Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo a zdroj nákazy a eviduje klinickou formu onemocnění. Je nutné vyloučit případ úmyslného zneužití infekčního agens nebo nevhodného zacházení s biologickým materiálem.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění pravými neštovicemi:

• 1. okamžité hlášení onemocnění podle čl. 5, včetně mezinárodního hlášení, podle platných mezinárodních předpisů;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře podle čl. 2;

• 1. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 3.1. přísná izolace nemocných, dokud nedojde k odloučení všech krust, obvykle 40 dní;

• 3.2. izolace všech kontaktů;

• 1. cílená, rychlá a kompletní vakcinace všech neočkovaných osob v postižené lokalitě, očkování se provádí nejpozději do 7 dní po expozici;

• 1. karanténa osob v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 19 dní od posledního kontaktu s nemocným;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, včetně šatstva, lůžkovin a povrchů.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 59 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti Q horečky

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře s požadovanou bezpečnostní úrovní v ochranném trojobalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

• 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení přenosu infekčním aerosolem v kontaminovaném prostředí a nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu Q horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění Q horečkou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt Q horečky

• 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění Q horečkou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj a místo nákazy.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění Q horečkou:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

• 1. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

• 1. zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy po dobu maximální inkubační doby, která činí 3 týdny od posledního kontaktu s nemocným; zvýšená opatrnost je nutná u osob s kardiálním a cévním onemocněním, u těhotných žen a osob se sníženou imunitou;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, dezinfekce ploch a pomůcek v ohnisku nákazy sporicidními přípravky, včetně dekontaminace oděvů;

• 1. důsledné dodržování hygienických opatření především u osob přicházejících do kontaktu se zvířaty nebo jejich produkty, bezpečná manipulace při potratech zvířat, s jejich placentami a plodovou vodou;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 60 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti chřipky A/H5N1 a dalších lidských onemocnění vyvolaných viry zoonotické chřipky

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.

• 1. Vyšetření na zoonotickou chřipku se provádí z nazofaryngeálního výtěru, bronchoalveolární laváže nebo sputa, a 5 ml srážlivé krve; odběr materiálu je konzultován s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

• 1. Klinický a biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede sekvenační analýzu zaslaných izolátů.

• 1. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění je povinna ihned poskytnout spolupracujícímu centru Světové zdravotnické organizace klinický materiál, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat příslušný subtyp viru.

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1) a jsou platná i pro další lidská onemocnění vyvolaná viry zoonotické chřipky.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení případu vyvolaného některým ze zoonotických subtypů chřipky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt některých ze zoonotických subtypů chřipky

• 1. Osoba poskytující péči, která ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná některým ze zoonotických subtypů chřipky, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo nákazy a eviduje klinickou formu onemocnění.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných některým ze zoonotických subtypů chřipky:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. aktivní vyhledávání blízkých kontaktů nemocného;

• 1. lékařský dohled u kontaktů a osob profesionálně exponovaných při výskytu onemocnění nebo záchytu viru u zvířat; dohled se provádí po dobu maximální inkubační doby, a to 17 dní od posledního kontaktu se zdrojem podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

• 1. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

B. V případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Příloha č. 61 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění SARS

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Odběr materiálu je vždy nutné předem konzultovat s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

• 1. Laboratorní diagnostika klinického vzorku včetně konfirmace se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění SARS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění SARS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice a cestou systému včasného varování předání informací Evropské komisi.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt SARS

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění SARS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem zjistit zdroj a místo nákazy.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění SARS:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, a podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich okamžitá izolace, pátrání po zdroji onemocnění;

• 1. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním SARS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 62 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění MERS

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění MERS jsou vysoká teplota nad 38 stupňů Celsia, zánět plic nebo syndrom dechové tísně nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění MERS se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím metody

• a) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV v biologickém materiálu, při detekci nejméně dvou specifických úseků genomu MERS-CoV,

• b) izolace MERS-CoV,

• c) průkazu specifické protilátkové odpovědi proti MERS-CoV.

• 1. Pravděpodobný případ onemocnění MERS je definován pozitivním výsledkem nejméně u jednoho z následujících testů

• a) test na protilátky proti MERS-CoV,

• b) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV z klinického vzorku při záchytu pouze jednoho specifického úseku genomu MERS-CoV.

• 1. V rámci diferenciální diagnostiky u suspektního biologického materiálu vyšetřuje Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění

• a) metodou detekce nukleové kyseliny viru chřipky typu A a B, včetně dourčení aktuálně cirkulujících subtypů a linií, včetně ptačích,

• b) pokud jsou všechna předchozí vyšetření negativní, provádí se vyšetření na další virové respirační patogeny.

• 1. Vyšetření na přítomnost MERS-CoV se provádí z faryngeálního výtěru, bronchoalveolární laváže nebo sputa, a 5 ml srážlivé krve. Odběr materiálu se předem konzultuje s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

• 1. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí

• a) v anamnéze cesta do oblasti nebo pobyt v oblasti, v níž dochází k přenosu MERS-CoV, v období maximálně 14 dní před objevením prvních příznaků,

• b) úzký kontakt s jednou nebo více osobami s potvrzeným onemocněním MERS nebo vyšetřovanými na přítomnost MERS-CoV,

• c) výkon povolání se zvýšeným rizikem expozice MERS-CoV, zejména u zaměstnanců v laboratoři zacházející s živými viry MERS-CoV nebo viry podobnými MERS-CoV nebo osob v kontaktu se zvířaty považovanými za zdroj MERS-CoV.

Čl. 4

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ,

C. Potvrzený případ, který splňuje laboratorní kritéria pro potvrzený případ.

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění MERS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění MERS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, cestou systému včasného varování Evropské unie a Světové zdravotnické organizaci.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění MERS

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění MERS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění MERS:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa;

• 1. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním MERS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek, brýlí a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 63 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti virových hemoragických horeček

Čl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Laboratorní kritéria

• 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport vysoce nebezpečných agens, v režimu UN 2814 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Čl. 3

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

• 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění virovou hemoragickou horečkou a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

• 1. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí bezodkladně vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3).

• 1. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění virovou hemoragickou horečkou Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

• 1. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, informuje cestou systému včasného varování Evropské unie a zároveň předává informace Světové zdravotnické organizaci.

• 1. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob^2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hemoragické horečky

• 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění virovou hemoragickou horečkou, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

• 1. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo a zdroj nákazy.

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček:

• 1. hlášení onemocnění podle čl. 5, včetně mezinárodního hlášení podle platných mezinárodních předpisů;

• 1. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného nebo z nemoci podezřelého a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

• 1. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění^3);

• 1. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa, pátrání po zdroji onemocnění;

• 1. dezinfekce biologického materiálu nemocného a bezpečná likvidace nebo dekontaminace všech pomůcek použitých při ošetřování pacienta;

• 1. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, včetně šatstva, lůžkovin a povrchů, dekontaminace povrchů a ploch;

• 1. striktní dodržování bariérových izolačních opatření a technik, včetně používání obličejových masek, brýlí, ochranného oděvu a respirátorů, rukavic, mytí rukou.

B. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček se provádějí v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci^5).

Příloha č. 64 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti nozokomiálních infekcí (infekcí spojených se zdravotní péčí)

Čl. 1

Definice infekcí spojených se zdravotní péčí a jejich případů

• 1. Definice infekcí spojených se zdravotní péčí je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

• 1. Definice případů infekcí spojených se zdravotní péčí vydává Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí, které je zveřejňuje na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu.

Čl. 2

Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí

• 1. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je epidemiologická metoda, spočívající v průběžném shromažďování, vyhodnocování, interpretaci a zpětné distribuci všech významných údajů, využitelných pro jejich účinnou prevenci a kontrolu.

• 1. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, které vycházejí z metodických postupů a definic stanovených ECDC.

• 1. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je součástí programu prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, který musí každý poskytovatel lůžkové zdravotní péče zpracovat a zajistit jeho činnost^8); program prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů akutní lůžkové péče je uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Čl. 3

Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí

Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů^2)^, ^3).

Příloha č. 65 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence

Čl. 1

Definice klinické rezistence vůči antimikrobiálním látkám

Definice klinické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 2

Definice mikrobiologické rezistence vůči antimikrobiálním látkám

Definice mikrobiologické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci^1).

Čl. 3

Systém epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence

• 1. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národní referenční laboratoře pro antibiotika, které vycházejí z metodických postupů Pracovní skupiny pro monitorování rezistence při Národní referenční laboratoři pro antibiotika a ECDC.

• 1. Priority a zaměření národní epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence určuje Národní referenční laboratoř pro antibiotika po konzultaci se Subkomisí pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a koordinační skupinou Národního antibiotického programu.

• 1. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí ve spolupráci s antibiotickými středisky v jednotlivých lokalitách České republiky.

• 1. Hlášení panrezistentních izolátů z lůžkových zdravotnických zařízení orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů^2)^, ^3).

^1) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů.

^2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 5 vyhlášky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 33 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci. Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 34 o Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci mimo zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb a mimo vstupní místo pro leteckou dopravu. Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 35 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb.

^6) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 296/2008 Sb. o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.

^8) Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů.

^9) Vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Zákon 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^11) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů.