Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

Limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupech ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Limitní hodnoty vybraných rizikových látek a prvků podle jednotlivých skupin výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou stanoveny v tabulce č. 30.1 přílohy č. 30 k této vyhlášce.

(2) Limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupu ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a metody jejich stanovení jsou uvedeny v příloze č. 28 k této vyhlášce. Limitní hodnoty se ověřují u odpadů vymezených v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na jakost jednotlivých skupin výstupů jsou stanoveny v tabulce č. 30.2 v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(4) Plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 se ověřuje v četnosti podle tabulky v příloze č. 31 k této vyhlášce, pokud nebyla povolením vydaným podle § 21 odst. 2 zákona stanovena četnost vyšší.

(5) Podrobnosti vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů jsou uvedeny v příloze č. 31 k této vyhlášce.

§ 53

Kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

(1) Bioplyn vystupující ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestává být odpadem v okamžiku, kdy splní požadavky na paliva podle jiných právních předpisů^14).

(2) Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestávají být odpadem, pokud splní požadavky na výstupy skupin 1 a 2 stanovené touto vyhláškou, v okamžiku, kdy splní všechny požadavky stanovené touto vyhláškou a v případě výstupů skupiny 1 rovněž požadavky zákona o hnojivech.

(3) Náležitosti průvodní dokumentace pro výstupy, které přestávají být odpadem, jsou stanoveny v příloze č. 32 k této vyhlášce.

HLAVA VI

KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ

§ 54

Technologické požadavky na zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně a technické požadavky na její vybavení

(1) Při zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně musí být dodrženy technologické požadavky pro provoz kompostárny zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud jsou splněny požadavky na technologický postup kompostování v malém zařízení.

(2) Komunitní kompostárna musí být technicky vybavena jako kompostárna zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud její technické vybavení odpovídá požadavkům na malé zařízení.

(3) Komunitní kompostárna musí mít zpracovaný procesní model v rozsahu písmene e) přílohy č. 26 k této vyhlášce v podobě dokumentace a postupovat podle tohoto procesního modelu.

§ 55

Provozní deník komunitní kompostárny

Obsah provozního deníku komunitní kompostárny je vymezen v příloze č. 33 k této vyhlášce.

§ 56

Evidence a ohlašování množství zpracovaných rostlinných zbytků

(1) Průběžná evidence množství zpracovaných rostlinných zbytků se vede při každém převzetí rostlinných zbytků podle přílohy č. 34 k této vyhlášce.

(2) Hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků se podává podle přílohy č. 35 k této vyhlášce.

(3) Hlášení údajů o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí kontrolu hlášení uvedených v odstavcích 2 a 3. Kontroluje úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení a vyzývá ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů. Zpracované údaje z hlášení zasílá ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v hlášení kontroluje

• a) údaje o provozovateli komunitní kompostárny,

• b) údaje o komunitní kompostárně,

• c) údaje o množství rostlinných zbytků,

• d) údaje o obci, ze které rostlinné zbytky pocházejí.

HLAVA VII

KALY Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

§ 57

Požadavky na ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace

Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí podle § 50.

§ 58

Podmínky soustřeďování a označování kalů

(1) Kaly lze soustřeďovat za splnění následujících podmínek:

• a) shromažďování, skladování nebo dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě je v souladu s programem použití kalů,

• b) kaly nesmí obsahovat méně než 4 % sušiny, pokud jsou shromažďovány, skladovány nebo dočasně uloženy ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích,

• c) při soustřeďování kalů jiným způsobem než podle písmene b) nesmí upravené kaly obsahovat méně než 18 % sušiny,

• d) musí být zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů z nich na vodohospodářsky nezabezpečené plochy nebo do půdy,

• e) upravené kaly musí být před použitím na zemědělské půdě soustřeďovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje,

• f) pokud jsou jednotlivé kaly soustřeďovány jiným způsobem než podle písmene b), musí být dodržena maximální výška uložených nebo skladovaných upravených kalů 3 m, a pokud v takovém případě není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe jednotlivé kaly vzdáleny minimálně 1 m.

(2) Místo soustřeďování kalů musí splňovat následující podmínky:

• a) v případech, kdy se zachází s kaly ve větším rozsahu^15) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je schváleno havarijním plánem podle vodního zákona^16); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

• b) je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob a

• c) jeho minimální vzdálenost od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m, s výjimkou obytné zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován.

(3) Způsob označení kalu podle § 67 odst. 2 zákona je vymezen v příloze č. 36 k této vyhlášce.

§ 59

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

(1) Upravené kaly lze na zemědělské půdě používat pouze za splnění těchto podmínek:

• a) upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy,

• b) pokud je překročena lhůta podle písmene a), musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití; časový odstup od odběru vzorku pro provedení analýz do jejich použití nebo alespoň umístění na půdní blok, kde budou použity, nesmí být delší než 30 dní,

• c) upravené kaly mohou být v množství podle písmene f) umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím,

• d) nejpozději do 48 hodin od rozprostření upravených kalů na půdní blok musí být upravené kaly zapraveny do půdy,

• e) potřeba dodání živin do půdy na dílu půdního bloku určeného k použití upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce, použití výsledků rozborů je možné 2 roky od jejich provedení,

• f) na 1 ha může být použito nejvýše 5 t sušiny kalů; upravené kaly musí být na jednom dílu půdního bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek; pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 t sušiny kalů na 1 ha,

• g) po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části,

• h) dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu^17); množství a doba užití kalů se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám,

• i) při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %,

• j) kaly mohou být míseny, pouze pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy, a to pouze se zeminou, pískem, hnojivy nebo pomocnými půdními látkami podle zákona o hnojivech nebo exkrementy, slámou nebo jinými přírodními látkami ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a běžně se využívají v zemědělství v souladu se zákonem o hnojivech.

(2) Při umístění upravených kalů podle odstavce 1 písm. c) musí být od okamžiku umístění upravených kalů do jejich použití splněny následující podmínky:

• a) upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny,

• b) umístění upravených kalů je v souladu s programem použití kalů,

• c) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od povrchových vod nesmí být menší než 50 m při zohlednění místní hydrologické situace,

• d) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od zdrojů pitné vody nesmí být menší než 100 m při zohlednění místní hydrologické situace,

• e) minimální vzdálenost umístěných kalů od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m,

• f) umístění upravených kalů je možné pouze na pozemcích, které nejsou meliorovány, nejedná se o trvale zamokřené půdy vymezené hlavními půdními jednotkami 65 až 76 nebo lehké písčité – silně propustné půdy^15),

• g) v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu^15) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je vypracován a schválen havarijní plán podle vodního zákona^18); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

• h) úložiště kalů musí být zabezpečeno proti úniku tekutého podílu z úložiště,

• i) sklon svahu, na kterém jsou upravené kaly uloženy, dosahuje maximálně 5° a

• j) jednotlivé upravené kaly musí být odděleny a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje.

§ 60

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků, které mohou být do zemědělské půdy přidány v průběhu 10 let

(1) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím upravených kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 58 odst. 1 písm. f) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce.

(2) Kaly není možné používat na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivních hodnot podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech a mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze upravené kaly, které

• a) nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedené v příloze č. 38 k této vyhlášce a

• b) vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce.

Postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků

§ 62

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy ke každému programu použití kalů podle § 63 prostřednictvím osob pověřených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v souladu s vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků^19) a v rozsahu uvedeném v příloze č. 37 k této vyhlášce. Pokud dochází k použití upravených kalů z různých čistíren odpadních vod nebo z různých technologií úpravy kalů na stejný díl půdního bloku, je možné provést pouze jeden monitoring půdy. Výsledky monitoringu půdy jsou platné po dobu 2 let ode dne odběru vzorků půdy.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 28, 38 a 39 k této vyhlášce.

(4) Odběry a analýzy vzorků kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) zajišťuje osoba, která provádí dočasné uložení nebo skladování upravených kalů. Pro odběry a analýzy vzorků kalů platí obdobně požadavky podle § 63.

(5) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1 nebo 4, po dobu 10 let.

§ 63

Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

• a) stanovení polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně,

• b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667-13 – Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů a podle programu vzorkování zpracovaného podle této normy,

• c) při stanovení mikrobiologických kritérií pro jednu analýzu musí být odebráno vždy 5 vzorků během jednoho dne, každý z těchto vzorků musí být stanoven samostatně, tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalu, množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg; vzorky kalů pro mikrobiologická stanovení musí být odebrány, uchovávány a přepravovány tak, aby nedošlo k jejich smísení, sekundární kontaminaci nebo pomnožení mikroorganismů,

• d) vzorkovnice se plní nejvýše do 80 % jejich kapacit a v případě biologicky aktivního kalu nejvýše do 50 % jejich kapacit,

• e) vzorkovnice se uzavírá volně,

• f) během přepravy se vzorky uchovávají při teplotě 1 až 8 °C,

• g) analýza vzorku se provádí do 72 hodin od jeho odběru a v případě biologicky aktivního kalu do 24 hodin od jeho odběru.

§ 64

Program použití kalů

(1) Program použití kalů musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Při jakékoliv změně skutečností podle odstavce 2 musí být program použití kalů upraven.

(2) Program použití kalů obsahuje

• a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 28, 37 a 38 k této vyhlášce,

• b) popis technologie úpravy kalů včetně ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace,

• c) celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje,

• d) výčet dílů půdního bloku určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle listu 2 přílohy č. 37 k této vyhlášce,

• e) popis způsobu zabezpečení podmínek podle § 58 odst. 2, dočasného uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím včetně popisu způsobu doložení délky doby podle § 58 odst. 1 písm. c), dočasného uložení či skladování včetně data prvního a posledního dne této doby a způsobu označení jednotlivých uložených upravených kalů,

• f) hydrologická situace v zájmovém území použití upravených kalů,

• g) zařazení použití upravených kalů do osevního postupu,

• h) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy,

• i) plán odběru vzorků,

• j) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly a

• k) evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce.

HLAVA VIII

POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY

§ 65

Metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují

(1) Požadavky na metody pro stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů jsou splněny, pokud jsou použity metody uvedené v příloze č. 40 k této vyhlášce.

(2) Odběry vzorků pro účely vedení evidence zařízení provádějí pouze osoby, které kromě obecných požadavků na vzorkování musí splňovat odbornou způsobilost podle jiných právních předpisů^20).

§ 66

Podmínky pro dekontaminaci zařízení

(1) Dekontaminací zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly se rozumí postup, kterým se provede trvalé snížení koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízení pod 50 mg/kg nebo náhrada polychlorovaných bifenylů jinými vhodnými látkami neobsahujícími polychlorované bifenyly.

(2) Náhradní kapaliny nebo provozní náplně, které neobsahují polychlorované bifenyly, musí představovat znatelně nižší rizika.

(3) Dekontaminace mimo provozní pozici může být prováděna pouze v zařízení určeném pro nakládání s odpady.

(4) Provozovatel zařízení nebo vlastník provádějící dekontaminaci na provozní pozici nebo demontáž zařízení před přepravou do zařízení, ve kterém je provedena dekontaminace, provede před jejím započetím opatření minimalizující riziko úniku provozní náplně ze zařízení do životního prostředí. Za tímto účelem musí vždy vybavit provozní pozici zařízení bez vlastní záchytné jímky nebo provozní pozici netěsného zařízení záchytnou jímkou nepropustnou pro provozní kapalinu s obsahem polychlorovaných bifenylů o obsahu větším nebo rovném maximálnímu obsahu provozní náplně v zařízení. Pokud to není možné, musí přijmout alternativní technické opatření vedoucí k zabránění úniku provozní náplně a k minimalizaci ohrožení životního prostředí.

(5) Soustřeďování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a postup dekontaminace jsou stanoveny v příloze č. 41 k této vyhlášce.

§ 67

Způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly

Provozovatel a vlastník zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu A přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 68

Způsob označování dekontaminovaných zařízení

Provozovatel a vlastník dekontaminovaného zařízení jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu B přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 69

Způsob prokazování existence polychlorovaných bifenylů, evidence zařízení a látek s obsahem polychlorovaných bifenylů a způsob ohlašování

(1) Provozovatel nebo vlastník zařízení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona prokazuje existenci polychlorovaných bifenylů v zařízení ministerstvu na evidenčním listu podle přílohy č. 43 k této vyhlášce. V případě prokazování existence polychlorovaných bifenylů analytickým stanovením je přílohou evidenčního listu rovněž protokol o stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů.

(2) U zařízení, která obsahují původní provozní kapalinu dodanou výrobcem, se kterou nebylo dále manipulováno v podobě filtrace, regenerace, doplňování nebo výměny, může být protokol o stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů nahrazen čestným prohlášením výrobce zařízení, které obsahuje následující údaje:

• a) identifikaci výrobce,

• b) základní údaje o zařízení; alespoň druh zařízení, typ a výrobní číslo,

• c) druh provozní kapaliny a její obchodní název,

• d) koncentraci polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině,

• e) podpis zodpovědné osoby výrobce zařízení.

(3) Evidence a ohlašování podle § 83 odst. 1 zákona se vede podle přílohy č. 43 k této vyhlášce.

(4) Evidence a ohlašování převodu nebo přechodu vlastnického nebo užívacího práva se vede na evidenčním listu 5 podle přílohy č. 43 k této vyhlášce a činí tak provozovatel nebo vlastník zařízení, který provedl první ohlášení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona.

HLAVA IX

ODPAD RTUTI

§ 70

Ohlašování, osvědčení a výkaz

(1) Vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti^21) je uveden v příloze č. 44 k této vyhlášce.

(2) Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti^21) je uveden v příloze č. 45 k této vyhlášce.

(3) Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti^21) je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce.

§ 71

Odstraňování odpadní rtuti

Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad v samostatném sektoru. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky uvedené v bodech A a B přílohy č. 47 k této vyhlášce.

HLAVA X

ODPADY ZE ZDRAVOTNÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE

§ 72

(1) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu:

• a) ostré předměty,

• b) nepoužitelná léčiva,

• c) odpady určené ke spálení,

• d) odpady určené k dekontaminaci a

• e) komunální odpad.

(2) Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:

• a) musí být certifikovány pro daný způsob použití,

• b) nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,

• c) nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,

• d) plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m^3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu,

• e) kromě obecných požadavků musí být dále označeny

• 1. časem vzniku odpadu,

• 1. konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,

• 1. jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,

• 1. údajem o hmotnosti odpadu a

• 1. údajem o dalším způsobu nakládání.

(3) Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení nebo místa poskytování veterinární péče odstraňují denně.

(4) Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením^22).

§ 73

(1) Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče jsou stanoveny v příloze č. 48 k této vyhlášce.

(2) Kategorie zaměstnanců pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na obsah školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

§ 74

Úprava odpadů ze zdravotní a veterinární péče

(1) V provozním řádu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které provádí odstranění nebezpečné vlastnosti HP9 infekčnost (dále jen „dekontaminace odpadů“), musí být uveden způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace odpadů včetně nastavení fyzikálních, chemických a biologických indikátorů. Součástí provozního řádu musí být i nastavení způsobu záznamu o průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů.

(2) Provozovatel zařízení podle odstavce 1 je povinen průběžně kontrolovat nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu, a minimálně jedenkrát ročně provádět kontrolu zařízení autorizovanou servisní firmou. O provedených kontrolách vede záznamy v provozním deníku zařízení a dokumenty archivuje.

(3) Za účinnou dekontaminaci odpadů lze považovat dosažení alespoň úrovně účinnosti dekontaminace třídy III. V případě kontaminace rezistentními bakteriemi Staphylococcus aureus se vyžaduje úroveň IV. Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

§ 75

Odpad léčiv z domácností

(1) Odpad léčiv z domácností se v lékárnách shromažďují v pevných, nepropíchnutelných a nepropustných nádobách. Náklady na pořízení, udržování, vyprazdňování, výměnu a odstraňování nádob jsou součástí nákladů vzniklých s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním, které osobám přebírajícím bezúplatně nepoužitelná léčiva od lékáren hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.

(2) Provozovatel lékárny předává krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaného do zařízení pro nakládání s odpady na formuláři podle přílohy č. 51 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel lékárny splní povinnost zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady ve vztahu k odpadu léčiv z domácností, pokud předá krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností za všechny 4 kalendářní čtvrtletí daného roku.

(4) Krajský úřad zasílá ministerstvu souhrnné údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady podle jednotlivých druhů odpadu prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

HLAVA XI

ODPADNÍ OLEJ

§ 76

Odpadní olej

(1) Zařízení určené pro nakládání s odpady přijímající odpadní olej podle § 92 odst. 1 zákona musí být vybaveno

• a) nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,

• b) zařízením pro příjem a výdej odpadního oleje, včetně mechanické filtrace.

(2) V zařízení ke zpracování odpadního oleje podle § 92 odst. 1 zákona musí být sledovány následující ukazatele kvality odpadních olejů:

• a) obsah polychlorovaných bifenylů,

• b) obsah celkového chloru,

• c) obsah vody,

• d) obsah mechanických nečistot,

• e) výhřevnost, v případě jeho energetického využití.

(3) Pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 musí být použity vhodné odborné metody, tento požadavek je splněn, pokud jsou využity technické normy ČSN 65 6234 (656234) Ropné oleje. Obsah chlóru spalováním v trubici a dále ČSN 65 6690 (656690) Odpadní oleje pro obsah polychlorovaných bifenylů.

ČÁST OSMÁ

EKONOMICKÉ NÁSTROJE

§ 77

Technologické odpady

Technologickým odpadem je každý odpad vymezený v příloze č. 52 k této vyhlášce, pokud je na skládku ukládán odděleně od dalších druhů odpadů do samostatných sektorů nebo kazet.

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 78

Oznámení

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Přechodná ustanovení

§ 79

(1) V případě zařízení určeného pro nakládání s odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona je dostačující, pokud do konce platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona splňuje požadavky na provozní řád a provozní deník podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(2) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno podle § 3 odst. 5 této vyhlášky od 1. ledna 2022.

(3) Do 31. prosince 2022 nemusí být splněny požadavky na soustřeďování odpadů podle této vyhlášky, pokud soustřeďování odpadu splňuje požadavky na shromažďování nebo skladování odpadů podle § 5 a 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinností zákona.

(4) Do 31. prosince 2023 mohou být odpady využívány k zasypávání za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Odpady, které nejsou inertním matriálem, nesmí být využívány k zasypávání ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5) Odpad katalogového čísla 20 03 07 produkovaný v rámci obecního systému se do 31. prosince 2022 považuje za upravený pro účely uložení na skládku rovněž v případě, pokud je při jeho soustřeďování zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek komunálního odpadu v rozsahu požadovaném podle § 34 až 37.

(6) Do 31. prosince 2022 se na nebezpečné odpady, kterou jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, nevztahuje omezení podle § 14 odst. 2.

§ 80

(1) Do 31. prosince 2021 může provozovatel skládky odlišně od § 16 odst. 2 až 4 využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky nebo k vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky odpady vymezené pro tyto účely v rozhodnutí, na základě kterého je skládka provozována, nebo v jejím provozním řádu.

(2) Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na údaje, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, splněny, pokud údaje odpovídají požadavkům přílohy č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na základní popis odpadu splněny, pokud základní popis odpovídá požadavkům přílohy č. 1 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Při předání odpadů na skládku ale musí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky předán rovněž údaj o výhřevnosti předávaného odpadu v sušině.

(4) V letech 2021 a 2022 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Pokud bude roční hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, považují se všechny údaje, které jsou součástí ročního hlášení podle § 27, za ohlášené. V letech 2021 a 2022 se nevede průběžná evidence odpadů podle přílohy č. 14 k této vyhlášce.

(5) Zařízením určeným pro nakládání s odpady podle § 31 odst. 7 provozovaným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které neměly přidělené samostatné identifikační číslo zařízení, se samostatné identifikační číslo zařízení přidělí až při prvním vydání povolení podle § 21 odst. 2 zákona.

(6) Do 31. prosince 2022 se přeprava nebezpečných odpadů ohlašuje podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

§ 81

(1) Požadavky na parametry kamerového systému podle § 41 odst. 4 a 5 musí být splněny od 1. ledna 2022.

(2) V případě zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nebo kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 5 zákona je dostačující, pokud do konce doby platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona nebo do konce platnosti vyjádření vymezené v § 153 odst. 5 zákona splňuje požadavky na vybavení, technologické požadavky a proces zpracování podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Výstupy z těchto zařízení se po dobu uvedenou ve větě první hodnotí a zařazují podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Provozovatel komunitní kompostárny musí zajistit její vybavení v souladu s § 54 odst. 2 nejpozději od 1. ledna 2025.

(4) Technologie úpravy kalů, u níž bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona provedeno ověření účinnosti technologie podle § 10 vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou. Technologie úpravy kalů se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou rovněž, pokud byla považována za ověřenou podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5) Do 31. prosince 2022 je dostačující, pokud jsou při použití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě splněny požadavky vymezené v § 12 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly a které splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedené v příloze č. 28 k této vyhlášce nebo v tabulce č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se do 31. prosince 2022 považují za ověřené z hlediska účinnosti hygienizace.

§ 82

(1) Kaly z čistíren odpadních vod, které vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie I nebo v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie II se považují do 31. prosince 2022 za upravené.

(2) Ustanovení § 58 odst. 2 písm. c) se nevztahuje na místa soustřeďování kalů, která jsou vzdálena alespoň 100 m od obytné zástavby a byla před 1. lednem 2017 v souladu se stavebními předpisy určena k uložení nebo skladování kalů nebo statkových hnojiv.

(3) Při prozatímním uložení odpadní rtuti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti^21) musí provozovatel zařízení, ve kterém je odpadní rtuť uložena, splnit požadavky uvedené v příloze č. 47 k této vyhlášce. Zařízení pro prozatímní uložení odpadní rtuti se přiděluje samostatné identifikační číslo zařízení.

(4) V případě zařízení podle § 50 provozovaných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u kterých doposud nebylo provedeno ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace, musí být ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace provedeno do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5) Do 31. prosince 2023 se evidence a ohlašování podle § 69 odst. 3 a 4 provádí podle vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Původce odpadů zajistí oddělené soustřeďování stavebních materiálů podle § 42 odst. 1 nejpozději od 1. ledna 2022.

§ 83

(1) Omezení podle § 51 odst. 7 se neuplatní do 31. prosince 2022.

(2) Do 31. prosince 2024 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce a současně splňuje následující požadavky:

• a) je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04 nebo 17 05 08 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce,

• b) je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:

• 1. recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,

• 1. konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,

• 1. ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,

• 1. nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,

• 1. obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,

• 1. nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,

• 1. nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,

• 1. podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklované kamenivo z místa použití odebráno,

• c) obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, a

• d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č. 5 k této vyhlášce; do 31. prosince 2023 je dostačující, pokud výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 10.2 sloupci II v příloze č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Průvodní dokumentace recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu podle odstavce 2 musí obsahovat:

• a) název, identifikační číslo a adresu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které vyrobilo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, a název nebo jméno a identifikační číslo osoby provozovatele tohoto zařízení,

• b) popis recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, alespoň pokud jde o materiál a velikost frakce,

• c) výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. b), ke kterým je možné recyklát ze stavebního a demoličního odpadu použít,

• d) dokumenty prokazující splnění požadavků na stavební výrobky umožňující dané způsoby použití,

• e) hmotnost recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, ke kterému se průvodní dokumentace vztahuje,

• f) podpis provozovatele zařízení nebo zástupce, který za provozovatele jedná, a

• g) protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d), nebo kopie těchto protokolů.

(4) Do 31. prosince 2023 je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5) Do 31. prosince 2023 přestává být znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi odpadem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Vymezení recyklovatelných odpadů v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce se do 31. prosince 2021 nepoužije.

(7) Zařízení určené pro nakládání s odpady provozované na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nemusí do konce doby platnosti souhlasu podle § 153 odst. 2 zákona splňovat požadavky na vybavení podle § 3, pokud je vybaveno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 84

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Obsah provozního řádu zařízení

• 1. Základní údaje o zařízení:

• a) název zařízení,

• b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka zařízení, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník zařízení podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník nepodnikající fyzická osoba,

• c) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení je-li právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

• d) jména vedoucích pracovníků zařízení,

• e) významná telefonní čísla, alespoň jednotka požární ochrany, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky,

• f) adresy sídel příslušných kontrolních orgánů, alespoň příslušného územního pracoviště České inspekce životního prostředí, příslušného krajského úřadu, příslušného obecního úřadu, příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajské hygienické stanice,

• g) adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno,

• h) údaje o posledním rozhodnutí podle stavebního zákona vztahujícím se k zařízení vydaném před předložením provozního řádu krajskému úřadu, alespoň označení stavebního úřadu, č.j., datum vydání,

• i) odpovídající základní kapacitní údaje zařízení podle přílohy č. 3 k zákonu,

• j) údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.

• 1. Charakter a účel zařízení:

• a) typ zařízení - název technologie/ činnosti a činnost podle přílohy č. 2 k zákonu,

• b) způsob nakládání s odpady v zařízení podle příloh č. 5 a 6 k zákonu přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

• c) seznam druhů odpadu zahrnující katalogové číslo a název podle Katalogu odpadů a kategorii odpadu, pro něž je zařízení určeno, přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

• d) účel, k němuž je zařízení určeno,

• e) údaj o tom, zda v zařízení dochází ke zpětnému odběru výrobků s ukončenou životností a jejich výčet,

• f) vymezení věcí a materiálů, které vstupují do zařízení a nejedná se o odpady.

• 1. Stručný popis zařízení:

• a) popis technického a technologického vybavení zařízení, alespoň soustřeďovací prostředky a manipulační prostředky,

• b) popis zařízení určených pro přejímku odpadů, alespoň zařízení na určování hmotnosti,

• c) situační nákres provozovny s vyznačením hranice zařízení a míst charakteristických pro provoz zařízení, například přístupové cesty do zařízení, umístění zařízení k zjišťování hmotnosti, demontážní pracoviště, manipulační plocha, shromaždiště nebezpečných odpadů, administrativní zázemí.

• 1. Technologie a obsluha zařízení:

• a) povinnosti obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení,

• b) postup při přejímce odpadu - popis administrativního postupu a praktického postupu kontroly kvality odpadu, které zahrnují alespoň zjištění hmotnosti odpadu, provedení vizuální kontroly, provedení zápisu údajů o odpadech a o osobě předávající odpad, vystavení příslušných dokumentů,

• c) popis způsobu vedení provozního deníku, nastavení odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány,

• d) nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů v zařízení.

• 1. Monitorování provozu zařízení:

Výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a pracovní prostředí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování, zejména měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu s jinými právními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu s jinými právními předpisy, meteorologické ukazatele.

• 1. Organizační zajištění provozu zařízení:

Alespoň počet pracovníků, kteří zajišťují provoz, vymezení funkcí a činnosti pracovníků a povinností, které jsou spojeny s jejich výkonem.

• 1. Způsob vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů. Součástí je vždy nastavení způsobu uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů.

• 1. Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie:

• a) způsob zajištění minimalizace vlivů zařízení na okolní prostředí a zdraví lidí,

• b) způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady,

• c) opatření pro případ havárie,

• d) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.

• 1. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí včetně pokynů k bezpečnosti provozu pro ochranu životního prostředí, zdraví lidí a bezpečnosti práce, včetně první pomoci a osobních ochranných pomůcek.

• 1. Provozní řád zařízení na úpravu, využití, nebo odstranění odpadu obsahuje dále

• a) podrobnou kvalitativní charakteristiku odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení,

• b) popis využitelných materiálů nebo energie získávaných v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům,

• c) údaje o energetické náročnosti zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů,

• d) výčet odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení,

• e) údaje o hmotnostním podílu odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

• 1. Zařízení k biologickému zpracování odpadů a zařízení na úpravu kalů dále obsahují

• a) popis suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii používány,

• b) způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie včetně hodnocení zdravotního rizika.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Náležitosti provozního deníku zařízení

Provozní deník zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:

• a) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - alespoň jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování,

• b) další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,

• c) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení, o uložených sankcích nebo nápravných opatřeních,

• d) záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření.

V provozním deníku musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu zařízení.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Formulář předání údajů o odpadech v rámci školního sběru

[image omitted]

Vysvětlivky:

Vykazovaný rok - uvede se kalendářní rok, za který jsou údaje poskytnuty.

Identifikace obce - uvedou se údaje o obci, pro kterou je oznámení určeno.

IČO - uvede se identifikační číslo obce.

Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje obce, které se údaje o školním sběru oznamují.

Identifikace oznamovatele - školy - uvedou se údaje o škole, která údaje o školním sběru oznamuje obci.

IČO - uvede se identifikační číslo školy.

IČP - uvede se identifikační číslo provozovny školy. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si škola zvolí sama.

Název - uvede se název školy.

Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ - uvedou se adresní údaje školy, která údaje o školním sběru oznamuje obci.

Oznámení vyplnil - uvedou se jméno, příjmení a kontaktní údaje osoby vyplňující oznámení.

Datum - uvede se datum vyhotovení oznámení ve formátu DD.MM.RRRR.

Převzaté odpady, druh odpadu - uvede se katalogové číslo odpadu a název odpadu podle Katalogu odpadů pro každý druh případně poddruh odpadu na samostatný řádek.

Převzaté odpady, množství odpadu (t) - uvedou se převzaté odpady a celková roční hmotnost odpadů v tunách.

Převzato (+) - uvede se hmotnost školou převzatých odpadů v tunách, a to pro každý druh případně poddruh odpadu (papíru, plastu, kovu) jednotlivě na samostatný řádek.

Z toho předáno (-) - uvede se hmotnost školou předaných odpadů do zařízení pro nakládání s odpady v tunách, a to jednotlivě pro každé zařízení na samostatný řádek pro odpad papíru, plastu a kovu.

Identifikace partnera - uvedou se údaje o zařízení pro nakládání s odpady nebo údaje o obchodníkovi s odpady, kterému škola předala odpady ve vykazovaném roce.

IČO - uvede se identifikační číslo osoby, která převzala odpady.

Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo živnostenském rejstříku.

IČZ / IČOB - uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady, které odpad převzalo nebo identifikační číslo obchodníka s odpady, který odpad převzal.

Adresa - uvedou se adresní údaje zařízení pro nakládání s odpady, které odpad převzalo. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů nebo obchodníka s odpady se uvedou adresní údaje sídla nebo odštěpného závodu provozovatele zařízení nebo obchodníka.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Seznam odpadů, jejichž ukládání na skládku, využívání k zasypávání, využívání jako technologického materiálu pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek je omezeno

A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, využívat k zasypávání, jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek

• 1. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k dočasnému skladování.

• 1. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek, které jsou vymezeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách^12).

• 1. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu.

• 1. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.

• 1. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.

• 1. Veškerá léčiva, návykové látky a přípravky, makovina a prekursory drog.

• 1. Biocidy - zejména pesticidy.

• 1. Odpady silně zapáchající.

• 1. Odpady s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.

• 1. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

• 1. Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou.

B. Další odpady, které je zakázáno využívat k zasypávání

• 1. Nebezpečné odpady.

• 1. Ostatní odpady, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu.

• 1. Odpady katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07 a výstupy z jejich úpravy.

• 1. Stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, inertního minerálního recyklovaného kameniva a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklované kamenivo, pokud je jejich použití nezbytné z důvodu stabilizace terénu.

Odpady na bázi sádry, kovů, plastu, textilu, odpady kompozitních obalů, pryže, asfaltu, skla, papíru a dřeva.

C. Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky

Katalogové číslo	Název odpadu
03 01 04*	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky
03 02 01*	Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 02*	Chlorovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 03*	Organokovová činidla k impregnaci dřeva
03 02 04*	Anorganická činidla k impregnaci dřeva
03 02 05*	Jiná činidla k impregnaci dřeva obsahující nebezpečné látky
04 01 03*	Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze
04 02 14*	Odpady z apretace obsahující organická rozpouštědla
04 02 16*	Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky
04 02 19*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
05 01 02*	Kaly z odsolovacích zařízení
05 01 07*	Kyselé dehty
05 01 08*	Jiné dehty
05 01 12*	Ropa obsahující kyseliny
05 06 01*	Kyselé dehty
05 06 03*	Jiné dehty
08 03 19*	Disperzní olej
08 04 09*	Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 04 17*	Kalafunový olej
08 05 01*	Odpadní isokyanáty
12 01 06*	Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 07*	Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 08*	Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny
12 01 09*	Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny
12 01 10*	Syntetické řezné oleje
12 01 19*	Snadno biologicky rozložitelný řezný olej
13 01 01*	Hydraulické oleje obsahující PCB
13 01 04*	Chlorované emulze
13 01 05*	Nechlorované emulze
13 01 09*	Chlorované hydraulické minerální oleje
13 01 10*	Nechlorované hydraulické minerální oleje
1301 11*	Syntetické hydraulické oleje
13 01 12*	Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje
13 01 13*	Jiné hydraulické oleje
13 05 06*	Olej z odlučovačů oleje
13 05 07*	Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
14 06 03*	Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
15 02 02*	Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
15 01 10*	Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
16 01 13*	Brzdové kapaliny
16 01 14*	Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky
16 05 07*	Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 08*	Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
19 02 07*	Olej a koncentráty ze separace
19 02 08*	Kapalné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky
19 02 09*	Pevné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky
1902 11*	Jiné odpady obsahující nebezpečné látky
19 08 10*	Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09
19 12 06*	Dřevo obsahující nebezpečné látky
20 01 13*	Rozpouštědla
20 01 14*	Kyseliny
20 01 15*	Zásady
20 01 17*	Fotochemikálie
20 01 19*	Pesticidy
20 01 26*	Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25
20 01 31*	Nepoužitelná cytostatika
20 01 32*	Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31
20 01 37*	Dřevo obsahující nebezpečné látky

D. Biologicky rozložitelné odpady s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky a výstupy z jejich úpravy, které je možné ukládat na skládku

• 1. Biologicky rozložitelné odpady je možné ukládat na skládku pouze v případě, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07, a to pouze v případě, že původce zajišťuje oddělené soustřeďování biologických odpadů v rozsahu stanoveném touto vyhláškou.

• 1. Výstupy ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku pouze, pokud jde o výstupy, které nesplní požadavky pro zařazení do skupin 1 až 3 podle přílohy č. 29 k této vyhlášce.

• 1. Výstup z úpravy biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku, pouze pokud splňuje parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce č. 1 a od roku 2027, pouze pokud zároveň nepřesahuje výhřevnost v sušině 6,5 MJ/kg Tyto parametry jsou kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 2.

Tabulka č. 1.

Parametr	Limitní hodnota	Jednotka
spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*)	10	mg O2 / g sušiny

AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability biologicky rozložitelných odpadů na základě měření spotřeby O2 za 4 dny.

Tabulka č 2.

Roční produkce odpadu	Četnost kontrol v pravidelných intervalech
0 - 1000 t	2 x za rok
1001 - 5000 t	4 x za rok
5001 a více t	12 x za rok

E. Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat

Katalogové číslo	Název odpadu
020110	Kovové odpady
050117	Asfalt
060105*	Kyselina dusičná a kyselina dusitá
060106*	Jiné kyseliny
060203*	Hydroxid amonný
060204*	Hydroxid sodný a hydroxid draselný
060205*	Jiné alkálie
060313*	Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy
060314	Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 06 03 11 a 06 03 13
060315*	Oxidy kovů obsahující těžké kovy
060316	Oxidy kovů neuvedené pod číslem 06 03 15
100101	Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)
100105	Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin
100202	Nezpracovaná struska
100210	Okuje z válcování
100402*	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100404*	Prach z čištění spalin
100405*	Jiný úlet a prach
100407*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
100501	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100503*	Prach z čištění spalin
100511	Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 05 10
100601	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100602	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100604	Jiný úlet a prach
100701	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100702	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100704	Jiný úlet a prach
100705	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
100804	Úlet a prach
100808*	Solné strusky z prvního a druhého tavení
100809	Jiné strusky
100811	Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 08 10
100903	Pecní struska
100906	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05
100908	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07
101003	Pecní struska
101006	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05
101008	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07
101011*	Jiný úlet obsahující nebezpečné látky
101109*	Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky
101111*	Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy (např. z obrazovek)
101112	Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11
101116	Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15
101201	Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním
101206	Vyřazené formy
101208	Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)
101211*	Odpady z glazování obsahující těžké kovy
101212	Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11
101314	Odpadní beton a betonový kal
110109*	Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky
110110	Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 11 01 09
110114	Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13
110501	Tvrdý zinek
110503*	Pevné odpady z čištění plynu
110504*	Upotřebené tavidlo
120101	Piliny a třísky železných kovů
120102	Úlet železných kovů
120103	Piliny a třísky neželezných kovů
120104	Úlet neželezných kovů
120113	Odpady ze svařování
120114*	Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky
120115	Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14
120117	Odpady z otryskávání
120118	Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej
120121	Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
150104	Kovové obaly
150105	Kompozitní obaly
150107	Skleněné obaly
150109	Textilní obaly
160112	Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11
160116	Nádrže na zkapalněný plyn
160117	Železné kovy
160118	Neželezné kovy
160120	Sklo
160801	Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
160802*	Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodné kovy nebo jejich sloučeniny
160803	Upotřebené katalyzátory obsahující jiné přechodné kovy nebo sloučeniny přechodných kovů jinak blíže neurčené
160805*	Upotřebené katalyzátory obsahující kyselinu fosforečnou
170101	Beton
170102	Cihly
170103	Tašky a keramické výrobky
170107	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
170202	Sklo
170302	Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (pouze asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 s celkovým obsahem PAU nižším než 50 mg/kg)
170401	Měď, bronz, mosaz
170402	Hliník
170403	Olovo
170404	Zinek
170405	Železo a ocel
170406	Cín
170407	Směsné kovy
170409*	Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
170411	Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10
170802	Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01
180101	Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
180201	Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)
190102	Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování
191001	Železný a ocelový odpad
191002	Neželezný odpad
191202	Železné kovy
191203	Neželezné kovy
191205	Sklo
191209	Nerosty (např. písek, kameny)
200102	Sklo
200140	Kovy
200202	Zemina a kameny

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Kritéria pro využívání odpadů k zasypávání

Tabulka č. 5.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů

Ukazatel	Jednotka	I. Limitní hodnota	II. Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	10	30
Cd	mg/kg sušiny	1	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	100	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8	1
Ni	mg/kg sušiny	65	80
Pb	mg/kg sušiny	100	200
V	mg/kg sušiny	180	180
Cu	mg/kg sušiny	100	170
Zn	mg/kg sušiny	300	600
Ba	mg/kg sušiny	600	600
Be	mg/kg sušiny	5	5
uhlovodíky C10-C40	mg/kg sušiny	200	300
benzen	mg/kg sušiny	0,4	0,7
benzo(a)pyren	mg/kg sušiny	0,005	0,015
PAU1)	mg/kg sušiny	0,05	-
PCB2)	mg/kg sušiny	0,05	0,2
EOX3)	mg/kg sušiny	1	2

1) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma benzo(b)fluorantenu, benzo(k)fluorantenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a benzo(a)antracenu)

2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

3) EOX -extrahovatelné organicky vázané halogeny

Tabulka č. 5.2 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu odpadu

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
DOC	mg/l	50
Jednosytné fenoly	mg/l	0,1
Chloridy	mg/l	80
Fluoridy	mg/l	1
Sírany	mg/l	100
As	mg/l	0,05
Ba	mg/l	2
Cd	mg/l	0,004
Cr celkový	mg/l	0,05
Cu	mg/l	0,2
Hg	mg/l	0,001
Ni	mg/l	0,04
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,006
Se	mg/l	0,01
Zn	mg/l	0,4
Mo	mg/l	0,05
RL	mg/l	400

Tabulka č. 5.3 Limitní hodnoty ekotoxikologických testů

Zkušební organismus	Doba působení	I.	II.
Bakterie Aliivibrio fischeri	15 minut a 30 minut	Neprokáže se inhibice světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.
Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.
Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	Neprokáže se inhibice růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou
Salát Lactuca sativa	120 hodin	Neprokáže se inhibice růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou.	Nesleduje se.

• 1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.

• 1. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. Vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.

• 1. Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Aliivibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 -1,2 Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií. Zkoušená koncentrace je 50 % obj. V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.

• 1. Příprava výluhu:

ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm, a to bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním.

Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy. Pro filtraci se použijí membránové filtry 0,45 μm z PTTE nebo nylonu místo filtrů z acetylcelulózy nebo nitrocelulózy.

V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající normy pro daný zkušební organismus a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5. Koncentrace kyseliny potřebná k úpravě hodnoty pH vzorku má být taková, aby změna objemu byla co nejmenší. Přídavek kyseliny nemá způsobit srážení nebo komplexaci, v takovém případě se úprava pH neprovádí.

• 1. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene:

Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.

Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.

Do zkušební nádoby se vloží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou nebo kontroly – pouze umělá půda. Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.

Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.

Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.

Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg/kg sušiny až 650,0 mg/kg sušiny.

Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.

Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.

Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.

Tabulka č. 5.4 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině sedimentu

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	30
Cd	mg/kg sušiny	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Cu	mg/kg sušiny	100
Zn	mg/kg sušiny	600
Co	mg/kg sušiny	30
Ba	mg/kg sušiny	600
Be	mg/kg sušiny	5
EOX1)	mg/kg sušiny	1
uhlovodíky C10-C40	mg/kg sušiny	300
BTEX2)	mg/kg sušiny	0,4
PAU3)	mg/kg sušiny	0,05
PCB4)	mg/kg sušiny	0,2

1) EOX -extrahovatelné organicky vázané halogeny

2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma benzo(b)fluorantenu, benzo(k)fluorantenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a benzo(a)antracenu)

4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Kritéria pro využívání strusky k zasypávání

• 1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin

• 6.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu vyzrálé strusky

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
pH	-	9-11
Chloridy	mg/l	700
Fluoridy	mg/l	6
Sírany	mg/l	1 000
As	mg/l	0,03
Ba	mg/l	3
Cd	mg/l	0,005
Cr, celkový	mg/l	0,2
Cu	mg/l	1
Hg	mg/l	0,0008
Mn	mg/l	0,3
Na	mg/l	400
Ni	mg/l	0,03
Mo	mg/l	0,5
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,07
Se	mg/l	0,1
V	mg/l	0,3
Zn	mg/l	0,6

• 6.2 Nejvýše přípustná koncentrace škodlivin v sušině vyzrálé strusky

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg	45
Cd	mg/kg	20
Cr	mg/kg	200
Cu	mg/kg	7 000
Hg	mg/kg	1
Ni	mg/kg	500
Pb	mg/kg	1 000
Zn	mg/kg	10 000
TOC	mg/kg	30 000
PAU (∑ Benzo[a]pyren, Benzo(b)fluoraten, Benzo(k)fluoranten, Indeno(1,2,3-cd)pyren)	mg/kg	1
PCDD/F	ng I-TEQ/kg23)	10

• 1. Technické požadavky na strusku

Maximální povolená zrnitost v případě zpracované strusky vzniklé spalováním odpadu je 63 mm.

Maximální množství materiálu o hustotě nižší než voda v representativním vzorku frakce 4/63 mm je ≤ 15 cm3/kg, stanovení podle EN 933-11.

Maximální množství materiálu o zrnitosti nižší než 0,063 mm je ≤ 9 %.

Maximální množství materiálu o zrnitosti větší než 31,5 mm je ≤ 15 %.

• 1. Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích

Způsob použití	Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích
Pozemní komunikace s výjimkou polních a lesních cest, parkoviště a manipulační plochy v průmyslových zónách	Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m.
Základy a podlahy konstrukce průmyslových a skladových budov	Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m. Použití odpadu v základech a podlahách nesmí mít za následek zhoršení kvality vnitřního ovzduší.
Nepropustným povrchem se rozumí asfaltová směs, beton nebo podobné materiály, které snižují množství vody, která tímto materiálem pronikne. Odvádění vody z povrchu musí omezit množství srážkové vody, která se dostane do kontaktu s odpadním materiálem, na nejvýše 10 %.

• 1. Vzorkování strusky

Ze vzorkovaného celku musí být úměrně odebráno nejméně 50 bodových vzorků o hmotnosti 2 kg. Vzorky lze odebírat postupně během produkce nebo při skladování. 50 bodových vzorků se spojí do 100 kg směsného vzorku, jehož následné zpracování a dělení musí probíhat v souladu s níže uvedenými pokyny.

1) Maximální velikost vzorkovaného celku je 5000 tun.

2) Směsný vzorek o velikosti 100 kg se proseje přes 45 mm síto.

3) Z nadsítné frakce se odstraní nezpracovatelný materiál, například kovové předměty. Množství takto odstraněného materiálu se zaznamená.

4) Nadsítná frakce zbavena nezpracovatelných materiálů se podrtí na velikost částic menší než 45 mm a znovu proseje přes 45 mm síto.

5) Podsítná frakce se dělí pomocí děličů, nástrojů pro mechanické dělení nebo kvartaci na vzorek o velikosti 5 kg.

6) Materiály, které nelze podrtit nebo u kterých existuje riziko poškození přístrojového vybavení, jsou vyseparovány. Množství a typ vyseparovaného materiálu je zaznamenáno.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Podíly odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití, nebo odstraněny

Tabulka č. 7.1

Podíl odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití

	2021 a 2022	2023 a 2024	2025 až 2029	2030 až 2034	2035 a dále
Plast	45 %	40 %	35 %	35 %	30 %
Kov	0 %	0 %	0 %	4 %	4 %
Papír	10 %	10 %	5 %	7 %	7 %
Sklo	0 %	0 %	0 %	4 %	4 %
Biologický odpad	10 %	10 %	10 %	10 %	10 %

Poznámky:

• a) Podíl zahrnuje i odpady jiného materiálu, které byly součástí celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu materiálu podle tabulky vstupujícího do procesu úpravy. Podíl podle tabulky č. 7.1 může být navýšen o množství, pro které nebyla využita možnost odstranění odpovídající tabulce č. 7.2.

• b) Vstup kovů není omezen, pokud má zařízení na energetické využití odpadů technické vybavení pro následnou separaci kovů z popelu.

• c) Pro rok 2021 se započte poměrná část roku od účinnosti této vyhlášky.

Tabulka č. 7.2