Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Komise^1) systém epidemiologické bdělosti a dále stanoví

• a) infekční onemocnění, infekce spojené se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistenci, pro které se, vedle infekčních onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví^2), zavádí systém epidemiologické bdělosti (dále jen „vybraná infekční onemocnění“),

• b) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění,

• c) laboratorní diagnostiku, epidemiologické šetření, druh a způsob provedení protiepidemických opatření u infekčních onemocnění,

• d) rozsah shromažďovaných údajů o infekčních onemocněních, způsob a lhůty jejich hlášení s výjimkou infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence,

• e) infekce spojené se zdravotní péčí, jejich definici a způsob hlášení,

• f) definici antimikrobiální rezistence,

• g) seznam dalších původců infekčních onemocnění, jejichž mikrobiologický nález hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osoba poskytující péči.

§ 2

Seznam vybraných infekčních onemocnění a stanovení rozsahu údajů pro jednotlivé nemoci

(1) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou stanoveny, jde-li o

• a) záškrt, v příloze č. 2 k této vyhlášce,

• b) dávivý kašel, v příloze č. 3 k této vyhlášce,

• c) spalničky, v příloze č. 4 k této vyhlášce,

• d) chřipku a akutní respirační infekční onemocnění, v příloze č. 5 k této vyhlášce,

• e) invazivní meningokokové onemocnění, v příloze č. 6 k této vyhlášce,

• f) invazivní onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae, v příloze č. 7 k této vyhlášce,

• g) nákazy vyvolané lidským virem imunodeficience (HIV/AIDS), v příloze č. 8 k této vyhlášce,

• h) tuberkulózu, v příloze č. 9 k této vyhlášce,

• i) legionelózu, v příloze č. 10 k této vyhlášce,

• j) přenosnou dětskou obrnu (poliomyelitidu), v příloze č. 11 k této vyhlášce,

• k) tetanus, v příloze č. 12 k této vyhlášce,

• l) zarděnky a vrozený zarděnkový syndrom, v příloze č. 13 k této vyhlášce,

• m) příušnice, v příloze č. 14 k této vyhlášce,

• n) západonilskou horečku, v příloze č. 15 k této vyhlášce,

• o) onemocnění vyvolaná bakterií Escherichia coli produkující Shiga toxin/Verocytotoxin (STEC/VTEC), včetně hemolyticko-uremického syndromu (HUS), v příloze č. 16 k této vyhlášce,

• p) virovou hepatitidu A, v příloze č. 17 k této vyhlášce,

• q) virovou hepatitidu B, v příloze č. 18 k této vyhlášce,

• r) virovou hepatitidu C, v příloze č. 19 k této vyhlášce,

• s) onemocnění vyvolaná Chlamydia trachomatis, v příloze č. 20 k této vyhlášce,

• t) invazivní pneumokoková nebo streptokoková onemocnění, v příloze č. 21 k této vyhlášce,

• u) kampylobakteriózy, v příloze č. 22 k této vyhlášce,

• v) lymeskou borreliózu a lymeskou neuroborreliózu, v příloze č. 23 k této vyhlášce,

• w) pásový opar, v příloze č. 24 k této vyhlášce,

• x) rotavirová onemocnění, v příloze č. 25 k této vyhlášce,

• y) salmonelózy, v příloze č. 26 k této vyhlášce,

• z) získanou nebo vrozenou syfilis, v příloze č. 27 k této vyhlášce.

(2) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou dále stanoveny, jde-li o

• a) klíšťovou encefalitidu, v příloze č. 28 k této vyhlášce,

• b) plané neštovice, v příloze č. 29 k této vyhlášce,

• c) virovou hepatitidu E, v příloze č. 30 k této vyhlášce,

• d) tularémii, v příloze č. 31 k této vyhlášce,

• e) norovirová onemocnění, v příloze č. 32 k této vyhlášce,

• f) svrab, v příloze č. 33 k této vyhlášce,

• g) botulismus, v příloze č. 34 k této vyhlášce,

• h) toxoplazmózu, v příloze č. 35 k této vyhlášce,

• i) onemocnění břišním tyfem a paratyfem, v příloze č. 36 k této vyhlášce,

• j) leptospirózu, v příloze č. 37 k této vyhlášce,

• k) onemocnění vyvolaná Neisseria gonorrhoeae, v příloze č. 38 k této vyhlášce,

• l) hantavirová onemocnění, v příloze č. 39 k této vyhlášce,

• m) onemocnění chikungunya, v příloze č. 40 k této vyhlášce,

• n) onemocnění dengue, v příloze č. 41 k této vyhlášce,

• o) onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii (malárie), v příloze č. 42 k této vyhlášce,

• p) žlutou zimnici, v příloze č. 43 k této vyhlášce,

• q) lidská prionová onemocnění, v příloze č. 44 k této vyhlášce,

• r) giardiázu, v příloze č. 45 k této vyhlášce,

• s) listeriózu, v příloze č. 46 k této vyhlášce,

• t) shigelózu, v příloze č. 47 k této vyhlášce,

• u) onemocnění vyvolaná Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis, v příloze č. 48 k této vyhlášce,

• v) onemocnění vyvolaná virem Zika a vrozené onemocnění virem Zika, v příloze č. 49 k této vyhlášce,

• w) mor, v příloze č. 50 k této vyhlášce,

• x) choleru, v příloze č. 51 k této vyhlášce,

• y) vzteklinu, v příloze č. 52 k této vyhlášce,

• z) antrax, v příloze č. 53 k této vyhlášce.

(3) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. b) až e) při výskytu infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou dále stanoveny, jde-li o

• a) brucelózu, v příloze č. 54 k této vyhlášce,

• b) echinokokózu, v příloze č. 55 k této vyhlášce,

• c) trichinelózu, v příloze č. 56 k této vyhlášce,

• d) kryptosporidiózu, v příloze č. 57 k této vyhlášce,

• e) pravé neštovice, v příloze č. 58 k této vyhlášce,

• f) Q horečku, v příloze č. 59 k této vyhlášce,

• g) chřipku A/H5N1 a další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky, v příloze č. 60 k této vyhlášce,

• h) SARS, v příloze č. 61 k této vyhlášce,

• i) MERS, v příloze č. 62 k této vyhlášce,

• j) hemoragické horečky, v příloze č. 63 k této vyhlášce,

• k) nozokomiální infekce (infekce spojené se zdravotní péčí), v příloze č. 64 k této vyhlášce,

• l) antimikrobiální rezistenci, v příloze č. 65 k této vyhlášce.

§ 3

Vymezení pojmů

(1) Epidemiologickou souvislostí se pro účely této vyhlášky rozumí způsob přenosu. Za způsob přenosu se považuje

• a) přenos způsobem mechanickým nebo biologickým,

• b) expozice společnému vehikulu, kterým se rozumí kontaminované potraviny nebo pitná voda,

• c) přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů,

• d) expozice v životním prostředí, kdy osoba přišla do styku s kontaminovanou vodou nebo kontaminovanou půdou.

(2) Za vnímavou osobu se pro účely této vyhlášky považuje taková osoba, která zjevně neprodělala dané onemocnění nebo není proti němu řádně očkována nebo má prokazatelně nedostatečný titr ochranných protilátek, případně se u dané infekce ochranné protilátky nevyskytují ani po přirozeně prodělaném onemocnění. Všechny ostatní osoby se považují za nevnímavé.

(3) Zdrojem nákazy se pro účely této vyhlášky rozumí člověk, zvíře nebo prostředí přechovávající nebo vylučující infekční agens, které pak může být přímou nebo nepřímou cestou přeneseno na vnímavou osobu.

(4) Za vzorek nebo klinický vzorek se považuje materiál biologického původu, který pochází z organismu člověka, zejména krev, moč, sputum, hlen, stolice, vzorky z biopsie, likvor, sperma nebo nekrotický materiál. S biologickým materiálem se zachází jako s potenciálně infekčním, včetně jeho likvidace. Obdobně se postupuje v případě nástrojů nebo jiných předmětů, které s biologickým materiálem přišly do styku. Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu jsou uvedeny v jiném právním předpise^3).

§ 4

Definice klinických kritérií, laboratorních kritérií, epidemiologických kritérii a epidemiologických souvislostí a klasifikace případů jsou uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1), nestanoví-li tento předpis další zvláštní kritéria pro konkrétní onemocnění.

§ 5

Hlášení dalších původců infekčních onemocnění a další postupy

Mikrobiologický nález původců dalších infekčních onemocnění hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osoba poskytující péči, která provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu^2)^,^3). Další zvláštní postupy jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 6

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

• 1. Vyhláška č. 275/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

• 1. Vyhláška č. 233/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění vyhlášky č. 275/2010 Sb.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Ministr:

prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Zvláštní postupy

(1) Dispenzární péče se provádí u infekčních a parazitárních onemocnění v rozsahu daném vyhláškou o dispenzární péči^4).

(2) U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob, kdy došlo k poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic, zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle níže uvedené tabulky.

Vyšetření po expozici	Co nejdříve, maximálně do 72 hodin po expozici*	Za 30 dní po expozici	Za 90 dní po expozici	Za 180 dní po expozici
HBV	ANO	NE	ANO	ANO
HCV	ANO	ANO	ANO	ANO
HIV	ANO	NE	ANO	NE

*První vyšetření u hepatitidy B se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.

(3) Podrobnou specifikací zvláštních postupů u osob podle odstavce 2 se rozumí:

• 1. u osob s prokázaným ochranným titrem anti HBs po očkování nebo prožití nákazy se další vyšetřování markerů virové hepatitidy B ukončí;

• 1. očkování proti virové hepatitidě B, do 7 dní po kontaktu, pokud osoba exponovaná krvi nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti;

• 1. při negativním výsledku markerů HBsAg, HBV DNA, anti HCV, HCV RNA, anti HIV a HIV RNA u potenciálního zdroje, pokud je známý, lze sledování vyšetřované osoby ukončit;

• 1. u poraněných osob:

• a) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy B – anti HBs kvantitativně, HBsAg, anti HBc total, HBV DNA;

• b) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy C – anti HCV, HCV RNA;

• c) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku infekce HIV – anti HIV, HIV RNA;

• d) nejpozději do 72 hodin ve spolupráci se specializovaným HIV centrem provedení dalších případných post expozičních profylaktických opatření;

• e) zjišťování subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou, a laboratorní vyšetření aktivity aminotransferáz;

• f) vždy záznam o události ve zdravotnické dokumentaci poraněné osoby.

(4) U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči neprodleně zajistí

• a) anamnézu, vyšetření a odběry biologického materiálu v rámci léčebně-preventivní péče, vyšetření na infekci HIV, virové hepatitidy B a C podle odstavce 2, dále vyšetření na virovou hepatitidu A, infekce způsobené Chlamydia trachomatis, syfilis, gonokoková onemocnění, případně na další infekce, které se mohou přenášet pohlavní cestou, a u ženy, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, i poševní výtěr na mikrobiální vyšetření,

• b) očkování proti virové hepatitidě B, do 14 dnů od kontaktu, pokud osoba, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti,

• c) lékařský dohled, který trvá po dobu nejdelší možné inkubační doby, která činí 180 dní v rámci prevence nákaz, které se mohou přenášet také pohlavní cestou,

• d) profylaktická opatření v rámci prevence pohlavně přenosných nákaz spočívající v preventivní aplikaci antibiotik, bez čekání na výsledky laboratorních vyšetření,

• e) ve spolupráci s lékařem specializovaným na infekční nemoci provedení dalších post expozičních profylaktických opatření.

(5) U infekcí vyžadujících karanténní opatření se postupuje podle jiného právního předpisu^2). O nařízení karantény, lékařském dohledu a zvýšeném zdravotnickém dozoru, době jejich trvání a ukončení rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.

(6) U infekcí spadajících do skupiny vysoce nakažlivých nemocí, u infekcí, které podléhají hlášení Světové zdravotnické organizaci, a u projevů nemocí nebo událostí, které představují možnost propuknutí nemoci podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), se postupuje v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

(7) Po zjištění onemocnění vyvolaného vysoce rizikovými (VRAT) a rizikovými biologickými agens a toxiny (RAT) se postupuje podle jiných právních předpisů, upravujícími jejich seznam a způsob nakládání s nimi a hlášení^6).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti záškrtu

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

• 1. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii provede ověření a stanovení produkce difterického toxinu u každého zaslaného izolovaného kmene korynebakterií podle bodu 2.

• 1. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Přenos infekce je možný i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prádla.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Jako pravděpodobný případ se klasifikuje také osoba splňující klinická kritéria záškrtu a mající kontakt s kontaminovaným předměty nebo prádlem od potvrzeného případu.

• 1. Dále je klasifikován „bezpříznakový nosič toxigenního kmene“, tedy osoba bez klinických příznaků, ale s laboratorně potvrzeným nálezem toxigenního kmene korynebaktéria.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu záškrtu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění, stejně jako případy bezpříznakového nosičství toxigenního kmene.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Případy onemocnění, u kterých byly prokázány netoxigenní kmeny Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis, se nehlásí.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce tak, že provede výtěr z místa klinických projevů, na kultivační vyšetření, a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5, a to včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

• 1. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně zjištění údajů o očkování zajistí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a bezodkladně stanovit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšímu šíření nákazy.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění záškrtem:

• 1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství toxigenního kmene podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho epidemiologicky významných kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře s požadavkem na vyšetření záškrtu na žádance; s ohledem na specifičnost vyšetření záškrtu je třeba vždy informovat o podezření na záškrt vyšetřující laboratoř;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3); záškrt podléhá povinné izolaci, pacient je izolován na infekčním oddělení do 2 negativních bakteriologických vyšetření;

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. v případě pozitivity u zdravého jedince, tedy nosiče, lékař nařídí domácí izolaci a zajistí eliminaci původce infekce cíleným antibiotikem; 2 týdny po ukončení antibiotické terapie je u těchto osob proveden kontrolní výtěr;

• 1. lékařský dohled, který se provádí u osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene; tyto osoby sledují svůj zdravotní stav a v případě výskytu příznaků onemocnění záškrtem kontaktují svého praktického lékaře; na začátku a konci lékařského dohledu se provede výtěr z nosu a krku pro potřeby mikrobiologického vyšetření;

• 1. kontrola očkovacího statusu nemocných a jejich kontaktů;

• 1. v ohnisku nákazy mimořádné očkování a preventivní podání léčiv u neimunních vnímavých dospělých osob, respektive u osob bez dokladu o očkování, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s potvrzeným případem onemocnění podle doporučení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. omezení pobytu dětí v mateřské škole, škole, školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zařízení sociálních služeb a obdobném zařízení, kde společně pobývá více dětí (dále jen „kolektivní zařízení“); dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení, je-li podle výsledků klinického vyšetření zdravé a 2 poslední kultivační vyšetření z nosu a krku nebo jiného místa uvedeného v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) byla negativní, pokud jde o kmeny korynebakterií podle čl. 2, jinak jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech od stanovení diagnózy za předpokladu, že v kolektivním zařízení žádné z dětí není nosičem toxigenního kmene výše uvedených agens;

• 1. nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet;

• 1. vnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.

C. Protiepidemická opatření u kontaktů:

• 1. blízké kontakty, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány, a pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních službách, musí podstoupit vyšetření na možnou akviraci nákazy formou výtěru z nosu a krku a podstoupit profylaktickou léčbu antibiotiky, dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči; za blízké kontakty se považují všechny osoby ve společné domácnosti, lidé s anamnézou častého, úzkého kontaktu s pacientem nebo lidé, kteří byli přímo vystaveni sekretům ze suspektního místa infekce pacienta;

• 1. osobám po uzdravení a jejich blízkým kontaktům po uplynutí lékařského dohledu se doporučí přeočkování proti záškrtu, pokud od jejich primární imunizace uplynulo víc než 5 let, u neočkovaných osob by mělo být zahájeno očkování; k očkování se použije očkovací látka v závislosti na věku a indikaci případných dalších komponent ve vakcíně;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor u dospělých osob, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány a které pracují s potravinami, zejména s mlékem, nebo jsou v úzkém kontaktu s neimunizovanými dětmi; tyto osoby musí být z této práce vyloučeny, dokud nebudou přeléčeny a dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči;

• 1. vyšetřování dalších osob, které nebyly v úzkém kontaktu s nemocným, se neindikuje, pokud se provedou výše uvedená opatření.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle (pertuse a parapertuse)

Čl. 1

Klinická kritéria

• 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinická kritéria pro onemocnění parapertusí jsou kašel trvající nejméně 2 týdny, nereagující na léčbu antitusiky, s nejméně jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle nebo zvracení po záchvatu kašle a namáhavý vdech se zajíknutím.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění parapertusí se provádí laboratorní diagnostika_prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:

• a) izolace Bordetella parapertussis z klinického vzorku, zejména z nosohltanu;

• b) detekce nukleové kyseliny Bordetella parapertussis polymerázovou řetězovou reakcí (dále jen „PCR“), v klinickém vzorku, zejména z nosohltanu.

• 1. Za specifickou protilátkovou odpověď proti Bordetella pertussis je považován nález IgG protilátek proti pertusovému toxinu; koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml).

• 1. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v třítýdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu; předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra ve stejné vyšetřující laboratoři za použití stejné metodiky.

• 1. U dětí do 3 let věku se provede odběr na kultivační vyšetření a detekci nukleové kyseliny co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění.

• 1. Doporučená laboratorní diagnostika v závislosti na délce trvání příznaků u očkovaných dětí a dospělých je uvedena v tabulce:

| Metoda | Materiál | Časové vymezení vyšetření | | | | do 2 týdnů trvání příznaků | do 4 týdnů trvání příznaků | nad 4 týdny trvání příznaků | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Kultivační průkaz (provádí se, pokud není zahájena ATB terapie) | Výtěr z nosohltanu nebo aspirát | Ano | Ne | Ne | | Detekce nukleové kyseliny (do 5 dnů po zahájení ATB terapie) | Výtěr z nosohltanu nebo aspirát | Ano | Ano | Ne | | Průkaz protilátek IgG a IgA pertusovému toxinu | Žilní krev – srážlivá | Ne | Ano | Ano |

• 1. Pravděpodobný případ onemocnění pertusí se definuje na základě laboratorní diagnostiky metodou detekce IgG nebo IgA protilátek proti pertusovému toxinu pouze v jednom vzorku séra metodou enzymové imunoanalýzy (dále jen „ELISA“). Koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml). Interpretace výsledků se stanoví podle doporučení výrobce použité metody. Pokud není interpretace možná, je nutné vyšetření druhého vzorku za 3 až 6 týdnů. Séra se vyšetří ve stejné vyšetřující laboratoři.

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen rodu Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

• 1. Národní referenční laboratoř provede ověření a sérotypizaci u každého izolovaného kmene rodu Bordetella.

• 1. Národní referenční laboratoř shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Jako případy parapertuse se klasifikují

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu dávivého kašle a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání každého izolovaného kmene Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. V rámci epidemiologického šetření orgán ochrany veřejného zdraví dále provádí zvýšenou epidemiologickou bdělost u dětí do 1 roku života.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění dávivým kašlem:

• 1. hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3), popřípadě se nařizuje domácí izolace;

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. dítě po laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po ukončení cílené léčby antibiotiky;

• 1. do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertussis, se nepřijímají neočkované či neúplně očkované děti ode dne vyřazení nemocného dítěte z kolektivu po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní;

• 1. o zařazení dětí do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella parapertussis, rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. nevnímavé děti k nákaze způsobené Bordetella pertussis, očkované řádně a v termínech, mohou do kolektivního zařízení docházet;

• 1. vnímavé děti k nákaze Bordetella pertusis z rodin, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertusis, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti spalniček

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Izolace spalničkového viru a detekce nukleové kyseliny viru spalniček ve vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; klinickým materiálem je zejména výtěr z nosohltanu, popřípadě vyšetření moči. V indikovaných případech se provádí také detekce nukleové kyseliny viru spalniček v mozkomíšním moku. Odběr se provede do pátého, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.

• 1. Odběr k průkazu přítomnosti specifických protilátek proti spalničkovému viru charakteristických pro akutní infekční onemocnění v séru nebo ve slinách se provádí od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému. Detekují se IgM protilátky proti viru spalniček u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. Pro možnost průkazu nízkých hodnot falešných spalničkových IgM pozitivit u sporadických zarděnkových případů je nutné vyloučit možné pozitivity IgM protilátek proti viru zarděnek, parvoviru B19, viru Epstein-Barrové (EBV) a lidskému herpes viru 6 (HHV6).

• 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění spalničkami se provádí průkaz sérokonverze nebo výrazného, několikanásobného vzestupu hladin specifických spalničkových IgG protilátek; je nutné použít vyšetření dvojice sér, akutního a rekonvalescentního, u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

• 1. U reinfekcí se prokazuje vzrůst hladin preexistujících spalničkových IgG protilátek.

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle izoláty viru spalniček izolované z klinického materiálu nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru spalniček, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

• 1. Vyšetřující laboratoř u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

• 1. Případ onemocnění se uzavře jako potvrzený až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

• 1. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provede další určování zaslaných virů spalniček pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eliminace spalniček.

• 1. Pro potřeby programu Světové zdravotnické organizace k eliminaci spalniček vyšetřující laboratoř jednou měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění spalničkami pro potřeby monitoringu nákazy ve fázi eliminace.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu spalniček a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt spalniček

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění spalničkami, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci spalniček.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění spalničkami:

• 1. hlášení onemocnění spalničkami podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3), přičemž izolace pacienta trvá po dobu 4 dní po objevení se exantému;

• 1. aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů, zaměřené na pobyt případu během doby jeho eventuální expozice, která činí 7 až 21 dní před začátkem exantému, a na kontakty, které měl v období nakažlivosti;

• 1. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, zpravidla do 48 hodin po nahlášení případu, včetně identifikace všech dosud vnímavých fyzických osob;

• 1. osoba poskytující péči zajistí podání normálního lidského imunoglobulinu neočkovaným dětem do 9 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací očkování, těhotným ženám a osobám se sníženou obranyschopností, které byly v kontaktu s možným, pravděpodobným nebo potvrzeným případem spalniček, a to podle souhrnu údajů o přípravku;

• 1. osoba poskytující péči zajistí urychlené očkování vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, včetně dětí od 9 měsíců věku, kterým nebyly podány alespoň 2 dávky očkovací látky; expozice spalničkám není kontraindikací očkování;

• 1. lékařský dohled, který se provádí u osob vnímavých k nákaze spalničkami, které byly v přímém kontaktu a u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní.

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení se uplatňují u vnímavých dětí, které byly v kontaktu s nemocným spalničkami:

• 1. tyto vnímavé děti se přijímají do kolektivního zařízení nejdříve po uplynutí 21 dní od daného kontaktu;

• 1. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze spalničkami;

• 1. nevnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet;

• 1. vnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti chřipky a akutních respiračních infekčních onemocnění

Čl. 1

Klinická kritéria

• 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinická kritéria pro těžké akutní respirační onemocnění (SARI) jsou definována jako akutní respirační infekce (ARI) vyžadující hospitalizaci nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.^1)

• 1. Vyšetřovaným klinickým materiálem je výtěr z nosohltanu, z nosu, z krku, nosohltanový aspirát, endotracheální a bronchoalveolární stěr nebo výplach a další dostupné biologické materiály z dolních cest dýchacích, včetně posmrtně odebraných vzorků.

• 1. Výsledky detekce antigenu viru chřipky přímou imunofluorescencí či metodami ELISA se konfirmují pomocí metody PCR v reálném čase, zejména u klinicky či epidemiologicky závažných případů.

• 1. Virus chřipky lze prokázat prostřednictvím elektronové mikroskopie v klinickém materiálu, včetně posmrtně odebraných vzorků, kterými jsou průdušnice, bifurkace průdušek, myokard, okrajová zóna zánětlivého plicního ložiska nebo další vhodný materiál získaný při pitvě.

• 1. Druh odebraného biologického materiálu se indikuje podle klinického obrazu. U zánětů horních cest dýchacích se provádí zejména výtěr nebo odstátí tekutiny z nosohltanu, při postižení dolních cest dýchacích se provádí odběr materiálu z této oblasti.

• 1. Vyšetřující laboratoř zasílá neprodleně izolované viry do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. U případu SARI, který vyžaduje léčbu v režimu intenzivní péče, zasílá vyšetřující laboratoř primární klinický vzorek, případně izolát nukleové kyseliny či jiný materiál, pokud již není primární vzorek dostupný, do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede typizaci, subtypizaci, případně sekvenační analýzu zaslaných izolátů.

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění shromažďuje světové a národní izoláty chřipkových virů systémem sbírky kultur. Součástí této sbírky je i sbírka typových sér.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. V případě chřipkové epidemie není nutný laboratorní průkaz pro potvrzení epidemiologické souvislosti.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Jako případy SARI se klasifikují

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu chřipky a další závažné akutní respirační infekce a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. V rámci národní epidemiologické bdělosti ARI, SARI a chřipce podobným onemocněním (ILI) zajistí podle pokynů Ministerstva zdravotnictví každý orgán ochrany veřejného zdraví jednou týdně odběr biologického materiálu u pacientů s akutní respirační infekcí v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a v ordinaci pediatra a zajistí jeho transport do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v souladu s požadavky Světové zdravotnické organizace zasílá reprezentativní panel chřipkových virů izolovaných v dané sezóně do spolupracující laboratoře Světové zdravotnické organizace.

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění poskytuje v pravidelném týdenním režimu informace o výsledcích virologické epidemiologické bdělosti do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) a do Světové zdravotnické organizace.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt chřipky a akutních respiračních infekčních onemocnění

• 1. Osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje a provádí včasný odběr biologického materiálu k ověření diagnózy a jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř provede základní vyšetření podle čl. 2 a 5.

• 1. Orgán ochrany veřejného zdraví provádí epidemiologické šetření u všech netypických výskytů chřipkových onemocnění, zejména s nezvyklým průběhem v časové a místní souvislosti. Dále provádí epidemiologické šetření u všech hlášených úmrtí na chřipku a v přímé souvislosti s chřipkou a zjišťuje, zda nemocná či zemřelá osoba byla očkována proti chřipce před aktuální chřipkovou sezónou.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění chřipkou a akutních respiračních infekčních onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti invazivního meningokokového onemocnění

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Neisseria meningitidis izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.

• 1. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně sérologické skupiny Neisseria meningitidis.

• 1. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Neisseria meningitidis stav antibiotické rezistence.

• 1. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu invazivního meningokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěné séroskupině a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Asymptomatické nosičství nebo běžná respirační onemocnění s průkazem Neisseria meningitidis se nehlásí.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt invazivního meningokokového onemocnění

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní meningokokové onemocnění, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy k dalšímu určování.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu invazivního meningokokového onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění invazivním meningokokovým onemocněním podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, včetně osob určených k protektivní chemoterapii;

• 1. lékařský dohled; u osob v kontaktu s nemocným při sporadickém výskytu invazivního meningokokového onemocnění se zajišťuje po dobu jednoho týdne od posledního styku s nemocným;

• 1. cílená protektivní chemoterapie, tedy profylaktické podávání antibiotik u rizikových osob, zejména u osob v úzkém kontaktu s nemocným, dále u osob do 1 roku věku, dospívajících, osob starších 65 let, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním; chemoterapii zahájí neprodleně osoba poskytující péči;

• 1. při výskytu invazivního meningokokového onemocnění způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu doporučeno očkování touto vakcínou po uplynutí 1 týdne od posledního kontaktu s nemocným.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti invazivních onemocnění vyvolaných Haemophilus influenzae

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Kultivační průkaz Haemophilus influenzae se u osob s pneumonií provádí ze vzorku sputa nebo ze vzorku získaného z bronchoalveolární laváže, likvoru a hemokultivace.

• 1. Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Haemophilus influenzae izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.

• 1. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně species Haemophilus influenzae a typů.

• 1. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Haemophilus influenzae stav antibiotické rezistence.

• 1. Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěném sérotypu a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na invazivní onemocnění způsobené Haemophilus influenzae

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní onemocnění způsobené Haemophilus influenzae, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. lékařský dohled u vnímavých dětí mladších 6 let, který se provádí po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným.

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení pro předškolní děti se uplatňují u vnímavých dětí; tyto děti se přijímají do kolektivního zařízení po uplynutí maximální inkubační doby, která činí 7 dní od vyřazení nemocného dítěte z kolektivu.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience (HIV/AIDS)

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště zasílá každý reaktivní vzorek do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ke konfirmaci. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na HIV z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve v Národní referenční laboratoři^2).

• 1. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS provádí konfirmaci zaslaného vzorku podle jiného právního předpisu^2).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Pro účely národní epidemiologické bdělosti se za naplnění epidemiologických kritérií považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, při které je potvrzen přenos z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem nebo přenos vertikální, a při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS v případě potvrzení HIV pozitivity hlásí neprodleně výsledek testu:

• 1.1. pracovišti, které provádělo vyhledávací vyšetření,

• 1.2. ošetřujícímu lékaři, který vyšetření ordinoval,

• 1.3. lékaři místně příslušného HIV centra a

• 1.4. místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

• 1. Lékař HIV centra:

• 2.1. při prvním kontaktu s HIV pozitivní osobou odesílá vyplněný formulář „Hlášení nového případu HIV“ pozitivity do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS,

• 2.2. oznamuje pozitivitu místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

• 2.3. odesílá pří změně klinického stavu vyplněný formulář „Hlášení klinického případu AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje změnu také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a

• 2.4. odesílá v případě úmrtí vyplněný formulář „Hlášení o úmrtí na HIV/AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje úmrtí také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

• 1. Pracoviště provádějící screeningové vyšetření HIV zasílají na příslušném formuláři publikovaném v Metodickém návodu k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v České republice (dále jen „metodický návod“) do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS měsíční hlášení o počtu provedených vyšetření včetně údajů o vyšetřované populaci a použitých testech.

• 1. Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS údaje ověřuje, a to včetně ověření úmrtí pacientů HIV pozitivních, analyzuje a předává měsíční hlášení o výskytu HIV/AIDS Ministerstvu zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a průběžně zveřejňuje na webových stránkách Státního zdravotního ústavu.

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl preexpoziční profylaxi HIV infekce, hlásí elektronicky kumulativní data o jejím podání, a to vždy jednou ročně k 31. lednu následujícího roku, Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS v rozsahu:

• a) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce podle

• 1. pohlaví,

• 1. věku,

• b) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce poprvé v životě podle

• 1. pohlaví,

• 1. věku,

• c) počet všech osob, kterým byla podána preexpoziční profylaxe v daném roce podle příslušnosti ke klíčovým populacím a věku

• 1. muži mající sex s muži,

• 1. osoby, které nejsou státními občany České republiky, včetně občana Evropské unie,

• 1. intravenózní uživatelé drog,

• 1. sexuální komerční pracovníci nebo pracovnice,

• 1. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

• 1. osoby s poruchou sexuální identifikace,

• 1. ostatní.

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby a plazmacentrům předem dohodnutým způsobem z důvodů trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

• 1. Pro hlášení nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience se použijí formuláře dostupné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v metodickém návodu.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na HIV/AIDS

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na nákazu HIV/AIDS, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce podle jiného právního předpisu a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Odběr pro screeningové vyšetření na HIV se provede také na žádost klienta.

• 1. Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči a orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření u nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience:

• 1. hlášení podle čl. 5;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. léčba pacientů HIV pozitivních podle jiného právního předpisu^2);

• 1. kontrola úspěšnosti léčby, kterou se rozumí měření množství viru v periferní krvi a detekce rezistentních mutant HIV v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS;

• 1. uplatňování specifických preventivních aktivit v dané populaci včetně možnosti preexpoziční profylaxe, a to zejména screeningové testování a léčba HIV pozitivních osob;

• 1. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů^7)^, ^8)^, ^9).

B. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob, při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic a u osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Mykobakteriologické laboratoře u bakteriologicky ověřených případů provádějí vyšetřování citlivosti na antituberkulotika.

• 1. Mykobakteriologické laboratoře provádějí izolaci Mycobacterium tuberculosis a testy citlivosti i u kmenů izolovaných ze sekčního materiálu nebo u kmenů izolovaných ze vzorků klinického materiálu osob, které v průběhu provádění laboratorních testů zemřely.

• 1. Mykobakteriologické laboratoře zasílají izolované kmeny Mycobacterium tuberculosis ke konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie.

• 1. Národní referenční laboratoř provádí konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika u všech izolátů Mycobacterium tuberculosis zaslaných z mykobakteriologických laboratoří.

• 1. Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) se výsledky testů antimikrobiální citlivosti vykazují v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle evropské sítě referenčních laboratoří pro tuberkulózu a evropské sítě pro dozor nad tuberkulózou.

• 1. Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) jsou kritéria pro hlášení každoročně zahrnuta ve zprávě ECDC a regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace pro Evropu o dozoru nad tuberkulózou a o sledování tuberkulózy v Evropě.

• 1. Národní referenční laboratoř uchovává sbírku multirezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis zachycených na území České republiky.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle infekčnosti:

• 2.1. Případ s infekční formou plicní nebo mimoplicní tuberkulózy je definován jako osoba s tuberkulózou, vylučující ve sputu nebo v jiném biologickém materiálu bacily komplexu Mycobacterium tuberculosis prokázané zejména kultivačně a mikroskopicky.

• 2.2. Případ s důvodným podezřením na onemocnění infekční formou tuberkulózy je definován jako:

• a) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu, u které výsledky kultivace sputa nebo jiného biologického materiálu nejsou dosud uzavřeny,

• b) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu, u které biologický materiál pro bakteriologické vyšetření nebyl získán, nebo

• c) osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní tuberkulózu, u které je důvodné podezření na vylučování tuberkulózních bacilů v tělesných sekretech nebo exkretech do vnějšího prostředí.

• 2.3. Případ s neprokázanou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu s uzavřeným mykobakteriologickým vyšetřením s negativním výsledkem.

• 2.4. Případ s nepravděpodobnou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní tuberkulózu, kromě situace uvedené v bodě 2.1. a 2.2. písm. c).

• 1. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle lokalizace:

• 3.1. Plicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze plicního parenchymu nebo tracheobronchiálního stromu nebo hrtanu.

• 3.2. Mimoplicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze jakékoliv lokalizace jiné než uvedené v bodě 3.1, včetně tuberkulózy pohrudnice a nitrohrudních mízních uzlin bez postižení plicního parenchymu.

• 3.3. Diseminovaná tuberkulóza je klasifikována jako plicní tuberkulóza, je-li postižen plicní parenchym nebo tracheo-bronchiální strom nebo hrtan, v ostatních případech je klasifikována jako mimoplicní tuberkulóza.

• 3.4. Tuberkulóza dýchacího ústrojí odpovídající plicní tuberkulóze nebo tuberkulóze pleury nebo tuberkulóze nitrohrudních mízních uzlin.

• 1. Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle předchozí antituberkulotické léčby:

• 4.1. Osoba dosud neléčena, která nebyla nikdy v minulosti léčena pro aktivní tuberkulózu antituberkulotiky nebo která užívala léky proti tuberkulóze méně než 1 měsíc.

• 4.2. Osoba dříve léčena, u níž byla v minulosti diagnostikována aktivní tuberkulóza, a která užívala léky proti tuberkulóze, mimo preventivní léčbu, minimálně 1 měsíc.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu tuberkulózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Hlášení onemocnění tuberkulózou se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze Registru tuberkulózy. Klasifikaci případů onemocnění tuberkulózou provádí lékař s odborností pneumoftizeologie.

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující mykobakteriologická laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Záznamy o každém materiálu vyšetřeném mykobakteriologickými metodami s pozitivním výsledkem se shromažďují v Informačním systému bacilární tuberkulózy.

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění tuberkulózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Národní referenční laboratoř pro mykobakterie hlásí jednou ročně výsledky molekulární diagnostiky mykobakterií do databáze ECDC.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tuberkulózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění infekční formou tuberkulózy,

• 1.1. provede anamnestické, klinické a rentgenologické vyšetření a zajistí převoz do specializovaného zařízení poskytovatele lůžkové péče, kde bude pacient izolován,

• 1.2. zajistí epidemiologické šetření, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, a

• 1.3. zajistí odběr biologického materiálu na mikroskopické a kultivační vyšetření, zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře a dále zajistí provedení tuberkulínového testu nebo testu průkazu interferonu gama, tedy IGRA testy.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně bezodkladného zasílání izolovaných kmenů Mycobacterium tuberculosis do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie ke konfirmačnímu stanovení.

• 1. Osoba poskytující péči v případech infekční formy tuberkulózy, zejména mikroskopicky pozitivních, s rozsahem ohniska přesahujícím rodinné kontakty, úzce spolupracuje při epidemiologickém šetření s orgánem ochrany veřejného zdraví.

• 1. Osoba poskytující péči v lůžkovém zařízení, dispenzarizující lékař odpovědný za vyšetření kontaktů, orgán ochrany veřejného zdraví, případně jiný orgán podílející se na vyšetření kontaktů, shromažďují údaje potřebné pro vyšetření kontaktů včetně údajů o očkování.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění tuberkulózou:

• 1. hlášení onemocnění tuberkulózou podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. lékařský dohled pro kontakty nemocného; podmínky a rozsah stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči, provádí se anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření kontaktů;

• 1. provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe podle platných doporučení;

• 1. při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. dočasné vyloučení osob z dárcovství krve a krevních složek, které se řídí podle jiných právních předpisů^5)^, ^10)^, ^11).

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti legionelózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Pokud laboratoř sama neprovádí kultivační vyšetření, pošle biologický materiál od nemocného s pozitivním PCR testem nebo potvrzeným testem na močový antigen legionel k podrobnějšímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro legionely.

• 1. Laboratoř zašle každý izolovaný kmen Legionella species na identifikaci do Národní referenční laboratoře pro legionely.

• 1. Národní referenční laboratoř pro legionely provede identifikaci a typizaci zaslaných kmenů Legionella species.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je expozice stejnému společnému rezervoáru.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále jsou případy legionelózy klasifikovány jako

• 2.1. nozokomiální legionelózy, kterými se pacient nakazil ve zdravotnickém zařízení,

• 2.2. cestovní legionelózy, kterými se pacient nakazil při jednodenním nebo vícedenním pobytu v hotelu nebo jiném zařízení hromadného ubytování v České republice nebo v zahraničí, kde pobýval 2 až 10 dní před objevením se klinických příznaků onemocnění,

• 2.3. profesionální legionelózy, kterými se pacient nakazil při výkonu práce,

• 2.4. komunitní legionelózy, kdy došlo k nákaze z ostatních rezervoárů,

• 2.5. jiné.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu legionelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí v případě hromadného výskytu legionelóz či podezření na ně jejich hlášení do systému včasného varování Evropské unie, případně Světové zdravotnické organizaci.

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, který zjistí nahromadění 2 a více cestovních legionelóz v průběhu 2 let, případně bude-li vyzván ECDC k epidemiologicko – environmentálnímu šetření, zpracuje do 1 týdne hlášení a následně za 6 týdnů od ohlášení nahromadění případů hlášení o výsledcích environmentálního šetření podle pokynů Národní referenční laboratoře pro legionely.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt legionelózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění legionelózou, zajistí odběry biologického materiálu, bronchoalveolární laváž, sputum nebo pleurální výpotek, moč, krev, případně další tělní tekutiny, v případě úmrtí část ze zasaženého ložiska plicní tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro legionely.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit rezervoár nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění legionelózou:

• 1. hlášení onemocnění legionelózou podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, včetně prověření cestovní anamnézy, odběrů vzorků vod z technických zařízení a upozorní na nutnost technické revize vodovodního systému;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí odběry teplé a studené vody z vodovodního systému v objektu v souvislosti s výskytem legionelózy, rovněž tak stěry z vybraných míst, včetně vzorků z dalších možných technických zdrojů s cílem průkazu legionel v uvedených systémech;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v případě nálezu stejné sérologické skupiny Legionella pneumophila v klinickém materiálu a v prostředí vyšetření na průkaz shodnosti kmenů pomocí typizace monoklonálními protilátkami a sekvenací vybraných genů v Národní referenční laboratoři pro legionely.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti přenosné dětské obrny (poliomyelitidy)

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Vyšetřující laboratoř zasílá klinické materiály podezřelé z přítomnosti poliovirů do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

• 1. Vyšetřující laboratoř nebo osoba poskytující péči při výskytu akutní chabé parézy zasílá klinický materiál do Národní referenční laboratoře pro enteroviry v souladu s Národním plánem akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.

• 1. Národní referenční laboratoř pro enteroviry potvrdí přítomnost nebo nepřítomnost polioviru.

• 1. Národní referenční laboratoř pro enteroviry zašle do 7 dnů izolovaný kmen poliovirů na stanovení intratypové diferenciace do Regionální referenční laboratoře pro enteroviry pro Evropu podle pokynů Světové zdravotnické organizace.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále je přenos infekce možný prostřednictvím

• a) expozice společnému vehikulu, tedy kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě,

• b) expozice při koupání v kontaminovaných vodách,

• c) profesionální expozice.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále se účely národní epidemiologické bdělosti klasifikuje

• 2.1. akutní paralytická poliomyelitida spojená s divokým importovaným virem, kdy zdroj nákazy byl mimo Českou republiku; paralytické onemocnění se projeví do 30 dní po příjezdu ze zahraničí, zejména z oblastí s endemickým výskytem paralytické poliomyelitidy,

• 2.2. kontakt se zavlečeným případem, kdy zdrojem nákazy je nemocný se zavlečenou paralytickou poliomyelitidou; paralytické onemocnění se u kontaktu projeví do 30 dní po začátku paralytické poliomyelitidy u zavlečeného případu,

• 2.3. akutní paralytická poliomyelitida v souvislosti s očkováním živou vakcínou proti přenosné dětské obrně (VAPP), kdy paralytickou poliomyelitidou onemocní

• a) očkovaná osoba v době od 4 do 30 dní po podání vakcíny,

• b) kontakt, který v posledních 30 dnech sám očkován nebyl, ale byl v kontaktu s osobou očkovanou, která dostala živou vakcínu v posledních 60 dnech,

• 2.4. akutní paralytická poliomyelitida, spojená s divokým neimportovaným, domácím virem a bez souvislosti s očkováním.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu přenosné dětské obrny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Výsledky epidemiologického šetření ohlásí orgán ochrany veřejného zdraví nejdéle do 24 hodin hlavnímu hygienikovi České republiky.

• 1. Hlavní hygienik České republiky oznámí do 24 hodin případ pravděpodobného a potvrzeného onemocnění přenosnou dětskou obrnou a případného úmrtí na toto onemocnění Světové zdravotnické organizaci pro Evropu a ECDC.

• 1. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí hlášení podezření nebo potvrzení onemocnění přenosnou dětskou obrnou a taktéž nulové hlášení z vybraných oddělení nemocnic do Státního zdravotního ústavu.

• 1. Osoba poskytující péči hlásí a prošetřuje případy akutních chabých paréz u osob do 15 let věku.

• 7.1 Hlášení případů akutních chabých paréz u osob do 15 let věku včetně nulového hlášení jsou každý týden zasílány cestou orgánů ochrany veřejného zdraví všech krajů České republiky do Státního zdravotního ústavu.

• 7.2 U případu akutní chabé parézy provádí orgán ochrany veřejného zdraví šetření podle dotazníku Světové zdravotnické organizace, který je dostupný na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Vyplněný dotazník zasílá do Státního zdravotního ústavu.

• 7.3 Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu odesílá jednou týdně hlášení včetně nulového za Českou republiku z pověření Ministerstva zdravotnictví do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

• 7.4 Ve vybraných lokalitách České republiky odebírají jednou měsíčně pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo zdravotních ústavů vzorky odpadních vod, které odesílají do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

• 7.5 Národní referenční laboratoř pro enteroviry vyšetřuje vzorky odpadních vod na výskyt enterovirů.

• 7.6 Národní referenční laboratoř pro enteroviry odesílá jednou týdně výsledky laboratorních vyšetření klinických materiálů se suspektní enterovirovou etiologií a jednou měsíčně výsledky odebraných materiálů z prostředí do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6