Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů

• 4.1 Podle způsobu určení vedlejších nákladů se objekty a zařízení s výjimkou výrobního zařízení staveniště člení na

• 4.1.1 globální objekty a zařízení (dále jen „globální objekty“),

• 4.1.2 mimoglobální objekty a zařízení (dále jen „mimoglobální objekty“).

• 4.2 Globálními objekty jsou provozní a sociální objekty a zařízení v prostoru staveniště^180) popřípadě mimo něj, jejichž náklady jsou kryty globálními sazbami podle zvláštního předpisu.^92)

• 4.3 Mimoglobálními objekty jsou

• 4.3.1 nezbytně nutné provozní objekty a zařízení umístěné mimo prostor staveniště^180) s výjimkou těch, které jsou podle zvláštního předpisu^92) kryty globálními sazbami. Mimoglobálními objekty jsou např.:

• 4.3.1.1 příjezdové komunikace k obvodu staveniště

• 4.3.1.2 přemostění

• 4.3.1.3 příjezdy ze zemníků a deponií k obvodu staveniště

• 4.3.1.4 přípojky elektrické energie, stlačeného vzduchu, páry, plynu, vody, telefonu, kanalizace apod. k obvodu staveniště

• 4.3.1.5 příjezdové vlečky k obvodu staveniště;

• 4.3.2 z provozních objektů a zařízení umístěných v prostoru staveniště^180) pouze:

• 4.3.2.1 mosty pro přepravu o rozponu nad 5 m,

• 4.3.2.2 části přípojek podle bodu 4.3.1.4 od obvodu staveniště k odběrovým místům (včetně nich), jsou-li tato místa na staveništi; o umístění odběrových míst rozhoduje generální projektant po projednání s investorem a dodavatelem stavební části,

• 4.3.2.3 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových dolech s využitím pouze pro jednu stavbu,

• 4.3.2.4 při výstavbě podzemních důlních objektů oboru 826^14) další provozní objekty a zařízení, vymezené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky (§ 71 odst. 3 vyhlášky),

• 4.3.2.5 objekty, včetně jejich vybavení, stanovené předpisy Sboru nápravné výchovy, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených.

• 4.4 Nezbytnost vybudování dočasných mimoglobálních objektů (bod 1.1.3) s výjimkou objektů uvedených v bodě 4.3.2.5 musí být v souladu s ustanovením bodu 1.2 prokázána a schválena v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. e) vyhlášky] a ověřena v úvodním projektu [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky]; u staveb podléhajících státní expertize, je předpokladem schválení souhlas orgánu státní expertizy.

• 4.5 Rozpočtové náklady mimoglobálních objektů se hradí podle zvláštních předpisů.^181)

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1.1 Podle způsobu jejich určení se vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště (dále jen „vedlejší náklady“), které se rozpočtují v hlavě VI souhrnného rozpočtu, člení na:

• 1.1.1 globální – určené globálními sazbami stanovenými zvláštním předpisem^92)

• 1.1.2 mimoglobální – rozpočtované jmenovitě (§ 48 odst. 5 vyhlášky).

• 1.2 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může stanovit v dohodě s Federálním cenovým úřadem ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž provádí státní expertizu, zvýšené sazby (§ 48 odst. 6 vyhlášky). Zvýšené sazby se stanoví pomocí koeficientu z globálních sazeb. Výši koeficientů navrhuje s přihlédnutím k požadavkům dodavatelů současně se žádostí o povolení zvýšené sazby ústřední orgán investora ve vyjádření k projektovému úkolu předkládanému ke státní expertize. Žádost o povolení zvýšené sazby musí obsahovat:

• 1.2.1 přehled využití objektů pro účely zařízení staveniště v souladu s ustanovením části A bod 1.2,

• 1.2.2 jmenovitý rozbor potřeb a zdůvodnění věcného rozsahu zařízení staveniště včetně průkazu o tom, že globální náklady určené sazbami nepostačují ke krytí věcného rozsahu zařízení staveniště nezbytného pro zajištění výrobního procesu stavby,

• 1.2.3 návrh koeficientů, jimiž mají být zvýšeny sazby, včetně určení zvýšených sazeb a zvýšených globálních nákladů,

• 1.2.4 stanovisko generálního projektanta a přímých dodavatelů k návrhu zvýšené sazby.

• 1. Obsah vedlejších nákladů

• 2.1 Vedlejší náklady kryjí:

• 2.1.1 u globálních a mimoglobálních objektů

• 2.1.1.1 úplaty za užívání základních prostředků (část A bod 1.1.1), jejich nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště, zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení těchto objektů do smluveného stavu,

• 2.1.1.2 nezbytné úpravy trvalých objektů (část A bod 1.1.2), zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení do původního stavu,

• 2.1.1.3 zpracování dokumentace včetně rozpočtu dočasných objektů (část A bod 1.1.3), jejich vybudování, demontáž a odklizení, bez hodnoty materiálu zbylého po demontáži.

• 2.1.2 Mimoglobální náklady dále kryjí náklady na

• 2.1.2.1 dopravu odsouzených na staveniště, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených,

• 2.1.2.2 služby, pokud nahrazují mimoglobální objekty.

• 2.2 Do vedlejších nákladů nepatří zejména náklady:

• 2.2.1 započtené do cen stavebních prací a montáží a do velkoobchodních cen výrobků, a to na:

• 2.2.1.1 výrobní zařízení staveniště a přípojky k němu včetně nezbytných úprav a zpracování dokumentace těchto úprav;

• 2.2.1.2 přechody a lávky pro pěší o rozpětí do 2 m;

• 2.2.1.3 základní prostředky a drobné a krátkodobé předměty v používání včetně jejich odpisů, které slouží jako strojní a inventární vybavení objektů zařízení staveniště;

• 2.2.1.4 údržbu, provoz a opravy objektů zařízení staveniště a jejich vybavení;

• 2.2.2 rozpočtované v hlavě II a III souhrnného rozpočtu stavby, a to na pomocné konstrukce a práce, jako např.:

• 2.2.2.1 jeřábové dráhy vlastního technologického procesu a dočasné zpevnění dráhy pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t včetně štěrkového lože, popřípadě základů a podpěrných konstrukcí vyrovnávajících terén pod kolejí, násypů, zářezů a nájezdů (rozpočtují se u objektů a provozních souborů, pro jejichž výstavbu slouží obdobně jako lešení o výšce podlahy nad 190 cm);

• 2.2.2.2 hangáry pro vyzdívky koksových baterií;

• 2.2.2.3 hrubé úpravy terénu a skrývky kulturních vrstev půdy (odhumusování), opětné rozprostření realizované v rámci staveniště budované stavby;

• 2.2.2.4 podpěrné konstrukce sloužící pro výstavbu trvalých stavebních objektů po dobu jejich provádění;

• 2.2.2.5 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových uhelných dolech s výjimkou uvedenou v části A bod 4.3.2.3.

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

• 1. Před odevzdáním úvodního (jednostupňového) projektu dohodne dodavatel, který bude zařízení staveniště obstarávat (dále jen „obstaravatel“) s přímými dodavateli – za účasti generálního projektanta a investora – režim hospodaření s globálními náklady (dále jen „režim“). Podle způsobu úhrady společných objektů zařízení staveniště (část A bod 3.2) lze dohodnout

• 1.1 režim globálních sazeb anebo

• 1.2 režim fakturačních sazeb.

• 1. U staveb, jejichž lhůta výstavby není delší než 24 měsíců lze použít pouze režim globálních sazeb. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1 u staveb se lhůtou výstavby delší než 24 měsíců, platí, že byl dohodnut režim fakturačních sazeb.

• 1. Při režimu globálních sazeb hospodaří každý přímý dodavatel s veškerými globálními náklady určenými k jeho dodávkám; jejich fakturování se řídí zvláštními předpisy.^182) Své podíly na rozpočtových nákladech společných objektů hradí přímí dodavatelé obstaravateli podle zvláštních předpisů.^183)

• 1. Dohodne-li se režim fakturačních sazeb, odečte generální projektant z globálních nákladů přímých dodavatelů jejich podíly na rozpočtových nákladech společných objektů (část A bod 3.3); z redukovaných globálních nákladů přímých dodavatelů pak určí fakturační sazby k jejich dodávkám. Přímí dodavatelé hospodaří s globálními náklady vypočtenými pomocí fakturačních sazeb; fakturování se řídí zvláštními předpisy.^182) Fakturování a vyhotovení splátkových listů společných objektů provádí obstaravatel podle zvláštních předpisů.^181) Při režimu fakturačních sazeb

• 4.1 obstaravatel (část D bod 1.1) vystavuje a předkládá investorovi splátkové listy^181) na společné objekty zařízení staveniště v průběhu jejich provádění; součet splátek nesmí překročit rozpočtové náklady podle části A bod 3.3;

• 4.2 dojde-li při výstavbě společných objektů zařízení staveniště k oprávněnému zvýšení jejich rozpočtových nákladů, uhradí přímí dodavatelé obstaravateli zvýšené náklady ze svých provozních prostředků podíly stanovenými podle části A bod 3.3;

• 4.3 fakturační sazby se v průběhu výstavby nemění a upravují se u posledního stavebního objektu nebo poslední dodávky montážních prací přímých dodavatelů postupem uvedeným v bodu 4.4, jestliže

• 4.3.1 dojde při provádění stavby ke změně rozpočtových nákladů stavebních objektů nebo montážních prací v odbytových rozpočtech oproti nákladům uvedeným v souhrnném rozpočtu

• 4.3.2 dojde při výstavbě společných objektů zařízení staveniště ke snížení jejich rozpočtových nákladů;

• 4.4 v případech uvedených v bodu 4.3

• 4.4.1 generální projektant propočte v kontrolním sestavení rozpočtových nákladů u posledního stavebního objektu nebo u poslední dodávky montážních prací každého přímého dodavatele globální náklady k celé dodávce přímého dodavatele

• 4.4.1.1 pomocí globálních sazeb

• 4.4.1.2 pomocí fakturačních sazeb; k tomu připočte podíly přímých dodavatelů na rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště stanovených podle části A bod 3.3, v případech uvedených v bodu 4.3.2 podíly na skutečných rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště;

• 4.4.2 přímí dodavatelé upraví na základě rozdílu mezi globálními náklady propočtenými generálním projektantem podle bodů 4.4.1.1 a 4.4.1.2 fakturační sazby nejpozději do dne, kdy jim vznikne právo fakturovat poslední stavební objekt nebo poslední montážní práce jejich dodávek.

• 1. Jestliže přímí dodavatelé vynaloží na náklady obstarávání, pokud se hradí z globálních nákladů vyšší částky než kryjí globální náklady určené k jejich dodávkám, nejsou oprávněni úhradu těchto zvýšených nákladů požadovat od investora; úspory na globálních nákladech si ponechávají.

• 1. Ustanovení této části se použijí přiměřeně na vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli; dohodnutý režim podle bodu 1 platí i pro dodavatele přímých dodavatelů.

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1.1 Sociální a provozní zařízení staveniště je povinen obstarat pro sebe a pro ostatní přímé dodavatele dodavatel stavební části stavby; nemá-li stavba dodavatele stavební části, obstarává toto zařízení staveniště dodavatel s největším podílem na nákladech zařízení staveniště.

• 1.2 Přímí dodavatelé uplatňují své požadavky na obstarávání zařízení staveniště včetně požadavků svých dodavatelů v souladu se základním řešením zařízení staveniště v plánu organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] u obstaravatele. Za tím účelem uzavírají smlouvy o zařízení staveniště.^184)

• 1.3 Výrobní zařízení staveniště si obstarávají přímí dodavatelé sami, nedohodnou-li se jinak.

• 1.4 Každý účastník výstavby, pokud je správcem (vlastníkem), popřípadě uživatelem základního prostředku nebo předmětu postupné spotřeby, který lze využít jako zařízení staveniště, nebo pro jeho vybavení, je povinen poskytnout jeho užívání pro účely zařízení staveniště v rozsahu volné kapacity za úhradu ostatním účastníkům výstavby.

• 1. Obsah obstarávání

• 2.1 Obstaráváním se rozumí:

• 2.1.1 u objektů uvedených v části A bod 1.1.1: zpracování dokumentace nezbytných úprav pro účely zařízení staveniště včetně rozpočtu, provedení těchto úprav, opravy a údržba po dobu užívání a po skončení užívání uvedení objektu do smluveného stavu; jde-li o společné objekty náleží do obstarávání též projednání podmínek užívání objektu pro účely zařízení staveniště a uzavření smlouvy o dočasném užívání s organizací, která má objekt ve své správě (vlastnictví);

• 2.1.2 u objektů uvedených v části A bod 1.1.2: nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště včetně zpracování dokumentace těchto úprav a dohoda s investorem o době užívání opravy a údržba po dobu užívání a uvedení do původního stavu po skončení užívání;

• 2.1.3 u objektů uvedených v části A bod 1.1.3: zpracování jejich dokumentace včetně rozpočtu, vybudování, správa (vlastnictví), poskytnutí k užívání, opravy a údržba, demontáž a odklizení.

• 2.2 Jestliže objekty a zařízení uvedené v bodě 2.1 mají funkci společných zařízení podle část A bod 3.2 je součástí obstarávání též provozování včetně vybavení základními prostředky a předměty postupné potřeby s výjimkou vybavení kanceláří; tato povinnost končí dnem odevzdání a převzetí poslední dodávky pro stavbu doložené zápisem o převzetí (příloha č. 18 část A bod 2), nedojde-li k jiné dohodě.

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

• 3.1 Přímí dodavatelé hradí obstaravateli náklady obstarávání, popřípadě na ně přispívají v dohodnutých termínech takto:

• 3.1.1 u objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů:

• 3.1.1.1 společných

• 3.1.1.1.1 – rozpočtové náklady podle výše svých podílů, jde-li o objekty podle části A bod 3.2 s výjimkou staveb s režimem fakturačních sazeb

– dohodnutý podíl, jde-li o ostatní společné objekty a zařízení;

• 3.1.1.1.2 opravy a údržbu částkou ve výši 10 % z hodnoty jejich podílu na rozpočtových nákladech;^185)

• 3.1.1.1.3 provozování

– u ubytoven a závodního stravování podle zvláštních předpisů^186)

– u ostatních objektů a zařízení provozovaných dodavatelem, který zařízení staveniště obstarává, dohodnutým podílem na skutečných nákladech;

• 3.1.1.2 vlastních

• 3.1.1.2.1 rozpočtové náklady v plné výši,

• 3.1.1.2.2 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z hodnoty rozpočtových nákladů;^185)

• 3.1.2 u objektů hrazených z mimoglobálních nákladů

• 3.1.2.1 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z jejich rozpočtových nákladů^185) v poměru rozpočtových nákladů dodávek dodavatele stavební části stavby a polovičních rozpočtových nákladů dodávek dodavatelů pro technologickou část stavby,

• 3.1.2.2 provozování dohodnutým podílem na skutečných nákladech.

• 3.2 Ustanovení bodu 1 až 3.1 se použijí pro vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli obdobně.

• 3.3 Investor hradí obstaravateli náklady provozování, oprav a údržby kanceláří útvaru technického dozoru investora a autorského dozoru podle skutečných nákladů nebo dohodnutým paušálem.

• 3.4 Obstaravatel

• 3.4.1 se podílí na rozpočtových nákladech objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů stejně jako ostatní přímí dodavatelé;

• 3.4.2 nese náklady na opravy, údržbu a provozování objektů zařízení staveniště, pokud mu je neuhradí ostatní přímí dodavatelé podle bodů 3.1 a 3.2 a investor podle bodu 3.3.

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1.1 Sdružené zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky) se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných a finančních prostředků vynakládaných na objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady, dílny, kanceláře).

• 1.2 Sdružené zařízení staveniště se může zřídit u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora. Stavby musí být zařazeny jmenovitě ve státním pětiletém plánu investiční výstavby ústředních investorských orgánů.

• 1.3 Sdružené zařízení staveniště projektuje, buduje, provozuje a udržuje, vede ve své správě (vlastnictví), poskytuje jeho užívání a likviduje zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace.

• 1.4 Náklady přípravy, dokumentace, vybudování a likvidace všech objektů a zařízení sdruženého zařízení staveniště hradí jednotliví dodavatelé ze svých podílů z globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb, těmito podíly jsou kryty i náklady mimoglobálních objektů sdruženého zařízení staveniště.

• 1.5 Náklady na opravu a údržbu sdruženého zařízení staveniště hradí uživatelé zřizovateli ve skutečné výši, rozdělené podle jejich podílů na rozpočtových nákladech sdruženého zařízení, pokud se nedohodnou na úhradě ve výši 10 % z jejich podílů. Náklady na provozování hradí uživatelé zřizovateli podle cenových předpisů.^187)

• 1.6 Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik sdružených zařízení staveniště.

• 1.7 Požadavky na zařízení staveniště u jednotlivých staveb, které nebyly uspokojeny sdruženým zařízením staveniště, zabezpečuje obstaravatel zařízení staveniště těchto staveb obvyklým způsobem podle části D.

• 1.8 Globální náklady na zařízení staveniště jednotlivých staveb se při zřizování sdruženého zařízení staveniště redukují o podíl připadající na sdružené zařízení staveniště. Redukované globální náklady stanoví generální projektant v plánu organizace výstavby podle podkladů vyšších dodavatelů a z nich odvodí fakturační sazby pro jednotlivé stavby v členění podle jednotlivých uživatelů sdruženého zařízení staveniště.

• 1.9 Sdružené zařízení staveniště se zřizuje takto:

• 1.9.1 samostatné sdružené zařízení staveniště nebo

• 1.9.2 sdružené zařízení staveniště souboru staveb.

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 2.1 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje v případech, kdy se tak dohodnou ústřední orgány vyšších dodavatelů, uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele a oznámí jí, pro které stavby se má v dané oblasti sdružené zařízení staveniště vybudovat.

• 2.2 Určený zřizovatel – pokud nebude sdružené zařízení staveniště využívat výlučně sám – uzavře smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště^20) s vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na tomto zařízení podílet. Ve smlouvě se dohodne též úhrada nákladů na opravy, údržbu a provoz sdruženého zařízení staveniště.

• 2.3 Výši podílů poskytovaných na samostatné sdružené zařízení staveniště zpřesní zřizovatel na základě jednostupňového projektu, popřípadě prováděcích projektů samostatného sdruženého zařízení staveniště; zjištěné rozdíly jsou uživatelé a zřizovatel povinni si vzájemně vyrovnat.

• 2.4 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako samostatný celek podle vlastní dokumentace, kterou zabezpečuje zřizovatel. Dokumentace zahrnuje:

• 2.4.1 projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště

• 2.4.2 jednostupňový projekt, popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště.

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

• 3.1 Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované jediným investorem. Připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště zpravidla u první stavby souboru.

• 3.2 O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout vyšší dodavatelé stavební a technologické části stavby a investor do schválení projektového úkolu první stavby; současně se dohodne, kdo bude vykonávat funkci zřizovatele.

• 3.3 Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb musí obsahovat podmínky využití a výši podílů odpovídajících části globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště. Současně musí dohoda obsahovat výši podílů na opravy, údržbu a provozování.

• 3.4 Na základě dohody podle bodů 3.2 a 3.3 musí být podíly z nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru staveb začleněny do hlavy VI propočtu projektového úkolu stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny

• 1. Dočasné objekty a zařízení mohou být současně použity jako zařízení staveniště i pro jiné stavby, souhlasí-li s tím investor a obstaravatel zařízení staveniště stavby, pro kterou byly pořízeny.

• 1. Dočasné objekty mohou být po dokončení stavby, pro niž byly pořízeny, dále použity jako zařízení staveniště pro jinou stavbu za předpokladu, že

• 2.1 budou začleněny do jejího plánu organizace výstavby,

• 2.2 s jejich dalším použitím souhlasí organizace, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny, a příslušný stavební úřad; u zařízení staveniště na území hlavního města Prahy též Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy.

• 1. Dočasné objekty zařízení staveniště mohou být výjimečně po dokončení stavby nebo po splnění své funkce v provádění stavby dále užívány jako základní prostředky za podmínek uvedených v bodu 2.2, pokud jsou do základních prostředků převedeny podle zvláštních předpisů.^1)

PŘÍLOHA č. 18

POSTUP PŘI STANOVENÍ LHŮT VÝSTAVBY A PŘI JEJICH UPLATŇOVÁNÍ

A. Obecná ustanovení

• 1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs a staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).

• 1. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.^188)

• 2.1 Zjistí-li se dodatečně, že stavba nebyla při odevzdání a převzetí schopna uvedení do provozu (užívání), končí lhůta výstavby dnem vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu, popřípadě pro její poslední samostatně odevzdanou a převzatou část.

• 1. Objektivizovaná lhůta výstavby je lhůta vyjádřená generálním projektantem (písm. C bod 1), ve které je stavba při splnění požadavků optimální efektivnosti technicky realizovatelná.

• 1. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v členění podle skupin a podskupin staveb, rozpočtových nákladů a podílů stavebních prací.^189)

• 1. Lhůty výstavby se určují v měsících.

• 1. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůty výstavby považují stavby, u nichž se více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu realizuje z dovozu.

• 1. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.

B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu

• 1. U závazných a centralizovaných staveb se stanoví lhůta výstavby při schválení projektového úkolu v souladu se závěry státní expertizy; přitom

• 1.1 se v závěrech státní expertizy přihlíží též

• 1.1.1 k limitním lhůtám výstavby

• 1.1.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

• 1.2 u staveb uvedených v § 16 odst. 4 vyhlášky se vychází ze studie postupu výstavby zpracované podle přílohy č. 16

• 1.3 u závazných staveb musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stanovené vládou.

• 1. U ostatních staveb se lhůta výstavby projedná při posouzení a stanoví při schválení projektového úkolu s přihlédnutím

• 2.1 k návrhu zpracovatele projektového úkolu

• 2.2 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky

• 2.3 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

• 2.4 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky

• 2.5 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky.

• 1. Lhůty výstavby stanovené podle bodu 2 nesmějí být delší než limitní lhůty výstavby.

• 1. Při registraci projektových úkolů se uvede jak lhůta schválená, tak lhůta vyjádřená ve stanovisku generálního projektanta a lhůta limitní.

C. Lhůta výstavby v úvodním projektu

• 1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby objektivizovanou lhůtu výstavby; přitom využije podklady poskytnuté dodavateli podle § 33 vyhlášky a přihlíží k objektivním podmínkám stavění, zejména

• 1.1 k podílu stavebních prací z objemu rozpočtových nákladů

• 1.2 k charakteru stavby (modernizace, rekonstrukce, nová stavba)

• 1.3 k optimální koncentraci pracovních sil a mechanismů

• 1.4 k projektované technologii stavění

• 1.5 k technickým podmínkám staveniště

• 1.6 ke klimatickým podmínkám

• 1.7 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 27 vyhlášky.

• 1. Při vyjádření objektivizované lhůty výstavby nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, např. nedostatek pracovních sil, nedostatky v organizaci práce nebo v materiálně technickém zásobování.

• 1. Objektivizovaná lhůta výstavby nesmí být

• 3.1 u závazných a centralizovaných staveb delší než lhůta stanovená v závěrech státní expertizy (část B bod 1)

• 3.2 u ostatních staveb delší než limitní lhůta výstavby, s výjimkou mimořádných technicky nevyhnutelných případů, u nichž k tomu dá na žádost ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky.

• 1. Generální projektant a investor jsou povinni prosazovat objektivizované lhůty výstavby při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu podle § 38 vyhlášky a investor při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů.^81)

• 4.1 Prokáží-li dodavatelé při projednávání podle bodu 4, že z kapacitních důvodů nemohou dodržet objektivizovanou lhůtu výstavby, mohou být při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů dohodnuty delší lhůty výstavby, maximálně však limitní lhůty výstavby, u centralizovaných staveb maximálně lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy.

• 4.2 Ustanovení bodu 4.1 neplatí pro závazné stavby a pro stavby z dovozu.

• 4.3 V případech podle bodu 4.1 upraví generální projektant plán organizace výstavby podle dohody nebo podle rozhodnutí rozporu.

• 4.4 V plánu organizace výstavby a při registraci stavby a evidenci úvodního (jednostupňového) projektu se vždy uvede jak objektivizovaná lhůta výstavby, tak lhůta výstavby, která byla dohodnuta nebo rozhodnuta, a lhůta limitní.

D. Závaznost lhůt výstavby

• 1. Lhůty výstavby stanovené podle části B jsou závazné pro registraci projektových úkolů, pro plánování a pro uzavírání přípravných smluv.

• 1. Pro schválení a pro evidenci úvodních (jednostupňových) projektů, pro plánování, pro registraci staveb a pro uzavírání dodávkových smluv jsou závazné

• 2.1 objektivizované lhůty výstavby

• 2.2 popřípadě, za podmínek uvedených v části C bodech 4.1 a 4.2 lhůty, které byly dohodnuty při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů nebo rozhodnuty při řešení rozporů (maximálně limitní lhůty výstavby nebo lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy).

E. Závěrečná ustanovení

• 1. Nemohou-li být při zpracování projektové dokumentace nebo při jejím schvalování výjimečně dodrženy lhůty výstavby stanovené v předchozím stupni dokumentace, postupuje se podle § 66 vyhlášky.

• 1. Rozhodne-li se v průběhu realizace stavby o zvýšení rozpočtových nákladů, lhůta výstavby se v souvislosti s tím nemění, pokud nedojde zároveň ke schválení věcného rozšíření stavby.

• 1. Postup při nedodržení lhůty výstavby v průběhu realizace upravují zvláštní předpisy.^190)

PŘÍLOHA č. 19

DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SPOLUPŮSOBÍCÍ V ÚZEMNÍM A STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

A. Za dotčené orgány státní správy, které spolupůsobí v územním a stavebním řízení, se považují ty orgány, které mají ve stavebním zákoně nebo ve zvláštních předpisech zakotveno oprávnění hájit určitý úsek zájmů společnosti při výstavbě. Jde zejména o tyto orgány:

• 1. v územním řízení

• 1.1 vždy jsou dotčeny

– orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány protipožární ochrany

§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

– vodohospodářský orgán

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

– orgány dopravy

§ 2, 3, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.

§ 4 vyhlášky č. 136/1961 Sb.

– orgány oblastního plánování

§ 9, 10 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.

§ 9, 10 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.

– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický a plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

– orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

– orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

• 1.2 podle povahy případu

– orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

§ 26 zákona SNR č. 100/1977 Sb.

§ 8 vyhlášky č. 12/1978 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

– Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb.

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb.

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

– inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Státní letecká inspekce

§ 24 a 24a zákona č. 47/1956 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.)

– drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10, 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

– báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• 1. ve stavebním řízení

• 2.1 vždy jsou dotčeny

– orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány protipožární ochrany

§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

– vodohospodářský orgán

§ 8 a 13 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

– orgány dopravy

§ 2, 3, 19, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.

§ 4, 22 vyhlášky č. 135/1961 Sb.

– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický nebo plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

– orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

– místní národní výbor (není-li sám m úřadem)

§ 25 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pro SSR pod č. 27/1972 Sb. a pro ČSR pod č. 28/1972 Sb.)

• 2.2 podle povahy případu

– orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní správy lesního hospodářství

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 96/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 100/1977 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

– Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb.

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb.

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 20 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

– inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10, § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

– inspektoráty bezpečnosti práce

§ 4 zákona č. 174/1968 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

B. K návrhům na vydání rozhodnutí o umístění stavby a k žádostem o stavební povolení je nutno přiložit podle povahy případu zejména tato rozhodnutí, popřípadě souhlasy dotčených orgánů státní správy uvedených v části A:

• 1. územní řízení

• a) rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu – § 13a) zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• b) rozhodnutí o souhlasu orgánů státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb.

• c) vyjádření vodohospodářského orgánu

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

• d) rozhodnutí o rozmisťování staveb orgánu oblastního plánování

§ 9 vládního nařízení č. 36/1977 Sb.

§ 9 vládního nařízení č. 37/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii

• 1. stavební řízení

• a) povolení k nakládání s vodami

§ 8 zákona č. 138/1973 Sb.

• b) souhlas vodohospodářského orgánu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry

§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.

• c) rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• d) rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii.

^1) § 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

^2) § 2 odst. 2 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^3) § 9 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^4) § 20 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^5) Modernizací bytového fondu se rozumí pro účely této vyhlášky v souladu s § 6 odst. 5 vyhlášky č. 162/1980 Sb. souhrn prací a dodávek potřebný k dosažení vyšší kvality a životnosti bytů, bytových objektů nebo objektů technické a občanské vybavenosti.

^6) Doba použití je vymezena dobou řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky.

^7) Směrnice k státním statistickým výkazům za úsek investiční výstavba „5 Iv“ ze dne 15. září 1980 (oznámeno v částce 12/1981 Sb.).

^8) Např. z fondu škod a náhrad podle opatření ministra paliv a energetiky ČSSR č. 7/1981.

^9) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 79/1973 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě.

^10) U staveb hrazených z investičních prostředků jen inventáře investičního charakteru.

^11) V tomto pojetí se užívá též pojmu výstavba.

^12) Dopravními sítěmi se rozumějí silniční, železniční a vodní sítě; rozvodnými sítěmi se rozumějí vodovodní, energetické a telekomunikační sítě.

^13) „Metodika třídění technologických zařízení v investiční výstavbě“ – vydala býv. Státní komise pro techniku ve své knižnici jako č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966. Příloha č. 7 této vyhlášky.

^14) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.

^15) Nomenklatura stavebních objektů, popřípadě provozních souborů technické a občanské vybavenosti a jejich rozsah je stanoven soustavou technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby.

^16) § 3 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 164/1980 Sb., o financování oběžných prostředků.

^17) Pokud jsou součástí stavby stroje a zařízení zabezpečované v plánu rozvoje vědy a techniky, použijí se ustanovení této vyhlášky, vztahující se na dodavatele, přiměřeně též na řešitele.

^18) Viz též § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací.

^19) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 89/1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti.

^20) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

^21) § 116, 118 a 280 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb., (dále jen „hospodářský zákoník“).

^22) § 280 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^23) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti. § 43 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

^24) § 272 hospodářského zákoníku.

^25) § 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2 písm. e) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7, ročník 1979; oznámeno v částce 29/1979 Sb.). Pokyny pro sestavení a obsah bezpečnostních zpráv vydané Československou komisí pro atomovou energii v r. 1977.

^26) § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

^27) § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^28) Např. v zemědělství, vodohospodářství, těžební činnosti.

^29) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 29 bod 12 a 13.

^30) Např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic; drobné akce Z, jednoduché modernizace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech.

^31) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech.

^32) § 9 až 11 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.

^33) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^34) § 21 odst. 2 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^35) Ceník projektových prací č. VC-20/100 bod 1.409.

^36) Projektové katalogy apod.

^37) Např. směrnice pro přípravu pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.

^38) Jsou to zejména dlouhodobé výhledy rozvoje národního hospodářství, státní cílové programy, prognózy vědeckotechnického rozvoje, státní programy technického rozvoje, rozvojové studie.

^39) § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

^40) Sdělení federálního ministerstva dopravy a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 11. července 1980 o zabezpečení koordinace rozvojových záměrů veřejné dopravy s rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 4, ročník 1980).

^41) U staveb komplexní bytové výstavby je dohoda nahrazena obdobnou dohodou v rámci režimu komplexní bytové výstavby [srv. poznámku pod čarou č. 48 k § 13 odst. 2 písm. h)].

^42) § 25 odst. 3 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.

^43) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 38 bod 4.

^44) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 17 ze dne 13. listopadu 1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^45) § 7 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 44/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky strojírenských vyšších a některých dalších dodávek pro tuzemskou investiční výstavbu.

^46) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. § 126 zákona č. 50/1976 Sb.

^47) Protikorozní pasivní a aktivní ochrana podzemních kovových zařízení, popřípadě společná aktivní ochrana několika takových zařízení; podzemní kovová zařízení (kovová potrubí, nádrže, armatury, kabely s kovovým obalem, ocelové konstrukce, betonové konstrukce s ocelovou výztuží apod.) zčásti nebo zcela uložená v zemi a ve vodě. Pokud se u nadzemních kovových zařízení vyskytne potřeba aktivní ochrany proti korozi, postupuje se přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky, týkajících se ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení.

^48) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 29 bod 23.

^49) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 88/1976 Sb. § 43 zákona č. 50/1976 Sb.

^50) § 25 odst. 6 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^51) Jde zejména o stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít pro účely zařízení staveniště, popřípadě terénní úpravy, výkopové práce, komunikace, dopravní sítě, rozvodné sítě, kanalizace apod.

^52) Zejména § 7a a § 10 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., úplné znění vyhlášené pod č. 124/1976 Sb. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

^53) S příslušným okresním národním výborem, popřípadě místním národním výborem, pokud ten neodkáže na příslušný orgán vojenské správy nebo orgán Sboru národní bezpečnosti; požadavky na civilní obranu se projednávají s orgány civilní obrany na příslušných stupních správního a hospodářského řízení.

^54) Usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 43/1980 bod I/5.

^55) U nové výstavby nad 2000 m^2 hrubé skladovací plochy, u modernizací nad 5 mil. Kčs propočtových nákladů.

^56) Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů k plánovitému a efektivnímu rozvoji podnikové rekreace (Zpravodaj ROH mimořádné číslo 3, červenec 1981).

^57) Srv. § 13 a § 14 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. § 7 zákona č. 61/1977 Sb.

^58) Orgánem pověřeným projednáním je Státní energetická inspekce České socialistické republiky a Státní energetická inspekce Slovenské socialistické republiky (srv. zákon č. 64/1962 Sb.).

^59) § 25 odst. 7 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^60) § 32 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

^61) Jsou to zejména: 1. Konstrukční, dílenské a montážní výkresy – jednotlivých strojů a zařízení, – kovových a dřevěných konstrukcí, – výrobků přidružené stavební výroby, – výrobků vnitřního zařízení a vybavení včetně způsobu upevnění při jejich zabudování, – vyzdívek a izolací technologických zařízení, – nosných konstrukcí kabelových a potrubních rozvodů zařízení; 2. Výkresy – pomocných konstrukcí (pracovních, montážních a podporovacích lešení, skruží, zavážecích a závěsných montážních konstrukcí), – stavebních a montážních zařízení jako výtahů, dočasných jeřábových drah, – bednění (jejich konstrukce), – tvaru a výztuže prefabrikovaných betonových, železobetonových a jiných konstrukcí, dílů a jejich styků, – pažení a rozepření rýh a základových jam, štětových stěn a jímek; 3. Výkresy a specifikace – prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, – styků prefabrikátů, – dělení rovných částí vzduchotechnických rozvodů stejného profilu na montážní díly a jejich označování jednotlivými pozicemi, – drobného základního a pomocného materiálu pro montážní práce; 4. Statické, dynamické a technickofyzikální výpočty – betonových, železobetonových a jiných prefabrikátů, – výrobků přidružené stavební výroby, – podporovacích lešení, skruží a montážních konstrukcí, – pomocných konstrukcí pro zakládání, – prvků lehké prefabrikace; 5. drátovací a svorková schémata, určení počtu a sledu svorek u zařízení a stanovení konečného očíslování, schémata vnitřních propojení zařízení a přístrojů, kladečské plány, kladečské výkresy kabelových rozvodů; 6. podrobné vytyčení stavby dodavatelem na základě vytyčení prostorové polohy stavby investorem; 7. dokumentace pro ostatní výrobní a montážní přípravu dodavatelů (např. průzkum místních zdrojů stavebních hmot, možnosti výroby stavebních prvků, druhu mechanizačního vybavení a ostatních podmínek pro provádění stavby).

^62) Jde zejména o dokumentaci: – pro prokazování požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty, individuální a komplexní vyzkoušení apod.), – pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (provozní předpisy a návody pro zkušební provoz), – pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů), – základní uživatelské programové vybavení pro automatizaci řízení všech úrovní, – pro jiné účely podle dohody s investorem.

^63) § 301 hospodářského zákoníku.

^64) § 299 hospodářského zákoníku.

^65) § 51 a § 119 odst. 2 hospodářského zákoníku.

^66) Pokud jde o dovoz investičních celků, jsou projektovými podklady též údaje a informace podle § 8 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 98/1976 Sb.

^67) Jde o předměty určitého druhu, jakosti, rozměrů apod., hromadně nebo opakovaně vyráběné, běžné, obvyklé.

^68) Vyhláška č. 95/1977 Sb.

^69) Výnos č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí ze dne 29. 10. 1974, o postupu při poskytování projektových podkladů pro nestandardní dodávky (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 6, ročník 1974; oznámeno v částce 27/1974 Sb.).

^70) Například mezistátní dohody nebo usnesení vlády.

^71) § 31 odst. 2 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^72) § 25 odst. 8 a § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^73) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 157/1976 Sb., o režimech staveb.

^74) Tím není dotčeno ustanovení § 22 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^75) § 58 zákona č. 50/1976 Sb.

^76) Zejména § 299 a 301 hospodářského zákoníku.

^77) § 9 písm. b) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci.

^78) § 16 a 24 vyhlášky č. 85/1977 Sb.

^79) § 116, 280 a 281 hospodářského zákoníku. § 5 vyhlášky č. 98/1976 Sb.

^80) § 6 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^81) Toto projednání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^82) Srv. § 73 odst. 5 této vyhlášky.

^83) § 64 zákona č. 50/1976 Sb.

^84) Zejména z hlediska volby velkoobchodních cen.

^85) Např. mezi prováděcími projekty provozních souborů zabezpečovaných několika vyššími dodavateli, mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů v rámci celé stavby a strojů a zařízení dodávaných jednotlivě.

^86) Příslušné druhy výkresů, popřípadě jejich částí a detaily zpracovávané v prováděcích projektech (např. části dispozice strojů a zařízení, výkresy konstrukcí, výkresy tras, přechodů a křižování), výkresy (půdorysy, řezy) vyznačující základy včetně prostupů, otvory, základy pod stroje, výkresy tvarů, kotvení, výkresy podlaží, výkresy detailů.

^87) § 53 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^88) § 50 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^89) Směrnice č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15. 2. 1972, o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 1, ročník 1972; oznámeno v částce 7/1972 Sb.), ve znění směrnic č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. dubna 1980 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3, ročník 1980; oznámeno v částce 1/1981 Sb.).

^90) Jde o srovnání s obdobnými srovnatelnými progresivními stavbami vyprojektovanými nebo realizovanými v tuzemsku, popřípadě v zahraničí nebo s opakovatelnými projekty, typovými podklady apod.

^91) Devizové prostředky v Kčs fco československá hranice.

^92) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8065/10/81, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ, částka 20, ročník 1981).

^93) Pokud se v této části vyhlášky používá pojmů „souhrnná cena“, „skupinová cena“, apod., jde o pojmy vymezené vyhláškou č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^94) Výměr FCÚ č. 8093/10/81 - Pravidla pro stanovení cen stavebních prací (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 28, ročník 1981). Výměr FCÚ č. 8084/10/81 - Pravidla pro stanovení cen důlně stavebních prací (oznámeno v Cenovém věstníku FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 39, ročník 1981).

^95) Výměr FCÚ č. 09/80 o stanovení konečných cenových limitů rozhodujících nestandardních výrobků (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 18, ročník 1980).

^96) § 47 odst. 1 a 2 a § 57 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^97) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^98) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 15 ze dne 23. října 1981 o sestavování odbytových rozpočtů.

^99) Článek 6 výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/81 z 15. června 1981 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 31, ročník 1981).

^100) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8 ze dne 20. července 1979 o řízení při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb a při odsunu termínů předání kapacit ke zkušebnímu provozu a dokončení staveb (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 5-6, ročník 1979; oznámeno v částce 21/1979 Sb.), ve znění směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 6 ze dne 21. května 1981 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3, ročník 1981; oznámeno v částce 17/1981 Sb.).

^101) § 85 odst. 2 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^102) § 98 odst. 3 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^103) § 99 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^104) Vyhláška ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb., 166/1971 Sb. a 3/1980 Sb.

^105) Formulář B směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 15 ze dne 23. října 1981 o sestavování odbytových rozpočtů.

^106) § 3 odst. 9 směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1972, ve znění směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1980.

^107) Vyhláška Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie.

^108) Jde zejména o rozpory o objemy a termíny dodávek, které se rozhodují podle vyhlášky č. 48/1980 Sb., nebo o rozpory o správné stanovení ceny, které se rozhodují podle vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb., a dále o rozpory, které se řeší podle vyhlášky č. 157/1976 Sb.

^109) Například Správy federálních hmotných rezerv (srv. poznámku č. 54), federálního ministerstva dopravy (srv. poznámku č. 40) nebo odvětvových ústředních orgánů u staveb v hospodářství národních výborů.

^110) § 31 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací. § 33 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^111) § 100 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.

^112) § 3 a § 6 odst. 1 písm. f), g) a h) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě. § 3 a § 6 odst. 1 písm. f), g) a h) vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

^113) § 4 odst. 3 a § 9 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 3 a § 9 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^114) § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

^115) Ode dne, kdy byla stavba, popřípadě její poslední část vykázána jako odevzdaná a převzatá ve státním statistickém výkazu o realizaci stavby (Iv RS 2b-12).

^116) Uveřejněno ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.

^117) Uveřejněno ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 4, ročník 1980; oznámeno v částce 1/1981 Sb.

^118) § 48 zákona č. 50/1976 Sb.

^119) § 13 odst. 2 písm. h) vyhlášky.

^120) § 10 zákona č. 53/1966 Sb.

^121) Podle vyhlášek č. 75/1977 Sb. a 95/1977 Sb.

^122) § 7a zákona č. 53/1966 Sb.

^123) Dodávky rozpočtované v hlavě IV souhrnného rozpočtu stavby jsou uvedeny pouze příkladmo.

^124) Knižnice Státní komise pro techniku č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966.

^125) Jde zejména o strojní zařízení, které je dodáváno formou vyšších dodávek podle Seznamů vyšších strojírenských dodávek vydaných opatřeními ministrů hutnictví a těžkého strojírenství a všeobecného strojírenství ČSSR.

^126) Např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizace, odpopílkovací zařízení.

^127) Stavební práce v rámci provozních souborů.

^128) S výjimkou zařízení uvedených pod bodem III/14.

^129) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon).

^130) Umělecká díla rozpočtovaná v hlavě V souhrnného rozpočtu stavby patří z hlediska plánovacího do stavební části stavby, z hlediska dodavatelsko-odběratelských vztahů však nejsou součástí dodávky stavebních prací.

^131) Pevně připojené ke stavebním konstrukcím nebo kotvené do stavebních konstrukcí nebo pevně připojené k vodovodním, plynovodním, elektrickým, popř. jiným instalacím.

^132) Podle vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 86/1976 Sb., o osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb.

^133) Měření, regulace, řízení a automatizace podle dřívějších předpisů.

^134) Příloha č. 17 část A bod 4.4.

^135) Příloha č. 17 část A bod 3.2.

^136) Příloha č. 17 část E.

^137) Směrnice Federálního statistického úřadu 25 Iv RS ze dne 8. listopadu 1979 k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 7, ročník 1979).

^138) Článek 46 Pravidel pro stanovení cen montážních prací platných od 1. ledna 1977 – výměr FCÚ č. 3059/1976, ve znění výměru FCÚ č. 1574/1979 (Cenový věstník částka 51–52/1979 a částka 15/1980).

^139) Článek 47 Pravidel pro stanovení cen montážních prací.

^140) Část IX Pravidel pro stanovení cen stavebních prací – výměr FCÚ č. 8093/10/81.

^141) Podle ceníků řady M a Pravidel pro stanovení cen montážních prací.

^142) Rozdíl v nákladech sl. 2 a 3 se týká pouze nákladů montáží.

^143) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981–1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982.

^144) Vyhláška č. 162/1980 Sb.

^145) § 4 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^146) § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^147) Např. obor 838 vyhlášky č. 124/1980 Sb.

^148) Patří sem též náklady souvisící se zúrodněním území (ležícího mimo území vlastní stavby), určeného k zúrodnění příslušným orgánem ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, tj. náklady na úpravu tohoto území (zemní práce, rozprostření ornice) mimo nákladů na biologickou rekultivaci.

^149) § 2 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^150) Metodické směrnice FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR, MK ČSR a MK SSR ze dne 31. května 1978 o uplatňování výtvarného umění v investiční výstavbě (uveřejněné ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, č. 3–4 ze dne 22. června 1978).

^151) § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 10/1974 Sb., ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb. Vyhláška č. 11/1974 Sb.

^152) § 4 odst. 2 písm. a) a d) vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 2 písm. a) a d) vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^153) § 6 odst. 2 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^154) Zákon č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

^155) § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^156) Neposkytuje-li investor stavby příspěvek na vyvolanou investici, ale realizuje-li ji jako součást stavby, nezahrne náklady souvisící s její realizací do hlavy X, ale do příslušných hlav I–IX.

^157) Vč. náhradních dílů tvořících součást zahraniční dodávky.

^158) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky Státní komise pro techniku, ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.

^159) § 101 stavebního zákona č. 50/1976 Sb.

^160) § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. b), c), e) a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. b), c), e) a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^161) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^162) § 15 odst. 1 vládního nařízení č. 161/1980 Sb.

^163) Všechny kapacity uváděné v registračních listech staveb podle směrnice FSÚ č. 25/79 Iv RS k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR částka 7/1979).

^164) Podle metodiky pro výpočet měrných investičních nákladů ve směrnici FSÚ č. 25/79 Iv RS k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7/1979).

^165) Podklad pro Státní plánovací komisi zpracovává Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise.

^166) Podle vyhlášky č. 85/1977 Sb., popř. vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, ve znění vyhlášky č. 91/1972 Sb.

^167) Plán se sestaví na základě státních statistických výkazů Iv RS 2b-12, v kterých jsou stavby vykázány jako dokončené.

^168) § 25 Směrnice č. 17/1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^169) § 5 odst. 2 Směrnice č. 17/1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^170) Formu a podrobný obsah upraví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

^171) Přizvané orgány se mohou zúčastnit vyhodnocovacího řízení nebo dát písemné stanovisko ke zprávě o vyhodnocení stavby.

^172) Podle § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^173) Dodavatelé dodávek bilancovaných jmenovitě pro stavby podle § 25 odst. 11 vyhlášky č. 48/1980 Sb. a poddodavatelé stavebních prací, dodávají-li jako samostatně odevzdávané dodávky ucelené objekty nebo dodávají-li specializované práce vč. prováděcích projektů.

^174) Pokud je nutno u prostorově složitých objektů nebo souborů strojů a zařízení k zakreslení výstavbové části použít též půdorysů, řezů nebo pohledů jednotlivých stavebních objektů nebo souborů strojů a zařízení, popř. jejich částí, provede se zakreslení shodně ve všech částech dokumentace.

^175) Při vymezení činností pro potřeby vyhlášky č. 157/1976 Sb., mohou být činnosti časového plánu stavby sloučeny, jde-li o práce a dodávky účastníka výstavby pro stavební objekt nebo provozní soubor, vykonávané nezávisle na jiných účastnících výstavby a nezávisle na pracích a dodávkách pro ostatní stavební objekty nebo provozní soubory.

^176) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 157/1976 Sb.

^177) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^178) § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 151/1978 Sb.

^179) Příloha č. 9 část F bod 1.5 třetí odrážka.

^180) Staveniště je určeno ve schváleném projektovém úkolu (příloha č. 2 část D a příloha č. 3) a úvodním (jednostupňovém) projektu (příloha č. 9 část F a příloha č. 10) ve smyslu § 6 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^181) § 11 odst. 2 a 3 písm. b) vyhlášky č. 22/1967 Sb., ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb. a 166/1971 Sb.

^182) § 11 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 22/1967 Sb., ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb. a 166/1971 Sb.

^183) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

^184) § 32 vyhlášky č. 104/1973 Sb.

^185) Při dalším použití objektů zařízení staveniště podle části F se vychází z původních rozpočtových nákladů. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

^186) Výměr FCÚ č. 2302/05/1975 z 19. srpna 1975 o stanovení cenových normativů pro tvorbu cen za užívání ubytovacích zařízení v objektech zařízení staveniště (Cenový věstník 48/1975).

^187) Stravování se řídí nařízením vlády ČSSR č. 25/1974 Sb.

^188) § 292 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^189) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 16/1981 o vydání limitních lhůt výstavby.

^190) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1979 o řízení při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb a při odsunu termínů předání kapacit ke zkušebnímu provozu a dokončení staveb, uveřejněné v č. 5-6 Zpravodaje FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR. § 285 odst. 2 a § 295 hospodářského zákoníku. Vyhláška č. 85/1977 Sb.