Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

D. K asi 10 mg se přidá 1 ml kyseliny sírové R, 0,05 ml chloridu železitého RS2 a zahřeje se na vodní lázni; vzniká modré zbarvení. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné R; zbarvení se mění na červené.

E. Roztok S vyhovuje zkoušce (a) na fosforečnany (2.3.1).

F. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí sejí na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,0; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -98° až -102°, počítáno na vysušenou látku. Měří se 5,0 ml roztoku S zředěného vodou R na 10,0 ml.

Cizí alkaloidy. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu GR.

Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) na 100 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, cyklohexanu R a ethanolu R (6 + 30 + 72) po dráze 15 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká jodobismutitanem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna nad hlavní skvrnou je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Morfin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5 ml. Přidají se 2 ml roztoku dusitanu sodného R (10 g/l), nechá se 15 min stát a potom se přidají 3 ml amoniaku zředěného RS1; roztok není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok H4 (2.2.2, Metoda II) (asi 0,13 % morfinu).

Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 20 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

Ztráta sušením (2.2.32). 1,5 % až 3,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

0,350 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 20 ml dioxanu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,05 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 39,74 mg C18H24NO7P.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Omamná látka.

§§ Codeini dihydrogenophosphas sesquihydricus

Seskvihydrát dihydrogenkodeiniumfosfatu

Synonyma. Codeinium dihydrogenphosphoricum, Codeinium phosphoricum, Codeini phosphas, dihydrogenfosforečnan kodeinia

[image omitted]

C18H24NO7P . 1,5H2O	Mr 424,39	CAS 5913-76-8
	Mr bezvodého 397,36

Je to seskvihydrát (5R,6S,9R,13S,14R)-(4,5-epoxy-6-hydroxy-3-methoxy-N-methyl-7-morfinenium)dihydrogenfosfatu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C18H24NO7P.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo malé bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

A. 1,0 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zředí vodou R na 100,0 ml. K 25,0 ml tohoto roztoku se přidá 25 ml vody R a 10 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 250 nm až 350 nm. Roztok vykazuje pouze jedno absorpční maximum, a to při 284 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 38, počítáno na vysušenou látku.

B. 0,20 g se rozpustí ve 4 ml vody R, přidá se 1 ml směsi stejných objemových dílů hydroxidu sodného koncentrovaného RS a vody R. Třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky za chlazení ve vodě s ledem se iniciuje vyloučení krystalické sraženiny, která se promyje vodou R a vysuší při 100 °C až 105 °C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety připravené z vysušené sraženiny a bromidu draselného R se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kodeinu.

C. 0,20 g se rozpustí ve 4 ml vody R, přidá se 1 ml směsi stejných objemových dílů hydroxidu sodného koncentrovaného RS a vody R. Třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky za chlazení ve vodě s ledem se iniciuje vyloučení krystalické sraženiny, která se promyje vodou R a vysuší při 100 °C až 105 °C. Sraženina taje (2.2.14) při 155 °C až 159 °C.

D. K asi 10 mg se přidá 1 ml kyseliny sírové R, 0,05 ml chloridu železitého RS2 a zahřeje se na vodní lázni; vzniká modré zbarvení. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné R; zbarvení se mění na červené.

E. Roztok S vyhovuje zkoušce (a) na fosforečnany (2.3.1).

F. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se jí na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,0; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -98° až -102°, počítáno na vysušenou látku. Měří se 5,0 ml roztoku S zředěného vodou R na 10,0 ml.

Cizí alkaloidy. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R a kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS (1 + 4) na 100 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, cyklohexanu R a ethanolu R (6 + 30 + 72) po dráze 15 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká jodobismutitanem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna nad hlavní skvrnou je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Morfin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5 ml. Přidají se 2 ml roztoku dusitanu sodného R (10 g/l), nechá se 15 min stát a potom se přidají 3 ml amoniaku zředěného RS1; roztok není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok H4 (2.2.2, Metoda II) (asi 0,13 % morfinu).

Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 20 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

Ztráta sušením (2.2.32). 5,0 % až 7,5 %; 0,50 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

0,350 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 20 ml dioxanu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,05 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 39,74 mg C18H24NO7P.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Omamná látka.

§§ Codeinum

Kodein

[image omitted]

C18H21NO3 . H2O	Mr 317,38	CAS 6059-47-8
	Mr bezvodého 299,37

Je to monohydrát (5R,6S,9R,13S,14R)-4,5-epoxy-3-methoxy-N-methyl-7-morfinen-6-olu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C18H21NO3.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je dobře rozpustný ve vroucí vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

A. Teplota tání (2.2.14). 155 °C až 159 °C.

B. K 2,0 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 50 ml vody R, 10 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 250 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 284 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 50, počítáno na vysušenou látku.

C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety vysušené zkoušené látky s bromidem draselným R se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kodeinu.

D. K asi 10 mg se přidá 1 ml kyseliny sírové R, 0,05 ml chloridu železitého RS2 a zahřeje se na vodní lázni; vzniká modré zbarvení. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné R; zbarvení se mění na červené.

E. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 50 mg se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). Vyšší než 9; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -142° až -146°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g v lihu 96% R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Cizí alkaloidy. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,4 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,5 ml zkoušeného roztoku se zředí ethanolem R na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí ethanolem R na 100 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, cyklohexanu R a ethanolu R (6 + 30 + 72) po dráze 15 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká jodobismutitanem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna nad hlavní skvrnou je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Morfin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5 ml. Přidají se 2 ml roztoku dusitanu sodného R (10 g/l), nechá se 15 min stát a potom se přidají 3 ml amoniaku zředěného RS1; roztok není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok H4 (2.2.2, Metoda II) (asi 0,13 % morfinu).

Ztráta sušením (2.2.32). 5,0 % až 6,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 20 ml dioxanu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,05 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 29,94 mg C18H21NO3.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Omamná látka.

† Coffeinum

Kofein

[image omitted]

C8H10N4O2	Mr 194,19	CAS 58-08-2

Je to 1,3,7-trimethyl-2,6(1H,3H)-purindion. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C8H10N4O2.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo jemné bílé krystalky, snadno sublimující. Je mírně rozpustný ve vodě, snadno rozpustný ve vroucí vodě, těžce rozpustný v ethanolu a v etheru. Rozpouští se v koncentrovaných roztocích alkalických benzoanů a salicylanů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

A. Teplota tání (2.2.14). 234 °C až 239 °C.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem kofeinu CRL.

C. Ke 2 ml nasyceného roztoku se přidá 0,05 ml jodu RS; roztok zůstane čirý. Přidá se 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS; vznikne hnědá sraženina. Po zneutralizování hydroxidem sodným zředěným RS se sraženina rozpouští.

D. Asi 10 mg se ve zkumavce se skleněnou zátkou rozpustí v 0,25 ml směsi 0,5 ml acetylacetonu R a 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS. Zahřívá se ve vodní lázni 7 min při 80 °C. Po ochlazení se přidá 0,5 ml dimethylaminobenzaldehydu RS2 a zahřívá se znovu ve vodní lázni 7 min při 80 °C. Nechá se ochladit, přidá se 10 ml vody R; vzniká intenzivní modré zbarvení.

E. Zkouška Ztráta sušením, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

F. Vyhovuje zkoušce na xanthiny (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,5 g se rozpustí zahřátím v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R, ochladí se a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Kysele reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,05 ml modři bromthymolové RS1; roztok je zelený nebo žlutý. Ke změně zbarvení indikátoru na modré se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.

Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (4 + 6) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (4 + 6) na 100 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R acetonu R chloroformu R a 1-butanolu R (10 + 30 + 30 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (500 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 7,5 ml základního roztoku síranů (10 μg SO4/ml) a 7,5 ml vody destilované R.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %. 1,000 g se suší v sušárně 1 h při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,170 g se rozpustí zahřátím v 5 ml kyseliny octové bezvodé R. Nechá se ochladit, přidá se 10 ml acetanhydridu R 20 ml toluenu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 19,42 mg C8H10N4O2.

Uchovávání

Separandum.

† Coffeinum monohydricum

Monohydrát kofeinu

[image omitted]

C8H10N4O2 . H2O	Mr 212,21	CAS 5743-12-4

Je to monohydrát 1,3,7-trimethyl-2,6(1H,3H)-purindionu. Vysušen předepsaným způsobem obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C8H10N4O2.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo jemné bílé krystalky snadno sublimující. Je mírně rozpustný ve vodě, snadno rozpustný ve vroucí vodě, těžce rozpustný v ethanolu a v etheru. Rozpouští se v koncentrovaných roztocích alkalických benzoanů a salicylanů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

A. Teplota tání (2.2.14). 234 °C až 239 °C; stanoví se s látkou vysušenou při 100 °C až 105 °C.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem kofeinu CRL; stanoví se s látkou vysušenou při 100 °C až 105 °C.

C. Ke 2 ml nasyceného roztoku se přidá 0,05 ml jodu RS; roztok zůstane čirý. Přidá se 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS; vznikne hnědá sraženina. Po zneutralizování hydroxidem sodným zředěným RS se sraženina rozpouští.

D. Asi 10 mg se ve zkumavce se skleněnou zátkou rozpustí v 0,25 ml směsi 0,5 ml acetylacetonu R a 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS. Zahřívá se ve vodní lázni 7 min při 80 °C. Po ochlazení se přidá 0,5 ml dimethylaminobenzaldehydu RS2 a znovu se zahřívá ve vodní lázni 7 min při 80 °C. Nechá se ochladit, přidá se 10 ml vody R; vzniká intenzivní modré zbarvení.

E. Zkouška Ztráta sušením, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

F. Vyhovuje zkoušce na xanthiny (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,5 g se rozpustí zahřátím v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R, ochladí se a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Kysele reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,05 ml modři bromthymolové RS1; roztok je zelený nebo žlutý. Ke změně zbarvení indikátoru na modré se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.

Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (4 + 6) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (4 + 6) na 100 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R acetonu R chloroformu R a 1-butanolu R (10 + 30 + 30 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (500 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 7,5 ml základního roztoku síranů (10 μg SO4/ml) a 7,5 ml vody destilované R.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). 5,0 % až 9,0 %; 1,000 g se suší 1 h v sušárně při 100 °C až 105 °C. Vysušená látka se použije ve zkoušce Stanovení obsahu.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,170 g látky ze zkoušky Ztráta sušením se rozpustí zahřátím v 5 ml kyseliny octové bezvodé R. Nechá se ochladit, přidá se 10 ml acetanhydridu R 20 ml toluenu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 19,42 mg C8H10N4O2.

Uchovávání

Separandum.

†† Colchicinum

Kolchicin

[image omitted]

C22H25NO6	Mr 399,44	CAS 64-86-8

Je to (S)-N-(5,6,7,9-tetrahydro-1,2,3,10-tetramethoxy-9-oxobenzo[a]heptalen-7-yl)acetamid. Počítáno na bezvodou a ethylacetatu prostou látku, obsahuje 97,0 % až 102,0 % sloučeniny C22H25NO6.

Vlastnosti

Nažloutle bílý amorfní nebo krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, z koncentrovaných roztoků rychle rekrystalizuje jako seskvihydrát, snadno rozpustný v lihu 96% a v chloroformu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

A. 5 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 25,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 400 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 243 nm a 350 nm. Poměr absorbance naměřené při 243 nm k absorbanci naměřené při 350 nm je 1,7 až 1,9.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety kolchicinu CRL. Tableta zkoušené látky a tableta referenční látky se připraví takto: látky se odděleně rozpustí v 0,5 ml chloroformu R, roztoky se pokropí bromidem draselným R, důkladně se promíchá, rozpouštědlo se odpaří nejprve v proudu vzduchu a pak zahříváním 60 min při 80 °C.

C. K 0,5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 0,15 ml chloridu železitého RS1; roztok je žlutý a povařením po dobu 30 s přechází na tmavě zelený. Ochladí se, přidají se 2 ml chloroformu R a protřepe se; organická vrstva je zelenožlutá.

D. Asi 30 mg se rozpustí v 1 ml lihu 96% R a přidá se 0,15 ml chloridu železitého RS1; vzniká hnědočervené zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok ZŽ3 (2.2.2, Metoda II).

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Roztok buď nezmění barvu, nebo se zbarvení změní na zelené. Ke změně zbarvení indikátoru na modré se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -235° až -250°, počítáno na bezvodou a ethylacetatu prostou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 50,0 mg v lihu 96% R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF254R. Zkouška se provede za ochrany před světlem. Roztoky se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 5 ml.

Porovnávací roztok (a). 2 ml zkoušeného roztoku se zředí chloroformem R na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí chloroformem R na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R dichlorethanu R a acetonu R (1 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2,0 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Chloroform. Nejvýše 500 μg/g; stanoví se plynovou chromatografií metodou head space (2.2.28, Metoda II).

Zkoušený roztok. 0,400 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. Do tří vhodných stejných lahviček (lahvičky k opakovanému odběru) se převede 1,0 ml tohoto roztoku a lahvičky se uzavřou.

Porovnávací roztok. 5 μl chloroformu R se zředí vodou R na 10,0 ml. Do tří vhodných stejných lahviček se převede po 10 μl tohoto roztoku, přidá se 1,0 ml zkoušeného roztoku a lahvičky se uzavřou.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony z křemenného skla délky 50 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřní stěnou pokrytou filmem (5 μm) chemicky vázaného polydimethylsiloxanu R,

• dusíku pro chromatografií R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 4 ml/min,

• plamenoionizačního detektoru.

Programovaná teplota kolony je od 80 °C do 200 °C s nárůstem 10 °C/min, teplota detektoru se udržuje na 250 °C.

Každý roztok se zahřívá 20 min při 90 °C, na 30 s se zvýší tlak a převede se do kolony při teplotě 120 °C. Provede se slepá zkouška s lahvičkou obsahující 1 ml vody R. Každý nástřik se provede třikrát.

Z chromatogramů zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku se vypočítá obsah chloroformu v procentech za použití jeho hustoty (2.2.5), která činí 1,48 g/cm3 při 20 °C.

Kolchicein. 50 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml. Přidá se 0,1 ml chloridu železitého RS1. Roztok není intenzivněji zbarven než směs 1 ml základního červeného roztoku, 2 ml základního žlutého roztoku a 2 ml základního modrého roztoku (2.2.2) (asi 0,2 %).

Ethylacetat. Nejvýše 6,0 %; stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití ethanolu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 1,0 ml ethanolu R se zředí vodou R na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml.

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí ve vodě R, přidá se 5,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 1,0 ml ethylacetatu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 5,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• skleněné nebo ocelové nerezové kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 10 % makrogolu 1000 R,

• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,

• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 75 °C, teplota nástřikového prostoru na 130 °C, teplota detektoru na 150 °C.

Z chromatogramu zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku se vypočítá obsah ethylacetatu v procentech za použití jeho hustoty (2.2.5), která činí 0,901 g/cm3 při 20 °C.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí za mírného zahřátí ve směsi 10 ml acetanhydridu R a 20 ml toluenu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 39,94 mg C22H25NO6.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Venenum.

†† Colecalciferoli pulvis [image omitted]

Upravený práškovaný cholekalciferol

Synonymum. Cholecalciferoli pulvis

Je to disperze olejového roztoku cholekalciferolu do vhodné základní látky obsahující želatinu a cukry.

Deklarovaný obsah cholekalciferolu je nejméně 100 000 m.j. na 1 gram. Obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarovaného obsahu. Může obsahovat vhodné stabilizátory, např. antioxidanty.

Vlastnosti

Bílý nebo žlutavě bílý prášek, jehož malé částice v závislosti na přípravě mohou být prakticky nerozpustné ve vodě, mohou bobtnat nebo tvořit disperzi.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A a B, viz Obecné zásady (1.2).

A. 5,0 ml zkoušeného roztoku připraveného pro Stanovení obsahu se odpaří ve vhodné nádobě do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení pod tekoucí vodou se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 50,0 ml cyklohexanu R a měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 265 nm.

B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Následující roztoky se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. 10,0 ml zkoušeného roztoku připraveného pro Stanovení obsahu se ve vhodné nádobě odpaří do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení pod tekoucí vodou se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 0,4 ml dichlorethanu R obsahujícího skvalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l).

Porovnávací roztok (a). 10 mg cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg ergokalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou R. Porovná se hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je ihned po postřiku patrna jasně žlutá hlavní skvrna rychle měnící zbarvení na oranžově hnědé a postupně na zelenošedé, stálé asi 10 min. Tato skvrna je polohou, zbarvením a velikostí shodná se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je ve stejné poloze hlavní skvrna, jejíž oranžové zbarvení se postupně mění na červenohnědé, stálé asi 10 min.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má shodný retenční čas s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Rozkladné produkty vzniklé zářením. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Následující roztoky se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. Použije se zkoušený roztok ze zkoušky totožnosti B.

Porovnávací roztok. Použije se čerstvě připravený porovnávací roztok (a) ze zkoušky totožnosti B.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se okamžitě za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva třikrát postříká chloridem antimonitým RS1. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku má zpočátku oranžové zbarvení, které pak přechází na hnědé (cholekalciferol); tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je také patrna těsně nad hlavní skvrnou další skvrna stejného zbarvení odpovídající pre-cholekalciferolu, který je v roztoku v rovnováze s cholekalciferolem. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není patrna šedavě modrá skvrna na startu ani na dráze směrem k hlavní skvrně.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a pokud možno za chránění před světlem a vzduchem. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Do baňky se vpraví množství zkoušeného přípravku, odvážené s přesností 0,1 %, odpovídající asi 100 000 m.j. Přidá se 5 ml vody R, 20 ml ethanolu R, 1 ml askorbanu sodného RS a 3 ml čerstvě připraveného 50% roztoku hydroxidu draselného R. Zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem a rychle se ochladí pod tekoucí vodou. Tekutina se převede do dělicí nálevky pomocí dvakrát 15 ml vody R, 10 ml lihu 96% R a dvakrát 50 ml pentanu R. Silně se třepe 30 s a nechá se stát, dokud se vrstvy nevyčeří. Spodní vodně-lihová vrstva se přenese do druhé dělicí nálevky a třepe se směsí 10 ml lihu 96% R a 50 ml pentanu R. Po oddělení vrstev se vodně-lihová vrstva převede do třetí dělicí nálevky a pentanová vrstva se převede do první dělicí nálevky, přičemž se druhá dělicí nálevka promyje dvakrát 10 ml pentanu R a ten se přidá do první dělicí nálevky. Vodně-lihová vrstva se protřepe s 50 ml pentanu R a pentanová vrstva se rovněž převede do první dělicí nálevky. Spojené pentanové vrstvy se promyjí dvakrát 50 ml čerstvě připraveného roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v lihu R 10% (V/V). Pentanová vrstva se silně protřepává opakovaně 50 ml vody R tak dlouho, až promývací voda dává neutrální reakci na fenolftalein. Pentanová vrstva se převede do baňky se zabroušenou zátkou, odpaří se do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni 40 °C teplé. Potom se ochladí pod tekoucí vodou a atmosférický tlak se vyrovná dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 5,0 ml toluenu R a přidá se 20,0 ml mobilní fáze, aby se získal roztok obsahující asi 4000 m.j. v 1 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,5 g cholekalciferolu pro způsobilost systému CRL se rozpustí ve 2,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 10,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Porovnávací roztok (c). 0,10 g cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí mobilní fází na 50,0 ml. Roztok se udržuje ve vodě s ledem.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převede do odměrné baňky na 50 ml, přidá se asi 10 mg butylhydroxytoluenu R a odstraní se vzduch z baňky dusíkem R. Zahřívá se ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem pod dusíkem R a za chránění před světlem po dobu 45 min. Po ochlazení se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm a naplněné vhodným silikagelem (5 pra až 10 μm),

• směsi objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) jako mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b), zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro pík cholekalciferolu byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou dodrženy předepsané podmínky, je přibližný relativní retenční čas pro pre-cholekalciferol 0,4, pro tarns-cholekalciferol 0,5 a pro cholekalciferol 1,0.

Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení pro pre-cholekalciferol a trans-cholekalciferol není menší než 1,0; je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (d) a zaznamená se chromatogram. Nastříkne se stejný objem porovnávacího roztoku (e) a zaznamená se chromatogram. Vypočítá se přepočítací faktor (f) podle vzorce:

f=K-LM,

v němž značí:

K - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d),

L - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e),

M- plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e). Hodnota f stanovená dvakrát v různé dny může být použita během celého postupu.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a) a zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro cholekalciferol byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem. Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m'V'.Vm.SD+f.SpS'D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost látky ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V - objem zkoušeného roztoku (25 ml),

V - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S'D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

f - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněn před světlem a při teplotě 6 °C až 15 °C. Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• název a nejvyšší koncentrace přidaných stabilizátorů.

†† Colecalciferolum

Cholekalciferol

Synonyma. Cholecalciferolum, vitamin D3

[image omitted]

C27H44O	r384,64	CAS 67-97-0

Je to (5Z,7E)-9,10-seko-5,7,10(19)-cholestatrien-3β-ol. Obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C27H44O.

1 mg cholekalciferolu odpovídá svým antirachitickým účinkem na krysách 40 000 m.j. vitaminu D.

Vlastnosti

Bílé nebo téměř bílé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a v etheru, dobře rozpustný v mastných olejích. Vlivem vzduchu, tepla a světla se rozkládá. Roztoky v těkavých rozpouštědlech jsou nestálé, mají se připravovat v čas potřeby.

Reverzibilní izomerizace na pre-cholekalciferol v roztocích probíhá v závislosti na teplotě a času.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

A. Teplota tání (2.2.14). 82 °C až 87 °C; stanoví se bez upráškování nebo sušení.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem cholekalciferolu CRL.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce 7-Dehydrocholesterol, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku je polohou, velikostí a zbarvením shodná s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +105° až +112°; měří se roztok v 2dm trubici do 30 min po následující přípravě: 0,200 g se rychle a bez zahřívání rozpustí v lihu 96% prostém aldehydů R a zředí se jím na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 50,0 mg se rychle a bez zahřívání rozpustí v lihu 96% prostém aldehydů R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% prostým aldehydů R na 250,0 ml. Stejným způsobem se připraví porovnávací roztok za použití 50,0 mg cholekalciferolu CRL a měří se absorbance obou roztoků v maximu při 265 nm do 30 min po přípravě roztoků. Absorbance zkoušeného roztoku se liší od absorbance porovnávacího roztoku nejvýše o 3 %. Zkoušku lze hodnotit, jestliže měřená absorbance je 0,46 až 0,50.

7-Dehydrocholesterol. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Roztoky dále uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v dichlorethanu R, který obsahuje squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 0,10 g cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R, který obsahuje squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se jím na 4 ml.

Porovnávací roztok (b). 5 mg 7-dehydrocholesterolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R, který obsahuje squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se jím na 100 ml.

Porovnávací roztok (c). Smíchají se stejné objemové díly porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b).

Na vrstvu se odděleně nanese 10 μl zkoušeného roztoku, 10 μl porovnávacího roztoku (a), 10 μl porovnávacího roztoku (b) a 20 μl porovnávacího roztoku (c). Vyvíjí se za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R, směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva třikrát postříká chloridem antimonitým RS1. Chromatogramy se hodnotí za 3 min až 4 min po postříkání. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku je zpočátku oranžově žlutá a potom její zbarvení přechází na hnědé. Těsně pod hlavní skvrnou eventuálně přítomná fialová skvrna (7-dehydrocholesterol) není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Na chromatogramu zkoušeného roztoku nejsou patrny jiné skvrny, než které jsou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji za chránění před světlem a vzduchem.

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí bez zahřívání v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,5 g cholekalciferolu pro způsobilost systému CRL se rozpustí ve 2,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 10,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 μm až 10 μm),

• směsi objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) jako mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b), zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro pík cholekalciferolu byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou dodrženy předepsané podmínky, je přibližný relativní retenční čas pro pre-cholekalciferol 0,4, pro trans-cholekalciferol 0,5 a pro cholekalciferol 1,0.

Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení pro pre-cholekalciferol a trans-cholekalciferol není menší než 1,0; je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a) a zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro cholekalciferol byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem. Obsah cholekalciferolu v procentech se vypočítá podle vzorce:

m'm.SDS'D.100,

v němž značí:

m - hmotnost látky ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S'D- plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech v atmosféře dusíku, chráněn před světlem, při teplotě mezi 2 °C až 8 °C. Obsah otevřených obalů se ihned spotřebuje.

Venenum.

†† Colecalciferolum densatum oleosum [image omitted]

Olejový roztok cholekalciferolu

Synonymum. Cholecalciferolum densatum oleosum

Je to roztok cholekalciferolu ve vhodném rostlinném oleji. Deklarovaný obsah cholekalciferolu je nejméně 500 000 m.j. na 1 gram. Roztok obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarovaného obsahu.

Může obsahovat vhodné stabilizátory, např. antioxidanty.

Vlastnosti

Čirá žlutá tekutina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v ethanolu, mísitelný s rozpouštědly tuků. V závislosti na teplotě se může částečně vyskytnout pevná hmota.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, viz Obecné zásady (1.2).

A. Připraví se roztok v cyklohexanu R obsahující množství odpovídající asi 400 m.j. na mililitr a měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 267 nm.

B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Roztoky dále uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. Množství odpovídající 400 000 m.j. se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg ergokalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou R. Porovná se hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je okamžitě patrna jasně žlutá hlavní skvrna rychle měnící zbarvení na oranžově hnědé a postupně na zelenošedé, stálé asi 10 min. Tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je ihned patrná ve stejné poloze hlavní skvrna, jejíž oranžové zbarvení se postupně mění na červenohnědé, stálé asi 10 min.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má shodný retenční čas s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2,0; stanoví se s 5,0 g rozpuštěnými v 25 ml předepsané směsi rozpouštědel.

Číslo peroxidové (2.5.5). Nejvýše 20.

Rozkladné produkty vzniklé ozářením. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Roztoky se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. Použije se zkoušený roztok ze zkoušky B.

Porovnávací roztok. Použije se porovnávací roztok (a) ze zkoušky B.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se okamžitě za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva třikrát postříká chloridem antimonitým RS1. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku má zpočátku oranžové zbarvení, které pak přechází na hnědé (cholekalciferol); tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je také patrna těsně nad hlavní skvrnou další skvrna stejného zbarvení odpovídající pre-cholekalciferolu, který je v roztoku v rovnováze s cholekalciferolem, a není zde patrna šedavě modrá skvrna na startu ani na dráze směrem k hlavní skvrně.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a pokud možno za chránění před světlem a vzduchem. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Množství zkoušeného přípravku, odvážené s přesností 0,1 %, odpovídající asi 400 000 m.j. se rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,5 g cholekalciferolu pro způsobilost systému CRL se rozpustí ve 2,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 10,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Porovnávací roztok (c). 0,10 g cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí mobilní fází na 50,0 ml. Roztok se udržuje ve vodě s ledem.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převede do odměrné baňky, přidá se asi 10 mg butylhydroxytoluenu R a odstraní se vzduch z baňky dusíkem R. Zahřívá se ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem pod dusíkem R a za chránění před světlem po dobu 45 min. Po ochlazení se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 pra až 10 μm),

• směsi objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) jako mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b), zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro pík cholekalciferolu byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou dodrženy předepsané podmínky, je relativní retenční čas pro pre-cholekalciferol 0,4, pro trans-cholekalciferol 0,5 a pro cholekalciferol 1,0.

Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení pro pre-cholekalciferol a trans-cholekalciferol není menší než 1,0; je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (d) a zaznamená se chromatogram. Nastříkne se stejný objem porovnávacího roztoku (e) a zaznamená se chromatogram. Vypočítá se přepočítací faktor (f) podle vzorce:

f=K-LM,

v němž značí:

K - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d),

L - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e),

M - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e). Hodnota f stanovená dvakrát v různé dny může být použita během celého postupu.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a) a zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro cholekalciferol byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem. Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m'V'.Vm.SD+f.SpS'D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost přípravku ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V- objem zkoušeného roztoku (100 ml),

V' - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S'D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

f - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněn před světlem a při teplotě 6 °C až 15 °C. Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• metoda převedení do roztoku částečně vzniklé pevné hmoty,

• název a nejvyšší koncentrace přidaného stabilizátoru.

†† Colecalciferolum in aqua dispergibile [image omitted]

Vodná disperze cholekalciferolu

Synonymum. Cholecalciferolum in aqua dispergibile

Je to vodná disperze roztoku cholekalciferolu ve vhodném rostlinném oleji s přídavkem solubilizátoru.

Deklarovaný obsah cholekalciferolu je minimálně 100 000 m.j. na 1 gram. Obsahuje 90,0 % až 115,0 % deklarovaného obsahu. Může obsahovat vhodné stabilizátory, např. antioxidanty.

Vlastnosti

Slabě nažloutlá tekutina proměnlivé opalescence a viskozity. Koncentrovaný přípravek se může zakalit při nízkých teplotách anebo tvořit gel při pokojové teplotě.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, D, viz Obecné zásady (1.2).

A. 5,0 ml zkoušeného roztoku připraveného ve zkoušce Stanovení obsahu se odpaří ve vhodné nádobě do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení pod tekoucí vodou se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 50,0 ml cyklohexanu R a měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 265 nm.

B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Roztoky dále uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. 10,0 ml zkoušeného roztoku připraveného ve zkoušce Stanovení obsahu se ve vhodné nádobě odpaří do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení v tekoucí vodě se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 0,4 ml dichlorethanu R obsahujícího squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l).

Porovnávací roztok (a). 10 mg cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg ergokalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4,0 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou R. Porovná se hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je patrna jasně žlutá hlavní skvrna rychle měnící zbarvení na oranžově hnědé a postupně na zelenošedé, stálé asi 10 min. Tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je ve stejné poloze hlavní skvrna, jejíž oranžové zbarvení se postupně mění na červenohnědé, stálé asi 10 min.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má shodný retenční čas s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

D. Asi 1 g se smíchá s 10 ml vody R zahřáté na 50 °C a ochladí se na 20 °C. Bezprostředně po ochlazení se tvoří stejnorodá slabá opalescence a slabě žlutá disperze.

Zkoušky na čistotu

Rozkladné produkty vzniklé ozářením. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Roztoky níže uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. Použije se roztok připravený stejně jako zkoušený roztok ze zkoušky totožnosti B.

Porovnávací roztok. Použije se porovnávací roztok (a) ze zkoušky totožnosti B.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za chránění před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva třikrát postříká chloridem antimonitým RS1. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku má zpočátku oranžové zbarvení, které pak přechází na hnědé (cholekalciferol); tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je také patrna těsně nad hlavní skvrnou další skvrna stejného zbarvení odpovídající pre-cholekalciferolu, který je v roztoku v rovnováze s cholekalciferolem, a není zde patrna šedavé modrá skvrna na startu ani na dráze směrem k hlavní skvrně.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a pokud možno za chránění před světlem a vzduchem. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Do baňky se vpraví množství zkoušeného přípravku, odvážené s přesností 0,1 %, odpovídající asi 100 000 m.j. Přidá se 5 ml vody R, 20 ml ethanolu R, 1 ml askorbanu sodného RS a 3 ml čerstvě připraveného 50% roztoku hydroxidu draselného R. Zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem a rychle se ochladí pod tekoucí vodou. Tekutina se převede do dělicí nálevky pomocí dvakrát 15 ml vody R, 10 ml lihu 96% R a dvakrát 50 ml pentanu R. Silně se třepe 30 s a nechá se stát, dokud se vrstvy nevyčeří. Spodní vodně-lihová vrstva se přenese do druhé dělicí nálevky a třepe se směsí 10 ml lihu 96% R a 50 ml pentanu R. Po oddělení vrstev se vodně-lihová vrstva převede do třetí dělicí nálevky a pentanová vrstva se převede do první dělicí nálevky, přičemž se druhá dělicí nálevka promyje dvakrát 10 ml pentanu R a ten se přidá do první dělicí nálevky. Vodně-lihová vrstva se protřepe s 50 ml pentanu R a pentanová vrstva se rovněž převede do první dělicí nálevky. Spojené pentanové vrstvy se promyjí dvakrát silným protřepáním s 50 ml čerstvě připraveného roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v lihu R 10% (V/V). Pentanová vrstva se opakovaně silně protřepává 50 ml vody R tak dlouho, až promývací voda dává neutrální reakci na fenolftalein. Pentanová vrstva se převede do baňky se zabroušenou zátkou, odpaří se do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni 40 °C teplé. Potom se ochladí pod tekoucí vodou a atmosférický tlak se vyrovná dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 5,0 ml toluenu R a přidá se 20,0 ml mobilní fáze, aby se získal roztok obsahující asi 4000 m.j. v 1 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,5 g cholekalciferolu pro způsobilost systému CRL se rozpustí ve 2,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 10,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Porovnávací roztok (c). 0,10 g cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí mobilní fází na 50,0 ml. Roztok se udržuje ve vodě s ledem.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převede do odměrné baňky na 50,0 ml, přidá se 10 mg butylhydroxytoluenu R a odstraní se vzduch z baňky dusíkem R. Zahřívá se ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem pod dusíkem R a za chránění před světlem po dobu 45 min. Po ochlazení se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 μm až 10 μm),

• směsi objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) jako mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b), zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro pík cholekalciferolu byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou dodrženy předepsané podmínky, je přibližný relativní retenční čas pro pre-cholekalciferol 0,4, pro trans-cholekalciferol 0,5 a pro cholekalciferol 1,0.

Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení pro pre-cholekalciferol a trans-cholekalciferol není menší než 1,0; je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (d) a zaznamená se chromatogram. Nastříkne se stejný objem porovnávacího roztoku (e) a zaznamená se chromatogram. Vypočítá se přepočítací faktor (f) podle vzorce:

f=K-LM,

v němž značí:

K - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d),

L - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e),

M - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

Hodnota f stanovená dvakrát v různé dny může být použita během celého postupu.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a) a zaznamená se chromatogram za použití takové citlivosti, aby odezva pro cholekalciferol byla větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem.

Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m'V'.Vm.SD+f.SpS'D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost přípravku ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V - objem zkoušeného roztoku (25 ml),

V' - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S'D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

f - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněna před světlem a při teplotě uvedené v označení na obalu. Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře inertního plynu, např. dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• název hlavního použitého solubilizátoru nebo solubilizátorů a název a nejvyšší koncentrace přidaných stabilizátorů,

• teplota uchovávání.

† Colistimethatum natricum [image omitted]

Sodná sůl kolistimethatu

Je to antibiotikum připravené reakcí kolistinu s formaldehydem a hydrogensiřičitanem sodným. Účinnost je nejméně 11 500 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v acetonu a v etheru.

Zkoušky totožnosti

A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 °C. Odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuje se v zahřívání do vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.

Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Další postup zkoušky se provede za chránění před světlem.

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku do 10mm proužků. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Deska se nejméně 12 h impregnuje parami mobilní fáze. Vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a postříká se ninhydrinem RS1. Zahřívá se 5 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b), nejsou tam skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (c) a (d), navíc je přítomna skvrna s velmi nízkou hodnotou RF (kyselina 2,4-diaminomáselná).

B. Asi 5 mg se rozpustí ve 3 ml vody R, přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS, protřepe se a přidá se 0,5 ml roztoku síranu měďnatého R (10 g/l); vznikne fialové zbarvení.

C. Asi 50 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a přidá se 0,5 ml jodu 0,01 mol/l RS. Roztok se odbarví a vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

D. Vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,16 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1).

Hodnota pH (2.2.3). 6,2 až 7,7. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -46° až -51°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Volný kolistin. 80 mg se rozpustí ve 3 ml vody R. Přidá se 0,1 ml roztoku kyseliny křemičitowolframové R (100 g/l); 10 s až 20 s po přidání zkoumadla neopalizuje roztok silněji než porovnávací suspenze II (2.2.1).

Celkový obsah siřičitanů. Zkouška se provádí v digestoři.

0,100 g se rozpustí v 50 ml vody R a přidá se 5 ml roztoku hydroxidu sodného R (100 g/l) a 0,3 g kyanidu draselného R. Vaří se mírně 3 min, pak se ochladí a neutralizuje kyselinou sírovou 0,5 mol/l RS za použití 0,2 ml oranže methylové RS jako indikátoru. Přidá se 0,5 ml kyseliny v nadbytku a 0,2 g jodidu draselného R. Titruje se jodem 0,05 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru. Spotřeba jodu 0,05 mol/l VS je 5,5 ml až 7,0 ml.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,5 %; 1,000 g se suší 3 h při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). 16 % až 21 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje na 1 kg hmotnosti králíka 1,0 ml roztoku ve vodě na injekci R obsahujícího 2,5 mg zkoušené látky.

Stanovení účinnosti

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem. Jestliže je látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení se uvede, zda je látka:

• sterilní,

• prostá pyrogenních látek.

† Colistini sulfas [image omitted]

Kolistiniumsulfat

Je to směs síranu polypeptidu produkovaných určitými kmeny mikroorganismu Bacillus polymyxa var. colistinus nebo získaná jiným způsobem. Účinnost je nejméně 19 000 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu a v etheru.

Zkoušky totožnosti

A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 C. Odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuje se v zahřívání do vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.

Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Další postup zkoušky se provede za chránění před světlem.

Na vrstvu se nanese odděleně 5 μl každého roztoku do 10 mm proužku. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Deska se nejméně 12 h impregnuje parami mobilní fáze. Vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 5 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b), nejsou tam skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (c) a (d), navíc je přítomna skvrna s velmi nízkou hodnotou RF (kyselina 2,4-diaminomáselná).

B. Asi 5 mg se rozpustí ve 3 ml vody R, přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS, protřepe se a přidá se 0,5 ml roztoku síranu měďnatého R (10 g/l); vznikne fialové zbarvení.

C. Asi 50 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a přidá se 0,5 ml jodu 0,01 mol/l RS. Roztok zůstane zbarvený.

D. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -63° až -73°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,5 %; 1,00 g se suší 3 h při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Sírany. 16,0 % až 18,0 %, počítáno na vysušenou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a pH roztoku se upraví amoniakem 26% R na 11. Přidá se 10 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l RS a asi 0,5 mg červeně ftaleinové R. Titruje se chelatonem 0,1 mol/l VS, a jakmile se začne měnit barva roztoku, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci až do vymizení fialově modré barvy.

1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranů (SO4).

Stanovení účinnosti

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

Separandum.

Copovidonum

Kopovidon

Synonymum. Copolyvidonum

[image omitted]

(C6H9NO)n + (C4H6O2)m	Mr (111,1)n + (86,1)m	CAS 8013-98-7

Je to kopolymer 1-vinyl-2-pyrrolidonu a vinylacetatu v hmotnostním pornem 3 : 2. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 7,0 % až 8,0 % dusíku a 35,3 % až 42,0 % vinylacetatové složky. K-hodnota je 90,0 % až 110,0 % deklarované hodnoty.

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutle bílý hygroskopický prášek nebo vločky. Je snadno rozpustný ve vodě, v lihu 96% a v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A.

Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. kopovidonu.

B. K 1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 5 ml vody R a 0,2 ml jodu 0,05 mol/l VS; vznikne červené zbarvení.

C. 0,7 g hydroxylamoniumchloridu R se rozpustí v 10 ml methanolu R, přidá se 20 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS a v případě potřeby se zfiltruje. K 5 ml roztoku se přidá 0,1 g zkoušené látky a 2 min se vaří. 0,05 ml se přenese na filtrační papír a přidá se 0,1 ml směsi stejných objemových dílů chloridu železitého RS1 a kyseliny chlorovodíkové R; vznikne fialové zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml. Zkoušená látka se přidává do vody R po malých dávkách za stálého míchání.

Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze III (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H5, Č5 nebo HŽ5 (2.2.2, Metoda II).

Aldehydy. K 20,0 g se do kuželové baňky se zabroušenou zátkou přidá 180 ml vody R, vaří se 45 min pod zpětným chladičem a nechá se ochladit. Roztok se destiluje a asi 60 ml destilátu se jímá do 20,0 ml roztoku hydroxylamoniumchloridu R (70 g/l) chlazeného ve vodě s ledem a s předem upraveným pH na hodnotu 3,1 hydroxidem sodným 1 mol/l RS. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS. K dosažení pH 3,1 se spotřebuje nejvýše 9,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS (0,2 % vyjádřeno jako acetaldehyd). Provede se slepá zkouška.

Peroxidy. 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 25 ml, přidají se 2 ml zkoumadla chlorid titanitý-kyselina sírová R a nechá se 30 min stát. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 405 nm za použití směsi 25 ml roztoku zkoušené látky (40 g/l) a 2 ml roztoku kyseliny sírové R 13% (V/V) jako kontrolní tekutiny. Absorbance není větší než 0,35 (400 μg/g, vyjádřeno jako H2O2).

Hydrazin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R. Použijí se čerstvě připravené roztoky.

Zkoušený roztok. K 25 ml roztoku S se přidá 0,5 ml roztoku salicylaldehydu R (50 g/l) v methanolu R, promíchá se a zahřívá 15 min ve vodní lázni při 60 °C. Po ochlazení se přidají 2,0 ml xylenu R, 2 min se protřepává a odstředí se. Použije se čirý supernatant.

Porovnávací roztok. 9 mg salicylaldazinu R se rozpustí v xylenu R a zředí se jím na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí xylenem R na 10 ml.