posouzení zabezpečení zdroje ionizujícího záření,

• g) hodnocení provedené inventurní kontroly uzavřených radionuklidových zdrojů,

• h) hodnocení bilance spotřebované aktivity otevřených radionuklidových zdrojů,

• i) přehled a rozbor radiologických událostí a případů, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny,

• j) přehled revizí místních diagnostických referenčních úrovní a

• k) popis hodnocení uskutečněného havarijního cvičení.

(2) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany musí být schváleno držitelem povolení nebo jeho statutárním orgánem, je-li právnickou osobou.

Díl 4

Provoz pracoviště

§ 55

Podmínky bezpečného provozu pracoviště s generátorem záření

[K § 75 odst. 5 písm. a) atomového zákona]

(1) Generátor záření může být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.

(2) Generátor záření musí viditelně indikovat stav, kdy generuje ionizující záření.

(3) Stacionární generátor záření, s výjimkou zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření, u kterého je z důvodu správného provedení výkonu nutná přítomnost zdravotnických pracovníků v ozařovně, musí být obsluhován z obsluhovny nebo obslužného místa, jejichž konstrukce vylučuje překročení stanovených dávkových optimalizačních mezí. Pokud je v ozařovně umístěno více generátorů záření, nesmí být používány současně.

(4) Přístroj nebo zařízení, jehož součástí je generátor záření a ochranné stínění, může být používán, pokud je

• a) zajištěno, že přístroj nebo zařízení nelze uvést do provozu, pokud je ochranné stínění odstraněno, a

• b) přístroj nebo zařízení automaticky vyřazeno z činnosti při otevření ochranného stínění.

§ 56

Podmínky bezpečného provozu uzavřeného radionuklidového zdroje, zařízení a pracoviště s ním

[K § 75 odst. 5 písm. a) atomového zákona]

(1) Uzavřený radionuklidový zdroj musí být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.

(2) Není-li uzavřený radionuklidový zdroj používán, musí být uložen ve stínícím krytu nebo jinak stíněn tak, aby

• a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu

• 1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a

• 1. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a

• b) při přenášení uzavřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního krytu nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.

(3) Při ozařování a prozařování uzavřeným radionuklidovým zdrojem musí být po skončení práce nebo před vstupem do vymezeného nebo stíněného ozařovacího prostoru měřením nebo signalizací ověřeno, zda je zdroj řádně stíněn nebo zasunut do stínicího krytu.

(4) Při manipulaci s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, u něhož nelze vyloučit jeho uvolnění z ozařovacího zařízení nebo jeho ztrátu, musí být používáno měřidlo, které umožňuje za všech podmínek stanovit polohu tohoto zdroje.

(5) Funkčnost příslušenství mobilního zařízení obsahujícího uzavřený radionuklidový zdroj musí být ověřována pravidelně nejméně jednou ročně.

(6) V případě zjištění netěsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být zajištěno odstavení uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním z provozu a jejich řádná ochrana proti zneužití.

(7) Jde-li o značnou netěsnost s více než stonásobkem mezní hodnoty podle přílohy č. 10 bodu 2 k této vyhlášce, musí být uzavřeno okolí uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním do doby, než je provedena zkouška radioaktivní kontaminace a v případě potřeby účinná dekontaminace.

§ 57

Podmínky bezpečného provozu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem

[K § 75 odst. 5 písm. a) atomového zákona]

(1) Na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem I. až III. kategorie lze na jednotlivých pracovních místech zpracovávat současně nejvýše aktivitu určenou na základě kritérií zohledňujících vybavení pracovních míst ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace, fyzikální charakteristiky látek, které mají být zpracovávány, zejména těkavost a prašnost, a náročnost a rizikovost očekávaných pracovních činností. Postup určení nejvyšší zpracovávané aktivity stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.

(2) Není-li otevřený radionuklidový zdroj používán a nejedná-li se o zdroj, který je tvořen technologickými celky nebo médii pracoviště, musí být umístěn v ochranném stínicím krytu nebo kontejneru, který účinně brání rozptylu radioaktivní látky, tak, aby

• a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu

• 1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a

• 1. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a

• b) při přenášení otevřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního kontejneru nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.

(3) Požadavky odstavce 1 se nevztahují na

• a) pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,

• b) pracoviště s jaderným zařízením a

• c) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.

Přechodné pracoviště

§ 58

(K § 77 odst. 2 atomového zákona)

(1) Držitel povolení používající zdroj ionizujícího záření na přechodném pracovišti musí zajistit radiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště

• a) směřováním primárního svazku ionizujícího záření tak, aby bylo zabráněno ozáření fyzické osoby,

• b) volbou doby vykonávání činnosti s ohledem na pohyb fyzických osob v okolí přechodného pracoviště,

• c) informováním fyzické osoby, která by mohla být dotčena činností na přechodném pracovišti, a

• d) využitím přirozených bariér zabraňujících vstupu nepovolané fyzické osoby při vymezení kontrolovaného pásma.

(2) Hranice kontrolovaného pásma na přechodném pracovišti musí být vyznačena

• a) výstražnou páskou,

• b) znakem radiačního nebezpečí,

• c) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a

• d) v případě snížené viditelnosti světelnou signalizací.

(3) V pracovní skupině zajištující činnosti na přechodném pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být v okamžiku výkonu činnosti přítomni alespoň dva radiační pracovníci kategorie A způsobilí k bezpečnému výkonu příslušné radiační činnosti, z nichž jeden je dohlížející osobou nebo osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou v příslušné odborné oblasti používání zdroje ionizujícího záření.

(4) Pracovní skupina musí být vybavena měřidlem k monitorování pracoviště v rozsahu odpovídajícím používaným zdrojům ionizujícího záření.

(5) Může-li příkon prostorového dávkového ekvivalentu na přechodném pracovišti překročit 1 mSv/h, musí být radiační pracovník vybaven operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně.

§ 59

(K § 77 odst. 2 atomového zákona)

(1) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je nevýznamným, drobným nebo jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, kromě defektoskopického rentgenového zařízení a karotážního zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před prvním použitím zdroje ionizujícího záření na přechodném pracovišti

• a) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření,

• b) popis prací a

• c) předpokládaný počet výjezdů na přechodné pracoviště za kalendářní rok.

(2) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu písemně nejméně den předem

• a) termín zahájení prací,

• b) předpokládanou dobu prací na přechodném pracovišti,

• c) popis prací,

• d) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření a

• e) telefonický kontakt na pracovníka, který bude vykonávat soustavný dohled na přechodném pracovišti.

(3) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před zahájením práce jednoznačné určení místa výkonu práce se zdrojem ionizujícího záření, a to uvedením zeměpisných souřadnic nebo adresy přechodného pracoviště, včetně čísla budovy v areálu nebo parcelního čísla.

(4) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření musí neprodleně písemně oznámit Úřadu ukončení prací na přechodném pracovišti.

Díl 5

Změny v radiační ochraně

§ 60

Výčet změn ovlivňujících radiační ochranu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie

[K § 9 odst. 2 písm. c) atomového zákona]

(1) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště IV. kategorie je

• a) změna projektového řešení výstavby pracoviště IV. kategorie,

• b) rekonstrukce zdroje ionizujícího záření nebo změna, která mění stínicí vlastnosti jeho příslušenství,

• c) změna v uspořádání kontrolovaného pásma, která mění způsob jeho využití, nebo

• d) organizační změna řízení činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.

(2) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je

• a) změna stavební části nebo části technologie nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění jejich stínicí, izolační nebo ochranné vlastnosti,

• b) změna stavební části nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění způsob zabezpečení zdroje ionizujícího záření,

• c) změna způsobu vyřazování z provozu takového pracoviště,

• d) změna podmínek dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent po vyřazení z provozu takového pracoviště, nejedná-li se o úplné vyřazení, nebo

• e) změna možnosti nahromadění radioaktivní látky v životním prostředí při jejím dlouhodobém uvolňování z pracoviště.

(3) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie, kromě pracoviště, na kterém je prováděno lékařské ozáření, a pracoviště IV. kategorie je změna metody stanovení hodnoty sledované veličiny, architektury instalovaných monitorovacích systémů, koncepce zpracování dat nebo fyzikálního principu měření u

• a) monitorovacího zařízení, jehož výstup je porovnáván s limity a podmínkami,

• b) monitorovacího zařízení, které slouží

• 1. k ověření dodržování limitů ozáření,

• 1. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo

• 1. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo

• c) stacionárního monitorovacího zařízení, které je určeno k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.

§ 61

Výčet změn souvisejících s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření

[K § 69 odst. 2 písm. d) atomového zákona]

(1) Změnou související s radiační ochranou pracoviště IV. kategorie je změna typu monitorovacího zařízení při zachování fyzikálního principu měření nebo změna počtu stacionárních monitorovacích zařízení,

• a) jejichž výstupy jsou porovnávány s limity a podmínkami,

• b) která slouží

• 1. k ověření dodržování limitů ozáření,

• 1. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo

• 1. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo

• c) která jsou určena k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.

§ 62

Rozsah a způsob dokumentování změny související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu

[K § 69 odst. 2 písm. e) atomového zákona]

(1) Dokumentace změny související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat

• a) popis a zdůvodnění změny,

• b) seznam dokumentace pro povolovanou činnost aktualizované v souvislosti se změnou,

• c) předpokládaný časový harmonogram realizace změny a

• d) posouzení vlivu změny na radiační ochranu.

(2) Změna související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí být oznámena Úřadu písemně 30 dnů před jejím provedením.

Díl 6

Registrace

§ 63

Náplň práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta

[K § 70 odst. 2 písm. b) atomového zákona]

Osoba zajišťující radiační ochranu registranta musí zajistit

• a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se na pracovišti na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,

• b) průběžné vzdělávání radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,

• c) řádné vedení dokumentace pro registrovanou činnost,

• d) evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,

• e) organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a účast na nich,

• f) provádění postupů k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,

• g) prošetření radiologické události a provedení opatření v návaznosti na ni a

• h) pravidelné ověřování ochranných vlastností osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek.

§ 64

Postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření

[K § 70 odst. 2 písm. c) atomového zákona]

Postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření stanoví příloha č. 20 k této vyhlášce.

§ 65

Dokumentace pro registrovanou činnost

(K § 17 odst. 3 atomového zákona)

(1) Dokumentací pro registrovanou činnost je

• a) protokol přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření a

• b) doklad absolvování přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

(2) Vzory registračních formulářů stanoví příloha č. 21 k této vyhlášce.

Díl 7

Monitorování

§ 66

Program monitorování

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

(1) Program monitorování musí mít v závislosti na druzích monitorování, které je držitel povolení povinen provádět, následující části:

• a) monitorování pracoviště,

• b) osobní monitorování,

• c) monitorování výpustí a

• d) monitorování okolí.

(2) Program monitorování musí obsahovat pravidla monitorování pro běžný provoz pracoviště, předvídatelné odchylky od běžného provozu pracoviště, radiační nehodu a radiační havárii, a to

• a) vymezení monitorovaných veličin,

• b) způsob, rozsah a četnost měření,

• c) způsob zaznamenávání a dobu uchovávání výsledků měření,

• d) postupy vyhodnocování výsledků měření,

• e) hodnoty monitorovacích úrovní a opatření při jejich překročení,

• f) hodnoty dávkových optimalizačních mezí,

• g) popis metod měření,

• h) popis monitorování osob, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiační nehodě nebo radiační havárii,

• i) určení místa na těle radiačního pracovníka, na němž je umístěn osobní dozimetr, a

• j) určení používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů.

(3) Obsah programu monitorování musí být formulován tak, aby umožňoval

• a) ověření dodržování limitů ozáření,

• b) prokazování, že radiační ochrana je optimalizována, a

• c) včasné zjištění odchylek od běžného provozu pracoviště.

§ 67

Postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování

[K § 78 odst. 3 písm. d) atomového zákona]

(1) Je-li prováděn přepočet aktivit přijatých radionuklidů na úvazek efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory. V případě neidentifikovaných radionuklidů a chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu musí být použita aktivita pro radionuklidy, jejich formy nebo aerosol s nejvyšším konverzním faktorem pro příjem požitím nebo vdechnutím. Konverzní faktory pro přepočet podle věty prvé a druhé stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(2) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství vdechovaného vzduchu v jednom roce je pro reprezentativní osobu

• a) ve věku do 5 let včetně 1 500 m^3,

• b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 6 500 m^3 a

• c) starší 15 let 8 500 m^3.

(3) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství požité vody v jednom roce je pro reprezentativní osobu

• a) ve věku do 5 let včetně 275 l,

• b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 365 l a

• c) starší 15 let 730 l.

(4) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, pak pracovník za rok při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 000 m^3, s výjimkou pracovníka uvedeného v odstavci 7.

(5) Je-li při stanovení zevního ozáření prováděn přepočet průměrné objemové aktivity vzácných radioaktivních plynů rozptýlených v ovzduší na příkon efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory, které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(6) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblasti dotčené těžbou a zpracováním uranové rudy je hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu 10 Bq/m^3, není-li v této oblasti jiná hodnota známa.

(7) Pro stanovení vnitřního ozáření produkty přeměny radonu a příjmu vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady za rok radiační pracovník vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 400 m^3 vzduchu.

§ 68

Monitorovací úrovně

[K § 78 odst. 3 písm. c) atomového zákona]

(1) Monitorovací úrovně jsou

• a) záznamová úroveň,

• b) vyšetřovací úroveň a

• c) zásahová úroveň.

(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni

• a) 1/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo

• b) nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.

(3) Vyšetřovací úrovně musí být stanoveny na úrovni

• a) 3/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo

• b) horní meze obvykle se vyskytujících hodnot měřené veličiny.

(4) Při dosažení nebo překročení záznamové úrovně musí být údaj zaznamenán a uchováván.

(5) Při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a zjištění důsledků výkyvu sledované veličiny radiační ochrany.

(6) Při překročení zásahové úrovně musí být provedeno předem stanovené opatření k

• a) nápravě vzniklého stavu a

• b) zabránění nežádoucího rozvoje vzniklého stavu.

§ 69

Monitorování pracoviště

[K § 78 odst. 3 písm. b) atomového zákona]

(1) Na pracovišti I. až IV. kategorie, s výjimkou pracoviště I. kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření, které nejsou otevřenými radionuklidovými zdroji, musí být monitorování pracoviště prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti.

(2) Monitorování pracoviště musí být podle druhů používaných zdrojů ionizujícího záření prováděno

• a) monitorováním příkonu prostorového dávkového ekvivalentu na pracovišti,

• b) monitorováním objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti, nebo

• c) měřením neužitečného záření.

(3) Účinnost ochrany před zevním a vnitřním ozářením musí být ověřována měřením příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, objemové aktivity nebo dalších veličin nezbytných pro ověření účinnosti ochrany před zevním a vnitřním ozářením, a to u zdroje ionizujícího záření, na místech práce s ním a v místech možného pobytu radiačních pracovníků nebo jiných fyzických osob při

• a) zahájení provozu pracoviště,

• b) změně v pracovních postupech,

• c) změně zajištění radiační ochrany, nebo

• d) změně radiační situace.

(4) Monitorování radioaktivní kontaminace musí být na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem prováděno tak, aby

• a) umožnilo signalizovat

• 1. provozní odchylky od běžného provozu a

• 1. nedostatečnou funkci nebo selhání bariér bránících rozptylu a

• b) potvrzovalo nepřekročení hodnot pro radioaktivní kontaminaci povrchu; hodnoty pro radioaktivní kontaminaci povrchu stanoví příloha č. 18 k této vyhlášce.

(5) Soustavné monitorování objemových aktivit radionuklidů v ovzduší musí být prováděno na

• a) pracovišti IV. kategorie,

• b) pracovišti, kde je vykonávána činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, a

• c) jiném pracovišti III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, kde s ohledem na charakter používaného radionuklidového zdroje a způsob nakládání s ním může dojít ke kontaminaci ovzduší.

Osobní monitorování radiačního pracovníka

§ 70

[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka musí být prováděno k určení osobních dávek radiačního pracovníka sledováním, měřením a hodnocením jeho zevního a vnitřního ozáření.

(2) Osobní monitorování zevního ozáření osobním dozimetrem musí být zajištěno pro radiačního pracovníka kategorie A. Pro radiačního pracovníka kategorie A je období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1 kalendářní měsíc.

(3) Osobní dozimetr musí být umístěn na referenčním místě, kterým je přední levá strana hrudníku, (dále jen „referenční místo“) nebo jiném místě v závislosti na geometrii ozáření. Při používání ochranné stínicí zástěry musí být osobní dozimetr umístěn vně této zástěry.

(4) Pokud jeden osobní dozimetr neumožňuje dostatečně přesné určení efektivní dávky a ekvivalentní dávky v orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, musí být radiační pracovník vybaven dalšími osobními dozimetry, které svými vlastnostmi nebo umístěním toto určení umožní.

(5) Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření radiačního pracovníka. Neplní-li tento požadavek jeden osobní dozimetr samostatně, radiační pracovník musí být vybaven dalšími osobními dozimetry, nestanoví-li program monitorování jiný způsob osobního monitorování radiačního pracovníka.

(6) Radiační pracovník, který vykonává činnosti, které jsou prováděny a kontrolovány pomocí zdroje ionizujícího záření za jeho přítomnosti v ozařovně v blízkosti zdroje ionizujícího záření, a podle programu monitorování je vybaven ochranou stínicí zástěrou, musí mít přiděleny dva osobní dozimetry, z nichž jeden je umístěn na této zástěře a druhý pod ní. V případě, že na osobním dozimetru umístěném na zástěře je vyhodnocena hodnota osobního dávkového ekvivalentu v hloubce 10 mm vyšší než 10 mSv, musí být vyhodnocen též dozimetr umístěný pod ochrannou stínicí zástěrou a na základě vyhodnocení obou dozimetrů musí být stanoven koeficient zeslabení použité ochranné stínicí zástěry a efektivní dávka obdržená radiačním pracovníkem se zohledněním ozáření nekrytých částí těla.

§ 71

[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]

(1) Nelze-li na pracovišti vyloučit překročení limitů ozáření pro radiačního pracovníka v důsledku jednorázového zevního ozáření, musí být radiační pracovník vybaven operativními osobními dozimetry s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně u monitorované veličiny.

(2) Může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením překročení pětinásobku limitů pro radiační pracovníky, musí osobní monitorování radiačního pracovníka umožnit stanovení dávek a jejich distribuce v těle radiačního pracovníka.

(3) Na pracovišti, kde může dojít k vnitřnímu ozáření radiačního pracovníka, se příjmy radionuklidů nebo úvazky efektivní dávky z vnitřního ozáření jednotlivých radiačních pracovníků musí zjišťovat měřením aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech a jejím přepočítáním na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků. Pokud měření u radiačního pracovníka není možné, lze příjem radionuklidů nebo úvazek efektivní dávky stanovit měřením objemové aktivity radionuklidů v ovzduší pracoviště a následným přepočtením na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků.

(4) Při práci s otevřeným radionuklidovým zdrojem musí být měření aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech podle odstavce 3 prováděno

• a) na pracovišti IV. kategorie nejméně jednou ročně a

• b) na pracovišti I. až III. kategorie na základě vyhodnocení možného rizika vnitřního ozáření radiačního pracovníka.

(5) V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření radiačního pracovníka, které by mohlo vést k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí být zajištěno okamžité vyhodnocení osobního dozimetru a dozimetrické hodnocení takové události.

§ 72

[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka kategorie B musí být zajištěno

• a) osobním dozimetrem,

• b) výpočtem osobních dávek radiačního pracovníka z údajů o monitorování pracoviště, na kterém vykonává pracovní činnosti, a sledování doby pobytu na tomto pracovišti, nebo

• c) vybavením jednoho nebo více radiačních pracovníků kategorie B vykonávajících stejnou pracovní činnost na stejném pracovišti osobním dozimetrem a přiřazením osobní dávky získané jeho vyhodnocením ostatním radiačním pracovníkům bez osobního dozimetru na tomto pracovišti.

(2) Výsledky hodnocení osobních dávek radiačního pracovníka kategorie B musí být použity k prokázání

• a) správnosti zařazení radiačního pracovníka do kategorie a

• b) stálosti podmínek ozáření na pracovišti.

(3) Držitel povolení musí informovat radiačního pracovníka srozumitelným způsobem a tak, aby bylo zřejmé, že radiační pracovník byl informován, o

• a) výsledcích jeho osobního monitorování a

• b) postupech po přešetření příčin dosažení stanovené vyšetřovací nebo zásahové úrovně.

§ 73

Monitorování výpustí

[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Monitorování výpustí z pracoviště musí být prováděno sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované radioaktivní látky, zejména stanovením bilance celkové vypuštěné aktivity a objemové aktivity radionuklidů.

(2) Monitorování výpustí musí zahrnovat

• a) soustavné monitorování radionuklidů, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, vypuštěných za stanovené období (dále jen „bilanční měření“),

• b) nepřetržité monitorování radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu pracoviště IV. kategorie, a

• c) operativní monitorování jiných potenciálních cest uvolňování radioaktivní látky z pracoviště v případě jejího úniku tak, aby tento únik mohl být zahrnut do bilance výpustí.

(3) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby

• a) při bilančním měření splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace a

• b) při nepřetržitém monitorování radionuklidů umožňovala kontrolovat všechny provozní stavy.

(4) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena

• a) při bilančním měření na úrovni očekávané hodnoty bilance výpusti radionuklidu s uvážením délky monitorovacího období a

• b) při sledování odchylek od běžného provozu pracoviště jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.

(5) Zásahová úroveň musí být stanovena tak, aby při

• a) bilančním měření výpustí mohla být přijata opatření k zabránění překročení autorizovaných limitů nebo nedodržení podmínek povolení a

• b) sledování odchylek od běžného provozu pracoviště bylo možno přijmout opatření k nápravě vzniklého stavu a zabránění jeho nežádoucího rozvoje.

§ 74

Monitorování okolí pracoviště

[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Monitorování okolí pracoviště, z něhož jsou vypouštěny nebo jinými cestami uvolňovány radioaktivní látky, musí být prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, zejména

• a) příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

• b) objemových aktivit radionuklidů a

• c) hmotnostních aktivit radionuklidů.

(2) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace.

(3) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.

(4) Zásahová úroveň musí být stanovena v souladu s požadavky optimalizace ozáření obyvatelstva.

Díl 8

Lékařské ozáření

§ 75

Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

(1) Pracoviště pro radioterapii musí být vybaveno, je-li

• a) brachyterapeutické, zobrazovacím zařízením určeným k lokalizaci aplikátorů, plánovací jednotkou a dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

• b) s radioterapeutickým rentgenem, dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření, nebo

• c) s radionuklidovým ozařovačem nebo urychlovačem částic,

• 1. plánovací jednotkou,

• 1. simulátorem,

• 1. dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

• 1. provádí-li se na něm radikální radioterapie, verifikačním systémem,

• 1. provádí-li se na něm radikální radioterapie, systémem pro dozimetrické ověřování aplikované dávky, kterým je in-vivo dozimetrie nebo její plnohodnotná alternativa, a

• 1. u technik s modulovanou intenzitou svazku systémem pro plošné a prostorové dozimetrické ověřování dávkové distribuce.

(2) Pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí mít vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit těhotenství pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb před provedením lékařského ozáření.

(3) Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí zohledňovat zvláštní potřeby a charakter tohoto lékařského ozáření, provádí-li se na něm

• a) lékařské ozáření dětí,

• b) vyhledávací vyšetření, nebo

• c) ozáření spojené s vysokou dávkou u pacienta při radioterapii, intervenční radiologii a výpočetní tomografii.

Požadavky na zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

§ 76

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

• a) určený pro radiodiagnostiku nebo pro účely plánování, řízení a ověřování v radioterapii musí být vybaven přístrojem nebo odpovídajícími prostředky, které poskytnou kvantitativní informaci o ozáření pacienta; je-li to technicky proveditelné, musí se tato informace automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

• b) pro intervenční radiologii musí

• 1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,

• 1. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,

• 1. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a

• 1. v průběhu vyšetření informovat fyzickou osobu provádějící vyšetření o kumulované radiační zátěži pacienta a

• c) pro výpočetní tomografii musí

• 1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,

• 1. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností vyšší než měsíční,

• 1. poskytovat informaci o součinu kermy a délky,

• 1. poskytovat informaci o váženém kermovém indexu výpočetní tomografie nebo objemovém kermovém indexu výpočetní tomografie,

• 1. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a

• 1. být vybaven expoziční automatikou.

§ 77

[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

(1) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

• a) skiagrafický

• 1. nesmí umožňovat snímkování ze štítu,

• 1. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,

• 1. stacionární, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou a orgánovými předvolbami a

• 1. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,

• b) skiaskopický

• 1. nesmí umožňovat zobrazování přímou skiaskopií,

• 1. musí být vybaven automatickou regulací dávkového příkonu,

• 1. musí automaticky nastavovat velikost rentgenového svazku podle velikosti receptoru obrazu a vzdálenosti ohniska od receptoru obrazu,

• 1. musí být vybaven funkcí zachování posledního obrazu na monitoru po skončení expozice,

• 1. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a

• 1. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,

• c) mamografický

• 1. musí být vybaven expoziční automatikou,

• 1. s filmovým receptorem obrazu nebo s nepřímou digitalizací musí být vybaven protirozptylovou mřížkou,

• 1. musí poskytovat informaci o kompresní síle a tloušťce po kompresi,

• 1. musí být vybaven funkcí automatické výměny filtru v závislosti na tloušťce po kompresi,

• 1. musí být vybaven receptorem obrazu s rozměry alespoň 18 × 24 cm, není-li určen pro stereotaxi, a

• 1. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a

• d) zubní intraorální

• 1. musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti,

• 1. musí mít kolimaci svazku odpovídající tvarem a velikostí receptoru obrazu,

• 1. musí být vybaven odpovídajícím držákem receptoru obrazu a

• 1. nesmí být přenosný.

(2) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření, který je zubním panoramatickým rentgenovým zařízením, zubním výpočetním tomografem nebo kostním denzitometrem, musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti.

§ 78

Léčebná a diagnostická aplikace radionuklidu

[K § 86 odst. 3 písm. b) až d) atomového zákona]

(1) Při léčebné a diagnostické aplikaci radionuklidu musí být změřena aktivita otevřeného radionuklidového zdroje aplikovaného pacientovi, a to před jeho podáním.

(2) Léčebná aplikace radionuklidu musí být prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, speciálně upravené a vybavené pro tento účel. Tato podmínka neplatí, pokud ozáření fyzických osob žijících ve společné domácnosti s pacienty po léčebné aplikaci otevřeného radionuklidového zdroje nemůže překročit dávkovou optimalizační mez stanovenou v § 64 odst. 1 písm. a) atomového zákona. Při této léčebné aplikaci radionuklidu musí být zajištěno, aby pacient nepoužíval vlastní prádlo.

(3) Při propuštění pacienta po léčebné aplikaci radionuklidu podle odstavce 2, musí být všechny jeho předměty osobní potřeby zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidem a v případě takového znečištění dekontaminovány nebo zneškodněny jako radioaktivní odpad.

(4) Podstupuje-li pacient léčebnou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení

• a) písemnou informaci o rizicích ionizujícího záření a

• b) písemné pokyny, jak omezit dávky fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jaké lze rozumně dosáhnout.

(5) Podstupuje-li pacient diagnostickou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi před opuštěním zdravotnického zařízení písemné pokyny podle odstavce 4 písm. b) v případě, že by se ozáření fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, mohlo blížit hodnotám obecných limitů pro obyvatele.

(6) Na pracovišti, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb těhotenství nebo kojení před provedením lékařského ozáření.

(7) Vybavení pracoviště, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být v souladu se zvláštními potřebami a povahou tohoto lékařského ozáření.

§ 79

Diagnostické referenční úrovně

(K § 84 odst. 6 atomového zákona)

(1) Národní diagnostické referenční úrovně stanoví příloha č. 22 k této vyhlášce.

(2) Záznamy o výsledku prošetření soustavného odchylování od místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat

• a) dobu, po kterou k tomuto odchylování docházelo,

• b) přibližný počet pacientů, kterých se toto odchylování týkalo,

• c) rozsah tohoto odchylování,

• d) důvody tohoto odchylování,

• e) průběh a výsledky optimalizace v případě, že byla na základě prošetření provedena, a

• f) záznam z revize místních diagnostických referenčních úrovní v případě, že byla na základě prošetření provedena.

(3) Záznam o výsledku prošetření významného překročení místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat

• a) datum a čas, kdy k tomuto významnému překročení došlo,

• b) identifikaci pacienta, kterého se toto významné překročení týkalo, a

• c) informaci, zda je toto významné překročení radiologickou událostí.

§ 80

Chybné ozáření pacienta

[K § 60 odst. 4 písm. a) atomového zákona]

(1) Ozářením pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události, je

• a) ozáření, které může při lékařském ozáření ohrozit život pacienta v důsledku tkáňových reakcí,

• b) ozáření vzniklé z důvodu

• 1. nezáměrné události při lékařském ozáření zahrnující lidskou chybu nebo selhání přístroje, nebo

• 1. jiné události při lékařském ozáření, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany,

• c) v radioterapii

• 1. ozáření při záměně pacienta,

• 1. terapeutické ozáření jiné tkáně nebo orgánu, než bylo plánováno,

• 1. aplikace celkové dávky nebo dávky na frakci, která se významně liší od indikované dávky,

• 1. aplikace chybně předepsané dávky, nebo

• 1. ozáření, které způsobí, že radiobiologický efekt léčby neodpovídá původně plánovanému, způsobené přerušením nebo předčasným ukončením plánované léčby, které není způsobeno zdravotním stavem pacienta,

• d) v nukleární medicíně

• 1. aplikace jiného radiofarmaka, než bylo plánováno,

• 1. aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity,

• 1. ozáření při záměně pacienta, nebo

• 1. aplikace aktivity nebo radiofarmaka, které byly chybně předepsány,

• e) v radiodiagnostice

• 1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

• 1. ozáření při záměně pacienta,

• 1. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno, nebo

• 1. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, a

• f) v intervenční radiologii

• 1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

• 1. ozáření při záměně pacienta,

• 1. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno,

• 1. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, nebo

• 1. případ, kdy dojde ke tkáňové reakci z důvodu nesprávného provedení výkonu.

(2) Aplikací aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity je v nukleární medicíně pro účely vymezení chybného ozáření u

• a) léčebné aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 20 %, nebo

• b) diagnostické aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 40 %.

§ 81

Radiologické události

(K § 87 odst. 5 atomového zákona)

(1) Radiologické události musí být klasifikovány podle jejich závažnosti do kategorií A, B nebo C. Kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie stanoví příloha č. 23 k této vyhlášce.

(2) Radiologická událost kategorie A nebo B je závažnou radiologickou událostí.

(3) Příloha č. 23 k této vyhlášce stanoví

• a) postupy pro případ výskytu radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas odhaleny a odstraněny,

• b) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, a

• c) rozsah informování o závažné radiologické události a lhůty k jeho provedení.

§ 82

Stanovení distribuce dávek u obyvatelstva z lékařského ozáření

(K § 85 odst. 4 atomového zákona)

(1) Rozsah údajů o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytovaných Úřadu zdravotní pojišťovnou stanoví příloha č. 24 k této vyhlášce.

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být poskytovány Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu.

Díl 9

Nelékařské ozáření

§ 83

Záznamy o nelékařském ozáření lékařským radiologickým vybavením

(K § 83 odst. 7 atomového zákona)

Záznamy o nelékařském ozáření lékařským radiologickým vybavením musí obsahovat

• a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

• b) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

• c) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

• d) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

• e) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,

• f) porovnání dávky z nelékařského ozáření s místní diagnostickou referenční úrovní používanou pro vyšetření v rámci lékařského ozáření s obdobným postupem a zdrojem ionizujícího záření a

• g) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

§ 84

Záznamy o nelékařském ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření

(K § 83 odst. 7 atomového zákona)

Záznamy o nelékařském ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat

• a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

• b) věk a pohlaví fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

• c) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

• d) informaci o případu, kdy fyzická osoba, která měla nelékařské ozáření podstoupit, jej odmítla,

• e) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

• f) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

• g) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,

• h) porovnání dávky z nelékařského ozáření s dávkovou optimalizační mezí a

• i) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

Díl 10

Radiační ochrana při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu

§ 85

Pracoviště s činností související se získáváním radioaktivního nerostu

(K § 88 odst. 6 atomového zákona)

(1) Při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu musí být radiační ochrana zajištěna vymezením

• a) sledovaného pásma na

• 1. odkališti,

• 1. dekontaminační stanici,

• 1. čistírně důlních vod a

• 1. čistírně průmyslových odpadních vod z pracoviště, které je součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů, a

• b) kontrolovaného pásma

• 1. na podzemním pracovišti, kde je dobýván radioaktivní nerost,

• 1. na technologickém celku na povrchu navazujícím na úvodní důlní dílo, kde je dobýván radioaktivní nerost,

• 1. v sušárně uranového koncentrátu,

• 1. ve skladu uranového koncentrátu a

• 1. v technologicky ucelené části chemické úpravny uranové rudy.

(2) Při vymezení sledovaného pásma a kontrolovaného pásma podle odstavce 1 a při zajišťování radiační ochrany v nich musí být postupováno obdobně podle § 46 až 51.

§ 86

Zvláštní požadavky na zajištění radiační ochrany při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu

(K § 88 odst. 6 atomového zákona)

Kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby při opuštění kontrolovaného pásma pracoviště, kde jsou vykonávány činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, podle § 47 písm. e) se neprovádí.

Díl 11

Přírodní zdroje ionizujícího záření

§ 87

Pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu

[K § 93 odst. 4 písm. a) atomového zákona]

Pracovištěm s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu je pracoviště, na kterém se provádí

• a) těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,

• b) těžba uhlí,

• c) těžba rud,

• d) zpracování niobové nebo tantalové rudy,

• e) zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,

• f) primární výroba železa,

• g) tavení cínu, olova nebo mědi,

• h) výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,

• i) výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,

• j) výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,

• k) zpracování zirkonu nebo zirkonia,

• l) výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,

• m) spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,

• n) získávání geotermální energie,

• o) provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,

• p) nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,

• q) hornická činnost,

• r) činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo

• s) činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.

§ 88

Stanovení osobních dávek pracovníka na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření

[K § 93 odst. 4 písm. b) atomového zákona]

(1) Způsob měření za účelem stanovení osobních dávek

• a) pracovníka, který nakládá s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, musí zahrnovat

• 1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

• 1. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší,

• 1. měření povrchové kontaminace na pracovišti a

• 1. evidenci doby pobytu, nebo

• b) pracovníka, který je členem letecké posádky na palubě letadla při letu ve výšce nad 8 km, musí zahrnovat stanovení

• 1. míry účasti pracovníka na jednotlivých letech,

• 1. letových charakteristik a

• 1. parametrů důležitých pro výpočet efektivní dávky, a to opakovaně za každý kalendářní rok.

(2) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno měření k posouzení, zda jsou překročeny úrovně

• a) 300 Bq/m^3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce, nebo

• b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem a z produktů jeho přeměny.

(3) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém je zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, musí být na základě opakovaného měření a doby pobytu na pracovišti stanoveny osobní dávky pracovníka. V případě práce na více pracovištích s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být osobní dávky pracovníka sčítány. Stanovené osobní dávky pracovníka musí být hodnoceny podle hodnot uvedených v odstavci 4 písm. b).

(4) Stanovení osobních dávek pracovníka nemusí být prováděno na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin a

• a) nebylo zjištěno překročení úrovní podle odstavce 2, nebo

• b) při opakovaném měření podle odstavce 3 nebyla zjištěna možnost překročení

• 1. 6 mSv za rok pro efektivní dávku, nebo

• 1. 1/3 limitů stanovených na kalendářní rok v § 4 odst. 1 písm. b) až d).

(5) Na pracovišti, na kterém mohou být překročeny hodnoty osobních dávek pracovníka podle odstavce 4 písm. b), musí být osobní dávky pracovníka určovány opakovaně v každém kalendářním roce.

§ 89

Informace o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a jejich předávání Úřadu

[K § 93 odst. 4 písm. b) a c) atomového zákona]

(1) Údaje získané měřením podle § 88 odst. 2 a údaje o stanovených osobních dávkách musí být uchovávány po celou dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b) musí být Úřadu oznamovány do 1 měsíce od jejich získání.

(3) Úřadu musí být o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření oznamovány následující informace:

• a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,

• b) název a adresa pracoviště,

• c) údaje o zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 atomového zákona a § 87,

• d) údaje o surovině používané na pracovišti a popis technologie používané na pracovišti,

• e) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce a doby pobytu pracovníka na pracovišti,

• f) způsob uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,

• g) údaj o tom, zda je uvolňovaná radioaktivní látka používána k výrobě stavebního materiálu, a

• h) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 94 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.

(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště a dále při každé jejich změně.

(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány nejméně po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

§ 90

Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření

[K § 66 odst. 6 písm. c) a § 93 odst. 4 písm. d) atomového zákona]

(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděna při překročení úrovně podle § 88 odst. 2.

(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména

• a) změna

• 1. používaných surovin,

• 1. technologie, nebo

• 1. organizace, způsobu nebo režimu práce a

• b) úprava pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně úpravy ventilace.

§ 91

Uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření

[K § 95 odst. 6 písm. a) až c) atomového zákona]

(1) Měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděno v případě pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zejména u

• a) usazenin,

• b) kalů,

• c) použitých filtrů,

• d) odpadů a odpadní vody uvolňované mimo pracoviště a

• e) materiálů z tohoto pracoviště určených k opakovanému použití nebo recyklaci.

(2) Měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být prováděno poprvé při zahájení provozu tohoto pracoviště a poté při změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, nejméně jednou za 12 měsíců.

(3) Vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí obsahovat

• a) výčet radioaktivních látek vyskytujících se na pracovišti, včetně údajů o obsahu radionuklidů v nich,

• b) popis nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti, včetně způsobu její likvidace nebo uvolnění z pracoviště,

• c) pokyny pro bezpečné nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti a

• d) postupy evidence množství radioaktivní látky.

(4) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být Úřadu předávány do 1 měsíce od získání přímo nebo prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 7 atomového zákona.

(5) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

HLAVA III

EXISTUJÍCÍ EXPOZIČNÍ SITUACE

§ 92

Pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu

[K § 96 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

Podmínky pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu stanoví příloha č. 25 k této vyhlášce.

§ 93

Efektivní dávka pracovníka na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu

[K § 96 odst. 3 písm. b) atomového zákona]

(1) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděno měření k posouzení, zda je překročena referenční úroveň 300 Bq/m^3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu při době pobytu pracovníka na pracovišti v délce 2000 hodin za 12 měsíců. V případě odlišné doby pobytu pracovníka na pracovišti musí být použit časový integrál objemové aktivity radonu odpovídající době pobytu.

(2) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém bylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1, musí být na základě opakovaného měření a stanovení efektivní dávky posouzeno, zda může být u některého pracovníka překročena hodnota efektivní dávky 6 mSv za 12 měsíců. V případě práce na více pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.

(3) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1 nebo na kterém nebyla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li

• a) ke změně

• 1. pracovních podmínek,

• 1. organizace nebo režimu práce, nebo

• b) k úpravě pracoviště, včetně změny ventilace.

(4) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno v každém kalendářním roce.

§ 94

Informace o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu a jejich předávání Úřadu

[K § 96 odst. 3 písm. c) a d) atomového zákona]