Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

– schémata elektrických a neelektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků informačního a řídícího systému uvnitř i vně rozvaděčů, s uvedením druhů vodičů a s vyznačením napájecích připojení včetně celkového schématu napájení systému, jeho jištění, zemnění apod.,

– schémata kombinovaných obvodů (např. elektropneumatických); kreslí se jako jedno společné schéma,

– dispozice strojů a zařízení doplněná údaji o umístění odběrů, čidel a přístrojů kromě rozvaděčů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení, hlavních tras informačních a řídících obvodů s místy vyústění rozvodu vzduchu, vody, vývodu elektrické energie apod. včetně protipožárních opatření na kabelových trasách,

– detaily styčných nebo upevňovacích bodů mezi informačním a řídícím zařízením, strojním zařízením a stavební konstrukcí, např. upevnění rozvaděčů, výkresy průchozích otvorů, čidel, odběrů, jímek, ukončení ovládaných orgánů s příslušnými připojovacími rozměry.

Poznámka: Schémata jednotlivých obvodů (elektrických, neelektrických, kombinovaných) lze účelně slučovat.

• 1.2.3 Seznam strojů a zařízení (včetně montáže) Obsahuje specifikaci všech měřicích, signalizačních a řídících přístrojů a jejich příslušenství, rozdělených podle jednotlivých obvodů a specifikace rozvaděčů, desek, skříněk; souhrnný soupis impulsních a spojovacích trubek podle druhů a velikostí; u každé položky je uvedeno číslo položky, název a charakteristické údaje (shodně s objednávkou) podle potřeby (např. clona, regulační ventil), také protokol o výpočtu; údaje o umístění vzhledem k výrobnímu zařízení; odvolávka na zajištění úpravy výrobního zařízení pro montáž čidla nebo regulačního přístroje, s případným uvedením čísel výkresů; přístroje z dovozu se uvádějí odděleně; soupis programů uvedených v odstavci 1.2.2.

• 1.3 Provozní rozvod silnoproudu

• 1.3.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:

– údaje, kde začíná a končí rozvod podle použitého členění,

– výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytku napětí a kompenzace účiníku,

– zvláštní požadavky pro obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů a popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.

• 1.3.2 Výkresy

– jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozvaděče; napájení jednotlivých zařízení, strojů nebo spotřebičů s udáním proudových soustav i přenášených výkonů a zkratových poměrů,

– jednopólové, popřípadě vícepólové základní schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozvaděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu (v takovém případě se jednopólové, popřípadě vícepólové schéma u složitých zařízení doplňuje příslušně označenými odcházejícími vedeními pomocných obvodů),

– schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob zařízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením přístrojů v různých zařízeních,

– schéma rozvodů vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezů kabelů a vodičů, vypracované s přihlédnutím k vnitřnímu zapojení spojových zařízení (schéma rozvodu může být nahrazeno vhodně upraveným soupisem kabelů a vodičů v technické zprávě),

– dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu,

– výkresy tras kabelových a pásových rozvodů, s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách v souladu se soupisem kabelů a vodičů,

– výkresy uzemňovací sítě s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.

• 1.3.3 Seznam strojů a zařízení

Obsahuje specifikaci v tomto uspořádání:

– jednotlivé položky dodávek, tj. rozvaděče, skříňky, případně transformátory atd., s údaji obdobnými (pořadové číslo, číslo položky na výkresech atd.) jako v bodu 1.1.3,

– soupis spotřebičů, silových kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy); kabely pro dozor se uvádějí souhrnně.

• 1.4 Provozní potrubí

• 1.4.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:

popis provedení ochranných nátěrů s určením druhu konečných barev, popřípadě značek pro jednotlivá média.

• 1.4.2 Výkresy

– potrubní schéma, do něhož se zakreslují všechny stroje a zařízení obrysovými čarami nebo normalizovanými značkami podle jejich výškového uspořádání; potrubí se zpravidla označuje číslem větve, jmenovitou světlostí, znakem potrubní třídy, popřípadě znakem izolace; dále jsou vyznačeny všechny armatury a měřicí a řídicí přístroje normalizovanými značkami; ve schématu jsou vyznačeny styčné body potrubí s jinými provozními soubory,

– jiná schémata podle potřeby (odvodnění, vytápění apod.),

– dispozice s vyznačením a dispozičním okótováním potrubí včetně armatur, ohybů, spojů, návarků, kompenzačních členů, spádů apod.; dále pevných bodů a závěsů ovlivňujících stavební konstrukci; ostatní závěsy se vyznačují podle druhu a počtu bez kótování; izolace potrubí se vyznačuje vždy v řezech, v pohledech se kreslí pouze na úsecích souvisících s uzly, křižováním apod.

• 1.4.3 Seznam strojů a zařízení obsahuje

– úplný rozpis všech potrubních větví, členěný podle druhu materiálu, Jt a Js s uvedením začátku a konce větve, druhu materiálu, dopravované látky, Jt, druhu těsnění, délky, vnějšího průměru, tloušťky stěny a veškerého příslušenství potrubní větve (ohybů, přírub, závěsů atd.); rekapitulaci za celý provozní soubor podle materiálu a druhu potrubí,

– úplný rozpis armatur, rozdělený podle materiálu, druhu, Jt a Js s odvoláním na umístění armatur (potrubní větve, stroje, aparátu); rekapitulaci za celý provozní soubor,

– kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkresu, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, hmotnost,

– izolace, jejich druhy s údajem výměr,

– nátěry, členění podle druhů s údajem výměr.

• 1.5 Údržba základních prostředků

Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s uvedením konečných údajů.

• 1.6 Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí

Dokumentace se zpracovává v obdobné skladbě jako v úvodním projektu (příloha č. 9, část C, bod 2), avšak v odpovídající podrobnosti a s uvedením konečných údajů.

• 1. Rozpočtová část

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

• 1. Doklady

o projednání podle § 58 odst. 2, popř. podle § 43 odst. 2, § 55 a § 62 odst. 2.

PŘÍLOHA č. 12

VZORY TISKOPISŮ PRO SESTAVOVÁNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ A VYSVĚTLIVKY K NIM

I. Vysvětlivky k tiskopisu č. 1

• 1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování celkových nákladů stavby na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 1.

• 1. Tiskopis se vyplňuje:

• a) při zpracování projektového úkolu jako propočet (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Všechny náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.

• 1. Vyšrafovaná okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 33, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.

• 1. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.

• 1. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e = f.

• 1. Sloupec g obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do základních prostředků (hl. X).

V hlavách I až IX platí, že f = g.

[image omitted]

• 1. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. IX). V hlavách I až X platí, že g = h.

• 1. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:

Řádek 1 – nehodící se názvy se škrtnou. Dále se uvede název a místo stavby shodně s uvedenými v registračním listu;^137) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se uvedou údaje shodně s uvedenými v přípravné dokumentaci. Archivním číslem se rozumí číslo, pod kterým je tiskopis archivován investorem (u propočtu) nebo generálním projektantem (souhrnný rozpočet, kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby).

Řádek 2 – uvede se identifikační číslo investora podle Jednotného číselníku organizací v ČSSR vydaného Federálním statistickým úřadem (údaj ve sl. A – číslo položky organizace Jednotného číselníku).

Řádek 3 – uvede se registrační číslo stavby;^137) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se nevyplňuje.

Řádek 4 – uvede se název kraje a okresu místa stavby; kód kraje a okresu se uvede podle výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 9. června 1978 čj. 1793/78-032-918, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 7–8/1978).

Řádek 5 – uvede se název a kód odvětví podle „Jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství“ vydané vyhláškou Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb. a na základě výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 8. března 1979 čj. 876/79-032-331, jímž se mění a doplňuje Jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 5/1979).

Řádek 6 – charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, modernizace nebo rekonstrukce.^137)

Řádek 7 – uvede se kontrolní součet číselných znaků z řádků 2 až 6.

Řádek 8 – obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a hrazené z investičních prostředků.

Řádek 9 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, uvedou se jejich náklady ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

Řádek 10, 11, 12 – údaj uvedený v řádku 9, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení

– na dodávky rozpočtované vč. mimostaveništní dopravy (ř. 10),^138)

– na montážní práce – základní rozpočtové náklady (ř. 11).

– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 12).^139) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 12. Platí, že ř. 10+11+12 = 9.

Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 11, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 12, sloupec d.

Řádek 13 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c; jsou-li součástí popřípadě příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 14, 15 – údaj v řádku 13, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení

– na základní rozpočtové náklady (ř. 14),

– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 15).^140)

Platí, že řádek 14+15 = řádek 13. Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 14, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 15, sloupec c.

Řádek 16 – náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

To neplatí u stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 17 – náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 18 až 25 – obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 18 je rozveden podle druhu v řádcích 19 až 25, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů. Řádky 23 až 25 jsou vyhrazeny pro vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven. Platí, že součet řádků 19 až 25 se vždy rovná řádku 18; v řádku 18 platí, že sloupec c+d = e = f = g = h.

Řádek 26 – obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d.

Platí, že c+d = e = f = g = h.

Řádek 27 – obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d).

Platí, že c+d = e = f = g = h.

Řádek 28 – obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do základních prostředků.

Platí, že f = g = h.

Řádek 29 – obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků, nezahrnované do základních prostředků.

Platí, že g = h.

Řádek 30 – z celkové částky nákladů uvedené v řádku 29 se v řádku 30 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.

Řádek 31 – obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků.

Řádek 32 – z nákladů uvedených v řádku 31 se samostatně uvádějí v řádku 32 sloupec h samostatnou položkou celkové náklady na kompletační činnost.

Řádek 33 – obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.

Řádek 34 – uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.

Řádek 35 – uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu, a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním orgánem.

Řádek 36 – evidenčně uvádí náklady na předměty získané po vyřešení plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.

Řádek 37 – uvádí náklady na dovoz v členění na dovozy ze SZ a NSZ, a to z hlavy I až XI, z hlavy II a IV a z hlavy III. Náklady na dovoz v hl. II, III a IV nezahrnují úroky, které patří do hl. XI.

II. Vysvětlivky k tiskopisu č. 2

• 1. Skladba a forma tiskopisu může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 2 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 2 a může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby:

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady stavby se v rekapitulaci k propočtu uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst. Rozpočtové náklady v rekapitulacích k souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs na jedno desetinné místo. Součty jednotlivých hlav se však do souhrnného rozpočtu nebo kontrolního sestavení (tiskopis č. 1) převádějí zaokrouhleně na celé tisíce Kčs bez desetinných míst.

• 1. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5, 8 a 9 a u stavebních objektů do sloupců 3, 8 a 9.

V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.

• 1. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U provozních souborů (hl. II) a stavebních objektů (hl. III) se uvádějí (před jejich názvy) čísla podle číselníku stavebních objektů a provozních souborů z přílohy č. 14 Směrnice Federálního statistického úřadu 25 Iv RS (viz poznámka^137) k řádku 1 tiskopisu č. 1). U provozních souborů a stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede ještě příslušný kód Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků, resp. Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.

• 1. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:

Hlava I – náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na

– projektové práce,

– průzkumné práce.

Hlava II – náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4+5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6+7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. II uvedou náklady dovážených provozních souborů s tím, že se u těchto nákladů vyjádří ve sloupcích 3, 4 a 5 také jejich součty. Ve sl. 4 se uvádějí náklady na vlastní dodávku dováženého provozního souboru (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), ve sl. 5 jsou zaznamenány náklady dovážených montáží určené v tuzemské cenové úrovni,^141) ve sl. 3 je součet nákladů ze sl. 4 a 5. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených provozních souborů vč. montáží (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.^142)

Hlava III – náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6+7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. III uvedou náklady dovážených stavebních prací (profesí) dodávaných zahraničním dodavatelem s tím, že se tyto náklady určí ve sloupcích 3, 6 a 7 v tuzemské cenové úrovni a vyjádří se v nich také jejich součty; náklady sl. 3 se rovnají součtu nákladů sl. 6 a 7. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených poddodávek stavebních prací a profesí (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.

Hlava IV – náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2. Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. IV uvedou náklady dovážených strojů a zařízení (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI) s tím, že se tyto náklady vyjádří ve sloupci 2 také jejich součtem.

Hlava V – náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.

Hlava VI

• a) vedlejší náklady v rozčlenění podle předepsaných druhů se uvádějí ve sloupci 8 až 15, a to na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III;

• b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;

• c) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů (písm. b) ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provedou součty ve sloupcích 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9+10+11+12+13+14+15.

Hlava VII – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.

Hlava VIII – rezerva se uvádí ve sloupci 2.

Hlava IX – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2.

Hlava X – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 30 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.

Hlava XI

• a) náklady na kompletační činnost se uvádějí ve sloupci 16 na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III. V rekapitulaci hlavy XI se oba mezisoučty ze sloupce 16 zapíší do sloupce 2;

• b) ostatní náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvedou rovněž ve sloupci 2;

• c) součet nákladů hlavy XI ve sloupci 2 se na tiskopisu č. 1 uvede v řádku 31. Úhrn nákladů na kompletační činnost zjištěný z údajů ve sloupci 2, se evidenčně vykáže samostatnou položkou v řádku 32 tiskopisu č. 1.

III. Vysvětlivky k tiskopisu č. 3

• 1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 3 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 3.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.

• 1. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.

• 1. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupci h tiskopisu č. 1.

• 1. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.

Poznámka: Tiskopisy č. 1 až 3 předepsané vyhláškou č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb (příloha č. 12), se používají až do vyčerpání zásob Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů.

[image omitted]

[image omitted]

PŘÍLOHA č. 13

ČLENĚNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ STAVBY

• 1. Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů^143) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků.^144)

• 1. Členění umožňuje vyjádřit

• a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 33, sl. e),

• b) náklady na jiné investice (ř. 28, sl. f),

• c) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 8, sl. h),

• d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. f),

• e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 33, sl. g),

• f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků (ř. 29, sl. g),

• g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 31, sl. h),

• h) celkové náklady stavby (ř. 33, sl. h).

• 1. Hlava I – Projektové a průzkumné práce

Zařazují se náklady na

• a) projektové práce určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady

– na činnosti generálního projektanta stavby,

– na zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a prováděcích projektů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů,

– na výkon autorských dozorů,

– na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.

– modely pro projektové práce,

– změny a doplňky požadované odběratelem,

– projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,

– zkoušky pro projekty;

• b) průzkumné práce prováděné

– podle ceníku geologických prací,

– podle ceníku geodetických a kartografických prací,

jde zejména o náklady na

– geologický průzkum potřebný pro zpracování projektové dokumentace,

– geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,^145)

– geodetickou činnost generálního projektanta.^146)

Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.

Hlava II – Provozní soubory

Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž), včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.^147) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.

Zařazují se též náklady na technologické zařízení hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, pokud bude rozhodnuto, že se stane součástí určité stavby.

Hlava III – Stavební objekty^14)

Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.

Zařazují se též náklady na

– zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,

– úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací,^148)

– stavební práce hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, které budou po jejich dokončení použity jako základní prostředky a stanou se součástí určité stavby.

Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy

Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).

Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.

Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.^149)

Hlava V – Umělecká díla^150)

Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.

Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.

Hlava VI – Vedlejší náklady

Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu^92) a podle přílohy č. 17 v členění:

– provozní a sociální zařízení staveniště,

– územní vlivy,

– mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),

– ostatní.

Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách

Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na

– úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),

– vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů; u staveb, jejichž účastníci jsou povinni zajistit výkon geodetických prací odpovědnými geodety též náklady na zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,^151)

– geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,^152)

– vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,

– ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,

– odlesnění prováděné nestavební organizací,

– ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,

– popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.

Hlava VIII – Rezerva

Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.

Hlava IX – Jiné investice^153)

Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na

– nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,

– pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,

– odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu^154) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,

– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,

– modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.^155)

Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků

Zahrnují se např.

– náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),

– náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,

– příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů^156) a příspěvky na infrastrukturu,

– nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.

Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků

Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na

– organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),

– kompletační činnost,

– ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,

– vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,^157) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,

– uživatelské programové vybavení,

– správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),

– licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,

– projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,

– ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),

– náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu^158) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinnosti uzavřít smlouvu s investorem,

– výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,

– přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,^159)

– geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,

– geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,^160)

– biologickou rekultivaci,

– umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,^161)

– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.^162)

PŘÍLOHA č. 14

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA DOKUMENTACE STAVEB

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Státní expertiza investičního záměru

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

C. Lhůty

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Schválením projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.

• 1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technickoekonomické úrovně stavby a jejích nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle bodu 1.3, 1.4 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.

• 1.3 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, předkládá investor vždy přímo nadřízenému orgánu. Projektovou dokumentaci předkládá se svým vyjádřením.

• 1.4 Nadřízený orgán, který předkládá dokumentaci ke schválení, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, které musí být podepsáno statutárním orgánem nebo jím pověřeným pracovníkem. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná.

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 2.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol stavby, která podléhá státní expertize, musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 2.2 Před schválením projektového úkolu účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového ústředního orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek ústředního odvětvového orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhoduje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.

• 2.3 Ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu schvalující orgán uvede:

• 2.3.1 identifikační údaje stavby a investora

• 2.3.2 závazné údaje a ukazatele

• 2.3.3 údaje a ukazatele, jejichž nedodržení v další přípravě a v realizaci stavby musí být projednáno s orgánem, který schválil projektový úkol

• 2.3.4 informativní údaje a ukazatele

• 2.3.5 rozhodnutí o použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení

• 2.3.6 podmínky, které musí být dodrženy při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho schválení.

• 2.4 Závaznými údaji jsou:

• 2.4.1 u všech staveb:

• 2.4.1.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby

• 2.4.1.2 z toho: stavební práce

• 2.4.1.3 náklady na dovoz ze socialistických zemí

• 2.4.1.4 náklady na dovoz z nesocialistických zemí

• 2.4.1.5 projektované kapacity (v měrových jednotkách)^163)

• 2.4.1.6 počet pracovníků

• 2.4.1.7 z toho přírůstek pracovníků

• 2.4.1.8 z toho přírůstek pracovníků z bilančních zdrojů oblastí

• 2.4.1.9 lhůta výstavby v měsících

• 2.4.1.10 termín dokončení stavby (pouze u závazných staveb)

• 2.4.1.11 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu ze socialistických zemí (ve fco cenách)

• 2.4.1.12 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu z nesocialistických zemí (ve fco cenách)

• 2.4.2 u výrobních staveb též:

• 2.4.2.1 termíny uvedení výrobních kapacit do provozu (pouze u závazných staveb)

• 2.4.2.2 objem výroby v naturálním, popř. hodnotovém vyjádření (pokud již sama kapacita není vyjádřena objemem výroby)

• 2.4.2.3 upravené vlastní výkony

• 2.4.2.4 hrubý zisk, popř. hrubá ztráta

• 2.4.2.5 doba náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon v měsících

• 2.4.2.6 koeficient směnnosti dělníků hlavní výrobní činnosti

• 2.5 Orgán státní expertizy a orgán nadřízený orgánu schvalujícímu přípravnou dokumentaci může určit další údaje, popř. ukazatele, které musí být schváleny jako závazné.

• 2.6 Informativními údaji a ukazateli jsou:

• 2.6.1 u všech staveb:

• 2.6.1.1 celkové náklady stavby (hl. I–XI propočtu)

• 2.6.1.2 měrné investiční náklady na jednotku kapacit^164)

• 2.6.1.3 podlažní plocha budov

• 2.6.1.4 obestavěný prostor budov

• 2.6.2 u výrobních staveb též:

• 2.6.2.1 výkony

• 2.6.2.2 vlastní výkony

• 2.6.2.3 objem vývozu do socialistických zemí ve velkoobchodních cenách

• 2.6.2.4 objem vývozu do nesocialistických zemí ve velkoobchodních cenách

• 2.6.2.5 přírůstek pracovních míst dělníků průmyslové činnosti

• 2.6.2.6 hrubá rentabilita výrobních fondů

• 2.6.2.7 produktivita práce z upravených vlastních výkonů

• 2.6.2.8 účinnost základních prostředků z upravených vlastních výkonů

• 2.6.2.9 rozdílový ukazatel vývozu do socialistických zemí

• 2.6.2.10 rozdílový ukazatel vývozu do nesocialistických zemí

• 2.6.2.11 doba návratnosti investic.

• 2.7 Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený pracovník.

• 2.8 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu u závazných a centralizovaných staveb orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly stanoviska pro účely státní expertizy a podle územní příslušnosti stavby též České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi.

• 1. Schvalování projektové dokumentace (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 3.1 Při schvalování projektové dokumentace se použijí přiměřeně ustanovení části 2.

• 3.2 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

• 4.1 Dokumentaci staveb obytných souborů schvaluje krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, pokud se souhlasem příslušného ministerstva výstavby a techniky nezmocní okresní národní výbor.

• 4.2 Orgán schvalující přípravnou dokumentaci stavby podléhající státní expertize musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 4.3 U staveb obytných souborů, u kterých se neprovádí státní expertiza, je orgán schvalující přípravnou dokumentaci povinen si vyžádat stanovisko příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky, nedojde-li k jiné dohodě.

• 4.4 Krajský národní výbor stanoví samostatné bytové stavby, jejichž dokumentaci bude schvalovat sám; projektovou dokumentaci ostatních samostatných bytových staveb schvaluje investor, pokud si to se souhlasem krajského národního výboru nevyhradil okresní národní výbor, popř. orgán nadřízený investorovi.

• 4.5 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede tyto údaje a ukazatele jako závazné:

• 4.5.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby

• 4.5.2 projektované kapacity:

• 4.5.2.1 počet bytových jednotek

• 4.5.2.2 počet obyvatel

• 4.5.2.3 druh a kapacita občanského vybavení

• 4.5.2.4 druh a kapacita nadzemních objektů technické vybavenosti

• 4.5.3 počet pracovníků

• 4.5.4 průměrná užitková plocha bytu

• 4.5.5 průměrný náklad na jeden čistý byt

• 4.5.6 průměrný náklad na občanskou vybavenost na jeden byt

• 4.5.7 průměrný náklad na technickou vybavenost na jeden byt

• 4.5.8 zdroje financování

• 4.5.9 použití schválených typových podkladů

• 4.5.10 lhůta výstavby v měsících.

• 4.6 Ve schvalovacím protokolu, který musí být zaslán na vědomí příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky, se uvádějí identifikační údaje stavby a investora. Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu nebo jím pověřený pracovník.

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Státní expertizou dokumentace stavby se rozumí souhrnné vyhodnocení potřeby a funkce stavby, jejích základních požadavků, důsledků, účinků a efektivnosti především z národohospodářských a celospolečenských hledisek.

• 1.2 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí zhodnocení souvislostí a důsledků stavby podle předchozího bodu, zpracované pro orgány provádějící státní expertizu orgánem, od něhož bylo vyžádáno (§ 65 odst. 3 a 4 vyhlášky), v oboru jeho působnosti z hledisek uvedených v bodě 1.11.

• 1.3 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádí po dohodě se Státní plánovací komisí výběr staveb ústředních orgánů republik, u nichž si vyhrazuje provedení státní expertizy (§ 65 odst. 2 vyhlášky).

• 1.4 Státní expertiza se provádí na investiční záměr a přípravnou dokumentaci staveb ve smyslu § 65 vyhlášky. Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu nebo jeho části se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil. V tomto případě se použijí ustanovení části B bodu 3 podle obdoby.

• 1.5 Orgány předkládající přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit

• 1.5.1 úplnost a přehlednost dokumentace

• 1.5.2 možnost rozdělení dokumentace již při jejím vypracování na části potřebné pro práci orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

• 1.5.3 náležité uspořádání a obsahovou náplň vyjádření k dokumentaci

• 1.5.4 neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.

• 1.6 Ústřední orgán investora, který předkládá přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy a u staveb komplexní bytové výstavby k zaujetí stanoviska, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, ve kterém výslovně potvrdí:

• 1.6.1 správnost průkazu dosažitelné produkce při plném využití dosavadních kapacit a základních prostředků v oboru (odvětví) včetně zaměnitelných kapacit

• 1.6.2 soulad stavby s koncepcí rozvoje oboru (odvětví)

• 1.6.3 dodržení podmínek stanovených v předchozí dokumentaci a výsledky jejího projednání

• 1.6.4 úplnost předkládané dokumentace včetně dokladů

• 1.6.5 objem devizových prostředků ke krytí dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí, s nímž počítá v rámci svého (předpokládaného) dovozního limitu

• 1.6.6 způsob využití výsledků úkolů vědeckotechnického rozvoje resortu v dokumentaci stavby

• 1.6.7 hospodárnost stavebního řešení objektů

• 1.6.8 přiměřenost velikosti ploch a obestavěného prostoru objektů

• 1.6.9 způsob zabezpečení přírůstku pracovních sil podle jednotlivých zdrojů

• 1.6.10 soulad dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy

• 1.6.11 komplexnost stavby z hlediska její provozní funkce

• 1.6.12 způsob zabezpečení souvisících, zejména vyvolaných investic

• 1.6.13 optimálnost navržené výrobní technologie, přiměřenost a optimální technickou úroveň navržených provozních souborů, strojů a zařízení a reálnost zajištění strojů a zařízení

• 1.6.14 metodickou a věcnou správnost stanovení výše propočtových (rozpočtových) nákladů

• 1.6.15 odůvodněnost a hospodárnost požadavku na zvýšení globální sazby na zařízení staveniště (§ 48 odst. 6 vyhlášky)

• 1.6.16 odůvodněnost a hospodárnost požadavků na mimoglobální objekty a zařízení staveniště

• 1.6.17 metodickou a věcnou správnost propočtu srovnávací varianty sestavené ze soustav technicko-hospodářských ukazatelů, technickoekonomické úrovně budoucího výrobku, ukazatelů výrobně ekonomické efektivnosti

• 1.6.18 komplexnost a správnost zhodnocení efektivnosti stavby

• 1.6.19 soulad dokumentace se schválenou územně plánovací dokumentací, popř. se studií souboru staveb (u staveb komplexní bytové výstavby)

• 1.6.20 zabezpečení stavby účelovými investicemi podmiňujícími komplexní bytovou výstavbu.

Ústřední orgán investora je povinen ve svém vyjádření upozornit na okolnosti, faktory a rozpory, které vyvolávají riziko zhoršení závazných údajů stavby a ukazatelů ekonomické efektivnosti.

• 1.7 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci staveb komplexní bytové výstavby musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technicko-hospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.

• 1.8 Ústřední orgán investora předkládá návrh investičního záměru k provedení státní expertizy v počtu vyhotovení, který dohodne s orgánem státní expertizy.

• 1.9 Ústřední orgán investora předkládá přípravnou dokumentaci orgánu státní expertizy ve dvou úplných vyhotoveních a orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy po jednom vyhotovení v tomto rozsahu:

• 1.9.1 Státní plánovací komisi, popř. České nebo Slovenské plánovací komisi – úplnou dokumentaci

• 1.9.2 příslušnému ministerstvu financí – průvodní zprávu a propočet

• 1.9.3 federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu – průvodní zprávu

• 1.9.4 příslušnému cenovému úřadu – průvodní zprávu a propočet

• 1.9.5 Státní bance československé – průvodní zprávu a propočet.

• 1.10 Orgány státní expertizy a orgány zpracovávající stanoviska pro účely státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci, předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, popř. externích odborníků i zahraničních; mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací. Kromě toho mohou požadovat, aby byly již v průběhu zpracování dokumentace a při jejím projednávání v resortních orgánech přizvány ke konzultacím o problematice uvažovaného řešení. Orgány provádějící státní expertizu si vyžádají stanovisko resortů strojírenství a federálního ministerstva zahraničního obchodu k možnosti nahradit stroje a zařízení z nesocialistických zemí dodávkami z tuzemska a ze socialistických zemí.

• 1.11 Hlediska pro zpracování stanovisek pro účely státní expertizy

• 1.11.1 Ústřední orgány zpracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působnosti, pravomoci a odpovědnosti, vymezených zvláštními předpisy a statuty. V tomto rozsahu mohou své stanovisko nebo jeho část označovat za závazné.

• 1.11.2 V souladu s ustanovením bodu 1.11.1 zpracovávají dále uvedené orgány stanoviska zejména z těchto hledisek:

• 1.11.2.1 Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise) zejména z hledisek:

• 1.11.2.1.1 hospodářsko-politické koncepce státu (republiky)

• 1.11.2.1.2 souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,

• 1.11.2.1.3 řešení strukturálních změn,

• 1.11.2.1.4 řešení meziodvětvových vztahů,

• 1.11.2.1.5 rozvoje jednotlivých oblastí,

• 1.11.2.1.6 účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,

• 1.11.2.1.7 reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,

• 1.11.2.1.8 vlivu stavby na oblast vnějších ekonomických vztahů a platební bilanci,

• 1.11.2.1.9 nároků na palivoenergetickou bilanci,

• 1.11.2.1.10 potřeby výstavby s ohledem na bilance zdrojů a potřeb,

• 1.11.2.1.11 reálnosti zabezpečení navrhovaného termínu zahájení a dokončení stavby z hlediska plánu,

• 1.11.2.1.12 oblastního rozmístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,^165)

• 1.11.2.1.13 likvidace základních prostředků a kapacit v souvislosti s posuzovanou stavbou,

• 1.11.2.1.14 efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;

• 1.11.2.2 příslušné ministerstvo financí zejména z hledisek:

• 1.11.2.2.1 finanční a dotační politiky státu (republiky),

• 1.11.2.2.2 dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,

• 1.11.2.2.3 efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;

• 1.11.2.3 federální ministerstvo zahraničního obchodu zejména z hledisek:

• 1.11.2.3.1 dovozu potřebných surovin a materiálů a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění dovozu,

• 1.11.2.3.2 vývozu hotových výrobků a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění vývozu,

• 1.11.2.3.3 požadavků na dovoz strojů a zařízení pro stavbu a zahraničních cen použitých pro jejich ocenění v dokumentaci,

• 1.11.2.3.4 plánu zahraničně obchodní činnosti,

• 1.11.2.3.5 efektivnosti vnějších vztahů a jejího vyjádření v dokumentaci;

• 1.11.2.4 Federální cenový úřad, Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad podle příslušnosti v působnosti tvorby cen výrobků (služeb), zejména z hlediska nákladové a cenové úrovně budoucí produkce (služeb) ve vztahu k celkové efektivnosti stavby; Federální cenový úřad se dále zúčastní na požádání orgánu státní expertizy i posouzení propočtových ukazatelů význačných nestandardních strojů a zařízení;

• 1.11.2.5 Státní banka československá zejména z hledisek:

• 1.11.2.5.1 vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,

• 1.11.2.5.2 možnosti financování stavby investičním úvěrem,

• 1.11.2.5.3 možnosti realizace uvažovaného dovozu strojů a zařízení a jeho devizového krytí,

• 1.11.2.5.4 nároků na devizové prostředky na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,

• 1.11.2.5.5 výrobně ekonomické efektivnosti stavby, návratnosti vložených prostředků, efektivnosti vyvážené produkce a přínosu pro platební bilanci;

• 1.11.2.6 federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky zejména z hledisek:

• 1.11.2.6.1 souladu se záměry státní technické a licenční politiky,

• 1.11.2.6.2 využití výsledků výzkumných a vývojových prací,

• 1.11.2.6.3 progresívnosti a způsobu zabezpečení navrhované techniky a technologie,

• 1.11.2.6.4 technickoekonomické úrovně výrobků a zajištěnosti jejich odbytu,

• 1.11.2.6.5 komplexnosti stavby, nezbytnosti rozsahu souvisících investic a hospodárnosti územně technického řešení,

• 1.11.2.6.6 uspořádání, funkce a velikosti ploch a obestavěného prostoru s ohledem na potřeby provozu (užívání) stavby,

• 1.11.2.6.7 návaznosti stavby na existující základní prostředky, jejich využití, rekonstrukci, modernizaci popř. likvidaci,

• 1.11.2.6.8 optimálnosti budovaných kapacit,

• 1.11.2.6.9 úrovně a hospodárnosti stavebního a architektonického řešení,

• 1.11.2.6.10 pracovních sil a dalších výrobních zdrojů (např. surovin, energií, vody) a jejich zajistitelnosti,

• 1.11.2.6.11 nároků na dopravu,

• 1.11.2.6.12 vlivů stavby na životní prostředí,

• 1.11.2.6.13 propočtových (rozpočtových) nákladů,

• 1.11.2.6.14 efektivnosti stavby,

• 1.11.2.6.15 lhůt výstavby a doby náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon,

• 1.11.2.6.16 organizace dodavatelského zabezpečení výstavby a jejího postupu,

• 1.11.2.6.17 zajištění zájmů obrany a bezpečnosti státu,

• 1.11.2.6.18 souladu dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy.

• 1.11.3 Příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, dávají svoje stanoviska především z hlediska technického vybavení území a jeho připravenosti pro stavby.

• 1.11.4 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj ve svém stanovisku pro účely státní expertizy prováděné příslušnými ministerstvy výstavby a techniky republik uplatňuje hlediska uvedená pod bodem 1.11.2.6 z pohledu celostátních potřeb a zájmů.

• 1. Státní expertiza investičního záměru

• 2.1 Ústřední orgán investora vydávající investiční záměr na stavby podléhající státní expertize je povinen předložit jej před vydáním orgánu provádějícímu státní expertizu.

• 2.2 Orgán provádějící státní expertizu vypracuje expertizní stanovisko. Součástí expertizního stanoviska jsou závazné závěry obsahující zejména podmínky a požadavky pro vypracování přípravné dokumentace a údaje, popřípadě ukazatele, které musí být stanoveny v investičním záměru.

• 2.3 Expertizní stanovisko zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil investiční záměr, Státní plánovací komisi a dalším orgánům, které daly stanoviska k investičnímu záměru.

• 2.4 Orgán vydávající investiční záměr musí zajistit soulad investičního záměru s expertizním stanoviskem.

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

• 3.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol, případně studii souboru staveb (§ 24 odst. 5 vyhlášky), podléhající státní expertize, je povinen předložit je před schválením orgánu provádějícímu státní expertizu a orgánům zpracovávajícím stanoviska podle § 65 odst. 4 vyhlášky.

• 3.2 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko; rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní; na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.

• 3.3 Součástí protokolu o státní expertize jsou závazné údaje a závazné závěry zejména k řešení neuzavřených a sporných otázek, které je třeba dopracovat před schválením přípravné dokumentace, popřípadě při zpracování projektu. Závěry státní expertizy k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí jsou současně závaznou instrukcí k ověření možností minimalizovat dovozní nároky při dodržení požadované efektivnosti stavby a hledání další efektivní varianty v rámci prací na úvodním projektu; zpřesnění závěrů k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí se provede nejpozději na základě návrhu žádosti o uvolnění devizového krytí před jejím předložením Státní bance československé.

• 3.4 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil přípravnou dokumentaci, a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.

C. Lhůty

• 1. Lhůta pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a stanoviska pro účely státní expertizy činí 30 dnů pro každý z těchto úkonů. Stejná lhůta platí pro vypracování expertizního stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

• 1. Lhůta pro provedení státní expertizy investičního záměru nebo přípravné dokumentace činí 60 dnů od předložení (doplnění) dokumentace.

• 1. Nejsou-li lhůty uvedené v bodech 1 a 2 dostačující, projedná příslušný orgán neprodleně s orgánem, který předložil dokumentaci, v jaké přiměřené další lhůtě provede příslušný úkon; prodloužení lhůty nemá přesáhnout 30 dnů.

PŘÍLOHA č. 15

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVBY

I. Účel a metoda závěrečného vyhodnocení staveb

• 1. Účelem závěrečného vyhodnocení stavby je

– posoudit průběh přípravy a realizace výstavby, náběh kapacit na cílové provozní parametry stavby,

– shrnout poznatky a zkušenosti pro zkvalitnění řízení investiční výstavby,

– poskytnout podklad pro konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,

– poskytnout podklad pro uplatnění ekonomických stimulů a sankcí,

– rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby.

• 1. Metodou závěrečného vyhodnocení stavby je srovnání dosažené skutečnosti oproti výchozí dokumentaci, příp. jiné srovnání a analýza odchylek.

Za výchozí dokumentaci se považuje:

• a) projektová dokumentace, která byla podkladem pro udělení souhlasu k zahájení stavby,^166) nebo jiná dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,

• b) u staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu, též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí této dotace,

• c) u staveb, u kterých došlo k zásadní změně cílů (struktury objektů, kapacit) také příslušná přeschválená dokumentace.

Za dosaženou skutečnost se považuje skutečnost zjištěná u staveb s výrobní kapacitou za dobu čtyř po sobě následujících kalendářních čtvrtletí, u jiných staveb za jedno čtvrtletí po dokončení stavby.

II. Roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb

• 1. U závazných a centralizovaných staveb sestaví ústřední orgán investora podle příslušnosti, v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, vždy na příští kalendářní rok časový plán závěrečného vyhodnocení jednotlivých staveb.^167) V plánu se souhrnně uvedou také počty ostatních vyhodnocených staveb nad 2 mil. Kčs z plánů nadřízených orgánů investorů v členění podle středních článků řízení.

• 1. U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocení staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou.

• 1. U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb krajský národní výbor.

• 1. Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán vyhodnocení staveb do konce roku podle příslušnosti:

• a) Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,

• b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky,

• c) Výboru lidové kontroly ČSSR nebo příslušnému výboru lidové kontroly republiky,

• d) Státní bance československé – ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě,

• e) federálnímu ministerstvu financí a příslušnému ministerstvu financí republiky,

• f) Federálnímu cenovému úřadu.

• 1. Způsob vypracování časových plánů vyhodnocení stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

III. Zpráva o vyhodnocení stavby

Zpráva o vyhodnocení stavby obsahuje:

• 1. návrh evidenčního listu vyhodnocené stavby;

• 1. vyhodnocení průběhu přípravy a realizace stavby, zejména

– projektového zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin (vč. změn rozpočtů),

– plnění plánu organizace výstavby z hledisek

– dodavatelského systému,

– časového plánu (projektové práce, stavební práce, technologické dodávky a montáže, dovozy),

– rozsahu a využití zařízení staveniště,

– kvality realizovaných dodávek;

• 1. vyhodnocení efektivnosti stavby, zejména:

– srovnání vybudovaných kapacit a výrobního (provozního) programu

– s kapacitami a výrobním (provozním) programem uvažovaným ve výchozí dokumentaci,

– s požadavky plynoucími ze stávajících a plánovaných národohospodářských potřeb,

– srovnání docílené efektivnosti stavby s efektivností vyjádřenou ve výchozí dokumentaci v rozsahu předepsaném zvláštním předpisem^168) a s vyjádřením změny (u rekonstrukcí, modernizací atd.) výrobně ekonomické efektivnosti v důsledku uvedení nových kapacit do provozu,

– vyjádření vlivu zkrácení nebo prodloužení (změny křivky) doby náběhu na cílovou kapacitu včetně vlivu odlišné doby výstavby od údajů výchozí dokumentace na efektivnost stavby,

– u staveb vyhodnocovaných před dosažením cílové kapacity zhodnocení dosažené efektivnosti srovnáním s ukazateli propočtenými za odpovídající rok náběhu uvažovaný ve výchozí dokumentaci;^169)

• 1. zhodnocení využití zdrojů:

– pracovních sil ve srovnání s vybudovanými pracovními příležitostmi,

– dodržení rozsahu, příp. uvolnění záboru zemědělské a lesní půdy,

– surovinové, materiálové a energetické náročnosti provozu stavby;

• 1. vyhodnocení využití výsledků vědecko-technického rozvoje v rámci stavby a technicko-ekonomické úrovně výrobků;

• 1. vyhodnocení financování stavby;

• 1. závěry zprávy, zejména:

– souhrnné zhodnocení způsobilosti stavby k dosažení projektovaných parametrů (porovnání vybraných údajů a ukazatelů skutečnosti a dokumentace stavby se provede souhrnně v příloze),

– návrh na odstranění případných nedostatků bránících řádnému užívání stavby a docílení projektovaných parametrů (konkrétní, termínovaná a adresná opatření se specifikují v příloze),

– pokud je nutné nebo účelné rozdělit vyhodnocovací řízení na etapy (§ 70 odst. 5), návrh na toto rozdělení s termínem a obsahem druhé etapy.

V příloze zprávy se uvede:

• 1. Přehled plnění parametrů stavby a komentář zdůvodňující všechny evidované změny a odchylky s uvedením příčin,^170)

• 1. Přehled hlavních nápravných opatření,^170)

• 1. Žádost o přiznání dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu,

• 1. Doklady k rozhodujícím informacím ve zprávě.

IV. Vyhodnocovací řízení

• 1. Orgán provádějící vyhodnocovací řízení rozešle zprávu o vyhodnocení stavby spolu s pozvánkou na vyhodnocovací řízení a žádostí o stanovisko nejméně 20 dní před stanoveným termínem jeho konání účastníkům (odstavec 2) a přizvaným orgánům (odstavec 3).

• 1. Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:

• a) orgán provádějící vyhodnocovací řízení,

• b) investor,

• c) nadřízený orgán investora (není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení),

• d) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,

• e) generální projektant,

• f) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby,

• g) Státní banka československá,

• h) stavební úřad (v případě, že nebyla dosud ukončena kolaudace stavby).

• 1. Přizvanými orgány vyhodnocovacího řízení^171) u závazných a centralizovaných staveb jsou:

– federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky,

– Státní plánovací komise nebo Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise podle příslušnosti,

– Výbor lidové kontroly ČSSR nebo příslušný výbor lidové kontroly republiky,

– federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí republiky,

– Federální cenový úřad.

• 1. Obsahem vyhodnocovacího řízení je projednání zprávy o vyhodnocení stavby a stanovisek k ní, rozhodnutí o opatřeních, rozhodnutí o plnění závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a přijetí závěrů vyhodnocovacího řízení.

• 1. Rozhodující projektované technickoekonomické parametry ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou podle charakteru stavby zejména kapacity, výroba v naturálním vyjádření, vlastní výkony, hrubý zisk, případně další.

Jiné závažné negativní skutečnosti ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou zejména neukončená kolaudace stavby, značný rozsah kolaudačních závad nebo jejich závažná povaha.

V. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení

• 1. Orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení vypracuje protokol, který musí obsahovat:

• a) schválený evidenční (registrační) list vyhodnocené stavby,

• b) informace o průběhu vyhodnocovacího řízení,

• c) záznam stanovisek jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů,

• d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta; u staveb, na něž byl poskytnut úvěr SBČS, závěry o splnění podmínek pro poskytnutí úvěru,

• e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků,

• f) závěry k vyhodnocené stavbě a zprávě o vyhodnocení,

• g) rozhodnutí o uzavření vyhodnocovacího řízení (§ 70 odst. 5 a 6 vyhlášky).

• 1. Přílohou protokolu jsou:

• a) písemná stanoviska jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů (zejména stanoviska ministerstev financí a Státní banky československé a v případě nemožnosti splnit projektované parametry stanoviska orgánů uvedených v § 70 odst. 6),

• b) přehled hlavních nápravných opatření,

• c) doplnění ke zprávě o vyhodnocení stavby vyžádaná při řízení.

• 1. V případě rozdělení vyhodnocovacího řízení na etapy se vypracuje zápis, v němž se uvedou v obdobném členění (odstavec 1) informace, přijatá rozhodnutí a závěry ukončené etapy řízení, dále rozsah, termín a okruh účastníků další etapy řízení. K zápisu se připojí přílohy jako v odstavci 2. Zápis z ukončené etapy řízení se stává po ukončení vyhodnocovacího řízení součástí protokolu z vyhodnocovacího řízení.

• 1. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení zašle orgán, který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení a orgánům, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol (zápis) u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu.

• 1. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb, které byly realizovány jako závazné a centralizované stavby, projedná ústřední orgán investora (vč. krajského národního výboru) ve vedení orgánu.

VI. Souhrnná zpráva o vyhodnocených stavbách

• 1. Ústřední orgány investorů kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu.

• 1. V souhrnných zprávách se shrnou porovnání docílených výsledků na vyhodnocených stavbách s výchozí dokumentací.

• 1. V souhrnných zprávách se předkládá informace o přerušených a uzavřených vyhodnocovacích řízeních na stavbách.

• 1. Součástí souhrnné zprávy je zpráva o využití kapacit (§ 70 odst. 8 vyhlášky) a o opatřeních k rychlému dosažení projektovaných parametrů.

• 1. Obsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

• 1. Ústřední orgány investorů předloží souhrnné zprávy po jednom vyhotovení do 31. března orgánům, které obdržely roční časový plán vyhodnocení staveb podle bodu 4 části II.

PŘÍLOHA č. 16

STUDIE POSTUPU VÝSTAVBY A PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY PRO STAVBY PODLE § 16 ODST. 4 VYHLÁŠKY

A. Obecná ustanovení

B. Studie postupu výstavby

I. Způsob zpracování studie postupu výstavby

II. Obsah studie postupu výstavby

C. Plán organizace výstavby

I. Způsob zpracování plánu organizace výstavby

II. Obsah plánu organizace výstavby

A. Obecná ustanovení

• 1. Tato příloha upravuje způsob a rozsah zpracování studie postupu výstavby a plánu organizace výstavby jako součásti přípravné a projektové dokumentace staveb, stanovených jako závazné úkoly státního plánu pro přípravu k zahájení, s výjimkou staveb zvláštní části plánu.

• 1. Příloha se vztahuje na centralizované stavby (soubory staveb) popřípadě ostatní stavby jen tehdy, rozhodne-li o tom federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

• 1. Studie postupu výstavby je výkresy doložený rozbor postupu výstavby určující z hledisek času, dodavatelů, věcné náplně, vzájemných vazeb, rozhodujících technologií a potřebných objemů prací a dodávek, spolupůsobení jednotlivých účastníků výstavby při přípravě a provádění stavby.

• 1. Studii postupu výstavby zajišťuje investor, který může její zpracování smluvně dohodnout s generálním projektantem, popřípadě jinou projektovou nebo odbornou organizací.

• 1. Výstavbová část je technologicky ucelená část stavby nebo její etapy umožňující postupné předávání kapacit ke zkušebnímu provozu nebo užívání. Tvoří ji stavební objekty a soubory strojů a zařízení s nezbytným zařízením staveniště, popřípadě jejich dokončené technologické etapy.

• 1. Technologická etapa je souhrn technologicky na sebe navazujících stavebních prací nebo dodávek strojů a zařízení s montáží, dodávaných pouze jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem a tvořících (konstrukčně) ucelenou část stavebního objektu nebo souborů strojů a zařízení.

• 1. Směr výstavby je graficky vyjádřené zařazování jednotlivých objektů a souborů strojů a zařízení, popřípadě jejich částí do postupu výstavby a jejich dokončování.

B. Studie postupu výstavby

I. Zpracování studie postupu výstavby

• 1. Zpracovatel přípravné dokumentace předloží vyšším dodavatelům a budoucímu generálnímu projektantovi, není-li jejím zpracovatelem, návrh přípravné dokumentace (včetně návrhu propočtu), v níž je vyznačen návrh výstavbových částí, návrh směru výstavby a návrh využití trvalých objektů stavby, popřípadě jiných existujících objektů zařízení staveniště.

• 1. Přímí vyšší dodavatelé za spolupůsobení svých vyšších dodavatelů, ostatních poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů nebo jejich ucelených částí (dále jen „prováděcí projekty“) v rámci přípravy svých dodávek pro stavbu:

• 2.1 zakreslí do výkresů návrhu přípravné dokumentace návrh postupu použití svých stavebních nebo montážních mechanismů, které jsou pro vymezení výstavbových částí, popřípadě pro realizaci jejich dodávky rozhodující, vyjádří základní podmínky pro provádění svých prací na staveništi (plochy zařízení staveniště a dopravní trasy) a případné požadavky na úpravu navržených výstavbových částí nebo směru výstavby,

• 2.2 navrhnou zásady řešení zařízení staveniště, zejména z hlediska včasného zajištění jeho sociální části a zahájení svých prací na staveništi.

• 1. Studii postupu výstavby zpracovává zpracovatel včetně síťového grafu ve spolupráci s generálním projektantem, investorem a s jeho přímými vyššími dodavateli. Přitom jsou uvedení účastníci výstavby povinni poskytnout příslušné údaje (zejména ohodnocení vykonávaných činností trváním a objemy prací a dodávek). Stejnou povinnost vůči přímým vyšším dodavatelům mají jejich vyšší dodavatelé; ostatní poddodavatelé jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo dodávají-li specializované práce včetně prováděcích projektů.

• 1. Pokud zpracovatel studie postupu výstavby nemůže využít návrhů podle bodu 2, nebo ohodnocení činnosti podle bodu 3 a nedosáhne-li dohody, že další příprava stavby a dodávek pro ni bude prováděna podle studie postupu výstavby, postupuje se podle § 72 vyhlášky.

II. Obsah studie postupu výstavby

• 1. Přehledná situace stavby s vyznačením

• 1.1 výstavbových částí a směru výstavby v nich,

• 1.2 druhu a postupu používání stavebních a montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci stavby rozhodující,

• 1.3 základních podmínek provádění prací na staveništi (plochy zařízení staveniště, dopravní trasy pro přesun rozhodujících prvků technologických dodávek, konstrukcí, hmot a materiálů) a mimostaveništní dopravy,

• 1.4 ploch zařízení staveniště v jednotlivých výstavbových částech, zejména z hlediska včasného zajištění jeho sociální části, plynulého postupu výstavby a maximálního využití dosavadních objektů investora nebo jiných organizací i trvalých objektů stavby, popřípadě rozsah využití sdruženého zařízení staveniště;

• 1. síťový graf stavby, který prokazuje zabezpečení termínu zahájení stavby a návrh objektivizované lhůty výstavby, přičemž

• 2.1 činností je v tomto případě část prací a dodávek hmotného či nehmotného charakteru vykonávaná jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem pro zpracování úvodních a prováděcích projektů pro stavební objekt, nebo soubor strojů a zařízení a nebo jejich část, popřípadě pro dva nebo více stavebních objektů v rámci téže výstavbové části; trvání činnosti se vyjadřuje v měsících, popřípadě v týdnech;

• 2.2 milníky se rozumějí termíny schválení projektového úkolu, dokončení úvodního projektu, schválení úvodního projektu; pro stavby stanovené jako závazné úkoly státního plánu též zahájení stavby, předání kapacit ke zkušebnímu provozu, předání ucelených částí stavby do užívání, dokončení stavby; u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb zahájení a ukončení odstávek v provozu;

• 2.3 rozvrh zdrojů prokazuje potřebu objemů projektových prací, prací a dodávek od jednotlivých účastníků výstavby a jejich vyšších dodavatelů v jednotlivých letech výstavby; potřebu objemu prací a dodávek od poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů;

• 2.4 návrh lhůty výstavby se stanoví jako vypočtené trvání stavby podle síťového grafu stavby od milníku zahájení stavby do milníku dokončení stavby zvětšené o časovou rezervu, jejíž výše se určuje shodně s výší rezervy propočtu (§ 49 odst. 2 vyhlášky).

C. Plán organizace výstavby

I. Zpracování plánu organizace výstavby

Povinnosti vzájemné spolupráce při zpracování plánu organizace výstavby zajišťují účastníci výstavby takto:

• 1. generální projektant předloží investorovi a jeho vyšším dodavatelům

• 1.1 v návaznosti na projednávání koncepce úvodního projektu (§ 37 odst. 3) návrh konečného členění stavby z hlediska dodavatelského systému s vyjádřením vzájemných vztahů jednotlivých částí činností, které budou přímí vyšší dodavatelé a jejich poddodavatelé uvedení v B I.2 vykonávat podle výstavbových částí a směru výstavby, stanovených v přípravné dokumentaci (zpřesnění topologie síťového grafu z přípravné dokumentace),

• 1.2 v průběhu zpracování úvodního projektu dispozice, popřípadě řezy a pohledy stavebních objektů a souborů strojů a zařízení včetně výkazů objemů a potřeb hlavních materiálů a seznamů strojů a zařízení a situace stavby nebo její části.

• 1. Vyšší dodavatelé investora v rámci přípravy svých dodávek pro stavbu

• 2.1 zpracují

• 2.1.1 rozčlenění svých činností v síťovém grafu do technologických etap a vyznačí v něm vzájemné vazby těchto etap; technologické etapy ohodnotí trváním a zdroji v návaznosti na údaje uvedené v přípravné dokumentaci,

• 2.1.2 své požadavky na rozsah a dobu využití zařízení staveniště a na zajištění jeho provozu, na zajištění staveniště (stavenišť) vodou, energiemi, dopravou apod., popřípadě návrh účasti na sdruženém zařízení staveniště, při dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných částí přírody, památkových objektů apod.,

• 2.1.3 návrh podmínek zahájení svých prací a dodávek (zejména stavební a montážní připravenosti),

• 2.1.4 požadavky na plynulost svých prací a na rovnoměrné využití svých zdrojů (např. pracovní síly, mechanismy),

• 2.1.5 návrh na zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a péče o životní prostředí při provádění prací a dodávek pro stavbu;

• 2.2 zakreslí do situací, popřípadě dispozic, řezů a pohledů

• 2.2.1 návrh rozmístění a postupu svých stavebních nebo montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci jejich dodávek rozhodující, popřípadě zásadně ovlivňují členění prací a dodávek na technologické etapy,

• 2.2.2 případné požadavky na upřesnění výstavbových částí a směru výstavby v nich;

• 2.3 stejnou povinností vůči přímým vyšším dodavatelům investora mají i jejich vyšší dodavatelé; ostatní poddodavatelé jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo dodávají-li specializované práce včetně prováděcích projektů.

• 1. Generální projektant ve spolupráci s investorem a s jeho vyššími dodavateli a s využitím jejich návrhů zpracuje plán organizace výstavby; v časovém plánu je povinen respektovat dohodnuté technologické etapy a hledisko plynulosti prací a rovnoměrného rozdělení nároků na zdroje. Pokud generální projektant nemůže využít návrhů, podkladů nebo ohodnocení činnosti podle bodu 2 a nedosáhne-li dohody při projednání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, že další příprava stavby a dodávek pro ni bude prováděna podle návrhu plánu organizace výstavby a nepodaří-li se odstranit rozpory, postupuje podle § 39 odst. 2 vyhlášky.

• 1. Generální projektant ve spolupráci s investorem a s jeho vyššími dodavateli podle výsledků projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu^172) na celý průběh výstavby upraví plán organizace výstavby.

II. Obsah plánu organizace výstavby

• 1. Technická zpráva

• 1.1 Dodavatelský systém s vymezením rozsahu a formy dodávek od jednotlivých účastníků výstavby (včetně dovozců a jejich vyšších dodavatelů a dalších rozhodujících dodavatelů),^173) a to v návaznosti na členění projektové dokumentace a na rekapitulaci nákladů k souhrnnému rozpočtu podle stavebních objektů a souborů strojů a zařízení, popřípadě jejich části obsažených v jednotlivých výstavbových částech.

• 1.2 Zdůvodnění časového plánu a termínu časového rozvrhu síťového grafu:

• 1.2.1 dodávání výsledků průzkumných a geodetických prací pro prováděcí projekty,

• 1.2.2 předávání projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

• 1.2.3 dodávání prováděcích projektů, popřípadě jejich částí,

• 1.2.4 výrobní přípravy stavebních prací na stavebních objektech a výrobní přípravy a výroby souborů strojů a zařízení,

• 1.2.5 předání staveniště (stavenišť),

• 1.2.6 předání objektů a ploch zařízení staveniště vyšším dodavatelům technologického zařízení,

• 1.2.7 zahájení a ukončení stavebních prací na stavebních objektech s uvedením termínů stavebních připraveností pro zahájení montáže souborů strojů a zařízení a pro zahájení komplexního vyzkoušení, popřípadě přípravy na komplexní vyzkoušení a termínů odevzdání a převzetí stavebních objektů,

• 1.2.8 zahájení a ukončení montáží jednotlivých souborů strojů a zařízení s termíny jejich předání k dokončení stavebních prací,

• 1.2.9 určení doby a termínů odstávek v provozu u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb

• 1.2.10 zahájení a ukončení komplexního vyzkoušení, včetně případné přípravy na komplexní vyzkoušení, a to podle jednotlivých souborů strojů a zařízení s termíny jejich odevzdání a převzetí,

• 1.2.11 zahájení a ukončení zkušebního provozu,

• 1.2.12 uvedení staveniště do původního nebo smluveného stavu a termínů zpětného předání staveniště investorovi.

• 1.3 Dohody o vzájemné spolupráci účastníků výstavby při využití stavebních a montážních mechanismů, lešení, při stavebních výpomocích a zimních opatřeních.

• 1.4 Popis postupu výstavby jednotlivých stavebních objektů a montáže strojů a zařízení z hlediska vzájemné návaznosti a bezpečnosti práce při souběhu prací více dodavatelů investora; při výstavbě za provozu dosavadních objektů a zařízení údaje o potřebě koordinace postupu výstavby s ohledem na jejich provoz a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

• 1.5 Základní řešení zařízení staveniště:

• 1.5.1 charakteristika staveniště,

• 1.5.2 skladba, kapacita a podmínky využití objektů pro účely zařízení staveniště v členění na

• 1.5.2.1 dosavadní objekty a zařízení investora nebo jiných organizací, popřípadě dosavadní objekty sdruženého zařízení staveniště,

• 1.5.2.2 trvalé stavební objekty projektované stavby, které mohou dodavatelé investora dočasně užívat jako zařízení staveniště,

• 1.5.2.3 dočasné objekty zařízení staveniště,

• 1.5.3 způsob zajištění provozu, údržby a oprav zařízení staveniště,

• 1.5.4 dočasný zábor pro zařízení staveniště,

• 1.5.5 časový postup likvidace zařízení staveniště.

• 1.6 Podmínky uvedení stavby (jednotlivých etap – § 17 vyhlášky) do provozu, tj. podmínky a rozsah komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu, náběhu výroby, popřípadě garančních zkoušek, zvláštní požadavky uvedení do provozu zařízení z dovozu a provozně nevyzkoušených strojů, podmínky zpětného převzetí staveniště investorem (rekultivace pozemků apod.).

• 1.7 Popis věcného rozsahu stavebních a montážních připraveností, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků.

• 1. Výkresy

Kopie celkové situace^174) stavby se zakreslením:

• 2.1 výstavbových částí a směru výstavby v nich,

• 2.2 druhu, rozmístění a pohybu stavebních a montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci stavby rozhodující,

• 2.3 ploch zařízení staveniště, dopravních tras pro přesun dodávek, hmot a materiálu, vstupů a vjezdů na staveniště, míst napojení na inženýrské sítě k zajištění staveništního provozu, deponií ornice a přebytečného výkopku, případně zemníků určených pro účely výstavby,

• 2.4 umístění společných a mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17).

• 1. Časový plán stavby

• 3.1 Časový plán stavby se zpracovává jako síťový graf s kalendářním vyjádřením časového rozvrhu a se sumarizací nároků na zdroje.

• 3.2 Činností je v tomto stadiu část prací a dodávek hmotného či nehmotného charakteru (tj. včetně prováděcích projektů, jejich částí, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků), vykonává jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem pro technologickou etapu nebo objekt (skupinu objektů) zařízení staveniště.^175) Trvání činnosti se vyjadřuje v týdnech.

• 3.3 Milníky časového rozvrhu jsou termíny schválení projektové dokumentace, zahájení a dokončení stavby a etap stavby, zahájení a dokončení výstavbových částí, předání ucelených částí stavby k užívání a předání kapacit ke zkušebnímu provozu; u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb zahájení a ukončení odstávek v provozu.

• 3.4 Nároky činností na zdroje se vyjadřují v těchto kategoriích zdrojů:

• 3.4.1 objemy prací a dodávek (v tis. Kčs)

• 3.4.1.1 pro stavební část

• 3.4.1.2 pro technologickou část

• 3.4.1.3 projektových a jiných nehmotných

• 3.4.2 objemy dodávek a materiálů (v měrných jednotkách)

• 3.4.2.1 bilancované

• 3.4.2.2 ostatní dohodnuté

• 3.4.3 pracovníci potřební pro provádění prací na stavbě. Jednotlivé kategorie zdrojů se sumarizují v souladu s dodavatelským systémem, tj. podle

• 3.4.3.1 hlavních účastníků výstavby,^176) jejich výrobně hospodářských jednotek a jejich ústředních orgánů,

• 3.4.3.2 vyšších dodavatelů přímých vyšších dodavatelů, jejich výrobně hospodářských jednotek a jejich ústředních orgánů, a ostatních poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů, a to za jednotlivá čtvrtletí a léta výstavby (tj. v sumarizačních intervalech 13 a 52 týdnů) a za celkové trvání výstavby.

• 3.5. Návrh lhůty výstavby se stanoví jako vypočtené trvání stavby podle síťového grafu stavby od milníku zahájení stavby do milníku dokončení stavby zvětšené o časovou rezervu, jejíž výše se určuje shodně s výší rezervy souhrnného rozpočtu (§ 55 odst. 2 vyhlášky).

• 1. Doklady

• 4.1 o projednání možnosti užívání dosavadních objektů investora a trvalých objektů projektované stavby pro potřeby zařízení staveniště s organizací, která zajišťuje (obstarává) zařízení staveniště,

• 4.2 o projednání návrhu plánu organizace výstavby mezi hlavními účastníky výstavby; došlo-li při jeho projednávání k rozporům, též doklady o rozhodnutí rozporů nadřízenými nebo ústředními orgány,

• 4.3 o projednání návrhu plánu organizace výstavby podle předpisů o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,

• 4.4 o projednání možnosti užívání objektů zařízení staveniště jiné stavby (připadá-li to v úvahu) s jejím investorem, příslušným stavebním úřadem a s organizací, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny; u staveb na území hl. města Prahy též s Útvarem hlavního architekta.

PŘÍLOHA č. 17

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 1. Členění zařízení staveniště dle způsobu určení vedlejších nákladů

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Obsah vedlejších nákladů

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1. Obsah obstarávání

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny.

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky)

• 1.1 Funkci zařízení staveniště mohou plnit

• 1.1.1 dosavadní základní prostředky^177) (zejména stavební objekty) investora, dodavatelů nebo jiných organizací, které mají být v souladu s plánem organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] dočasně využity pro účely zařízení staveniště,

• 1.1.2 trvalé stavební objekty budované stavby, určené v plánu organizace výstavby jako objekty dočasně využívané do doby předání investorovi ve funkci zařízení staveniště, popřípadě trvalé stavební objekty budované v rámci sdružené investiční činnosti,^178) které budou dočasně využívány jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům,

• 1.1.3 dočasné objekty budované na dobu provádění stavby, popřípadě několika staveb v souladu s plánem organizace výstavby.

• 1.2 Dočasné objekty lze pro účely zařízení staveniště budovat jen pokud

• 1.2.1 nelze využít dosavadních základních prostředků, nebo trvalých stavebních objektů budované stavby,

• 1.2.2 příslušný orgán při vydání rozhodnutí o umístění stavby neuplatní požadavek na vybudování zařízení staveniště jako trvalých stavebních objektů v rámci sdružené investiční činnosti, které budou dočasně využity jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům, nebo nenavrhne využití zařízení staveniště jiné stavby podle části F.

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 2.1 Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště se z hlediska účelu dělí na

• 2.1.1 provozní:

• 2.1.1.1 komunikace, vlečky, rozvodné řády inženýrských sítí včetně transformoven a jiných souvisících zařízení s výjimkou podle bodu 2.1.3, vnější oplocení staveniště, požární nádrže, vrátnice, kanceláře pro dodavatele, pro útvar technického dozoru investora a pro autorský dozor generálního projektanta, mosty do 5 m a přechody a lávky pro pěší přes 2 m délky;

• 2.1.1.2 sklady, garáže, údržbářské dílny, zpevněné plochy volných skládek, zpevněné plochy pro spínání prefabrikátů, pomocné stavební konstrukce, opěrné, podpěrné a nosné (základy pro stavební stroje a montážní mechanismy kromě jeřábových drah a drah pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t), dočasná ochranná zařízení apod.;

• 2.1.2 sociální: ubytovny, kuchyně, jídelny, hygienická zařízení (např. umývárny, šatny), společenské, kulturní a sportovní objekty apod.;

• 2.1.3 výrobní: výrobny a dílny technologické pomocné stavební výroby (např. betonárky, armovny, maltárny), stroje, zařízení a inventář vlastní výrobní činnosti dodavatelů (např. strojní vybavení dílen a opraven), přípojky inženýrských sítí, pokud tyto přípojky slouží pouze pro uvedená výrobní zařízení a pomocné konstrukce uvedené v části B bod 2.2.2.

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 3.1 Podle způsobu užívání a pro stanovení povinností spojených s obstaráváním zařízení staveniště se objekty a zařízení dělí na:

• 3.1.1 společná – v užívání (i následném) alespoň dvou přímých dodavatelů s výjimkou dodavatelů jednotlivých strojů (dále jen pro účel této přílohy „přímí dodavatelé“),

• 3.1.2 vlastní – v užívání jednoho dodavatele.

• 3.2 Bez zřetele na způsob užívání podle bodu 3.1 jsou společnými objekty a zařízeními vždy:

• 3.2.1 objekty a zařízení provozního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.1.1,

• 3.2.2 objekty a zařízení sociálního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.2.

• 3.3 Věcný rozsah společných objektů a zařízení podle bodu 3.2, jejich náklady stanovené odborným odhadem a výši podílů přímých dodavatelů na těchto nákladech v poměru jejich globálních nákladů ke globálním nákladům celé stavby určí generální projektant podle podkladů přímých dodavatelů a po projednání s nimi v plánu organizace výstavby.^179)