Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Detekce antigenu malarických plazmodií slouží pouze jako screening.

• 1. Interpretace laboratorního nálezu za účelem potvrzení případu malárie musí zohlednit možnost velmi nízké parazitémie pod limitem mikroskopického testu s doporučením opakovat vyšetření po 24 hodinách, obvykle dvakrát.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria pro malárii nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se pro účely národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení nejméně jedné z následujících epidemiologických souvislostí, kterými jsou

• a) pobyt v endemické oblasti, v níž dochází k přenosu malárie,

• b) nákaza vektorem, tedy nakaženou samičkou anophela mimo malarickou oblast,

• c) přímý přenos z člověka na člověka čerstvou infikovanou krví, transplacentárně, případně kontaminovanými injekčními jehlami.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu malárie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Jednou ročně se hlásí souhrnná data o všech případech diagnostikované malárie do Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí.

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zadaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, hlásí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech případy malárie diagnostikované na našem území do mezinárodních registrů.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii, provede odběr biologického materiálu, kterým je nesrážlivá krev z periferního řečiště pacienta odebraná do zkumavky s antikoagulačním roztokem nebo krevní roztěry v podobě tlusté kapky a tenkého nátěru, a dále zajistí transport odebraného materiálu do vyšetřující laboratoře k laboratornímu průkazu původce infekce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit oblast, případně místo nákazy.

• 1. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, ke kterému může dojít krví, transplacentárně a případně kontaminovanými injekčními jehlami.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů^5)^’ ^6)^’ ^7); zařízení transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob,

• a) které žily v malarické oblasti během prvních 5 let života,

• b) které prodělaly malárii,

• c) které navštívily endemické oblasti a nemají příznaky onemocnění malárií,

• d) které mají v anamnéze nediagnostikované febrilní onemocnění během návštěvy nebo v průběhu 6 měsíců po návštěvě endemické oblasti;

• 1. doba vyloučení osob z dárcovství plné krve a krevních složek se řídí podle jiných právních předpisů^6);

• 1. doporučení antimalarické profylaxe u osob cestujících do endemických oblastí výskytu malárie.

Příloha č. 43 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti žluté zimnice

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Detekce specifických protilátek třídy IgM a IgG proti viru žluté zimnice se potvrzuje neutralizačním testem.

• 1. Při nejednoznačných výsledcích je potřeba vyšetřit párová séra.

• 1. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu žluté zimnice a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění žluté zimnice všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt žluté zimnice

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění žlutou zimnicí, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění žlutou zimnicí zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, včetně zjištění údajů o očkování proti žluté zimnici.

• 1. S ohledem na možné změny geografického výskytu onemocnění žlutou zimnicí je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu žluté zimnice:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného se žlutou zimnicí nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. při cestování do zemí s výskytem žluté zimnice je povinné očkování proti žluté zimnici^11); údaj o provedeném očkování musí být zaznamenán v mezinárodním očkovacím průkazu a je vyžadován při vstupu do zemí s výskytem žluté zimnice, při pobytu i tranzitu; očkování musí být provedeno minimálně 10 dní před cestou, platí doživotně;

• 1. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí a na případné likvidaci líhnišť komárů.

Příloha č. 44 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti lidských prionových onemocnění (Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, CJN)

Čl. 1

Klinická kritéria

• 1. Předpoklady a klinická kritéria pro novou formu CJN (vCJN) jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále se pro účely národní epidemiologické bdělosti definuje:

• 2.1. sporadická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (sCJN), která má následující klinická kritéria: rychle se vyvíjející demence, k níž se připojují nejméně 2 ze 4 z následujících klinických projevů: myoklonus, mozečkové a zrakově prostorové postižení, pyramidové a extrapyramidové projevy nebo akinetický mutismus;

• 2.2. iatrogenní Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, náhodně přenesená, která může být způsobena transplantací tvrdé pleny nebo rohovky, užitím růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz, nebo použitím nedostatečně sterilizovaných lékařských přístrojů a nástrojů;

• 2.3. familiární, genetické formy prionových onemocnění (gCJN), které způsobuje mutace genu kódujícího prionový protein na dvacátém chromozomu.

Čl. 2

Diagnostická kritéria

• 1. Diagnostická kritéria pro potvrzený, pravděpodobný a možný případ jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Biopsie se provádí z orgánů retikuloendotelového systému, kromě krčních mandlí také ze sleziny slepého střeva; sCJN lze biopsií potvrdit pouze v mozkové tkáni.

• 1. Dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku na přítomnost β-podjednotky proteinu 14-3-3.

• 1. Neuropatologické vyšetření umožňuje definitivní diagnózu průkazem přítomnosti patologicky změněného prionového proteinu ve tkáni metodami imunohistochemie a Western blot; v případě gCJN se sekvenuje gen pro prionový protein PRNP a hledá se patogenní mutace.

• 1. Vyšetření mozkomíšního moku a stěru z nosní sliznice se provádí metodou RT-QuIC nebo metodou namnožení molekul patologicky formovaného prionového proteinu.

• 1. Definitivní morfologická diagnóza se provádí u všech podezření na prionová onemocnění v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku lidských transmisivních spongiformních encefalopatií.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále se za epidemiologické kritéria považuje pobyt v zemi s výskytem bovinní spongiformní encefalopatie či jiný možný kontakt s bovinní spongiformní encefalopatií a průkaz možné expozice.

• 1. U gCJN se za epidemiologickou souvislost považuje rodinný výskyt rychle progredujících demencí, případně potvrzených onemocnění mezi příbuznými nemocného. Negativní rodinná anamnéza nevylučuje přítomnost patogenní mutace v genu pro prionový protein.

• 1. U onemocnění iatrogenní Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí se za epidemiologickou souvislost považuje neurochirurgický zákrok, transplantace tvrdé pleny, rohovky, užití růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz nebo krevní transfuze v anamnéze nemocného.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o prionových onemocněních a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o podezření na případ prionového onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem k dalším opatřením.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt prionového onemocnění

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na lidské prionové onemocnění, zajistí provedení nezbytných vyšetření k potvrzení klinické diagnózy.

• 1. V případě úmrtí s podezřením na prionové onemocnění je provedení pitvy povinné. Osoba poskytující péči zajistí v případě úmrtí pitvu pacienta v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob.

• 1. Při potvrzení prionového onemocnění na základě pitvy ohlásí osoba poskytující péči tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací^6).

• 1. Epidemiologické šetření provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle listu epidemiologického šetření v součinnosti s Národní referenční laboratoří lidských prionových chorob. U nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci a v případě podezření na iatrogenní přenos je šetření zaměřeno na zdroj nákazy a cestu přenosu onemocnění.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu prionových onemocnění:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění vyšetření v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. předcházení iatrogennímu přenosu důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů souvisejících se zacházením s tkáněmi a lékařskými přístroji či nástroji, dodržováním preventivních opatření při chirurgických zákrocích, označením biologicky nebezpečných vzorků a správným opatřením při čištění a dekontaminaci nástrojů;

• 1. stanovení opatření pro poskytovatele zdravotních služeb, který vyslovil podezření na prionové onemocnění, zejména pro manipulaci s nástroji a elektrodami, a postup v případě poranění kontaminovanými předměty^2) metodami dekontaminace platnými pro transmisivní spongiformní encefalopatie podle Metodického listu TSE/CJN;

• 1. zničení nástrojů, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázanou CreutzfeldtovouJakobovou nemocí; tyto nástroje se nesmí resterilizovat;

• 1. sterilizace nástrojů používaných zejména při neurochirurgických a očních operacích v režimu zohledňujícím možný přenos prionového onemocnění;

• 1. zajištění dohledatelnosti příjemců a dárců krve, krevních složek, tvrdé pleny a rohovky po dobu 30 let;

• 1. vyloučení z dárcovství krve a jiného biologického materiálu, z dárcovství orgánů a tkání zemřelých dárců; postupuje se podle jiných právních předpisů^5)^, ^6)^, ^7), u osob,

• a) které pobývaly ve Velké Británii a Francii v letech 1980 až 1996 po dobu delší než 12 měsíců,

• b) kterým byla podána v letech 1980 až 1996 transfuze krve v zahraničí,

• c) s rodinnou anamnézou Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci,

• d) kterým byla transplantována rohovka, dura mater nebo byly v minulosti léčeny přípravky zhotovenými z lidských hypofýz;

• 1. u zemřelého dárce rohovky, skléry nebo dura mater provedení vyšetření mozku na Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc; vyšetření se zajišťuje v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob^7);

• 1. sdílení informací se Státní veterinární správou o infikovaných zvířatech; pouze u nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.

Příloha č. 45 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti giardiózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Průkaz specifického antigenu Giardia intestinalis ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva metodou ELISA se potvrzuje mikroskopicky nebo pomocí PCR.

• 1. Při parazitologickém vyšetření stolice se provádí odběr alespoň tří vzorků obden odebraných.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Přenos infekce je možný i ze zvířete na člověka.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o případu giardiózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt giardiózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění giardiózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění giardiózou:

• 1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro děti se při ojedinělém nálezu neprovádějí; při hromadném nebo opakovaném výskytu onemocnění giardiózou se protiepidemická opatření uplatňují.

Příloha č. 46 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti listeriózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu listeriózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt listeriózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění listeriózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění listeriózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu podle rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. zajištění laboratorního vyšetření vytypované rizikové stravy;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 47 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti shigelózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Všechny izolované kmeny shigel se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich další typizaci, konfirmaci a molekulárněepidemiologické analýzy.

• 1. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely uchovává a eviduje sbírku kmenů Shigella sp.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu shigelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně primárně případy shigel zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt shigelózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění shigelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů Shigella sp. k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění shigelózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů, včetně předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického vzorku; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

• 1. lékařský dohled po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro předškolní děti;

• 1. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění shigelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po 3 negativních kultivačních vyšetření stolice, na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění shigelózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení po uplynutí 5 dní od posledního kontaktu s nemocným, respektive po jeho prvním negativním kultivačním vyšetření stolice, a po posouzení podmínek zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 48 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti enteritid vyvolaných Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu enteritidy způsobené Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt enteritidy způsobené Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění enteritidou způsobenou Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu enteritid způsobených Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů a osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby jednoho kultivačně negativního výsledku vyšetření stolice, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

• 1. lékařský dohled po dobu 7 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění yersiniózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění yersiniózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení, pokud jsou v dobrém klinickém stavu a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 49 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění vyvolaného virem Zika a vrozeného onemocnění virem Zika

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Detekce specifických protilátek proti viru Zika a potvrzení viru neutralizačním testem se provádí z párového vzorku.

• 1. Klinickým vzorkem je krev, moč, sperma, mozkomíšní mok, placenta, fetální tkáně, amniotická tekutina, sliny, sekční nebo jiný klinický materiál.

• 1. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Přenos infekce je možný i podáním krevní transfuze, transplantací orgánů nebo tkání v anamnéze do 28 dní před začátkem onemocnění od osoby s prokázanou infekcí virem Zika nebo s možnou expozicí viru Zika.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu onemocnění virem Zika a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění virem Zika

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem Zika, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo jiné laboratoře akreditované pro diagnostiku infekcí virem Zika.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaného virem Zika:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběrů a transportu biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo jiné laboratoře akreditované pro diagnostiku infekcí virem Zika;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. lékařský dohled u těhotných žen, které byly v období těhotenství v rizikových oblastech, případně měly sexuální kontakt s nemocným partnerem nebo partnerem, který rizikovou oblast navštívil; podmínky a rozsah stanoví osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. monitorování cirkulace viru Zika na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou.

B. Zařízení transfuzní služby zajistí:

• a) vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím přenosem viru Zika, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti^5)^, ^6)^, ^7);

• b) v indikovaných případech vyšetření vytypovaných vzorků krve a krevních složek na přítomnost nukleových kyselin viru Zika.

Příloha č. 50 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění morem

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinickým vzorkem pro izolaci je hnis aspirovaný z postižené uzliny, krev, sputum, cerebrospinální mok.

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění morem a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření a postup při podezření na onemocnění morem

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění morem, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména se zaměřením na cestovatelskou anamnézu nemocné osoby a vyhledání osob v kontaktu s nemocným s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu moru:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného, z nemoci podezřelého a jejich kontaktů se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5);

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů a jejich karanténa po dobu 7 dní;

• 1. cílená chemoprofylaxe antibiotiky u kontaktů s plicním morem; provádí se co nejdříve, zpravidla do 48 hodin po kontaktu;

• 1. dezinfekce předmětů i osob, včetně případné dezinsekce, při dodržení podmínek a požadavků stanovených v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5);

• 1. provádění deratizace podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 51 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti cholery

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Izolovaný kmen suspektního Vibrio cholerae nebo potvrzený kmen Vibrio cholerae O1 nebo O139 produkující enterotoxin nebo nesoucí gen pro enterotoxin zasílá bezodkladně vyšetřující laboratoř ke konfirmaci a dalšímu dourčení do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

• 1. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely uchovává a eviduje sbírku těchto vysoce rizikových agens.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu cholery a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt cholery

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění cholerou, zajistí odběr biologického materiálu na speciální transportní media k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb a orgán ochrany veřejného zdraví postupují při své činnosti podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5) v míře odpovídající stavu pacienta a formě jeho onemocnění.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění cholerou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů, včetně předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického vzorku; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se po dobu 5 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 3 negativní výsledky vyšetření stolice, nejdříve ale za 10 dní od začátku onemocnění;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech;

• 1. provádění dezinsekce a deratizace podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. zabezpečení zásobování pitnou vodou, bezpečná likvidace odpadních vod a likvidace odpadů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

• 1. lékařský dohled po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních;

• 1. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění cholerou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po třech negativních kultivačních vyšetření stolice, na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění cholerou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení po uplynutí 5 dní od posledního kontaktu s nemocným, respektive po jeho prvním negativním kultivačním vyšetření stolice, a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 52 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti vztekliny

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro vzteklinu v bezpečnostním laboratorním režimu 3 (BSL3).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje i přenos infekčním aerosolem.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu vztekliny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt vztekliny

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vzteklinou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vzteklinou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro vzteklinu;

• 1. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. vyhledávání a vyšetřování zdrojů infekce;

• 1. u případů poranění, kdy lze zvíře vyšetřit, v případě pozitivního nálezu u zvířete osoba poskytující péči neodkladně odesílá pacienta do antirabického centra při nejbližším infekčním oddělení;

• 1. u případů poranění, kdy nelze zvíře vyšetřit, osoba poskytující péči se informuje o epizootické situaci v dané oblasti, v níž došlo k poranění člověka zvířetem, a co nejdříve rozhodne o nutnosti antirabické profylaxe;

• 1. imunizace kontaktů, které mají otevřené rány nebo sliznice vystavené slinám pacienta nebo zvířete s prokázanou vzteklinou;

• 1. rozhodování o antirabické profylaxi; přihlíží se zejména k okolnostem, lokalizaci a rozsahu poranění, k druhu a chování zvířete a epizootické situaci, řídí se přitom zásadami obsaženými v Konsensu představitelů infekčních pracovišť v České republice a Národní referenční laboratoře pro vzteklinu;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy.

Příloha č. 53 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti antraxu

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Vyšetření klinického materiálu při podezření na onemocnění antraxem se provádí před zahájením léčby antibiotiky.

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje i nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu antraxu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění antraxem Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu.

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí v případě výskytu antraxu či podezření na tuto nákazu hlášení v systému včasného varování Evropské unie a Světové zdravotnické organizaci.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt antraxu

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění antraxem, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění antraxem:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného, z nemoci podezřelého a jejich kontaktů se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5);

• 1. zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy po dobu 60 dní u plicní formy onemocnění, po dobu 10 dní u injekční formy onemocnění, po dobu 12 dní u kožní formy a po dobu 6 dní u gastrointestinální formy antraxu;

• 1. profylaxe cílenými antibiotiky po dobu maximální inkubační doby u kontaktů s nemocným;

• 1. dekontaminace oděvů podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy sporicidními přípravky, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. v případě kontaminované vody provádění dezinfekce vody podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

C. Každý, kdo obdrží informaci o šíření antraxu nebo obdrží balíček nebo obálku s podezřelým obsahem, bezodkladně informuje prostřednictvím linek tísňového volání základní složky integrovaného záchranného systému nebo obecní policii.

Příloha č. 54 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti brucelózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu brucelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění brucelózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt brucelózy

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění brucelózou, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje úmrtí na toto onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění brucelózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5);

• 1. aktivní vyhledávání kontaktů a lékařský dohled pro osoby v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 150 dnů;

• 1. dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví při dodržení podmínek a požadavků stanovených v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5);

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v zemědělské a potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 55 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti echinokokózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria nejsou podle přímo prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci^1) definována.

Čl. 2

Diagnostická kritéria

Diagnostická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) definována.

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení epidemiologické souvislosti dlouhodobý pobyt v endemické oblasti v anamnéze, zejména v jižní a východní Evropě, v severní Africe a ve střední Asii.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu echinokokózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o potvrzených případech onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt echinokokózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění echinokokózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy nebo jiné akreditované vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu. Eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění echinokokózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. zdravotní výchova ve smyslu snížení expozice psím výkalům, dodržování hygienických návyků, zejména mytí rukou;

• 1. v případě výskytu onemocnění v rodině spolupráce s veterináři při vyšetření domácích zvířat podezřelých z nákazy, zejména psů.

Příloha č. 56 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti trichinelózy (trichinózy)

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Pozitivní sérologické nálezy se zasílají ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu trichinelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt trichinelózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění trichinelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5; pozitivní sérologické nálezy posílá ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy.

• 1. Epidemiologické šetření při výskytu nebo při podezření na trichinelózu zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění trichinelózou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; izolace nemocných není nutná;

• 1. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou stravu; zajištění laboratorních odběrů na detekci specifických protilátek orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. zajištění laboratorního vyšetření rizikové stravy;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro děti se při ojedinělém nálezu neprovádějí; při hromadném nebo opakovaném výskytu onemocnění trichinelózou se protiepidemická opatření uplatňují.

Příloha č. 57 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti kryptosporidiózy

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Dále se provádí mikroskopický průkaz kryptosporidiových oocyst ze vzorků plicního traktu, zejména u imunosuprimovaných osob.

• 1. Pozitivní průkaz antigenů kryptosporidií ve stolici se konfirmuje mikroskopicky nebo pomocí PCR.

• 1. Při parazitologickém vyšetření stolice se provádí odběr alespoň 3 vzorků obden odebraných.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení přenosu prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu kryptosporidiózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt kryptosporidiózy

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění kryptosporidiózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění kryptosporidiózou:

• 1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

• 1. lékařský dohled u imunosuprimovaných osob;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. při epidemickém výskytu kryptosporidiózy spolupráce s dalšími orgány státní správy, a to Státní veterinární správou, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a vodohospodářskými úřady, při zajištění vyšetření podezřelého zdroje a při dohledávání vehikula nákazy.

Příloha č. 58 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti pravých neštovic

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek; jako vysoce nebezpečné agens musí být vzorek zaslán v režimu UN 2814 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění pravými neštovicemi a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění virem pravých neštovic Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, informuje cestou systému včasného varování Evropské unie a zároveň informuje Světovou zdravotnickou organizaci.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pravých neštovic

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění pravými neštovicemi, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).