Historie novel

(1) Tato vyhláška^1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1a) a upravuje požadavky na zdravotní nezávadnost potravin určených pro zvláštní výživu, jejich složení, označování a podmínky a způsob jejich použití.

(4) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin určených pro zvláštní výživu, s výjimkou počáteční a pokračovací kojenecké výživy a obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti, jsou uvedeny v příloze č. 13.

- j) potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,

- k) potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.

- c) počáteční kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců od narození do prvních čtyř až šesti měsíců života, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny. Počáteční kojenecká výživa může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny. Počáteční mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka,

- d) pokračovací kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, které tvoří základní část tekutého podílu smíšené stravy, vhodné pro tuto skupinu. Pokračovací mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka.

(1) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábějí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až č. 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.

(2) Požadavky na

- a) základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 1,

- b) složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 2,

- c) potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 3,

- d) podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 4,

- e) referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 5,

- f) obsah důležitých biologicky účinných látek v mateřském a kravském mléce uvádí příloha č. 6.

(3) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila zdraví kojenců a malých dětí, proto

- a) chemické požadavky na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu stanoví zvláštní právní předpis,^2)

- b) mikrobiologické požadavky na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu stanoví zvláštní právní předpis,^3)

- c) počáteční a pokračovací kojenecká výživa nesmí obsahovat rezidua pesticidů v množství překračujícím 0,01 mg/kg výrobku pro každý jednotlivý pesticid (vztahuje se na výrobek, jak je nabízen ke spotřebě nebo po obnově podle pokynů výrobce),

- d) pro výrobu počáteční a pokračovací kojenecké výživy a výživy pro malé děti se nesmí použít zemědělské produkty ošetřené pesticidy, které jsou uvedené v příloze č. 11. Současně platí tyto podmínky:

- 1. pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, která je považována za spodní mez stanovitelnosti, považují se potraviny za neošetřené těmito pesticidy,

- 2. pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, považují se potraviny za neošetřené těmito pesticidy. Tento limit musí být pravidelně revidován na základě údajů o znečištění životního prostředí,

- e) zvláštní maximální limity reziduí pesticidů nebo metabolitů pesticidů pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 12.

(5) Žádný výrobek kromě kojenecké výživy a výživy pro malé děti nesmí být označen tak, aby vyvolával dojem, že splňuje požadavky na výživu normálních zdravých kojenců v prvních 4 až 6 měsících.

##### § 6

#### Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí

(1) Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí je u potravin

- a) uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení „počáteční kojenecká výživa“,

- b) uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení „pokračovací kojenecká výživa“.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a v § 3 této vyhlášky (dále jen „§ 6 zákona a § 3“) se na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti uvede

- a) u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nemohou-li být kojeni,

- b) u počáteční kojenecké výživy, která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,

- c) u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,

- d) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,

- e) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a č. 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,

- f) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy návod na správnou přípravu výrobku a varování před možným poškozením zdraví v případě přípravy, která neodpovídá návodu výrobce. Tento požadavek se vyjádří např. slovy „Pro zdraví kojenců je důležité dodržování návodu na přípravu i uvedených doporučení“.

(3) U počáteční a pokračovací kojenecké výživy může označení uvádět číselný údaj o průměrném množství živin ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce, které uvádí příloha č. 3, pokud takový údaj již není uveden podle odstavce 2 písm. e).

(4) U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 5, pokud referenční hodnota činí nejméně 15 %.^4)

(5) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.

(6) Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: „Důležité upozornění“ nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu, vyjadřujícím:

- a) přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,

- b) doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.

(7) Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy.

(8) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu nesmí být uvedeny pojmy „humanizovaný“, „maternizovaný“ nebo jim podobné.

(9) Výrobky počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být označeny srozumitelně tak, aby bylo vyloučeno riziko záměny počáteční a pokračovací kojenecké výživy.

(10) Požadavky, zákazy a omezení uvedené v § 5 odst. 1 a v § 6 odst. 1 až 9 se rovněž vztahují na:

- a) nabízení příslušných výrobků k prodeji, zejména jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a prostředí, v němž jsou vystavovány k prodeji; požadavky platí i pro vývoz do třetích zemí,

- b) reklamu.^5)

## ČÁST 3

#### POTRAVINY PRO OBILNOU VÝŽIVU A OSTATNÍ VÝŽIVU JINOU NEŽ OBILNOU, URČENOU PRO VÝŽIVU KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ

##### § 7

(1) Potravinami pro obilnou výživu pro kojence a malé děti (dále jen „obilné příkrmy“) jsou:

- a) jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny doporučené výrobcem,

- b) obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné vhodné tekutiny doporučené výrobcem, neobsahující bílkoviny,

- c) těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině doporučené výrobcem,

- d) suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou doporučenou výrobcem.

(2) Potravinami pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti (dále jen „ostatní příkrmy“) jsou příkrmy nemléčného typu na bázi ovoce, zeleniny nebo masa, s možným přídavkem cukru se člení na

- a) ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),

- b) ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem, nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,

- c) ovocnoobilné příkrmy,

- d) ovocnozeleninové příkrmy,

- e) zeleninové příkrmy a polévky,

- f) masozeleninové příkrmy a polévky,

- g) masové příkrmy,

- h) nápoje na ovocném, zeleninovém základě nebo na základě jejich směsi a ovocné nebo zeleninové koncentráty.

(3) Potraviny pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti nezahrnují mléko určené pro malé děti.

(4) Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí, které jsou převáděny na smíšenou stravu.

##### § 8

#### Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů

(1) Obilné a ostatní příkrmy se vyrábějí

- a) ze surovin, jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,

- b) s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 7 až č. 10.

(2) Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 7 a č. 8.

(3) Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila zdraví kojenců a malých dětí, proto:

- a) musí splňovat chemické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,^2)

- b) musí splňovat mikrobiologické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,^3)

- c) nesmí obsahovat rezidua jednotlivých pesticidů v množství překračujícím 0,01 mg/kg výrobku (vztahuje se na výrobek, jak je nabízen ke spotřebě nebo po obnově podle pokynů výrobce),

- d) se nesmí použít pro výrobu obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti v nebo na zemědělských produktech pesticidy uvedené v příloze č. 11. Současně platí tyto podmínky:

- 1. pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, která je považována za spodní mez stanovitelnosti, nebudou produkty považovány za těmito pesticidy ošetřené. Tento limit bude pravidelně revidován v souladu s technickým pokrokem,

- 2. pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, nebudou produkty považovány za těmito pesticidy ošetřené. Tento limit bude pravidelně revidován na základě údajů o znečištění životního prostředí,

- e) zvláštní maximální limity reziduí pesticidů nebo metabolitů pesticidů pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a pro obilné a ostatní příkrmy jsou uvedeny v příloze č. 12.

(4) Limity stanovené v odstavci 3 písm. d) a e) se vztahují na potraviny, které jsou určeny ke konzumaci nebo připravené podle návodu výrobce ke konzumaci.

(2) U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.^4)

(3) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin pro redukční diety, stanoví příloha č. 13.

- b) o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 15, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou v procentech údaje o vitaminech a minerálních látkách a jejich doporučených denních dávkách, které jsou uvedeny v příloze č. 14,

(4) Označení a nabízení k prodeji potravin pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.

(3) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do dietních potravin určených pro zvláštní lékařské účely, stanoví příloha č. 13.

(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou určeny pro osoby s poruchami látkové přeměny.

- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,^4)

- a) potraviny, které jsou složeny nebo vyrobeny pouze ze surovin, které neobsahují žádné složky z pšenice nebo ostatních druhů Triticum jako špalda (Triticum spelta L.), kamut (Triticum polonicum L.) nebo tvrdá pšenice, ječmen, žito, oves a z jejich křížených odrůd; hodnota gliadinu ve finální potravině není vyšší než 1 mg/100 g sušiny) dále označeny jako „přirozeně bezlepkové potraviny“,

- b) potraviny, které obsahují složky z pšenice, žita, ječmene, ovsa, špaldy nebo z jejich zkřížených odrůd; tyto potraviny jsou považovány za bezlepkové, pokud hodnota gliadinu ve finální potravině není vyšší než 10 mg/100 g sušiny, nebo

- c) nápoje mohou být označeny jako bezlepkové, pokud hodnota gliadinu není vyšší než 10 mg/100 ml nápoje.

(3) Potraviny bezlepkové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

(1) Potraviny bezlepkové lze na obalu označit slovy „bez lepku“ nebo „bezlepkové“ pouze v případě, že

- a) neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,

- b) obsahují škrob, pocházející z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.

- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)

(3) Potraviny označené „přirozeně bezlepkové“ nesmí mít obsah gliadinu více než 10 mg na 100 g sušiny výrobku.

- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)

- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)

## ČÁST 11

#### POTRAVINY S NÍZKÝM A VELMI NÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU NEBO BEZ SODÍKU

##### § 26

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumějí

- a) potravinami s nízkým obsahem sodíku potraviny, které obsahují nejvýše 120 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,

- b) potravinami s velmi nízkým obsahem sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 40 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,

- c) potravinami bez sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 5 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě.

(2) Potraviny bez sodíku jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

##### § 27

#### Označování potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku uvedou údaje

- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)

- c) o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.

Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, stanoví příloha č. 13.

- d) údaj o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4) dále je uveden údaj o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky, viz příloha č. 14,

Základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu

(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka | | | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1. Energie | 250 kJ (60 kcal)/100 ml | 315 kJ (75 kcal)/100 ml | | | | | |

| 2. Bílkoviny | Obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,38 pro bílkoviny kravského mléka Obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,25 pro izoláty sójové bílkoviny a bílkoviny částečně hydrolyzované. | | | | | | |

| Chemický index těchto proteinů se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | | | | | | | |

| „Chemickým indexem“ se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | | | | | | | |

| 2.1. Počáteční výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g /100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. Při tomto přepočtu může být obsah metioninu a cysteinu sčítán. | | | | |

| 2.2. Výživa vyráběná na bázi bílkovinových hydrolyzátů | 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 1, při tomto přepočtu může být obsah methioninu a cysteinu počítán dohromady. Koeficient bílkovinné účinnosti (protein efficiency ratio, PER) a čistá využitelnost bílkoviny (net protein utilisation, NPU) musí být přinejmenším stejná jako u kaseinu. Obsah taurinu musí být nejméně 10 μmol/100 kJ (42 μmol/100 kcal) a obsah L - karnitinu nejméně 1,8 μmol/100 kJ (7,5 μmol/100 kcal). | | | | |

| 2.3. Výživa vyráběná výlučně z izolátů sójové bílkoviny nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | 0,56 g/100 kJ (2,56 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při výrobě této výživy se mohou používat jen izoláty sójové bílkoviny. Chemický index musí odpovídat nejméně 80 % vzhledem k referenční bílkovině uvedené v příloze č. 6 tab. č. 2. | | | | |

| Výživa musí obsahovat na stejnou energetickou hodnotu takové využitelné množství methioninu, jaké je v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 1. Obsah L-karnitinu musí být ekvivalentní alespoň 1,8 μmol/100 kJ (7,5 μmol/100 kcal). | | | | | | | |

| 2.4. Ve všech případech je přídavek aminokyselin dovolen výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkoviny a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. | | | | | | | |

| 3. Tuky | 1,05 g/100 kJ (4,4 g/100 kcal) | 1,5 g/100 kJ (6,5 g/ 100 kcal) | | | | | |

| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): | - sezamový olej (olej ze sezamových semen), - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku). | | | | | | |

| 3.2 Kyselina laurová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | | | | | |

| 3.3 Kyselina myristová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | | | | | |

| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal) | 285 mg/100 kJ (1200 mg/100 kcal) | | | | | |

| 3.5. Obsah kyseliny alfa-linolenové musí být nejméně 12 mg/100 kJ (50 mg/100 kcal). Poměr obsahu kyseliny linolové a alfa-linolenové musí být nejméně 5 a nejvýše 15. | | | | | | | |

| 3.6. Obsah trans-mastných kyselin nesmí být vyšší než 4 % celkového obsahu tuku. | | | | | | | |

| 3.7. Obsah kyseliny erukové nesmí být vyšší než 1 % celkového obsahu tuku. | | | | | | | |

| 3.8. Přidány mohou být vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (20 a 22 atomů uhlíku). V tom případě může být jejich podíl na celkovém obsahu tuku: - u vícenenasycených n-3-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 1 % - u vícenenasycených n-6-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 2 % (u kyseliny arachidonové nejvýše 1 %). Obsah eikosapentaenové kyseliny (20:5 n-3) nesmí být vyšší než obsah dokosahexaenové kyseliny (22:6 n-3). | | | | | | | |

| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | Použity mohou být následující sacharidy: | | | | |

| - laktóza | | | | | | | |

| - maltóza | | | | | | | |

| - sacharóza | | | | | | | |

| - maltodextriny | | | | | | | |

| - glukózový sirup nebo sušený glukózový sirup | | | | | | | |

| - předvařený škrob z přirozeně bezlepkových surovin | | | | | | | |

| - zeželatinovatělý škrob z přirozeně bezlepkových surovin. | | | | | | | |

| 4.1 laktóza | 0,85 g/100 kJ (3,5 g/100 kcal) | --- --- | Toto ustanovení se netýká výživy, ve které sójové bílkoviny představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin. | | | | |

| 4.2 sacharóza | --- | 20 % celkového obsahu sacharidů | | | | | |

| 4.3 předvařený škrob a/nebo želatinový škrob | --- | 2 g/100 ml a 30 % celkového obsahu sacharidů | | | | | |

| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | | | | | |

| | Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | Poznámka | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 5. Minerální látky | | | | | | | |

| 5.1 Výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | Sodík | mg | 5 | 14 | 20 | 60 | * Limit použitelný pro výživu s přidaným železem |

| Draslík | mg | 15 | 35 | 60 | 145 | Poměr Ca/P nesmí být nižší než 1,2 ani vyšší než 2,0. | |

| Chloridy | mg | 12 | 29 | 50 | 125 | | |

| Vápník | mg | 12 | - | 50 | - | ** Platí pro výživu s přídavkem selenu. | |

| Fosfor | mg | 6 | 22 | 25 | 90 | | |

| Hořčík | mg | 1,2 | 3,6 | 5 | 15 | | |

| Železo * | mg | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | | |

| Zinek | mg | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | | |

| Měď | μg | 4,8 | 19 | 20 | 80 | | |

| Jod | μg | 1,2 | - | 5 | - | | |

| Selen ** | μg | - | 0,7 | - | 3 | | |

| 5.2. Výživa vyráběná výlučně ze sójových bílkovin nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | Železo | mg | 0.25 | 0,5 | 1 | 2 | Požadavky na ostatní minerální látky uvedené v bodě 5.1 platí i pro bod 5.2. |

| Zinek | mg | 0,18 | 0,6 | 0,75 | 2,4 | | |

| 6. Vitaminy | Vitamin A | μg RE* | 14 | 43 | 60 | 180 | * RE = trans retinol ekvivalent. |

| Vitamin D | μg** | 0,25 | 0,65 | 1 | 2,5 | ** Ve formě cholekalciferolu, jehož 10 μg = 400 m.j. (mezinárodních jednotek) vitaminu D. | |

| Thiamin | μg | 10 | - | 40 | - | | |

| Riboflavin | μg | 14 | - | 60 | - | *** NE = ekvivalent niacinu: mg kys. nikotinové + mg tryptofanu / 60. | |

| Niacin | mg NE*** | 0,2 | - | 0,8 | - | x) Alfa TE = d - alfa tokoferolekvivalent. | |

| Kys. pantothenová | μg | 70 | - | 300 | - | xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ. | |

| Vitamin B6 | μg | 9 | - | 35 | - | | |

| Biotin | μg | 0,4 | - | 1,5 | - | | |

| Kyselina listová | μg | 1 | - | 4 | - | xxx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal. | |

| Vitamin B12 | μg | 0,025 | - | 0,1 | - | | |

| Vitamin C | mg | 1,9 | - | 8 | - | | |

| Vitamin K | μg | 1 | - | 4 | - | | |

| Vitamin E | mg alfa TEx) | xx) | - | xxx) | - | | |

| KRITÉRIUM | Nejvyšší hodnota *) | Poznámka | | | | | |

| mg/100 kJ | mg/100 kcal | | | | | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 7. Nukleotidy - mohou být přidány následující nukleotidy | Cytidin - 5' - monofosfát | 0,60 | 2,50 | *) Celkové množství nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). | | | |

| Uridin - 5' - monofosfát | 0,42 | 1,75 | | | | | |

| Adenosin - 5' - monofosfát | 0,36 | 1,50 | | | | | |

| Guanosin - 5' - monofosfát | 0,12 | 0,50 | | | | | |

| Inosin - 5' - monofosfát | 0,24 | 1,00 | | | | | |

Složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu

(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka | | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1. Energie | 250 kJ (60 kcal) /100 ml | 335 kJ (80 kcal) /100 ml | | | | |

| 2. Bílkoviny | 0,5 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) | 1 g/100 kJ (4,5 g/l00 kcal) | obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,38 pro bílkoviny kravského mléka obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,25 pro izoláty sojové bílkoviny | | | |

| | | | Chemický index těchto bílkovin se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině kaseinu nebo bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | | | |

| Pro pokračovací kojeneckou výživu vyráběnou ze sojových bílkovin (výhradně nebo ve směsi s proteiny kravského mléka) se mohou používat jen izoláty sojové bílkoviny. Aminokyseliny mohou být přidávány do pokračovací kojenecké výživy výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkovin a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. Chemickým indexem se rozumí nejmenší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině. | | | | | | |

| Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat methionin nejméně ve stejném využitelném množství jako mateřské mléko podle přílohy č. 6 tab. č. 1. | | | | | | |

| 3.Tuky | 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal) | 1,5g/100 kJ 6,5 g/100 kcal | | | | |

| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): | - sezamový olej (olej ze sezamových semen) - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku) | | | | | |

| 3.2 Kyselina laurová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | | | | |

| 3.3 Kyselina myristová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | | | | |

| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | | | | | | |

| | 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal) limit se vztahuje pouze na pokračovací kojeneckou výživu obsahující rostlinný olej | --- | | | | |

| 3.5 Obsah trans- mastných kyselin nesmí překročit 4 % celkového obsahu tuku. | | | | | | |

| 3.6 Obsah kyseliny erukové nesmí překročit 1 % celkového obsahu tuku. | | | | | | |

| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | | | | |

| 4.1 Použití složek obsahujících gluten je zakázáno | | | | | | |

| 4.2. Laktóza | 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) | --- | Toto ustanovení se nevztahuje na pokračovací kojeneckou výživu, ve které isoláty sojových bílkovin představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin. | | | |

| 4.3. Sacharóza, fruktóza, med | --- | odděleně nebo jako celek: 20 % z celkového obsahu sacharidů | | | | |

| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | Poznámka | | | |

| | Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 5. Minerální látky | | | | | | |

| 5.1. Železo | mg | 0,25 | 0,5 | 1 | 2 | |

| Jod | μg | 1,2 | - | 5 | - | |

| 5.2. Zinek | | | | | | |

| 5.2.1. Pokračovací výživa vyráběná pouze z kravského mléka | mg | 0,12 | - | 0,5 | - | |

| 5.2.2. Pokračovací výživa obsahující izoláty sojových bílkovin nebo jejich směsi s kravským mlékem | mg | 0,18 | - | 0,75 | - | |

| 5.3. Jiné minerální látky | | | | | | |

| Množství nejméně odpovídající těm, které se normálně nalézají v kravském mléce; snížené, kde to je vhodné, ve stejném poměru jako koncentrace bílkoviny v pokračovací výživě ke koncentraci bílkoviny v kravském mléce uvedené v příloze č. 6 tab. č. 3. | | | | | | |

| 5.4. Poměr Ca/P nesmí přesáhnout 2,0. | | | | | | |

| 6. Vitaminy | | | | | | |

| Vitamin A | μg RE* | 14 | 43 | 60 | 180 | * RE = trans retinol ekvivalent. |

| Vitamin D | μg** | 0,25 | 0,75 | 1 | 3 | ** Ve formě cholekalciterolu, jehož 10 μg = 400 m.j. vitaminu D. |

| Vitamin C | mg | 1,9 | - | 8 | - | *** Alfa TE = d - alfa tokoferol-ekvivalent. |

| Vitamin E | mg alfa TE *** | x) | - | xx) | - | x) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ. |

| | | | | | | xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal. |

| 7. Nukleotidy | Nejvyšší hodnota 1) | | | | | |

| | mg/100 kJ | mg/100 kcal | | | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| Mohou se přidat tyto nukleotidy: | cytidin - 5' - monofosfát | 0,60 | 2,50 | 1) Celková koncentrace nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). | | |

| uridin - 5' - monofosfát | 0,42 | 1,75 | | | | |

| adenosin - 5' - monofosfát | 0,36 | 1,50 | | | | |

| guanosin - 5' -monofosfát | 0,12 | 0,50 | | | | |

| inosin - 5' - monofosfát | 0,24 | 1,00 | | | | |

Potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí

- 1. Vitaminy

| VITAMIN | POUŽITELNÉ FORMY |

| beta karoten | |

| Vitamín D | vitamin D2 (ergokalciferol) |

| thiamin mononitrát | |

| sodná sůl riboflavin-5' -fosfátu | |

| pyridoxin-5'- fosfát | |

| sodná sůl kyseliny L-askorbové | |

| vápenatá sůl kyseliny L-askorbové | |

| kyselina 6-palmityl-L-askorbová (askorbylpalmitát) | |

| draselná sůl kyseliny askorbové | |

| Vitamin E | D-α tokoferol |

| DL-α tokoferol | |

| D-α tokoferol acetát | |

| DL-α tokoferol acetát | |

| Vitamin K | fylochinon (fytomenandion) |

- 2. Minerální látky

| MINERÁLNÍ LÁTKA | POUŽITELNÉ FORMY SOLI |

| glycerol fosforečnan vápenatý | |

| vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |

| hořečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |

| Železo (Fe) | citran železnatý |

| citran železito-amonný | |

| difosforečnan železitý | |

| Měď (Cu) | citran měďnatý |

| Zinek (Zn) | chlorid zinečnatý |

| citran zinečnatý | |

| octan zinečnatý | |

| Mangan (Mn ) | uhličitan manganatý |

| citran manganatý | |

| Selen (Se) | selenan sodný |

| seleničitan sodný | |

| sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |

| draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |

- 3. Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky

| L- arginin a jeho hydrochlorid | cytidin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |

| L- cystin a jeho hydrochlorid | uridin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |

| L- histidin a jeho hydrochlorid | adenosin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |

| L- isoleucin a jeho hydrochlorid | guanosin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |

| L- leucin a jeho hydrochlorid | inosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |

| L- lysin a jeho hydrochlorid | |

| L- cystein a jeho hydrochlorid | |

| L- methionin | |

| L- fenylalanin | |

| L- threonin | |

| L- tryptofan | |

| L- tyrosin | |

| L- valin | |

| L- karnitin a jeho hydrochlorid taurin | |

- 4. Ostatní

| Cholin |

| --- |

| Chlorid cholinu |

| Citrát cholinu |

| Dvojvinan cholinu (Cholin bitartrát) |

| Inositol |

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.

Podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí

| ZVLÁŠTNÍ INFORMACE | PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ |

| Upravený obsah bílkovin | Obsah bílkovin nižší než 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) a poměr mezi bílkovinou syrovátky a kaseinem ne menší než 1,0 |

| Nízký obsah sodíku (low sodium) | Obsah sodíku menší než 9 mg/100 kJ (39 mg/100 kcal) |

| Bez sacharózy (sucrose free) | Není přítomna sacharóza |

| Pouze laktóza (lactose only) | Laktóza je jediný přítomný sacharid |

| Bez laktózy (lactose free) | Není přítomna laktóza |

| Obohaceno železem | Přidáno železo |

| Snížené riziko alergie na mléčné bílkoviny, přitom lze použít odkazy na snížený obsah alergenů nebo zmírněné antigenní působení | a) Počáteční kojenecká výživa musí vyhovovat požadavkům podle přílohy č. 1 bodu 2.2 a množství bílkoviny v počáteční kojenecké výživě vyvolávající imunitní reakci měřené všeobecně přijatými metodami může tvořit pouze 1 % z látek obsahujících dusík. |

| b) V označení výživy musí být uvedeno, že kojenci, kteří jsou alergičtí na intaktní bílkovinu, z níž je výživa vyrobena, ji nesmějí konzumovat, pokud není všeobecně uznanými klinickými testy prokázáno, že je snášena více než 90 % kojenců (interval spolehlivosti 95 %) trpících nadměrnou citlivostí vůči bílkovinám, z nichž je hydrolyzát vyroben. | |

| c) Počáteční kojenecká výživa nesmí u laboratorních zvířat při perorálním podávání vyvolávat žádnou reakci na bílkoviny, z nichž je vyrobena. | |

| d) Pro oprávněnost tvrzení musí být jako důkaz uváděných vlastností předloženy vědecky podložené údaje. | |

Referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí

| Živina | Referenční hodnota | |

| jednotka | pro celodenní příjem | |

| Vitamin A RE* | μg | 400 |

| Thiamin | mg | 0,5 |

| Riboflavin | mg | 0,8 |

| Niacin NE** | mg | 9 |

| Jód | μg | 70 |

| Selen | μg | 10 |

| Měď | mg | 0,4 |

*RE = trans-retinolekvivalent

**NE = niacinekvivalent

Obsah důležitých biologicky účinných látek v mateřském a kravském mléce

Obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce

(vyjádřené v mg na 100 kJ a 100 kcal)

| | na 100 kJ*) | na 100 kcal*) |

| Arginin | 16 | 69 |

| Cystin | 6 | 24 |

| Histidin | 11 | 45 |

| Isoleucin | 17 | 72 |

| Leucin | 37 | 156 |

| Lysin | 29 | 122 |

| Methionin | 7 | 29 |

| Fenylalanin | 15 | 62 |

| Threonin | 19 | 80 |

| Tryptofan | 7 | 30 |

| Tyrosin | 14 | 59 |

| Valin | 19 | 80 |

^*^) 1 kJ = 0,239 kcal

Obsah aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka

(vyjádřené v g na 100 g bílkovin)

| | Kasein | Bílkovina mateřského mléka |

| --- | --- | --- |

| Arginin | 3,7 | 3,8 |

| Cystin | 0,3 | 1,3 |

| Histidin | 2,9 | 2,5 |

| Isoleucin | 5,4 | 4,0 |

| Leucin | 9,5 | 8,5 |

| Lysin | 8,1 | 6,7 |

| Methionin | 2,8 | 1,6 |

| Fenylalanin | 5,2 | 3,4 |

| Threonin | 4,7 | 4,4 |

| Tryptofan | 1,6 | 1,7 |

| Tyrosin | 5,8 | 3,2 |

| Valin | 6,7 | 4,5 |

Tabulka č. 3

Průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce

(vyjádřené v jednotkách uvedených na 100 g tukuprosté sušiny a na 1 g bílkoviny)

| Minerální látka | mg/100 g sušiny tukuprosté | mg/1 g bílkoviny |

| --- | --- | --- |

| Sodík | 550 | 15 |

| Draslík | 1680 | 43 |

| Chlor | 1050 | 28 |

| Vápník | 1350 | 35 |

| Fosfor | 1070 | 28 |

| Hořčík | 135 | 3,5 |

| Měď | 225 μg/100 g | 6 μg/1 g |

| Jod* | - | - |

* bez údajů, liší se podle složení krmiva a podmínek chovu

| 3. Tuky | A, D B | | 0,8 (3,3) 1,1 (4,5) | Pokud je obsah tuku vyšší než 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal), pak obsah : - kyseliny laurové smí být nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků, - kyseliny myristové nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků - kyseliny linolové (ve formě glyceridů) musí být nejméně 0,07 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvýše 0,285 g/100 kJ (1,2 g/100 kcal) |

| D | 0,012 (0,05) | | U výrobků vyrobených s použitím mléka (mléčné sušenky) | |

POTRAVNÍ DOPLŇKY, KTERÉ SMĚJÍ BÝT PRO ÚČELY ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVY PŘIDÁVÁNY DO POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVU

*) Látky lze používat do potravin určených pro zvláštní výživu nejdéle do 31. prosince 2006, a to za předpokladu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin nezaujal negativní stanovisko k jejímu používání při výrobě potravin určených pro zvláštní výživu a látka se používala při výrobě jedné nebo více potravin určených pro zvláštní výživu uvedených do oběhu v členské zemi Evropských společenství do 11. února 2004.

VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY A JEJICH DOPORUČENÉ DENNÍ DÁVKY

| Vitamin A | μg | 800 |

| --- | --- | --- |

| Vitamin B6 | mg | 2 |

| Vitamin B12 | μg | 1 |

| Vitamin C | mg | 60 |

| Vitamin D | μg | 5 |

| Vitamin E | mg | 10 |

| Biotin | mg | 0,15 |

| Fosfor | mg | 800 |

| Hořčík | mg | 300 |

| Jód | μg | 150 |

| Kyselina listová | μg | 200 |

| Kyselina pantothenová | mg | 6 |

| Niacin | mg | 18 |

| Riboflavin | mg | 1,6 |

| Thiamin | mg | 1,4 |

| Vápník | mg | 800 |

| Zinek | mg | 15 |

| Železo | mg | 14 |

| Vitamin D (µg) | 0,25 | 0,75 | 1 | 3 |

^1) Směrnice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 1989/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. června 1999, kterou se mění směrnice 1989/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2001/15/ES ze dne 15. února 2001 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2001/15/ES za účelem zařazení určitých látek do přílohy. Směrnice Komise 2006/34/ES ze dne 21. března 2006, kterou se mění příloha směrnice 2001/15/ES, pokud jde o zařazení určitých látek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 1991/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/4/ES ze dne 16. února 1996, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1998/36/ES ze dne 2. června 1998, kterou se mění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1999/39/ES ze dne 6. května 1999, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice 2003/13/ES ze dne 10. února 2003, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí. Směrnice Komise 1996/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti. Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní lékařské účely. Směrnice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchylující se od směrnice 2001/15/ES, k odkladu aplikace zákazu obchodování s určitými produkty.

^1a) Směrnice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 1989/398//EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. června 1999, kterou se mění směrnice 1989/398//EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2001/15/ES ze dne 15. února 2001 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2001/15/ES za účelem zařazení určitých látek do přílohy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 1991/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/4/ES ze dne 16. února 1996, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1998/36/ES ze dne 2. června 1998, kterou se mění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1999/39/ES ze dne 6. května 1999, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice 2003/13/ES ze dne 10. února 2003, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí. Směrnice Komise 1996/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti. Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní lékařské účely. Směrnice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchylující se od směrnice 2001/15/ES, k odkladu aplikace zákazu obchodování s určitými produkty.

^2) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.

^5) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.