Legalize / Česká republika / Vyhláška

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

Typ Vyhláška

Publikace 2021-07-23

Naposledy aktualizováno 2021-08-07

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 84

Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje

a) požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz,

b) podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru,

c) technické podmínky soustřeďování odpadu,

d) podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání,

e) podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění,

f) podrobnosti ukládání odpadů na skládky,

g) podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů,

h) požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování,

i) podrobnosti nakládání s komunálními odpady,

j) podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady,

k) podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům,

l) podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby,

m) podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,

n) podrobnosti komunitního kompostování,

o) podrobnosti nakládání s kaly,

p) podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly,

q) podrobnosti nakládání s odpadní rtutí,

r) podrobnosti nakládání s odpadními oleji,

s) podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a

t) podrobnosti ekonomických nástrojů.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) inertním materiálem materiál, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám; inertní materiál nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem, který ohrožuje nebo poškozuje lidské zdraví nebo životní prostředí nebo který vede k překročení limitů znečišťování stanovených jinými právními předpisy^3); směsné odpady nejsou inertním materiálem,

b) zařízením na použití upravených kalů všechny díly půdních bloků podle jiného právního předpisu^4), na kterých používá upravené kaly jedna osoba užívající zemědělskou půdu, a všechna místa, kde tato osoba dočasně ukládá upravené kaly,

c) anaerobním rozkladem řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu a digestátu,

d) biologickým odpadem rostlinného původu biologický odpad, který neobsahuje biologický odpad živočišného původu, ani s ním nepřišel do kontaktu,

e) biologickým odpadem živočišného původu odpad, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo jinou složku živočišného původu,

f) odpady vzniklými při spalování odpadů jakékoliv kapalné nebo pevné odpady včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí, které vznikají při procesu tepelného zpracování odpadů, a

g) strukturou zakládky celkový objem pórů z celkového objemu surovinové skladby zakládky vyjádřený v procentech; definuje rozsah zadržení plynů a kapalin zejména v surovinové skladbě zakládky.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI PROVOZU ZAŘÍZENÍ URČENÝCH PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

§ 3

Požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz

(1) Obsah provozního řádu a provozního deníku skládek musí odpovídat technické normě TNO 83 8039 Skládkování odpadů – Provozní řád skládek. Požadavky na obsah provozního řádu ostatních zařízení jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a požadavky na obsah provozního deníku jsou vymezeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky. Vlivy podle věty první a odpovídající opatření musí být popsány v provozním řádu.

(3) Zařízení určené pro nakládání s odpady musí být

a) vybaveno zařízením na určování hmotnosti odpadu s pravidelnou kalibrací v intervalu nejvýše do 24 měsíců; v případě zařízení k zasypávání podle bodu 6 přílohy č. 4 k zákonu, malých zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a do konce roku 2030 v případě mobilních zařízení může být určování hmotnosti prováděno jiným způsobem, zejména externím zařízením na určování hmotnosti; v takovém případě musí být v provozním řádu, pokud jej zařízení má, nastaven jednoznačný způsob zjištění hmotnosti odpadů od každé předávající osoby,

b) provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování veřejně přístupných pozemních komunikací a v případě stacionárního zařízení veškerých přístupových cest,

c) s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty zabezpečeno proti nežádoucímu přístupu nepovolaných osob; u zařízení k zasypávání je dostačující, pokud je v dostatečném rozestupu označeno tabulemi se zákazem vstupu nepovolaných osob a pokud to lze, tak i závorou na příjezdové cestě, a

d) s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty vybaveno informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:

1. název zařízení,

1. identifikační číslo zařízení,

1. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být přijaty do zařízení,

1. obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení, včetně jmen, příjmení osob, které za právnickou osobu jednají, a jejich telefonní čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo, je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

1. provozní doba zařízení, během níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení.

(4) Během provozní doby zařízení, při níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení, musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem zařízení k jeho obsluze.

(5) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem „Mobilní sběr odpadu“; označení může být umístěno na boční straně vozidla.

(6) V případě mobilního zařízení může být informační tabule podle odstavce 3 písm. d) nahrazena listinným dokladem, který je k dispozici u obsluhy zařízení.

ČÁST TŘETÍ

ŠKOLNÍ SBĚR

§ 4

Předání údajů o převzatých odpadech

Údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a údaje o zařízeních určených pro nakládání s odpady, kterým škola převzaté odpady předala, škola předá na formuláři podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

ČÁST ČTVRTÁ

POVINNOSTI PŘI JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

HLAVA I

SOUSTŘEĎOVÁNÍ ODPADU

§ 5

Technické podmínky soustřeďování odpadu

(1) Odpady musí být soustřeďovány v prostředcích, které

a) jsou odolné proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,

b) splňují technické požadavky k nakládání s chemickými látkami a směsmi se stejnými vlastnostmi jako mají odpady, pro které jsou určeny,

c) jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady a od prostředků určených k soustřeďování jiných druhů odpadů,

d) svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a desinfekci,

e) svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a

f) jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.

(2) Prostředky pro soustřeďování komunálního odpadu splňují požadavky podle odstavce 1, pokud odpovídají příslušným technickým normám ČSN EN 840 Pojízdné kontejnery pro odpad a recyklaci a ČSN EN 13071 Stacionární kontejnery na odpad.

(3) Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f). Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.

(4) V případě soustřeďování sedimentů v místě vzniku odpadu se do vzdálenosti 100 m od hrany vodní plochy za místo vzniku odpadu považují pozemky koryta vodního toku, vodní nádrže, vodní plochy, kde byly vytěženy, a pozemky s těmito pozemky bezprostředně sousedící.

HLAVA II

VYUŽÍVÁNÍ ODPADU

Díl 1

Zasypávání

§ 6

Obecné podmínky zasypávání

(1) K zasypávání nesmí být využívány odpady,

a) které nejsou inertním materiálem nebo

b) které jsou vymezené v bodech A a B přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) K zasypávání nesmí být využívány odpady v následujících oblastech:

a) v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně^5),

b) v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně ochrany^6) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného ochranného pásma, nebo

c) ve zvláště chráněných územích^7) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného chráněného území.

(3) U odpadu využívaného k zasypávání nesmí

a) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce,

b) v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce,

c) obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č. 5 k této vyhlášce a

d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(4) U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 2 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(5) Obsah škodlivin podle odstavce 2 písm. a) a c) a odstavce 3 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem^8) jako podklad pro zpracování provozního řádu. Hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě jsou v tomto případě přílohou provozního řádu.

(6) V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem^8). Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

§ 7

Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání

(1) Odlišně od § 6 může být vyzrálá struska ze spalování ostatního odpadu zahrnutá pod katalogové číslo 19 01 12 využita k aplikacím vymezeným v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce, pokud

a) má platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a je v souladu s podmínkami vydaného osvědčení alespoň čtyřikrát ročně ověřována nepřítomnost nebezpečné vlastnosti Ekotoxicita HP14,

b) prošla procesem, jehož součástí je vytřídění železných a neželezných kovů, a procesem zrání, kdy se stabilizuje minerální frakce odpadu, a to absorpcí atmosférického CO2, odváděním přebytečné vody a oxidací, součástí tohoto procesu je skladování na volném prostranství nebo v zakrytých budovách, na vodohospodářsky zabezpečené ploše alespoň po dobu 28 dnů,

c) obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 k této vyhlášce; splnění této podmínky se ověřuje pro každých 5 000 t strusky,

d) obsah škodlivin v sušině vyzrálé strusky nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 k této vyhlášce, splnění této podmínky se ověřuje alespoň čtyřikrát ročně,

e) splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce,

f) bude použita ke stavebním účelům uvedeným v tabulce v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce za podmínek uvedených v tomto bodě,

g) technická vrstva obsahující vyzrálou strusku je alespoň 1 m nad maximální výškou hladiny podzemní vody,

h) vzdálenost místa využití od studny nebo jímacího vrtu určeného k zásobování vodou domácností je nejméně 30 m,

i) nebude použita v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně^5), v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně^6), ve zvláště chráněných územích, v územích soustavy Natura 2000 nebo v záplavových územích,

j) minimální množství strusky využité v jedné aplikaci je 250 m^3.

(2) Zvláštní požadavky na vzorkování pro účely ověření vhodnosti strusky pro zasypávání jsou vymezeny v bodě 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3) Obsah škodlivin podle odstavce 1 písm. d) může být překročen, pokud je pro místo aplikace zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem^8). Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

Díl 2

Energetické využití odpadů

§ 8

Podmínky pro energetické využití odpadů

(1) Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být předán k energetickému využití v zařízení na energetické využití odpadu, pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

(2) Údaj o tom, jaký podíl z upravovaného odpadu tvoří předávaný odpad a zda odpad splňuje podmínku podle odstavce 1, je součástí údajů o odpadu předávaných provozovatelem zařízení na úpravu odpadu. Pokud odpad prochází více zařízeními na úpravu, musí provozovatel zařízení zohlednit, jaký podíl z původně odděleně soustřeďovaného recyklovatelného komunálního odpadu vstupujícího do procesu úpravy představoval vstupující odpad.

HLAVA III

ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ

Díl 1

Omezení odstraňování odpadů

§ 9

(1) Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být odstraněn, pouze pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

Díl 2

Odstraňování odpadů skládkováním

§ 10

Technické požadavky na skládky

(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení jejich provozu, těsnění, a podmínek pro jejich uzavření a rekultivaci a požadavky na jejich monitorování musí splňovat požadavky technických norem ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek.

(2) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na následující skupiny:

a) skupina S-inertní odpad je určená výhradně pro odpady, které jsou inertním materiálem; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,

b) skupina S-ostatní odpad je určená pro odpady kategorie ostatní odpad; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO; tato skupina se dále dělí na následující podskupiny:

1. S-OO1 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů obsahujících azbest a odpadů na bázi sádry,

1. S-OO3 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů obsahujících azbest; na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,

c) skupina S-nebezpečný odpad je určená pro nebezpečné odpady; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.

(3) Každá skládka může mít zřízeny sektory odpovídající různým skupinám skládek, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání kontaktu, vzájemnému ovlivnění nebo smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky, a to po celou dobu uložení odpadů.

(4) Konstrukčními prvky v rámci první fáze provozu skládky jsou tyto prvky:

a) potrubí systému pro odvod skládkového plynu,

b) potrubí systému odvodnění skládky,

c) podkladní vrstvy a obsypy pro odplyňovací potrubí,

d) drenážní pera průsakových vod.

(5) V případě skládek Třídy III podle normy ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek musí být skládkový plyn, pokud je to technicky možné, energeticky využíván.

Podmínky ukládání odpadů na skládku

§ 11

(1) Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Výjimkou jsou případy, kdy celkové nepříznivé dopady odstranění nebezpečných vlastností daného odpadu na životní prostředí převyšují příznivé dopady jejich odstranění. Upuštění od odstranění nebezpečných vlastností musí být odůvodněno v základním popisu odpadu.

(2) Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(3) V případě odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 se za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jejich soustřeďování vytřídění všech ostatních složek komunálních odpadů, které produkuje. Pokud je původcem těchto odpadů obec, považuje se požadavek podle věty druhé za splněný, pokud obec zajišťuje místa pro oddělené soustřeďování v souladu s požadavky této vyhlášky. V případě odpadu katalogového čísla 20 03 07 se za úpravu odpadu před uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jeho soustřeďování vytřídění alespoň kovů, plastů a dřeva velkých rozměrů.

(4) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, k narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrukce skládky.

(5) Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

§ 12

(1) Na skládku skupiny S-inertní odpad S-IO je možné ukládat pouze odpady, které jsou inertním materiálem, za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo I přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b) obsah organických škodlivin v sušině odpadu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě odpadu stabilizovaného způsobem D9 se obsah organických škodlivin v sušině nesleduje,

c) nedochází k úniku průsakových vod do povrchových nebo podzemních vod^5) a

d) nejedná se o odpad na bázi sádry.

(2) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO1 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce a

b) celkový obsah organického uhlíku v sušině odpadu (dále jen „celkový organický uhlík“) nesmí překročit 5 %; při překročení této hodnoty lze odpad uložit, pokud hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí hodnotu 80 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(3) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO3 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a) nejedná se o odpad na bázi sádry,

b) odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, je možné ukládat bez zkoušek,

c) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě výstupu ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů 4. skupiny se rozpuštěný organický uhlík nesleduje,

d) v případě výstupu z úpravy směsných komunálních odpadů se obsah škodlivin ve vodném výluhu nesleduje,

e) pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce, lze odpad uložit na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(4) Na skládku skupiny S-nebezpečný odpad S-NO je možné ukládat odpady pouze za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo III přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b) nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo celkový organický uhlík vyšší než 6 %; při překročení této hodnoty celkového organického uhlíku lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí 100 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(5) Odpad je možné ukládat na příslušnou skupinu skládek i v případě až trojnásobného překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů stanovených v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce s výjimkou pH, a to za následujících podmínek:

a) všechny ostatní požadavky pro uložení na skládku jsou splněny,

b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle jiných právních předpisů^3),

c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců uvedené v provozním řádu skládky,

d) v případě odpadů, které jsou inertním materiálem, nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů rozpuštěného organického uhlíku, suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů, polychlorované bifenyly, celkový organický uhlík a uhlovodíků řady C10 – C40,

e) na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel rozpuštěného organického uhlíku.

(6) Odpady kategorie ostatní odpad bez obsahu biologicky rozložitelných látek s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být ukládány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti.

§ 13

(1) Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě způsobem nebo postupem podle § 11 odst. 1 a 2.

(2) Všechny údaje o odpadu nutné pro posouzení, zda může být uložen na skládku, musí být uváděny v základním popisu odpadu.

(3) Přílohou průběžné evidence je záznam o umístění každého druhu nebezpečného odpadu. Způsob záznamu a měřítko rastrové mapy, podle které se záznam provádí, se stanoví v provozním řádu.

(4) Odpady azbestu mohou být uloženy na skládku, pouze pokud

a) jsou zabaleny v utěsněných obalech nebo uloženy v utěsněných nádobách či kontejnerech a

b) plocha pro ukládání odpadů bude neprodleně po uložení odpadu překryta technologickým materiálem; k hutnění plochy může dojít až po překrytí.

§ 14

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1) Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimku musí být důvod, proč není možné přijmout odpad do zařízení podle věty první, popsán v základním popisu odpadu.

(3) Biologicky rozložitelné odpady a výstupy z jejich úpravy nebo zpracování, které je možné ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě D přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 15

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku od roku 2030, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1) Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimky musí být důvod pro uložení odpadu na skládku popsán v základním popisu odpadu.

(2) Pokud odpad splňuje výjimku ze zákazu ukládání odpadu na skládku podle § 40 odst. 3 zákona, uvádí se důvod pro uplatnění výjimky v průběžné evidenci odpadů původce odpadů, v základním popisu odpadu a v průběžné evidenci odpadů skládky odpadů.

§ 16

Technické zabezpečení skládky, uzavírání a rekultivace skládky

(1) Odpady použité jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky musí odpovídat požadavkům na odpady, které mohou být uloženy na příslušnou skupinu skládek. Použití odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky musí být popsáno v provozním řádu skládky. Zejména musí být vymezeny druh a kategorie používaných odpadů, jejich vlastnosti, způsob jejich použití a jejich potřebné množství.

(2) Odpady, které nesmí být použity jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky k vytváření odplyňovací vrstvy a k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které splňují podmínky pro uložení na příslušnou skládku odpadů a odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů.

(4) K vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a v žádném z ukazatelů nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy číslo IIb podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(5) K vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a splňují podmínky využívání odpadů k zasypávání podle § 6.

ČÁST PÁTÁ

PŘEPRAVA ODPADŮ

§ 17

Označení motorových vozidel přepravujících odpad

(1) Motorová vozidla a jízdní soupravy přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označeny dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem „A“ o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm. U jízdních souprav musí být zadní tabulka připevněna na zadní straně přípojného vozidla.

(2) Výstražné tabulky musí být k vozidlu připevněny tak, aby při provozu vozidla nemohlo dojít k jejich samovolnému uvolnění, přičemž nesmí zakrývat ostatní povinné značení vozidla, osvětlení a tabulky registrační značky.

(3) Povinnost označit vozidlo podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na vozidla M1 a N1^9).

§ 18

Přeprava odpadů z České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1) Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí, který podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 4, 6, 7 až 12.

(2) Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí se v souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku oznamovatele odpovídající stavu, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

b) doklad prokazující vlastnické právo k odpadu, kterým je

1. prohlášení oznamovatele, že předmětný odpad vzniká při jeho činnosti, nebo

1. pokud odpad nevzniká při činnosti oznamovatele, smlouva, na základě které oznamovatel nabyl nebo nabude vlastnické právo k odpadu,

c) adresa a identifikační číslo provozovny nebo identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude odpad přepravován, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

d) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, do kterého bude odpad vrácen v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

e) pokud není oznamovatel provozovatelem zařízení podle písmene d) kopie smlouvy mezi oznamovatelem a provozovatelem tohoto zařízení, na základě které bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) odpad vrácen do tohoto zařízení; ve smlouvě musí být upraveno zajištění kapacitní rezervy v tomto zařízení odpovídající nejméně množství přepravovaného odpadu, které pokrývá finanční záruka podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), pro případy podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), a

f) údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), alespoň vzdálenost mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění odpadu podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro zpětný návrat odpadu, tedy hodnota „L“ podle bodu 2.3. přílohy č. 8 k zákonu, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

(3) Údaje a kopie smlouvy podle odstavce 2 písm. d) a e) se nevyžadují, pokud bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) odpad vrácen do provozovny nebo zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude přepravován.

§ 19

Přeprava odpadů do České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1) Při přepravě odpadů do České republiky se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2) V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) se dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

b) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém budou odpady využity, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c) údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

d) údaj o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedeného pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky, a

e) v případě přepravy odpadů do České republiky k energetickému využití povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu^11) vztahující se k zařízení podle písmene b) a zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v tomto zařízení.

§ 20

Přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice

(1) Při přepravě odpadů k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2) Dokumentace a informace podle bodu 9 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) se vyžaduje pro zařízení k předběžnému využití i pro zařízení k jinému než předběžnému využití v České republice.

(3) V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) se dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce a provozovatele každého následného zařízení pro předběžné využití a jiné než předběžné využití odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

b) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného k nakládání s odpady, které odpad přijme, a každého dalšího zařízení, které bude s odpady nakládat, a to včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c) zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

d) povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu^11) v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

e) údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 a případné dodatečné finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) a

f) informace o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedených pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky.

§ 21

Dovoz odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu ze třetí země

Při přepravě odpadů do České republiky ze třetí země se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10) vyžaduje dokumentace a informace podle § 19 nebo 20 podle toho, zda je přeprava prováděna k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím nebo nikoliv, a dále údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 a odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), alespoň vzdálenost mezi zařízením v České republice a zařízením v zemi odeslání, do kterého by se odpad vracel v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky, tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

§ 22

Tranzitní přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu přes území České republiky

Při tranzitní přepravě odpadů přes území České republiky se vyžaduje dokumentace podle bodů 6, 7 až 12 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10).

§ 23

Společná ustanovení

Z dokumentace a informací vyžadovaných při přepravách odpadů podle § 17 až 22 se nevyžaduje

a) chemická analýza podle bodu 7 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), vyplývá-li složení odpadů z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 nebo bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

b) popis procesu vzniku odpadů podle bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), vyplývá-li z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10),

c) informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), je-li příslušným orgánem místa odeslání členského státu Evropské unie poskytnuta informace podle bodu 24 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^10), která informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II nahradí.

ČÁST ŠESTÁ

ÚDAJE O ODPADU, ZÁKLADNÍ POPIS ODPADU, EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ

Údaje o odpadu a základní popis odpadu

§ 24

(1) Rozsah údajů, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, je stanoven v bodě 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2) Náležitosti obsahu základního popisu odpadu jsou stanoveny v bodě 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(3) Jako kritické ukazatele sledované při opakovaných dodávkách odpadu se stanovují vlastnosti odpadu, u kterých může s ohledem na suroviny nebo technologii procesu vzniku odpadu docházet ke změnám a které mohou ovlivnit přijetí odpadu do zařízení. Jedná se zejména o obsah biologických činitelů, obsah škodlivin v sušině nebo ve výluhu odpadu, biologickou stabilitu, výhřevnost nebo ekotoxicitu.

(4) Kritické ukazatele se ověřují alespoň v četnosti uvedené v bodě 3 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(5) Při každé změně surovin nebo technologie procesu, ve kterém odpad vzniká, a při dalších změnách, které mohou ovlivnit vlastnosti odpadu rozhodné pro přijetí odpadu do zařízení, je nezbytné předat nové údaje o odpadu podle bodu 1 písm. b) a c) přílohy č. 12 k této vyhlášce nebo v případě základního popisu údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce. Výjimku představují změny, které ovlivňují pouze vlastnosti odpadu, které jsou sledovány jako kritické ukazatele, v takovém případě postačuje ověření kritických ukazatelů.

§ 25

(1) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při převzetí odpadu při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek písemně zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě v rozsahu údajů podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce a v případě skládky odpadů nebo zařízení k zasypávání rovněž údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při každém převzetí odpadu písemně zaznamenat alespoň údaj, který umožňuje identifikovat osobu předávající odpad včetně identifikačního čísla provozovny nebo identifikačního čísla zařízení, ze kterých je odpad předáván, nebo identifikačního čísla obchodníka s odpady a dále druh, kategorii a množství přijatého odpadu, a další údaje o odpadu předané předávající osobou.

(3) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, který přebírá odpad od nepodnikající fyzické osoby, je povinen zaznamenat údaje o obci, na jejímž území předávaný odpad vznikl, a to alespoň název obce a identifikační číslo základní územní jednotky.

§ 26

Vedení průběžné evidence

(1) Průběžná evidence se vede podle listu 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce a dále vždy obsahuje

a) datum a číslo zápisu do evidence,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2) V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam

a) při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,

b) při každém předání nebo převzetí odpadu,

c) odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,

d) při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu,

e) při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu,

f) vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

(3) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

(4) Interní číslo provozovny

a) může mít nejvýše 12 znaků, nesmí obsahovat mezeru a mezerou nesmí začínat ani končit,

b) může obsahovat číslice i písmena,

c) nesmí začínat písmeny CZ nebo CS nebo CO,

d) nesmí být rovno nule nebo několika nulám,

e) nesmí obsahovat diakritická znaménka,

f) může mít za základ IČO subjektu, které musí být doplněno číselnou řadu 1, 2, 3, 4, 5 až na maximální počet 12 znaků,

g) lze změnit pouze ve výjimečných případech; nové číslo se musí vztahovat k celému kalendářnímu roku; interní číslo provozovny je možné změnit nejpozději před prvním předáním odpadů v daném kalendářním roce.

(5) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.

(6) Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

Ohlašování

§ 27

(1) Původce odpadu, provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady a obchodník s odpady zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční hlášení“) podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Původce odpadu podává samostatné hlášení za každou svou provozovnu včetně svého skladu odpadu podle přílohy č. 4 bodu 12 zákona.

(2) Provozovatel čistírny odpadních vod a provozovatel zařízení na úpravu kalů zasílá jako součást ročního hlášení údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě podle listu 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(3) Hlášení údajů o volné kapacitě skládky v první fázi provozu, o stavu vytvořené finanční rezervy a o poplatcích za ukládání odpadu na skládku je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 4 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Hlášení o obecním systému je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(5) Hlášení údajů o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách^12) se zasílá podle listu 6 přílohy č. 13 k této vyhlášce jako součást ročního hlášení. Za odpad perzistentních organických látek podle § 94 odst. 4 a § 95 odst. 3 zákona se považují veškeré odpady s obsahem perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách^12).

(6) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady ohlašuje údaje o přijatých polychlorovaných bifenylech jako součást ročního hlášení podle listu 7 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(7) Provozovatel zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů s výjimkou zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů stavebních a demoličních odpadů při hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zasílá jako součást ročního hlášení podrobné údaje z evidence odpadů na vstupu a výstupu z technologie úpravy odpadu v rozsahu podle listu 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

§ 28

(1) Provozovatel zařízení ohlašuje údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(2) Obchodník s odpady, zprostředkovatel nebo dopravce ohlašují údaje o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti podle přílohy č. 16 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel mobilního zařízení k úpravě nebo využití odpadu oznámí zahájení provozu zařízení v novém místě příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno, prostřednictvím datové schránky. Oznámení musí být podáno před zahájením provozu. V oznámení zahájení provozu, uvede datum předpokládaného skutečného zahájení úpravy nebo využívání odpadů a parcelní číslo pozemku, na kterém bude umístěno. Provozovatel zařízení musí podat nové oznámení i v případě přesunu zařízení v rámci území jedné obce.

§ 29

Kontrola a zpracování hlášení

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad kontrolují úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení, provádí vyhodnocení kontrol stanovených ministerstvem a vyzývají ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje v hlášení

a) údaje o ohlašovateli,

b) zařazení odpadu do druhu nebo podruhu a kategorie v souladu s Katalogem odpadů,

c) údaje o množství odpadu,

d) přiřazení evidenčních kódů způsobu nakládání s odpadem,

e) údaje o zapojení ohlašovatele do obecního systému,

f) údaje o původcích odpadu, zařízeních pro nakládání s odpady a obchodnících s odpady,

g) údaje o identifikačních číslech provozovny, zařízení a obchodníka s odpady,

h) uvedení čísla osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu,

i) údaje o předávání a převzetí odpadu a s tím souvisejících partnerských subjektech,

j) údaje o obecním systému obce,

k) údaje o složení kalu,

l) údaje o obsahu perzistentních organických látek,

m) údaje o převzatých zařízeních obsahujících PCB a odpadech PCB a

n) údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění.

(3) Krajský úřad kontroluje v hlášení

a) vyplnění údajů o zařízení pro nakládání s odpady, o obchodníkovi s odpady, o zprostředkovateli s odpady a o dopravci odpadů,

b) uvedení identifikačního čísla zařízení a obchodníka,

c) vyplnění data zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu nebo činnosti,

d) u zařízení s výjimkou z povolení podle zákona, uvedení souřadnic umístění zařízení, vyplnění údajů o technologii a kapacitách, uvedení názvu, katalogových čísel a kategorie zpracovávaných druhů odpadů a evidenčních kódů způsobu nakládání s odpady.

(4) Zpracované údaje z hlášení se zasílají ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 30

Zasílání informací ministerstvu

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá ministerstvu v datovém standardu informace o jím vydaných rozhodnutích podle zákona v rozsahu stanoveném v příloze č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(2) Krajský úřad zasílá ministerstvu informace v datovém standardu o jím vydaných rozhodnutích podle zákona a ohlášené údaje o zařízeních v rozsahu podle přílohy č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 31

Přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady

(1) Formát identifikačního čísla zařízení je CZXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje je následující: A – Hlavní město Praha, S – Středočeský, U – Ústecký, L – Liberecký, K – Karlovarský, H – Královéhradecký, E – Pardubický, P – Plzeňský, C – Jihočeský, J – Vysočina, B – Jihomoravský, M – Olomoucký, T – Moravskoslezský, Z – Zlínský.

(2) Zařízení provozované na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a uvedené v bodě 12 v příloze č. 4 k zákonu má formát identifikačního čísla zařízení CSXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(3) Formát identifikačního čísla obchodníka s odpady je COXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného obchodníka s odpady v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(4) Identifikační číslo zařízení je vytvořeno ve formátu podle odstavců 1 a 2 a jeho přidělení se písemně sdělí provozovateli zařízení.

(5) Identifikační číslo obchodníka s odpady vytvoří krajský úřad při vydání povolení k obchodování s odpady ve formátu podle odstavce 3 a jeho přidělení písemně sdělí obchodníkovi s odpady společně s doručením povolení k obchodování s odpady.

(6) Jednou přidělené identifikační číslo zařízení nebo obchodníka s odpady nelze měnit, odstranit ani přidělit jinému zařízení nebo obchodníkovi s odpady. Pokud dojde k převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení nebo ke změně právního základu, na základě kterého může být zařízení provozováno, identifikační číslo zařízení se nemění. Pokud dojde k přechodu práv a povinností z povolení k obchodování s odpady, identifikační číslo obchodníka se nemění.

(7) Samostatné identifikační číslo zařízení se přidělí skládce v první fázi provozu skládky a skládce v druhé fázi provozu skládky a dále zařízením

a) k využití nebo skladování odpadu vymezených v § 21 odst. 3 zákona a uvedených v příloze č. 4 k zákonu,

b) vymezeným v § 21 odst. 3 zákona, pokud se jedná o malá zařízení,

c) třídicím a dotřiďovacím linkám – na mechanickou úpravu třídění a dotřídění odpadu,

d) k mechanicko-biologické úpravě,

e) pro sběr nebo zpracování vozidel s ukončenou životností; včetně demontáže,

f) pro sběr a drcení vozidel s ukončenou životností – šrédr,

g) pro sběr nebo zpracování – demontáž elektrozařízení s ukončenou životností,

h) pro sběr a drcení elektrozařízení – šrédr,

i) pro sběr nebo zpracování vozidel z různých druhů dopravy, kromě silniční; včetně demontáže,

j) pro trvalé uložení odpadní rtuti,

k) ke konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti,

l) k úpravě kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě,

m) ke skladování kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě.

§ 32

Ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu

(1) V případě ročního hlášení Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů jsou údaje předány ministerstvu v datovém standardu stanoveném ministerstvem v rozsahu přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(2) Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů předává údaje o provozu zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému úřadu v rozsahu přílohy č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST SEDMÁ

POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S NĚKTERÝMI DRUHY ODPADU

HLAVA I

KOMUNÁLNÍ ODPAD

§ 33

Rozsah zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů a způsob výpočtu plnění cílů

(1) Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit prostřednictvím

a) sběrných dvorů,

b) zařízení určených pro nakládání s odpady,

c) velkoobjemových kontejnerů,

d) sběrných nádob,

e) pytlového způsobu sběru, nebo

f) kombinací způsobů podle písmen a) až e).

(2) Podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu pro účely vyhodnocení, zda byly splněny cíle stanovené v zákoně, se vypočte způsobem popsaným v příloze č. 18 k této vyhlášce.

§ 34

Biologický odpad

(1) Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování alespoň biologického odpadu rostlinného původu.

(2) Zajištění místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu je splněno také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky vznikající na území obce.

§ 35

Papír, plasty, sklo, kovy a jedlé oleje a tuky

Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů a jedlých olejů a tuků.

§ 36

Obec zajistí od 1. ledna 2025 celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů textilu.

§ 37

Nebezpečné komunální odpady

(1) Obec zajistí místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů určením místa k soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů alespoň ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně.

(2) Soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů musí být obcí prováděno pouze na shromažďovacích místech s obsluhou nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady, ve kterých obsluha nebezpečné odpady převezme a uloží do určených prostředků.

(3) Při soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů je možné využívat označení a identifikační list nebezpečného odpadu zpracovaný obecně pro příslušný druh odpadu.

§ 38

Oznámení o převzatých komunálních odpadech

Provozovatel zařízení oznamuje písemně údaje o druhu a množství převzatých komunálních odpadů od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl, na formuláři podle přílohy č. 19 k této vyhlášce.

HLAVA II

NEBEZPEČNÉ ODPADY

§ 39

Označování nebezpečného odpadu a identifikační list nebezpečného odpadu

(1) Způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů je stanoven v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(2) Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu je stanoven v příloze č. 21 k této vyhlášce.

§ 40

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1) Ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů od jednoho odesílatele k jednomu příjemci z jednoho nebo více míst nakládky do jednoho místa vykládky je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2) V případě, že se přeprava nebezpečných odpadů uskuteční vícekrát v jeden den z jednoho místa nakládky do jednoho místa vykládky, může být ohlášena podle přílohy č. 22 k této vyhlášce na jednom ohlašovacím listu s uvedením, že se jedná o kyvadlovou přepravu.

(3) Doklad přiložený v písemné podobě k zásilce nebezpečného odpadu obsahuje informace v rozsahu ohlašovacího listu uvedeného v příloze č. 22 k této vyhlášce.

HLAVA III

VYBRANÉ KOVOVÉ ODPADY

§ 41

Vybrané kovové odpady

(1) Kovové odpady, u nichž je provozovatel zařízení při jejich převzetí povinen zaznamenat údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a kovové odpady, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 zákona, jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(2) Kovové odpady, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob, jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(3) Součástí průběžné evidence odpadů vymezených v bodech 1 a 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce je evidence údajů o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a rovněž údaj o výši platby za převzatý kovový odpad. Provozovatel zařízení, které přijímá kovové odpady podle odstavce 1, s výjimkou provozovatele zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností, vede průběžnou evidenci podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok se i v tomto případě zasílá podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Mobilní zařízení ke zpracování vozidel z kolejové, letecké a lodní dopravy může přijímat odpady z těchto dopravních prostředků i v případě, že se jedná o odpad katalogových čísel 16 01 04*, 16 01 06, 16 01 17, 16 01 18, 16 08 01.

(5) Provozovatel zařízení s výjimkou provozovatele zařízení, které přebírá výhradně výrobky s ukončenou životností a jejich součásti, do nějž jsou přebírány kovové odpady podle odstavců 1 a 2,

a) sleduje prostor zařízení kamerovým systémem tak, že kamery zabírají prostor vstupu do zařízení, místo, kde je umístěna váha, která je používána při přejímce odpadu do zařízení, a místo, kde jsou v zařízení soustřeďovány převzaté odpady,

b) je povinen proškolit zaměstnance v souladu s § 19 odst. 4 zákona.

(6) Kamerový systém podle odstavce 5 musí splňovat následující technické požadavky:

a) rozlišení všech kamer musí být alespoň 2 Mpix,

b) frekvence snímání všech kamer musí být alespoň 10 FPS,

c) musí být zajištěn záložním zdrojem elektrické energie, který umožňuje provoz kamerového systému alespoň po dobu 3 hodin.

(7) Kamerový záznam musí být po celou dobu uchování uchováván v nasnímané kvalitě.

HLAVA IV

STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY

§ 42

Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby

(1) Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se odděleně soustřeďují

a) vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

b) vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

c) stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.

(2) Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se musí se stavebními a demoličními odpady obsahujícími nebezpečné látky nakládat takovým způsobem, aby nedošlo ke znečištění ostatních vybouraných stavebních materiálů, vedlejších produktů nebo stavebních a demoličních odpadů určených k recyklaci nebo opětovnému použití.

(3) Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.

HLAVA V

BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

§ 43

Biologicky rozložitelné odpady a vstupní suroviny

(1) Seznam biologicky rozložitelných odpadů určených podle § 63 odst. 1 zákona ke zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce. Seznam biologicky rozložitelných odpadů pro účel sledování cílů vztahujících se k biologicky rozložitelným odpadům je uveden v tabulce č. 25.6 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(2) V zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, s výjimkou malého zařízení a vermikompostárny, mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, sedimenty, písky, včetně případů, kdy jsou tyto suroviny odpadem, odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku a dále látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu a jejich použití je v souladu s jinými právními předpisy^13). Odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku může být přijat pouze k založení do zakládky.

(3) V malém zařízení mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.2 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy^13).

(4) Ve vermikompostárně mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.3 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy^13).

(5) Obsah rizikových látek a prvků v jednotlivých zpracovávaných odpadech a surovinách nesmí ohrozit kvalitu výstupu ze zařízení.

(6) Odpady vymezené v tabulce č. 25.4 přílohy č. 25 k této vyhlášce mohou být zpracovávány pouze se souhlasem krajské veterinární správy.

§ 44

Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady se podle používané technologie dělí na

a) kompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

b) vermikompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů pomocí žížal,

c) bioplynové stanice s anaerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

d) další zařízení využívající technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky a

e) zařízení sloužící k biologické stabilizaci nerecyklovatelných biologicky rozložitelných odpadů před jejich uložením na skládku nebo jejich odstraněním.

(2) Zařízení podle odstavce 1 písm. e) může přijímat odpady vymezené v tabulce 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, pouze pokud jsou znečištěné tak, že jejich zpracováním v ostatních zařízeních není možné získat výstup skupiny 1 nebo 2, a dále odpady, které v této tabulce nejsou vymezené. Odděleně soustřeďovaný recyklovatelný komunální biologický odpad může být do zařízení předáván pouze po dotřídění a předávaný podíl musí tvořit pouze podíl odpovídající § 8 a 9 ve vztahu k dalšímu způsobu nakládání s výstupem z tohoto zařízení.

(3) Na zařízení podle odstavce 1 písm. d) a e) se, pokud to odpovídá povaze zařízení, použijí technické požadavky na vybavení a provoz a technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů vztahující se na kompostárny nebo vermikompostárny přiměřeně používané technologii a požadavkům na výstup ze zařízení. Tato zařízení nemohou být malým zařízením.

(4) Obsah provozního řádu zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce.

§ 45

Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Kompostárna musí být vybavena

a) zařízením ke sledování teploty zakládky,

b) metodikou ke sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů,

c) zařízením pro zvlhčování zakládky,

d) zařízením pro zajištění aerobního prostředí v zakládce,

e) v případě kompostování v halách s aktivním provzdušňováním zařízením na měření koncentrace kyslíku,

f) v místech soustřeďování odpadu s výjimkou míst, kde jsou soustřeďovány zemina, písek a dřevo, u nichž nemůže dojít k vyluhování, a v místě zakládky podle § 46 odst. 4 vodohospodářsky zabezpečenou plochou, pokud nejde o malé zařízení,

(2) Malé zařízení nemusí být vybaveno vodohospodářsky zabezpečenou plochou, při splnění následujících podmínek:

a) nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod,

b) malé zařízení nesmí být ve svahu se sklonem nad 3°,

c) vzdálenost od povrchových vod musí být minimálně 50 m,

d) vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod musí být minimálně 100 m,

d) musí být mimo aktivní zónu záplavového území.

(3) Vermikompostárna musí být vybavena

a) násadou epigeických žížal pro zajištění průběhu procesu vermikompostování,

b) zařízením ke sledování teploty,

c) zařízením pro zvlhčování zakládky,

d) v místech soustřeďování odpadu a zakládky vodohospodářsky zabezpečenou plochou,

e) zařízením pro nakládání a v případě předkompostování zařízením pro zajištění aerobního prostředí.

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při kompostování

§ 46

(1) V kompostárně musí probíhat kontrolovaný a řízený proces aerobní mikrobiální biochemické přeměny biologicky rozložitelných surovin na kompost. Před zahájením zpracování odpadů musí být ve zpracovávaných odpadech co nejvíce snížen obsah nevhodných příměsí, zejména plastů. Na začátku kompostovacího procesu musí být odpady založeny do zakládky podle odpovídající receptury a musí být provedena jejich homogenizace. Den provedené homogenizace je považován za počátek kompostovacího procesu a musí být zaznamenán do provozního deníku kompostárny. Struktura zakládky biologicky rozložitelných odpadů musí být upravena tak, aby mohl optimálně proběhnout kompostovací proces. Během kompostovacího procesu musí být zajištěna vlhkost zakládky v rozmezí 40 % – 65 % a struktura zakládky v rozmezí 30 % – 40 %. O termofilní fázi kompostovacího procesu podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce musí být proveden záznam v provozním deníku kompostárny, a to alespoň teplota a čas záznamu.

(2) Kompostárna musí mít zpracovány receptury pro optimální surovinové složení zakládky kompostu, včetně popisu přípravy surovin a vlhkosti zakládky, podle kterých postupuje. Zakládku musí tvořit homogenizovaná směs biologicky rozložitelných odpadů nebo rostlinných zbytků, případně dalších složek, optimalizovaná z hlediska poměru uhlíku a dusíku. Zakládka musí být založena v jednom termínu do jedné či více hromad a následně řízená tak, aby byl zajištěn aerobní proces.

(3) Biologicky rozložitelné odpady o sušině nižší než 40 % musí být založeny neprodleně po přijetí do zakládky tak, aby nedocházelo k anaerobnímu procesu a znehodnocení suroviny. Za tímto účelem musí mít kompostárna připravenu rezervu suroviny o vyšší sušině.

(4) Minimální doba procesu po provedené homogenizaci a založení do zakládky je 60 dnů a nesmí být kratší, než dojde k trvalému poklesu teplot pod 40 °C. Při kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší, je-li výrobcem zařízení stanovena minimální doba zpracování jinak. V takovém případě musí být proces a doba zpracování popsány v provozním řádu.

(5) Během kompostovacího procesu musí být kromě počáteční homogenizace provedena alespoň dvě další překopání zakládky.

(6) Kal z čistíren odpadních vod nesmí tvořit více než 40 % z celkové hmotnosti odpadů a dalších surovin v zakládce.

§ 47

(1) Vlhkost a teplota suroviny v zakládce musí být sledovány každý pracovní den a po dobu zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce každý den. Po splnění těchto teplot bude teplota měřena dvakrát týdně do poklesu teplot pod 40 °C.

(2) V případě, že teplota zakládky nedosáhne do konce druhého týdne od jejího založení výše podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo dojde u dvou měření za sebou k překročení teploty zakládky nad 70 °C, mimo hygienizační režim č. 1, tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo pokud teplota po 4 týdnech od založení zakládky neklesne pod 60 °C, musí být neprodleně provedena kontrola základních parametrů zakládky, jako je vlhkost, struktura zakládky a poměr C:N, a musí být provedena technologická opatření vedoucí k nápravě a správnému dokončení kompostovacího procesu. O těchto událostech a výsledcích, vyhodnocení příčin tohoto stavu a provedených nápravných opatřeních musí být proveden záznam v provozním deníku.

(3) Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v kompostárně musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této tabulce.

(4) Teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky.

(5) Při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 °C.

(6) Pokud je kompostárna vybavena zařízením na měření koncentrace kyslíku, sleduje se koncentrace kyslíku kontinuálně.

§ 48

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při vermikompostování

(1) Technologické požadavky na proces vermikompostování jsou následující:

a) teplota vermikompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky; teplota nižších vermikompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky,

b) nejvyšší teplota během vermikompostování může být 35 °C,

c) v zakládce je přítomen dostatečný počet žížal pro průběh procesu,

d) v průběhu procesu je vlhkost zakládky v rozmezí od 40 % do 80 %,

e) vlhkost a teplota surovin v zakládce se měří třikrát týdně v pracovní den; zjištěné hodnoty musí být evidovány včetně údajů o době měření,

f) součástí procesu vermikompostování může být fáze předkompostování, při které nejsou využívány žížaly.

(2) Pokud je do vermikompostárny přijímán odpad katalogového čísla 02 01 06 nebo neodpadní suroviny stejného původu, musí být provedeno jejich zpracování předkompostováním podle technické normy ČSN 46 5736 – Vermikomposty nebo musí být technologie vermikompostárny ověřena z hlediska účinnosti hygienizace a prováděno pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů podle přílohy č. 27 k této vyhlášce v četnosti podle přílohy č. 30 k této vyhlášce.

§ 49

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při anaerobní digesci

(1) Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.2 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této příloze.

(2) Požadavky odstavce 1 nemusí být splněny, pokud

a) je v technologii zařazena předúprava nebo následná úprava, v rámci kterých je biologicky rozložitelný odpad zahřátý na teplotu 70 °C po dobu alespoň 1 hodiny, nebo

b) výstup z technologie je dále zpracováván v jiné technologii provozované v souladu s touto vyhláškou.

(3) Doba zdržení biologicky rozložitelných odpadů v procesu anaerobní digesce musí být alespoň 30 dnů. Tato doba zdržení může být zkrácena, nejméně však na 20 dnů, pokud provozovatel zařízení zajistí, že produkovaný digestát je dostatečně stabilní a není zdrojem obtěžujícího zápachu. Požadavek na stabilitu je splněn vždy, když digestát trvale splňuje hodnoty stability stanovené modifikovanou metodou podle technické normy ČSN ISO 11734 Jakost vod – Hodnocení úplné anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek kalem z anaerobní stabilizace – Metoda stanovení produkce bioplynu.

§ 50

Požadavky na ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace

(1) V zařízení, které zpracovává odpady vymezené v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce, musí být provedeno ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace v těchto případech:

a) při zahájení provozu zařízení,

b) po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, nebo

c) při změně skladby přijímaných biologicky rozložitelných odpadů.

(2) Ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace se provádí

a) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 – H2S negativní nebo Escherichia coli, nebo

b) metodou vstup – výstup, která se provádí odebráním 10 vzorků na vstupu a 10 vzorků na výstupu během 30 dnů, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu je 48 hodin a minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na výstupu činí 48 hodin.

(3) Technologii biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace je možno považovat za ověřenou, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem:

a) výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce a

b) geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku u vneseného organismu nebo u metody vstup – výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků u biologicky rozložitelného odpadu u metody vstup – výstup (na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním) bude méně než 10^5 KTJ na gram biologicky rozložitelného odpadu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat ≤ 1 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.

§ 51

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) a dále biologicky stabilizovaný odpad nebo biologicky nerozložitelný odpad, které jsou určené k dalšímu zpracování.

(2) Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady nesmí již dále podléhat rozkladu, nesmí zapáchat a nesmí obsahovat organické fytotoxiny.

(3) Výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) musí splnit požadavky stanovené touto vyhláškou pro výstup.

(4) Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady zařadí provozovatel zařízení do skupin, případně tříd podle přílohy č. 29 k této vyhlášce s ohledem na obsah rizikových látek a prvků a další kvalitativní kritéria stanovená v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(5) Výstup ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady může být použit pouze v souladu se způsobem použití vymezeným pro jednotlivé skupiny výstupů, které jsou vymezeny v příloze č. 29 k této vyhlášce.

(6) Na výstupy z malého zařízení se nevztahují odstavce 4 a 5, pokud nejsou uváděny na trh nebo do oběhu a budou používány mimo zemědělskou a lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu zeleně v obcích, z jejichž katastrálního území biologicky rozložitelný odpad zpracovaný v malém zařízení pochází. Ověření limitních hodnot podle § 52 odst. 1 se v tomto případě nevyžaduje.

(7) S výjimkou zařízení podle § 44 odst. 1 písm. e) může hmotnost výstupu skupiny 4 představovat nejvýše 20 % z celkové hmotnosti výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v kalendářním roce. Pokud vznikne výstup skupiny 4, musí provozovatel zařízení ověřit nastavení technologie a procesního modelu a, pokud to je možné, provést dodatečnou úpravu vzniklého výstupu.

§ 52

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)