Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt přenosné dětské obrny

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekci nebo onemocnění přenosnou dětskou obrnou nebo u dětí do 15 let věku podezření na akutní chabou parézu, zajistí neprodleně u nemocného 2 odběry stolice v rozmezí 24 až 48 hodin, nejpozději do 14 dní od nástupu prvních příznaků onemocnění, a zajistí neprodleně, nejdéle však do 72 hodin po odběru, jejich transport do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

• 1. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění poliomyelitidou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu, kterým se rozumí stolice od nemocného, k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologické materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně, nejpozději do 24 hodin, zajistí epidemiologické šetření kontaktů, zajistí odběr vzorků stolice na virologické vyšetření stolice rodinným a dalším blízkým kontaktům a zajistí transport odebraného materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí očkování proti přenosné dětské obrně u osob, které byly v úzkém kontaktu

• a) s nemocným, inaktivovanou očkovací látkou (dále jen „IPV“), bez ohledu na to, zda byly v minulosti očkovány;

• b) s vysoce podezřelým případem přenosné dětské obrny nebo vysoce podezřelým případem akutní chabé parézy, IPV proti přenosné dětské obrně, a to jen u osob neočkovaných nebo jen u osob, jimž byly podány méně než 3 dávky poliovakcíny;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v průběhu 48 hodin aktivní vyhledávání paretických a neparetických případů přenosné dětské obrny do doby vyloučení dalšího šíření případů onemocnění na národní úrovni;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí přešetření proočkovanosti v rizikových skupinách a rozhodne o případném doočkování s použitím IPV;

• 1. lékařský dohled; u osob vnímavých k onemocnění poliomyelitidou se provádí po dobu 35 dní od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné je nařízen po dobu 6 týdnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem přenosné dětské obrny.

B. V případě podezření nebo onemocnění dětskou přenosnou obrnou nebo akutní chabou parézou u osoby do 15 let věku se postupuje podle Národního plánu akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti tetanu

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Pro průkaz potvrzeného případu onemocnění tetanem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

• a) izolace původce onemocnění z odběru předpokládané brány vstupu infekce, pokud je zjištěna, a to kultivačně nebo pokusem na zvířeti,

• b) průkazu tetanického toxinu v séru.

• 1. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále je každý případ tetanu klasifikován jako

• 2.1. lokalizovaný tetanus, charakterizovaný zvýšeným svalovým tonem pouze určitých svalových skupin v oblasti vstupní brány infekce nebo jen izolovaným trismem;

• 2.2. generalizovaný tetanus lehký, charakterizovaný povšechnou svalovou hypertonií, ale nepřítomností generalizovaných křečí;

• 2.3. generalizovaný tetanus středně těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci méně než jednou za hodinu bez poruchy polykání a cyanózy;

• 2.4. generalizovaný tetanus těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci více než jednou za hodinu s poruchou polykání a cyanózou.

• 1. Klasifikaci podle bodů 2.1 až 2.4 lze provést nejdříve sedmý den po začátku příznaků.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu tetanu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tetanu

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tetanem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolovaného kmene Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

• 1. Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.

• 1. Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.

• 1. Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

• 1. Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.

• 1. Vyšetřující laboratoř

• a) vyšetří vzorky sér s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění,

• b) u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 a

• c) uzavře případ onemocnění až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

• 1. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

• 1. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.

• 1. Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19

• a) celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění zarděnkami,

• b) celkový počet vyšetřených pozitivních vzorků.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.

• 1. Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění zarděnkami a vrozeným zarděnkovým syndromem:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení:

• 1. dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;

• 1. lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;

• 1. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;

• 1. nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti příušnic

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.

• 1. Dále se provádí

• a) detekce IgM protilátek proti viru příušnic u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od sedmého do desátého dne od počátku klinické manifestace,

• b) průkaz vzrůstu hladin již existujících IgG protilátek proti viru příušnic u reinfekce.

• 1. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

• 1. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt příušnic

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění příušnicemi:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;

• 1. děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;

• 1. dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;

• 1. lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;

• 1. první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Je nutné vyloučit jiná flavivirová onemocnění, klíšťovou encefalitidu, žlutou zimnici, japonskou B encefalitidu, horečku dengue, onemocnění virem Zika nebo Usutu, a to s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a cestovatelskou anamnézu vyšetřované osoby.

• 1. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice viru západonilské horečky na pracovišti.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu západonilské horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu nákazy virem západonilské horečky všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek a zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví.

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a cestou příslušných systémů včasného varování a prostřednictvím dalších obdobných systémů, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci ve výskytu humánních případů nákazy virem západonilské horečky v České republice a v zahraničí všem pracovištím transfuzní služby a orgánům ochrany veřejného zdraví.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem západonilské horečky, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je sérum, nesrážlivá plná krev, likvor, moč nebo pitevní materiál, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.

• 1. Národní referenční laboratoř pro arboviry postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a co nejpřesnější určení pravděpodobného místa nákazy.

• 1. S ohledem na globální změny geografické distribuce nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k místu pobytu postižené osoby v inkubační době, včetně cestovatelské anamnézy, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, a to transplantaci, transfuzi nebo transplacentárnímu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. monitorování cirkulace viru západonilské horečky na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou;

• 1. monitorování a průběžná analýza epidemiologické situace;

• 1. opatření při zvýšeném riziku přenosu onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi a Státním zdravotním ústavem zajišťuje informovanost obyvatel o preventivních opatřeních.

B. Poskytovatel transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím humánním přenosem viru západonilské horečky, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti, ledaže je jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin negativní^6).

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných bakterií Escherichia coli produkující Shigatoxin/Verocytotoxin (STEC/VTEC), včetně hemolyticko-uremického syndromu (HUS)

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. U izolátu sorbitol nefermentující Escherichia coli O157 musí být následně detekovány geny pro Shiga toxiny 1 nebo 2 nebo produkce Shiga toxinů.

• 1. Pro epidemiologické účely je nutná izolace, sérotypizace a další subtypizace kmene STEC/VTEC.

• 1. Odběr materiálu se provádí co nejdříve po započetí klinických příznaků a před nasazením antibiotické terapie. V případě prokázané infekce STEC/VTEC je antibiotická terapie kontraindikována, pokud není nutná pro jiné současně probíhající závažné bakteriální onemocnění.

• 1. Jako materiál k vyšetření se používá

• a) ektální výtěr nemocného s akutním průjmem; vyšetřuje spádová klinická laboratoř;

• b) vzorek stolice, u pozdních odběrů, případně od kontaktů a u kontrolních odběrů; u nemocného HUS je nutné vzorek stolice odebrat co nejdříve.

• 1. Vzorky stolic od nemocných HUS se posílají k vyšetření do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, případně do jiných vyšetřujících laboratoří disponujících specializovanými postupy průkazu Shiga toxin produkujících Escherichia coli ve vzorcích stolic u pozdních odběrů.

• 1. Vzorek stolice od nemocného HUS odebraný déle než 24 hodin před zpracováním se uchovává a transportuje při teplotě -20 stupňů Celsia, při kratší době než 24 hodin při teplotě +4 až +8 stupňů Celsia.

• 1. Každý izolovaný kmen STEC/VTEC, a to i suspektní, se zasílá do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich konfirmaci, vyšetření toxigenity a další typizaci a subtypizaci, včetně stolic od pacientů s HUS.

• 1. Pokud vyšetřující laboratoř neprovádí testování Shiga toxigenity a zachytí suspektní kmen Escherichia coli, odešle neprodleně tento kmen do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

• 1. V případě pacientů s HUS vyšetřující laboratoř, kterou se rozumí Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely nebo jiná specializovaná laboratoř, testuje na toxigenitu pomnožený a nakultivovaný vzorek jako celek.

• 1. Kmeny STEC/VTEC izolované u sporadických případů a kmeny v rámci hromadných výskytů onemocnění se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která vede jejich evidenci v seznamu vysoce rizikových agens a toxinů a uchovává sbírku těchto patogenů i pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě hromadných výskytů onemocnění.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu vyvolaného kmeny STEC/VTEC a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně potvrzený případ infekce STEC/VTEC zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

• 1. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí charakteristiky kmenů a další údaje o případech ECDC.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných STEC/VTEC

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná STEC/VTEC, zajistí odběry biologického materiálu, kterými jsou u HUS odběr stolice a u průjmového onemocnění výtěr z konečníku, a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření neprodleně zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů STEC/VTEC k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných STEC/VTEC:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; při kontaktu s hospodářskými a domácími zvířaty se při zajištění odběru spolupracuje se Státní veterinární správou;

• 1. izolace; podmínky a rozsah izolace nemocného stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; u závažnějších průběhů onemocnění nutná hospitalizace;

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů, screening nosičství STEC/VTEC, včetně bezpříznakového nosičství, podle tabulky „Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám“ k této příloze;

• 1. lékařský dohled u kontaktů; provádí se po dobu 10 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 2 negativní výsledky vyšetření stolice;

• 1. dodržování pravidel osobní hygieny u nemocných a kontaktů;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Tabulka: Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám

Riziková skupina	Průběh	Pokyny pro kontrolní odběry a kontakty/skríning nosičství	Vyloučení z kolektivu, práce	Návrat do kolektivu, práce
Skupina s vyšším rizikem a) osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné b) dítě v kolektivním zařízení pro děti předškolního věku c) jakákoliv osoba neschopna dodržovat základní hygienické návyky podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví d) osoba pečující o osoby uvedené v b) a c)	Symptomatický a bezpříznakový	Kontrolní odběr vždy, a to vzorek plné stolice. První kontrolní odběr nejdříve za 7 dní, a současně minimálně 24 hodin po odeznění průjmu, od diagnostického odběru, další kontrolní odběry s minimálně 7denním odstupem za sebou. U bezpříznakových kontaktů první odběr neprodleně po zjištění souvislosti, další kontrolní odběry viz výše. Pokud byla indikována antibiotická léčba, odběry s odstupem minimálně 2 dní od ukončení ATB terapie.	Ano	Po 2 negativních vyšetřeních stolice.
Skupina s nižším rizikem	Symptomatický	Ne nebo individuálně na základě posouzení orgánem ochrany veřejného zdraví.	Ano	Po odeznění průjmu, nejdříve za 24 hodin.
Bezpříznakový	Ne	-

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy A

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální molekulárněbiologická vyšetření včetně stanovení genotypů, zejména pro účely epidemiologického šetření.

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HAV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Při posuzování epidemiologických kritérií u přenosu z člověka na člověka je rozhodující, aby byl alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu hepatitidy A a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy A

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou A, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a neprodleně zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění hepatitidou A:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným, se lékařský dohled provádí v délce 50 dní od posledního kontaktu; první vyšetření osob podezřelých z nákazy v ohnisku virové hepatitidy A se provede do 72 hodin po izolaci nemocného nebo z nemoci podezřelého; u osob vnímavých k nákaze virovou hepatitidou A nebo u osob, u nichž není stav imunity znám, se vyšetření zopakuje minimálně za 30 a dále za 50 dní po posledním styku s nemocným; u post expozičně očkovaných kontaktů se lékařský dohled ukončuje za 28 dní po očkování;

• 1. příjem nových dětí do kolektivního zařízení v době provádění lékařského dohledu pro výskyt virové hepatitidy A posuzuje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor pro osoby v kontaktu s virovou hepatitidou A vykonávající činnosti epidemiologicky závažné; osoby se vyloučí z těchto činností na dobu 50 dní od posledního kontaktu s nemocným;

• 1. omezení uvedená v bodech 3, 4, 5 a 6 se nevztahují na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost celkových protilátek anti-HAV v ochranných titrech, kterou se rozumí minimálně 10 IU/L, a současně negativita specifických protilátek IgM proti viru virové hepatitidy A, a na osoby prokazatelně řádně očkované proti virové hepatitidě A;

• 1. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nařídí rozsah a způsob imunoprofylaxe a v mimořádných situacích, po schválení hlavním hygienikem České republiky, zajišťuje mimořádné očkování v kolektivech^11);

• 1. mimořádné očkování proti virové hepatitidě A u osob v přímém kontaktu s případem onemocnění virovou hepatitidou A, které provede osoba poskytující péči na základě rozhodnutí vydaném místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví o lékařském dohledu nebo o zvýšeném zdravotním dozoru; očkování se provede v průběhu dvou týdnů po expozici; u očkovaných osob se protilátky navozené očkováním laboratorně neověřují;

• 1. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů^5)^, ^6)^, ^7).

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, postupuje osoba poskytující péči dále podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy B

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí konfirmace reaktivních nálezů získaných v transfuzní službě a plazmaferetických centrech nebo na žádost vyšetřujících laboratoří.

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální vyšetření, zejména molekulárně-biologická, zahrnující stanovení klinicky významných mutací a stanovení genotypů sekvenační analýzou.

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HBV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.

• 1. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na virovou hepatitidu B z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, při které je potvrzen přenos z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem nebo přenos vertikální, a při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu virové hepatitidy B a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění virovou hepatitidou B všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy B

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou B, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou B:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným akutní nebo chronickou virovou hepatitidou B, se provádí v délce 180 dní od posledního kontaktu; při vyšetření se postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce;

• 1. omezení uvedená v odstavci 4 se nevztahují na osoby s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B a na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost protilátek proti povrchovému antigenu viru hepatitidy B v ochranných titrech, kterou se rozumí minimálně 10 IU/L;

• 1. povinné, zvláštní očkování proti virové hepatitidě B pro sexuální kontakty osob s virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg a osoby žijící ve společné domácnosti s osobami s onemocněním virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg^12);

• 1. zdravotnickému pracovníkovi, který nebyl očkován nebo byl neúplně očkován nebo je u něho známa neschopnost tvorby anti-HBs protilátek, a který byl současně při expozici krvi pacienta poraněn nebo došlo-li k závažné kontaminaci kůže a sliznic, se aplikuje 1 dávka specifického hyperimunního globulinu proti virové hepatitidě B v souladu se souhrnem údajů o přípravku; v případě neúplného očkování se zároveň pokračuje v očkování; u neočkovaných osob se očkování zahajuje;

• 1. u novorozenců HBsAg pozitivních matek se postupuje podle jiného právního předpisu^12);

• 1. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů^5)^, ^6)^, ^7).

B. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic a u osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti virové hepatitidy C

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí konfirmace reaktivních nálezů získaných v zařízeních transfuzní služby a plasmaferetických centrech nebo na žádost vyšetřujících laboratořích.

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální vyšetření, zahrnující stanovení klinicky významných mutací a stanovení genotypů sekvenační analýzou.

• 1. Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HCV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.

• 1. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na virovou hepatitidu C z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu virové hepatitidy C a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění virovou hepatitidou C všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy C

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou C, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou C:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného s akutní virovou hepatitidou C nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3), zdravotní péče je dále zajišťována podle klinického obrazu nemocného;

• 1. lékařský dohled u osob, které byly v kontaktu s nemocným akutní nebo chronickou hepatitidou C, se provádí v délce 180 dní od posledního kontaktu, při vyšetření se postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce;

• 1. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů^5)^, ^6)^, ^7).

B. U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic a u osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaných Chlamydia trachomatis

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.^1)

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.^1)

• 1. Dále se provádí průkaz Chlamydia trachomatis přímou metodou ELISA v klinickém vzorku v rámci národní epidemiologické bdělosti.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu nákazy vyvolané Chlamydia trachomatis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Hlášení onemocnění lymphogranuloma venereum se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze Registru pohlavních nemocí. Klasifikaci případů onemocnění lymphogranuloma venereum provádí lékař s odborností dermatovenerologa.

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaného Chlamydia trachomatis

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekční onemocnění způsobeného Chlamydia trachomatis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Osoba poskytující péči provádí cílené vyšetření u všech kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovaným onemocněním.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných Chlamydia trachomatis:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. řádné provedení depistážního šetření a vyšetření všech kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu^3);

• 1. izolace; izolace nemocných není nutná;

• 1. kontrolní vyšetření pacienta po ukončení terapie a vyšetření na další závažné pohlavně přenosné nemoci, jako jsou syfilis, kapavka a nákazy vyvolané lidským virem imunodeficience HIV/AIDS, v odstupech odpovídajících inkubační době infekcí, podle zvážení osoby poskytující péči;

• 1. dispenzarizace pacienta s následným vyšetřením a vyřazením z evidence na základě negativního kontrolního vyšetření^3);

• 1. u dárců reprodukčních buněk se postupuje podle jiného právního předpisu^5)^, ^7).

B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.^1)

• 1. Odběr na kultivační vyšetření se provádí před nasazením antibiotické terapie.

• 1. U invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění je nutný průkaz původce v krvi, séru, mozkomíšním moku nebo sekčním materiálu.

• 1. Izoláty Streptococcus pneumoniae a Streptococcus spp. od nemocné osoby s invazivním pneumokokovým nebo streptokokovým onemocněním posílají vyšetřující laboratoře do Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy k ověření a typizaci.

• 1. Národní referenční laboratoř pro streptokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Streptococcus pneumoniae a Streptococcus spp. stav antibiotické rezistence.

• 1. Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle požadavků Evropské sítě sledování antimikrobiální rezistence ECDC.

• 1. Laboratorní potvrzení etiologie Streptococcus pneumoniae je nezbytné.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu invazivního pneumokokového nebo streptokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt invazivního pneumokokového nebo streptokokového onemocnění

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní pneumokokové nebo streptokokové onemocnění, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu invazivních pneumokokových nebo streptokokových onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti kampylobakteriózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Biologický materiál zasílaný k vyšetření obvykle zahrnuje zejména výtěr z konečníku, stolici, sekční materiál, kloubní punktát nebo krev. Výtěr z konečníku se provádí pomocí tamponu s transportním mediem.

• 1. Pro účely národní epidemiologické bdělosti je nezbytné provádět druhové určení izolovaných kampylobakterů molekulárními metodami, zejména při podezření na hromadné onemocnění a u případů s atypickým průběhem nebo úmrtím.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu kampylobakteriózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt kampylobakteriózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění kampylobakteriózou, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Šetření spočívá ve včasném provedení odběru biologického materiálu na laboratorní průkaz původce onemocnění, zejména u předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné.

• 1. Při podezření na hromadné onemocnění a u případů s atypickým průběhem nebo úmrtím na kampylobakteriózu zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů kampylobakterů k dalšímu dourčení ve vyšetřující laboratoři.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění kampylobakteriózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah izolace, v těžších případech hospitalizace, stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou vytypovanou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření výtěru z konečníku, případně stolice; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. provádění ohniskové a průběžné dezinfekce v kolektivech a domácnostech, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalších předmětů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. v domácnostech s výskytem kampylobakteriózy a chovem domácích zvířat, zejména psů, koček nebo exotických ptáků, lze provést odběr vzorku stolice u chovaných zvířat ve spolupráci se Státní veterinární správou;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, při přípravě a manipulaci s pokrmy, dodržování správné výrobní a hygienické praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

• 1. lékařský dohled u kontaktů po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti předškolního věku;

• 1. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění kampylobakteriózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;

• 1. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění kampylobakteriózou vyskytlo, mohou do kolektivního zařízení docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti lymeské borreliózy a lymeské neuroborreliózy

Čl. 1

Klinická kritéria

• 1. Klinická kritéria pro případ lymeské neuroborreliózy se podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) řídí definicí případu podle Evropské federace neurologických sdružení.

• 1. Dále jsou stanovena klinická kritéria pro případy lymeské borreliózy, která zahrnují:

• a) pro časnou lokalizovanou borreliózu typické kožní projevy označované jako erythema migrans;

• b) pro časnou diseminovanou borreliózu přítomnost původce v kožní tkáni, kterým je borreliový lymfocytom, ve svalovokosterní, nervové a srdeční tkáni, provázené bolestí svalů a kloubů, opakované záněty kloubů, postižení mozkových nervů II až VIII, meningomyeloradikuloneuritidy, Garin-Bujadoux-Bannwarthův syndrom, aseptické záněty mozkových blan a záněty srdce;

• c) pro pozdní chronickou borreliózu typické kožní postižení, chronickou atrofickou akrodermatitidu, lymeskou artritidu refrakterní na antibiotickou terapii, která má imunopatologickou příčinu, a postižení nervové soustavy s radikuloneuritidami, mononeuritidami a s chronickou encefalomyelopatií.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria pro případ lymeské neuroborreliózy jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění lymeskou borreliózou se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

• a) sérologické diagnostiky z krve pacienta, případně z kloubní tekutiny, která se provádí ve dvou stupních;

• 1. vyhledávacím testem, zejména ELISA; v případě pozitivního či hraničního výsledku je potřeba provést konfirmaci,

• 1. metodou Western blot ve třídách protilátek IgM i IgG; pouze test, který je takto konfirmován, lze považovat za pozitivní;

• b) molekulární diagnostiky s detekcí nukleové kyseliny DNA borrelií pomocí PCR.

• 1. Pro zahájení léčby v akutní fázi není průkaz protilátek potřebný.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria pro případy lymeské neuroborreliózy nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií pro lymeskou borreliózu se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí během posledních 4 týdnů před nástupem prvních příznaků onemocnění, a to

• a) potvrzené přisátí klíštěte,

• b) pobyt v oblasti výskytu klíšťat,

• c) riziková manipulace s klíštětem, zejména odstraňování klíštěte, kdy došlo k přímému kontaktu s kůží pacienta.

Čl. 4

Klasifikace případu

• 1. Klasifikace případu lymeské neuroborreliózy je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Jako případy lymeské borreliózy se dále klasifikují

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu lymeské borreliózy včetně lymeské neuroborreliózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení případů onemocnění neuroborreliózou mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt lymeské borreliózy a neuroborreliózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění lymeskou boreliózou nebo lymeskou neuroborreliózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem zjistit místo nákazy, eviduje klinickou formu onemocnění a zjišťuje informace o antibiotické léčbě.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu lymeské borreliózy:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; odběr se provádí podle posouzení osoby poskytující péči;

• 1. izolace; izolace nemocných není nutná;

• 1. evidence ohniska výskytu lymeské borreliózy místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a doporučení pro návštěvníky přírody o dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty;

• 1. vyřazení osob s aktivním onemocněním lymeskou borreliózou z dárcovství krve a jejích složek a z dárcovství tkání a buněk na dobu 6 měsíců po přeléčení; o vyřazení osob s chronickým onemocněním lymeskou borreliózou rozhodne lékař^5)^, ^6)^, ^7);

• 1. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti pásového oparu

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění pásovým oparem jsou bolest, zarudnutí a jednostranný výsev puchýřků v oblasti, která má nervové zásobení z jednoho míšního kořene. U osob se sníženou imunitou dochází k šíření výsevu i mimo tuto oblast.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. K průkazu potvrzeného případu pásového oparu se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

• a) detekce nukleové kyseliny viru varicella-zoster v klinickém vzorku, a to preferenčně z vezikulární tekutiny, dále stěru z lézí před stadiem krusty a při přítomnosti neurologických příznaků z mozkomíšního moku,

• b) izolace viru varicella-zoster na tkáňových kulturách ze stěru nebo vezikulární tekutiny,

• c) průkazu virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny vezikuly nebo léze,

• d) průkazu viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,

• e) detekce vzestupu specifických protilátek proti viru varicella-zoster,

• f) průkazu intrathékální syntézy protilátek proti viru varicella-zoster při přítomnosti neurologických příznaků, pokud bylo vyšetření provedeno nejméně s odstupem 10 dní od počátku výsevu nebo jiných příznaků.

• 1. Průkaz IgM protilátek z jednoho odběru se ověřuje výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.

• 1. U osob očkovaných proti pásovému oparu se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

• 1. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí pomocí molekulárně biologických metod odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou definována.

Čl. 4

Klasifikace případu

Jako případy onemocnění pásovým oparem se klasifikují

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu pásového oparu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu, komplikacích a o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pásového oparu

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění pásovým oparem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutiny nebo stěru z léze. Odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce zajistí podle vlastního uvážení i u klinicky sporných případů u neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře, u očkovaných osob odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění pásovým oparem:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;

• 1. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;

• 1. zvýšená pozornost osob poskytujících péči při podezření na onemocnění pásovým oparem u osob se sníženou obranyschopností pro riziko závažného průběhu a generalizace onemocnění;

• 1. lékařský dohled; u vnímavých osob, které byly v kontaktu s onemocněním, pokud je indikován, trvá po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;

• 1. podání hyperimunního lidského imunoglobulinu; je nutné zhodnotit závažnost expozice u těhotných žen nebo u osob s výrazně sníženou obranyschopností, které v minulosti plané neštovice neprodělaly nebo nebyly očkovány 2 dávkami vakcíny;

• 7.1. hyperimunní lidský imunoglobulin se podá do 72 hodin od kontaktu s případem onemocnění; ve stejné indikaci se v případě nouze podá polyvalentní intravenózní imunoglobulin ve dvojnásobné dávce;

• 7.2. pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s případem onemocnění, lze jako alternativu podat plnou terapeutickou dávku antivirotik, a to do sedmého dne od kontaktu s onemocněním;

• 1. post expoziční očkování, které lze aplikovat u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným;

• 1. u dětí, které jsou vnímavé k nákaze a byly v kontaktu s případem onemocnění pásovým oparem, je vzhledem k nízké infekčnosti přijímání do kolektivních zařízení bez omezení.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti rotavirových onemocnění

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro rotavirová onemocnění zahrnují akutní gastroenteritidu, zvracení, průjem a horečku.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. K průkazu potvrzeného případu rotavirového onemocnění se provádí laboratorní vyšetření klinického vzorku prostřednictvím

• a) průkazu antigenu nebo antigenů rotavirů; nejčastěji imunochromatografickými rychlotesty, latexovou aglutinací a metodou ELIS A,

• b) přímého průkazu rotavirů elektronovou mikroskopií,

• c) detekce nukleové kyseliny.

• 1. K laboratornímu vyšetření se odebírá nativní stolice; nejvyšší záchytnost je v prvních 3 dnech onemocnění.

• 1. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 2týdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu onemocnění. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra; potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní vzestup hladin protilátek anebo sérokonverze z negativity do pozitivity. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je

• a) přenos z člověka na člověka, při kterém je alespoň jeden z případů onemocnění laboratorně potvrzený,

• b) expozice kontaminovaným potravinám nebo vodě nebo kontaminovaným předmětům.

Čl. 4

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu rotavirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt rotavirových onemocnění

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané rotaviry, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je nativní stolice, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu rotavirových onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. provádění epidemiologického šetření orgány ochrany veřejného zdraví v ohnisku nákazy u všech hlášených onemocnění, jehož součástí je pátrání po zdroji nákazy a dalších kontaktech;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné:

• 5.1. po dobu 3 dní od posledního kontaktu s nemocným;

• 5.2. po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění; fyzická osoba může tyto činnosti vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky rotavirového onemocnění, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;

• 1. při výskytu onemocnění vyvolaných rotaviry v kolektivech nebo v zařízeních spojených se zdravotní péčí nebo při podezření na jejich výskyt je osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví povinna neprodleně zajistit izolaci nemocných, důslednou osobní hygienu, zejména mytí rukou, a v ohnisku nákazy dezinfekci prostředky s virucidním účinkem.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních: